Cesty po Bulharsku.
Jirecek, Konstantin, 1854-1918.

Page  [unnumbered] B 836,836

Page  [unnumbered] eXTY O' V0p I f.. f 4 i~if 4I 4 ^^^^ '\(A4 a I ^ Ic j^

Page  [unnumbered] . a

Page  [unnumbered] I

Page  [unnumbered] I I

Page  [unnumbered] I

Page  [unnumbered] 0 I, IN H-s Ad

Page  [unnumbered] NOV OCE SKAi VYDAkVANA, NAKLADEM MUSEA KRA"LOVSTVI" CvESKENO. (JISLO XXVJJ. KONST. JIREC-KA ICESTY P0 BULHARSKU. _A_ V KOMMISSI V PRAZE. LI FRANTI9KA AIVNA0E. 1888.

Page  [unnumbered] C ESTY PO BULHARSKU. POPISUJE KONST. JIRECEK, PROFESSOR VAEOBECNtHO DIU NA UNIVERSITE CESK].,, CLX s /' SPISIY MUSEJNICH CfSLO CLX. V PRAZE. NAKLADEM MATICE CESK]k 1888.

Page  [unnumbered] ~DiI PrAvo pifekladu vyhrazuje si spisovatel. Tiskern J. Otty v Praze.

Page  I PREDMLU VA. Letos uplynulo prove pln6 desitileti od t6 doby, co mirern Svato~t~pdnskyrm prohld~eno obnoveni stitu hulharsk~ho a co smlouvoti Berlinskou utvoi-env v Bulharsku dva nov6 politick6 organismy, kniteetvi builiat-ske a autonomnni provincie V~chodni Rurnelie. Mlad6 Bulharsko od tech dob hlu~n~ k sobb obracelo pozornost politick~ho sv~ta, sjednocenim obou zemi revoluci Plovdivskou dne 18. (6.) zaiki 1885. vdUkou se Srbskern a dlouhou fadou pfib~hi~v, podnes neukon~en~ch, je2to souviseji s obsazenirn panovnick~ho stolce. Spisovatel t~to knihv byl bezprostiednim sv~dkem rozvoje obou zerni za prvnich let jejich tirvdni, p~ed pfevratem Plovdivsk~?ni. Nalezalt se t~mnU' po cel~?ch pOt let. od listopadu 1879 do z6.Pi 1884., ye slu~bdch kni~ectvi bulharsk~ho, jako generalni sekretdki ministerstva osvkty a jeden rok i jako sprdvce tohoto i~ttadu. Byla to nadje, na provedeni podrobri~ch v~deckych studji o zemi a jejim obyvatelstvui, kctera jej pohnula ptijrnouti destn6 poz v~ni viady bulharsk6. Zb~hlost v jazyku, dhve'j'i prdce dej'episn6 a zern~pisn6 o Balkdinsk~rn poloostrov~- a Mnet osobni zndmrosti rmobly jernu podniky toho druhu velice usnadniti. S tim PImyslern nnohondsobn~ projezdi krajiriy po obou strandch BalkAnu, o ~em~ v pfitornn6 knize podaivd podrobnou zpr~ivu. Bulharsko n~ile~i, jako v~t~ina krajiri poloostrova Balki~nsk~ho, mezi zem~, jejich2 prozpytovdni teprve6 je v podatcich. Novov&k6 v~deck6 prdice o n~rm zalidjili v ostunndetem stoleti dva ostrovtipnii a zkus-eni pozorovatel6, *jejich.2 jru~na v de-jimich nduky nabyla trvah~ho lesku: Dubrovnick~ astronom Roger Bo~kovic' (1762) a n~rnecky' cestovatel Carsten Niebulir (1767), slavn6ho de'jcJ i r e ~ek, Cesty po Bulhh arkuu.I

Page  II II II Pfedmluiva. zpytce otec, jenz' tudy projel. na nivratu z Arabie. Od obou pochdzeji prvni astronomick6 observace k ur~eni polohy mist na eestE-z Caiihradu do, Poiska, a od Niebubra i prvni pokus srovndv~aciho vokabuli6Je jazykdiv tohoto poloo'strova. Po nich podobn6 podniky byly nemo~ne' pro opktovnt6 vdilky cisaifstvi osmansk~bo s Ruskem a Rakouskem, pro krvave' revoluce, z nichM vy~Io obnoveni sk~tu srbsk6ho a feck~ho, i pro anarchicky~ stav tureckych provincii, kter~ co doba loupe~nicky~ch vojsk Krd~alijeiv za let sultina Selima III. (1789-1807) podnes trvaL v upomince lidu bulharsk~ho, jako~to nynejsi mez prostonarodni historick6 parn~ti. Jen k vojensk~mu iUelu sbirdin topografick~ material, hlavn6 od Rusfiv, ktei'i si 0 kartografii Bulharska vilbec a2 do nejnove-j'i doby ziskali nejvE-t~ich z6.siuh. Sfastnou ndhodou dostal se mi do rukou ti~t~nV sbornik takov~ch ruskych intformaci o Bulharsku z let pted 1828; v knize ~aste-ji mam pi1Ietitost dovohivati se zajimnavy~ch zprjiv star~ch riisky'ch du'stqojnikdv. Teprve po miru Adrianopolsk~m. (18.99) v Turecku nastaly poni~ry spotfidane'j'i, kter6 urno~nily vedeck6 cestovdni po zemi. Zakladatel6 podrobne-j'~ch studii jsou inu~ove' rozmnanitfch narodd~v. vesrnis ye vlastnim. sv~m oboru vynikajici: francouzskV geolog Ami Bou& (cestoval 1836, 1837 a 1838), skiadatel zndime Utyrdiln6,,urquie d'Europe" a dvoudiln~ho ~Recueil d'itin6 -raires dans la Turquie d'Europe", jeho2 jsern co starce vice ne~, osnidesdttilet~ho jeWt osobn6 znal, n~ineck~ botanik Grisebach (1839), na'rodni hospoddti Blanqui (1844I) a ruskV filolog, Grigorovi~ (1845). Zvolna vznikala o zemich bulharskych nemald literatura. Poin~rn~ nej'vice pracovano v geologii, kde v baddni Bou6 a jeho soudruha Viquesnela pokradoval jmenovit6 Hochstetter (1869). V zem~pise sam~m byli usilovn~ 6inni dva. slavni afritti cestovatele', Barth (1862), jeho2 sv~domity cestopis jsrne v krajind~ch samych v~dy s.pot~~enim brali do rukou a jemu2 nenadakt smrt (jt 1865) pfekazila zpracov~ni v?sledki~v druh6 MMt~ cesty, a rovn~2 pfeddasn6 zemi'ely Lejean (t 1871)., jeho2 velik6- mapa Evropsk~ho Turecka v 47 listech zfistala v rukopise nedokondena. Kritee pifed obnovenim. stdtu bulharsk~ho vv~la zntimd Itidilna' kniha Vidensk6bo cestovatele F. Kanitze, "Donau-Bulgarien und der Balkan" (1875-1879, 2 vyd. 1880 sld.), kterd v~ak nezavir6. v sobs ani cel6 kni~ectvi v jeho rozsahu 1879-1885, nebot krajiny na jih a zApad od Sofie do ni pojaty nejsou, a z bWva,16 Vy)chodni Rumelie podiivd toliko popis n~kter'ch okrajA~ na ji~znim. svahu Star6 Planiny. Cetn6 illustrace, proveden6 umn~leckou rukou autora same'ho, velmi vE~rn6 zobrazuji typ krajin a obyvateld~v; text sa'm bude pro budoucnost zajimavou historickou pomtickou jako~to podrobn~ obraz Podunaji' na pr'edveder jeho osvobozeni. Neni' tomnu da~vno, co mapy t~ichto krajin byly jekt~ plny bil~ch skvrn a tedkovan~ch ifek. Sluki jen mnezi sebou porovnati

Page  III Plfcdminva.'I III pe~1v6 die soudasn~ho materialu sestavovan6 mapy poloostroya od 'Berlinsk~ho professora Jinidficha Kieperta od 185 o 1885.. Do neddvna nejbezpe~n-j'i byly zn~rny krajiny od Silistry k Carti-. hradu, v mapti uvedene' od Rusfiv spolu se Srbskein a Ru-. munskern v 1. 18928-1832. Nejv~tl'i omyly a mezery v ostatnich edstech odstran~ny okolo 1870 pracemi' Lejeania. Kanitze a inienyrfiv, kteh tehda konali studie pro projektovahiou sit tureckych 2eleznic. Od tech dob kartografick6 prace rostly. Za posledni vd1ky rusko-turecke' hlaviii pomfickou byly listy genieralni mapy stitedni Evropy v rozm~ru 1: 300.000, zpracovane' na zdkladvelik~dho inaterialu, sebran~ho od rakousk.Vch didstojnikd~v po Turecku, a vydan6 od c. k. vojenske'ho topografick~ho iistavu ye Vidni 1877-78. 'I) Zajimave'jsou mapy hranic, ustanovenfch smlouvou Berlinskou, zd~lan6 na mistech sam~ch od mezindtrodni kornmisse a vydan6 redakci prof. Kieperta. 2) Za posledni vdIky a za nadsledujici potorn okkupace Rusov6 vypracovali novou podrobnou rnapu cel~ho obsazen6ho iizemi, kterd vy~la 1884 v 61 listech, ti~tn~c Uyrnibarvami (i s naznadenim lestiv), v roztni~ru 1:26.00.3) Obsahuje ve~kere' jevi~t~ vdiky: Dobrud~i s kusy Rurnunska, ce16 kniiectvi bulharsk6 s n~kdejMi Vychodni Ru-~ meiji a zemE, Evropsk6ho Turecka od Adrianopole at k idsti Marice a k sam~mu Caffihradu. Mapovaini t~chto rozsdihlych zemi (110.841 dyver. kilometriLiv) vykornino 1877-1879 na zdklad~ triangulace, proveden6 s ur~enim 1390 boddiv, od 17 trigonometri~iv a vice net 100 topograftiv. 4) Toto vefikolep6 a jakot ze zku~enosti vim, v podrobnostech fiplnC~ spolehliv6 dilo v,~em sporlfim a komnbinacim. o jednotlivostech terrainu u~inilo konec. Dokoneenim. pod obn6 duiAkladn6 prAce rakousk~ch _voj eriskych topograffiv v Bosn~ a Hercegovin6, ruskou mapou Cern6 Liory a kartografickymni pracemi v Srbsku rozsah mn~lo zndm6ho ter') Generalkarte von Central-Europa im Masse von 1:300.000, herausgegeben vom k. k. militiirisch-geographischen Institut. Od tt doby n~kter6 listy vy~ly v nov~m vyd~ini (1885 Sofia a j.). 2) Cartes des nouvelles fronti~res entre la Serbie, la Roumanie, la Bulgarie, la Rouimdie Orientale et les provinces imm~diates de la Turquie selon les decisions du Congr~s de Berlin, Juillet 1878. 4 feuilles. tIchelle de 1:300.000. RWduction r~dig~e par H. Kiepert. Berlin 1881. 3) KapTa 'lacTu IWBAimHcicaro TIIOJYOCTpoBa, o6nmaiouoieii Becb TeaTp'b BOAH1bI 1877-1878 r. r. MaCLUT,3&L 5 BepemL Bb AuokMl;, 1.:210.000. CoC'Tall.'eta L1PH BoeHHO-HCTopwgeCfcoft ICOMMHCiH icopuyca BoeHH~X~b Tonorpa-1oBwb l1:'flHTa1IOM'b CHAoponbmw,, HiaABOpHb1M'b COBtTHHKCOM'b CHAOPOBLIMru, TIITYAJRp. I1bIMH COAtTHIIFcami Ma3Ml'eBUbMrb H ByToBnqemi. H K01~CC1MCHMSb cerCpevapemwb IH~aHoBEbM', ll0A'b pe~atcgipeio AbtCTBHTeJ1-bHaro cvaTCc~aro CoBtbTHifia Ae JIHBl)OHa 1W7b 1884 ro~z. (M~im 61 listulv, ale nevim, vys'el-li snad n~ktery nad to). 4) ~Die rubwneichsten Leistungen, welehe die Verinessungskunst aller Lfinder utberhaupt aufzuweisen hat," pravi P. Schellwitz v podrobn&dm.l1inku: tibersiclit der russ. Landesaufnahmen bis cine 1885. Zeitischrift der Geselisehaft fur Erdkunde zu Berlin, 22 Bd. 1887, str. 138.

Page  IV IV Piedmiuva. raina poloostrova obmnezen na ostatek Evropske6lo Turecka. kde v Albanii a v Makedonii ebfva podnes jtest mnotlo zaliad Rusove zaa valky same tiskli tak6 velikou sbirku materialfv o 3Bulharski. hlavtle statistickych, pod redakci kommisse. slo.ene z diplomalickScli uredn(1ikfv' uskych konsulativ. Z objeinn6 publikace te bohuzel iianl po ruce jediny svazek, jenz obsahuje seznary vesnic s obyvat'elstvem a majetkem jeho die katalogfiv bulharskych biskupstvi a die finantnich listin tureck.ch. 5) Zalozeni kniicctvi a altonomni rumelsk6 provincie vedeckm studiirn slouzilo k siln6 pobidce. Hlavni podil piipadi opet geologii; ctenv piitcl ntfij, prof. Videnskych vysok.ch skol tcchnickycli Frant. Toula na tiecli cestach prostudoval nejvetvi cast pohoti Balkansk6ho a nalezl v mnladmn geologu bulharsk6er, milem meni soudruhovi Jiiimn Zlatarskem, statecn6ho domacilho spolupracovnika. Stariciky professor Pancic z Belehradu a krajan nis Dr. Velenovsky zahajili podrobna studia botanicka. Rusti professoti s obvykiou pilnosti cestovali za Uielen historicko-filologickyln; Polychronij Syrku sbiral slovansk6 rukopisy, Vladimir Kacanovski narodni pisne a Timotej Florinski p.tral po pramenech historickych. Jinak pocet cestopisfiv po nov6m Bulharsku neni velik.; jsou to hlavne knihy francouzsk6, professora Louisa Legera. pak naseho kollegy v bulharskych slu2zbch, financisty Eumena Queille (pod pseudonymem Jean Erdic, En Bulgarie et Roumelie. Paris 1885) a belgick6ho narodniho ekonoma, professora Emila de Laveleye, ktery nas v Sofii jednou prekvapil tridenni navstevou (La peninsule des Balkans. Bruxelles 1886, 2 dily). Vedle toho zaCala se vyvijeti i domaci literatura. Nebylo zeme na svete, ve kter6 literarni a vedecka prace nalezala tolik protivenstvi. jako v Bu!harsku za posledni doby turecke, kde kazdy intelligentni Bulhar byl poklidain za spiklence a revolucionare. Nyni, po osvobozeni, casteji vychazeji cenne'prace, a to nejen uiredni, ale i skladani jednotlivych spisovateliv. V Sofii zalozena narodni knihovna, statisticky tuad a geologeky. kabinet u ministerstva financi. S penezni podporou, udilenou od narodniho shromztdeni, tam obnoveno,Knizovno druteslvotn, xaloeene 1869 v emigraci v Braile; od 1882 vydava, pokraCovani sveho. na strankach pritomn6 knihy precasto zpo.menut6ho casopisu (Periodicesko Spisanie) s dilezityrni ptispevky k poznani zeinm a obyvatelstva. I v Rumnelii zalozena,oblastni bibliotheka", statistickj irad a zahajeno nekolik casopisfv. Okolnosti byly zdanlive p'iznive k zapoceti vetSiho, systematickeho> popisu vlasti jazykem bulharskym, asi takov6ho, jaky o Srbskn sestavil pilny Milicevi6, ovzerm s iuastenstviin.nekolika spolus/ MA'epiMf'lA AJIR h3aytfiH BoantipiH. 1airwet^nTb IIO 11oBeatHho ero HMnep^nc opcKlttO BicoBqecrua. 'r.lastoto'MytHyiOro AofieTT8yoinr o ap'-ieio. aICTb III., BabycKei V. Bycapemrw, 1877, 8~, 279 str.

Page  V 1 - Pfedmluva. V pracovnikfiv. Potreba takov6 knihy se citila i prakticky ve statni sprave. Ale ustavicne stiidani panujicich systemfiv i vlad a trvala nepevnost i nehotovost vsech verejnych pomerfiv byla a jest v Bulharsku doposud stalou prekazkou kazde vedecke prace ve vetsich roznmrech. Dosti mnoho u1inieno od spravy obou zemi pro statistiku. V knizectvi (63.972 Ctverecnych kilometrfiv) prvni scitani provedeno dosti prvobytne 1879 od obecnich fiuadfiv, ale tiskem nevydano; naslo se neco pires 1,700 000 obyvatelfv. Druhe sCitani provedl novy statisticky urad dne 1. ledna 1881. Uzito pii tom tistenych formularfv, rozdelenych na sloupce pro jm6na osob a data o jejich veku, mateisk6mn jazyku, nabo2enstvi, zanmstnani atd.; kazdy dfim v obci obdrzel jeden takovy list k vyplneni pomoci pocitafiv, nejvice uciteldv. iuednikfiv, vojakfiv a takfiv ze skol. Vec od obyvatelstva prijata bez odporu a provedena ku podivu snadne. Tiskem vysly predb2ezn resultaty jeste 1881 co seznamr tehdejsich, casto sloucenim nckolika visek umele zdelanych velikych obci, a pak 1885 co seznam vsech obydlenych osad. 6) V obou techto publikacich neni vsak obyvatelstvo jednot!ivych mist rozticideno die narodnosti. Die definitivniho resultatu (o ton cisle viz Per. Spis. 8. 47) knizectvi citalo 2007.919 obyvatelv. Mezi niini bylo 1,345.507 Bulharfiv, 527.284 Turkfiv, 49.070 Rumuniv, 37.600 CikanUv, 14.020 Spanelskych Zidfiv, 12.376 Tatarfiv, 11.552 Rekiv. 3837 Armenfiv, 1894 Srb&v, Chorvatfiv a Cernohorcfiv. 1275 Nemcfiv. 1123 Rus6v, 530 Albancfiv, 515 Italianiv, 290 Macaruv, 174 Ceehfiv, 164 Francouzuv. 97 Arabfv, 92 Polakfv, 64 Anglicanfv, 63 Cerkeshv, 58 Persanav a 402 rozlicnych (Kurdflv, Finlandcfiv, Hollandanfiv, Sv6dfv a j.). Horlivy Peditel statisticke kancelfae, pozdeji ministr vyucovani a pak financi Michail Sarafov uverejnil o vysledcich toho scitani a o jinych otazkach celou radu duleiitych podrobnych praci ve spisech,Knizovneho druzestva".7) V Rumelii (35.901 ctverecny kilometr) prvni scitani podniknuto 1880. ) Naslo se 573.560 Bulharfiv, 174.700 Turkflv (mezi nimi 16.267 Pomakfiv ci mohamedanskych Bulharfv), 42.659 Rekfiv, 19.549 Cikinfiv, 4177 Zid&v, 1306 Armenfiv, celkem 815.951 6) Ipe^BapoITeiHH pe3yZTaTH OTTh npe6poaBslHeTo nace.enieeTo, na 1 BHyapir 1881 r. Co}H}a 1881, 8~, 50 str. - CnHcaK:b iia naceiaemlTt MtCTa (no npe6poaBaHireTo Ha 1 lH'yapnR 1881 r). Conirr 1885, 80 119 str. (jednou die politick~ho rozdeleni, podruhe v abecednim poradku). 7) 0 obyvatelstvri Sofie, Per. Spis. sv. 1, o obyvttelstvu RuSiuka, Varny a gumna sv. 3 a 4, o narodnostech ve vychodni polovici knilectvi sv. 5 a i v zapadni sv. 8, o bulharskdm obchodu die celni statistiky z 1. 1880 a 1881 sv. 6 atd. 8) 0,HlUSJIHa CTaTIICTHIg Ha CTOoqH.-PyMeJIIHiPKOTTo IaceeiHie. Plovdiv 1880, 89 str. v 40 (osady s rubrikami die narodnosti).

Page  VI VI Pliedlnliliuva. obyvateliv. Prace ta provedena na rychlo od obecnich iraduv asi podobnym spSsobenm jako prvni census v kni2ectvi, jenz zistal o 300.000 dusi pod skutecnou cifrou. Jiz tehda jsern psal, ze cislo je pirili nizke a ze Rumelie zajiste nema nimen ne2 1 mill. obyvatelfiv.') Nov6, pravidelne organisovane scitani stalo so 1. ledna 1885. Ale uveiejneni resultkitu pieruseno bouremi poslednich let. Statistiku tri krajiv vydala jeste vlada runmeska 1885; ostatni tfi svazky obdrzel jsem od statistickeho iuadu v Sofii teprve nedavno, kdyz se tisk piitomn6 knihy bliil ku konci. 10) Celkovy prellled neni vsak dosud piipojen; scitani obyvatelstva a narodnosti die jednotlivych 28 okoliji je ponechano zvedavosti a pilnosti ctenariv, kteri arci se eventualnim tiskovym omylfm v cislech vyhnouli nemohou. Z t6 priciny za spraviiost sveho souctu neruirn. Podle neho nela Rurnelie onoho dne 982.997 obyvatelfiv (975.130 piitomnych, 7867 nepritomncll v zemi), a sice: 681.734 Bulharfiv. 200.318 Turkfiv, 53.028 Rekuv, 27.190 Cikanuv, 6982 Ziduv spanelskych, 1817 Armrn6nv; krome toho naslo se 210 Italiantiv, 159 Nemcifv, 148 Rusdv, 102 Francouzi a 2375,rozlicnych", o nichz tistena zprava nedava zadneho svetla. Zajimave je srovnani obou censfiv. Obyvatelstvo na jih od Balkanu je patine mene huste nezli na severu; na jeden ctverecny kilometr piipada v knizectvi 31'3 obyvateluv, v Rurnelii toliko 27-3 Pri rozdilu tom v knizectvi na vahu padaji huste zalidnen6,koliby" Balkansk6. jmenovite v hornatinach Trnovska; Rumelie nema zadidnho kraje tak silrie osazeneho, ba v rovine na sever od Plovdiva, jakoz i v priloii a na vysimnch Rhodopskych je dosti spoie obydlena. Ostatni odvetvi statistiky pestuji se slabeji. Obchodni statistika opozdila se daleko za casem. V kni2eclvi vysla teprve letos pro rok 1884. 1) Ve V;chodni Rumelii vydana mala finanCni statistika pro 1882 a statistika vsech odvetvi zemsk6 spravy na r. 1883. 1-) Citelny nedostatek panuje v ti`tennch soubornych 9) Osvata" 1882 str. 580. 10) PeayjITraT OTrb npt6ponnatlHe lna iOacejIeIHleTO Bb HCTO'Iqa PyMej1in na 1885 fIHy:aptl 1. Sest svazkuv v 40, prvni tri (okruzi Ploydivsk6, TatarPazardiick~, Chaskijsk6) tist/ny 1885 v Plovdiv/, oitatni (Staro-Zagorsko, Slivensko, Burgassko) 1888 v Sofii. ") Bbllimia TbprOIHI nHa KflseTBOTO nTo pe3T, 1'80 u 1881 roA1nnu. Commerce exterieur de la Principaute pendant les annees 1880 et 1881. CooHUa 1883, 4~, 87 str - CTa;THCTHfKC. 3a T'bpl'OIHlT;a l BI;1 1'. KHHaMeCTBO C'b qyCm-;ITt A IbpeaBH 3a 1883 r. Statistique dl commerce de la Principatire de Bulgarie avec Ies pays etrangers pendant l'annee 1883. Sofia 1887, 4~, 779 str - Totez pro 1882 Sofia 1887, 792 str. - Totez pro 1884. Sofia 1887, 1026 str. 12) CTaTHCTHUIeCCHeI CBb'lfHHIIa Ha,iHpeIKIIHTa H;a (III11IIhfITl5 Ha I'ICTOqlia PyMenabo. Renseignements statistiqune de la direction des Finances de la Roumelie Orientale. l.lqoBUlBEi 1883, 8~, 20 str. - roInmII a CTaTIICTHKa 11na 1ICToqIa Pyste.niMI 3a 1883 r. Annuaire statistique (e la il ouimelie Orientalc. Annee 1883. 1I.IounlB-b 1885 4~, 163, str.

Page  VII Pifedmlava.VI VH datech o prom~rn.ch obyvatelstva; o emigraci mnusulmanifiv, o podu pfist~hovalciWv bulharskych z Turecka. a o vnittnim piresidlovwini lidu v kniiectvi a v Rurneiji byly ini po ruce jen zlomnkovitd zpr.Avy z novin a z Afiednich listin. Take n.Arodohospodd~~ktd statistika a literatura je sotva v zaddtclich; nejh~pe znarme kraj Starozagorsky ze vzorn~ho spisu tamniho prefekta A. T. Pieva. VWtM cesty po zemi, v t~to knize popsarn6, byly mldj soukrorn~ podnik na. vlastni iitraty, s poutitim dvoum~sitn6 dovolen6 do,,ciziny', kterou jsern pro ka~dy rok mA vyminenu ye sveni kontraktu. Vedle toho vidOI jsern a slygel. tak6 leccos na. miednich jizddch, ale ty se pro nutnou rychiost a n6Lval. prdce k podrobnym observ~acini naprosto nehodi. Miti v~chodiWt k. v~deckyrn cestarn v zemni sam6 a kadodenn~ se stykati s obyvatelstvem imi mnoh6 velik6 vyhody, ale v oriental take' nevyhody. JisL~m Sofijsk~rn polifikcm mifij ~sport" lezeni po pustych horach a chod~ni po vesnicich byl. nkco nesrozumitelniho. DMinsk6 domneni, abych snad po zerni neptmsobil v prospech n~kter6 politick6 strany a nevid.6 leccos, co by se rade-ji m~lo ukryvati, bylo pfi~inou, prod se me podniky u vhidy v kni~ectvi v prvni'ch letech potkdivaly s podivnou nedflv~rou a prot jsem se k systematick6mu provedeni jejich dostal teprve po tfilet~m pobytu v Soffli, a i to ne bez rozrmanitych neptijemnosti. Z t6 ptieiny jsem se WUk rade-ji pohyboval na cizi pbd~ rumelsk6, kde jsem u zernsk6 Addy InalezI vice pfivkivosti a porozum~ni. Odm~i'eny' c'as a rozs.Ahlost krajin, na innoze murlo schfidn~ch, nad to rune nutily tasto k nemil~mu sp~chu. Na styky s domorodci rozli~nych nmirodnosti nemdtm z t~chto cest ni~&dnYch nepiijemn.~ch zporninek. Obecenstvo bulharske' ' dobi'e znA cenu v~deckych studii o zemi. Zpr.ivy, kter6 jsern o n~kerych krajrinrich sepsal. bulharsky, na~ly u doin.Aciho dten~itstva nejvkelej~iho pfijeti. Intelligence maly~ch most, kupci, u~itel6, 16kati, &hednici, ddAstojnici atd. po obou stranmic BalkAnu v~ude inne ptdtelsky ptijimali a ve sbirdnii zprav o okolrni krajinevtele podporovali. Jsou mista, kde jsem od. lidi, kter6 jsern poprv6 vidOl a s nirmit jsern se i potom vice nesetkal, za~il ba'Jetn~ho starobyliho pohostinstvi. Pti rozvrhu cest pfihli~el j'semn nejvice ke kondinmim od. Dunaje vice vzddtlen~m a od posavadnich cestovateIlmv mrnCn ~' nav~t~vovan~m. Mnohe' horsk6 zi.Akouti, jako centralni Sredna Gora nebo Kystendilsk6 Kraji~te, je v na~i knize vd~bec poprv6 popsano. Ov~em moje cestovdni zuistalo nedokon~eno; chtd jsein projezditi jeMt~ zdipadni ~dst Podunaji, ohledati na. dlunu cel' bteh Dunajsky s etehiem fimskkch tvrzi a stfedov~k3ch hradfiv,vidkti v~chodni U~st Rhodopy, v ni2 od te' doby Krdtalijsko ptipadlo zase Turecku, a ztiovu nav~tiviti n&ktermi mistn, poprve'

Page  VIII VIII VIII Pfedmluva. jen zb~2n6 prohhl~dnutd. Provedeni bylo zmatenio nepokojn~rmi okolnostmi poslednich let. Jednofliv6 nakWrtky cestopisn6 podal jsemn dtenjii'stvu desk6mu ibulharskrniu ji2 tast~ji v 6asopisech, arci jeri na kvap sepsan6, z 6dsti blizko' mist sam~ch, nejvice mezi nepokojem. *jin~ho zarnistn~tni ye svobodnych no~nich hodindch zim. Sofi~jsk~ch. 1 3) Archaeologicky material s ndpisy antickymi uvefejtiil jsem. ye zvl1~tnich rozpravachi; 1 4) dlu~en jsenin vydati je~tib sbirku ndpisi~v a zapistfiv stifedov~kych, slovatiskych a teckych. V pfitomnn~ni dile jsou v~ecky Liittti6 a neti~t~rn6 zdpisky slity v jeden celek; take' jseni od vyddni on~ch n~kdy vice belletr'istick~'ch n6.frtkLiv mnohaL mista nav~tivil znovu, anebo mohl. se aspon o v~elidems lepe pou~iti. Nejeden ~ten~t~ by od spisovatele spi~e sniad otekdival no cestopis. ale celkovy popis Bulharska, rozd~leny die v~deck~chi kategorii a die jednotlivych krajifiv- (okrigq, okr,.0~ie) a okresuiv (okolija). Ale pki prdici takov6 bylo by nutno srmichati zku~enosti vlastni a cizi pou~iti mnaterialiiv rozmanit6 ceny a iiestejn*6 iiplniosti, generalisovati leccos, co bezpekn~ zntdme jen v n~kterych krajindich, a zasahovati ze sv~ho oborti i do jin~ch vMd. Kniha takoviL by se podafila, jen v malk~n r~imci. S pifibrdtnim polifick6 historie poslednich let by jinak snadno dosdhla rozsahu Bou~ovy jTurquie d'Europe", a nad to by se nemnohia vyhioonti zn~m6 suchopdirnosti, ballastu rychle starnouci statistiky a vehlik)r mezerdiin Co tUto poddvdm, je zpracov.Ani podrobn~ch dennikciv, b~2nych pozndrmek, psan~ch dle znj~m~ho pravidla cestovatelsk6ho v~ude hned na mnist~ sam~nm, i na koni a na voze. K tomu pripojeno v~e, cokoli jsem o jednotlivkch mistech a v~cech vvzv~d&I zajimav~ho i kommb popsan6 cesty. Spis del se na Utyry 6asti. Prvni east obsahuje takoita co fivod popis hlavnich m~st Sofie, Plovdiva a Trnova, jakot i cest. kter6 -je spojuji. Druh6. a t1teti ~Ast popisuji dvounm~sidnou jizdu], vykonanou v l1t 1883 po hornatlhdch ji~ni a z~padni Msti zem~, po Sredn6 Gofe, Rhodop~, 13) Z Vychodni Rumelie.,,0sv~taI 1882 dislo 5-li. - Rylsky~ kliter. Tamie 1883 6. 8-10. - H&4,T111 6TrbMicRa 3a CptiAn ropa H 3a POA0nc cItTt UJIaHHHHJI. flepHOA. (CiIICaHHe (1881) sv. 8, 9, 10 a 11. - Na muakedonskyech hranicich. O0sv~ta" 1~86, 6. 1, 2, 3, 7. - Nernomolfsk6 pobfeii na vychodnim konci p~si~a Balk~insk~ho. Oa'sop'is'e'esk~ho mnuses 1887 sv. 1. ") Beitr~ge zur autiken Geographie and EpIgraphik von Builgarien und Rumelien. Monatsberichte der kgl. Akademie der Wissenschaften zu Berlin, Sitzung vom 12. Mai 1881 S. 434-469 (bulharsky v Period. Spisanii sv. 2). - *Archaeologische Fragmente aus Bulgarien: I. Dacia mediterranea, IL. Alte Bergwerke, Ill. Rtimi-sche Strassen, IT. Das Pontusgebiet und der ostliche Haemus. Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen ati Oesterreieh-Ungarn, Wien 1886, X, 43-104, 129-209.

Page  IX Pi'edminva. Ix hordch Trnskjch. Osogovskych a Rylsk~chi. Posledni, dvrki ~dst poddivA vvsledkv cesty rovnCe2 dvoumni4eiibi. podniknute 1884 di) kr'ajin ~ernomnoisk.?ch, od rumelsko- tureek~io pornezi naproti Adrianopoli at k Dobrud~i. Cestopis je literdrni prdice rizu subjektivriiho. Rd~znorodv material je vdizdn nitkou vlastniho itiner~fe a nahiodilirn poi'adini osobnich pozorovdini; ka~dy v n~m mate nahlzti n~co, pro sebe. C~asto se 2aluje p0 svkt~, 2e se v dilech cestopisnych pfivodni &erstv6 dojmy zhusta stiraji tiz'i u~enosti. pozd-j'i pracn6 snesen6& Zlu tornu vyhnouti jsem se nemohi, nebot vlastni moje studium, historickty zem~pis a ndrodopis se svym apparditemi ~etn~ch citiitiW leckde siln6 vystupuje do popitedi. Pfi jednotlivy~ch mistech snesi jsem mno2stvi rozpt~en6ho anebo zapoinenut6ho materialu o minulosti jejich, ~asto v~,ci zcela nov6. Mnoho pozndrnek se tykd obyvatelsiva a pom~reiv hospoddfskych, kter6 se nyni Po osvobozeni' Bulharska, nalezaiji v stavu docela ptechodnim. Obecn6 pieehledy jsou soustf'ede-ny v ~ir~ich episod~ich jrnenovite- v prvni edsti: o spolenosti bullharske', o vesnick~m zh'zenii, o rolnictvi, i'eiineslech a obchod.6, o cllovu dobytka, o hornictvi, o sptisobu stavby donmfi, o loupetnictvi at., jako2 je bli~e uvedeno ve v~cnkri resI'kkuonikhyDouletymr stykem s ndtrody poloostrova. Balkdnsk~ho (hude tomau prdiv6 dtrndcte let, co jsem poprv6 vstoupil na. jeho pltdu) mnohoVMc, jet byvaji ndpadnv toniu, kdo poprv6 pi'ijde, ddivno mi sev~edn~lo; za. to se- dlouhynl pobytern sesiluje pozornost k podrobriostem, kter~ch nov'y ptichozi na prvni pohled neposti'ehne. K studiu naroda bulharsk~ho je nyni, za. ptechodni doby, svrchovan,~ ~as. Isoiovanost jeho za dlouh~ho panstvi tureck~ho udriovala jej ye zvldgtni starobylosti, cot se nyni pod volny~rn vlivem moderniho 2ivota sv~tov~ho rychle bude mn~niti. Nemohu net opakovati to, co jsern o torn pravil v jednom bulharsk~m, 61dnku: "Pozoruje se *ji2, jak ona ohrornna pronm~na, ktera narod bulharsky stihila jeho osvobozenirn, zadina. stirati fistnii, ninohov~kovd poddni a starobyl6 obv~eje. Nke6i zacinaji se ztrdceti. star&, krdsn6 pisn~ ndrodni nahrazuji se floVY1mi, bezbarevirymi, ndtrodni o'by~eje a kroje se prdnm~luji, rozlidn6 zpominky se zapoininaji pod vlivemrnf~tn~h nov.~ch dojmiv. a s usnadn~nim komnmunikaci mnizeji i zv d~tnosti, kter6 prve vyznamenemvaly rozlin6 ojedinWh krajiny horsk6. JeMt6 jedno pokoleni a ze star~ho tradicionalniho bulharstvi (1bblqar~tina) na nmnobych mistech se budou vidkti jen slabs pozilistatky. Proto je c-as, aby se sbiralo to, co se zachrdnilo, pokud stopa, jeho &neza~nikne." 1 5) I',) Per. Spisanie sv. 8 (1884) str..3.

Page  X x Pifedmiuva. Jakkoli ruska inapa sbiriini topografick4Tho materialu 6ini ponejvice zbvtenyrm, nepokhiddal jsem za nevhodn6, uviddti itineridt krorni~ vefikfch silnic n~kdy s udidnim hodin a mintit. V~ky jsou pi'ejaty a ptepofteny z rusk-*e niapy (1 sa~,efi =2-134 metru); jen kde na ni nutri6 eislo schfizi, siihl jsern ke star-~im barometrick~m ni6~enim mapy Videfisk6. Na cest6 1883 ustanovil jsern n~kter6 v~~ky die vlastnicli observaci mnalym aneroidein, s pomoci korrespondujicich barometrickfth pozorovini c. k. konsula pana Luterottiho v Sofli, die tabulek v Kaltbrunnerov6 ~Manuel do. voyag~eur-. Miry jsou polo~eny vesin~s die syst~rnti metrick~ho. Pti iilech kornpasu, n~kdy uvedenfch, uvd~iti slu~i magnetickou deklinaci 9154.3' na zaipad (Mitth. der Wiener k. k. geogr. Gesellschaft. 1883 str. 18). Dni jsou uddny die zdipadniho kaienddfe, krorn~ citi~ttuiv z novin a dokuinentd~v, v nicht ov~emri ponech6.n v zemi obvyk1.~ vychodni kalendd6L Slova a jm~na podal jseni v transskripci co fliozfna nejverflej-'ji Ili) ye formiich na mist~ sarnim sly~an.~ch, pro~e2 se v nich jevi rnnoie' dialektick6 odchylky (z.Ap. rckad, bela naproti vy~ch. rjaka, bjala). Pi'i nedostatku jakeliokoli siovnika nairodniho jazyka bulharsk~ho, kteryV by se rovnati niohi siavn6 pr6Lci Vukove! pro jazyk srbsky, pok],Adal jsem za nutn6, polo~iti u vkci terminy domdici, v nicht ~asto v~zi vzdicrn material ku`!Lurn~ 1historicky. Sbiral jsem je z ~,iv6 miuivy, hez ohiedu k literarnirn, tak zvan'm. zlep~enym Lvarai-n nebo k umeiym nov~m slovfirn. Ptizvuk tidal jsern tarn. kde rni je bezpeMri zndlm; i v nem jsou dialektick6 rozdily (na vychod~ pfevhIdaji oxytona, na zdpad& proparoxytona). V~siovn~! slus-i piipomenoutifi te bulhar~tina hlisky diouh6 a kratk6ecd sebe neli~i. Dialektologie jsem se dotknul jen na n~kolika mistech; psal! jsem o ni ~ife bulharsky v ~Periodikesk~m Spisanii" sv. 8. KUi k rozptfienrni glossdm poddv.A filologick5' abecedni ukazatel na konci. 1 7) 16) Chybil jserni n6kolikriite v it z~ipadniho nmire6i, psanim -nja misto ita, pod Olvem pravopisui bulhiarsk~ho (-imQ. jakoz' i vychodniho n~iiedi, kterd mi je zb~ble-j~i a kter6- i mad jen v podfeMi Kotlcojskthu. Mi ted3 stuiti Bafia, Vraiha, Gori-Ia atd. 7) Dialektologie bulharskui, za~oenui 0(1 Grigorovi~e, je posudI v zaC'tcichi a mine jeWt innoho 6asti, ne, lbude tflozflo sestaviti celkov3? stejn(Jin~rn6, podrobny~ pfrebled v'~ech nAire6,i Bulharska, Rumelie a Makedonie, u nOhO, ovgem by nestila schAzeti nulieitiui apa dialektologickui. V Per. Spik~inii poslednich let je uvefe~jn~no dosti mnoho textmWi, jmenovitc nuirodnich pisni, a u'~kolik Airs'ieb CuIn~kriv, jako Petka G-bbjova o mluv6 v Konopc'ii " arpansku (sv. 18) a Dra. A. Teodorova o aialektiu 'I rnsk~m. (sv. 10, 20). Ieho nejvice potrebujeme, *jsouu znalecky v~rne' z iAst prost~ho, gkolou nezkaz'en~ho inOov~a vesnick~ho zapsan6 texty prosaick6, pohuidky, vypruivky o vesfniek~ch uduilostech, vyklady pfed soudem, rozmluvy atd; na prose se zv]Ai'tnosti miuvy vidy h6pe spatifuji, nez'li v typickye~h vergich nuirodni' pisnO. Druhy~ ikol, arci nevelmi snadn3?, je docela podrobnud ustanoveni mezi jednotliv3~eh dialektfiv, vesnice za vesnici. 0 p'rzvuku, kteryr je v nuirec'ich velice rozlicny, je posaud nejm~n6 pracovuino.

Page  XI Pfedmhiva. X xi Ve slovech tureckych zni y, jehot jsem util die obvykk6 transskripce, asi jako bib. i, trochu temneji; prizvuk v turtin~, pada vtdy na posledni slabiku. Odbornikem. v turbine, zejmena pisemn6, ovs'em. nejsem, a hi snadno mohlo se stdti, 2e iecktere jm~no a slovo je podano v tvaru jit. od BulhariWv pi'ispfisoben~rm; Bulha1'i ku p1'. jme'na vesnic, kterdi kondi turecky na, -ly, berou pravidein6 co sve' piuraly na -liji. Ostatn~ i v tur~in6 jsou na poloostrovC, rozmanit6 dialekty, jak se to u Jurukfiv na, Rhodop~, v Tozluku a j. jasn6 pozoruje. Politickych p1'ib~hfiv nov6 bulharske6 historie dotknul jsein se jen mimochodem; je to ptedrnkt velice rozs~hIy, kter6rnu by slu~elo v~novafi zvld~tni knihu. Tak6 se od m~ho odchodu ze zem6~ p1'ernnoho zm~niio, jmenovit6 sjednocenixn Buiharska. a Rumelie, nyni jit tlietym, a bohda trvaiym. Co do mapy, v podr'obnostech odkazuji ke svrchu zmi'n~ne map~ rusks a k snadnio ph'stupn~?mn edicim. c. k. vojensk~ho topografick~ho fistavu. Mapka, ku knize p1'ipojend, Zakhiddi se na redukci rusks rnapy a slouz-i jen ke zb~tn6 orientaci. ~,etnyrni illustracemi zeme-pisny'mi a narodopisnymri by p1'itom~nd kniha, zajist6 nemdlio ziskala. Ale ~imysiu toho jsme se zdhy oditekli. Ndtklad na obrazy byl by zna~n~, a krom~ toho nemohiy by bMi zpoi'izeny jinak net die dobriych fotografli. Pri~ce domdicich fotografiLv poda~vaji sice p~kn6 typy iidu, ale pi'i krajinach stanovisko byv6i. s 1'idkymi vyminkami tak nevhodn6 voleno, te obraz sv6 zemepisne ceny n~kdy docela pozbyva. Ztraivil jsem, vktii dii tivota kroin~ rnii6 viasti a po mnohaj l6ta vice jsem. miuvil a psal buiharsky nebo, srbsky, net na, jin~m jazyku; nicm~n6- douf.Am, te se ve siohu a siovech vliv ne-jak' ~Baikjtnsk6 syntaxe" tak dasto neprozradi. Domi.cich tvariiv drtel jsem se ve jmenech obyvateiiiv osad, jakkoii siova Trnov~an6 (od Trnova), Kotienci, Sofianci atd. u na's jist~ mnohe'mu budou podivrnd, jakoi i v adjektivech, odvozenych od mistnich jrnen. Siovo Viach v~ude znamernd Rumuna. Ze jsern jm~na v~emotn~ hled.1 drteti v nominativech, je v~c pf'irozenA. N~kter6 zajimave' zpra'vy mi sd~iili mezi spisovi~nim pp. Ziatarski a Dr. A. Teodorov, a rfadu rozihdnych nove-j~ich tiskfiv bulharskfch mi laskav~ zaopatfil krajan p. Jan Brotka, professor na, gymnasiu Sofijskern. Vedle detnfch soukrom~ch osob i statisticks A6 i1ad v 'Sofli posial mi v~ecky sve' nov-j~i pubiikace. V~em. p1'atelfimr v Bulharsku sklidddm za lyto zi~silky srdedn6 diky. Knilha proti m6rnu i'myslu nabyla objexnu velmi veiike'ho. 4,Ale v cestopise se nikdy nevi, jakiL podrobnost sv~ho ~asu nabude ceny. Az' budou tyto zemE, od Dunaje do mnote Egejsk~ho pokryty siti teieznic, mnoho z toho, co jsme pracnCS shieddvali, jezdice po ceI6 m~sice na vozich anebo kotirno horsk'mi ste'zkami,

Page  XII XII Pifedmliuva bude se zraditi v jirntm sv~l~e. Ctendifi t~to knihy, at v zerni sam6 nebo kdekoli jinde, poznaji ostatn6 ji2 brzo, nejen pi'ednosti, ale ivady pkitornndho dila, o n~m2 jako o ka~d~m jin~m, plati slova Martialova: Sunt bona, sunt quaedarn mediocria, suiit mala plura Quae legis hic: aliter non fit, Avite, liber. V Krdilovskych Vinohradech u Prahy 24. fervence 1888. Konst. Jire6ek.

Page  XIII O b sah. CAST PRVMI. Po obou strandch Balk~nu. 1. Sof in. Poloha a Minullost. RimskAi Serdica, stifedov~ky Sr~dec kTriaditza) a novov~kAi Sofia co residence tureekfch ~beglerbegfiv Rumelie-'. Illuboky? (ipadek a nenaddih6 znovuzrozeni' v nas'em stoleti. Obyvatelstvo. Star6 a niov6 e'tvrti. Teplice. Spi~sob, stavby domfiv. Podnebi. BulharskAi spolecnost. 2. Okoli Sofie. Pustota ne'bli~iho okoli velikych nie'st na poloostrov6 Balk,-Isk~in. ]Rozhled ze Sofie. Hora Vitolsa. Ves Bojana s vodop~dy a staroz'itnostmi. Knjaievo a Lilin Planina. Balk~in od Komu do Baby s pri'llomem Iskru. Sofjsk6 pole, jeho pifiroda a obyvatekM. Obecny' r~iz bulharsk6_vesnice: doiny, n~hadi, spillsob zaloieni a rozvoje vesnice, mezni privo. Sopi. Niiodni kroje, z~bavy, hudcbni n~stroje a zp6vy............4 3. Ze Sofle do Plovdiva. Spifisob cestov~ini. Iskersky most a frimskA silnice (Tro~janov p'st). Novihan se zrfcenymn karavanserajem. Vakarel. Iehtiman.,Trajanova Vrata". Vetren a jeho hradisko. Prvni pohled d.o thr~ick6 roviny, na Rylu i Rhodopu Prarneny Marice. Tatar-Pazardiik. Zeleznice do Plovdiva.. 69 4. Plovdiv. I Poloha. Tfi chiumy a rozhled z nich. Starovfkd mohyly. Filippopolis, Pulpudeva ThrakiWv, Trimnontium Ikimanidv, sjlovansky Plovdin a Plovdiv. Boje mnezi Byzantinci a Bulhary. Pavlikiani a jejich pilvod. Frani~ouzskd v~vodstvi v 13. stoleti. Ndirodopisn6 pomulry v dob6 tureck6. iAlassakry 1876 a bitvy u Plov diva 1878. }llavni in~8to samospriivn6, provincie Vy5cbodni Rumnelie (1879-1885)..8 5. SttarA Zagora. Cesty od Plovdiva pfres Balk~in k Trnovu. M6sto (3irpan. Stari Zagora, Augusta Traiana i Beroe IAimanfiv, Boruj starych Butharifiv. Katastrofa 1877. Pole Zagorsk6, litnice Rumelie. Obecn~ pf-ehled zemAd~Istvi, Ifemesel a obehodu v Bulharsku. Pleebodni -stav po osveiboteni. Snaha po kupovAMi pozemkfiW; rozbiti n~kdej~loh velkostatkfiv (6iflu1dv). Jarmnarky (panairy) a stard miry i viliy v Bulharaku......ii. -6. Kazaalyk -a Gfabrovo. Pfeg 'irchodni Srednon Goru. Pohled na BalkAn z ji~ni Itrany. *Knzanlyk. PNstovalni r~ii. Historick6 zpominky; keltickit Tyle a stfedo

Page  XIV XIV Obsah. Str. vekS' Krn. Prechod u gipky. PFelidn/ni lesnata hornatina s obyvatelstvem ciste bnlharskym. Stkhovanf horahlv do nizin podunajskych. Prdmyslove inmstecko Gabrovo. Pfes Drjanovo do Trnova............ 144 7. Tr ov o. Trnovo, nekdejgi sidlo (1186-1393) ciruv bulharskych. Jeho pololha v Evropel unicum. Zriceniny fimsk6 Nikopole,, Istru". Historicke pamatky, hrady a kostely. Moderni Trnovcane. Mestecka Arbanasi, lRjachovica a Ljaskovcc........................ 161 8. Podunaji. Z Trnova do Rnlscnka. Stepni raz koncin podnnajskych. Loupeinictvi v Bulharskii. MI6sto Rus6 ci Ru~/uk. Dunaj odtud nahorn. Svistov, Nikopol, Rachovo. Rumuni na prav6m biehu. Maloasiatsti Bulhari. Vidin a jeho starozitnosti. Z Lomu pies Berkovicky Balkan do Sofie........ 181 C(ST DRUHA. Sredna Gora i Rhodope. 1. Zlaticke pole. Ze Sofie k pramenflm Topolnice.,Bulharska Arkadie". Mesta Zlatica a Pirdop. Zapomenuty kout sv6ta. Kocujici pastyi rumunsti cili Vlasi a jejich iivobyti.......................... 209 2. Sredna Gora. Centralni Sredna Gora. Vrcholky Bogdan, Bunaja a Bratja i vyhlidky z nich. Bukov6 pralesy a horske pastviny. Bulharsky chov dobytka vilbec. Ciste bulharsk6 obyvatelstvo. Mestecka PanagjnriSte a Koprivstica 223 3. Gjopsa. Z Koprivstice pies Klisuru, Sopot a Karlovo do Kalofera. Bulharski prllnyslova m6sta pod Balkanein. Gjopsa, dolina reky Stremy. Gjumrukcal, ncjvysgi vrchol Balkanu ci Star6 Planiny nad prameny Tundze. Teplice Karlovsk6, Hisarslk a Kr:lstovsk6.................. 260 4. Rhodope. Caist prvni (dejepisna). Obecny raz pohori. Historicky prehled. Bessov6. Provincia Rhodope a podhorsk6 primori. Byzantinska biskupstvi. Krajiny Mer6pi, Achrid6s a Morrha. Smoljane a Rupci. Domneli Dragovidi. Bulharske nafeci rupske. Horsti dynastove Ivanko, Slav a Momcilo. Vlasi v stfedoveke a nyn6eji Rhodope. Pfichod Turkflv. Pastyrsti Juruci. RozSireni islamu. Zemin Pomakuv (mohamedanskych Bulharfiv).,Nepokorn6 vsi" pomacke,republiky" mezi Rumelii a Tureckem a jejich dejiny 1878-1886...... 281 5. Rhodope. Cast druha (cestopisna). Z Plovdiva die podhori Potomci emiruv Sinopskych. leckA Stanimaka a gruzinsky klaiAter Backovsky. Perustica s Cervenou Cerkvou. Turecka hostina v Ustine. Kricim. Bracigovo ajazyk makedonskych pfistehovalcuv. PeAtera. Hornictvi v Rhodope a po Bulharsku vfbec; prastare ryzovani zlata a ieleza. Batak se stopami rezi z 1876. Archaeologicke zprivy z Dospadska. Raselinite Batasko blato. Dolina Cepino. Pomacke pisne. Pies Karkariji. Pohled na Rylu a Perin. Skrze karantenu do Sofie.............. 304

Page  XV Obsah. xv (>iST TR'ETI. Zdpadni Bulharsko. 1. Flory Trnske. Str. K srbsk$ym hranicim. Slivnica, Dragoman, Caribrod. Skaln~ kraj na fece Trnsk6. Poganovsky klhi!Ster sv. Ja-na Bogoslova a okolni hrad y M~sto Trn. Ifteka Jerin a a legenda o sv. Theraponu. Oarod~ji Stopy M iv~ r1IMlInsk~ho. Kotlina, Znepolje. Vystonpeni na Ruj Planinui. Historicky pfehied. Styky srbsko bulharsk................... 353 2. Brezuik a Radomir Z Trnu do Breznika. Kotlina Breznick~i, star6 Grachovo pole, a jeji obyvatel&. Hled~ini stfibrn~ch dold'v z 1530. VrehoviMt Strumy. Hrad Pernik. Radomnir a jeho kotlina. Skrze southsky Strumy ii hradn Zemeru do Kystendilti...........................380 3. Kystend ii. Pole Kystendilskd. Me~sto Kystendil, jeho okoli a teplice. Staio~itnosti antick6 i stfedov&k6; Hmiski Pautalia at slovansk5 VelbtUd. Pohr.ani~ni kivot. Makedongti harainiji.................392 4. Osiogov Planina. Dolov~ini v KratovO a na Osogov. Pole Kamnenick6. Stfibrn6 doly -na Srebrn~i-n Kolu. ~,ivot poineznich'strAti. Pohied do Makedonie. ljuibotrn:t SamrPlanina na obzora. IdyllickA karantdna............416 5. Kystendilske' Krajikte. Krajina teprve po Berlinsk~m miru iivedenil do map. Hory, i'eky, obyvateI6 at hospodAfsk6 pom~ry Krajifte. Okolijok6 stfedisko Izvor. Zelezn6 doly v Boiici. VrchovistW Dragovi~tice. Bosiligrad.........426 6. D u pn i ca. Kadin most a pov~sti o n~m. Dolej'si' prosmyky Strumy. Ves Pastuich as hradem (stary 2itomitsk?) a staryrmi kostely. Skrino, rodif't6 sv. Jana Rylsk6ho. Konec prosmyku u m~stec'ka Bobogeva. Dupnick6 pole a me'sto Dtipnica. UhelnA loiska, u Bobova Dolu. Teplice u Banje Saparevsk6 se Z'elezny'mi doly. R'imskA Germania, rodiWt Belisarovo. Volatost a kretinism okolo hor Rylskych...............442 7. Ryla Planina a Rtylsk' kh~ter. Homy Rylsk6, jej'ich rozloha a pfiroda. Podoba~ s Karpaty. Pralesy a horskA iez~rka Cesty z Dupnice do m6styse Ryly. ilrad Stob a nipisy star~ch Bessdiv. Jizda die feky Ryly. Rylsky klASter, jeho poloha, budovy a d~jiny..........................454 8. Sainokov. Z Rylsk6ho kligtera k vrchoviftim, Iskru. M~sto Samokov. Historick6 pozndmnky. ZelezArny a prilmysl. Dolina Palagarie a bojigtO z 1413 u Oiamorlu. Rozhled od Lozna. Nivrat do Sofle...........480 OAST C5TVRTA.k Oernomoif(. 1. Jambol a dolni Tundia. Ze Sofie do Jambolu. Dnegni Jambol, byzantinskA Dianipolis. AntickA Kabyle na Taugan-tep6. StaryV pomezni okop bulharsko-byzantinsk$y (Er

Page  XVI xv' Obsab. Str. ke-sija). NovovMk stbov~ini nAroddv ye vfrchodni Thrakii a v DobrnUdi. Tatarsti sufihini Kyzyl Aga~ako a Kavaklijsko. ftekovd Karyoti. Strandz'a1 Planina, Sakar Planina, a vrchy MonastirsIk.............490 2. Sli-ven a Kotel. Prilmnyslov6 m~sto SlDiven. Ko1flensk~r Balkin. Osady 2'eravna, Kotel, Medven a Gradec. Bukoi-6 pralesy a ba-lkAnsk6 Iuiny. Ov6A-ck6 stfidaV6 bospod~ifstvi Turci iia Ka-m~ij'i Jezerni firadjits i Kajabaa'e a stare cesty pres hory, k Preshivi. Smngurlar.'518 3. Karnobad i Aitos. Pifes mo~iry ifeky Azmaku do Karnobadii. HraditsW Karnobadsk se star Tmi t~boifisfti. Altos a stars, orli hrad". TureckA okolija. AitossSU teplice a jejich mninulost. K moti do Burgasu....... 516 4. Ziliv Burgassk'y. Povaha a periplus zilivu Burgassk~ho. Sozopol, starA Apollonia. Til laguny Burgasskd. Poros a Skafida. Ssutiny rilmsk~ho Deultui. M~sto Bnirgas. NMv~rva Rusokastra. Lesy Strand~e a cesta, pife8 Fakii do dolni Thrakie...............................558 5. Anchialos a ftesembi'ia. Po suchu z Burgasit do Varny. Pole Anchialsk6 a jeho historick6 zpominky. Staryr Anchial u Paleokastra. Nov~ Anchial se solnicenui. Mesembria, jeji slavnA minulost, byzantinsk6 kostely a nyn~js'i iUipadek. Mys Ernonsky?, konec BalkAnu. Prfes prosmyk Akboaz skrze duibov6 pralesy do Ajvadiikti na hra nicich rumelsko-bulharskych a odttid pifes dolni Karu'iji do Varny.........................576 6. Varna a Kaliakra. Varna. Siu~sice nArodnosti. Nejnov~js'i sthovdni nArodulv. Turecky miuvici kifestanS6 Si Gagauzi, potonici starych Kumanfiv. Die pobireli na, sever Ssutiny ii Di~pudaku a Ekren6. Islamsky Akjazyly-Babi a kifesfansky sv. Athanas v jedn6 osobS. Star6 Krunoi CH Dionysopolis, me'sto Bacchovo, nyn~js'i Bale'Sik. Step Dobrud~anskai, jeji rostlinstvo a rmohyly. Gagaiizsk6 m~ste~ko Kavarna. Mys Kaliakra a jeho lirad. Pralesy Batovsk6 s divymn vinemn.......................600 7. Provadija a ~urnen. BojitsW z 1444 u Varny. Devna a zficeniny ilmsk6 Marcianopole. Hrad PetriS'. Provadija. Dobrina (Dizdark~i), do 1829 sitiedisko albAnskych osad. Pov~ry o vampyrech. gumen. Obraz jezdce na, skAle u Madary. IkimskS castrum ii Aboby. StarobulharskS cWiAsk sidlo Preslav.... 622 8. Z Preslavi do Sofie. Eski Dz'umaja. Osmnanpazar. StarA krajina Gorilovo (Gerlovo), nynfsk~ Toziuk a pfivod tamnich Turku'v. Skrze pustiny Toziuka z Osmanpazaru do Kesarova. NAhIlr pfechod dto nejftrodn~j~ich krajin ii Ljaskovce. Vylet do Eleny. Ntivrat z Trnova pi'es Sevlijevo, LoveS a Orchani6 do Sofie. Lovdansti PomAci. Loupeinictvii poddl cest..............646 -4*) —

Page  1 LAST PRYNI. Po o-bou strandch Balka'nu. 1.- Sofia. Poloha a minulost. timskAi Serdica, strfedov&k~ Sr~dee (Triaditza) a novov~k~i Sofia co residence tureckych ~beglerbegfiv Rumelie". Hlubokyr iApadek a nenadWi1 znovuzrozeni v nas'em stoleti. Obyvatelstvo. Star6 a nov6 etvrti. Teplice. Spiisob stavby domfiv. Podnebi'. BulharskAi spoled'nost. Nejsnadne-j~i spd~sob ku prvnimu obehle'dnuti po zeinich bulharsk.~ch je ndvgt~va ti'i hlavnich m~st, Sofie, Plovdiva a Trnova. Cestovatel se na dobrych cestdich snadno a rychle seznatmi s hlav-. nimi typy zdejgi krajiny, s rovinarni podunajsk~mi, s pohokim Balka'nskym, s horsky~m krajem pod Vito~i a Rylou, s teplymi ni~inami Thrakie, jako2 i s celou ifadou dfile~itych osad. Popis itinerdfie, spojujici'ho ifedend m~sta, zahij'im s hlavnim m~stem kni~ectvi bulharsk~ho, se SofL, ktera' nyni' tak dasto k sobs obraci zraky Evropy. Poloha j e docela horska', v prostrann6 dolinCS uprostifed veliky'ch pohoifi v sam~m nitru Balkdnsk6ho poloostrova. Ova'Ini kotlina Sofijska', tak zvan6 'Sofijsko pole, na prvni pohled se prozrazuje co byvale' jezerni dno; polo~ena jsouc s hlavni osou od severozdpadu k jihovychodu, mnd celkem asi 60 kilometrfiv zde'li i 20 kilometrtiv zMit. Obzor -na v~ech strandch obstoupen je horami a pfistup k rn~stu odev~ad vede jen vysokymi prosmyky anebo skaln'mi ii~nami. Sofia sama rozk1a'da se okolo tep'leho pramene jen sedm kilorne'treiv od vychodniho tipati obrovske' Vito~e, do 02300 metrtiv vysok6. Naproti za dnem kotliny ta'hne se pa'smo "Balk~nu Mii Stare' Planiny, prehrazujic cesty od Sofie k Dunaji. Na jihu bMaji se t~imd v~dy sn~hem ozdoben6 vrcholky Ryly Planiny, nejvy~~iho pohohi ceI6 vichodni polovice poloostrova (do 3000 in.). Ostatek horizontu vypln~n je men~limi htebeny. NadmofskjL vy~ka m~sta obnA~i okrouhlym dislem 550 metrifv, J i r e e k, Cesty po Bulharsku. 1

Page  2 2 2 1. 1 Isofia. tak 2e le~i vyge iie~1i sousedni krajiny kolem, do kola, ne~1i roviny Thrakie, Podunaji, Pomoravi a doliny severni Makedonie. Bezprosttedn6 nad m~stein nalfza se v prosmyku Vladajsk~m rozvodi mezi vodstvern mote Cern~ho a Egejske'ho, a v blizk~m sousedstvi sbiraji se prameny ti' velikych tek, Strumy, Iskru a Marice, jako2 i Ni~avy, dciletihtho ptitoku Moravy. Ale krorni n~kolika nepatrn~ch horskfth potokciv vod m~stern tekoucich neni; Isker zfisthvdi jednu hodinu vzd.Alen k v3?chodu. Polohou svou Sofia ovlhidd dfileMit cesty z BMehradu do Catihradu a od Dunaje do Makedonie, kter6 se zde kfi~uji. Proto od jak~iva byla mnistem dfi~le~itym. Kdo se dnes prochazi ulicemni nov6 stolice bulharsk~l a vidi 6erstv6, sotva. dokonden6 budovy jejich, vedle chatrny~ch chalup a zficenin z doby tureck6, odnese arcijen dojem m~sta takofka. nov6 zaloien~ho. Nicmni~n mdi Sofia bohate' de-jiny, na mistE, sam6ru t~nmhf nezrnim6 Proto prve ne~li vypi~eme, jak nyni vypadd, promluvirne, jak6 osudy m~la dfive a jak se stala tim, 6mr je dnes. De-Jepisci starote~ti, Herodot a Thukydidcs, znaji v tkto krajin~ jen teku Isker co Skios neboli Oskios (firnsky Oescus), ale nejrnenuji M~dn6 osady. Teprve s vystoupenim Rtimancifv zjevuje se zde thrdcky kmen Serdz~v, ktery~ 1. 29 pi'ed Kr. fimsk~mu voJsku M. Crassa na. pochodu z Makedonie k DunaJi vzdoroval a proto od n~ho krut6 byl potresti~n. Za D dsledujicich let kondna zdej~i ndle~ela ku kri~lovstvi Thri~ck~rnu, v n~mt panovala dynastie z kmene Odrysifiv, bytujicich u Adrianopole. L. 46 po Kr. fi~e ta. od Rlimani~iv zabrdna a obrricena v,provincii Thracii" s hilavnim im~stem. Philippopoli. Provincie dlouho zfisti~vala rozd~lena na., strategie" 6i vojvodstva dle ~Izenmi domdtcich plemnen; jedno z nich byla. i zem~ Serdfiv jakotto araryia Nova' doba. nastala provinciim podunajskym a podhaernsk~in za. cisafe Trajana. Znarnenity tento organisator jal se po cele' Thrakii zfizovati obce mi~stsk6, a sice ne usazov~inim kolonistbiv fimskfch, ale die spl~sobu zafattho od ndstupcciv Alexandra Velik~ho, totit sesidlenim selsk~ho obyvatelsiva, vojensk~ch domnacich veterantiv a feckych kupeCiv (na ntdpisech vyskytuji se Maloasiat6, hlavnE~ z Nikeje) na mistech, opattenych prdvy nnT~stsk'mi.) Trajan jest i vlastni zakiadatel dne~ni Sofie. Hlavni sidlo Serdtfiv, potud nepochybn6 osada. nepatrna s tepl.~m prarnenem a bytern mistniho,,stratega", ustrojeno co m~sto Serdica 2) a obdateno, jako y~ecky obce Trajanske', cisafskyrn pflijmim Ulpia. Uzeini Serdiky obsahovalo krom~ zdej~i kotliny i krajinu okolo Piroti. 3) Na bli'zku nalkzala se hranice obou jazykfiv, ktere' tehda vhIdly sv~tem, etediny, Mitici se od pornoti EgeJsk6ho, '1) Mommsen, Mam Geschichte 5 (1885), 271, 282. 2) Tvar Sardica *je pozd~j8si. a)~pis1 vydantd od A. Domascwisk~ho v Archaeol. epigr. Mittli. X

Page  3 iAimsk~i Serdica.3 3 a la tiny, jejii v~chodis-t~m byly tiihory le-gii, rozestaveny~ch pod~1 Dunaje. Provincia Thracia, kterA obsahovala zprvu- i Kystendilsko, Pirotsko a Sofljsko, ndletela. k oblasti i'ettiny, krajiny podunajsk6, dalmatsk6, jako2 i dardansk6 okolo, nyne-j'iho Skopje na Vardaru, k tizerni latiny. Jak vidinie z ndpisifiv, rozhrani obou 2ivld'v Mlo die vy~in Balkiinu a probi-halo pak rnezi Pirotem a Belou Palankou i mezi Kystendilem a Skopj em. )Zvltrc. aa odn~irodn~nimn zvolna. ustupovati z jeviWt. 0 rozkv(Au Thrakie v 92. a 3. stoletli nejjasn'j'i svMd& mince, ra~en6 v nm~stech jejich. V Serdice pracovala rnincovna, od cisate M. Aurelia (161-180) do Galliena. (9269-268). V dile Mionnetov6 k~je popsiino 108 typcsv zdej~ich, vesm~s in~d&ny.h s nd'isy iteckymi (.J ivnebo OMn"c' ex~ t6.2 A~ri'70 1 jd strany se vidi podobizna. cisaifova, z druh6 strany n~pis m~stsk3? a un~h njrozmanit-j'i obrazy, vzat' z oboru. ce16 mythologie. COastjL vyobrazeni bo~stev h6kaffsky~ch, Aeskula-pa,- ktery na jedn6 minci cisate Septimia Severa stoji v chram~- se dtyimi sloupy v prui~fi, Hygieje anebo hada Aeskulapova poukazuji k 1Webnym teplicim zdej~im a k jejich svatynimi. Triptolemos nebo Ceres na voze taen~m ode dvou hadtiv nebo drak~v sv~d~i o rolnictvi. Na n~kterfch kusech vyobrazena je toliko n~doba, pind ovoce, na jinych fi~ini b5h, nara~ka na blizky~ Gescus ~ Koncem tietiho stoleti nastala zme~na. Cisat Aurelian, opustiv Trajanskou Dacii za Duinajem, zr'idil (9271) pro'vincii t~hoz' j'mena na poloostrov~, kter6d brzo rozd~ena, ve dvi, na, cast podunaj.. skou, Dacia r-ipensis, a vnitrozemskou, Dacia mediterranea. Serdica, stala, se hlavnim m~stem t~to druh6 provincie, kterd hyla. slozena z ~Asti byvak6 Thrakie a-Horni Moesie. Ostatni vyn'ika. jici obce vnitrozemsk6 Dacie byly Naissus (Ni~) a Rernesiana. (Bela Palayika inezi Ni~em a Pirotem), je~to ob6 pattily pfivodn~ k Horni Moesii, pak Pautalia (Kystendil) a Germania (Banja u Dup.. nlice), ob~ prvotn6 thrAck6. Skv~ld doba Serdiky bylo 6tvrte' stoleti na~eho letopoMt. Cisaf Konstantin Veliky, ktery poch~zel z blizk~ho Naissu, ~asto a rad pobyval v Serdice, jak je patrno z Menych z~ikonlftv jeho, odtu d datovanych, je~to jsou pojaty do pozde-j~ho,codex Theo-. dosianus". Rik~tval:,Mb~j Rim je Serdica", ba po jistou dobu pomy~lel na to, aby sem pfenesi stolici fi~e, iimsk6, a2 nalezl rui1sto k tomu zajiste' pfiliodne-j'i v ByzantiU Dad Bosporen. 6)Za panovaini synifsv jeho Konstanse a Konstantia v Serdice na. ponmezi 4) Srov. nas'e Archaeologische Fniaguiente ais- BuIgigrie-i, Arch ep. 3, itth. X, 44. -5) Mionnet, Description des m~ddi1I's iAntiques 1, 'str. 420 nro 364- 371., ij. Suppl. IL str. 483 nro 1650-1749. 6) Anonymni prodlu~itel Diona CassigA, Freigm." hist. Griice. IV p. 199. 1,1. - Ainmianus Marcellinus 21, 10, 81byvenojc Sierciku a Plhilippopoli PciL itates timplas et noi*s"

Page  4 4 4 1 1. Sofia. vfchodni a zaipadni polovice H'ie odbyvwtn 343-4 sn~m cilrkevni k rozhodnuti' sporu o udeni Ariovu, v ptitomnosti 356 biskupdiv. ~ Tento rozvoj vzal konec v stoleti ndtsledujicim, za bour'i st~-hovani nairoddv, kdyt Hunnove' za Attily (447) mezi 6-etnymi jinymni m~sty vypdlili i Serdiku. P~am6itek timiskych zbylo v na~i Sofli velmi m.Alo. Monument~dlr stavba nezach~ovala se ani jedna. Rozsah timsk~ho i stfedov~kho m~sta, kter6 zajiste' bylo rnen.~ net tureckAi a nyn~j~i bulharskdi Sofia, da se nicm~n~ pon~kud stopovati. Rtimska,civitas' prostirala se okolo teple'ho pramene, jehot hilavni budova, ~estihran s dobrymni st~nami z tesan~ch kvadrdiv s bassinem uvnitt, z ~dsti snad je p~ivodu antick~ho, potom v sousedni kondin6, dne~ni c5ar ije (trtni ulice) a na mistech nyn-j~i ftvrti 2idovsk6 a byvaI6 (za tureckych dob) bulharske' Utvri okolo chrdmu metropolniho. Cel~ tento prostor, v centru dne~niho m~sta, je pokryt vysokyrn nivozem starfch trosek a tisicilet~ho rurnu a nad to je podkopdin rozsdihlrni starymi klenutyrni sklepy z dobte pdl~ench cfihel, nad nimit dnes stoji jen bidn6 hlin~n6 dornky nebo dfev~n6 krdimsk6 budky. Na tech mistech leti i v~ecky stkedovRk6 kosteliky mi~stAkL Severni stranu star~ho m~sta. tvotil svah asi 10 rnetriftv vysok~, sklon~ny k hlub~imnu, vnitniniru dnu Sofijsk~ho pole, ktory se naklzti nyni' uvnitP in~sta; na jeho iipati pry~ti se i zr-ni= n~n~ teply pramnen. Na tonuto svahu 1881 rnihodou odhalen kus, ~irok6, ptimoddrne' mistsk6 zdi, z velikyclh ploskych cihel pevnczbudovan6, av~ak opRt zastav~n. 8) Krom~ vyteene'ho prostoru nahlzaji se po ostatni Sofii jen star6 hroby a stopy n~kdej~ich zahrad s 6etiymi hlin~nymi rourami, jrnenovitL~ po ji~nimn a jihovycho~dnirn okraji, kde za naMi doby se kopaly tolikere' z.Aklady k novym budovrni. Vedle m~sta stdl Idie zprjiv cestovateltiv Bertrando'na de la Bro~cquie're (1-433) a SLt~pdna Gerlacha. (1578) mali -hrad."-) Le~e1 bud~ na' mist6 dne~niho chrarnu sv. Sofie na v'~in6 nad y'chodnimn koncem rn~sta anebo spise v otevken~m-poli na severoztipad od m~sta. Opoddl,Saren~ho mostu" pies potok Vladajsky ktiiuji' tarn silnici do Lompalanky podvaly stare" zdi z netesanych kamenidv s pravideln~ rozestavenyrni okrouh13Irni v~erni. 10) Byl to patrn~ dtverhran, nevelmi rozsdihly. Mezi 7) 0 roku koncilu toho viz Hefeic, Conciliengeschichte 12, 533. Nediouho -potom, okolo 391, Sardick~ biskup Bonosus vzbudil v cirkvi nepokoj uOenim, ~e Maria krom6 Spasitele an~ia i jinych d~ti. 8) Yid~I jsem ten kuis v kv~tnu 1881 na stavenigti biudovy vojensk~ho. kiubu z,% kniliecinx. palicein, pod n~kdeigi hlin~nou jizdeckou kas~irnou (strienou 1880) a nad,,Kapanskou mahalou4. ktera' se prostirAi pod svahem. 9) 9Es hat, auch d4 (t. j. v NWi) gleichwie zu Sophia, ein Schloss ausserhalb der Stadt gehabt."1 Stephan Gerlach des Aelteren Tagebuch. Frankfurt 1674 str. 524.,,Petit -ch-ateau" vedle zborfenfch zdi in~stskych u B~rocqui~ra, jeul vydin 'v novofranc.- plfekladu od Legrauda d'Aussy, Wom. de 1' institut,Sciences morales et politiques, t. V, an XII (1804). JO) Vyobrazeny u Kanitze, Donau-Bulgarien 2, 312.

Page  5 Byzanthci a Bitikarii. timto hradiskem a thertnami v nizce poloien6 nynejgi dtvrti,Krumsk6" vyskytuji se, pokud vim, jen. star6 liroby, nikoli v~ak stopy domifiv, z tehoz- je patrno, ie hrad st~iI opod~lod.m~sta a s nim. nesouvisel. NMpisidv latinskych a feck~ch v Sofli nalezeno, dosud jen p~t. I1) Mnoho jich asi je zazd~no do za'kladi~v a stC-n velikych kbudov tureckych. Pi'i stavb~ich poslednich let vykopdny po rtiznu isarkofagy, zlomky sloupfiv, rozbitai socha mute v toze se svinutou listinou v ruce, Mnetn rfimsk6 mince atd. Osudy Serdiky v prvni polovici stfedniho v~ku jsou temne'. Jisto jest, 2e je~tC- dlouho byla pomezni pevnosti M~e vychodotimske' proti Buihartim. Tepr've na jaife 809 ji vzal bulharsk'y kn~e Krurn, pi'i ~eni2 pry zahynulo 6000 vojindiv byzantinskych. Cisai' Nikifor sice rychie potom, pifirazil, chte-Je imksto znovu cpevniti, ale bour-i vojenskou v tdbofe sv~m byl pfinucen k na'vratu do Catihradu. 12) Vi't~zstvi nad Nikiforem. ve v'chodnim. Balk.An6 (811) Buiharifni pojistilo, i sta'16 panstvi nad Serdikou. Slovan6 jm6no Serdiky si pi'ispcisobili ve tvaru Sr~dec- myslice na srida (stted), podobn6 jako MAizY Oescus ptezvali na Isker, pfi ~emz' jim na mysli tariula iskr-a (jiskra). Jme'no poslovan~n6 zase pak Byzaritinci die bulharsk6 vyslovnosti (Srjd'dec) pi'ed~ali v Tbia(dt-4a. Biskupstvi Sr~deckt, kter6 se zpomirnA v 10. v~ku, bylo zajist6 jedno z nejstar~ich v Bulharsku; die iistiny cisafe Vasila HI. (1019) k n~mu ndtle~e1 i hrad Pernik za Vitoki na nejhoteji~m toku Strumy a krajiny nyne-j'iho Trnska. V polovici 10. stoleti sidlel v Sr~dci n~ktery fas i patriarcha bulhai-sky,_za on6 proni~ny, kterou se stiedisko Mie zvolna pteneslo od Cernornoti at k jezerdim makedonskynm. Za vailek cisaife Vasila II. proti Bulharcmmni~sto hrdinsky se br~inilo spolu s 35 hrady v okoli. mezi nim~i2 vedle Pernika vynikala pevnd Bojana pod VitoMi. L. 987 Vasil II. Sr~dec po 90 dni marn~ oblehal; oblehaci stroje od m~ffanldv spaileny, Mey byza~ntinske', rozptylen6 po okoli ke sbirdini sen~a a potravy, od Bulhariftv rozprd~eny a cisaif nedostatkem v t~bofe piinucen ku zpdtenimu pochodu, na kter~m v lesnatych hor~ch Ichtimanskych od vojsk c~ite Samuila ptekva pen a pora~en. Za. panstvi byzantinsk6ho (1018-1186) v Bulharsku Sr~dec ~asto se zpomin6., jmenovit6 za cisai'Cv z dynastie KomnenskU, kde slou~ival za v4chodi~t6 k pochod~m, na Uhry a Srby. Op~tnA dv~ povsbidni bulharskA v 11. stoleti sv~ddi o bojovne'm duchu lidu okolo Sr~dce a Bo~jany. V polovici t~ho2 stoleti u Sr~dce osazeni pora~eni Pe~enci, zadunaj~ti ko~ovnici pfivodu turecke'ho, jejich2 typ posud se odrd~i v WAd~ jist6 t~sti selsk'ho obyvatel"1) Arch. epigr. Mitth. X 49, 50, 241 (nAhrobni kameny). 1 2) Theophanes ed. Boor (Lipeiae 1883) 1, 485.

Page  6 6 1. I. Sofi.-I. stva.na podno~i Vito~e. 13) Cisat Manuil Komnenos v okoli usadii. i zajat6 Srby, od kterych snad pilivod maji nazvy nynetj-ich osad Srbsko Seto a Srbski Samokov v biizk6 okoliji Samokovs'k6. 13) Okolni hornatina byla pina, pralesifiv (,,silva Bulgariae" M2ka~~k~v); Srde'c sdim uvfdil arabsky~ zem~pisec Idrisi' co jlidnate' m~sto Atradisa, ktere' le~i v Mir' a iirodn& rovin&'. 1,5) Zajimav6 zpfftvy o mn~st~obsahuji 2ivotopisy sv. Jana pou.stevnika, Rviske'ho, jeho2 tWo pry jeWt c~Pf Petr (927-969) dal pi'en~sti do Sr~dce. 16) Staroslovansk6 slidby tohoto ndtrodniho sv~tce slo~eny jsou za. t6 doby (pited 1183), jmenojice je~j ~Sr~deftiskyj sv~tilnik" a ~Sr~deftskaja pochvala". Z legend se dovid.Ame, 2e za cisaife Manuila. (1143-1180) v m~st6 byly tfi kostely: 1) metropolni chrdm bez bli2~iho uddni, 2) dfev~ny kostel sv. Luk.Ae, ktery stdtl jeWt za. Geriacha ('1578), die rnistnich pov~sti pry na mnistech nYne'j'i'ho n~tm~sti Positano, a 3) kamenn~ kostel sv. Jana Rylske'ho bli~e hradeb rn~stski~ch, die poddni vedle tep1~ch prarnern~iv, nyni rovn~2 zanikl~. Nejen kosteliky, ale i m~sto samno. bylo nejvice dfev~n6 a trp~lo ob~asn~mi po2dry. Ucta, sv. Jana od tech dob hiuboce se zakotenila, po cehlrn poli Sotijsk~m, kde on podnes slove prost6 sve'ti ote'c. V okoli jsou nyni dva. MOWti'iky sv. Jana Ryisk~ho, Germansky na mnist~, kde Isker z hor vystupuje do pole, a Kurilsky? tarn, kde Isker z pole zase vstupuje do sout~sk Star6 Planiny, oba docela male', s jodnim toliko nmnicheat. 0 jednorn z nich se pitipomnind, 2e rnMI v)sadni listinu od cisale Alexia Komnena (1081-1118). 1 7) Vedie toho byli ye zdej~i krajin~ za. t6 doby siln6 zastoupeni Bogomilov6, mezi jejich2 udifel i a n Aelniky se jmenuje didic Sridedbskyj. iS) Koncern 122. stoleti Sofljsko bylo jevi~t~m velikych ptevratiliv. Krai uhersky~ Bela III., protivnik cisate Andronika Komnena, pou~il zmatkdv v MM~ byzantinsk6, spojil se s velikyrm 2upanem srb'skym St~pd nein Nemanjou a 1183 vydrancoval BMehrad, Ni~ i Sr~dec. Zde UhNtn ezi jinou kotisti vzali rakev s hdem s.Jana Rylsk'ho a odnesli ji do' 0stfihorna. Tki iota potorn (1,186) vypuklo povstdni okolo Trnova a brathi Petr a As~n prohhilsili se za caite buliharsk6. Mezi boje~m proti nim. cisait IzAi Angelo's vymohi. od Uhruiv navraiceni tMa sv. Jana a pfijal je osobn6 ve Sr~dci 1187; tim patrn~ chtM zly dojem, spd~sobeny~ finoseni ndrodni ho patrona, u obyvateistva vyhladiti a mysli iidu 13) Pec'enci usazeni c'v"' r&g 6rtcM'cu u7j'g ZU&X9,T Nc'tcaaoi5 atd. Kedrenos ed. Bonn. 2, 587. "1) Zajati Srbov6 usazeni f'v Zcqtxj Kinnamnos 103. 15) Tomaschek, Zur Kunde der Hhrmus-Halbinsel. 11. Die Handelswege im 12. Jahrh. nach den Erkundigungen des Arabers Idrist. Wien 1887 str. 85, 87 (Sitzungsber. der kais. Akad. 1886, Bd. 113). 16) Viz &iAst 3, hi. 7. '11) Uspensk', O( pa3OBIxlie 6oznrapc~caro 1;J1pCTB;L (Odessa 1879) Anr 50-51. 18) Florinsky V C6OpHIIFC% CeTaTeft no C.-iaBf1Io1Bt/~t11i1O Petrohrad 1883) vydan~m ke cti prof. Latminsk~ho, st~r. 39.

Page  7 Komneni -a kri~ci.7 7 bulharsk~ho sob~ nakloniti. Vojsko byzantinsk6 zde zirnovalo, nafet cisat Iznik pfi~tiho jara (1188) vtrhl pifes Etropolsky Balkan do Podunaji a mnarn~ oblehal hrad Love6. Rok poto'm (1189) Ithli ulicemni Sr~deckymi kfi~dei tteti vy'pravy s cisaifern Fridrichem I. Barbarossou v (,ele. Pomrny jejich k Byzantincilm byly napnuty a brzo pfegly ye zjevn6 neptitelstvi. Sr~dec na~li co rn~sto- opu~t~ne' a v~ech prostifedkd~v k ukojeni 2a'dosti lidskyeh prdtzdne'; neslof na. sobs eerstv stopy pfede~l'ch v~ilek a ~ast~ho drancov~ni. 19) Za kfi'iky ptirazili zase Srbov6; 2upan Nemanja jednal v okoli Trajanskych Vrat s plnomnocniky kti~idkiiv, zimujicich v Thrakii, o spolek proti Rtekidim, kter~ v~ak smiifenimn cisate Fridricha s Izdtkemn a rychlyrm ptechodern kti'ikifiv do Asie se skutkemn nestal. 20) Iz~k Angelos potorn (1190) vytrhl na zdipad, Srby porazil na ifece Morav~ a mM1 v BMehrad~ schifizi s Belou III. Ale to byl posledni pochod Byzantinciuiv at k DunaJi 2 L. 1 194 cai' As~n osobn6 obsadil Sr~dec, ktery odtud zifistal v rukou bulharskiych. T61o sv. Jana Rylsk~ho ihned dal s velikou slivou odne~sh do Trnova, nov6 stolice 6i~sk6, a tarn UlO~iti co sva~tost ohnoven6 fiie bulharsk6. Zrninky o Sr~dci z dob t~to druhM fi'e bulharskU jsou nej. vice obsahu cirkevniho. Krajina zdej~i, pokud virne, v 13. a 14. stoleti vwilkarni dokena nebyvala a zajist6 se po minulych pohromadch znovu zalidnila a zbohatla. Z 1399 mdrne prvni zaru~enou zprivu o velike' budov&., kterdi v m~st6 tak vynikala, 2e zvolna spttsobila i prorn~nu jrnkna jeho, o chrdrn~ sv. Sofie. V jednomn rukopise. psan~rn zde za cdiie Michaila. a metropolity Jana, se sv. Sofia zpornind co metropolni chrim Sr~decky?. 21) Zficenina jeji stoji na ni~vr~i, kter6 do 1880 tvoi'ilo v~chodni konec rn~sta; teprve neddvno za~ao stav~ti ulice i ddleji do pole. Massivni cihlov~i stavba s malou kupoli spafrje se z vefikU dtilky. Je to nejvOtM sti'edov~kdi budova. cele'ho Bul-. harska, 66 krokd~v zd~li. Turci si ji zatidili 'za diarniji (co Sijavus-dzarnisi) a leccos v ni ptestav~li. V na~ern stoleti dvojim lzemn& li-esenim tak podvrdicena, 2e na obnovu vice j'iz pomysliti nelze. Z apsidy po otiteseni 1818 zbyvaji jen za'klady; oblouk vedouci z chrdmu k oltiifi jest uzavi~en hrubou zdi tureckou z difev, cihel a karneni. Port.Al od zemrni'eseni 1858 rozvracen v trosky, kupole nrad hlavni lodi obrostla travou i ki-ovinamni, a pod~ln6 kle")Ad Straliz oppidum pervenimiis, quod vacuum et omni solatio humanae indigentiae destitutuim'invenimus. Ansbert (Fontes rerum Austr. Scriptores V) 27. 20 ) Zivot Nemanje od krile ke'p~ina hi. 7; srovn. Ansberta 42 (in introitu clausarum Bulgariae), 47 (apud Constantiam). 2!) Evaingelium na perg.'recense bulb., psan6 ~B' CBeTi3If Co4.H MeTpoTloJIH Cpt;(e'bcxoH upH meTponoiRTrt HC08Ht H uipn gapi Mnxaifurb Ac-bun B J1I3TO. sco~g. (6837 —1329) eHAHFCTa. BI."Glasnik, dii 51 (18'82) str. 64.

Page  8 8 8 I. 1. Sofia nuti tki lodi, plne' trhlin, sotva se dr2i. StarA dlatba z ~estihranvnych dlaidic z pilen6 h~iny jeWt je znatelna. Na ji~ni stranC: kostela pi~vodn6 staIl veliky khi~ter, od n~hoi snad poch~ize-ji star6 skiepy, kter6 se tam pod Lemi daleko prostiraji jako ne'Jaky labyrinth. Turci v n~m m~li v 16. stoleti zbrojnici. i22 ) Pozd-j'i tam bylo teckke (khi~ter dervi~idv), die jinych karavanseraj s rnistnostmi pr' pro 500 hosti. Naposled nalezaly se ~ n~m rozsihie' kasfirny tureck6, kter6 pifejaty od Bulharliv, ale v lets 1879 po~ijrem sena. a v~buchem dMostteleck6ho skladu znideny. Na jejich mist6, mdi se stavC-ti naidherny chrdm sv. Alexandra NMvsk~ho na pam~itku osvobozeni Bulharska, k n~mut 1882 poloten zakiadni ka~men. Na severni stranC- sv. Sofie, n~kolik krokfiv vedle kostela same'ho, v lednu 1884 rnalhodou odhaleny dva sarkofagy hrubN pr~ice, karnenn6 to bedny, podobn6 t~m, jicht se takove' mno~stvi spathije na zndim~r antick~m a sttedov~k~i pohtebi~ti Aliscamps u Arlesu; znak (chrisrna) X na jednom z nich prozrazuje pozdni jich plfivod, z doby jii ktestansk6. V pfitomnosti kni~ete jeden z nich, majici jeWt pfiklop, otevfen, ph~ ~em2 16 mnu~fiv tj~hlo viko na stranu. Na~li jsrne v n~m dve kostry, jich2 hiavy byly opa~n3?m sm~rem polo2eny, a zbytky kv~tin a ovoce (broskvi). Oba sarkofagy postaveny jsou nyni v blizkkrn gymnasiu. Milez ten stal se ne pifi ne-jakem archaeologick~ni kopaini, ale pti zakli~ddni lednice pro potifeby kuchyn6 kniteci. Vnitro chrdmtru slou~i nyni za skladi~t6 petroleje pro m~stsk6 osvktleni. Jeden eas se dokonce v~in~ jedrialo o str~eni ceI6 zhiceniny, pon~vad& pry vedle pakice a ~etny~ch novych budov vypada oWkliv, ale na~ly se hiasy, kter6 se proti takov6rnu vandalismu ostfe ozvaly. Pov~sti lidu tuto sv. Sofli zdhy pfiv~id~ly ve svazek s Catihradskou, co2 se vidi ji2 ze star~ich cestopistiv. Dalmatinec Vrandc (Verantius) 1553 sly~el, te ne-jak~ cisat fecky s cisafovnou mdli svatou Sofli za svou ochrdnkyni; cisaif vystav,1 ji kostel. v Cafihrad&, man~elka jeho v m~ste' Sofij. 23) Italidn Benaglia 1682 si zapsal pov~st, 2e chrjim ten stav~la Sofia, dcera Konstantina Vel., ktera' tu byla i pohfbena a ~asem pry se jeMt6 v noci v poturten~m chrdim6 zjevuije. 2') 2)Dernschwa-m si 1553 o Sofli poznamenal: ~Alda ist ain grosse Christenkirchen gewesptn, sieht man noch, ist yetz ain zeughauss von allerlay raub". TY'v popisu zp~itedni cesty 1555: ~Zue Sophia ist ain grosser selitner s~tifft gewesen vnd hohe kirchen, sicht fiber die gatitze statt a1uss vndl ist zerbrochen; daraus hat der Tflrckh ain zeughauss gemaclit von erobei'ten schlachten". Rkp. 6eskdho musea f. 12 a 241'. 0 spisovateli viz H. Kiepert, Hanis Dern8chwarn's orientalische Reise, S. A. aus dem ~Globus-,, Bd. LII, BrAuinschweig 1887. 23) Vran~ic'ovy spoisy vydala uhersk~i akademnie v 12 svazcich, Budapeft 1857-1875. Srovn. C'linek pi-of. Matkovide o cestAch Vranc'idovych, Rad jugosi. akad. sv. 71 (1881). 24) Relatione del viaggio fatto a Constantinopoli dell'I illustrissiino Conte Alberto Caprara, Bologna 16835 p. 45.

Page  9 Chrinm sv. Sofic. Giiidzami. 9 Z kter6 doby chra/m ten pochazi, neni nam znamo. Rusky cestovatel Grigorovic (1845) shledal, ze budova velice se podoba sv. Sofii v Ochride. kterou on kratce pied tim videl a ktera die bezpetnych. zprav byla vystavenav 11. stoleti. 25) Koncem 14. stoleti, jeste za doby bulharsk6 zacalo se uiivati jnena Sofia pro mesto samo, coz se za dob tureckjch stale vice utvrzovalo. 2'i) Jmeno Sredec zahy ustoupilo docela do -pozadi. Je sice b posud v Bulharsku dosti znamo, ale vice vlivem literatury nezli podanim. V posledni dobe nekteri bulharsti spisovatele se pokusili o jeho opetne zavedeni, avsak bez uspechu. Nejstarsi chram v meste, starsi nez sv. Sofia, je nepochybne tak zvana Giildiami, Jruzova dzamija", uprostied nynejsi ctvrti 2idovske. 27) Zvenci vypada jako okrouhla vez, asi 10 metrfi zv~si, s cihelnou spicatou stPechou. Kruhova zed' z ploskych, dobre par lenych cihel (1'45 m. silna) je ve znacne vysce prolomena osmi malSmi obloukovymi okenky. Vnittni prostor, nad okny lehce preklenuty, je okrouhly, ma 9 2 metru v prfmeru a deli se vchodem k olttani apside, tiemi dvermi a ctyrmi polokruhovymi vvklenky symmetricky na osm segmentfv. Drevena podlaha leii vice nez jeden inetr pod povrchem zevnejsiho dvora, ale teprve neda/vno polozena nad hlinenou pufdou pufvodni. Veskere steny byly prvotne az do sameho klenuti pokryty malbami, jejichi zbytky vsude prohledaji rnezi opadavajici tureckou omitkou. Nad oltarenl ctou se sledy staroslovanskych napisfi s velikymi pismenami; pod okny bezi kolem do kola v podobe pasu reckv napis cervenavgni pismem, z nehoz jen nekolik zlomkfiv prosvituje mezi lnaltou. 2) Od Turklv pristavena k teto viei ze tri stran nizka zavrena f,. 25) Grigorovic, OjepKc' nys TemecTBsil 1lo ElponeficKoii Typtiir. 2 vyd. A Moskva 1877 str. 135 (srovn. str. 100). 0 vystav6ni sv. Sofie Ochridske od arcibiskupa Lva (t ok. 1055) svddi star' fecky katalog arcibiskllpuv u Zachariae von Lingenthal, Beitrlge zur Gesch. ater bulg. Kir!he, St. Petersbulrg 1864 (ve spisech akad.) str. 22. 26) V listine ciae Sismana, dane klasteru Rylskemu 1378, pise se,v- SrEdecb" (Safafik, Pamatky 2. vyd. 107). V listine tdho. panovnik:, dare klisteru Matky Bozi Vitogske (tamie 108), cte se ved:e sebe:,kefalie (flednici) Sredes'-koe",,v grade carstva mi Sofi" i,svetaja Sofia" (co metropolie, vrchnost duchovni). Dubrovnicky jeden zapis z 1376 ma Sophyla. Konstantin v" filosof 1431 pise tu ot Sofie (Glasnik dil 42 str. 305), tu zase do Srddbca (str. 307). V cirkevnich spisech 15. a 16. stoleti cte se Sreidcb (jako u Vladislava grammatika), anebo Sofia SredbcSbskaja (letopisy u Safarika, Pam. 61) cili u/en6ji Sofia Sardakijskaja (rkp. z 1563 v chramIe sv. Nikoly v Sofii). Lukarid ve svSch Annali di Rausa (Venezia 1605) nazyva mesto tu Sredaz, tu zase Soffia. 2) 0 vclezajimave teto budove ze vsech novejsich cestovatclu se zminuje jediny Grigorovid str. 135: F,rioJincaM 6a.Io npccAe xpaMoMb cB. 'c5 opria, a K;lmeTcA, asace lMUTpono1aieCo.' s) Na jiZni stranl se te:(aorpaDHTOc, na zapadni IpociuisuTelOll... c.uerpa... apfillr.. Nad oltarem vidi se kus napisu s velikfmi litcrami:.... IlIiHTC ( IC1A KChl CH.....

Page  10 10 10 I. 1.- Sofia. chodha, jejit st~nv j'sou jiU docela na spadnuti, podobn~ jako i tvei'ranny minairet, z n~ho2 zbyvdi jen spodek.' Na jednom mist6 zv'en'ci ukazuji kf~estan6 misto, kde pry krev tekia po zdi,;ale Aou-' to Jeni cary od de~fov6 vody. Die tvrz'eni Sofianefijv pr'y v nocich zevnitit sly~dno byvd itvani ne'Jak~ho zviifete, jako pr'y ma eIho bifivola. Chr~irn ten byl zasv~cen sv. Jirizi a zporninai se je~t~l za turecke' doby 1469 co metropolie Sr~deckt. 29) Turci se ho zrocnili teprve za sultdna Selima I (1512-1520), kdy2 kfestanilm po m~stech odnimnt~ny v~ecky v~tM kamenn6 kostely. Gerlach (1578) jasn6 popisuje v~2ovitou stavbu a jeji osud y. 30) Po posledni vdiIce rusko-tureck6 chr~tm ten byl kratky ~as tWo.cvi~nou ~Balk.Anske'ho Sokola", kter' brzo zaniknul; pak obri~cen ve skladiWt vrchini medicinsk6 raddy i napln~n zbytky rnaterihlu ruskych lazaretifiv z v~i~ky. Mali 2elezn3? Mti postaven sice na. vrch.sti'echy, ale myslim, 2e by slu~elo zajirnav~ a dobte zachovans? tento pamittnik architektury stfedovRk6 zase navrdititi jeho ildelu i zasv~titi jej za chr~im bo~i. Pam~ti hodno jest, 2e v Soluni se naleza' chrdm rovnR sv. Jifi. takt6.2 kruhovV a cihel ny s Osmi vy'klenky, ale v rozn~rech dvakr6.te v~tich; od Turkfiv' podobn6 byl obrdcen v d~amniji (Orta-Sultan-Osman-d~amisi). St'avba jeho upomindi na kathedrdilu v Bostite za. Jorddnem z 1505 a je~t~ vice na chri~m sv. Ondifeje v Riin6 z dob pape~e Symniacha (498-'514). "') Vedle t~chto dvou velik~ch svatyfi zachovalo se v Soffl je~tM mno~stvi rnalych kosteliktfiv, ktere' 1e~i v~ecky okolo Gffld~amije ye stifedu rn~sta, v nyne-j~i 2idovsk6 ~tvrti. Zpomirni je jit Gerlach ve svdm cestopisu, v n~mt co bohoslovec vi~ibec pilny zifetel. obiracel k v~cemn cirkevnim. Kostely ly mivaji z pravidla podloulhI6 skiepeni, nejvice jen 129 krokifiv dlouhed, s ri~kolika obloukov'mi nebo dtverhrannymri oke'nky vysoko po stran6, a k tornu polokruhovou apsidul a Utverhrannou pifedsihi. Pfida jejich le2i nyni vesmn~s pod povrchem cel~ho okoli, tak 2e se do vnitra sestupuje po schodech at na dva metry hiuboko. Zvenei se poloha jejich sotva pozn6.vd, jakot vfibec za dob tureckych kkesfan6 byli nuceni chrdmy sv6 ukryvati. Na mnoze jsou ohrazeny st~nami na Utyry metry vysokymi, jako ne-jaky haremlik. Do neddivna kifesfan6 se pohtbi'vali na dvorech okolo tkchto kosteliv. N~ktere' z nich jsou pod ochranou jistych esnaffiv, cechfiv kemes~nickych. Malba 'na st~nmtch (blh. Zivopi S. ireeky y 'qi) je neJvice noviL z na~eho stoleti; zbytky starych maleb z 16. v(,ku shleddvaji se jen u sv. Petky 29) Spis Viadislava grammatika o pifenosti sv. Jana z Tirnova do Ryly 1469,- Glasnik dii 22 str. 296. Srov. Period. Spisanie sv. 7 str. 119 pozn. 1. 30),Bey unserin Hause stehet ein hoher runder Thurm, den die Bulgaren noch vor 40 Jabren zxi einer Kirehen gehabt, aber die TUrcken haben soichen ihnen genomxnen, und eine Meschit oder tiirckische Kirehen daraus genmaeht." Gerlach str. 521. 3') Unger, Byz. Kunst. Ersch und Gr.,ibers Eneyk). dii 84 str. 350, 407.

Page  11 Starobulhlarsk kosteliky a klAhtekiky. 11 r Samard2ijske za oltiaem. Jsou zde i cetn6 stare ikony, na drevA Imalovane, ale bez letopoctu; nejstarNi vroceni, ktere jsem na nich videl, bylo 1781. Pozoru hodny jsou pamatky nekdejsiho inistniho zlatnictvi, tezka zlatem a stiibrem okovana evangelia s vyrytymi napisy, jez ohlasuji jmeni a darcfiv a mistrfiv; ku pi. u recehe sv. Petky se nale6z rukopisn6 evangeliumn na papire, ktere na deskach ma z jedne strany stare pozlacen6 kovani z 1581, z druhe nov6 z 1804, ob6 mistni ze Sofie. Jsou tu i stare knihy cirkevni, tisky Benatske, Ostro2sk6, Moskevsk6, Lvovske, Videfisk6 a rukopisy, nejvice z 16. stoleti.:'") V druhem mensim chrame sv. Petky, do nehoz se sestupuje take asi dva metry hluboko, stoji v pfedsini na levo v koute veliky prastary paiez dubovy, napolo zazdeny a na piredni strane sedrany. To je,strom sv. Terapontija", u nehoz pry svetec ten byl mucen. Na jeho svatek (27. kvetna) lid vydlabuje z neho triStky, majici pry moc lecebnou. Vec je zajimava jakoito pripad p'cneseni legend maloasiatskych do Evropy. Svaty 1Oodanv die ieck.ch iivotfi svat:ch 2il v Sardech v Lydii a tam na miste, kde byl mucen, z krve jeho vypucel obrovsky dub, ktery pry lecil 32) Podrobneisi zpravy o techto kostelich sestavil jsem v Period. Spis. sv. 5 130-132, sv. 6 118-119. Gerlach jmentije 1578 v Sofii 12 kostelfiv: 1. Metropolni chlrina sv. Mariny. Leiel na dvoie nyn6jsi residence metropolitovy a byl zbofen zemfetiesenim; nyni se poznAivaji sotva zaklady. 2. Sv. Nikola Veliky, na carsiji mezi bezestanem a zidovskon velikon synagogou. 3. Sv. Nikola Maly, nedavno docela obnoveny, bez klenuti s obyceinotu stfechou, na jiznim konci zidovskUe tvrti. 4. Tfeti sv. Nikola nalezal se die povesti na Nisske cestW. 5. Sv. Petka Samardbzjska (od cechu,samard.ijfiv", sedlAuiv, tak zvanai) na jih od velike synagogy. 6. Sv. Petka Mensi mezi Giildiami a metropolii. 7. Sv. Nedelja (KvQLac.t) byl tesnS, napolo deveny stary kostel, kterS 1856 rozborcn, nacez na jeho miste vystav6n nynejsi veliky lnetropoini chrain sv. Kral i sv. Aedelja PHi kopini zAkladfiv udefilo se na sest cihelnSch klennttych chodeb, na star6 vodovody atd., ale bohuzel nikdo o zaps.ini toho vseho se nepostaral. 8. Sv. Archangel lezi hluboko vedle nynejSiho inetropolniho chrmun po severni jeho stran6; strop jeho je asi na rovni s podlahou sv. Krile. Nyni se v n6m nesloui. U oltare lezi celi sbirka starotiskfiv a rukopisilv. Prohliiejice (1883) s ikonomcmn Oteemn Todorem Mitovem vsechny tyto kosteliky, o'dhalili jsme v nem zevn6 nad vraty maltou zast'eny ctyrkfidkovy napis, z neho., se poznavala jen tato slova: TOOV',OMI, 11 I.lCTOIIICltI....O. h. (O OMI.?)..... Ih ATTO. gle. (7055= 1547) Vc vnitrn se inezi maltotn take pozmnvaji stard'malby. 9. Sv. Spas na zapad od pfedesliho. nyni docela se piestavuje. 10. Vvedenie na sv. Bogo. rodica na zAipadni stran6 velik6 synagogy; sestupuje se do neho 11 stupfilv hluboko a trAlva i kv6tiny dvora hiedi zrovna do oken jeho. 11. Sv. Jan Rytlsky a 12. sv. Luka jiz neexistuji; oba zminfiji se v 12. stoleti n Skylice (viz nahore,. Stary jce i polopodzemni armensky kostelik, ktery bezprostredne prileha k jizni strane dvora mengi sv. Petky; sestapule se do neho 7 stupiliv hluboko. - V ziicenin6 mal6 Fetchi-dzamisi vedle Tas-hanu naproti vratum teplic lnalezly se 1882 stopy kostela: severni strana dzamije je zdola starf stena kiesfansk6ho chramu, na niz se vidi v kulatych tercich ve dvou iadach nad sebon obrazy svatych se slovanskmi nmipisy. Die povesti byl pr' to jednou cliram sv. Dimifria.

Page  12 12 12 L 1. Sofia. ve~kere' nemoci. 33) Starobulhar~ti legendopisci pifenesli Sardy lydsk6 do Sardiky i se stromem sv. Theraponta. S fictou t~hot svat~ho a se zvld~tnim vlivem - jeho iivotopisu na mistni zem~pisn' rnizvoslovi setkdme se jeWk v horach Tfrnskych. V okoli' Sofie naleza&. se pod6l t'Upati Star6 Planiny, Vito~e a Lilinu 25 malych kld~tehkikdv, obydlenych oby~ejn~ od jedin~ho mnicha. 34) N~ktere' maji zajimav6 starotitnosti, jin6 v~ak neposkytuji' nic zvhi~tniho. Pd~vodu jsou star~ho. 0 kli~erech sv. Jana jsme se zrninili. Caif Jan Alexander zalo~il klhi~tefik Dragalevsk~ pod V~ito~i; tyi 1347 potvrdil v~sady kl1~tera sv. Nikoly,v Or~chov&', jent dr~el &etn vsi v Sofijsku a na Strum, a die vsi, na prvnim ni'st6 jrnenovanfch (Belica a Kostin Brod), le~e1 asi v severozdpadni &Asti pole Sofijsk~ho. 3-) Tak6 kld~ter Zografsky, tehda hlavni bulharsky monastyr na Athon~, bral dcichody z ne — kolika vsi Sofijsk)?ch. 36) Na sam6m konci de-jin starobullharskych Sofia byla pifedm~tem bojtiv mezi poslednirni cdfi, bratry Janern Stracirnirern, sidlicim ye Vidin6, a Janem Si~rnanem, panujicirn v Trnov~. Napos'led Si~man obdr~el vrch. Ale nedlouho potorn se rn~sta zmocnili Turci, ktehi telida z rovin dolni Thrakie vyboje sv6 prostirali na v~ecky strany. Stalo se to 1382, jedenacte let piped padem Trnova. 37) Jak vypadalo m~sto 50 let potom, popisuje francouzsk3? rytif' Bertrandon de la Brocquie're, kterjV se 1433 tudy vracel ze svate' zemn~ domfi. M~sto ~Sophie" bylo pr.~ nejlep~im cel~ho Bulharska, ale dle hradeb jeho, a2 k zemi pobokenych, poznaLvala se minula' jeho je~t~ vc'!t~i znamenitost. Obyvatelstvo v mn~st6 iv okoli bylo bulharsk6; Turkdiv tarn pifebyval jen mnali poMe, co2 u kfestand~ udr~ovalo touhu po osvobozeni, zvl1~t~ kdyby 33) Menologion cisaife Vasila IL. Migne, Patrologia graeca t. 117 p. 475 pravi, Z'e dub tehda (v 10. stoleti) jests stal. 34) Jsou to nis1eduJici: pod Balk~inem od Tas'kesenu k prd1iomnu Iskru sv. Bogorodica Elegnickii, FM. Archangel Buchovsky', sv. Nikola Seslavsky, sv. Georgi Kremikovsky5 (v n~m pifebyvaji nyni jeptigky z Makedonie), sv. Dimnitri Podgumersky, sv. Joan (Rylsky) Kurilsk3~, sv. Bogorodica t~i u Kurila, oba plfed prtilomem; d~ileji v Iskreckd okoliji sv. Petka SvogjenskAi (v sam~m pri~lomu), sv. Bogorodica Iskreckii, sv. Nikola Ponorskyr, sv. Spas Vasiloyskt', sv. Nikola Malovsk~' (u Slivnice), sv. Archangel;'tmskcy, sv. Archangel Sijakovsky', sv. Ilija v Ilijancich na sever od Sofle, sv. Petka Klisurski (na Lilin-Planin), sv. Trojica D)ivotinski (u Pernika), okolo Vito~e sv. Nikola Kladnick3? sv. Kral Jukary-Bafisky', sv. Bogorodica DragalevskAi, sv. Archangel Kokallskj,, sv. Joan (Rylsk'r) Germansk3y, sv. Spas Lozensky', sv. Petr Pasairelsky, sv. Dimitr (,ukurovsky. AMaTCpiJiJ1bx 1117 5, 64. 35 ) Safaifik, Pam~tky difevniho pisemnictvi Jihoslovanfiv 2 vyd. str. 96, 108. 36) Listina, vydani od Aprilova, Boig. gramoty, Odessa 1845, 31-51, je komnpilace z po~tku 16. stoleti, v zgkladech snad prav~i. Zpominaji se v ni,,metochy" khigtera Zografa ve vsich Oelopedani (u Lskru), Hornim i Dolnimn Lozenu atd. 37) Tento rok ud~ivA Hopf, Geschichte Griech-enlands im Mittelalter, ErschiGrubers Encyci. diil 86 str. 28, odvohivaje se k,,Libri bullarum" archivui Maltansk~ho.

Page  13 Residence beglerbegl'iv Rumelie. 1 13 jim n~kdo piii torn byl ndpomocen. Nedlouho potomn kr~l uhersky a polsky~ Vladislav III. (1443) na Waeni proti Turkem pronikl tudy a2 k Ziatici. Sofia, die Thur6cze m~sto bohate' a lidnate' se slavnymri hizn~~mi (civitas farnosissirna thermarum, populo' et divitiis referta), ph -torn vydrancovana i vypdlena. Zdali tim utrp~li jen Turci anebo v~ichni obyvatel6 bez rozdilu, nevirne. Turci, ktei' potom hranice sve pirenesli i za Dunaj a za Sdtvu, poznali ddlie~itou polohu rnista a udinili je stifediskemn ce16ho, t~mUk poloostrova. V Sofli po ttyii stoleti sidlel beglerbeV Bumelie, jemuO bylo podifizeno 96 sandz'akbegt~v cele'ho poloostrova krom~ Bosny a Recka. MWsto dostalo, obyvatelstvo nejvice tureck6 a inabylo vRt~ho, rozsahu, ale nikoli zevn-j~fiho lesku. CestovateI6 16. stoleti popisuji Sofli tak, jak vypadala do osvobozeni Bulharska: m~sto ptevelice rozleh]6, pln6 zahrad, s nepatrn.rni doinky ze difeva, a z hliny, se stifechalni z modravych ~indeli (blh. S'tici), mezi nimi2 tu a tam vynikaly velikU rne~ety a kupeck6 dvory. 38) Olov~n6 kupole modlitebnic rnusulmanskfch spolu se Mitihlymi, bilymri minarety m~stu di~valy z daleka malebny r6.z. Benaglia (1682) pohledemn na n6 byl upornenut na Padovu s kupolemi slavn~ho chnrnmu sv. Antonia. Rytik Dernschwam (1553) tvrdi, 2e v Sofli vedle asi sta malych d~amiji se nalezalo jeden~ict velikych mie~etctv. Tfi z nich a2 posud jsou ndipadny. Odchod tureck~ho obyvatelstva bohu~e1 odnesi i historick6 zpraivy a tradice, poutajici se k jejich minulosti. Nejvktki z nich je 6ernad di'amia na nejjizne-j'irn konci mn~sta, s obrovskou kupoli, tureckym khiterern a zi'iceninami ldzni; nyni' se v d~arniji nalezd skiad zbrani, ve vedlej~i budov6 trestnice. U prostifed n~sta stoji,Golem-a d~amija" (Biijik-d~amisi) s deviti kupoleirni, s vnitrem temnn'm i vlhkymn, jeho2 strop podpi'raji' Uverhrann6 piliife rozmSrniftv nernotqrn& 381) Milovnici novoiatinsk6 poesie mohon se pot~giti vers'ovanym popisem Sofie od Pavia Rubigalla, kter~ po sunrti krile Jana Z~ipolskdho (t 1510) prov~izel uhersk6 poselstvi do Cafihradu a cestu -vou latinskyini hexanhetry vypsa-,l (v) dino nejprve 1554, pak v Chytraeovych Hodoeporica, Francoforti 1675 p. 187): Nulla domus celsas imitans hic cernitur arces, Sed tenues nuillo paene decore casae. Atria non illic, non splendida tecta nee nulls Qiti timidam posset claudere murus adest. Denique nil muris ex-structum apparet in illa, Balnea si demas paucaque ternpla Defim. Solaque coctilibus stant diversoria saxis Edi~a, sed raris conspicienda loci~s. -tnc Caetera aunt ligni: compacta lutoque tenac Digna mnagis brutis, quani subeunda, viris. In tamnen his habitant Turene et Bulgarica turba. Jadrnfli zni n~meckii prosa rytiife Dernschwamna:,schlechte nidere -paursheuser von holz", nic z kainene, v~ecky komnaty od ulie do vniti obriceny, Ae jen k vifili tomu, aby:'id6 aspoii byli ukryti pfed degt~m; nens prt divu, ze m~gfan6 trpi' morem,,,dann sie unlustige heuser haben wie sliustifiele.

Page  14 14 I. 1 Sofia. siIn5ych; je v ni urniistLra sti~tni tiskarna a nirodni knihovna'. Turki~m ponechdina tlut~ natternd Banja-ba~i-dz'ainisi vedle samych teplic, s jednou velikou kupoli, prostrannym peristylenm a ~LihIym minaretem, kterou vidO1 ji2 Dernschwamn. 3 9 Z biidov.. kup~eck~ch zby~vaji, jen zticeniniy. Na c'ars'ijit stoji polozboifeny kara'van-seraj (krrv'asdra-ta') 6i Cohadijski han. Vypada jako vgecky star6 kupecke' dvory na v.~chod&: 6tverhratindi budova s prostrannym dvorem, obk~ienym. klenutymi chodhamni;.v plizemni'm patte nalezaly se magaziny, v lhor-ej'sim komnaty pro cizi kupce a nad katdymn pokojikem kienula se malinkaL kupole, olovemnkrytd. V Sofijsk~rn hanu jeWt jsou v dolnim patke do ulice krdimy, do dvora skiady; ale horni patro z polovice jii je zficenina; tak6 olovo se stfechy davno zr-nizelo. Naproti nrniu vypinaji se zbytky star~ho bezestanu., z n~ho2 zbyvaji. jern zevni zdi, slou~ice za oporn rnen~im kr.imki'tii a dornkl~m. Byla to podlouhiaL budova s n~kolika kupolenmi; uvniti' se i'adily po obou strandch priachodii otevi'en6 kra~mky kupeck6. Sofianci vypravuji. 2e ok. 1840 bezestan md je~t~ dev~L kupoli a velika vrata. D~tem. pry se fikalo, 2e uvnitf byttuje co'qlaf (psoglav), bdije~ny tvor s jednim okem na Mee. 40) Veliky Tag'-haii (,kamnennV han") naproti hj~zni'm a jejich d~amiji vyhoMe za rusks okkupace a pted na~ima odima zvolra zbofen. V architektute v~ech t~chto kamenn.~ch budov tureckych napadn6 je slo~eni st~n, oby~ejn~ velmi siInych. Zevnejsek jejich upoinina na buifiky imedti: pravideln6 mal6 6tverhirann6 rdnice z tvrdodervenych ploskyeci cihel. vypin~n6 maltou, z 11i2 vvIika hiladky~ povrch obli~ho zelenav6ho karnene. Kjornen zdej~i vybiri se toti z hladce ornlen~ch valounfiv horsk.~ch potoktiv a je pfii~i tvrdjy ku pPitesdini (diorit). IKi'estanskU obyvatelstvo bylo v Sofli i na po~lttku tureck6 doby dosti siln6 a 6i16. 0 tom mninme zaji'mav6 sv~dectvi Slovince Kuripe~ide, ktei'y 1530 co tlumodnik provdzel cisafskU poselstvi do Cai'ihradu a o t6 cesti~ napsal n~meckou kni~ku. 41) V Sofijsku byl pfekvapen, vida konc-iny p~kn6 vzd~lan6 a majetne' s daleko vMt~im poflem lidi a dobytka, ne~li se viddlo v Bosn~ a v Srbsku, a take' ptieinu toho pochopil:,nele~if na hranicich -a mitlo se boji nept.Atel." 0 obyvatelich pravi, 2e jsou lid& pohostinni a bohabojni, kteH ifhichlfiv a ~patn~ho 2ivobyti piln6 se varuji. Bohiat kroje jejich zdjily se mu sv~diti o djivn6 svobod6 39) -Nebcn dem bad ist der tiirkisch tompel metzith, zierlioh gepawt, so die khiaiscr pflegen zu paien".- Dernsclhwani, rkp. Plrnzhk~' f 12. 4 0) 0 psohlavech v poh~idk~ch iihoilovanskfcl osroma Kreka, Einleitung. in die slav. Literaturgeschichte, 2 vyd. (1887), 701, 731. 4") (Benedict Curipeschitz von Obcrnburg) titiencrri urn, Wcgraiyss KU. May. potschafft gen-Constantinopel zu dern firckischen Kaiyser Soleyrnan anno XXX. MDXXXI. - Bulharsk~ -p'ekla.d ode inne 8 pozn~iinkauni v Period. Spis. sv. 4, 89.

Page  15 Tu~reclk budovy. Novi mudedlnici. 1 15 a bohatstvi Bulliarska pifed tureckym dobytim..line' zpravy ty'kaji se nejvice veci cirkevnich. Die Gerlacha nalezaly se v Sofii dv, Akoly bulharsk6, ze ktery'ch vychdizela nejv~t~i. dst duchovnlich cele'ho Bullhars ka. 0 zbo~nemn smyslu a o majetnosti obyvatelstva sv6,dti tetn& nidst~nmn6 malby po kostelich v ninste- i v o-koli z 15. i16. stoleti. Hlavni chrdrn sv. Mariny v Sofii sarn6 za Gerlacha fipln6 byl znova vyrmalovdn. Kronika mnrniha Paysija (sepsand 1762) uvi~di jednoho mnicha jikonopisee* (mnalite svat-kh obrazt1iv) z k16.gtera Zografu na AJ~hon~, jy-,nem Pimhia, ktery v Sofijsku obnovoval khld~ery a 1610 zemtel v k1AL~teie Cerepi~sk~m v sout~ski~ch Iskru. Co do cirkevni vrchnosti, Sofia byla po zrugeni cirkve Trnovsk6 st~le podi'izena patriarchovi Caiihiradsk~inu. Za tech dob hagiografie star6 Serdiky rozmnno~ena n~kolika nov.rni svat~mi. V polovici 15. stoleti metropolita Silvanij do Sofie pifinesl t~1o srbsk~ho krdle St~pdna Uro~e II. Milutina (panoval 1981-13920). Ten pfivodn6 byl pohi'ben v klAdtefe Bafisk~m u Nov~ho Pazaru. Odtud nejprv pi'enesen do blizke'ho hornick~ho m~sta Trep~e na ji~ni strand hory Kopaoniku. DalIM pi'eneseni do Sofie stalo se asi 1455-1469, po dobyti Trepfe od Turkluiv, kter6 pak docela zapustlo, a pi'ed ptenesenim sv. Jana Rylsk6ho z Trnova do Ryly. Star' Nemanji6 podnes odpodivAl v SofLi pted ikonostasi nov6 kathedraly,sv. Krdleisv Nedeije", a co sveti kral po~iviL u mistniho lidu velik6 cy.) V 16. stoleti v Sofli smrL podstoupili i dva mnueedlnici. ktei4 se necht~,Ai potur.~Iiti. Dne 11. iinora 1515 umu~en,sv. Georgij nov~", miad? u&eft z~atnicky? z makedonsk~ho hornick~ho m~sta. Kratova, a 17. kvktna 1555 usmnrcen,sv. Nikola Sofijsk~?", obuvnik, rodily? z Janiny v Epiru, ktery temeslo sv6 provozoval ye Valachii a v SofL. Zivot a utrpeni obou ob~irn~ a ne bez stylistick6 obratbnosti popsi~no slovansky od sou~asny~ch duchovnich Sofijskych. 43) B~hern 17. stoleti podet ki'esfantiv m~stskyVch velice se zten~i1, tak 2e m~sto die Ang~iana Ricauta (1665) mn~o ra'z docela tureck~. 44) Star6 mistni rodiny- vymizely. Z nyne-j'ich bulharskych staro~ilfiv vtMina rni~e jeWt- jrnenovati okolni vesnice, odkud ptedkov6 jejich se pfist~hovali v dob6 nevelmi vzd6.len6. Za dob rumelskkh beglerbegCdv Sofia byvala tak6 prvniin rn~stem kupeckym u vnitrozemi poloostrova Balkansk6ho. JeMt~ 4 2) 0 pfenegeni kr~ile Miltitina do Sr~dce vypravuji srbsk6 letopisy u S' fai ika, Pamaitky str. 61. L. 1469 nalezal soe v chrainiu sv. Jili. Gerlach a Lukaric (Annali di Rausa 16005 P. 38) jej vid~1i ui sv. Mariny, Grigorovi 1845 u sv. Ned~Ije. 43) ZiVot a sli~by sv. Jifi od popa Peja vydal Novakovid v Glasniku dii 21; srovn dodatky Jaghiovy tamz'e v dilu 40. Ze livotoplai sav. Nikoly od diakona Matfje grammatika vygel tiskem jen. populArni vytah, v Sofli 1879;,edici textu pf ipravuje prof. Sy-rku v PetrohradO 4 4) Sophie:.c'est itno vile si absolument turque, que ion n'y voit rien,do plus ancien que loss Turcs monmes.', Ricaut, Histoire de F'kat present de l'empire ottoman, Amsterdam 1672 p. 711.

Page  16 16 16 1. 1. Sofia. za dob i1~e bulharsk6 nav~tvovali ji, a~ jen zi'id~ka, Dubrov~an'e; kteh tehda v Srbsku a v Bosn~ vnitrozemsky obchod m~Ii z yelik U~sti y'e svy~ch rukou; aspoft se 1376 v knihdch archivu Dubrovnick~ho zpomintd jeden kupec,in Sophya". Kdy2 cely poloostrov by] spojen v jedn.6 ruce a kdyz' u vnitrozemi nastal iUiplny' mir, vznikla v Sofli v druh6 polovici 15. stoleti stihi osada Dubrovnicka'. RozkvM jeji paddi do 16. v~ku. Zminky o Sofli vyskytuji se i v bdisnick~ch spisech telidej~ich Dubrovdant~v,' Jako v komedjich Marina Dr2ide (okolo 1550), kde se (v ~stryci Maroji") piedva'di synek kupecky, jen2 od otce byl posldn do Florencie kupovat hItky, aby s nirni jel ~na Sofiju", ale sv~ten,6 dukiaty vesele probiji v 1kimn~, a v,Osmanu"l Ivana Gundulih'e (j- 1638), kde se na dvou mistech zpomina Vito~a s jeji'm doubim a sn~hem. Kupci byli i ~vlastelini" (patriciove') i,pue'ani" (populani). ZaJimavou zpriavu o jich podtu a o cen~- skladi~f jejich maine z 1503; Turci tehda Dubrovdaniuim zabavili v~ecko jejich zbo~i v Obezestanu"l Sofijsk6m; pattilo 17 osobdm (rnezi nimi bylo 6 vlastelintiv) a cenilo se na 287.000 aspri~v, cot jest suinma pro tu dobu zna~nd. 4-5) Do rnen~ich podrobnosti tohoto obchodu nahle'dnouti mii~eme pti eteiui kupeck6 knihv, do kter6 si Benedetto Mar. Restid v Sofli. po' 15 let, od 1590 do 1605, zapisoval sv6 U~ty a ktera se nahodpu zachovala v archivu Dubrovnick~rn. Na strankach tohoto objemn~ho a Imalo 6titeln~ho foliantu se potkiavAme s kupci Bulbary, Reky, Zidy a Turky. Spojeni Resti~~ova sahala ze Sofie na v~ecky strany: do Ciprovce (v Balka'n6 u Berkovice), do Lov~e, Trnova, Razgradu, Provadije, Silistry, Cern,6 Vody a Bukure~ti, na druh6 stran6 Balkdnu do Plovdiva, do Gjopsy (u Karlova) ba at k Rtekfirn v Rodostu a v Dramn~. Na zap ad hlavni tr~i~t6 byla v Ni~i, Prokupji, Skopji, v Nov~m Pazaru a v B~]ehrad6. Dovd~eny hlavn6 hItky rozmanit~ho spiitsobu, sukna (panni) Dubrovnickd, FlorentinskiL, Benatska', derven.6 aksamity (i kv~tovan6), hedbavne' pa'sy i s-aty, potom. konfekty a rozmanit6 drobn6 rnanufaktury italsk6. V3?voz se zabfval ko2emi surov'mi, hlavn~ bd~volimi (coni buffalini), ko~emi zpracovanymi, bilymi kordovdny z Kystendilu (cordoani bianchi di Bagna), z Plovdiva, z Adrianopole atd.. ko~ichy, vlnou z Dobru~e a ze Ziatice (lana di Slati/Ia, lana di Dobruccia). V ndsledujicich desitiletich pozoruje se ji2 idpadek Sofijske' kolonie (Gkolo na", v Wee,glava od kolone"). Francouzsk# vyslanec Des Hayes de Courmemin 16921 cenil podet katolikif1v vSofli, Dubrov~ancifv i pobulhaten'ch Sasiftv z Ciporovcciv, na 150. Na listech kolonie. psanych do Dubrovnika v 17. stoleti, by'va' podepsdno jen 10 osob i me'n~. Vedle kupcid bydleli tu i ko~eluzi (pelizari), Dubrovnidti poddani. Byla tu i katolicka' 45) Podatkem 16. stoletil 1 zlat~ sultanin se rovnal 54 stfibrn~m aspr~hn. Zinkeisen, Geseb. des osm. IReiches 3,1'99.

Page  17 Dubrovnick(A kolonie. UpAdek Sofie. 1 17 kaple v soukrom~m dome, ye kter6 jeden frantigkdtn konal siu~by bo2i. L. 1663 zpomindt se spor, ktery Mleny koidnie napInil horfkosti: vdova jednoho Dubrov~ana prodala ptese v~ecky zapov~di ten dtim i se sini kostelni jednomu Turkovi. Nedlouho potomn zpraivy o "colonna di Soffia", docela pfestdvaji; za~la patrn6 nasledkem rakousko-tureckych vd~ek, kter6 koncem 17. stoleti zasahovaly a2 k Ni~i a k Pirotu. Nyni v Buiharsku obchod Dubrovnicky docela je zapomenut, a2 na temn6 zpominky o, kupci'ch Latinech v Sumn~ nebo Provadiji. Citiivou konkurrenci pfisobili Dubrovdanfm sn p~anM~ti' Zide'. Poedtkein 16. stoleti byvve vypuzeni ze SpanO1 a z Portugaiska, uchflili se do cisafstvi osmansk~ho. Hlavni osady jejich vznikly v Cakihrad6 a v Solunu. Z tohoto druh6ho mista zj~hy pfichdi. zeli do Sofie, kde je zpomind Benaitan Ramberti (1531~) a po n~m i jini cestovateh6. V minuhe'm i v na~em stoleti Sofia stala se nejzanedbane-j'~ir rn~stemn poloostrova, jmenovit6 kdy2 transit po suchu z Dalmacie do Cai'ihradu sesilenirn motsk~ho a Dunajske'ho obchodu pkestal. M~sto napolo zpustlo. Dne 20. iinora (die pravosi. kalenddiie) 1816 vyhofel saraj (paldc) beglerbegu'v, jej~ichM hodnost tehda byla pifejrnenovana na valiju (Rurnili-valesi) a nedlouho potom docela zru~ena..16) Je~t6 po dvaceti letech spideniAt6 bylo pust6 smeti46 kter6 slou~ilo k su~eni' viny. Na jedn6 ddsti zbudovdn pozde-ji novy konak, nyni pfestav~n~ za pabic kni~eci. Mala CelebiIz'amisi (d~amija panskdi) z 1. 909 die hed~ry (1503 po Kr.), ye kter6 se beglerbegov6 rmodlivali, 1880 dynamitem rozbofena, aby uciniia, misto pro nove' zatpadni kfidlo paldce s veliky*m s~ilem pro bMiy. V troskdich rozbite' kupole naMy se detne' akusticke' nidoby, jako ye starfch na~ich gothickych kostelich. Druhd ~ iAst m~sti~t,6 star~ho saraje je nyni zaujata ver'ej'nym,Alexandrovskym parkern" pied palaceem. Vedie pozairu saraje stihI Sofli tak6 mor (1811, 1837) a dvoji' siin6 zemktieseni, jedno 23. dubna 1818, kde padaly domy i d~amije a kde na Banjabasi vysko~il novy? tepiN pramen, ktery~ se -v~ak brzo zase ztratil, a druh6 18. zdfi 1858, kde se kdcely minarety a kde se zboiilo i pr~el sv. Sofie. Za rusks vdl~kv 1829 okolo m~sta ud~l.An piikop, (hendc/k), posud viditehn~; piredni strd~e rusks pies Rahovo a Vraci piibli~ily se a2 pfed Irn6Sto. 47) L. 1832 dne 2. dubna Sofli piepadi 46 ) Letopisnd ziipisy Sofijskd o t~ehto v~cech vydal Chr. P. Konstantinov v Per. Spis. sv. 8, 127 a sv. 10, 93. 4 7) Bou6, Itin~raires 1, 89 pravi, ie Rusov6 nevegli do Sofie a z'e m~Ii SV6 pfedni str~ie ye vsi,Odiana"l (cti Podujeni), prvni osad6 na oestO ze Sofie do Orchani6. Moltke, Der russisch-tiirkische Feldzug 1828 mid 1829 (Berlin 1845) Wt. 391 pil~e o -postupu generAla Kiseleva z Vrace, ale nezmiMije se o operacich fti k Sofli. V Sofijsku mnozi starci sedlici mi vypravovali. ie Rusov6 telida byli i v in6st samn~m. Ruskych spisfiv o tech v~cech po ruce nenmim. J i r e ek, Cesty po Bulharsku. 2

Page  18 18 'I. 1. soffil. All bej, syn Kara-Feizdv, jeden z poslednich Krd~alijd~v, kter~ sidlo sv6 mO1 v Trnu a Lelida byl ioldn~fem Mustafy Skadersk~ho, povstalce proti sultdnovi. Die vyprivek star'ch SoflanciLiv,Skodraliji' ptirazili nenad~de, loupili tti hodiny po m~st~-, ale pak r-ychlc vypuzeni od. m~stskfch Tur1ifv; lup jim odtiat~ veifejnE~ vyv~gen nia trhu, aby si ka~dy na~e1, co mu vzali.' Francouzsky cestovatel. Ami Bou6 stihl Sofli 1837 v stavu velmi neutk~en~m. VidOd ohromnin pusL6 hitbitovy musulmansk6 okolo m~sta a uvnitf' klikat6 ulice s dla~bou plnou d~r a bhita; n~kolik rnim~si bylo pokryto obrovskymi kupami hnoje. snad pry od vice ne2 jednoho stoleti. -Oby-vatelstvo cenil na ~20-22.000 du~i v 5000 domech. 'Pt torn s bystryni zrakem predvidal budoucnost tohoto mn~sta, tak znamenit~ polo~en~ho v rovin~ v centru Turecka na rozcesti sedmi neb osmi silni C. 481) Bulharsk6 hnuti na~eho stoleti zvolna zasi~hlo i zapadl6 a zanedban6 Sofljsko, tim vice, pon~rad& Turci zde sed~li jen v n~stech. V kostelich m.~stsk3?ch mezitim zvolna byla iredina obdr~ela vrch a tak6 na hlavni ~kole se u~ilo v letech ftyfidictych bulharsky jen v ni2~i tiid; vy~~i udenii by'o iteck6. Za t6 doby sousednii Samokov pod horami Rylskymi byl prvnirn m~stemn t~chto krajin s probudilymni bulharsk~mi rni6~any. Ale i Sofia nezCistala pozadu. Sofijsky kupec Ivan Nikolajevic- Denkoglu, usedly v Moskve~ (t 1858), zalotil ye sv viasti ~kolu die mode-rniiho spftisobu, ktera byla z daleka nav~t~vova~na. Po 1860 Sofia se odtrhla od patriarchi~tu teckeho a- 2ivC- se fk.astnila v cirkevnim boji. Po ztizeni samostatn~ho exarcba~tu bulharsk~ho ~aste'ji sl'chuiny hiasy, 2e si'dlo jeho a tim i cirkevni i literarni tWiW Bulharska. mC-lo by se ptent~sti yen z Catihradu do zem6 sani6. PH tomn ukazovi~no k Sofii. jako k velik~mu star6mu m~stu v kraji Listed buiharsk6m, kdeito Trnovo lez-i nyni u sam6ho pomezi 2ivlu buihar-' ske'ho oproti osman~ky-m krajina'm rnezi Jantrou i moi'em Cernym a Plovdiv padd do kon~in troj'Jazycn~dh, bulharskftli, tureckych a feckych. Ze i tajn6 revolu~ni snahy,' vychdzejici z emigrace v Rumunsku. zasahovaly a2 sem, nejl~pe se uk~izalo 1873; tehda v Sofii popraven diakon Vasil Levski z Karlova, nejnadane-j~i a neJsm~lej~i z agitatorfiv o osvobozeni Bulharska. Tou dobou za~ao i se stavbou 2eleznice, a sice stav~la turecka! vlida ye vlastni re~ii drdhu od Tatar-Pazard~ika, kde se kon~ila linie 1873 dokonfenAi od spoienosti Hirschovy, pfes Sofli, Radomir a Kystendil do Skopje ke spojeni s drahou ze Solunu do Bosny. Tento podnik zasadil prvni rainu ba'edne' lide v Sofli, kterd potud po Bulharsku byla pi'islovim. (n'z Sofija.jeftinfja). Ro4"),Sophie eat plac~e admirablement pour devenir une yille populeulie et belle, car elle eat en nAaine au centre de la Turquie sur l'entrecroiaement d'an moim isept i huit roultes." Ami Bou6, Recueji d'itindraires dans la Tupquie d'Europe (Vienne 1854) 1, 64.

Page  19 Sofia hlavniin m~stem. Statistika. 1 19 stouci didle~itost m~sta pohnuia Rakousko, Francii a Itaiji, aby zde zatidilv kon sulidy. Ale ~patnYrn hospodi~tstvim, jako2 i hub. harskym povstdnim a srbskou vtL~kou (1876) stavba pteru~ena. Z te' 2eleznidnii periody nestihli jsme po ti'ech letech flic, net nlekolik nedod~lanfch hraizi, jakysi skiad rezavych koleji, jednu francouzskou v'narnu a jednu italskou 1kdkrnu. Die tureck'ch fitednich listin m~sto m~Io ku konci 3106? -domifiv, WUi 41737 nemnusulmanskfth, ki'esfansk'~ch a 2idovskych, a 1369 musulmansk~ci. Die cirkevnich seznamifiv Bulhafi Miali 10212 domy a 1150 rodin. ) Dne 23. prosince (die v'ch. kalend~ile) 1877 Rusov6 pod Gurkem, postupujice od Balk.Anu Etropolsk~hb, 'Sofii"-oib"safdili bez boje. Ziizeno knitectvi bulharsk6 a Sofia pov~~ena za jeho hlavnii in1~sto; v tijnu 1878 centraini sprj~va okkupadni pienesena, z Plovdiva sem a dne 1. (13.) 6ervence 1879 novaL stolice vitala prvniho kni~.ete buiharske'ho Alexandra I. ZAdn6 m~sto v Evrop~ za na~ich dndiv nezm~nilo tak rychie svibj zevne'j'ek. Prvni zimu po ptichodu knitete stolice buiharskjLt vypadala hfiMe ne~1i za eastiv Ami Bou6. ZapustI6 me~ety, polozbofen6 karavanseraje, riiznaL nova' spalleniWt, rozsdhle' tureck6 hitbitovy a neiihledn6, na mnoze zdtplatovane' anebo pro-visorni stavby fitiedni plasobily truchliv.~ dojem. Ji~ni ~dst byla Adocela pustd; turedif m~fan6 tamni byli toti2 za vdlky utekli a'l ru~ti vojjici z opu~tnych domifiv v~ecko di'ivi vytahali k topeni, nade2 se hlin~n~ ostatek rychie prom~nil v neladne' zboitenigtk. Nerovne',pahlrbky hliny sotva, prozrazovaly polghu byv~iych domfiiiv. Za mokr6ho tasu vozy na bezedn'ch ulicich'z~isttivaly v~zeti, a v noci i za sucha nebezpedno bylo tudy choditi pro ~etn6 otevtene' bunary (studnCS) mezi travou a chrasti'm na nekdej~ich naldvotlich. Jedin6 sMihini lidu v Sofli podniknuto dne 1. ledna 1881, o n~mt uveitejnil M. Sarafov zajimavou studii ye spis'ech buihar-. s..k~ho,kni~ovn6ho dru~estva"l. Nalezlo se 2969 domifiv a 20.501 obyvatel spolu s posdidkou, tehda 1031 mu2. Co do pohiavii, obyvatelstvo se dMilo na 192.169 osob mutskyrch a 8332 tenske'; tedy na 1000 mu~dv pti'ily jen 684 2eny, eim2 se jii jasn6 charakterisuje rjiz mn~sta nov~ho, vojensk6ho a administrativniho. Co do vyzrnini na~li se 14.052 pravoslavni, 4274 iie' 1258 mohamed~initv, a k tomu mezi cizinci 714 katolikfiv a 136 protestantfiv. Jazykcifv se napotitalo ne me'n6 ne2 23, ktere&Ito polyglottstvi ji~ na ulicich m~sta bylo ndpadno. Bulharf~v bylo 13.195, 2id~fiv ~pani1sky mluvicich 4146, Cikdindiv' 788, Turkcdv 535. Ostatni nijrodnosti byly zastoupeny,mal~rmi ziomfky: 32,7 NMmcfiv (i s Zidy '~n~mecky _mluvicimi), 246 Rekf~v. 2926 Si'b~v' i Chorvatd~v (mezi nirni 43 Cernohorci), 2295 Rurnunflv, 166 -Italianfv, 160 Rustiv 19) MaTepui9.'I Ill, 5, str. 6-2, 180. 2*

Page  20 .20 I. 1. Sofia.,(hlavn6 osob vojenskych), 102 Ce~i. 73 Franlcouzi, 71 Arnien,,66 Mad~aridv, 40 Alb~incaiv, 35 Slovincift, 27 Poliktiv, 10 Anglieanifiv, 9 Per~anfiv (kupctfiv,) a k tomu po jednom. Sv6du, Finland~anu, Arabu a I C'er'kesk'a. Trn~i~f polovice obyvatelstva byl~i novi pkichozi; lidi rozenych v m~Wt, Sofli napo~italo se jen 11.395 6i1i 55."1/0. Z ostatnich ~dsti kni~ectvi bulharsk6ho pochdizelo 20-60!o, z. Makedonie 8-5"/,, z V~chodni Rurnelie 4.70!o. Ci zi poddani, kteti se tehda houfn6 schAzeli do t6to nov6 domnnO6 Kalifornie s mno~stvimn staveb a s nedostatkemn iemeslnikfiv, tvoikili 8-10/o,. Skoda, 2e od 16' doby nebylo podniknuto nov6 seitdini1, nebof obyvatelstvo vu'ihledC- rok od roku rostlo..Co, se: tyfe jednotlivych ndrodnosti, stary~ domdici 2ivel bulharsky je poetemn dosti slab~. L. 1881 napo~etlo se BulhartAiv v Sofli rodilych sotva 6000 du~i, tak 2e phichozi Bulliafi ji2 tehda byli eetne-j~i; od tech dob se podet pfist~hovalciuiv stdle zvRt~oval. Mezi t~mito staro2ily jest i n~kolik rodin inajetnych; v~tina v~ak i v m~st nosi ~aty selsk6 a z'ij'e velnmi skromn6 a prvobytn6. Stfedisko 2ivota jeich byl esnaf, cech ferneslnick~V, jich2 bylo v Sofli 32, arci ne veskrz kfesfanskych. Mezi pfist~hovalci bulharskymi prvni misto zaujimaji lide' z okoli, z okresu Sofijsk6ho, (61-77/,), pfi temn arci na vdihu padd vojsko; z ostatnich okresL~iv nejsilne-ji byl zastoupen sousedni Kystendilsky (9-1%1) a p0 n~rm t6m~f rovnym dilern Orchanijsky, Trnsk~ a Trnovsk~ (dohromady 13o/). Remneslnicky lid bulharsky? v n~stech se nosi nejvice die spifisobu tureck6ho: kab.Atek ko~e~inou ob~t~, &erven~?pdis n~kolikrfite kolern tWa obto~eny, ~irok6 kaihoty (poturi), kter6 se sti2uji ve spifisob kaina~i *a t~2ke stfevice ko~en6. Saty se ~iji z hn~dych nebo 21utavych latek domdicich. V posledni dob~ MM~ -se objeky die zi~padniho stiihu, n~kdy arci dosti pytlovit6 u~it6. Fes nyni fipln6 zmizel pted bulharsk3?rn 6ern'?m kalpakem. Zensk6 nosi na hlav6 tmnavy ~jtek, na tMe podobn~ ko2e~inov' kab~t~ec a dernou sukni (sukrnan). V mn~stech polotureckych nosivaly i ~irok6 ~erne' nohavice (S'alva'ri), jako Turkyn6; od mohameddnek se pfiu~ily tak6 kouteni cigaret. Turecke' obyvatelsivo drive bylo velmi silne', ale po pdidu Plevna jeWt pted pfichodemn vojsk rusk)?ch t6mn~f v~echno uteklo. Po vallce, -se jednotlivci vraceli, ale jen aby prodali sv6 domy. Turci Sofij~ti, jsouce osam~li uprostred krajin Oist~ bulharskyclh, v~t~inou urn~li dobte bulharsky. Vilibec se v zdpadnim Buiharsku, jako2 i v Makedonii, Albanii a v Bosn6, kde Osmanliji jsou jen spole rozptyleni, v~ude pozoruje, ie Turci umeli slovansky, kdetto kfesfan& tam turecky neurnieji; na vychod od fekcyJantry ave V'chodni Rumeiji naopak kfesfan6 (v m~stech n~kdy i z-eny) umivajii turecky, av~ak Turci, ktehi tam mivali eiselnou ptevahu, slovansky nemluvi. V Sofli zbyli n~ktefi begov6, eetni fiakti 6i pajtondz'ji (ko~tt zde slove obecn6 paj'ton, od druhu ~phaeton" nazyvan~ho) a femesinici, hlavn~ sedIHi~ a sarac'i (vyrabitele' ko 1.

Page  21 Bulhafi. Turd. gpan6lki Z'idd. 21 ionych opdriek). 'Zjeveni zakuklen6 Turkyn~ v bil~m jasmaku, na hlav~ a ~erne'm fe~edz'e na tWe se stalo v'zacnosti. VWt~ina ziije velm'i chudobn~. Jeden. 6as byl. jsem sousedemn jednoho z,,poslednich Turkfim" Sofljskych. Byl to prastar~ d~de~ek v bNM C'almJ (turbanu) a modrych ~alvjtrech, kter~ den co den hnal'krnav'u na' pastvu. za m~sto; vetch6. chata, ov6~enm MlutSynii palicemi kukuki~nymi,; stala v male'm dvore~ku se slivarni a r6vou, ohrazen~m vysokou zdi. Ve~ernli osvRt~enii vychdizelo ne od. pet-roleje ani od svi~ky, tifeba lojov6, ale od lou~e (blh. borina), jako'na vsi. Ale vrata v~dy byla pediv~ zavi'ena pomnoci tOkho zdvati aokna zahrazena dikev~nymi drobn~mi nififkami (bjh. re~'tk-a) - karemlik. Turci v Sofli maji' je~t6 zmin~nou velikou. d~amiji ui teplic misinich, z jejihot ~tihle'ho minaretu. se den co den roznd~i rnelancholick6 vokdni muezzino~vo, ale ~koly nemaji, nebof jsou. vk4~inou ne~enati. Zide' ~pan~l~ti (blh. Evr'j'in. Jevre'jin), kteiki tvoki jednu p~tinu mn~stsk6ho obvvatelstva. jsou lid pracovity a skromny. Zab~vaji se nejen obehodern v Menych krdmcich, sm~n6drnictvimn, ulidnim prodejemn, ale i temesly, co klempifi nebo sklena6~i; ba pracuji i co nosi6i (hamdili), vynikajice velikou fysickou'silou. Je mezi flimi i ne& kolik velkokupctmv. Ve vnittnich zdmle~itostech jejichypozoruje se zaLpas aristokratftiv s demokraty. Buihaki je nazyvaji Sp~anioly, nebof podne-s inluvi ~pan~lskv. Neni to ov~em klassickd miuva kastilskjL Cervantesa nebo Calderona, ale sm~s s-pan~1sko-portuga'lskjL s mnnoh.-mi slovy arabskymi a tureckymri. V poslednich letech jevi se u nich snaha po vzdMhAni, ale ne jazykem ~pan~1skymn, nybr2 francouzskl'm; stfedni ~kolu jejich vydrtiije,,alliance isra6 -lite" v PatH2i, kterAi na cek~m v.?chod6 pracuje k ziskdrii SpanioIdiv pro 2ivel. francouzsky. UMitek, poslani od alliance, jsou vesni~-s rodili z Marokka a vychovani v Paiii. Do neddivna Spanioli nosivali kroj poloturecky, s dlouhy~mi a2 k zerni kaftany (anterija) barvy 2lut ri ebo strakat6, ale nyni zavlidl mezi nimi hutiaty bulharsky kalpak a kroj zampadni. Bydli ye zvld~tni, veltni- neis6W 6tvrti v sam~rn sti'edu m~sta. Na ciars'ji mezi n~kolika sta.rymi kosteliky bulharskymi stojii jejich chavra (hlavni synagoga). Hlavni rabbin (chachdm-bas'i), ktery se francouzsky ps6.vA,,grand V~rabbin de Bulgarie", stai'ec v ~erne'm turbanu s bilou bradou, na'leN k mn~stsky~m honoracim. Buihaki se Spanioly dobite se.snd~~eji, lope ne~li s Zidy nemecky mluvicimi, kteki ptichdzeji z Ruinunska, ale v Bulharsku. vhodne' pfidy nenalezaji. Cik.Ani (blh. CQqanin, tur. OIingene, di'ive tak6 Kib; v Makedonii slovou. Gju'pci, v Rhodop6 Aguptin, Agupka), nejvice- mohamedihi, mluvi je~tC- svym indickymn jazykemn a jsou. nyni'usa~izeni za m~stcrm vedle silnice do Lompalanky v mak6 visce bilych domnkiiv s ta~kov~rni stkecha-mi; prve bydleli v~ude po okrajich ir~sta v podzernnich brlozich anebo nejprimifivne-j'ich chatdmch. Zarn~stndmni jejich je dosti nestile' Jako hudebni'ci

Page  22 22 22 J. 1. Sofia. neschaizeji' pti ~idn6 nalrodni slavniosti. Tlukou na velik6 turecke bubny (ftpkn), nady~maji dudy (gajdi), vyluzuji z pi~al a housli srdcelornn6 melodie (mnaaneta), kdefto ieny jejich DeuuavnC-,.bijJi prsty na rolnitkarni ov~nden6 bubinky. (daaiveta). lludebni virtuosi se mezi nimi jeWt nevyvinuli, jako mezi Cikany rumnunsky'mi a uherskymi. Leckdy pti torn odzpe-vuj'i pisne- s ukrutn~i roztaten~mi samohh~skami; Turkd~rn prve zpivali turecky o jejich moci a skiv~ a Bulharfim nyni pe-ji bulharsky o padu Plevna a o vit~zstvi' kIfesfanfiv. Ve Utvrti jejich oz.~va se ustavidnd muzika a tanec; nezam~stnani Cikdtni stdl~e se tam ~cvihM". Vedle ~hudby' provozuji konifstvi, kov.Atstvi, kotk.i'stvii, rasovrstvi, nosi~stvi, Atipaji di'ivi, drhnou podla~hy, bili zdi, metou ulice, sbiraji smeti at. Cikdin je lehk6ho, bezstarostn~ho srdce; affekty zlostne' i radostn6 rychie se u n~ho stfidaji. ale radost ptevladd. Ndibo~,enskdi po-. n~ti jeho jsou nejasnmi; leckdy je vid~ti prdivod cik~insky s vyMtokenymi chlapci na konich, kter6 vezou k obtizce, ale pt1 torn sv~tivaji,Vasilov den" (pravoslavny novy rok),,Gergjov den(sv. Jiti) a ~Nikulin den". Maji obzvhiL~tni zdlibu v kfiklav~ch barv~ich...Na ~Velik den" (Velikou nbc) thihnou ulicerni v novyh tvrdoeerv-enfch kalhotdch se sv~rmi hudebnimi ndstroji. Spinav6 bos6 Cik~inky s diouhymi copy, barevnymr s-atkem ovinutymi, d~vata s kv~tinatni nebo tte~n~rni za. uchem, v zelen~ch vestdch a 21utych, eervenych, zeleny~ch nebo strakatych s~alvdirech chodi po m~st~ v par.AdE, k Wd~ni muziky, jinak ku praci po domech a'nebo ke sbiranini odpadk~Lv. Jsou mezi nirni i Wthk6, kra'sn6 postavy, kter6 upominaji na pifivod jejich od btehfiv Indu, ale vedle toho i o~klive', opdilen6, t~r~t~ negersk6 tvaite. Mravnost jejich nepo~ivd nejlep~i povC-sti. Na. jai'e. kdyt nepr~i, jdou mlIad6 Cikj~nky, na nah~m tde iipln6 v~tvovirn a listim zahalen6, jako, peperugi (srbsk6 dodole) od jedn~ch vrat ke druhym a daji se na. dvoite pol6vati, aby pr~elo; rozumi se, 2e mythologicky obiad ten nekondt se bez bak~i~e. Zebrava, n~kdy velmi nedostatedn6 od~lndieik~fhata~-,oujiajkse po v~ech- otivenych ulicich. P11 officielnich slavnostech vedle ikemesel, bulharsk'ch i tureckych a vedle 2idifiv se zlaty~m desaterem. tahne i cikdinsky~ esnaf (cech) s e~ervenou ko-. rouhvh~kou. St~hovavi Cikdini (blh. J'ergadri, katundri) jen zfidka se zjevuji na pastvin4ich-Akolemrn -msta; *ne~iste, tern6 jejich stany, jejicht rozestaveni se denn~ mn~ni, z ddlky vypadaji jen jako hromdidky hnoje. Vhidda je ptinucuje v~emo~n6 k pevn6mu usazovdini. Jedna ndrodnost po vjLce zmizela nejen z okoli Sofie, ale z ceh~ho poloostrova. OYerkesi a Abchazi, ktei' p0 ilplnehrn pokoikeni Kavkazu od Rusfiv (1864) se ptest~hovali do Turecka 'a od vAddy Cafihradsk6 byli rozsazeni pod~d v~ech silnic a kolem v~ech prosmykifiv, rnsledkem jednoho ustanoveni rniru z Evropy docela vyklizeni. Pfi ve~ker6 pornoci od tureck6 vlddy tili bidn~',

Page  23 Mikini. Cerkesi. Star C'tvrti. 2 23 nemnohem 16pe net Cikiini, od nicht so ligili~jen. istallou zbroji a valetnou mysli, jsouce lid pastyfisky, pra.ci rolnick6 docela nezvyklyr. Sousedstvi jejich po 14 let zle titilo na ktestanskych sousedech. Kradeni dobytka, ziiketnicke' loupetnictvi na ptechodech horskych a prodavdini dcer do harem&t tureck'ch bylo hlavnii vytivou kavkazskych hosti. Vypravuje se, ie m1adal Cerke-. ska, nebyla-li neobyftjn~ kr.Asnd, v Sofli prflm~rn6 stida asi 10 lir (100 zlat~ch); pti prodeji Wat obyeejn~l zfistdval rodi~m a strana kupujici musila se ihned postarati o novy~ oblek. Pfi kr~idetich Cerkesi m~1i vedle koni velikou zdlibu v odnd~eni UIihdv s medem. Mu~stvo jejich sloutilo ye vojsku co nepravidelna jizda. Nyni' jsou v Bulharsku napolo zapomenuti. Ji2 phi stCShovini do Turecka tisice jich zahynuly nemocemi, jak to Kanitiz co o~ity svMek vypisuje; nepof~dny 2ivot a posledni v6LIka je~t~ silne'ji je zten~iy, a za n~kolik desitileti se po nich i v tureckU Anatoiji shiedaji jen slabe pozfistatky. Sofia je rozd~ena asi na 20 Utvrti (tur. i bili. mahald') se jmu'ny tureckymi: Kuru-~ces'me, Ba~-de~me, Banja-ba~i, Drazmahala, Kafene-ba~i atd., jen jedna slove bulharsky Ze~ki-bunar,,,vtehi studn~1". Za okkupace rusk6 v~em uhicimn dana jme'na, v~eckv domy opatteny 6sly a obchodniktUm ptikiizdno vyv~sit napisy se jmenem v podob~ dernych tabulek s kifivyrni cirkevnimi pismeny bile' barvy. Novdt nizviska ulic byla nejrozmanite-j~iho ptitvodu, die ruskfch gerierdlfiv a guviarn6rfti, die cizich kon-suhliv, kteti si za vjL1ky dobyli zdsluh o m~sto, die slavnych osob de-jin bul-. harsky~ch anebo die sousednich mist, kam se tudy jezdi, ale v~ecka m~1a tu vadu, 2e se pro svou novotu v pam~ti lidsk6 malo ujimala. M~sto se nyni rozpadaL na dv6 docela rozdilne' 6sti, na sta-. rou Sofli a na novO,evropsk" Utvrti na jiz-ni a vychodni stran~. Pahic kni~eci stoji asi uprostted mezi ob~rma. Jak vypadala sLardi Uist ye svych podrobnost-ech a jak mistem i p~odnes vypadd, laskavy~ denalf die hohtej~lich poznmimek zajist6 jii tu~i. Prvni dojem. za bla'tive'ho zimniho dne byl pro kad~ho, kdo pti~el za prvnich m~sictiv kni~eetvi bulharske'ho, zrovna zdrcujici. V~ecko, ulice, vrata, okna, sthtechy v geometri-. cl k~m. zikla-d~ svmse' vy nam valqrup~nym nedostat-kem rovnych ear. Domky nejvice byly vetche', t~sn~ sra~en6 chy~e jako na spadnuti, prost5y agglomerdit ditev~nych velikch i mnal~ch ramcciv, hlinou vypln~nych a zven6i ne v~dy obilenych: k tomu se drutila nepravideindi maid. ok~nka s dfev~ny'mi mrizemi, nizk.i vratka ke shybnuti piki vstoupeni a cihlovd stfecha. 11 Pfida PA 50) Nizk:i vrata domfiv kresfanskfch i iidovmkych v Sofli byla nipadna jih' cestovateliim 16. a 17. stoleti. Pfi~ina nizkosti jejich p' -byla, aby vojska tiireckAi s koni sv'mxi nemobla se v nich ubytovatil, nebof skrze Sofli cho. (hvaly armAdy do L'her.

Page  24 24 24 1. 1.- Sofia. ulice skhddala se bud z hrbolcovit6 dlaz'by z tvrd~ch fi~nich vailounu'v aneb jen z pfirozen6 hliny, kterd za deWt zm~kla a v zinie se obracela v bezednv' kal s hlubok~mi lou~emi. Jist6 kon~iny svodami rozlit~mi po ulicich uporninaly tn6tni na BenjUky. K pfechodctr ptes b1Ativ6 ulice mistem byly polozeny velik6 vysedl6 plosk6 karneny jako v star~n Pompeji; kdo chodil v noci domiui, musil si polohu jejich dobite zapamatovati. Jsou ulice, hlavn~ druhdv tureck6, kde se po strandtch nevidi nic ne, truchliv6 st~ny z nepa'lenVch vepitovic s horizonhilnimi kiadami, bud' hn~d6, bud hrubM obilen6, s'cihelnou stMi~ou. kterA je chrdini' proti de~ti, a s malyVmi vraitky. Cim v(RtM pan sidlel uvnitf a 6im Men'jM by] har~rm, tim vy~~i byla i st~na. Hust6 lupeni sliy, moru~i, kdouli, inancilovnikh~v a jin~ho ovocn~ho stromovi zakr~vd ~erven6 stfechy vnitfnich budov. Za letniho tepla cizinec v t~chto stark~h uilicich v~dy citi jakysi vlhk~ puch hlin~ny~, od ulice, od zdi kolem dvoruiv a od domfiv samych. Velikd. zdisluha prvnich obecnich 'sprdv bulharsk~?ch byla naprava ulic zasypanim bahennych mist, jako2 i slu~n6 osv~tleni i sebe odlehlej~lch kon~in petrolejovymi lampami.,etn6 6e~)ny (ka~ny) jsou d~dictvi z dob tureckych, zdiduMi zbo~nych rnusulmani'iv. Je tu i n~kolik ndim~sti, kterdi pr~ vznikla teprve za pamk~i 1idsk6 ze sp~leni~t, po pozarech neobnovenych. Nejhori ~dsti zi'stsjvji 6tvrt 2idovsk~i (evrij skata mahid') v samn6r sti'edu rni~sta. Z jejich 1~snch a srnrdut~cli zdkouti s klikatinami slepych uli~ek (fiur. J'ikmd'lc-sokd'k) bezd~"ky sp~chji~ yen na 6erstv3? vzduch k sousednimu chrdimu metropolnimu, jeho2 poloha, se ohla~uje olovem kryt~rni kupolermi. Star6 tyto Utvrti nejsou v~ecky stejn6. N~kter6 vypadaji jako vesnice, jin' jako sidla zdimozn)?ch velmo~uiv turecky~ch, in jako ~dsti std1~ho jarmarku. Hlavni arterie star~ho m~sta je 6ar.~ija, vlastn6 dv6 ulice. kter6 se od silnic z Vidina a z Ni~e shihaly pi'ed vraty n~kdej~iho pahi~ce beglerbegutv. Je klikatd. sotva pro dva vozy dostateend. s aleji vrb, hrubou dla2bou a vysok~mi chodniky, na kterych byv~i misto jen pro jednoho Mov~ka. Po strandch stoji nizk6 kr~imky (duge'ni-te), toti2 otevten6 budky, kter6 se na noc zaviraji' velik~rn spou~t~cim vikem (kepenA'i-fe), zastupujicirn zdirovefi okno, dv~te i celou fa~adu. Vnitro kri~,inu se v~im zbo~im i s pracujicimi kemeslniky, ktefi sedi s ptekti'ien'ma nohama, dokoMn je oteviteno zraklulr obecensiva. Rdno tu byvji v~dv Z-ivo, malebnd sm~s kr-ojd~v selskych i m~stskftch, za stdl~ho ktiku prodavad~v i kupujicich, do kter~ho se inisi vokini vozktiv a zvoiie~ky ko~driuiv nebo sournaruiv kof'isk~ch karavan. Casn~ z rdna hudi Sofli ski'pdhi nemnazan~cli bi.0volsk.Vcli a volovsk~ch kar, kter6 z okolnich vsi jedoci na trh. Povykovdni pou~inich -prodava~Ci trvd do noci. Ti zbo~.i sv6 mivaji vystaveno v kulat6 velik6 ~katuli, kterou nosi na lhlave- nebo postavuiij na vysokou tfino~ku. Jsou to nejvice Makedonci, n~kdy i Sopov6 z okoli, zfidka Spanioli. Prodavaji ch1~b (pre'sni lc~eta 4.

Page  25 Cargija. Teplice 2 C)FA, IQ #LF dI ouho ti zni v u~ich), bil6 precliky' (simidi), bozie (hn~dfstudenO ndipoj z jecmene bez opojn)?ch vlIastnosti), halvu (tureck6 cukrovi z medu, oi'echtiv atd.), pomeranft a jin6 ovoce, v 16t6 i mratene ze smetany (tur. dondur md') a Iim'onddu. K tomu se dru~i v rannich hodindch sedldci s di'ivirn a s rnl6kem v kovov~ch kotlikdch; oby~ejn6 maji na ramen6 ty6 (kobilica) s dve~rna n~dobami. ZVI6~t6 Ddpadny jsou eetne' verejne' pekdirny (blli. furna), rovn~i docela otevifen6 i na same' ~ar~iji: diouha terJT lopaty pekaifsk& pti dobyv~ini chlebifiv z peci (blh. pes't) za vystrain~ho poktiku d~Anikf'iv leckdy vyjede daleko mezi obecenstvo do ulice. Pekou nejen pro svtij obehod, ale i pro kaztd&ho; kdo nemdi pee v dome, POsi'Id chh~b nebo pe~eni do f~trny.. Pam ~tnost starych t~chto ULvrti jsou ~asto znmin~n6 teplice. Bulharsko vcbec je velmi bohato na tep16 pramneny, kter6 se bulharsky, jako i -srbsky a turecky, nazyvaji banja; slovo to, jako italsk6 bagno, pochAzi z Wi. balnea. V Rumeili slove teplice, jrnenovit~ v otevifen~m kraji krom~ mn~st, pravideln6 li1dha (tak6 turecky 7ydia, ilidia, i v Ma16 Asii). Nad v~tinou tkchto teplie klenou se star6, n~kdy olovem kryt6 kupole s drobn~nmi otvory jako stfilnami. Voda by~ejn~ se shira v bassinu dtverhirann~nu nebo poly'gonalnim, asi po prsa hlubokkrn, vyzd~n~m iipravn6 tesan3?mi karneiy a n~kdv velmi star~m. V m~stech, kde neni takovychto vy~vatisk pi~rozen.?ch. ztizeny jsou hizn6 (Lur. hamd'in), pro kter6 se voda urn~lc ohi'vA. Ndv~t~va Iazni starym obydejerm byvdi ustanovena na. teni sptisob, 2e ku pt. jednoho dne od r.ana do ve~era se koupaji kfestan6, druh~ho drie kfestanky, titetiho mohamedanky, dtvrhtho mohanmeddini. v~e rozd~eno die viry a pohiavi; v Sofli jsou i dnv pro,,6novniky", pro vojsko, pro 2idy, pro v~zn6 atd. Cizinec se divi, jak ti 1id6 po cekM hodiny uimeji vydr2eti ye vod~, pro severozemece at nesnesiteln~ hork6. IUvniti' easto by~va dpln6 pihtmi, zvy~en6 vystupujicimi parami vodnimi, tak 2e za slune~n~ho dne oko po vstoupeni do hIzn~ jen zvolna se vpravuje v ~er6 osvktlenii a teprve znenahia pocina, rozeznuavati ~plouchajici ye vod6 postavy a jirn6 pfedrnkv, halici se v polotmu pod akustickou kupoli. V Sofli hlavni pramen je pi~kryt dlaibou z velikych balvarifiv na dvofe pi~ed samy~mi vraty I6zn6'; uvnitf vyt6ka pe-ti proudy (C'u~uri) do jednoho hlavnitio polygonalniho bassinu asi 8 metrtiv zMiH a dv~ma do dvou postrannich vodoJemtfiv. Voda je docela bezbarevndi, mad nepi'ijemnou chut a obsahu.je lAtky sirne' i trochu bromu. rfeplota u vy'toku do bassinu obna~i +- 47.50 C.; voda bassinu same'ho miv6. + 400 C. -51) Vedle tep16 vody nalez6 se v IlAzni i bassin vody studen6. L. 1883 pifistav~na ke star)?m thermdim nova vedIej1,:;i budova s laziimi ye vaimch. "I '5) Analysi Sofijsk6 teplice podal rusk~ chemik A. Tegarten v bulli casopise,,Medicinska sbirka"l I sv. 4. Vcod6 zdejgi piipisuje se 166cbrui moc pfi rheumatismn a nemocech syfilifickych i skrofailosnich.

Page  26 26, I. 1. 80fla. Mezi dornky rozpt~leny jsou ~etne' male' d~amije~ turecke',. vesm~is kamenn6, ktere' nyni slouNi za, skladiWt vojensk " za dilny (dvS, tisk~rny pracovaly 1879 v byvalfth mnodlitebniclich osman — skfch) anebo stoji jen co poustka, utivanal za smeti~tC-. PHi regulovdini ulic mnnohe' z nich zboieny. PH torn se vid~lo, s jakou ne~ienou chuti nPiefi kfesfan6 ch~r~my svych n~kdej~ich pdnd~v. Jeden tenk~ bil~ minaret (blh. vikadlo od vikam vola'm) z cihel, s difeveny~mi schddky uvniti', na 7 mutfiv vysoky, napfed podkopdin, na to na gallerii jeho vloien provaz, dMnici jim trhli a v okamn~eni celou Offhlou stavbu povalili dold. Jin~ dfev~ny minaret, zven~i rnd1o omitnuty, zvolna bez bluku rozebra'n od sou. sedciv, jakoby byl z pernliku. NejvOtM obavy budilo v prvnich letech stdM6 nebezpeci ohn6, nebof v~ecky 6ihady a soukrom6 byty byly umist~ny v domech star~ho spfisobu. DI'ive se pokoje ohi'ivaly na. mnoze jen rnangaity, hfint~n~mi nebo kovov~mi kotliky s dfev~n~m uhlim. Za rusks okkupace na. pkekot za~ao s postavov~inim kamen, bucT teleznvch buJT zd&nch z cihel, a ty easto pfistav~ny k vetchym polo'dtevenyrn st~nidm. Za. prvnich zim- zukily v Sofli velik,6 potdry, kter6 s uz~as - nou rychliosti pohicovaly at do) 40 dornkiiv; vyhofel jednou'i vrchni soud s archivy svymri, v~ecky star~i hostince, ba i prozatimni prkennA budova. sn~movny bulharsk6. Jinak mno~stvi oken a tenkost st~n pi~sobily prfivktrnost v ziniC- velmi citelnou.. Za siln~ho deWt, a jtnenovit zat tdni snChu kapalo do vnitt do pokoji~iv. Slim jsemn bydlel tfi 16ta v obydlich, jejich2 strop nebyl nepromokavy. K ostatnim prijemnostem ndie~elo mnoistvi my~i mezi podlahami, tab v phizemnich mistnostech a rozmanit~ho hmyzu, kteryV se vecer prochitzel po st~ndch.5) Ke stafftii ulic stare' Sofie patfila, i zvifata, kterAi die spifisobu turecke'ho konala zdravotni policii. Okolo minaretifiv kroutily tisice kavek (garqa z tur.), ktere' za protivn~ho kkiku sbiraly, kde co na~1y. Po uljcich potulovalo se na sta psCiv, hlavn6 okolo feznickych krAmnuW a okolo kr~eem. Za tureck~ch dob nikdo je nesm~l ani biti. Patkili k roz~in m odrtddArn; jedni byli sprosti, ~erni, druzi zase 21utii a kraltkou~ii, jini meli tvAf vlhi; tu i tarn spattoval se i bil' dirt, zdivoMe1 zbytek 1oveck6 sme~ky n~-kter~ho bega. Sofijske'6h& -5) V noci skotaeili v houflich na pustych mni52) V dfev~nch domech je plno Athnic (bib. drvenici, v zaip. n~ifee'ich sfenici, tur. tachtabi). V hlin zdritije se mnoho bWavych stonodek, kterd na ved,:r jako obilntd klasy rychle se miha~ji po st~niich (tur. kyricajak-, feec. i bib. sarandapoddri, 40noiky, Scutigera). Toto zvlfle, na severu zeela nezinaim6, ale v jigni Evrop~ obeen6, neni jedovatd a neschsizi aid v novych cibelufth budov~ich. Nebezpe~ny je toliko jeden v~t~i C'ernyr druh, jeng fie — ak %fidkit vyskytuje. Na. prkennds istrop6 jedn&d tureek6 chalupy, ye kter6 jsem n~kolik m~fiedv pfebyval, rino %vZdy lp~Iy vek6 C'ern6 v'~lcovit6 mnobonoiky. bilh. svojadk (Julus) Skorpioni (.ec. agria kara idia, b'h. divi raci) vyiskytij i se teprve v Plovdiv&. ")V zdpadnimn Buiharsku loveck3y pes vibec slove zagar. Chirt bib. chi~rtka.

Page  27 Stflr6 'nigto. Kniteci pnhi. 2 27 stech mezi domy a piki m~siku Waostnjm. vytim. nedaivali sp'iti. Domn~nka, 2e u~ini pes vy~chodni nepodlehd b~snosti a lidem neni nebezpe~ny~, je mylnd; v Sbfli V zim~e 1882 tii) mutove' zahynuli touto stra~nou snirli. Psi tito od po~tku nove' spravy jedern a ~avlerni eikdnskych rasitiv tak usilovn~ prondsledova'ni, ~e nyni a2 na skrovn6 zbytky vymizeli. Jak6 zm~ny mdi2e spifisobiti zasyp~ini vlbk'Vch mist, vid~1o se na rychle'm mizeni dvou. b~valych iitrap, toti much, kter6 svi~j pifiod m.ly z ne~istoty ulic, a 2ab, kter6 v m&st same'm pod okny domti~v, v zahrad~Xch i ye struh~tch provozovaly ohlu~uji'ci koncerty, ale po napraveni' ulic docela umlkly. Za ni~stem po luka'ch arci se na jarfe oz~vd v~dy jeWt 2aln3? notni zp~v cel'ch myriad skokantiv; z bli'zka hias ten upomina. na Aristofanovo,brekekex", z daleka na vrza~ni zastavujiciho se 2eleznidniiho vlaku. Die Busbeka u Adrianopole za starych dob tureck6 ki'ie nebyvalo jinak. Sultdn Sulejman II., ktery tam tr~kvival zimu, vracival se do Catihradu, ~kdy2 2dby zadaly kifikem byti nepohodlnymi ". 0 spftsobu regulovatni m~sta miin~ni z potdtku velice se rozch6.zela. Jedni cht~li hned celou Sofli pfestavovati a zpofidjil k tomu phin baij'edn6 jednoduchy~: pi~dorys dosavadniho m~sta prokiznut mh'ii ulic, pravidelnE, se kki~iujiclich od v3?chodu k zaLpadu a od severni k jihui, bez ohledu k ohromnfm iltratdm expropriace, k rozdifi~m nerovne'ho terrainu a k.rfiznymn historickym iutvariaim. Druzi cht~1i ulice star~ho ni~sta jen die mo~nosti vyrovndtvati a navrhovali, aby se nove' ~dsti postavily yen do dtvrti pusty~ch a do pustin nezastav~ny~ch za pahicem. A to tak6 provedeno. Kniteci pahic neni budova. docela nova. Je to konak- pa~fiv tureck.~ch, vystav~ny robotou cel~ho okresu. 1873, krditce pfed Y.Alkou. Pfivodrni budova byla o jednom posehodi s 23 okny a s balkonem nad vraty. Po pfichodu kni~ete nalezala se v truchliv~ni stavu; v hornirn patke jen dva pokoje byly obydlitelny, v ostatnich mistnostech rozestaven6 kade~ky prozrazovaly, 2e skrze'-stropy pr~ivdi, a v pfizemni v pokoji sekretftovC~, kter~ slou-. ~11 zdirovei'i za kancekii' a dekdirnu, 2dby vesele poskakovaly po podlaze. NMsledkem toho pakic 1880-1882 s nalkladem t~m~i~ 3 millionti frankfiv flpln~ pfestav~n. Ze star~ho konaku zbyl jen O~verec zevnC,,j;!i jeho zdi, dobi'e zd~1any? z -kamene~,; vnitini pkii(eky bez toho skiadaly se jen z hliny a ze dkeva, jako2 i jedin6 schody byly dkev~n6. Na zapadni' stran6 pfistav~no kfidlo s yelikym. balovym salem. Nad celek postavena vysok~i renaissanWn stfecha. Pied pahicem, jeho2 fa~ada hiedi na jih k Vito~i, nalezdi se nizk6. hlavnm- strU, za ni'm Po stran6 v~ti difim s kuchyn~mi a byty pro slu~ebniky, jako2 i uzavfena' kniteci zahrada male'ho rozsahu, kterdi hezprostkedn6 sousedi s anglickym a s n~meck5jm konsukttem. Vnitro pahice pfekvapuje zai'izenim. die spfasobu. zaLpadniho i vychodniho, pro zdej~i okolnosti velmi nddhernym.

Page  28 28 28 I. 1. Sofia. Pted palheern prostir6. se Al~xandrovska gr-adina, verejn)y park s kioskern pro hudbu a malou kavirnou. Z poddtku rostlo tarn mezi vyprahlou travou jen nkco vrb, topoltiv a tte~ni. 54) Gd. tec h dob tri~vniky, chodniky a hous-iny od zahradriika m~stsk~ho, rodil~ho Sviycara, krdisne- upraveny. Kdo nyni sern zaviti. za, letniho m~sidn~ho ve~era, kdyt se sv~t Sofijsky bezstarostn6 prochaizi pti zvuku vojensk6 hudhy, nabude dojmu nejlep~iho. Kolern t6 zalirady stoji naproti palici itada docela modernich vysok~ch budov: ho'tel Bulgaria o dvou poschodich, vojensk6 ministerstvo atd. Df'ev~ny dvoupatrovy konak ne-jak6ho star~ho bega, ye kter~i-n bydlel sv6ho ~asu rusky komnmissaif knife Dondukov-Korsakov a v n~m2 se nalezala potom rninisterstva, dnes jii zmizel s povrchu zemsk~ho a jen znalci mohou, ustanoviti jeho polohu. Pfed nirn shvalo star6 d~Ao s tireck~?ni monogramrnemi, z n~ho2 se v poledne ddivala rftna, k regulovitni hodin, arci n~kdy t~mnt hodinu za skute~nrni mistnirn poledriem. Gd pahice na jili a na vychod prostiraji se nov6 ~tvrti s pitimo~drn~rni ulicemi, kter6 se kki1uji v pravych ~Ihlech a tim tvoNi pravidelrnt" Uverce. Prostor od paldce k Cern6 d~amniji ji~, je zastav~ii; na, byvalfch htbitovech tureck~ch a na 'paloucich mezi silnicemi do Cakihradu a do Orchani6 stavby zvoltia se rozmino~uji. Cena etveredn~ho metru tu postoupila od 50 centimctv na 10 a2 15 franktiv. Povrch zernsk~? tak iipln6 prom~n~n, 2e ji2 po rnalo letech stati Tfurci Sofij~ti, kiteN pfi~li z Cafihradu nav~tivit svC, rodn6 misto, na rndrotich marn6 si hImali hiavu: ~kde byl dtnii Achrnedtiv? kde bydlel Hasan?" Velik6 budovy stoji vesm~s na t~chto rnistech, kasarny, vojensk~i ~kola, gymnasium s 26 sini~mi (vedle sv. Sofie), konsuldty, ministerstva,,novd sn~,movna atd. Soukromyi dornly jsou, vesmn~s rnale' a prizermi, S vMt1i1 dvorern nebo zahradou. Buihar nerad bydli v ndjmu a nad to pfeb~vAiii ni~kolika nesouvisl)?ch rodin v t62e budove- je ve zdej-,ich krajich vfc-neobvykld a nendvid~rnd. Ka~dy mdi stahu. sed~ti pod Ylastni stifechou. 55) Proto die v~lpo~thv Sarafova na, jedeii di'm v Sofli ptipada jen 6-9 obyvateltiv. v ostatnich in~stech jest(6 mn6ri~. IKrom~ toho jsou vysok6 budovy vyddtny nebezpe~enstvi od ~astfch zemi~ti'eseni, kterdi pro elastick.6 mah6 domnky byvaji zcela nes'kodrnd. Za mi~ho pktilet~ho pobytu, v Sofli iid~do se dvoji otf'eseni. 5) 54) V jednom koutO zahrady lez'el 1879 mohtttn~ tvidoWerven~ balvan, kterdmu Tui-ci pifipisovali 166ebnou moe proti haemorrhoiddmi. Ze strany pozrnivaly se na n~m, stopy stare ornamentiky, snad n~jak~ho architravu. Nymmi zinizel iiepochybn6 v z~ikladech sousednich budov. 5-) Bulharsky se iHkAi o n~komn, z'e se zadornil (olenil) anebo Z'e jehio d~ti jsou zad,6meni (opatrfeny CH provd~iny). 56 Prvni 7. (19.) srpna 1881 ve~er o 9 h. a pak znova asi o 1 h. po p~lnoci Druh6 13. (25) dubna 1883 o 8 h. 15 m. ve~er (asi 2 sekundy) sm6 -remn od JZ k SV. Olov&k se citil jako posunut, myMi, kofky a psi ~alostnO sjuhrali, star&6 vetch6 doinky siln6 praskaly a cihly na st~echic s cinknutiin sje p~osunuly. V Plovdiv6 za tdhoz' peftileti malal otfeseni se opktovala 6ast~ji.

Page  29 NoAt6 e'tvrti. Spilsob stavby. 2 29 0 spttsobu stavby dornifiv mn~stskych v tklito zemich nebude od mista promninviti podrobn-ji, Stavitelstvi je zde v rukou maj — storfiv, ktefi pi'icbdizeji hlavn~ z rnaKedonsk6 Debry, od rozhranindrodnosti bulharsk6 a arbanasske', anebo z Kru~ova, rovn~2 v Makedonji na zdtpad od Prilepa, ba i z Kostura bli~e hranic star6 Thlessalie. Vedle -"Debralijd~vu a vi~ibec Makedoncfiv pracuji'v Sofli tak6 nmisiti z Trnu. V ostatnim Bulharsku stavitelstvirn se zabyvaji oby'vatel6 vesnic na horni Strum6 pod Radomirem, pak jist6 vsi u Ziatice, mistfi z Bracigova a z Sirok6 Liky v horach Rhodopsk.~ch, z Tfrjavny ye sti~ednim Balkdn~ a ze vsi Kereka u Trnova. U v~ech femeslo to je d~diMn6. Samorostli stavitele' jsou -tesaki a zednici v jedn6 osob6. Pracuji s ndistroji docela prostymi, s kiadivem (J'uk), pilou (trion) a vyVchodozemskyVm tesafsk~m dldtern (tesid'), kter6 vypadd jako moty~ka na sekyrkove'ni topcirku. PPichdzeji obyfejri~ co spolek (tur. tajf~t) s hlavnirn mistrem -v Mee. Rterneslo ~sv6 provozuji v nejv~t~im rozsahu po cele'm Evropsk6m Turecku, Srbsku, Bulharsku, ba i Rurnunsku. Dtuim (blh. k1d'6ta) die star~ho sptisobu, ki'esfansky i tureckV,1 rmd k-ostru di'ev~nou, jeji2 mezery jsou vypln~ny prost6 lilinou anebo veptovicemi, v nejlep~irn pkipad~ pdilenymi' cihlarni. Stkecha je kryta tenkymri vypoukl.rni cihiami (keramida.) a v~dy vynikjL na dva, tfi stfevice okolo domdi yen; z ni vystupuji velirn vvsok6 kominy, kter6 odvi.d'j'i d3?I z grncz'v O odziaku'v, otevtenych to krbifiv anebo sloupovitych hiin~njych karnen. ZvenM domy b5?vaji omitnuty maltou (lepilo) a natteny bile, f1ut6, n~kdy i strakat6. Dole se nalfzti sift s dv~rna (nebo i Utyfmi) sv~tnicerni (stdja, tur. odajd') v pravo i v levo; md-li dfim jeACt, svr~e'K, byvdi nahote, karn se vystupuje po t~sn~?ch dfev~n~ch schodech (bib. sAilba, str'lba), rovn~2 takov~i ptedsift take' s komnatami po obou strarnich a s baikdnem v popfedi, jen2 oby~ejn6 je okrouhly a uzavfeny s mnohymi okny (kjo~lk). Zvla~tnost v~ech star~ich domi'v je velky po~et oken (prozo'rec, tur. _pendo'er), v~e jedrnoduciych, jedno vedle druh~ho, jrnenovit6 v ndiro~nich. pokojich, tak 2e tu 2ije~ jako v lucern6. Turkilmn to nevadilo, pon~vad& domy jejich st~dy v~dy uvnitf v n'di-ofich Mii v zahraddtch s vysokymri strorny. Prvni poseliodi (tur. i bib. kat) t~m~t z pravidla vynikd asi na jeden metr yen nad pi'izemi; v Plovdiv, Trnov~, Gabrov6 a jinde kfesfansk6 (iory tim sptisobem vystupuji' nad samu ulici. NMkter6 domy maji v prfideli nebo i do zadu otevfen6 pavla~e (Jardak), v pilzerni nebo i nahofe. Podlaha (bib. pod, jp6ton, tur. diis'eme') je v~dy dfev~na'. St~ny i podlaha z pravidla by~vaji pokryty koberci (tur. kilim). Stropy (tavdin, z tur.) jsou dfev~n6, oby~ejn6 natfene' barvou. V komnataich lepMich domfiv zhusta ptekvapuji krdisn6 vyfez6.van6 stropy s arabeskami a vysedi'mi ornamenty, n~kdy i zlacenyrmi nebo, na &erveno, obarvenymi, v podrobnostech velmi 6Ast provedene'. Pifidy k pkechovdtvdni vkci pod sttechou neni; nad stropem 1eii sotva vrstva

Page  30 30 30 1. 1. Sofia. hliny (lepenica) k udr~ovdni tepla a k uvarovi~ni pfivalu vody detfov6. Sklep (blh. zimnik, zemnilc, na Dunaji po'dnica, po'nca, tak6 izba, kiler z tee. xtL~dnt, tur. inaazu) je obydejni6 mali; Bulhar na podzim nastavi do n~ho zimni z~isoby (zipnovis'te), hlavn6 bi1l? OV&~ sy'r, nuislo a v octC- nalo~enou zeleninu v kdidich (kaca). Kuchy'n~ '(kuchija-ta, tur. 'flutdidk), ye! kter6 Lpracuji kuchati (gotvaic,i po tur. achc'ja) oboji'ho pohiavi, v~dy stoji oddiln6 ye zvlhigtni chaloupce na dvote, v sousedstvi stjaji (tur. achi~r), drevnikd~v a jinych ptistavkfiv. UJ kuchyn~ se nalezdi tak6 obydli slutebnictva. V okjidlb pohybliv'ho ndbytku na~eho. spd~sobu neni. Kolenm sv~tnice jde nizkji pohovka (mindere'), totit dfev~ny stupeti, na kterdm le~i slamnniky. pokryt6 barevnymi hItkami nebo koberci. Krom6 toho vidi se jen nizounk6 kulat6 stoledky pro jidlo. 117) Do sttn sam~ch zazd~ny j'sou ~etnd dfev~-n6 sktin~, (duldpi), co2 se ostatn~ shledjwvd ku pt. Wak ve Sv'carsku ye starych budovdich. Dvdte jejich maji ptirozenou barvu dtev~nou, nejsouce zalepeny nebo natr-eny; n~kdy v~ak by'vaJi opati'eny p~krnou dfev~nou ornanientikou. Obyvateld spi na podlaze;- potfebn6 k tomu koberce (J66rqi), pokryvky a pol~dte (vbzgq1divnica, dus~ek z tur.) se vyndAvaji z,dulapiftv". Sedhici a prost~i m~fane' spi v zime neJvice v obleku, ba i v ko~ichu. Dvdte pokoji'iv nernaji z.Amku, nybr2 jen 2eleznou za~vorku nejprost~iho spifisobu; v 6as poti-eby imoh~cu se zavriti visacim zdimkein (kufar), jaky jest i u skiepa. Zamky s kHi6 jsou novota. Na noc, pevn6 se zaviraji vrata (vrat4,, po'r/a) vedo'uci z dvora -na ulici: na n~ i za dne slu~i kiepati, ac- nejsou-li dokoF~n otevtena. Mezi jedniotlivymi dvory jsou dvitka k sousedcim 'koms'iluk), nebof na dobi-6 sousedstvi se na v~chod~~ mnoho dr~i. Ku konci nutno ptipornenouti, te v tureckych donmech ~Ast rnu~skdi (selamlik) a 2enskA (huremlik) maji aspoti rozdiln6 vchody, nejsou-li umist~ny v oddiln~eh dvou budov~ich. V tomto pr~votnim spd~sobu 6asem nastaly promn~ny. Makedongti rnaJstoti vid~li ~vj~bskj." obydli v BanWt i jeich napodobeni v BMehrad~ a die tohoto vzoru jali se urnini sv6 zdokonalovati, hlavn~ hojne-J~iin u~ivdinim ptilenych cihel a leps'inm spIAisobern oken i dveti. Nov6 bulharsk6 dorny soukrom6 v Sofii vystav~ny jsou jen -z cihel (bili. tuchia, z lat. tegula) bez kiad, ale s podr~enim stardho phinu. Nejv~t~i ddst domtiv 6itA (i s pfedsini) jen ~est, mistnosti, nernajic, horniho patra. Sti'echy, ta~kov6 nebo plechov6, zd~staly bez pifidy a take' kuchyn6 ponechdiny kromn~ domu; d~im s.Air jeWt v2dy mdi dviir nebo zahradu, ale ta je,obehrnina ne vice hlin~nymi ba~tami, nybr2 prd~hledn~m a iasto zcela nizk3?rn plotem. Karnna (so'ba-ta) v pokojich zakizena jsou 5)Pro stfil uWivaji Bulharfi jen cizoslov: trdpeza (z rfec.), mnasa, dim. cid-,sidka (z rumunskdho masa', dimin. mahsuica,' lat. mensa) anebo sofra, sofrica (z tar.). Stat, stole~e znaci vice stolici k sed6ni, a~koli se n~kd~y idiv~i i pro stf~iI.

Page  31 Spt~sob stavby a zatizeni donuifliv. 3 31 nejvice die spifisobu valask6ho, co vysoky~ hlin~ny polygon s dut~rni sloupy v popiedii; topi se v nich jen dtivirn a jakrnile oheti uhasne, teplota z fetaviny vyplyvajici se obraci do vnitit tim, ~e se komnin zavife t~ikou 2eleznou pokihtkou (kapdlc). Tureck6 pohovky za~aly rnizeti a do, pokojiAi. pfi~iel moderni pohybliv,~ n.Abytek. kter~ se do Sofie dovdiii z Vidn6; vyskytly se vs~ak ji2 tak6 vyrobky domn6~dho stolaitstvii. V novych ~Astech Sofia je m~sto zdrav6, at na vkihu; stojit jon na diluviu, nikde nia sk~1e,4Jlice jsou'~irok6. tiche'. bez-.hluku a prachu, av~ak d1a~bou. opatieny bftvaji jen chodniky; jizdnd cesta uprostifed je vysypj~ha, t~rkdn Mi'inr jako silnice. Proto se za de~tiv~ho potasi, hlavn6 za jarnich a podzirnnich deWti~v lesknou, jako by byly polity roztaveny~m a rozbr.Azde'nyrm olovem. L V bldt! torn, pln6rn kalu~in, lid pracn~ se pohybuji ku pi'edu, ' nejvice ye vysokich botrich nebo aspofh v kaudukovy~ch nebo ko2enych kalo~ich, kter6 zde nosi kady. Za. ~patn6Iho po~asi kali so take' voda k piti; jde sice od Vito~e, ale ne od prarnene sam~ho, v slabyech rourdch hfln~n3?ch. 51) Kanalisace nebylo; teprve v posledni dob6 zacato s ni od z~tkladu. Mezi rozptylenymi novymi dornky se prostiraji je~t~ MenA pra~zdnL rniista, na kterych rostou zapu~tn6 slivy, ktoviny bezu, vysoky shlz s dervenymni kv~ty a jrnenovitM stepiI(6 hodhIdi (bodili), vy~~i nad dosp06ho tlov~ka. BfIivoli so tarn sluni, u~inici tarn doviddkji, Cikaini shiraji ro~ti a honci i sedhici, vracejice se z trhu, tarn odpoc-ivaji a n~kdy, i nocuji, spo utav~e.. nohy svych koni, kteifi pak pti rnisidk u se pasou se st.Alyr cinkdinirn pout (bukagi). VeitejrnA bezpe~nost v Sofii je celkemn obstojrnd, a~koli se jednou za p~t dni ud.Alo sedm vra~d; zdivisi od letniho ph'livu v~elijak6 chasy z cel6ho sv~ta, kteri Mde hleddi prrici. a n~kdy take' od ~astych pror4 rni~ fifiednikfiv. Str.A~e na ulicich obstar~iva' asi 140 2andarrnidv p~~ich pod spraivou gradonae'alnika (policmistra) a 4 pristav"v (kommrissaffiiv). Podnebi je horsk6. Ji2 Rlirane' se zmitiuji o, krutych a ~asnych zimndeli Haernu, Moesie a sttedozernni Dacie. 59) Sofia so Dalezd sice ve stejn6 zern~pisn6 ~ifce (asi 40,1 41'.30") s ji~ni Etrurii nebo s okolir Marseillu. ale stoji pod vlivern sv6 vysok6 -58) Pramen se nalez~i na vysinfich mnezi Bojanoa a Dragalevci i tee na obW strany k ob~xna vesnicirn. Sledy fimsk~ho vodovoda nalezaji se u Dragalevcfiv. Nyn6,jsi n~stsky vodovod zadinii se u vsi Bojany, 1500 metriW od pramene, z tfri vodojemidv (chazna) a jde az' k m~sta, kde se deli na- trouby, napaijejci 16 Jes'em (kas'en). Jiny'ch 32 kas'en s~e z~isobuje vodou, pifivedenou zBojansk~ho potoka, tWhok, ktery~ zene tamni ml Vny (noviny,Balkan", Sofia 1883 d'. 2). 59),.Praematura montis Haenii et sacva hiems-1, Taciti Ann. 4, 51. Provincie Moosia, i Dacia s m~stem Naissem,,frigora magna habentes" v popise Hige, z polovice 4. stoleti (Geographi gracci minores ed. C. Miller 2, ~. 57).

Page  32 32 32 I. I1. Sofia. horsk&6 polohy. 60) LUto je teplej~i a zima studen"jM, ne~li ve stifedni Evrop6. Na jafa a na podzim. padaji hiojn6 deWt, kde~to m~sice zimni a letni jsou pom~rn6 such6. Jako v ce~m. hornatern vnitru poloostrova Balk~nske'ho, pifechody temperatury byvaji velmi nihl6 a rozdil mezi niaximem a minimemn je velmi ve~iky (od zimnich - 190 C. do letnich + 30"). Z t6 pNi~iny vegetace na podzim z~hy odumirA, kde~to na jaife pifiroda diouho zu'st~ivd neprobuzena. Pozorovdni o podnebi Sofijskdm kond od 1880 s velikou bedlivosti c. k. konsul p. Luterotti, rodil~ Tyrolan z Rovereda-, jests z tureck6 doby v Sofli usedly. Rediftel Videtisk~ho c. k. iistavu imeteorologick~ho p. J. Hann. od n~ho2 v poslednich letech polo~eny z~iklady k v~decke' klimatologii Balk.Anske'ho vnitrozemi, kiade pro Sofli die observaci Luterottiho stifedni temperaturu, ro~nmi na -+- 9-0 C., sttedni stav barometru na 715-1 millimetrfiv, pro 2 l~ta prvnich observaci prfim~rn6 17'1/~. dni sn62nych (v Sarajev~ 19-4), relativni vhi~hu vzduchu na 79 (Zi Ma 94. 16to 68), d~f r. 1881 na 731 mm.61 Sofia zdvisi od sousednich hor, pifedev~iim od Vito~e. Vito~a je barometr m~-sta. Kdo znji stupniici jejiho osvktleri, znA i po~asi na den napped. Kdykoli vrchol jeji zfeteln6 se odrd~i na jasn6 obloze, rnfi~e~ byti jist, 2e t6 d6~f neptekvapi; Dejmen~i chmury znamenaji obrat k de~ti. Krom6 6ervence a srpna se Vito~a v aWd~m m~sici na vrchu pokryvAi aspoft prou~ky sn~2n'mi. Na podzim za jaSnych noci zjevn6 Ize pozorovati studeny proud, kter~ jde od vrcholu jejiho doliii na ni~sto; v zimn6 okna b~vaji zamrzli ~asto jen na stran6 obr~cen6 k tfto hofe. N~isledek tohoto sousedstvi jsou rych16 obraty; v lets i v 6ervenci po nejparn ej`ich dnech n~sleduji chladn6 noci a naopak v zim~ po tuh~m mrazu no~nim nezfidka nast~vdt nenadAtk6 t~ni s jarnim. teplem. Jiny n~isledek je mino~stvi de~fitiv a boufi. Na jaie 6asto 60) Terrain m~stsky je nestejny. Star3? rakonsky konsuliit v ni'zkyVch C'tvrtieh inezi Loinskou a Nis'skon silnici die HochstetteraL (Petermann's Mitth. 1872, 99) legi 533 mnetry n. in., die Hanna v poroyniini zdejs'ich baroinetrickych observaci s ilvarein (Lesina) v Dalmaeii 5020 in. U Hioehstettera prost'redni, vy'ka me'sta 535, vychodis't6 silnice do Radoinirti 540. Rakouski stiibni inapa kiade Sofli na 566 mn. RuskA niapa, udiivA ii Car'ihradsk6 silnice, 550, ii Radoinirsk6 565 inetrU'V. 61) J. Hann, Ubter die klimiatischen Yerhiiltnisse von Bosnien und der Herzegovina, Sitzungsber. Vid. akad. 1883. Die jinych soukroinych observaci (p. Heberle) v Sofli pro 4 16ta 1883-6, kter6 od p. rfeditele Hann8 v hlavnich resulittech 1askavO mi sd~leny, byla by prdin~rnii teinperatura rocni + 8.450 R., stay barometru 715-03 mm. Z bulb. strany u~inkno pro klimatologii jen n~co od Zlatarskdho (tabulky pro 7 in~sifi~v 1881-82 v Per. Spis. sv. 1). Mlij pokus 1882 zahaijiti pravideMn observace na p~ti stAtnich Akolich (Sofia, Varna, Gabrovo, Loin, Kystendil) se nedostatkem i1C'astenstvi nepodafil. Z 0Dri. VWstniku" 1887 vidjin, ie se nyni zase konaji pravideinii pozoroviini na gyminasin Sofijsk~m. Lope by bylo zav~sti pozorovini ta, v nemocnicich, kde je vidy n~kdo pfitoinen, kdez'to gkola mA sv6 hodiny.

Page  33 Podnebi. 3 -33 den co den se sypou boui'ky s hromobitirn do kotliny Sofijske': prudk6 pifeletujici de~t~ vtzbec zhusta plnou silou biji do oken ado -sttech, hrndnv jsouce chladn'i-n vktrem. N~hradou za tyto horske' nepitihodnosti jsou kra'sn6 dny *s rozko~n~nm osvktlenim oblohy, rdtzu zcela ji~niho. I v zime- p-e-. ~asto se vidi vesel6 slunko a bezobla~ny? blankyt nebesky. Za jarnich i podzimnich ve~erfiv strou se po severnirn obzoru odstiny namodrale' nebo jasne zelen6 jako hiadina, rnoiskiL: rozko~ne' pozadi pro olov~n6 kupole, biI6 minarety a stepi]6 koruny velikyech stromni'v! Neoby~ejn6. jasnost ve~erniho horizontu za ~Ipln~ho bezv~tti pifedstavuje nezkidka obrysy dalekych hor anebo blizkiych strornifiv se zvlti~tni ztetelnosti. Na podzim. divn6, 2iv6 svdRlo v tifesav~m. oran2ove'm pruhu ipi na ostie vynikajicich obrysech hor v okoli slunce z~padu - reflex slunce, sviticiho je4t6 za horamni, v 6ist~in vzduchu bez rnlh. Letni den -s~in opl~vdi zlatyin leskemn, rozl~vajicim jihozemsk6 syt6 barvy na cel ou krajinu. A cot teprve slunce vychod za letniho dne! Cerven.~ pei riad~ho sv~tla sluine~n~ho poskakuje zvolna po vr~ich, znen~hla si~zdt do temnn~ho pole, at zachv~iLti i bii6 domky Sofijsk6. Krajina bulharskdi, jmnenovit~ na podno~i hor, na siunci pravde~n inivil zviA~tni mnodravy odstin, kter~ tak6 v zim6 se misi v bMost ~irych plttni sn~hovych; botanik Grisebach vzpomrninL jej jako zvil.~tnost teply~ch dni v Makedonii a Veres-cagin mistrovsky jej pod~vAi na svych zimnich obrazech z rusko-tureck6 vj~lkv, kter6 vynikaji takovou v~rnosti krajinne' stri~nky s lokalnim. kolori temn. Nejteplej~i rnisice jsou ~ervenec a srpen (poditajiice vge die zdipadniho kalend~iie). Tu se parno denni s, prachemn ulidnim. sti~vd at inepohodlnym; n~kdy byvjL ye stinu do + 300 C. a take' se najdou vec-ery, kde teplornir o 9 h. ukazuje je~t~ 240 C.. ale oby~ejn~ po n~kolika takovych teplych dnech ndsleduje obrat. Letni noci byvaji vlhke' s. rannim, prochiadem a silnou'rosou. PoUitek podzimnku padA do polovice ztiti, kdyt die bulharsk~ho n.Arodniho pravidla ~odlet~i i'eravi" (jei.Abi). Nastane chiad s bouflivymi de~ti a bldtern, Vito~a se zaniradi a celii krajina dostane jakousi ~edozelenou nebo hnridou, nudnou barvu. Po~altkern ilna iid.6 jit obie'kaji zimni ~aty, po poii pad~iva' jinii (slana) a kudrnat6 mihy, pifeletujici stfitahy anebo hust6 oblaky rozklIddaji se na hordich at k tipati jejich. Potomrn rsleduje okolo 1. listopadu na krditky? ~as, asi na. 14 dni, mald prom~na: derstv padl'Y snih na hordcli ttpyti se ye dne na jasne'm slunci, v nodi pti m~sici, na podveder- se jasne' profily horske6 zradi v nejdist~im vzduchu a v poli Sofijske'm zavhaidne zase pozdnii teplo. Je to tY2 zjev, jako na~e,babi le'to" a v Dalmacii jasn' tyden uprostited podzimnich de~ffitv okolo sv. Martina (Mratinje v Dubrov j i r e Z e k, Cesty po Bulharsku. 3

Page  34 34 34 I. 1. Sofia. niku). Ale to netrviL diouho. BMhern listopadu hlisi se zirna ohromnnymi lijavci anebo ihned sn~hern a mrazemn.62) Zirna byvit tuhaL jen v prosinci a v lednu. Tu leti hltiboky~ snih po mnnoho t~dnmui, cel6 okoli' je zaplaveno snknirnmi vInarni s umrzlou korou, domy i hlin~n6 ohra-dy pokry~vaji se lesklou glasurou a sedh~ci p~iji~de-ji na trh na sanich. Po ulicich se rozviji elegantni sanice a naposled pfi~n~nimn diplornatfiv zaifizeno dokonce i kluziWt. Jar~i slunko leckdy vypatuje ze zasne-zeny'ch poli a ulic lehk~V dym, ktery' se na podno~,i Vito~e a v nizeji poloienych dtvrtich nm~stsk3?ch sbirmi v tdhl6 bil6 mihy, tak te se vidi jen plovouci vr~ky minaretu'v a za nimi sousedni hory. Nejtu2Mi zimna byla 1879-80. Pfihodila se prjiv6 za prvniho roku nov6 spri~vy, kdy2 nebylo ani fi~dn~ch obydli a kamen v rn~st6; mnozi v chatrnych bytech svy~ch den co den r~no rozbijeli led na zamnrzI~m umn~vadle. Jinak oby~ejn6 minimum zimni temyperatury byvjL okolo - 1511 C. 63) V zimnnich m~siciclh ~asto se piferu~i~o v~ecko spojeni se sv~emn. Hlavni m~sto bulharsk6 le~i WoUi kromn6 evropsk6 site telezni~ni nebo paroplavebnii. K stanici Dunajskych parniki'iv -v Lomnpalance, k vychodi~ti 2eleznice Caifihradsk6 v Tatar-Pazard~iku a (od zjiifi 1884) k n~idra~i v NiMi jezdi se obydejn6 dva dni vozem. Po~ta zmitpadni pfiich~izi a odchdizi (pfes born) jen tfiirkrte za tyden. V zirn~ paroplavba Dunajsk.A pIfestj~vmi, cesty stAvaji se sn~hemn anebo blAtem. neschd~dnymni, n~kdy se horsk~rni metelicemi ptetrhaji i telegrafni dri~ty a po~ta, kterd tehdy jezdi a2 ze stanice 2elezni~ni v rumunske' Krajov6,. uvAzne, jrnenovit~ jde-li na Dunaji mezi Kalafatern a Vidinemn led. rru pfichdzejIf noviny jen zastaral6, tikeba dev~t 6isel najednou. Ne2 i ty easy brzo minou.- Od 1885) stavi se 2eleznice ke spojeni Catihradu s BMehradern; prdv6 6teme, ze dne 6. listopadu 1887 ptijela do Sofie prvni lokomnotiva ze strany Plovdivske. Obrat nasta'vi v umnoru, n~kdy docela nj~hIe. L. 1882 pfestali jsme 13. iinora vidbec topit a teplomn~r pod 0"1 vice nekiesi. Koncern iinora, n~kdy teprve v bifeznu za tepl6ho slunka se otviraji sn~hovd pole a dAvaji misto vynotujiciin se chrastinmim lofisk~ch bodlAkd~v, divizen a obilnich strnis. Po nivi~ch a ye struhich v~ude lirkotem kiokotaji kaln6 potddky i led hlasit6 pukAL na fiikj~ch a kalu~ina'ch. Vito~a m~ni sva~j sn62ny obraz v ne6istou pestrou strakatinu s 6ernyrni ryhamni a skvrnami, a v ranni pAife nad temnyrmi zarnl~enymi obrysy horsk'mni se vznaseji jeWt zbytky opozd~n6ho sn~hu po nejvy~~ich hifebenech a vrcholcich. 612) DMe in~ch z~ipisek prvni snili v me'ftO padi 1879 poe'. listopadu (dne 9. jel jsemn pires docela zasne1en ' BalkAn Berkovieky'), 1880-81 teprve 7. ledna, 1881 19. 1i~ijna, 1882 19. Iistopadu (ale jiz' 21. lfijna na Vitos'); 1883 13. listopadu na Vitogi, 5. prosince v m6Wt. 613) 1880 dne 23. ledna v noci venku -24'1 C.; 1884 15. ledna o 5 h. od. poledne m~fil jsem na dvo're -180 C.

Page  35 BulbarskAi spolec'nost. 3 35 Duben byvjL velmi mokry; v druh6 jeho, polovici -se krajina zatindi slabs zelenati, jtnenovit~ po prvnich boufkdich jarnich. ZvhI~tni Zjev, kter~ korresponduje se zmin~nym pozdnim teplem na konci iijfna, je pravidelny krditky ndtvrat zimy se sn~hem koncem dubna, ba n~kdy i po~dtkern kv~tna (na~i jIedovi mu~i"). Brzo potom krajina se zdobi bilym kv~tem ovocn~ho stromovi po zalhradach v m~stCS i v okoli. Kv~ten je m~sicem dennich bouti s hromobitim a nodnich pliskanic, s ~asem chladn3?m a nevlidnyrn. Teprve v ~ervnu nastdvaji teplej~i dni a noci, krajina se vysu~uje, feky,opadaji a probuzeni pfirody se ohlas-uje sv62i zelenosti a no~nim hiukein 2ab i cvitkiftv., Na vr~ich snWh jen, zvoilna se~-rozchdzeji, ha leckdy se vrchol Vito~e jeWt v polovici fervna na krdtk'o znovu zab~di. Ob~irrni zpr~va ~de origine, situ, moribus ac populis" na~i Sofie vy~aduje co nezbytn3? dopln~k i n~kolik slov 0 spolednosti, jrnenovit6 o torn, jak lid6 domicich ~tfid politickyeli" vypadaji a jak 2ivot svi~j trnivi. Pfedev~imn slu~i ptipornenouti, 2e Bulharsko je stalt rolnick-~, selsky, bez Mlechty, ve kter~m neni ani bohdP~v ani chudasav die pon~ti jinde obvykl~ch. Solva se pozoruji slab6 za~tkfy kupeck6 plutokracie. Lid6 jsou vice r~n~n sobs rovni. I vzd~an6 tfid y Si nejvice tykaji. Nicm6n6 se pozoruji zbytky star~ho mravu, upominajiciho na obraty sttedov~kych listiri slovanskych, ku Pr. na jednoduche', ale ptece dvotranske' formule v Dubrovnicke' korrespondenci 14. a 15. stoleti. K t~m pozfistatkclm patti vas'a milost, na~e Va~nost. Gospodin (fec. ih6ndr) se fikalo do neddvna jen hiskupovi; vedle Woho by'va' osobnimn jn!6nem, i ve - ensk6 forrn~ Gospodina, jako feckdi Despina. M~st~Li a se1~ti prirn6.Li se pfed jednim pokolenirn nazyvali kir (x6~nto), pani kird' (xvpad), slena kiraca ~O(xvo~draa), kterkto byzantinsk6 slovo jsem slygel od starfch Sofiancfiv jako ne-jakou 2ivou staroiitnost. Nyni je v rn~stech v~e ~gospodin, gospoM-1 (stati lid6 fikaji i gospod'a, -ida), gospoilica. Bulharskou S~pole~nost hlavniho, m~sta tvofi 'pfedev~im tetni fifednici zemsk6 Ad6dy (statistika z r. 1881 napo~ela v Sofii 251 fifednika a 80 pisatfiv ndrodnosti bulharsk6), potom d~zstojni'ci, u~itel6, kupci a rozmaniti podnikatel6. Neni kon~iny, ohydlen6 > od Bulhar~v, kterd by mezi nirni nern~la zdistupce, od buiharskych osad v Bessarabii a~ do horskfeh zdikouti Rhodopy a za~padni Makedonie. Ji~ni krajiny, thr~icke' a makedonsk6, jsou mezi nimi stejnt, zastoupeny jako Podunaji. 64) Stafi Sofianci se mezi mno~stvirn novych pfichozich docela. ztrdceji do pozadi. Mezi ptisthovalci sam.~mi jsou velik6 rozdily die mista, kde oni do osvobozeni Bulharska' 2ili, a die vzd~1&ni. Jsou tu vychovanci ~kol ruskych, francouzskych, n~rneckych, rakouskych (hlavn~ chorvat641) Z fiifednikfiv 1881 48-2%/ bylo z kniziectvi, 22-3 z Riimelie, z Makedonie 15.1 0/, jini z Bessarabie atd. Sarafov v Per. Spis. 1, 153. 3*

Page  36 36 36 1. 1. Sofia. sk~ch a fesk~Vch), amrerick~ho gymnasia Robert College v Cafihrad~ nebo francouzsk6ho,,yc~e de Galata", a vedle nich fid& jen ze ~kol bulharskych pted vd.lkou, rozmaniti samoukov6 atd. StarMi z nich piped osvobozenim viasti nejvice byli ueiteli nebo, jupci; jsou mnezi nimi tak6 vlastenci, kteti od Turktiv by'vali zle prorndsledovdni a internov~dni a2 do Diarbekiru, do Akkonu nebo do Tripole, anebo ktefi dny sv6 tri~vili ye vyhnanstvi za hranicemi. Mnozi pti~1i z Caitihradu; po vdtlce rusko-tureck6 se tamni silnk JulbarskjL kolonie viuibec t~m~t docela roze~1a. Mezi mlad~inii tlese rozmno~uje podet mladikifiv, kteiki nyni dokoneili spe_ciLIlni -studia v nejrozmanitej'~ich zenmich ciziny. V celku pitevlaLdaji 2ivly v~kem mlad~i; z dfiednictva 1881 vice net polovice m~la m~n~ net 30 let. Skupiny mezi nirni se tvoti die stran a frakci politick~ch, ale tak6 die pitivodu z jednotliv.Vch m~st nebo, krajin; Trnovci- Plovdivci, Bessarabci atd. schdizeji se 6aste-ji miezi sebou ne~1i. s jinymi. Zevne'j'i vzezteni BulharCiv je velmi rozmanit6. Jednotu~ho,~ typu bulharsk~ho neni. Co do postavy byvaji vice mali net velci; horaI6 balka~nmf jsou vesm~s lids imen~i, zavaliti, rychlonozi, kde~to osoby vysok~ho, Atihl~ho tWa pitevla~daji u Dunaje a v Sofijsku. Vias je nejvice trnavy. Vedle ~erny~ch vlasfiv nej~aste-ji se vidi tmavohn~d6 s ry~avym nddech em; ztidka se najde blond'n Pseroemsku svetlovlasy. Tv~iAte jsou razu nejroz-manite-j'iho. Vedle typu slovansk~ho spatf1~ hiavy docela romadnsk6, nebo orli nos i'eck~, n~kdy i velik6 nosy kavkazsk6 6 armensk6; jinde zhledne~ ~iroka lice s iinal~m nosikem a vysedlymii licnimii ko~stmi, zjevn~ ptivodu staro'tureck~ho, pe~en~2sk~ho nebo, _kumdnsk6ho, ba leckter~ md~j rtiollici ptitel z Trnovsk~ho Podbalka~ni s hustymi brvamii nad dernym okem. a s dlouh)?mi, kon-cem doldi obrdcenymi kniry vypada docela po tatarsku nebo kalmycku. Vys~kytuji se i postavy rdtzu cikiansk~ho. Za Turkt~iv se nosily jen kniry; nyni se ujimaji dlouhe' brady. Mezi 2ensk5?Ii uvidi~ mnnoho -tvdfi intell-igentnich, ale m~do krdsnych. nepomrn~rn _mn. netli mezi ostatnimi narody Balki~nsk~ho poloostrova. Co.do t~esn~ho i'istroji, Bulhar ma zdrave', svalnat6 tWo a vydr~i neuv~fitelna nam'hafini. Ale jen selsky a poloselsky~ Mov~k je -vytrvaly;rmstske' intelligentni tfidy jsou celkem rozmazlen&' a bolemfiv'i, ndsledkem. chybn~bo vychovani. Proto se v Sofii ineuji'maji spolky tWocviMn6 a proto by tam, aspofi nyni, sotva mohi prospivati ne'jaky' klub alpinsk~ k ndv~tv6 okolnich krds-.nych hor. Co do povahy du~evni Bulliar, at v m~st6 nebo na vsi, zddnliv~ b'vd klidnY a icelkem flegmatick; ale zblizka uvidi~, 2e se za tim klidem easto kryji prudke' povahy cholericke'. Njipadna. je jeho velikaL stiizlivost ducha, od poeticke' letory jinych Balka'nskyeh n-Aroda~v velnii vzdAlena. Pracovni sila a vytrvalost jeho je znamenita'. Za pohnute-j'ich dob, za voleb, revoluci, va

Page  37 Buhbarskti spole4~nost. 37 iek atd. se ho chopi enthusiasmus anebo i fanatismus, kterv ho ozbrojuje silnou energii. Pri torn je svehlavy a zavistiv.; oskliva zvist je dfilezitym cinitelem ve vzajemnych pomerech jednotlivcfiv. V 2ivobyti svem vystriha se vsech zbytecnych utrat a zije velmi skromne. Zelena velika. paprika, cerny mekky chleb a voda ze d2zbnu jsou obed bulharskeho rolnika na poli a honce soumarfiv na silnici, ktery se oslazuje nanejvyse jestW syrem nebo slaninou. Mestsky clovek ne2ije mnohetn lepe.65) Tato stridamost' spolu s letorou pracovitou, ale nekdy cholericky vybuchujici, sbli2uji Bulhara s Italianem a Rekem. Rus vte, co dostane, s veselynm srdcem vyda; Bulhar s kupeckym nadanim stale pocita a v2dy rozvazuje, kolik by usetril. V Sofii mnozi iuednici si za manlo let usporili penize k zakoupeni nebo vystaveni skromnneho vlastniho domku. Luxu u nich neni; intelligentni tfidy nosi saty z hrub6 bulharske ovCi vlny, z zlut6ho nebo hned6ho, v lete i snehobil6ho sajaku a pokryvaji hlavu cernym hunatym kalpakem. Nadhera zavladla v mestech kupovanirn nahytku evropsk6ho, ktery co vec nova a pekna nalezl mnoho milovnikuv, a potom v satstvu zenskein pod vlivem cetnych balfiv a verejnych zabav; ale to se tykalo jen majetnejsi casti t6 spolecnosti a vzbudilo opposici opacneho druhu. Piisly do m6dy narodni kroje, hrube vyrobky donaciho primyslu, ba i starv kresaci kamen. Kutrci jali se i v Sofii nositi podkovovitou zeleznou ocilku s kusem stromove houby (blh. prdchin-ta) stale v kapse; ovsem na otevienem vzduchu je prachefi vyhodnejsi, nebof se snaze zapaluje nefli sirky. Z pocatku Sofia byla nejdrazsim mestem cele Evropy. Pozdeji ceny klesly a 2ilo se pomerne dosti levne, krome utrat na byty, na sluhy a na drivi k topeni. 2r V zivote spolecenskmi v Sofii za prvnich let po zrizeni kni2ectvi prvni misto dr2ely baly dvorske, ku kter'rn byvalo zvano 65) Strava mestska sklada se z prirodnich plodin, nemnoho upravenych namAihave umnle kuchareni je vychodcanu cizi. Vegetabilni hltky pievladaji nad masem. Nazvoslovi jidel je nejvice tnrecke. Jedi se kysele pol6vky (6orba) s ku'etem, pak ov6i nebo hovezi maso, pecen6 na rozni, proste rozsekan6 na kusy se zeleninou (jachnija), sekan6 die spiusobu italskych carbonatliv (kiifte), pecen6 v tenkych 'izkich (priz6li) anebo susen6 na slunci (pastrma, bulharsky salhi), a drilbez i rybv. V zim6 se do Sofie priniaeji velike ryby az > z jezer makedonskych (z Ochrida) anebo od Duinaje. Mezi vegetabilni stravou v pop'edi stoji ryze, smichana se sekanym nasem (pilav) anebo nadita do zelenin (tykvi a paprik) ci zavinuta do listfiv (srma). Zelenin se ji velikV mnozstvi: bdm{ja (Hibiscus esculentus), patladidni (Solanum melongena), rajska jablka, ccler, jmenovite pak papriky (csJki) zelene rfiznych velikosti, ostre (ljuti) i sladke (blagi). Z kukurice se delA kase kacamdk. Moubnych jidel. neni, leda v/ci velmi sladke. Bil1 ov6i syr (sirene) u stola bulharskeho nikdy schazeti nesmi. V lete se poiiva mnoho kyseleho mleka. Spdsob kuchyne, at jiz tureck6 nebo bulharske nebo recke, je stejny; v tom ohledu vsecky zemei BalkAnske json si velmi blizky. Vai a peCe se na otevfenem ohni, v plytkych kovovych nadobach (tendzera, tigdn, tepsija).

Page  38 38 38 I. 1. Sofia. do 400 osob. Tarn se schlzela. diploniacie, Rusov&6 vojensk& sprdvy i v~ickni vynikajici Bulhaiki s rodinami. Mno~stvi skv~1ych uniforem, n.Arodnich krojf~v, prostych frakifiv a ddnirsk~ch oblekfiv die nejnov-j'i rn6dy vvrovnalo se lesku nejlep~ich slavnosti v pokroIlej~imn sv6t,. Kni~e Alexander I. piki takovych oki~za1ych pi'ile~itostech rozvijel celou svou syrnpathickou pkivktivost. Politikov6 rfizifych stran stnifliv6 spolu hovotili, jrnenovit6 u buffetu, ktery~ pro v~ecky mival rovnou pfita2livost. Zdtstupcov6 diplomatidti d.Avali fetn6 bi~ly, o~iven6 ve~erni soirees, skv~l6 diners a pot6.dali z~ibavy na, kluzi~ti, letni pikniky v okoli a podzirnni honby. o parady a man6vry, oslavy pamk~nich dni osvoboz-eni Buiharska, nebo zasvkcov~ini novych budov hostinarni nebyval nedostatek. Divadla st.Ak~ho v Sofli neni, ale easemn se provozuji kusy od ochotniku'v k iUelu dobro~inn~mu. Nejvice vynikala, zdakila pi'edstaveni ruskych veseloher ye vojensk&~m klubu od ruskych didstojnikifiv a jejich darn. Prvni bulharsk6 ptedstaveni v Sofli bylo provozov.Ano po~dtkern 1880 v jedn6 hospod6, a sice to byli Schillerovi ~Loupe2nici"l. Potorn se hrdilo v ziniC 1881-82 v budovE, nmirodniho shrom~d~dni pted 6etnyin obecenstvem n~kolik. dramat bulharskych, provedenim a n~kdy i obsahen-i dosti primitivnich. Ne2 tyto hry prkenn6 boud6 sn~movni pi-inesly jen zaLhubu; jednou se po odchodu obecenstva. nahIe vzfiala a za, hodinu lehia, popelem. Buihar mdi dobr6 naddtni k 2ivotu spo~eensk~rnu, nebor od piirody je pova~hy hovorn&6 a mivjL dar vypravovatelsky. Ov~ern se prvobytrn. jadrnost'jeho jevi n~kdy jistou tvrdosti a hranatostif. Mezi sebou rjidi se veter schdzeji na, z~ibavy, pti kter~chi 2iv& hovory pfitelsk6 dr2i prvni misto. Pki torn se prokouti mno~stvi cigaret; co njipoj. panuje ~aj s, ruskyrn samovarem. D~imy se tech hovorfilv nevzdaluji, nebot tureck6 uzavirdni 2en od mu2 -sk6 spole~nosti Buihary celkern nenakazilo. lJen v m~stech, kde byli Bulhati v Ynale' men~ine-, z'ensk6 star~iho pokoleni v pkitornnosti muiskych sotva se ukdi2ou i ani nenmluvi. Lid6 se navzaij'em mnoho nav~t~vuji', jmenovit~ na osobni svjitky a b~hem t~hodne vdtnotniho a velikonotniho, kde cel6 m~sto po.n~kolik dni od rdina do ve~era, putuje od -dornu k dornu. Netteba, dokhidati, 2e, se cela Sofie osobn6 zn6i. Za dob rnn6 zndmrnch panovala, nezi touto intelligenci velikdi kolleghijlnost; vdibec Iid6 zde jsou sobCbli2~i ne~li V Da~ich velikych pifelidn~n3?ch m~stech, pln3?ch pohodli a efiketty. Zakl.AdjLDi spolkfiv potkdivd se s nezdarern a to za, pfilnou politickych rciznic a spojen'ch s nilni osobnich nechuti. Spolky dosud zalo~ene' v~t~inou sotva, 2ivokH. Hospodsk~ho 2ivota jako. v zernicW kde se pivo pije, v Bulharsku neni. Za to byvaji kav~irny dosti o~iveny. Hlavni schcize odbyvaji se po domich. V obydli politickych vfidcitiv pifekvapuje ntis velika' sini, j'ej'i'z jediny rnibytek je mnQ~stvi stolic; tu se den co den ve~et schfi

Page  39 Nauka Ca lite,,atura. 3 39 zivaji stoupenci jejich a rokuji hiuboko do noci pi' c-aji, a cigaretich. Zuiiv6 rozbroje stran, vA~niv6 osobni ~tvanice, neustL~lenost v~ech poni~rlfiv a rychie po sobs ndsledujici- prom~ny ye vkidd vedou k bujn6mu pletichdfstvi a k nes~isln'm politickyni a domn.icirn klepfinir, ~asto velice cynickyin, o v~cech n~kdv komicky malichern'ch, kter6 rychie vznikaji' a rychie zanikaji, ale cel~ obecenstvo udr~uji v napjeti. Nedostatek du~evniho zamn~stntdnii, zakoiken~ne' zlozvyky Caiihradsk6 a podunajske' a shon mnoistvi m~adych lidi neienatych ptinA~eji s sebou i v~elik6 zlo. Jedni ' svobodn6 vei~ery sve trdvi u karet, kde se die vzorfriv rumunskyech a ruskych cel.6 noci va'niv6 hraje o penlize; druh6 pak k sob~ vdbi hluen~a o~iven6 chra'mky Gracil, kter6 vyplihuji jednu odlehlou U4vrf. Vtibec Sofia neni m~sto ptijemnn6. Kdo chce v t~chto polodivok'ch, vrdtk'ch okolnostech vytrvati v Miosti du~eVni, MUsi byti zabrdin do st.Il6 prdice a ~aste-ji vychdzeti ven do kraje, sice pociti i na sob~ zhoubny vliv jedovat6 atmosf6ry tohoto v~n6 nepokojn~ho hnizda. Hlavni m~sto bulharsk6 m~1o by b~ti ohniskem vzd~kini a snah literdrnich pro cel6 Bulharsko. Ale k tomu sotva jsou poloteny zdikla dy. Nal~zaji se Mde 4 tiskdrny, z nich jedna sti~tni, kterd se mfi~e inUtiti s ka~d3?m i~stavenm cizozemsk~m. Av~ak krome spisi~v i itednich a krom~ ~kolnich ueebnic tiskne se v Sofii mdlo knill ai tak6 knihkupectvi sarno je v zaddtcich; t~2iWt buiharsk~ho nakladatelstvi zifistalo v Plovdiv6. Nedostatek dobrych knih populdrnich je dosti citeln~, jakkoli maji takov6 spisy veliky? od*byt a prosty lid rdd dte nebo si d.Avai od. dMi pitedeitati. Novinpolitick'ch ~asem vychdizi celd tada, ale jsou rftzu velmi efernerniho. Krom6,Dr~avniho VWstniku"l, ktery obsahuje jen listiny *, 'iiied ni, telegrammy a inseratty bez jine'ho textu, 2ddn~ Sofijsky ~asopis nesahd nazpRt do 1879; bulharskU noviny v Plovdiv6 a prve v Caifihrad~ pom~rn~ dMe se dr~ivaly. 661) Skol je v Sofii mnoho: vojensk6d ~kola, klassicke' gymnasium (do 600 24ktiv), shtjni vy~~i div&i ~kola, itemeslnick6 u&iiWt v blizkem Knja~ev6 atd. Mlady Bulhar je velice ch.Apav3? a rHd se udi. Nauka se zde od mnoh~ch pokla'd. jeWt za, luxus. Liter.Arni pr6.ce se sice ceni a sleduje s jistou ifctou, ale do 2ivota m~tlo vnikla. Mnozi vzd~lanci po skondeni studii jen. m.Alo dtou; krom.6 praktickych rukov~ti sotva, berou knihu do ruky a tim. take' brzo ztrj~ceji styk s pokrokem v~dy. Proto se v intelligenci 66) V cervnu 1885 vychizelo v Sofli 10 e'asopisfiv (i s nepolitick'mi; m iezi nimi 1 turecky), v PlovdivO 13 (nmezi inirni 1 turecky~, 1 fick5~, 1 francouzsk~),.v Ru~uku 4, ve Slivn6 2, v Stard Zagoie 2, v Burgasu 1, ve Varn6 1; vedle toho vydiv~in jeden bulharskyr 6asopis, v Caitihrad6 (,,Zornica"l ane'rickfch mission~iffiv). Od te'ch doh se v~ci zase prom~nily; pos1lze zaloz'eny tiskdirny i hasopisy tak6 v Silistile a ye Wiin&.

Page  40 40 40 I. 1. Sofia snadrio poznjivaji vrstvy, za~inaJici s vyudenci Akol francouzsky~cl za krtde Ludvika Filippa, a ruskych za cdfe Nikolaje Pavlovi~e, kter6 vesm~s ustrnuly na. stanovisku, s nim2 vy~ly ze ~kol. Naide~ i lidi, se kter~ch vliv studii zvolna se~el jako ne-jaky zevn~j~i rndt~r. Tim chvalitebne-j'i je snaha tech, ktef'i se o p~stovdni v~dy jazykem bulharskym pi'ese v~ecky nesndize svbdomit6 zasazuji. JeWt 1879 zalo~ena ndrodni knihovna, kteri doplfiovdna zna~n~mi koup~mi, hlavn~ dM prakticky diftle~it)?ch anebo tUkajicich se zerni sam6 i cel~ho poloostrova Balkdnsk~ho. Cithi nyni do 16.000 svazkifiv, ale trpi nevhodnou nuistnosti a nedostatkem Uiastenstvi.67) U ni jsou i skrovn6 po~dtky musea. archaeologick~ho; k pfirodov~deckym sbirkdim p~kny zjiklad tvoti bohat6 geologick6 shirky ministerstva financi. Prvni bulharsk~i literarni spole~nost, 6Bilgarsko kni~ovno dru~estvo", zalo~ena byla 1869 za Dunajemn, v Braile v Rumunsku, nebof snahy o zahatj'eni jeji v Cafihrad6 se nedtiv~rou tureck6 Ad6dy nezdafily. Kapiti~ly a krnihovna dru2stva Po VdIlce pteneseny do Sofie a 6nnost jeho tamn 1882 obnovena. M~stskdi rada darovala spolku i p~kn.~ pozernek na jedn6 z hlavnich ulic. Jakkoli po~et spolupracovnikifiv je skrovnV, dru~stvo vydalo vedle i-nen~ich publikaci posud 20 svazktiv sv~ho ~asopisu (Periodi~esko Spisanie). V nich je obsa~eno mno~stvi drahocenn~ho Inaterhilu k pozrndni BulhariLiv a Bulharska; v popfedi stoji zeme~pis, de-jepis, geologie, statistika, studium jazyka. a literarni kritika. 67) Z~ikladem knihovny jsou sbirky historika Spiridiona Palauzova, pilru~ho sbe'ratele literatury o poloostrov6. Koncem r. 1882 knihovna C'itala 12957 svazkd~ (z toho 884 bulharsk6); od td doby st~ile rozmnoz'ovdna. UJniist~na byla v, nitru velk6 dz'amie, v drfeven~m pfiste'nku die jizni strany, na mistO temn~m a vlhk~m s3 morovym vzduchem a s ranoistvim mnysi (knihy st~ily proto v zavi~nych skrilnich); pro nedostatek prostory velikti 6~ist knih odpo~ivala v bednich. Ctendfii'iv bylo jiz' pro nevlidnost mistnosti jen mrnlo, nej - vice ~ikfiv. Nyni slys'im, &e bibliotheka je pffenesena z tO tiny a v~hih, kterAi u mnne trvA ve z16 pamn~ti, do jedrnoho zdrav~ho a svktI~ho domii vedle palice. - Rukopisfiv bulharsk~ch je do 70, mnezi niini sbirka 48 kustlv, dar byvaldho metropolity Sofi~jsk~ho 'Meletia. Ulogena zde i neprozkoumani sbirka knili tureckych (z 6Asti ru'kopisi'v), sebranych 1878 na rozkaz rusk6ho generAlniho velitelstvi po mec'etech, u nichz' je~te' za v~ilky postaveny strdiie, aby se nic nerozneslo. Je jich asi 4000 kusfiv: 3500 ze Sofie a Sarnokova (knihovnia Chosreva page), 259 z Lovde, 54 ze Sev~ieva. Snaha o zd~hini katalogti k nim bylaL marni pro uedostatek s~polehlivych pracovni'k'IV.

Page  41 41 2. Okoli' Sofie. Pustota nejbliz'iho okoli velik~ch m~st na poloostrovO Balk~insk&~m. Rozhled ze Sofie. Hora Vitos'a. Yes Bojana s vodop~idy a s~taroziftnostmi. Knja~evo a Liin Planina. Balk~in od Kornu do Baby a prdlomem Iskru. Sofijs~kd pole, jeho pfiroda a obyvateld. Obeeny r~iz bulharskt6 vesnice: domny, niifadi, spi'isob zaloz'eni a rozvoj'e vesnice, mezni praivo. Sopi. N~irodni kroje, z~ibavy, hudebni rnistroje a zp~vy. Nejbli2i okoli Sofie je truchlivdz,carnpagna", Mir6 jednotvdrn6 pastvisko, znamenit6 cvi6iWt pro vojsko, ale k prochdizkjrn p6~im, ba i jezdeck3?r krajina velmi nudrnd, ji2 pro nedostatek strorni'v a kifovin. Oko okhivd, kdy2 se v zimn6 monotonie bledozelen~ch pustin nahrazuje veselej~irn poviakern sneznym. V torn ohledu jsou si velikdi, dhive tureckdt m~sta nebo pevnosti v~ecka stejna; jen- menMi rnsta podhorskdi, jako Sliven, Stard Zdgora, Trnovo, bfvaji lemovdina sady a vinicerni. Teprve v posledni dob6 pastviny kolern Sofie zacinaji ustupovati zahrada.m aneho prtimyslov~m zdivodtim. Tak6 se rok co rok v~4i kusy jejich rozor~ivaji. Severni stranu rn~sta obstupuji bafinatiL. mokHi luka se stojatj'rmi vodarni, ktera' vyzaduji sit prtikopiuiv k sv6mu vysu~eni. Jen na ji~ni stran6 zraky phichoziho k sobs poutd husts zeleni na podlouhl~m. ndvr~i. Je to vlastn6 jen svah jednoho stupn6 podvito~sk6 terrassy, asi dva kilometry dlouhy a do 60 metriuiv nada m~sto vyv~~eny. Tureck6 jm~no Kurubagladr,,,such6 zalirady", se na ptirodu jeho dnes nehodi. Jet docela pokryt bujnymri sady ovocn~rni, hlavn6 vi~i'iovymri, kter6 se na jaire stkv-j'i sn~hobilyrn kv~tern. Mezi stromovim zelenaji se nmak 1u0inky, u nich2 pu&i zdivo6ik6 rip1e a rnno~stvi drobn)?ch kv~tin polnich. Z cest, je~ se vinou mezi bilymi topoly, habry a hou~tinarni, otvirjL se ndizorn~ pifehled ekls Sofie. Je to zdiroveft vojensk~ii posice, ovlddajici in6 -stern. Vinic tu neni. V poli Sofijsk~m vino se nerodi, leda v zahraddch u dornciv; pro spoti'ebu rnistni se dovji2i z Plovdivska (ze Stanimaky a Vetrenu) a z Pirota, r~n~n z Podunaji a z Kystendilu. 1) Tyto zahrady na Kurubaglarech -v~ak nejsou vyVletnim mistern obecenstva Sofijsk(~ho; 2a'dnd upravend silnice tarn nevede a prirnitivni cesty rnezi zabradami by'vajii pusty a prd.zdny. Ze silnic, vybihajicich z rn~sta, LomskA a OrchanijskiL jsou oz'iveny jen od povozttv a pocestnych a Ni~skt'i je nejren6n nav~tivena ze v~ech. Prochdizky obyvatelfi~v prve se pohybovaly hlavn~ na cest6 Kystcndilsk6 (ke vsi Knja~evu), ale brzo vrch obdr~ela silnice Caffihradskdi, ji~, proto, 2e vychdizi bezprostfedn~ z nov~?ch Mtvti a 2e pfi spa~du sv~rn v~dy byvdi such~i. Melan') Jm~no vesnic Gorni a Dolni Lozen (loze vinice) a jin6 stopy ukazuji viiak, ie v divn~jgich dob~ich v poli Sofijsk~m byvalo vinic. Takd Ramberti 153t okolo Sofie na pahorcich vide'l vinice.

Page  42 42 42 I. 2. Okoli Sofie. cholick6 tureck6 htbitovy s tisici ptimn)ch kamnenifiv, kter6 drive obklieovaly cele' m~sto, nyni zmizely. Karneni jejich od obce upo-. tifebeno k dla~b~; na chodnicich ulic rn~stskych leckde se M mnranmorovy~ ziornek s 6ist~ vytesanym ndpisem pisma arabske'ho. Die silnic prve stdly aleje vrbove6, ale za vdlky vysekdny na pa-. livo; nyni se znova sa'zeji kady mlady~ch stromfiiv rozlidne'ho druhu s nestejnyrn iispkchern. Na Cafihradsk6 silnici nejbli~e za m&stern prostiraji se zelindfsk6 zalirady, p~stovan6 od Bulharf1iv z Ljaskovce u Trnova; v nich vidkti rni'ie~ bulharsk6 zahradnictvi s koly pro zdvihdini vody (bili. duldipi). Tarn le~i i vetejnjL m~st-. skjL zahrada, WoUi ~kolka s tisici stroniky a kifovinami, kterd ukazuje, jak by se bezestrorni pole Sofijske' pfiiin~nim lidskym kraisncmohlo, zalesniti a ozdobiti. Ddle prdzdn6 pastviny o~ivuji ji2 jen volovsk6 povozy sedlitkfi jedoucich na trh, hiasy pasoucich se bi'ivolfiiv, volfiv, ovci a koni a rolni~ky n~jak~ho ko~dru. Sokolici a straky ~tverativ~ sedaji na telegrafni dr~ity, a jakmile se pfiblfi~i, uletuji o kus cesty ddle, a tak si s tebou liraji na pfil hodiny i vice. Za druhY'rn kilornetrern silnice pirech~izi lehounk6 sedlo, mezi dvojici mohutn~ch tureckych redut; byly pted vdlkou s velikrni ndklademn ztizeny na nizke'm diluvialnim rninosu, po-. kra~ovdni to zmin~nych Kurubaglartiv, ale po pifechodu GurkovC, ptes Etropolsky Balkjrn vifi~zi'in padly do rukou bez jedin6ho, v.~stfelu. Jin6 dv~ takove' zapustI6 ~ance (tur. tabia) stoji na obou koncich haj-Civ Kurubaglarskych, a pidtd vypindi se mezi cestami do Ni~e a do Lornu; profily t~chito okopiftv dorninuji vyhlidku z mn~sta do pole na v~ecky strany. Na jedn6 tabii Kurubaglarsk6 2i1 v pust6 kasernat erernita, chud)? Sop z okoli. Zerntel 1884 a za velike'ho shonu lidu pochov~n, poklddan jsa napolo, za svktce. M, k tomuto sedlu sahaji obvykl6 odpoledni vycha'zky Sofij-. sk~ho obecenstva, leda kdo chce jiti a2 k Iskru. Odsud a jeMI6 16pe s onech r'edut je p~kny rozhled po ceklrn poli a jrnenovit6 po horsk6 jeho obrub6. jeji2 velikolepost vrchovatt, odmC~fiuje za nudu terrainu, na kterern se dole pohybujeme. Jednotliv6 easti t~to obruby vy~aduji ob~irne-j~iho vypsdinii. Rozhled z m~sta imposantni vy~kou a kolossalnirni rozme-ry docela ovl6~d6. obrovskd Vito'kt, kterd obzor rn~stsky na jihu ziiplna, a to z velik6 blizkosti uzavirft. 'I) Hochstetter prdvern di, 2e Sofia iVito~a jsou nerozdilny asi jako Neapol a Vesuv anebo jako Cape-. town a StoloviL Hora. 3) Vito~a je pro rn~sto i kalenddf i barometr. Velikdn vynikajicirn profilemn svym z daleka prozrazuje misto, kde se kryje hlavni m~sto bulharsk6. Stojii o samotW bez:,2) Jmntno zni Vit6s'a (z'enskdho rodu) nikoli Vito's (mnuz. rodu), jak se PISe V mnohyeh cestopisech. 3) Hochstetter, Das Vitos'gebiet in der Central-Ttirkei, Petermann's Geogr. Mittheilungen 1872, 88.

Page  43 Hora Vitos). 4 43 rovnych sob~ souseduiv v prostrann6 mezei'e mezi Ba~k~inem, Srednou Gorou, Rylou a Osogovem. Je to useknut~ ku~el, kterk r se vyvv~uje z okrouh]6ho podvalu, pokryvajiciho povrch v prd-~ ineru asi 17 kilometriftv ~irok2~. Z m~sta vypadd jako zubaty kastell s roziuanityrmi vystupky a ba~tami a pr~edstaviije z riidzn'ch hledisk rozlin6 silhouetty. NeJvMtM est Vito~e skhiddi se ze syenitu; av~ak na, stran& k Sofii obalena, jest pld~t~m kameni eruptivniho, andesitu, dio-. ritu i melafyru. 4) Na. ~Ipati ~ervenaji se mezi Mirymi pastvinanii pi'ed iistinm dvou roklin napolo v strornovi ukryt6 vesnice Dragalevci a Bojadna s nizkymi krovy svyrnii. Nad Bojanou mezi ostatky dubov~ch lesu'v proknmituji stfibrne' pa'sky vysokych vodop~tdd~v. Pod nirni na, ostrohrann~n ku~elu v temn6 rokli se zra~ei nepatrn6 ssutiny hradu Bojany, okolo kter~ho Bulhafi pted. vice nei osmi sty lety slavn~ bojovali s Reky byzantinskymi. Kdy2 na, jate~ snih zvolna, ustoupil mezi modravymi popelavinami zdola, nahoru, na PIboc- Jasne se rozeznavaji mista, tu zelendi tu dervend, vegetace a skala. Lesuiv na, stran~ k ni~stu neni, krom6 nizk'ch dubo-~ vych hou~tin a star~ho h~ije u kld~tera Dragalevsk~ho. Na severnim svahu sk6zaji hust6 dubovi a habrov6 lesy a2 k prosmyku~ Vladajsk~mu. Jehlidiho neni; to i na, Stare' Planint, je vz~tcnost a ve v~timn podtu se najde toliko na Ryle a RhodopC~. Ji~ni vy~-. slunny' svah pokryt je rozko~nyrni lukarni s ptehustou travou, bez lesuiv nebo kifovin. Na t~chto lueinkh na, jarte se stkvi pIna bezvonn6 fialky (bib. tami'arniga), rnodr6 Muscari, drobn6 pomn~nky, pestr6 hluchavky, bik konvalinky a pino jinych. Pod lukarni za~inA se u vsi Zeleznice okres 2elezdiren Sarnokovsky~ch., Vrchol srni nav~t~vovatele na, prvni pobled rozklamAvdi. Je, to ~irdi, kamenitiL pldti div~bo zevn-j~ku, p~nd ra~elinaty'ch barfin, rozmetanychi balvanifiv a zrdidnych skulin. Z ni se pozveddi n6 -kolik ska~nych pyramid rozpukan~ho a rozdroben~ho kamenii,. nmistern od~n~ho v li~ejniky a mechy. Mezi tim se tthnou dvaly, zasut6 tisici valountiv, pod nimi2 slab~ hrdi skryte' vody - poedtky potokifiv, sp1yvajicich ke StrumC- nebo k Iskru. Celd dilu-~ vialni pifida. okolo m~sta Sofie je pIna, obl6ho kameni, od potokdiv svalene'ho s Vito~e, nejvice zelenavych zlomkd~v tvrde'ho, dioritu. Ka2d6- misto nahote md sv6 jm~no; vysedly vr~ek onoho, v~stupku, ktery? se vznA~i mezi IBojanou a Dragalevci, slove Kike' (1860 in., starosI. ky/ca, kUtice vlasMi); jin6 vrcholky Bojt'rci (od boljartiv), Ostr~ica, Oc~rni vrch, jedna, i5.1abina, Mosto'vi, JinjLZiatni most atd. Na, jib od Dragalevcfiv dernd se nejv~e nahoke jedno skaln6 kolrni ptedhoti, pod jehot sttnou maI6 pole snC-n6 v~dy trvA nejd~le a2 do le'ta. 4) 0 geQlogick6 povaze Yitoke psI~i Bou6, Viqtwoole, Hochotetter, Toul& p 1oslkZ ZhataLrsk i v Pe:r. Spisanii 4, (11883) 1 sId. a 9, 58 at.

Page  44 44 44 1. 2. Okoli Sofie. Pti pohledu z m~sta. mistem nejvy~kir zd ' se b~ti nizk~ skaln.~ 6eien, podobn3? zvCtral~mu zubu ne'jak~ho p~edpotopniho velikana, kteriy se zveddz na, nejhoi'ej~im konci hlubok~ho iivalu, jent dobihd do roviny u, kld~tera Dragalevsk6ho. Die rusk6ho rn~feni m6i sice 1953 metry zv~~i, ale nikterak neni nejvyssi t6m6 Vito~e; to le~i ddlie uvniti' zrovria nad prameny Strumy a nadmotskd jeho v~~ka obnjLh -92291 metry. 5) Strdn.6 na vy~chod a na. zdipad, k mn~stu a k prament'm Strurny jsou velice strrnd. Na vrch Ize vystoupiti pohodln~ ttebas i na, koni za, 4 hodiny, a sice, nejl~pe bud~ z Vlada,,je skrze lesiky severniho svahu, bud z Bistrice, nebo Zeleznice, pi'es pasiviny ji~niho fibo&i Sestupovitni dohi k Dragalevciuim pfi rnvratu do m~sta, byvdi pro strmost'a kamenitost cest dosti narmdhav6. PH velik6rn rozsahu horni. pldni6 neni jednotn6 vyhlidky s ni, pro~e2 ji tteba die kraje obejiti. Za p~kn~ho po~asi rozhled zasluhuje ve~ker6 chvi~ly, kterou 'flu vzddivaji Bou6 a Hochstetter. 61) Objimdt cel.~ labyrinth hor vnitfniho poloostrova, do nedavna t~mrn il ezndmyV: zdipadni Balkdin, Srednou Goru a2 do vrchu Bogdanu, htebeny hor Rylsk~ch i OsogovskfVch a zasahuj'e pr~es Trnsko a~, do Srbska. Pole Sofijsk6 vidi se cele' s m~stem zrovna. dole pod tipatim v zdfvratn6 hioubi; rovn62 se ptehli~eji kotliny hofejMi oblasti Strumsk6. V l6t~ byvaji pastviny Vito~sk6 a2 vysoko nahoru ohivenv. Na ji~nim svahu. pdsaji Panagjurci bill rohaty skot ye velik~ch stddech. Na stran~ k rn~stu. pravidelni6 bytuji kodujici Viasi, miakedon~ti Rumuni, se sti~dy ovci- a malych, chlupatych koni. Pastviny patfi sousednim obcirn anebo jednotlivcfim. Nodni ohni~kv pastyriuiv za, teplychi noni letnich 6asto vyskakuji vysoko nad yesiiicemi a kmitaji jako modrav6 nebo fervenav6 hv~zdy na temn~rm horsk~m pozadi. Stida, jsou hlidaina od velik-ych vldich psi~iv, iiebof dravych zvifat neni nedostatek. Na Vito~i letuji vIci, ktehi v zim6 se potuluji po poli Sofijsk~m. Mtali hn~dy medv~d (blh. me'ka, dimin. nme'n'ce) prochizi se v lesich severni strany az k prosmvku. Za tuh6 zimv 1879-80 b~hali hiadovi medv~di!a nimezi domy vesnice Bojany, a na trhu So'fijsk~rn sedlici proddivali mali medv~ditka za. n~kolik rubhu'v; n~kteifi ru~ti dftistojnici je drtivali na, dvofe svych obydli nebo u kasdren. Tancujici medv~di, kter6 vodi Cikdini, nendlezejit zdejsimu plemenu, ale pfividd-i se z MaI6 Asie. Vysokdi zv~f sch~izi. Jelentiv (blh. -rogda) na, Vito~i neni; za, to se vyskytuji na Berkovick~nm Balkdtn~. Krjisni eerni orli bez ostychu poletuji od vysokych 6efeniiv 5) 1073-6 saini. Stars'i me'feni Viquesnelovo udaivAi 2300 m. Rakouski itabni mapa kMade 2330 mn. 6) Bou6 vystoupil na Vitos'i 1836 ze zipadni strany od Radomiru, Hoch - 8tette'r 1869 z jitni strany pfres osadu Kova~evci.

Page  45 Hora Vitos'a. 4 45 skalnych at nad ni~sto. 7 ) Doleji nalezaji se i li~ky (lisica) a Jifin. nmensi zvitata. Z ptactva vyskytuje se na iipati vedle koroptvi (blh. jerebica) a kfepelek (blh. pldpidalc) i na~e evropsk6 miniaturni vyddini africkeho p~trosa - pti~k drop (bili. dr'pla), 2ijici v malych hejnech po desiti i vice kusech. Z oken Sofijsk~ch Vito~a v prom~nhivem svern od~vu pi'edstavuje nevyderpateln6 divadlo krdisnych scenerii plirodnich. Za sluneftiych dntfiv s vlhkyVm podasim, kdy2 lehke' podlouh6 pdr'y b~lav6 barvy se strou pod~l podno~i, celd hora se v~emi krabat)?mi podrobnostmi jasn6 na'm pr-edstupuje piled O~i, jako, by v eel& sv6 vykce povyrostla a postoupila n~kolik kroktiv blite k m~stu. Jindy pak za nejasnych dnilv ve~ker6 obrysy jeji hali se v mlhu a v priuihiedn)? dyrni horsk)?ch stfi~ah, i zdjL se, jako by se Vito~a zmen~ila a odddlila od m~sta. Casto nakupi se hust6 mihy koleni1 celkho tipati, jen vrchol. ziu'stitvd 6sty a optickym kiamem, zdd se plouti v je~t6 MMt~ v~~ce nad m~stemn. Hry mnli a oblakd~v >~okolo tfiboi~i sikidaji se ye ster6 rozmanitosti. Casem se rano. lehce ~eeen6 mihy ta~hnou v dlouh~?ch kusech jen die podnoii, a~je slunce rozpt~Ii. S divnou jasnosti se ozafuji kamenit6 strdnk, kdy2 se slunc~,n6 osvktleni takovych spodnich inlh odrd~i na iibodch vy~e polo~enych. N~kdy sedi veliky bily oblak ti~e diouho. na vrchu. Jindy se ~ediv6 chrnury kupi okolo onoho sn62n~hopfedhoti na ji~nim boku, v~tice jist.? d64. Zhusta cely vrch sestdivd rieviditelnym, zahalen jsa hustou mihou, kiterd nejdoleji, u obou vesnic byvd rovnou tarou jako pfii'iznuta. Podobn6 mn-i niv6 pohiedy poskytuje tak6 snih na Vito~i, postoupn' rnizeni. jeho na jare a zase vzrstistni jeho z jednotlivych pruhciv na podzirn, at se cela hora oble~e v 6isty bily hdv zimrni. Nejkri.sn-ji pohled byvaL za mraziv ch ilpltikovych noci zimnich. Stfibrne' svktlo m~si~n6 s magickym effekltem, osv~tluje hiuboce zasn~2enyvrchol; zdaL se ti, jakoby nejvy~e nahofe na leskle' sn~hove' pldni pod hv~zdnatou modrou oblohou byl jasny den! Panorama Vito~e neni vysadou Sofie same'. I na opa~n& zapadni stran6, v teplej~i, ji~nim v~tridir otevi'en6 oblasti mote& Egejsk~ho lide' pocasi poc'itaji die rozmarciv tohoto velikdina,. hlavn~ na horni StrumC, v Radornirsku. V Dupnicku plati pra-. vidlo, padne-li pozdni snih na Vito-i, tu te jist6 mra~z popdli vinohrady. Hora tato zajist ode ddivna k sobs obracela pozornost zdej~ich ndrodimi. Vito~a byla asi onen,vrchol Haemu", o nemz. se u Thrakiftv nesla pov~st, 2e s n~ho vid~ti Ize mot~e Ponticke' i Adriaticke', Dunaj i Alpy. Makedonsky kra'l Filipp III. r. 181 pi-ed Kr. chtMI toho rozhledu u2iti k vdleenym pldnifHn svym a zait ) 0 orlech js~ou v Bulharsku rozmauit6 pov~ry. Na z~ipadO mysif, le zaiiorla pifineise krupobiti; na vy-chod6 sedlici stfilleji na orly, aby odehnali bou'r.

Page  46 46 46 I. 2. Okoll Sofie tWh1 k hoife t6 ze Stobi (na Vardaru) pfes iizemi Maedeiv (v Dupnickir). Od iipati pfi'iel skrze stinn6 neprd~chodn6 pralesy teprve tieti den na vrchol, hustymi rulliamni obkli~eny. Postavil na nrni -olt6.te Zevovi a Slunci; o vyhlidce drutina. jeho nikomu nifeho nevypravovala, aby nefisp~ch snad nesloutil, k posm~chu. K se-stoupeni na podnoti bylo zapottebi dvou dni; ni~vrat odtud vedi za, strilych bojd~v s domorodci ptes kra~J DentheletC'v (v Kysten-,dilsku). 81) Na Vito~i se rovn~t hodi jm~no Dunax 6 Donuca, jak -slula hora velice pry~ vysok~i, v Thrakii vedle Haemu a Rhodopy nejvy~~i, na kterou se utekli Thrdikov6, br~inice se proti Bastarntim, kdyt tito ok. 175 pfed, Kr. od fisti Dunajsk~ho ti~hli do 7zem6 Dardanifiv (u Skopje). 9) Jme'no Vito~a uvozuje se nejprve,v 14. stoleti. 111) Z vesnic pod Vitos-i nejda'le v levo leMi Bejler4Yiflik, prO jednou letni sidlo beglerbegciv. Potom nisleduji Dragal'vci, docela skryti v haiJi velik~ch stary~ch ofechiuiv, protkan6m zivY~mi borskytni bystfinami. Nade vsi leti v zahybu Vito~e mal)? kld~ter ~s lesikern. Zalotil jej pod jm~rnem ~Pr~istoj Bogomateri. i~e jest v Vito~i" bulharskV c~ii Jan Alexander v polovici 14. stoleti a,syn jeho caif ~i~ran darovdni to listern posud zachovanm p0 tvrdil. "1) V kostele spattuiji se fresky s podobiznarni Sofijsk~ho velmo~e Radoslava Mavra, mantelky jeho Vidy a syna jeho Nikoly grammatika, kteki 1476 za sultdna Mohameda IL. chrArn ten -dali znovu vymalovati, Podhohi od Dragralevcfiv do Bojany je rozko~ny kraj. Na jaife zde plave~ na podhor-sk)?ch Iudinrch v hust6,,vvsok6 trdtv~ jako v zelen~m mofi, derstvyni vkti~ker rozechv~inem, kter6 st~i se rozstupuje pifed, kopyty kotisk)?mi. Stida, hor~sk)?ch neiihledn)?ch koni a rohat~ho skotu pasou se pod strdnnrmi Vito~e, orli krou~i ye vzduchu a Sofia s okolirn lez-1 pffed ndmi jako na mnap~. Pamatn6 misto je yes Bojadua (635 obyv.) se svy~m hradiskem a kostelem. Pfi'chozimui ze Sofie (jede se asi liodinu) nejprve se pi'edstavuje 32 ml)?nitv (bili. vodeni'ca) pod~l boui'ici horsk6 by-stiiny. Spilisob jejich je velice prosty*: skrze naklon~n)? duty? kmen (blh. fitlej, kortiba) tene se voda na, difev~nou turbinu, kterdt,obraty hfidele sv~ho otAdi kameny, je~,to se nalezaji nad ni v dfe'v~n~m domku. 12) Ml)?nsk6 kameny po cel6m kraji pr-ichdizeji at z Kratova v Makedonii (trachyt). Majitel6 ml)?nu'v prve byli nej81) Livius 40, 21. ') Livius 40, 58. Strabo 4 p. 208. 10) K1~ter v5 Vitos'i v listiO clife ~'igmana: S~afaifik, Pam~itky 2. vyd. 108. Pod goroju Vitoi'eju na reice Iskri, Konstantin filosof, Glasnik 42 str. '308. Vitossa ii Vraudhide 1553. Gundulid pige Vitog (maso.). "1) Originuil v kI]igter'e Zografsk~m na Athon. Die pfrepisu GrigoroviZova v gafatikov~ch Pam~itkkch 2. vyd. 108-109. 12) Ye vfthodnim Bulharsku (v Sumensku Wt.) iizivAi se JeWt slova FI&ka pro mlyniy vodni i rticni. Ml~nskyr iiihon slove vadd..

Page  47 Bojana. StarobulharskU fresky. 4 47 vice Turci m~tnrsL-i, ktei' sem posilali sv6 zakuklen6 kadtany na terstvy vzduch; naistupci jejich jsou buiharMi a 2idov~ti Sofianci. D~Ue vidime rozpty'Iene' selsk6 domky uprostted trnit~ch plotci a evoriho stromovi, a mezi nimi dtopm navioevenji n~ixes s vyhlidkou na mn~sto. ObydejnC- ve vsi bftd pusto, leda 2e ml~ny kiopotaji a 2e si dkti vedle potoka, hraji s chycen~mi ra ky. Jen v ned~li a ve sv~tky Bojana ob~ivne, jmenovit~ na den sv. Pantelejinona (27. ~ervence). Tu zde bfvtd sbor (posviceni). Zdaleka se ozy,,vaji pisklav6 dudy a jednotvdrn6 zpevy chorovodn6 s tdhl.~mi refrainy, a na onom prostrann~m foru yesnick~m spatfi~ dlouh6 ikady divek a jinochfiv ze vsi i z okoli, jak se zdpalem. tandi chor6'. Malebn6 kroje divek, cinkini minci na p~isech a copech a vvsok6 MUh chocholy ye viasech jejich pite. kvapuji, ale tvdkie silny'ch, zavalitych postav kritsou nevynikaji. Zde pod Vito~i lid6 nejsou hezci. Na nejvy~~im mist6 vesnice stoji prastary kostelik sv. Pantelejmona a sv. Nikoly. Okolo n~ho prostird se selsk)? htbitov' s neforemnymi kamenny~mi kfi~ii bez n~pisd~v, patrn~ mistni prace. Kostelik s~tm je ttssn~ jako stare' chrftrnky v SofL. Klenut6 vnitro a polokruhov6d apsida vystav~iny jsou z plosk~ch cilhel; k tomu je, pfida~na z ptedu- novAi ftverhrannd pifedsifi z cihel a kiad, ze kter6 se vystupuje po schodech do rovn62 nov~ho horniho patra. Chrdni za Iidske' pam~ti byl pusty a trAva rostla nad kienhami jeho; 1845 obnoven. pfidAni'm on~ch pikistavkfiv. Nyni se 6te iiturgie jen nahoi'e; dolnif kostel. stoji jen jako staro~itnosL. 'ZeIezn6 dv~ike jsou probity od kuli, pr~ z easd~v,,cae Sulejmana". Vre vnitru star6ho chrdmu panuje tma, tak ~,e nutno vejiti se svitkami; patrn~ byla v klenuti okna, av~ak pii stavb6 horniho patra byla, zastav~na. V podlaze spatifuji se kusy zpracovanych karneni'v s ornamenty rostlinnj)?h motivctv a eeks b3?vaI6 mlyVnsk6 karneny. NejdratAi pokiad isou fresky, kter6 pokry*vaji v~ecky stony. Jsou provedeny silnymi barvami na trnav~m ~edoderne'm zdiklad6. V levo 6te se na st~n6 starohulharsky ndpis. ktery yelikymi fern'mi pismenami na bile'm poli ohla~uj'e, z-e chrtim tento byl vvstav~n od sevastokratora Kaloiana, a vymalovdn za drnfv Catie konstantina, As~na r. 6767 die 'pod byzantinsk~ho (19Th9). Vedle n~ho spatifuji se krdisn6 zachovan6 podobizny sevastokratora co,,titora"l (zakladatele) s obrazern kostela, v' ruce a man2elky jeho Despiny (?) v 2ivotnii velikosti. Naproti na prav6 stran6 jsou podobn6 obrazy ch1fe Konstantina, a jeho man~elky Ireny. Malby jsou zcela stejn~ho rdzu, z jedn6 doby a jedn6 prace. '3) Nddhern.6 barevn6 i zlatotkan6 od~vy byzantinsk~ho spfisobu se dobite poznavaji; i p~kn6 proveden6 tvdfie obl~ch rysciv jsou za13 ) Kopie t~chto 6tyif postav zporildil pro n~irodni knihovnu Sofijfskou apro kniieci pahic milady bulharsky kostelni malif Cano Sirneonov z Trjavny (t- 188 1).

Page  48 48 48 I. 2. Okoli Sofie. chovdtny, jmenovit~ u obou pani; jen tvdf c~dfova jiz se drobi a rysy jeji jsou matn&. Na prav6 strand bli~e ke vchodu vidii se v jednom. vyklenku podoba s neznatelnou tvAi a u ni ndpis obsahujici jm~no Aldimir. '1) Krom6 toho jsou tu vypodobni~ni svati v cel'ch postavi~ch: sv. Sava (nevirn zdali srbsky, t 1236; byla by to nejstar~i podobizna jeho), sv. Andon, sv. Varvara, sv. Evthymij atd. Nad pifeklenutym. vchodem. k oltidki vyobrazena je Matka Bo~i s dit~tem, krdisnd stard pri~ce mnaliiskdi. Na stropEse vidi zdzraky sv. Nikoly. Pod obrazy dole je zed~ otlueena tak, 2e mistem vynik~i i cihia. iS5) V apsid~ oltdrini jsou rozrnanit6 obrazy vice merie nejasne; napadny jest jeden bojovnik v brn~ni s podbradkem a jeden staifec s vrAskami na Mee, price, ktera upomind tem~f na staroital'k6 rnalitstvii Akoly Giottovy. V hornim. patfe stony jsou ozdobenv modernim, zivopisem" Samokovsk6 ~koly; za oltdf slouM~ anticka hilavice kor-inthske'ho slohu. Pifed easem, se v kostele chovalo mnno~stvi starych rukopisfiv; nyni tu nernaji ji2 ani jeden. V na~em stoleti pry jich nkco zakopdino po prav6 stran6, v podlaze pod obrazemn Aldimirovym. Grigorovi6 nalezi zde (1845) 10 rukopisfiv a imnoho zIomkiftv a odsud odnesi dv6 di'le~it6 pam~itky, kter6 se nyni chovaji v Rurnjanovsk~mn inuseu v Moskv~: Bojansky palimpsest, toti kyrillsk6 evanigelium. z 12-13. stol., psan6 na pergamenA, nad seti'eny'm pisrnern hlaholskymn, a tfi papirov6 listy buiharsk~ho synodiku z 15. v~ku, kter6 obsahuji,,ponmenik" buiharskych cdtciv, cdific, patriarchiWv a Sofijskyech velmo~tiv. 6) Pomenik ten byl zde zajist6 dasto fitdn a nem.Alo pifispdl k zachovani pam~ti o star6 fi~i bulharsk6. Lid okolo Vito~e posud vi o stair6m. cdfstvi; kde~to na v3?chod6 v pam.6ti utkvOl posledni cdif Si~man, v Sofijsku je zntjrm cdif As~n a sice co car Jdsen (Jase'n pi~e i pomenik Bojansky). Pov~sti o n~m. jsou lokalisovdny v sout~skdch Iskru pod ji~nim iipatim Vito~e, kde se nalez~. rikolik hradi~t a kld~terd~v. Tam se nad vsi' KokaIjane 14) 6te se IIPICTUNK CC PLIC1i CIRH ILIAHUHP'h...MUHPOK16 cHb. Verkovik 1855 6'etl v drubs r'dde HOCKOAHHb KHTOMHfORh OMb a k tomu UICCILIA UrA ACHb. AI. KI. IlTo 6854 ind. 8 (1346). Glasnik 7, 191. Stars' vesnick' OROte Adaskal Gergi"l mi pravil, Ze se prv6 C'etlo BLILAIIMII001b. 15) Na pravo v povystupujici zdi pffed olt~ifem vynikAi v iAhlu (v levo, od cdr'e Konstantina As~na) sv~tlejgi spodni mnalba, ui niz' jeem rozezual. stojatym pismem' ieck6 SlOVO NUKIITHCI ale ta zed~, kctert! jaksi nahrazuje ikonostas, je asi pfivodu nov~js'iho. 16) Grigorovid' v cestopise, 2. vyd. str. 136, 160. 0 Bojanskdm palimpsestu srovn. Safaifika, Sebr. spisy 3, 205 a Pam~itky hlabol. pisemnictvi (Praha 1853) str. IX, a A. Viktorova, Co6paHie pyxouticef B. 11. L'piropoBRIla (Moskva 1879) Wt. 7. Pomenik otiski Viktorov na str. 25.; ku konci jmenovani naisledujici ~gospoda i boIjari i izbranna viastela i ktitori"l: Vukas'in, Dafina, Milko, Joan, Panteleirnon, Mile, Stankote (?); na kraji soulasDVIuI pisinem s rukopisem stoji pirips~ino,grad Sofia",.

Page  49 Bojana. 4 49 Aoicee praveho btehu ukazuje pust6 hradisko UrviY, ye ke i'~m se pry',car Jasen" branil proti Turkifim a kde se podnes rnnoho kope po pokiadech. Naproti na leve'm biehu v mal6m kkId~tee sv. Archangelfiv (budova jeho je nova z 1858) se chovai sttibrnd &M pry~ cedte As~ina. Ze pov~sfi tyto nejsou nove', vidime z bulharskU kroniky rnnicha Paysia sesn 1762; tam se vypravuje, ze posledni calt Jan ~i~man naposled se haljil v pevn~rn, vodou otodene'm hrad6 a khId~tee Urvidi pod Vito~i a tam izahynul, a,,proto se i doposud na torn mistCS nalezaji poklady". Pomenik ye spojeni s lokalisaci pov~sti o As~nu cdfi nalezI jsem ostatn6 i v blizk6n- Trnsku, karn ta ve-c patrnC- byla pienesena ze Sofijska; v kla'tete Poganovsklm, chovd se pomenik se jm6ny cdidv, psany na dtev~n6 de~tidce, s Bojanskym textem dosti souhlasny', a na blizku ye skaln~ch roklich keky Trnsk6 se ukazuje star6 hradisko Jadsenovo kale'. 17) V Bojane- byvala i pied zavedenim novov~kych ~kol v~dy icilia, prost& u~ifiWtS, kde se 2jaci u6ili psdti cirkevnirni stojaty~mi pismeny, hlavnC- kdo2 se cht~i,, zapopiti". Nad kostelem se za horskou loukou, plnou balvanfiv, svalenych s blizkyeh skal, otvirdi vchod do iizk6, stinne' rokie Vito~ske'. V ni nejzjize vysoko nahofe lesknou se vodopa~dy, kter6 na jarie v bieznu, kdy2 se pfiiroda ohla~uje sotva ii~kolika kvitky, jeWt bfvaji zamrz]6 a zelen6; nad nimi vidi se kusy lesa. Nad levym bteheni hned za vehodern vypind se ku2el nahoi'e plosk.~, nesmirn~ strmy, od strang horsk6 odd~Ien.~ sedlern a k iAzke' rokline t~m~t pievisly. Kdy2 hiedime ze Sofie same', profil jeho ndpadn6 se odrd~i od temne-j'~iho pozadi rokie, jmenovit~ pokud na jeho vr~ku Ie~i ~ara sn~hu. Na t~sndm povrchu jeho pozndvaji se mezi kfovim skrovn6 zbytky st~n z kamene a z cihel; mnoho cfihel svalilo se do rokie mezi balvany a karneni, pries kter6 hu~i potok, seskakujici od vodop.Adtiv. Hradu tomu sedlidci iikaji Batyl; pry die n~jakdho dlov~ka se tak jmenoval. Turecky se vr~ek nazyval Kyz tepe' (,, divdi vrch"). Pov~st vypravuje, jak pry Turci sti'Ileli z ~garabiny" nahoru a zabili bulharskedho vojvodu na hrad6,. Louka pied hradern u vchodu do rokie slove (ikdrevo paddlo. Za dob bulharskych patrn~ tu sta'I dvdir c~tsky. Nyne'j'i obyvatekM ji neznaji- starobulharsky'ch slov paddlo, padalis'ta (nocleh. hospoda, byt) a tak6 slovesa, pdidna ji2 neu~ivaji ye smyslu zastaviti 17D 0 kliigterfe sv. Rangela a hradu Urvic'i psal E. Karanov v Plovdivsk~m m~sieniku ~Nauka" I (1881) 495-502. Srov. Ka~anovsk~ho C6opaHwrL 3ar~aAHo6oJarapcEHxb rtcewh~ (Petrohrad 1882) str. 214-217. - 2e mistuost u Urvic'e ode da'vna pokhidlina za pamtitnou, ukazuje i jedno misto v cestopise Des Ilayesa de Courinenin (Voiage de Levant, falit par le commandemnent du roy en l'ann~e 1621, Paris 1629 p. 79): ~A une lieue de la yulle (od Sofie k Loznu) on nous fi~st voir un village nommn6 Oruitro (sic), oiit ii y a grande quantit6 de ruines, que i'on nous dict estre d'un beau monastere de caloiers, o-ft fut tenu le, concille de Sardique." U re e k, Cesty po Bulharsku. 4

Page  50 en Ov 50 I. 2. Okoli Sofie..se, zdr~ovati se a proto vypravuji, te pry tam ne-jaky~ eait spadi s hradu dolfi. PN torn v~ak tvrdi, te zde b.?val qrad nebo sara carsk~j, doklddajice, te Bojaria je starM1-1N ne2 Sofia a te st~la jeWL za dob, kdyi ce'16 pole Sofijsk6 byvalo jezerem.; ptes jezero ~el pry odsud na pr-ic most at k Balkdnu. Ve vsi same6 skute~nC- vynikaji sledy starych zdi, jak spozoroval jiU GrigorovihL Okolo star~ho chrdimu Bojansk~ho a na on6 louce rozkkj~dala se patrnC, opevn~na osada, kterdi co akropoli mela v pozadi onen t~sny hridek-; z n~ho maohia posa~dka pustinami Vito~e udr~ovati spojeni s liradem. Pernikem a jinymi zdhorsk~mi pevn~imi misty. Ndvr~i v levo naproti hradu slove Si~jov grob (Sidljo diminiutiv od Sulejinana); na jeho fipati, kde jeden pramen pry nikdy -nezamrzd, se vykop~vaji 6etn6 mince kimsk6 (vidMI jsem jednu cisai'e Proba,,Soli invicto"). Bojana zpomind se i v psanych pam~ttkich co vynikajici pevnost slare'ho Biilharska s chrabrymi obrdinci. Cisaif Vasil It. za v~lek s &item. bulharskyrn Sainuilem okolo 1015 obletenini vzal tvrz Bojanu (B~v.')Za povstAni bulharsk~ho, kter6 pod vedenim. Deijana a Alusiana vypuklo (1044) za cisate Michaila IV. Paflagonce, v~idce Botko (Bdrxo;) s,muii slovutnymi a bojovinymi z Bulhardv" opevnil se u Sr~dce v pevn6m hrad~ Bojan~ (Boi-ar6'-). Kdyt cisal' Michail pfitdhl na n~, obrdnci pokhiddali za chrabry~ch mutfiv nehodn6 ha'jiti se v zavfenych hradbdtch a ihned podnikli vypad. Ale v boji jsou pora~eni a kdyi ustupovali do bra~nv (mv;., ioi3 xdareov), bojujici Romeov6 vedrali se za nimi a hradu s velikou fe~i se zmocnili. 191) Podobizny denfiv ca'fsk6 rodiny ze 13. stoleti, star6 hlaholski zlornky a zajimav)? chra~m BojanskV sam dopltiuji historickty obraz o davne dcile~itosfi tolioto zdkouti pod vodopady Vito~skyrni. Na severoziapad od Bojany ndsleduje mala osada, ktetra prve slula Bali L'ffendi, ale 1881 fiiedne' prezvana na Knjaizevo. Za ni se vystupuje die horsk&Tho potoka, jeho2 koryto je vypin~no spoustami ohromnych kamentiv, svalenych s hbod horskych, pod lesy a skalami k sedlu Vladajsk~mu (914 in.), mezi Vito~i a bifi Planinou, na rozvodi mezi oblasti Dunajskou a Egejskou. Knja~evo samo z po~aitku obsahovalo m~ilo pamditn~ho: rozpadI6 zbytky hlin~nych chatr&i Cerkesiftv, kteiA tu pfed -vi~kou sed~1i, zticeniny velik~ho karavanseraje a me~etu, 166ebny? studeny pramen pod malou kupoli, pustou velikou tovdtrnu na sukno s rezavymi stroji, ve kter6 se pracovaly prv6 uniformy pro vojsko tureck6, nkco seiskych domkfiv a n~kolik kr~em nebo kava~ren. Od tech dob se osada valn6 povznesla. V tovdrn6 se nyni nalezd nova i'exneslrncka' ~kola, ve -kter6 se u& hlavn6 2elezatstvi, stolafstvi a 181) Kedreuo8 2, 464. 19) Kekaumenos u V. Vasi~jcvskdho, COBthT16 Ii Pa3K~3b BinaHTificicar'o 6oqpRH~A XI. wBlCa (Petrolirad 1881) str. 41.

Page  51 Knjalevo. C-ornja Banja. 5 51 kovolitectvi. Vedle stoji lihovar jedn6 francouzskU spolednosti a pivovar jednoho Srba. OpodAl na, sever bbhi se ye vy~~i poloze vesnice Jukary Banja dili Gornja Banja s pramenem teplym jako v. Sofii.. LUzet~skt budova je spifisobu turecke'ho, s polotemnou sii ye kter6 se naleza vyzd~n~ bassin, nad jehoi prifizraienou vodou, se kiene -ba'i s deviti st-i'lnarni pro sv~tlo a pro odchod par. Vedle stoji podlouhl3? lazefisky? dd~m o dvou patrech ze diteva a z hliny, zevne-j'ku mallo vdbne'ho; na prvni pohied (bylo to v zim6) myslil jsem, 2e je to zificenina, a divil jsem se velice, V kdyk mi i'e~eno, 2e se na, l6to v~dy.jeWt spravuje ~erstvou omiitkou za, obydli pro hosty. Na blizku nalezdi se i kniteci,vzorn6 hospod.Akstvi" pro dvorskU potifeby, u n~hot sedhici s podivenim liledi na ~vycarske' krdvy a na, moderni pluhy. V obou tWhto osaddch novi i stati Sofiane' bydlivaji na, le'to, ale ptii nedostatku stinnych prochdizek neni jim co z~wid~4i. NaZ Knja~eva. vede do Sofie pfirmt silnice 7300 metr~iv zd~li. NaiMm zelene' phi~ni na, levo od ni v l6t~ tlboitivd vojsko v bilfch stanech; take' se tu odbyvaji vojenske' slavnosti a cvieenii, pri kter'ch n~kolik starych mohyl slou~iv.A za, vhodne' hledi~t6 pro obecenstvo. U vchodu do mn~sta stoji jeden z pomnikii'v, postaveriych od Rusfiv na pam.Atku posledni v.Aky rusko-tureek6 a zv~n~e'ho c6.te osvoboditele Alexandra IL. Je to pCkn~, velmi vysoky' obelisk z bih6ho kamene, kter~ se spatifuje s okolnich hor z velik6 ddlky. N~ipis, staroslovansky cit.At z 2almnfiv, sv~ddi o zbok.n~m a skromn~m smyslu. Mechetn~ho panovnika, ktery osvobodil Buihary: ~Hospodine, sldva budit ne mn6, a jm6nu Tve'mu." OpodMl v pravo vypinaji' se na lukdeh osamn~le nove' budovy yelikych rozm.6rtlv: rozsa'hlk nemoenice a nov6 kas~irny pro pC-chotu. Av~ak pozornost neni upoutina jedinou. Vito~i' a jeji'm okollim, jakkoli ona, massivnosti, vy~kou a blizkosti svou, ovlhidA cely horizont a bezd~ky obraci zraky k sob~. Kolem do kola po cele'n obzoru stoji homole a hifebeny rozmanit Ich podob. NejMUM~ soused Vito~e na severoza.pad je zpomenuta' jit Lilin Planina, podlouhl' hifeben jen asi 1-900 metrd~v vysoky~, eruptivniho pifivodu s dubovymi houktinami. 20) Za nii naisleduji men~i ni'zk6 hole' vrchy, ji2 na rozvodi mezi phitoky Iskru a Ni~avy. Za nimi na. nejzazsim severozapadnim horizont~l vynika' modravdt osam~ld vysoka homole, ktera jasne-ji vystupuje jen pfi slunce za'paLdu; koncem dubna slunce zapaddt zrovrna za jejim profilem. Je to Ruj Planina nad Trnem, kterou sezna'me jeWt z blizka. Na prAvo od ni se spatifujii ni'zke' skalni hory, uprostifed jako prose~en6: prosmyky Trnske' ieky v okoli Poganovske'ho kia~tera. Ddle, se jevi zamnlten6 obrysy rd~zn'ch men~ic'h vrchiAv, v okoli vsi - Dragornanui na cest6 k Pirotu. 20). Na jeodrao mistM na tdpatil za Horni Banji nalezaiji se ui vsi Bankia pod Airym nebem priiniti"vnl 'bahennilI~zn6,. 4*

Page  52 52 I. 2. Okoli Sofie. Cely severovychodni obzor naproti osamO6 Vito~i ovlida', asi 3 h. od:m~sta, velikolepe', jako zedf pfimo~jarnie pasrno Balkanu 6i Star6 Planiny. Segment, ktery; vidime, m.a d~lku asi 80 kilometrfiv. Severni konec jeho tvoii vysoky Koin (1966 in.), vysedly% hrb, na levo strint spadajici'; nedaleko na zdpad od n~ho konti se hranice srbskjL na hiteben6 Balk.Anu a sl&A~ dolil k Caribrodu, a na opa~n6 strane- jeho Ie~i mn~steeko Berkovica. Za Komem, nj~sleduje t~hly hikeben Vratanskych hor bez nApadnych vrcholkd~v. Zvld~tni misto je prciom Iskru, zrovnia na sever od Sofie, kde ikeka si prordili cestu z kotliny zdejgi skrze Balkan yen do Podunaji. V ~iku hikebenfiv a sedel Balkdnskych se misto jeho z oken m~stskych snadno poznavA jako~to vebod takoikka do n~jak6 klikat ulice; prozrazuje se v l1W v~dy modravou parou, vystupujici pifed nirn z vod, kter6 se tarn z roviny hrnou do rozsedliny horsk6, anebo bilymi milhami, kter6 easem z n~ho vykra~uji ven do pole. Cely prfiom se v~emi svymni oklikami mad d~lku asi 60 kilometri~iv. Je to kraj do neddtvna iiplnC- nezna~my, teprve asi od dvaceti let v~d& znovu odkryty 2i) a doposud od nemnohych nav~tiveny. Uvniti' se pifirodni obrazy rychie stfidajii. Tu hole st~ny jako skaln.A zrcadla zastupuji cestu, 2e nevis. kudy se hlasit6 boui'ici Isker z nich vytodi; tu zase fidoli se otevife iobjevuji se malebn6 miniaturni krajinky s hustymi lesy, zelenymi palouky a rozptylenymi chatanmi. ZaddnA silnice nevede t0 -mito propastimi, jen t~sny steznik pro kon6, a i ten b62i nahorua dold s Menymi brody pifes rozp~n~ny Isker anebo postranni jeho bystikiny. Jeden eas se v Sofli mnuolio rokovalo o stavb6 2eieznice timto prilomemi dolid k Podunaji a provedeny k tomu ciii i podrobn6 studie; traf by Aistala v jednom niveau bez vystupovAni a bez tuniieldv, ale nutnost 40 velikych a malych mostifiv od projektu toho odstra~ia. Od Iskru dale Stara Planina mia rAz bezles6 horsk6 stony s vrcholky jen mAlo vysedl~mi (okolo 1 100 in ). RozeznavAme, 2e se skl~dA. z n~kolika hifebenfiv za sebou. Na tepl~m ji2nim svahu (ta kon~ina slove Budz~dik, tur. kout) Ma se cela ifada vesnic a klAktefikd~v; u vsi Kurila blizko Iskru nalezaji se dokonce vinieky, jedin6 v cel~m Sofijsk~m poli. Za horami prostirA se 'i'ra' hornatina, plnii rozsa'hlych lupenatych lesidv. Nejvy~~i vrchol te'to e.Asti BalkAnu je homolovit' Murga's (1693 in.), op~-vany v nArodnich pisnich. Z m~sta Sofie a z pole okolniho vy'ka jeho neni tak nApadna, av~ak jakmile se prfibli~i~ k iipati Vito~e nebo Lilinu, hned poznas, kdo je kralem v dlouhe'm po2') VMd6I o ne'm v'.ak jiz' Herodot 4, 49:,Ze zem6 Paionfiv a hory Rhodopy ieka Skios, 0rrei aio iisie*(&aveJwr~ ~o) v1~v~i se do Dunaje/' Podrobn6, popisy od Touly, Uber den Berkovica-Balkan und durch die Iskerschlucbten nach Sofia, IMittheilungen der, k. -k._.geaogr. Geselischaft in Wien 1876, 252 at od Kabitze, Dobin"i-'ulgari~en 2, 328 sld.

Page  53 Panorama Balkinit ze Sofie. 5 53 radi vr~kciv a hfebenifiv Star6 Planiny. P~kn~r pohied nafti otvi'rA se z Vladajske'ho prosmyku: mezi strnin-mi jako v ramci spattuje se vzadu bihd Sofia a za ni zelen6 pole i MAlek Murga~. PoU~tkemi jara, kdy2 snih na poli a na fibo~ich horskych jit roztdJ, nad zarn1~enyni profilem hfebenifiv Balkdinsk'ch v~dy je~tcjako bily obhiX~ek plave smetanovdi tepice Murga~e, vzdoruji'c teplu slune~ne'mu. Vyhlidka z vrcholku je velmi rozsa'hld, i na sever k. Dunaji. Za Murga~em. se mistnost horske'ho pfechodu k Etropoli a k. Orchani6 zra~i ji2 nejasnES. Balk~insk6 panorama z oken Sofijskyeh konti se ostrym. zubem, Baby nad Etropolem. MWniv obrazy cele' t~to hradby za sn~hu zimniho i za sv6tla letniho jsou celkem. tyt62 jako na Vitos-i, jen 2e tyto hory le~i mnohemn dale od m~sta a nemaji tW v.~ky. Oblaky plujici nad Balkdnem, jmenovit6 ~ast' cirrhus, nebo stratus, chvilemi panorams dod6.vaji jin~ho rdizu. Casto miha padne jako zdv~sa pte-d cely rozhled; jindy zase pru~n~m. distym. vzduchem. pi'ejasn~ vystoupi celd ~achovnice pustin a poli, jmenovite- na pravem. fibodi Iskersk~ho prdlomu. Pked zdpadem slunce cele' pa'snmo za jasne'ho vzduchu zmodrdi do temna, a2 se posle'ze ztrati ye tm.C. Vysoky Korn slou~i pro Sofli vedle Vito~e take' za barometr; mrati-li se na jeho vrcholku, pfijde jist6 d6~f. Na pravo od Baby k% v3?chodu je obzor kotliny pon~kud pootevfen. Tani se vidi jen men~i lesnat6 hory, Sredna Gora u Panagjuri~te a Ichtimanu, jmenovit6 vrchol Bratja. Na jihiovychod& kone~n6 vystupuji vr~ky, pi'ilehajici k Vito~i, se zfetelnymi serpentinamni silnice do Samokova a s prdlomem, kter~nm Isker od vrchovi~f sv'ch pfichdzi do pole zdej~ilio. Za nimi zvedaji se na dvou mistech hiavice n~jak~ho docela alpinsk6ho pdsma, jetto za letnich dntivt, kdy2 se ptiroda jit rozzelenala a kdyt se obloha zastkvi v temnnomodr~m. jasu, bMosti svou obzvl6~t6 jsou nipadny. Sniih mizi s nich jen za nejparne-j~ich tydnifiv a to nev~dy iipln~. Vzdli'me-li se od Sofie na sever nebo severozaipad do pole, obrysy jejich jeWt velikolepe-ji se vynofuji' nad. horizont. To je Byla Planina. Levy z t~'chto MRii&i je Musalld, nejvyggi vrch ceI6 v'chodni polovice Balkainsk~ho poloostrova (9.2930 in.). zrovna na trojmezi Bulharska, Rumelie a Turecka, nad prameny Iskru a Marice. Druhy kus na pravo patti trm vrcholkdm. (do 92700mi.), za nimi2 leli veliky? kld~ter sv. Jana Rylske'ho. NejbliMA hod t~chto hor je asi 60 kilomnetriftv vzddtlen od m~sta. Pole Sofijsk6 samo, na dn6 mezi profily tolikerych hor, neni jednostejne'. Nejhlub~i jeho inisto nalezdi se na sever od m~sta. pted vchodein do Iskersk~ho prllornu (okolo 500 ni.). lkeka Isker dei je na. dv polovice, kter6 se zevn-j~kem pon~kud IWi. Sama se roz~t~puje Yna Mendi ramena, hl~avnE~ na zaipadni Golemi (Velik') Isker a vychodne-j'i Stari Isker. Na jafe byvd velice rozvodn~na. V polovici. kv~na n'~kjyvysokdi voda stoji od vsi VWa-. debnv do pri~lomn a leskne se' jako hiadina ne-jake'ho horsk~ho

Page  54 54 54 I. 2. Okoli Sofie. jezera. Vychodni polovice pole je U'rodne-j'i ne~li zdipadni, kterA m-i rdiz pusty. S okolnich hor pitedstavuje dno po~dtkemn ~ervence krasny pohled s postupujicimi stupni oseni, od zelen~ho tita, pod horsklmi pastvinami a2 do ~iutych niv s pocinajici 2etvou uprostifed. Smutne-ji vypadjL na podzim co obrovsk6 truch1iv6 strniAt6. NApadny je nedostatek stromifiv, a2 na jednotliv6 star6 hru~ky, je~to slou~i za, mezniky, na, zbytky silni~niich vrbovych aleji a na. dubovy~ haj u vsi Grubijane..Jakkoli se spatituje jeWt rnnoho nezoranich pustin, po~et osad je zna~iy a obyvatelstvo dosti huste'. ~Okolija" Sofijsk6L, kterd sahd na sever za, Slivnici a na druh6 stran6 Vito~e a2 k Perniku, Wit 67 vesnic a krom~ Sofie sam6 27.328 obyvatelfiv. Mezi jejimi vesnicemi jsou arci i osady zcela nepatrn6 s 8 —20 domky. Vedle n~i zaujim6L vychodni polovici pole za, Iskrern druhA okolija NovoseiskiL s 52 osadami a 29.555 obyvateli. Take jedna, &Ast okolije Iskreck6 (63 -vsi s 30.403 obyv.) v Balk~tn~ Berko — viekrni slfza a2 do pole. Jm~na vesnic jsou nejvice slovanskd, r-Azu neztidka staroby]6ho a zajimav6ho. 22) Take rndzvy poli, luk, potokfiv, mohyl, fivahfiv atd. jsou prosty v~elik6 pfinimsi nAzvoslovi tureck~ho, kter6 v rovin~tch vychodniho Podunaji a Thrakie tak siln6 pfevk]tdd, rurku'v sedi jen neco mnilo ye vsich fe~enych Belopopci (8 domfiv tur.) a Ormanlija, nejdAde na jihovychod pod horami. V l1t vesnice mnizeji pod zelenosti vegetace; za to v zime' liust6 sra~en6 sttechy jejich, obklken6 holynm vktvovim ovocn6ho stromovi, jasn~ vynikaji na sne-hov6 plAni. V posledni dob~ se v mnohych stavi kostely s nizkymi kupolemi, kter~mi se krajina, lined oiivuje. V jistych doba~ch rodnich udjivaL se znamenitLa pfile~itost pofitati obydlena' mista cele'ho pole a okolriiho podhoiti. Posledni dva, nedlnii dny piked za~jitkem velikonodnich postfiv, na, zaqovezni (Zagovj~dvam zacinam se postit) u ve~er, jakmile se smirkne, u pokrajnich dornkfiv ka&d osady rozd~laji velik6 ohne-; vedle nich ho~i ky'vaji sem tam dlouh~mi 2erdmi, na kterych jsou upevn~ny hoticii slam~ne' vkchty. Ohniky tyto za, soumraku se sviti jako &erven6 titpytive hv~zdy, zasahujice dosti vysoko ia, ifibo&i hor. Na. podzim vidaji se koncern za'-i' podobne' ohn6, ale ne soueasn6 na, tY2 ve~er. Po vesnicich a2 vysoko do hor spaluji kukutidnou shI.mu a okolo ohn6i slavi selske' sede'nki, kde se jino~i a d~v~aa zp~vem bavi pifi -vylupovAnii kukuitice. 23) '22) V okoliji Sofijsk6 ku pff. Berimirci, Malegeyci, Obradovci, Orlandovei, Aldimirovei, Kunmanica, Chrabrsko, BrIoznica, Volujak, Gradompan, Pogledec Wt. V okoliji Novoselsk& Vojnegovei, Kaciljar~e, kremikotci, Seslavci, Potop, SoikaJ. V okoliji Iskreck6 Opi-cvft td 2)Sedenki se zmiiiuji i u Gundulkic (t 1638) v ~Osmnanu". (Stari pisci dii 9. str. 379, kde popisu1je idyIlick6 ziibavy vesniek6: O0d bugarskih mlados' sela na igre se kupi ove, i Ijuvena i vesela — jediljkwin ih nmilim zove". ZMali,tvar seidilki vynikl jen nedIorozuin~m atnebo skbitne'n bylo -jeho uiffvAino, tko rozbodnouti.

Page  55 Sofij k6 pole. 5 I — LI DO Po nirach pole Sofijsk~ho rozpt'leno je mnoistvi mohyl, kter6 rovn~t vice jsou patrny v zim6, kdyt vrhaji stlin svtdj na hladkou plhif sn~hovou. Nejv~tgi poMe jejich je na v'chod od Iskru a nejvyg~i z nich stoji u te'to ikeky u vsi Vratdebny. 214) Podati obecnou charakteristiku vesnicke'ho lidu a tivota v Bulharsku je nesnadno. ZemC- obsahuje v sobk& krajiny nejrozmanite-j'~ho r~zu, od studen'ch hornatin at do teplych niffin. Mezi jednotlivymi kon~inami je m~ilo spojenii. Ka~de' m~sto a katdAi dolin a m6L svf~j lokalnii dialekt, sv6 typy tv~rf, sv6 kroje, svou povahu lidskou, ba n~kdy i sv6 mi'ry a vdhy. Neni tu jeAt6 siti 2elezni~n6 a five'ho obchodu, kter' by slit obyvatelstvo v celek, ster3?mi svazky vespolek sjednocen)?. Cestovatel ~asto by'va pr'e'kvapen n~hlymi piechody: z ilrodn~ho Trnovska nenaddtle se vstoupi do pustin Tozluku, nebo z bohat~ho pole Plovdivsk~ho do divych zaikouti Rhodopy. Proto take' fysiognomie vesnic (bib. se6-to) je velmi rozrnanihi. V Trnovsku uvidi~ vsi s tist'mi kamenn~mi domky o dvou p~atrech, kter6 zj'evne hl.Asaji o pokrodi]6 z~mo2nosti a star6 civilisaci. V Rachov'sku sedhI.ci z Uisti bytuji pod zemni, a jen sti'echy chalup vynikaji nad povrch zemsky. V Sofijsku a vdbec v nejvMM~ Msti Bulharska spathiji se toliko chatme' domky ~edohnMd6 barvy, ktere' za tureck~ch dob by~valy pokryty tlutohn~dou slamou (Ibib. pljdiva). Za nejlep~ich dob stiedniho v~ku nebyv~alo jinak; rn~me o torn vyslovndi sv~dectvii z okoli Pr~slavi, tehdej~i stolice bulharske', a z okoli same'ho Cafihradu, kde lid6 i v opevn~nych osad6.ch 2ili pod slam~nyrni krovy. 25) Teprve za nove' bulharske' vh~dy rozmnoz-uj'e se rok od roku poc'et krovci ta~kovych. St~ny jsou hlin~n6, na kostite ditev~n6 nebo prout~n6 (AmRa zidana su-? plet). Vedle domifiv stoji prout~ne' Uverhranne' i kulat6 stodbI~iky na 2ito a kukutici (k6'Sove, Hitnici, ambdri) i chl~vy pro dobytek (kos'dra pro ovce, kocina pro vepre, obo'ri, chle'vove nebo po tur. jachiri pro voly a kon~). Okna jsou docela mala', fasto jen ditev~n6 okenice nebo rdmce s papirem. Uvnitit chalupy obydejn6 byv~i jen jedind nizkdi mistnost s oteviten'rn ohniskem a s hlin~nou podlahou; v prfideli neschdzi nikdy otevtendi chodba (prust) pod sttechou, pon~kud povystouplou a ditev~n'mi pilirli podeptenou. Proto tak6 slovo "cita (kadgta v Sofijsku) znamenal nejen dOm v~bec, n'brt (ku pit. ve vychodnirn Balkdn~) i sv~tnici, pokoj. Slova i'0a (vlastn~ chki0a) pro dfim selsky u~iv6A se jedin6 v hordich 24) 0 otvirainii t~chto mohyl jsme se nepokougeli, nebof, mnoh6 z nich jsou jiA v C'asech minulfth vybriny a nad to k dozoru pH takov~to prici nikdo z nAs dosti volndho 6asu nem~I.;425) Jan Exarch v pfedmluv6 sv6ho pffekladu gestodneva pfipominA, ge, krom6 pal~iWfi cAfe Symeona, se vidaly po zenii jen ch~ge slamWn,,chyzy slambny" (srov. D~jiny bulh. 135). Kantukuzenos vyd. Bonnskd 1, 144 popisuje tvrz Mi2cno~v u Selymbrie: slabA zed' m~la, jen jedna vrata, obyvatel6 byli orAC'i a v~ecky domy m~Iy stifechy &in xiercv ~1qqdv.

Page  56 56 56 I. 2. Okoli Sofle. okolo Pirotu a Trnu, ye Visoku a v Kraji~ti; koliba znamenA dotasn6 bydligt6, pastytskou nebo hlida~skou chaloupku. Uvnitt v dome- selsk6m neni ndtbytku, leda n~jake' nizouWke stolM k sezeni, v podob6, ttinoz'ky nebo, jednoduche'ho gpalku, a kulatyV malinky stole~ek (sofrica, paral'j'a, nebo okrouhla' deska tabla) pro postaveni ji'del, okolo n~hot se seddi na zemi s pt'eki~ienyma n-oharna. Po strarnich jsou pov6~eny anebo, opiteny v~elijake' nmstroje zernMdMIsk (sec'iva'), lopaty (lopata), vidle (viii~, sekyry (sekcira, br-adva, manara z rfec. flavdaa baitija z tur.), motyky (motika, 1frnokop), slita (ris'eto, rase'to, vktM druh darm6n)" primitivni rutni kamenn6 milyny (chro'mel, z novoitec. X6t~opiL), rfizne pytle (6uvail), 2ensk6 ku~ely (ftirka, chtirka), vitetena. (vrete'no) a priediva (pre'zda) Wt. Hlavni majetek tvohi koberce anebo pokryvky ('e~ga), nejvice s horizontalnirni -pruhy, sti'idav~ svktIymi a temnnymi; k tomu se dru~i kovove' kotle a m~d&nce (m~dnik, plur. m~inici i me'nci, diminutiv me'nceta, anebo po turecku bakiri, v Rhodop6 chadrkomki z tec.), hlin~n6 n6tdobi (si~dove), hlavn6 d~balny s tenkymi hrdly (sto'mna, stovna z tec. mrrd'yvo~;) a plytk6 rnisy (panica), a koneknC n~kolik kusfiv difev~nych, necky z pu'i kimee vydlaban6 (korito, kopan-ta) Wt. Ndfadi to je ostatn~e na, cel~ni poloostrov6 stejn6 a od tisice let se pramtL~o prom~nilo. Koberce, pokrvvky a kovov6 nidobi (uxi~&$wro) byly ji2 okolo 813 hlavnirni pfedmn~y v domech vesrii~anfiv vychodni Thrakie mezi Adrianopoli a Caiihiradem. 26) Tak6 pfi deni cestopisdv 16. stoleti s pIfekvapenim pozorujerne, jak maldo se spilsob, 2ivota prorn~nil za celych 300 let. V sanitarnim ohledu bulharsk3? vesni~an 2ije ~patn~. Domy jsou nejvice temn6 a vlhke'. Lide' spi na roho~ka~ch a pokryvka'ch na podlaze, kterd neni ne2 udupan&, tasto vlhky rnlat hlin~ny. Ph' torn se mAlo kdy svh~kaji a je~t~ m~n6 pifevl6kaji. Thmito neshodami jmenovit~ trpi rnaI6 dkti, mezi ni'miz' je firnrtnost pom~rnC- zna~n.a. Typick.~ ptiznak vesnic ceh~ho Bulharska jsou trnit6 ploty (plet, pletis'te) kolem velikych dvordv okolo domkfiv. V nich, nejvice mezi hou~tinami bile kvetouciho bezu, (b~&z, Sambucus), na kolech stoji' lebky (Jere'pi) bu'volsk6, koxfiske' a jehn~i, kter6 tak6 uprostied poli slou~ivaj'i za stra~tiky proti vrabcfim a jinyrn misnym opeifencfim. Najde~ je v~ude, v Bojan~ tak dobte, jako v Rusokastru nebo u Trnova, jako2 se spatifuji i krorn6 Bulharska ku pif. v Hercegovin~. Zvyk ten je v ji~ni Evrop6 stars; za star~ich dob m~ly tyto, lebky od obydliI a majetkfiv lidskych odpuzovati nejen pa~rav6 ptiky, ale i zIe' duchy. Z jedn6 rnilostne' historky v ~Decameronu" Giovanna. Boccaccia se dovidalme, 2e okolo Florencie ve 14. stoleti osli lebky byvaly nastreeny po, vinicich mezi revamni; obracova'ni'm nosu nebo~tika osla od rn~sta. nebo k rn6stu 281) Anonymus de Leone Armenio imperatore, ed. Bonn. p. 347.

Page  57 Bulbarski vesnice. 5 57 zamilovana Florentinka ohlagovala sv~mu pfiteli, kterv' ji kr~tii dlouhou chvili za venkovsk~ho pobytu na vinicich, zdali mantel jeji zifistane tu noc v m~st~ nebo ne. JinA zvhaigtnost bulharske' vesnice jsou dlouh6 ruliky tvrdo~erven6 papriky, ktere' visi v otevifen6 pifedslini po obou strarndch dveti a j'i'z z daleka se spatfuji. 27) Vsi bfvaji siln6 obydleny, jit pro velikou plodnost obyvatelstva; selsk6 rodiny mivaji po 12 d~tech, ba jsou pfipady. kde v jedn6 rodin~- se nalezA 20 d~ti od jedne' matky. Die v'sledku s~ihini lidu na jeden dfi~m vesnicky~ pitipadA prcim~rnie 5-6 obyvatelifiv, v horskych krajinAch Sofijsk'ch, Trnskfch, Balka'nskych i Srednogorskych i vice, at 7-8. Domky stoji oby~ejnC- ve stinu ovocn~ho stromovi. Okolo Sofie zahrady selske' se sklidaji hlavn6 z oifechciv a sliy (v SofIjsku diagaili), s drobny~mi kulaty'mi plody bufT modrymi budT tlut'mi. K t~mto poznarmki~m phipoJitne n~kolik slov o spilsobech zaloteni a rozvoje vesnick'ch osad. Sarnot die na~eho spifisobu neni, leda. osamocen6 hany (krdmy) u cest a skryte' klaltefiky po horftch. I dornky po vinicich jsou jen altinky a ne stAli obydli. Nedostate~rnd bezpetnost nutila obyvatelstvo sedkti blite pohromad~. Vesnice die zaio~eni sve'ho jsou dvojiho spfisobu. V rovin~ich nalezaJi se v~dy jednotne', n~kdy velice lidnate' vsi, nejvice pod.61 fek, na jednom mists sra~en6 (blh. sbrano), s iizemim nezftidka velice rozsa~hl~m: nejlep~i pfiklady takovy'ch velikych vsi s 2-3000 obyv. jsou v Rachovsk6m, kraji na Duniaji. Nejsou stav~ny die nejak6ho pli~nu, maji nepravideln6 ulice a jen nepatrnou nalves u kostela, na nit se tan~viv neddlni choro6. Byvaji i smi~en&, bulharsk6, tureck6, tatarsk6 a cika~nsk6, ale v tom pripadu ka&d ndrod. sedi v oddiln6 6tvrti (machalad). Druh~ spfimsob ptevlidd v horsk'ch krajin6.ch. Tam jsou vs rozd~eny na skupiny, obydejn6 na zavolkini od. sebe vzd~den6. kter6 slovou bulharsky koliby ei kos'ary, turecky machali a n~ikdy byvaji rozpt~leny na.1n~kolik hodin cesty po lesnat~ch miboticii a t~isnych dolirnach. Kolibami jest osazen cely' severni svah Balkdnu od Preslavi at do Vrace a v~ecky hornatiny odtud na zaipad at k srbsk6 a tureck6 hranici, krom6 dna kotlin tamnich. Spemsob ten se vyskytuje nejen v osaddch bulharsk'ch, ale i v tureckych (v Tzluk). tiedisko kolib b'viL u kostela, kde se nalezd i n6 -kolik krAmfiv (dulcjani), nebo v tureckych osadmich ui d~amije. Pozoruje se pitechod od. kolib k soustfed~nym osada'm. V n~kterych m~stech. nyni docela vyvinutych, ku pik. v Panagjuri~ti a Pe~teie, trvA pov~st, 2e osada pfimvodnC- se skiadala z i'ady kolib po okolnich horach, jejich2 mista jsou jeWt ozna~ena starymi 2I7) Papriky ty s~e vidi i v poloselsk~ch e'tvrtech sam6 Sofie. U jednoho domku v m~m sousedstvi spotiebovali do Nov~ho roku jednu Strann vrat, do jara druhou - tak&6 spilsob kalendmife!

Page  58 58 I. 2. Okoli Sofie. kosteliky nebo ki-12i (obro~igta, dverkovi~ta), a 2e teprve zvolna se sjednotila v' centru, kde bylo trWiCt. Jinde, jako ku pi'. ve velike' vsi Poibrene na Topolnici a v Bosiligradu v Kraji~ti, udr~uje se podnes stay pifechodni: kaddi rodina mnd tam i difim v celkov6 osadC- pro zimu i osam~1ou ko~aru na horalch pro le'o. Za Krdialijfiv, v anarchickych fasech sult~tna Selima III. (1789-1-807), obyvatele' mnohych vesnic po znideni centra zase se na das rozsadili do kolib, kde byli vice ukryti, a kdy2 nastaly mirne-j'i doby, op~t se sesidlili pohromad~- na star6m mistCS. Vesnice se tvotiliy n~kdy okolo stargich budov. U hospod na silnicich se seifadily jako ulice; phklady toho jsou nyn'j'~i m~sto Dupnica, yes Klisura v Berkovick~m BalkdinE, vlastn6 jedna ulice hostinciiiv, yves Novihan okolo zficene'ho karavanseraje u Sofie a j. Jin6 vznikly u hornickfch huti (M'~sto Samokov a j.), u teplych pramenfiv (velikAi anticka m~sta provincie Dacia mediterranea, mnoh.A stitedov~kd hradiska a n~kere' nynejsi vsi v Thrakii), co podhradi' zjtmkfiv (jako prdv6 zmin~na Bojana), okolo tr~ii~ (osady se jme'nv odvozenymi od panair, 7ravn'yvQ1y jarmark a od tur. pazar, dz'uma), u khiterifiv pravoslavnych (vsi Monastir, Monastirci, Monastirikte) anebo islanmsk3?ch, dervi~skych (vsi s jme'nem Tekk,)., u mlynfiv atd. 28) Velmi mnoh6 vsi se utvokily v nove-j~i dobC- z obydli dMnik~v na statcich Mii 6iflicich, co2 se jasn~ pozoruje ji2 na jm~nech v rovin.Ach Thrakie, v kotlin6 Kystendilsk6 a v ji~ni Makedonii (yes Urum-Ciflik u Jamboiu, BejlerdOiflik u Sofie, Novi Ciflik u Kystendilu, SerdarCili at.). Jsou i horsk6 vsi ki'estansk6, zalo~en6 pfivodn6 od tureck vhidy s povinnosti stife~eni silnic (derbendl0i). Pti sledovani mistnich pov~stii n~kdy je n.Apadno ~ast,6 m~!n~ni mistnosti; yes pifen,0.ena po vyhoi'eni, po moru anebo po zni~eni v bojich Vsi le~li nejvice opoddi1 od velik)?ch silnic, coz pozorovali jii cestovatele' 16. stoletj; toto vzdaloviani vzniklo ne za panstvi turecke'ho, ale v dobM daleko starMi, jak se vidii ku pif. z pozna'mek Vil6ma Tyrskeho o Bulharsku v 12. v~ku. Na osadatch u velikyclh cest ode ddvna, jeWt za dob starobulharsk~ch a byzantinsk'ch, tiilv rozmanit roboty, hlavn~ ubytovdtni cestujicich fifiednikfiv nebo sam~ho dvora (povinnost zvana starobili. padalis'e, starosrb. priselica) a ov~em i vojsk. Spf~isob vzniku osad zitetelnE~ se jeviva' ye jm6nech jejich. Koliby, i bulharsk6 i tureck6, maji nejvice jm~na patronymickAi, od praotce zakiadatele, jakkoli rodove' zhzeni' a2 na mnale stopy nyni zaniklo: ku prf. daste' Dobrjovci od Dobrja, Radomirci (Pievensko) od Radomira, Miroslavovci (u Eleny) od Miroslava, turecky Hfisejnler (Toziuk), doslovn~o ~Husejnov&", od Husejna, Karamustafalar (Plovdivsko) od ~ern~ho Mustafy, Hasanlar (Raz28) Pfiklad m~sta, vznikIdho v 14. stoleti z opevn~nho k1lAtera, je Fer6 na domn Marici (viz &Ast 2, hM. 5).

Page  59 Bulharsk~i V'esnice. 5 59 gradsko) od Ha'sana' atd. Jsou vsi v Krajigti, kter6 v poda'ni svem jasn6 vyli~uji plftvod od jednoho praotce. 9 Vedle toho pikevla~daji, jako u v~ech ndrodifiv, jme'na vzat6d z rostlinstva. Ve vsi ka~dy sedlhik mdi svidj pozemek, kter' mite voInL7 prodati nebo dWiti. Spo~en' majetek ceI6 vsi je toliko pastvisko, jako2 mivdi selskjL obec i spoledne'ho pastyfe (govedar, ov~ar, svinar), jen2 se plati pfisp~vky jednotlivcd~v v pen~zi'ch a NOt. Bezzemni jsou jen d~lnici 6ifliktdv a nejvktki ddst Cikaind~v. Pifechodni tvar vsi k m~stu jsou v'elik6, hlavn6 vinaitske a zahradnicke' osady se- zd~n'mi dvoupatrov~rni domy, cihelnymi stfechami, hrub~ dh.d~n~mi ulicemi a malou trtni thidou (cars~ia), jak6 se vyskytuji v Trnovsku, die ji~niho ii'pati Stare' Planiny a na. podno~i Rhodopy. Vzor jejich jsou staral primoitski m~sta feckdt, Mesembria, Sozopol, Eno s aW. Byzantinci osadu toho druhu nazyvali 0m~stskou vesnici"l, xwydobo',o. Turecky pifechodni tvar ze vsi k m~stu slove palanica, cot znamenalo pfivodn6 tvrzku, palisadami opevn~noU31") (ku pif. Lom-palanka. Diibra-palanka na. Dunaji), ale slovo to v Bulharsku je celkem mrn6n zndimo ne~li v Srbsku. Jinak se kaddi neohrazentd osada i se sebe v~tim obyvatelstvem (jako Gabrovo, Panagjuri~te, Bracigovo atd.) poditala do konce turecke'ho panstvi pouze co ves (selo, tur. kili). M16sto (grad, tur. kasabdf) byla jen osada drive opevnenai, se starym hradem anebo aspofi okopem s branami, sidlo ifiadfiv a biskupa, jako Vidin, Trnovo, Sofia, Plovdiv atd. Tato m~sta, jak ze starych cestopistiv dobte virne, v 16. a 17. stoleti byla v~t~inou tureckdi; kkestan6 se do nich jen zvolna zn~ovu st~hovali zokolnich vesnic. Organick' statut Vychodni Rumelie (~. 111) uznt~val za rn~sta jen takove' obce, ktere' se za n6 poklitdaly 0 ab antiquo0. Nyni v knitectvi katdd m~stskiL osada se pofitd co grad, kad6d vesnice s vice net2000O obyvateli co gradec (m~stys). Is aved po~yjsou na cel~m poloostrov6, stejne'. Celkove' Vsi vele ichrozptylen6 chaty (srb. zaselak) nalezdime v Srbsku, base stejnynii terminy se potkalvairne i v Recku, kde v Attice a jinde vlastni hromadnou ves obkliduji rozptylerni xcdoifluz po, hor~ich. Viibec je ve spilsobu 2ivota Srbitv, Bulharifiv, Albdincd~v, Rumunfiv a Rekd~v ptemnoho spoleene'ho, co2 pochdizi nejen od stejn6 pIfirody t~chto zemi, ale take' od odv~k~ho vlivu civilisace stitedomoifsk6, hlavn~ byzantinsk6 s d~dictvim institucii imperia rimsk6ho. K tomu se pfidru~il vliv Turkd~v, panujicich druhdy na. cele'm poloostrove-, jenz- se zraci v eetny~ch terminech, od rozlidnych nalrodifiv stejn~ pifejaLch. do 9 9) Viz &ist 3, hi. 5. - Zajimavy piklkad vzniku vkt'i osady z jednoho jou evi se na dvou jm~nech v Strurnicku v Makedonfi: musulmansk6.Ednoks'kjevo s 150 domy a kifesfanskW Motzospitovo s 200 domy; ob6 jmdna (edna kukia, povounirzu~) znamenaji 0jednodonmi". 30") 0 palance srovni. Heerstrasse 115.

Page  60 60 60 I. 2. Okoli Sofie. Zajirnav6 jsou pom~ry mezni'. Meze jednotliv'ch obci jsou v~ude po Bulharsku podrobn6 ustanoveny, v krajindch lidnatych pilni~ vzd~lan'ch zrovna tak, jako ve spoifeji osazen ch i slabe-ji zpracovanych. Uzemi vesnice slove bulharsky zernlis'te nebo merd, turecky topraic. Slovo merd' znamen6d plftvodn6 toliko pastviska obecni, jeito die starych ztikonifiv tureck'ch m~la obsahovati okruh jedne mile kolem. vsi a tr~i~f, pil druhe' mile kolem, m~st. Pocha'zi z turecke'ho miri, mirii, ozna~ujiciho majetky staltu n~ile~it6 a poddan~in jen k u~i'vdni ponechane'. Mez sama se nazy'va' si'nor(z fee. rb u6voeov, i tur. sanrir); mez'da je mez jednotlivych poli, prede'l hranice cel6 krajiny. V Trnovsku vyskytuj'i se v torn n~kter6 zvldi4tnosti. Jsou tarn pfipady, kde na z~tklad6 starfch iimluv jedna obec, vilidnouci t~snymr pozem~kern, seje na urdity'ch mi'stech fizemi obce sousedni, anebo kde dv6 obce navzaij'er si siji na kusech sve'ho ifizemi. Pozemky, kter6 vesnice smi zasivati na pfid6 druh6 vsi, slovou parakende6; rozeznavat se prime et jednostrann6 ~parakende"l a vzaijemn6. Tak ku pP. Ljaskovec seje na,parakende" v mezich sedmi okolnich vsi, Elena v mezich vsi Ziatarice, ale ne naopak; vzaijemn6 ~parakende"l je ku pf. mezi osadami Su~ici a Draganovem, ktere6 le~i na prav6m bfehu Jantry na sever od Ljaskovce, anebo mezi Burumli a Mu~ikli na Iev~m. bfehu Jantry na sever od Nikjupu. Prizdn6, do Uidn6 mery nendile~it6 misto mezi territoriemi n~kolika vesnic, kter6 se od nich seje v jiste'm ur~it~ni poftddku, slove mezdra. 3 1) Spcisoby tyto vyskytuji' se jen v Trnovsku, v hustC- ostidlen~ch kon~irudch, kde,zein6 je t~snAi" a vesnice jsou blizko sebe, ~asto s nepatrnym ilizernim. 3 2) Meze jsou ustanoveny die potokfiv-, osam.M~ch stromifiv, studAnek. karnenifiv, mohyl, rozvodi na vr~ich atd. Ka~ddi star~i yes mdi o sv~m iizemi n-JAk6 tureck6 sinor-name' (obydejn~ se NUk~ zkomolen6 san~er-lamd'), toti, starou listinu s podrobn~m vypsdinim svych mezi. Hlavni autorita ye sporech meznich jsou v~ak knihy feZ~ene' 1iitik1 (znamernd tur. i parez od stromu) ye star6 tefter-chane' (archiv6) v Catihrad6, jakMs spilsob,zemskych desk"., s popisem v~ech vesnic, jejich mezi a jejich po~u domfiv, v provinciich evropskfch i asiatskych. Knihy ty maji ohromnou cenu pro historickty zem~pis, ale existence jejich je ye v~decke' literatuire t~rn~P neznarna. 3)0 rozsahu a speisobu 3 ) Jsou i vsi Mezdra ve Vrac'ansku, Mezdreja v Berkovicku. Slovo je orientalsk&d: arab. mrdera fermne isol~e; nevraa ~abgegrenztes Saatfeld" u 11ammera. Osm. Staatsver('assung 1, 284 (v sandiaku Silistrensk~m). 321) 0 t~chto pom~rech pouIi~i jsem fie v sezenich stfitni raddy 1882. 3) Hammer slova ~kiitik" neznA. Fallmerayer 1840 (Fragmente aus dem Orient 1, 210) slygel v Kerasuntu o ~Ktittik oder Defter-chanml" se zprAvamni o obyvatelstvu toho m~sta 1462, kdy se vzdalo Tuirki~m.,Die Kunde, dass soiche Notizen im tfirkischen Rteicharchbiv verborgen seyen, ist eine Ent

Page  61 Mezni privo. Tureck6 zemskU desky. 6 61 jejich blitkiho nevim, nebot znarni jen n~kter6 iiryvky s popisei-n vesnick~ch mezi v okoli Belova, Panagjurigte, Kaloferu, Eteny, Adrianopole at., a to nejvice jen z druhe, tifeti ruky. 34) Zatpisy jsou psd.ny turecky; jak mi ifedeno, pochdzeji z prvnich dvou set let po dobyti Bulharska a pry po 16. stoleti vice doplfiovainy nebyly. Proto se v nich zjevuji nyne-j'i osady pod star'nmi jmdny, nni na mistech sanych zapomenut'mi, vedle vsi a hradifiv nyni docela pust~ch. 35) Seps~ni tohoto kiitidcu tureck~ho zajist6 je toto~n6 s finan~nim popisem zemi v~ech sand~akfiv evropsk'ch i asiatsk'ch, ktery~ die Hammera proveden dvakrate. Stary registr (defteri atik) slo~en za Mohameda IL. (1451-1481) a Bajezida IL. (1481-1512), novy registr (deft er dz'edid) za Sulejmana II. (1520-41566) a Selia I. (1566-1574). Druhou prdci v Rumeiji kidil defterdar Mohamed Celebi efendi, jent pifi t6 ptile~itosti 1. 974 (1566) slotil take' pojedndni o vlastnictvi pozemkifiv. Cela' v~c souvisi se seznamem h6n eili spahilikfiv s ozna~enimn dtichodfiv jejich, jent v 15. stoleti byl zalo~en a v 16. dvakriate dopln~n. Registra I6n die bezpednych zpraiv zalo~ena byla od sult~tna Mohameda IL. 1474; v protokolech Dubrovnicky'ch krAtce potom (1477) se zminiuje tureWk iitednik, ktery pro cisafe osmanske'ho,pi~e domy bosenskO. 36) Tato stard registra lenni dali Sulejrnan HI. 1530 a Murad III. 1575 znovu zpracovati; pozde-Ji vice doplfiovana nebyla, jako2 vilbec instituce lenni pti~ila do velike'ho nepof~dku.37,Kfitfk 4 je po dne~ni den vrchni instance pro -mezni spory v Rumeiji i v Bulhiarsku; dosateni vypisifiv z nC~ho ovs-er je spojeno se znadny~mi iitratarni. Ne2 stare' mezni popisy nedosta~uji. deckung von einiger Wichtigkeit. Mlan kaun vohld denken, dass auch iiber andere Stiite uud Provinzen der zcrtrfimuierten Monarchie von Byzanz im Kiltuk oder Steuerregister von Stambul stdtistisheh Angaben von solchem, Belang zu finden und nur auif diescin, nioch von Niemnand betretenen Wege ffir die Geschichte des tistlichen Imperiums und ffur den wahren Charakter anatolisch-griechischer lleichsvcrwaltung neue und griindliche AufschlIisse zu erheben xviiren." 34) Kus o mczich PanMagjurisktc otiski Colakov ye sv6 knilce 0 tomto mn~ste'. Za m~ho po,,3tu v Sofii byla jednou pifleiitost zv~dti veliwi mnoho o.kfituku", pifi odevzd~iv~ni' tureckych kn~h o danich z posledni doby pfed wilkou, ale jAi se nibodou nehodil k tornu a jinym se v~c zd~ila byti lhostejnou. 35) V Sredn6 Goffe ku pit. Strel~a vystupuje co kasabad (m~sto), Kopriv= 6tica jen co ikolibi. Milic'evid (KralJevina Srbija, Novi krajevi str. 113) slygel, ze pry ve starych Caffihradskych knihkich se Leskovac nad Moravou pi~e jeWt star~m jm~nem, Dilboc'ica (Glibo~ica). 361) Usnesenii dc rmittendo ad ilium, qui scribit domos Bosne Mt. Impe. ratori~" 26. febr. 1477, Libri Rog. 1476-8 (Arch. Rag.). 37) Ye zpr.ivAich Hammerovych, Osm. Staatsverfassung 1, 262, 335, 342~. 376 vhdn obyky~ thot aenc zatck; o prvnim popise 7za MohamdII Jeho syna d~je se zrninka toliko napnm mist6. Pojednitni defterdarovo, jenz' piovedl ~die Beschreibung der Lindereien des Paschasand.. schaks von iRurnifil taml'e 1, 342 old. 0 sepsini 16n Haminner, Gesch. des osm. Reiches I2 530, 112 339-341 atd.

Page  62 "Os 2 62 I. 2. Okoli' Sofie. Osady, jrnenovitC- v dob~ Krdialijsk6, houfn~ zanikaly a zatim vzriistaly jine';.podrobnosti terrainu i se jmeny se za tii stoleti valn6 zm~nily, tak ie se nevi, kde co bylo;. obyvatelstvo samo se prom~nilo v nairodopisne'm sve'm sloteni, a -odtud je nynii v~ude pino sporfiv meznich.3 1) * Uzemni se deli na ur~ity stdl1' vyrn~r poli a na obecni pastviny. Yes nesm~la die star6ho pritva at do pddu panstvi turecke'ho z n~ho ni~eho prodati ani2 starai' pastviska sv~ho dizemi zoravati. 39) To se nyni docela pfevraltilo, nebot sedldkfini 'v torn nikdo neptekaffi. Poeet pastvin se ztene'uj'e a rozsah orn6 pifidy se rok od roku roz~iiuje, cot se pozoruje nejen na vsich, ale i v rnestske'r fizerni, ku pf. Sofie nebo Plovdiva. Jednotlivi majetnici m~li za nejposledne-j'ich dob panstvi,osmansk6ho v dr~eni sv~m listiny, kter6 se jinenovaly turecky tapui, z toho bulharsky tapja. 40) Jeden z poslednich ndtiskfiv sprdivy tureck6 byval ten, te-tapije ~asem prohla~ovali za neplatn6 a nutili sedlt~y, aby si za taxy a bak~i~e u fiiadlif brali nov6 listy. Knihy o -tapijich v posledni dobb od tureck6 Ad~dy,odevzdAny vhidd bulharsk6; jsou to finan~ni seznamy z poslednich let pied vdilkou. Ku konci nutno ptipomnenouti, 2e die tureck~ho pri~va vlastnim unajetnikern ve~ker~ho povrchu zemnsk~ho je sta~t a 2e vzd~avatel& jsou jen do~asni dbdi~ni u~ivatel6. Die koranu zern~ je bo~i a tudi2 patii bo~imu z~istupci na zemi, kalifovi, stinu bo2iinu, tedy nyni sultdnu. Ze starotureck)?ch zdtkonifiv, sebran'ch od Haminera, vidimne, 2e kdykoli pozemek ne-jaky byl uprkzdn~n tim, 2e vzd~1avatel, at musulman nebo kkesfan, zemniel. bez d~dicifiv anebo utekI &i jinak zmizel (v jim-ka byla jen v pfipadu, kdyi byl zajat od neptitele), spahija jej uddoval jin6mu. Podobn6 v Turecku,do poslednich let vldda zabrala ka~dy pozemek v podobn~m pfipadu, jakmile byl po vice net tfi 16ta pust (tnachliil). BulharskiL vhida se ttireckych priv nevzdaia a utila jich ku prf. proti zemnim tureckych uteencfiv, kd~y2 se do jist6 doby nevrditili. 381) V poslednich letech po Sofijsku bylo pino sporf~iv o ~neiry, jeduoti i mezi.Bojauou a Sofili, kde Soflanci cht~li v noci zdupati setby Bojan~anfiW na pfizd6 mnstsk6, pry die star~ho obyc'eje prtivniho, coz' jim od vhidy pr~ekaz'eno v Uas obsazenim mista od z'andar merie. V Sredn6 Gorfe ku'pf. Koprivgtica a Panagjirigte jsou v krut~m sporu o meze se StreI~on atd. 39),Alte Widen kt~nnen nicht in Acker verwandelt werden: sollte es durch Gewalt gesehehen, s0 werden sie als Weide behandelt:. Sfar6 kanun'an&6 u lHammera, Osm. Staatsverfassung 1, 284. ~Es ist kanunwidrig, alte Weiden in Ackerland zu verwandeln; alt heisst nicht, was schon vicrzig Jahre her, sondern Uiber Mannsgedenken hinauis besteht", tamle 1, 4O6. Op6 -tuje se v turecky~ch ztikonech ai do nejnov~js'i doby. 40) Hammer op. cit. 1,'376 vyki~dal tapu co Erbpacht, Grundpacht, Grundzins, Erbzins, Pachtzins a odvozoval je od ffeck~bo rcnog. Slovem tapija se v Bulharsku C'asto vyrozumi'vaji tak6 listiny, t3?kajici fie ne jednotlivcflv, ale mnezi eebs vesnice. V Rumelii za sprivy vychodorumelsk6 slovo tapija pfeIoz'eno co viadalo (viadam drz-im, possideo).

Page  63 Aopi. 6 63 Skitnich pozemkdiv je mdlo. Jsou to hlavne- pastviska (sovat) na hora'ch i v rovindch, kter6 se pronajimaji, a nt-co lesiW. Po teto odehylce do otiizek pr~vnich a nArodohospodaifsk'ch vra~time se zase do vesnic okoli Sofijsk~ho. Obyvatele' pole Sofijsk~ho jsou lid prvobytny a proto v nairodopisn6m ohledu zajirnavy. Ndileieji ke zvhId~tnimu typu horsk~mu, kter~ 'se od sousedifiv 1i~i postavou, povahou a krojem, * menC ndfIe~m, a sidla svaL nid ve vysoko polotenfth dolirndch okolo Vito~e a zaipadniho Balk~inu. Ostatni Buihafi lid ten obv~ejnC- nazyvaji gopi 4') a zerni jejich 96psko nebo s tureckou koncovkou ~oplzik. Pfivod jme'na toho vysv~tlen neni, jakot tak& nevime, jak je star6. 42) 1 rozsah jeho je nejisty. V)?chodni Bulhatii po~itaji k Sopfim i obyvatele Vradanska, Trnska a jinych krajin. Z druhe' strany jm~no zasahuje at do Makedonie, kde sedlici kolem Kratova slovou dilern S6pje, dilern PoIjaci (obyvateI6 pole, roviny). 43) U Kystendilci'iv Sopi se nazy~vaji v~ichni jejich soused6, kteti jsou gad~nici, totit kteh' nosi uizke' biI6 nohavice. Nehled6 k narodopisn6 neur~iosti toho jm~na, nelze upfiti 2e obyvatel6,poli" Sofijsk~ho, Breznick~ho a Radomirsk~ho tvoti zvlii~tni' celek, lide vysoce rostli v bil~m kroji a v t~snych nohavicich. Soused6 jej~ich za~ Balkiinemn k Dunaji, ve Vidinsku, Lomnsku, Berkovicku atd., mnaji sice jistou podobnost s nirni, jmenovit~, v b~losti mutsk~ho kroje a v mluvt,, ale jinak jsou lid sv6ho spifisobu. Obyvatel6 Orchanijska, Sredn6 Gory a Ichtimanska liNi se od S'Opfiv Sofijskych a I Radornirskfch fipln~ v ka~de'm ohledu, v ntiiet~i, postav6, kroji a povaze; podobn6 i Samokovci, Dupnifane', Kystendilci a i Trrn~an6, kteh' mnaji jistU typ jit rnakedonsky~. 4') Plural zni i S16pje anebo kollekfivn6 s 6lenem neutr. sing. s6peto; srov. T~irceto, selj~iiieto, g6steto, liv.-Ideto atd. Viz Per. Spis. 8 (1684) 89. 4)Thraddt lc~rczt, Zcorcdot, n.a ktei-6 uiyslil Aafitik sed~li jen ii mnore Egejsk6hou fa sti Mesty naproti ostrovntThasu, a v krajinfich vnitrozemskyeh se uezpoiniaji. Slavejkov v Cltinkii o gopecht (Per. Spisanie 9, 121) poukazuje k jedin6mu slovu bulharsk~min, kter-6 jminki Sopfiv se podobti:.iopka listi vodovodu, vytok vody na ka~n6. Jeho min~ni, z'e by tyto ntizvy, jako Sop, Rupalan atd. byly jen m~stsk6 ptrezdi'vky lidem vesnickyrm, oznachujici,,chora divaci, prostaci, debelaci, choriati, serjaci, kolibari, balkandiiji',.)neni zcela sprtivn6. Jsou mezitim i lokalni nflzvy starych krajin a plemen. Kdez'to na zalpad6, v Albanii, N~rn6 Hoffe a Hercegovin6 cit pro plhhn6 jeWt iije, v Bulharsku zaniki a jimena plemen i nahiji mistemn nabyla jist6 pfihiany (jako ku ptGra~chovo ii Breznika). JinA z tech nAzvisk jsou vzata od zvhi8tnosti miuvy. VPirotu fikaji' Sofianciim Toktinci od tok' (v Pirota GUk, pfibi=6n s toliko), obecn~ho piilepkii mezi r'eci; debarsti Mijaci slovou tak od ini e misto nije (my); podobn~ho' piivodu jsou riizn6 krajinn6 ntizvy v TLhrakii. Sedifici na, vy'chodnim bfehu nejdo~ej~iho toku rfeky Osmu slovou Ninjovci, pon~vadz' ifikaji ninte inisto segci (nune). Jeden archimandrit-a kltistera, Rylsk~ho vypravoval mi o n~em podobn~m z konc'in feckfch: Ikekovd na v3ychodni' stran nejdolejgiho toku Strumy slovou of' Jaqvc~vax (sing. Jc~v"rx";), nebotfiHkaji 84s- misto rco'eoe (nyni). Srov. chorvatsk6 Stokavce, Nakavce, Kajkavce od S'to, 6a, kaj -co? 43) Karanov o Kratovsku v Per. Spis. stars'iho poffadi sv. 11.a 12 (Braila 1876) 127.

Page  64 644 64 I. 2. Okoli Sofie. Sedha'ci okolo Sofie jsou lidst silni a vysoci. Tvaite jsou nestejne', ale hlavn~ vynikaji dva typy, jeden slovansky pod6l BalkUnu a -jeden rAzu turanske'ho, snad pe~en62sky', okolo Vito~e. 44) Tvaite muifiv i 2en jsou vice m~n6 nepfkn6; za to spattii kra'sne' li'di za Vito~i v Radomirsku. Jsou zdravi a otuzili; v zim6 za sn~hu sed1&dci vych.Azeji s rozhalenyma prsoma, a divky i za nejprud~iho mrazu ubiraji se do m~sta na trh bez kotichu. v te'm2 od6,vu jako v le6t. Miuva jejich n~le~i k za~padni skupin~ n~dtedi bulharskych, jeji- preI apoti skupin6 vychodni je vice ine'nE tok IskrU 45); ale neni v cel~rn poli stejna, dMic se na n~kterci poditeei. 46) Mezi osobnirni jrn~ny trvjL leccos staro~itn~ho, jakkoli se zde, jako i jinde, v~dy vice tisknou do popftedi jm~na svatych ktestanskych. 47) Co do povahy jsou lid& dobromysIni, ale phi tom nedfiv~fivi. s utn~lou pi'etvdtkou, chyth a leckdy sv~hlavi. Podrdi~d~ni sti~vaji se rndsiln)?mi. Za poslednich dasfiv turecky~ch zabijeli jednotliv' Cerkesy podtaji po polich kyji 6i dlouhymi, tlustymi holemi (s a), bez ktcr'ch bulharsk3? sedlkk ze vsi nechodi, jmenovit6 k pob~ddni volLiv a bfivolfiv, do vozti zapita~enych. No~eni t~chto velik~ch kyjL~v bylo po Bulharsku die sv~ectvi rytite Dernschwarna obecn6 ji2 v 16. stoleti. Sofij~ti sedhici teck'rn biskupfi~ni v divokych excessech nahrnali takovy strach, 2e posledni z nich Dorothej, ktery ostatn6 byl Buihar z Kopriv~tice, na kvap utekl do Berkovice a vice se do sv6 stolice nenavr.Atil. Take za. bulharsk6 doby leckdy se mezi sebou zle potloukli o vesnick6 meze. Krorn6 toho byvA jich od stran politick.?ch ~asem u~ivi~no k vytr2nostern phi volb~ch v rnist6 sam~rn. Ziji velmi skromnn6, ale za to piji silri6 a sice rakiji (p.Alenku ze sliy). Sofia ji2 za Lureckych dob byla rozhhiL~ena, 2e ma z bulharskych m~st nejvice kr~ern, a Sofijsko je jediny? kraj, kde nmifte~ daste-ji vid~ti napil~ho Buihara. Nejprvobytne-jM 6Lst zdej~iho lidu jsou obyvatel6 okolije Iskrecke', na horich mezi Sofli a Berkovici. Domaci 2ivot se dr~i starych zvykiLiv a poh~dkuiv. V jistych horskych osaddich okolo Vito~e a Lilinu trvaji jeWt star6 rody (blh. rod nebo fern. roda), kde n~kolik 2enatych brath nebo bratranctiv bydhi spo~en~ pod jednim state~inou (domakin, domo-.vladilka, stopanin, djado), kterymr rnfi~e by~ti i 2ena; take' v sousednim 44) 0 Pec'encich v Sofijsku viz nahoike str. 5. Podobn6 typy *jsau okolo, Nov~ho Sela v BalkinO nad Sevlijevem, o niehU srov,. K~anitze, DonauiBulgarien 2, 221. 45) 0 n~iiediclh bulharskych, jejicH~ prozpytov~ni zah.iOiI Grigorovic', viz n~ktord m6 pozrninky v Per. Spisanie sv. 8, 84 sld. liranici iskupiny vycliodni i z~ipadni podrobn6 udsivA Slavejkov tamie, sv. 9. 115 pozn. 4 6) Drinov, Archiv fur slav. Philologie V. 373 pouk~izal k tosnu, ie v& vychodni &isti pole Sofijsk~ho stare6 i. je vz'dy a (kagta), v ji"ni pk s pfizvukem je % (p'bt), bez n~ho a (patfivam). Takovycli rozdil'i je v hlssksich, y e slovech ovens daleko vice. 4 7),Slavcjkov ve zmin6ni~m 614nkii poukazuje ke jm~nu'm Kamien, Sokol.. Golhb, Zelez Wt., kterAi se drii mezi gopy.

Page  65 Sedhici okolo Sofie. RabuA. 6 -& r, 6 -5 Breznicku a Trnsku star6 ziizeni toto je~t6 2ivofi. 481) Jinde po Bulharsku za. siln6ho rozvoje individuality se snahou po osobnim jm~ni' zfizeni rodove' jit da'vno zaniklo. Sop i Sofij~ti jsou vesm~s rolnici, krom.6 nemnnohych past~fiiiv na podhoff; sedi stalle v dornov6 a nechodii nikamn jinamn na praci, jako femneslnii jejich soused6, zedniici z Trnska a Radomirska. Polo~enim hlavniho m.6sta do Sofie bohatnou prodejemn potravin, ale 2iji po svlm., leda 2e pon~kud opravuji' zevn-j~ek sv'ch chalup a tu i tam stavi kostely anebo i Akoly; krom,6 toho si po vAlce opatfili mno~stvi koni, tak 2e pfi selsk'ch slavnostech v~ude se zjevuji silne' kavalki~dy v malebny'ch krojich. Pied soudem n~kdy jeden druhe'ho 2alue em v zahradC- vykopal bifivolsk6 rohy, v nich2 byly ukryty - zlat6 penlize (Z'eltici). Jsou pobotni, ale nezda'lo se mi, z'e by byli pov~re~ni; aspoft jseni AMd~ na vsich?dasto pracovati i v ned~Ai a ve sva'tky, co se v Bulharsku jinak nespatfuje. Vz~d~ni mezi nimi je mAlo a tak6 nyni, pfese v~ecko iisili vAddy, o Akoly na vesniclich nemnoho dbaji. Obecnii tty vesm~s dr~i na rabus'i, jeho2 zdfezy po~ivaji v~t~li da~ve'ry ne~1i psand kniha. U kmeta (vesnick~ho pfedstaven6ho) ka~dy ob~an ma svou hfilku (kle'jka) s finandnimi vruby o, danich zemnskych i obecnich; vedle toho tam visi i,hlavni kniha"l, diouha' to ty6 s U1ty obecnimi (masrdfi, z tur.). Ku pf. ve vsi Donlnim. Pasarelu (117 domifiv s 737 obyv.) vid~l jsemn 1883,,obecni' archive, jent se skla'dal z 250 krAtk'ch ty~ek die osob a 4 dlouh'ch s obeenimi zapisy. Kmet v~d~l z pamn~ti, komnu ktery kus patfH, a take' katdy obtan znal zname'nko sve' hu'lky, kter6 bylo na hofejim. konci vyfezj~no v podob6 horizontalnich a vertikalnich 6rt rd~zne'ho po~tu, v~elijak se k~iiuji'cich. Hiftlky byly vesm~s prfiftezu ~tverhranne'ho; z jedne' strany se zatezuji vruby o torn, co je dluten ddt, na druhe' o torn, co jii dal. To jsou 6,rty a r~zy" mnicha Chrabra, kter3?mi Slovan6 psali pied zavedeni'm pisma. Ostatn6 i terminy dani na poloostrov6 6asto ukazuji' k zdftezcim: tureck' icesim (od kesmeic fezati), srbsky pores dafi vfijbec atd. Zvld~tn'ost Sofijska jsou mRlebne' ndrodni kroje. Vzbudily jiz pozornost starych cestovatelifiv 16. a 17. stoleti a od tech dob se ani rnnoho nezrn~nily. 49) V mnutsk~rm kroji je pokryti' hiavy 481) Mlady jurista bulharsky, kterk' pige pod pseudonymem Rodopski, ku konci jedn6 rozpravy v Period Spis. 18 (1886) 429 slibuje podrobn~jM' prAvit o bulb. zidruze, kterou soudni Afednik nejsniizeji a nejddkladn~ji mine studovati. 4 9 0 krojich v Sofijsku pige Kuripegid 1530 ve sv~m jItinerdfi"l, Z'C MU4 ieny, d~ti maji ~all ro~ck und hemubder mit seyden ausgeniit, tragen auch an ihren hbilsen, oren silberen, mnessingen, pleyen ringlein angehenckt, tragen auch zt~pfe, vnden bis auff die erd raichend vnd viel geschmuck daran".. I Ramnberti 1534, Busbeck a Dernschwam 1553 si v~imnli t~chto krojftv. J i re 6 e k: Cesty po Bulharsku. 5

Page  66 66 436 I. 2. Okoli Sofie. a obuv u v~ech Bulharifiv stejny. Nosi v~ude hn~d6 chlupat beranice, celkemn nizk6 a na vrchu ploske', kter&6 slovou kalpaik nebo, gugla (z lat. cucullus, jako starodeskd kukle). Lehke' derne' kalpaky in~stske' jsou jen zjemn~nd imitace t~chto t~k3?ch &epic selskych. Obecny ndirodni obuv jsou ko2ene', ikerinky svj~zan6 op6Lnky (opinci, carvtui). V Sofijsku nosi mu2~ti a jmnenovit~ ho~i tak6 maI6 lehk& sv~itloderven' &epi~ky, od fesu tureck~ho s jeho striapcem docela rozdiln6. Jinak je Sofijsky a vidbec ~opsky mu~sky kroj docela sn~hobily z domaici vln~n6 hdtky: t~sna' kazajka s rukj~vy a t~sn6' husarsk6 nohavice, ga'sti 6i benevreci, kterftLo druh6 slovo je znuimo po cel~m. poloostrov~, v Rhodop6 tak dobite jako v Dalmacii. Ko~ile (riza) je lemova'na bohatyrm vy~ivatnim nejvice ~ervene6 barvy. Okolo t~1a stkvi se na sttevic i vice ~iroky, tvrdo~erveny vln~ny pjis (p "as), n~kolikri~te dokola oto~eny. N~kdy oble'kaji jakousi modrou hrubou tuniku bez rukj~vfiv, anebo ~ernohn~dy kabatec s bil1rm a modrym vroubenim. V zim6 rnu~i i 2eny uosi ov~i ko~ichy (koluch) se srsti do vnitt obrscene. PastSTfi, ku pf. u Dragomanu a na Balkn6.n, odivaji se kabdtci a nemotorn~mi nohavicemni z eern6 kozi kfr~e s chlupatou stranou yen a v tomto obleku, s hutiatou beranici na hlav6, vypadaji z ddl~ky jako medv~di nebo jako obrj~zky star~ho boha Pana. Mu~Ai nosi budT velnmi d1ouh6 vlasy, budT si h~avu po turecku hiadee ostfihAvaji; bradu nosi toliko pop, ostatni jen kniry. Zensk' kroj je temnnomodr~ d1ouhy ~at bez ruk6Lvd~v, pokrytkV rciznymi ornamenty 21ut6, ~erven6 a bil6 barvy, ktere' jsou pfi~ity co kv~tinky v podob6 malych chumnAUftv pod~l jednotliv I ch ~vfi. Na rukou vynikaji ~irok6 rukj~vy bih ko~ile, bohat6 vys-ivane, kterdt tak6 ze spod vynikjL a2 pod ~aty. Ka~dd yes miL sv6 obrazce k vy~ivj~ni, die kter3?ch se vz'j'emne hued pozn.Avaji. Okolo t~Ia nosi t~k~ ko~eny~ pds (p'pj'as,), asi dvou pidi z~ifi, na zdponki~ch ozdobeny velik'mi kovovymi puklicemi (paf[ti, v Trnovsku _pichti); cely pj~s je ovesen mno~stvirn starfch i novych stfibrnych minci. Okolo hrdla zase visi mince na nitkach (ndniz), v u~ich jsou njLu~nice (6'bici) a na ruce se navl~kaji WUk 21ut6, mosazn6 na - ramky (grivna) podoby,,pfedhistorick6". Na nohou nosi bi16 pun~ochy a op~inky. Vdane' 2eny hlavu pokryvaji bilyrni ~dtky (krpa), kter6 jsou vzadu pod viasy uzlern svdiz~iny. D~v~ata (momi-te, sing. m6ma) chodi s hlavou odkrytou. Viasy maji upletene' v mno~stvi dlouhych copiiv a k nimn pripevfiuji umn~16 dlouh6 pietenice, kter6 jsou op~t ov6~eny ikadarni starych penizktiv. Mince tyto na pasech, na hrdle a na copech kin&i pi kad~m. kroku jako fet~zy. Obsahuji cely archaeologick)? kabinet, ve ktere'm jsou zastoupeniy hlavn6 kusy tureck6, ben6atsk6, rusks, star6 Des Hayes -(1621) pod~ivi (p. 77) obiaz muie a zeny od Sofie, kresleny~ patrn6 jen z paxnki, i pige o kos'ilich pestry'mi barvami vy~itych a o d~ouhy~ch copech s mnincemi.

Page  67 Kroje a z~iavy selsk6. 6 67 rakousk6 a ~panM1sk, a leckdy i stkedov&k6 nebo anticke. Nejde1M copy vidOl jsem za Vito~li, ku pk. jednou o Velikonoclich (JYelikden) ve vsi ketene' Krape'c pod prarneny Strumy: di'vky herkulsk~ch postav s ~erven'mi vln~nymi p.Asy, s vy~ivan'mi rukdvy, s chvojim za ozdobu zastr~en'rm do vlasifiv a s copy, ktere', posets mincemni, jako ~upinove' rybi ocasy spl'~valy at k zemni. Fales-ny' tento cop z koziny nebo vIny, opatten' penizky, slove v Sofijsku kocal (bez pen~z opas1ca) anebo kocaic (v Pirotsku prcadk). Jednotliv6 copy skutednych vlasftiv nazyvaji' se u Sofie vitici, u Pirota -ive'ta, u Kratova koceli. Ve vychodni'm Bulharsku okrasa 2ansk6 hiavy slove kok (kokit), kosifcnik (kosdta sing., viasy). Per&in je cop mu~sky, dokud se kkestane' ~asto po turecku na hlav6 holivali, ponech~ivajice jen dlouhou k~tici na temeni. B arvy ('dirka, tur. boja) k la'tka'm si Buihaki pripravuji sami, nejvice z rostlin. Tvrdo~ervenou barvu dlive dobyvali z matiny barvifsk6 (Rubia tinctorurn, blh. bros', na zdtpad6 broc', srb. broi'), ale v nov-j~i dob6 barvivo to vytiski dervec (cochenille, alkerme's). Ziuta a tak6 ~ernd. barva se d~l ze sumachu (Rhus cotinus, starofec. oo~ blh. na zdipad6 ruj, na vft'hod6 Stnradli'ka, tetrja'). Zlutdi dz'echri-boja vyrt~bi se z kru~iny (Rhamnus). Jedna 2lutavdi barva pochitzi z li~ejniku (kameni'6ava boja v Nevrokopsku). La'tky se pripravuji na tkalcovsk~m stavu (stan, v Sofljsku radzboj). ) Zvld~tni podivini poskytuji sbory (posviceni) na poli Sofijskein. Zdaleka viaji Jelenki, chochole z bi16 su~en6 tr6.vy, i'eden6 kojI, kol01 (Stipa pennata, na~e ~vousy sv. Ivana") ye viasech divek a kohouti peki ye viasech ten; penizky copiftv a pds~iv drn~i stfibrnyrn zvukenm pki tanci a daleko se rozh~haji zvIA~tni' tdihle' zvuky dlouh~ch chorovodn~ch pisnif, z nich2 i pi'i de1~i'm cviku t~ko vybere~ ne-jak6 slv. C2 horo6 se tanci nejvice jen pki zp~v6, bez priavodu hudby. Nev~sty selsk& pled svatbou dolej~i polovici tvdfe zahaluji zjivojemn penizktiv a korAlkf1v, a v tornto zakukieni' chodi i na trh do Sofie. Takov6 z.Abavy Ize vid~ti i u Sofie same, ku pf. v pdtek po VeUik noci je sbor v Poduje'ni, prvni vesnici na Orchanijsk6 silnici a 17. maij'e na den sv. Nikoly Sofijske'ho na U6bunaru (tur. tki studnV&) vedle Ni~sk6 silnice. Na tomnto druhe'm mists nalez.A se iajasma (6ydaqpoe), studdnka svkcene' vody, kterou si sedjL6ci nabiraji do kihvi a nosi domift. Okolo palouku se kadi' improvi10O) Tyto dva v.~razy pro stav tkalcovsky stkrka-is Dubrovnika: v rnost~ Hkaji rdizboj, na horich herceogovskyrch stan. BulharskA terminologie stavu je starA: g6rnjo i d6lnjo lkrosno, ni~telki, ustd, birdo rozd~lend na glavi a ty na 4- 10 ziha (mnezery mezi t~mito slovou meidulgci), 8kripci, vdtali V(plur.); nif Z'ica, tk~m tikam., dotkadvamn Wt. '1) Jsou i osady Kojiovo ve Yidinsku, Kojlovei v Nikopolsku; srov. srbsk6 jm~no kovilje, rusks kovyl' pro toU, tra'vu. 02) NMkolik chorovodnyeh pisni ze Sofijaka je otisftko ye sbornicich ('olakova a Ka~a-novski~ho a v Per. Spisanii ve s~vazcich 1,7 16, 17, 18.

Page  68 68 68 1. 2. Okoli Sofie. sovan6 kr~my pod plachtami u vozuiv. Ra~no jsou slutby boti, odpoledne tanec: chor6' ~opsk6 a sice mom'nsico chor6 (div~i), lensko elhor6' (vdanych ten). smi~en& choro s jiriochy selsk'mi, pak tive' arnautske' chor6 makedonskych zednikd~v, cincarske' dvojtance s klekdnim na zeini, oddiin6 choro, Cika~ntvWat. Tance ty jsou velice jednoduch6: dva kroky na pravo ku pifedu, jeden krok na levo, nazpkt, n~kdy iive-ji, n~kdy pomaleji, v fad6 nebo v uzavreneni kruhu, jako srbsk6 kolo, rumnunskd hora, novoitecky xo~o'g a proven~,alsk~i farandola. Krotkost tanclfiv Balka'nsk6ho poloostrova dobite charakterisuje jedna turecka anekdota. Kdyi sulttan Mahrnud II. v kasa'rni~ch Cat~ihradskfch zavedi moderni exercirku (tur. taltrir), Arnauti rnyslili, te je to n-jaky vojenskv tane, a divili se, pro6 Turci zadali ve vojsku ~choro tan~it". PH te~enych sborech ve v~ern v1ddne fichdt radost bez hluku a kfiku. DalI~I vesnice zdhy se rozej~dou spole~nE, domnfi a pri slunce zitpadu louka jit je pusta. Jako hudebni na'stroje pitevla'daji po cel6rn Bulharsku dva, gdjda (dudy) a kavdil, jednoduchdi to dlouha pi~fala pastyfskd. Dokonalej~i jeden n~istroj, podobny? houslim, nejvi'ce o dvou strunacb, na kterych se vyluzuji smutn6 zvuky pormocii ~mytee. slove gadu'dka (gad~tiam 6 i ~dzivam, imperativ pogadi'vaj, hudebnik gaduldr) anebo i ciglilka (hudebnik ciguidrin). Pon~kud vy~~i stupefi s pronikavyrmi zvuky jsou cikj~nsk6 housle, kter6 slovemn tureck~m (pfLvodu perske'ho) se nazy'vaIji kemene', kemenc'e. JAn' rndstroj je bulgarina, drobnji kytarka se ~tyirmi strunarni, na kterych se drnkd brkemn husirn; jemnne tik~n~i jejii casto se ozyvA z krdrmfiv a kr~ern Sofljskych, a na,,sborech", ktere' byvaji napolo i jarmark, se i proda'vaji. 3) Hraje se na n6 beze zpevu, jen k potitku hudebnimu. Pomadci Rhodop~ti zpivaji sv6 pisn~ph zvuci'ch jin~ho podobn~ho n~stroje. jehotto struny (telove) bijii prsterm; to je drnkja-ta Cepinciftv (sloveso zni dr'nkja, da si podinkja, oradinkja). Na vygin6 Dospadsk6 tute' kytarku nazfvaji bajlamad. cot je ndizev tureck3? (baghlamd'), utivan~ na hordch vnitr'ni' Male' Aslie; do Rhodopy pf~inesen od Jurukftv, ko~ovnych pastytdf tureckych. V~ecky ndstroje vyrdbe-ji gajdari, kteti tvofi gajdarski esnaf (cech). V Bulharsku se nalezaji i p~vci, podobni srbskyrm guslardnir. Po ndm~stich v Sofli a jmnenovit6 ii prvniiho, mostu na Catihradsk6 silnici den co den mnfi~e~ nalezti slepe' gadulary z Vakarelu. kteht phi trpuchlivych zvucich gadulky mnezi shiukemn ti~e zvESdavych s roztatenyrmi zvuky a s mnoh~mi pifestalvkami pe-ji znarne pisne o, Bolen Doj~inu, o Mom~ilu vojvodovi, o Marku kralli a o, starfch hajduclich. Co p~vci jsou prosluli i Teteven~ti cigulari' a Razlo~ti 53) Turci ten rnistroj nazytaji tambtura, coi se ujalo ui Srbfiv a Chorvatfiv, ale i ui t~chto jeden drib se naz~*vii bugaro~a (srv. Kuha6, Prilog za povjest glasbe juhnoslovjenske v Radii jugoolov. akad. dii 39 str. 99 old.).

Page  69 lance, hudebni nistroje a zpe'vy. 6 '& 9 6 slepci. Takov6 2~ebr~ky s houslitdkami" vidMl v Bulharsku jit 1555 Dernschwam."11) Jinak je zrndmost ndrodritich pisni hlavn6 rnajetek 2enskych s dobrou pam~ti. TakovjL p~vkyn6, kterd fasto umi do sta pisni i vice, slove pesnop'j'ka; niu~sk~ho jm~na pesnop6j se nyni neu~ivA (kikaji peve'c), ale o ddtvne-j~im jeho upotifebeni sv~ddi jin~no vrchu, feden~ho Pesnopoj v Sredn6 Goife na lev~m, vychodni'm bitehu i'eky Stremy, naproti vsi Cukurli a Hissarsky'm teplicim (jii na Barthov6 map~,Pesnepoi Tepe'). V Bulharsku se zpivAt velmi mnnoho nejen na zaibava~ch, ale ipiki pr~ci, jmenovite- na poli pH 2etv6. Pastyfi anebo 2nedky (Mevarki) na vr~ich proti sob~ polo~enfch zpivaji dasto sti'idav6, jednu strofu jedni, druhou druzi (nadpjdvat se). Pozoroval to jiZ' Gerlach, kdyt jednoho vedera koncem diervna 1578 ptirazil do Vetrenu za Trojansky~mi Vraty. 55 ) Take' Bulhaifi z intelligentnich thid, jakmile se sejdou, daji se do zp~vu. Ka~dd hostina konti se zp~vem a tandeninm choro. Zpivini pisni. hajduckych, chorovodnjych a nmilostn.~ch v ch6ru nalirazuje ~Ast konversace. N~ip~v ov~ern stoji pod vlivem prirnitivnich hudebnich na~strojliv i napolo nosov~ho i'eck~ho eirkevniho p~ni, a proto byvtd jednotvdrny. Stare pisn~ pifisobenim nove'ho st~tniho, hospod~fsk~ho i spole~ensk~ho 2ivota bohu~el za~inaji siln6 mizeti. Mnozi star~i viastenci bulhar~ti, jako pp. Slavejkov, Drinov, Karavelov a jini mi vypravovali, 2e za sv~ho d~tstvi slychali mnoho p~kn~ch pisni, kter6 nyni nikdo vice neumi. 3. Ze Sofie do Plovdiva. Spfisob cestoviini. Iskersky most, a ilmaki silnice (Trojanov p-ht). Novihan se zficeny~m karavanserajem. Vakarel. Iehtiman. ~Trojanova Vratal. Vetren a jeho hradisko. Prvni pohied do thr~ck6 roviny, na, Rylu i Rhodopu. Prameny Marice. Tatar-Pazardz'ik. Zeleznice do Plovdiva. Stay kommunikaci v Bulharsku naleza se ye stavu pifechod.. nim. JeWt za poslednich let se v celku neli~il mnoho od onoho, pro ktery Ami Boue' 1840 ye Mtrt~m dile sv6,,urquie d'Europe" napsal na'vod k v~deck~rn cestalm po tomto poloostrov~. Ale nyni' jsou star6 doby u konce. Stavba 2eleznic zvolna postupuje a za etvrt stoleti poloostrov Balkd.nsky' bude miti svou sit 2elezn'ch dh, pfed kterou se zbytky prvobytn6 poesie innohoned~lnich vozovych a ji'zdeckyeh cest utekou jen do n~kofika odlehlych z~tkouti horsk~ch. $ 4) U Konuu'e v Plovdivsku zaznamenalvi: ~Item 8 bulgarische bettler seind uns begegnet, haben sich an der strassen nidergesetzt, under denen ir zwen auf fideln gefidlet." Rkp. Prazisky f. 2 i7'. Al 5),Auff den Abend haben die bulgarisehen Thiitern zwisechen beyden Geburgen Instig und ehcrweise gegen einander tiber gesungen, mid eh' eine Parthey auffgehbiret, hat die andere angefangen."1 Gerlach p. 518.

Page  70 70 70 1. 3. Ze Sofie do Plovdiva. Za m6ho pobytu v tOchto zemich byla v knitectvi, jen dra'ha z Ru~uku do Varny (od 1867); v~ude jinde jezdilo se koftmo anebo vozemn, ku pf. ze Sofie do Trnova pe-t dni, do Varny v zim6 i sedm. Za to m~la Vychodni Rumelie od 1873 MMt~ kus Hirschovy dr~hy z Caifihradu do Sarambeje u TatarPazardtiku, s odv~tvim do Jarnbolu. Tyto dr~hy se s nas'imi peelivE, vydr2ovanyrni 2eleznicemi porovn~tvati nemohou; vypadaji zanedban6 a nedopou~t-ji rychlych jizd. Traf JambolskjL je nejbidn~j~ Melenice, kterou znd~m v Evrop6. Daleko leps-i ne~li rumelske' linie je drAha z Ru~uku do Varny, nebot slou~i k miezindrodnimu spojeni s Cafffhradern. Nyni se dokoncij'e prodlouteni od Sarambeje pipes Sofli do Srbska, k spojeni se siti evropskou r. 1888 bude se jezditi ji2 po cels Wiie z BMehradu do Catihradu. Na poslednim sn~m6 bulharsk~m, v listopadu 1887, jednalo se t62 o pokra~ovrni trati Jarnbolsk6 a-Z1 k mofi do Burgasu. Vedle tWhto kusych drah maji ob6 zem6 sit silnic (blh. s's' z chausse'e), zanechanou od Turkdiv. Jsou to Mirok6 cesty, zalotene ne pro obchod an-ebo ke spojeni obydlenych mist, ale k fiielu 6istC, vojensk~mu. V PodunaJI pochdzeji hlavn6 z let ~edes~itych, z doby Mithada page. Kdo se dnes po nich projizdi, ztidka mysli na nedalek6 dni, kde obyvatelstvo od sv6 polni prdce nidsilni~ byvalo shdn~no a pfidr~ov~tno k silnidni pr.Aci co robotM (angarja), za kterou se nedt~valo ani hah~fe odm~ny. ViAdy bulharsk6 a rumelsk6 silnice ty opravovaly a dostavovaly, ale toto doplfiovdni ~1o pozvolna, nebof prakce kona'na jiz jen za plat a to vy2adovalo velik6 titraty. Citelny je hlavn6 nedostatek mostiiv; na Iskru ku pi~. od Sofie a2 k isti neni 2;idrn~ho mostu vice, a tak6 jinde jsou ~aste' brody. Za z16 pohody pocestni dekaji na bteziclh rozvodn~nych i'ek, a2 vody opadnou Krom~ toho mnohAi m~sta a mnoh6 dfitle2iV trati ztAstaly krom6 t~to tureck6 strategick6 siti silnikni (ku pt..Vraca), a jinde zase turecke' silnice byly tak na kvap zd~ldny, 2e se v brzku rozpadly. V noci,.jmenovit6 za z16 pohody, se i na tWhto silnicich nejezdivAi. Jen v parn6m 16t6 prti mn~sici byvaji velike' cesty za no~niho ptichladu o~iveny vrzajicirni k~rami bcivolskrnii. Na hlavnich tratich, hlavn6 ze Sofie do Lomu a ze Sofie pipes Pleven a Trnovo do Rukuku, jezdi po~ta, zfizenA die rusk~ho spfisobu, s otevifenymi ko~dry toliko pro dva pocestn6. Nejsou to pravidelne' jizdy, nybr2 kady cestovatel si najme povoz pro sebe a vyjede v hodinu, kterou si salm vyjednal, jako n~a ni6 -jake' na~i ~extra-post"; die toho je i cena velini vysokjL. U~asn~ rychlost t~chto po~to-vniclh jizd (v rovin~ 12 kilometrfiv za hodinu) neni bez nebezpe&i. Jeden mdij pfitel v noci se vykiopil a upozornil postillona teprve vy~stfely z revolveru, 2e pocestn~ho ztratil. Jednou ztratila po~ta v rovinalch u Plevna sam~ho ministra zahrani~nich za'le~itosti i po~t, p. B.; od stanice jeli nazpRt jej hledat a na~li jej klusaji'ciho pfi m~siitku p6~ky po tich6 stepi.

Page  71 Spfisob cestovaini. Dopravu po~tovni dr~i v n "mu od st~tu spolednost kupcct bulharskych; kon~ se stkidaji na tetnych stanicich. Na silnicich a v rovin~ tak6 i na polnich cesttich krom6 nich cestuje se obecn~ na vozich a sice dvojiho spfisobu. Dvou;sedadlove' lep~i kod.Ary ve spcisobu otevfene' dro~ky, Waend od 3-4 koni. slovou ve zdej~im ndzvoslovi paj~tony. Ctverhrann6 prost voziky bez per s obloukovou pldt~nou stfechou, ye kterich se cestovatel die libosti mi1~e na sen6, pokryte'm koberci, posaditi nebo polo~iti jako v ne-jake'm stanu, slovou tadliga. Vozkov6, pqjtondz'ii a taligadiiji, jsou Turci, Buihafi, n~kdy Arme'ni. Tur~ina je vidanoucim jazykem v jejich kruhu. S koni, ktetii nevNyji~d eji nikdy bez zvoncifiv a rolnidek, zachazeji velmi ~etrn~. Cena zdivisi, jako nejv~t~i ~dst koupi v t~chto krajindch, od smluveni (pazarlyk), kter6 se inusi staiti napffed v pkitomnosti sv~dkifiv; kdo urni smIouvat, jede lacin~, kdo neumi, jede draze.'1) Na ustanoveni ceny pfisobi rozmanite' okolnosti: je-li sucho nebo 'bhito, Vspadi-li n~kde ne-jaky most, byvaji-li kde loupeznici a jmenovitj~ * je-li mnoho povozift na rnists nebo mailo. Krorn6 silnic a v hornatych krajin.Ach se cestuje jen kotimo. *Ku pozorovdini zeme-pisn,6mu, kde je zapotfebi sthih~ho rozhl~edu ~0cek~m horizontu, hodi se ovsem, vvhan e eso~n i zdeck6. Krom6 toho mu ndile2i pfednost pfede v~emi jiny'mi spd~soby, pon~vad& cestovatele ye v~ech pohybech dinii neodvislym. V rovinach celodenni dfep~ni v sedle na pa1div~m siunci ov~em je nudn6 a pfi jednotvdrnosti povrchu zeinsk~ho m~ido prosp~~n6. Proto se k de1~im. cestdm 16pe hodi spojiti oba spfisoby a u~ivati v rovindch vozti, v hordch koni. Obytejny~ klti jizdecky produv.A se za 150-9200 frankfiv; za najat~ho kont~ plativaji se 92-4 franky denn6. Pfi rostouci fiprav~ silnic a phi klesdini karavansk6ho oh~echodu -se nyni kon~ k n'j'mu nenajdou v~ude tak snadno, jako prve, nejl~pe jeWt v horskych osadiuch, ku p1. v Kopriv~tici, Kotli, Trnu. Konici hor~ti jsou mali, ale velice vytrvali. Najaty na deM~.jizdu kiradiija (koh~af 6i mezkaf) miftie cestovateli zastupovati i sluhu. Mnohym, neptijemnostem ujde, kdo mA. sv6 vlastni dobr6 sedlo tureck~ho spfisobu, kter6 se hodi na kade'ho kon6.2), Na silnicich se v jist3?ch vzdalenostech, u vsi nebo docela o samot~i, nalezaji hospifidky, i'e~en6 han 6i chan (v 'plur. chanis'ta, anis'ta), kirc'ma nebo mechand. Nejni2~i thida jejich poskytuje pohied nepfili~ vdbn~. Ptedstavte si dfevC-nou chalupu 1) Z~ivdavek danyr pfi ismInveni od pocestndho vozkovi nebo naopak od vozky pocestndmu slove kWpmr nebo pej. 2) BulharskAi terminologie konrisk~ho vystrojeni (takim z tur.) je nejvice pfivodu tureck~ho: 8edlo6, zengiji (tiemeny, jen Lovhangti Pomici ifikaji 8trhme), j uzda (tur. dizgin), gemn (z tur.) udidlo, oglavnik CiHi jular provaz ku.- pfivazovini kon, icuskun oko k upevun~ni sedia na ocas, kolan popruh od sedla, 4kamsifk bidik. Podobud maji tureck~i jrndnia spu~soby kroku, is'kin (krok) a rachvan (trab).

Page  72 72 72 1. 3. Ze Sofie do Plovdiva. sdveifma a n~kolika okdnky, zalepenymi papirem a sklen~ny~mi tragmenty, a uvnitit v ni prostrannou. sifi s hline-nou podlahou a ufazenym, difev~mnrm stropeml. Kolem do kola n~kolik lavic, na niche malebnC- se roztahuji umoun~n6 postavy v beranicich nebo v turbanech, n~kolik, kulhav'ch stohli (ostatne~ to jsou novovAk6 pi'iv~sky - v origirnile sedi se na zemi), v jednom koutt" u0azene' ohni~t6, a v druh~m police s bateriernii koitalkovyclh hIhvic a skienic. V~e bez eistoty a v~ude plno much. Krdm~dt (handovija) je zpravidla rnakedonsky Rumun (Cincar), soukmenovec pastytskych,,Vlachfiv", nejvice z okoli Bitole. Gastronomick~ho po~itku, je zde vice pro zviitata, ne~li pro lidi, ktei' nejhe'pe si pochutnavaji na torn, co si sarni pikivezli. llospodsk~ sotva md vice net koikalku (rakiji) nebo kyseI6 vino, tureckou. kdtvu, nez6.tivny~ chl~b, ruliky desneku a n-jaky ovdi syr. V foci se spi na stolech a na Iavi~eich, nejh~~pe venku na vlastnim. voze. OstatnC, se tyto hany daji. uv~sti do stupnice, kterA dosahuje i k lep~im, ttiddm. Pifed mnal$,.mi kr~marni oby~ejn6 pocestni sesednou s koiii, daji je od sluhil provid~ti, vypiji ~dMek (fildz'an) 6ern6 ki~vy nebo sklenici rakije s vodou, a zase cvalaji dtle. Na mistech, kde hospoda slou~i za st.Alou poledni nebo dokonce ve~erni stanici, najdou se ivejce, kuitata a syrov6 maso, kter6 visi na sloupu na hdiku khost ukd~e, ktery kousek si chce d~it updci), anebo je pired mou.charni ukryto v kleci, oblepene' plitnem a zav~~en6 na strop~. A take' tam byvaji i oddiln6 pokoje pro hosty s pry~nami n-ebo, postelemni. V m~stech jsou dobr6 h6tely jen v Sofli, v Plovdiv6 a ve Varn~. Jinak byvaji i rnistsk,6 hostince velmi primitivni, pouh6 t~o za'jezdni hospody star~ho sptfisobu, totit massivni di'ev~n6. budova, do etverce stav~na', s ndidvotim pinym koni a povoztiv. Kolem, horniho patra jde iroAd stinnd pavla6 s hlin~nou podlahou, podepterni dikev~nymi sloupy. Zabradli jeji ma' vfklenky k myti: lide' se totiz- umyvaji coram populo pol~vainim ze d~bdnku (tur. ibrilc). Z pav~ae vedou dv~ite do pokojfiv s hlin~nou podlahou a prostym n.Abytkem, posteli, stolem a stolici, cot jest ov~em pokrok; diive se sp.ivalo na zerni na roho~ka'ch a kobercich. Puch spodnich koniren blIvav velmi nepfijemn~. N~kter6 takov6 mestsk6 hany, jejich2 hospod~ti. nejvice ~Vlasi" a Rekov6, byvaji lid hovorni a iislu~ni, trvaji ui mne v dobr6 pam~ti; v jinych cestovatel pti hnusne' spine- a nodni iitrap~ od nenasytndho hmyzu za bezsennych noci' tou~i po nejrvchlej~im odjezdu. Na vsich dali jsme si oby'ej'ne sloiiti seno pod pkist~nkenm venku pited domem, pokryli je houD~mi a spali velmi pohod~n6, o~v~em v obleku a ve vysoklch botach. Za de~tiv~ho po~asi je nutno uch'liti se do vnitif do chaty, kde d m otevifene'ho ohn6 neptijemn'. bodAvdt do odi. Kdo ma mnoho zndmych, naJde po mi~stech mnobo pohostinstvi, kter6 se dr~i jeWt die star~ho spitisobu. Ov-em, pri

Page  73 Spulsob cestovini. torn n~kdy pozbude volnosti v uiiv~ni sve'ho ~asu a mivwi ne-~ voln' pocit, 2e je lidem. na obtit. Zizn6 se p0 cest~ netieba ba~ti. V~ude die cest, i v horalch, vidi'~ &~tne' zd~n6 ka~ny 6i1i Jes'my, nejvice s natpisy tureck'mi, zdidu~i zbo~nych musulrnanfiv. Bulhaiki nechalvaji je zapadnouti, ne snad z nedbalosti, ale z nechuti ke v~emnu musulmanske'mu. Ostatn6 se vyskytuji podobn6 studa'nky take' s nipisy slovansk~mi, postaven6 od Bulharfiv, a zaji'mavo je, ie jedna. z nejstar~Ich pam6tek bulharskych, nipis ifecky' z dob pohansk6ho kniiete Malamira v 9. stoleti, se t5~kA postaveni takov6 vefejn6 studn6 (divd. flqvrov)A3) Vychod~an6, kfestan6 a musulmane', posuzuji rifizne' chuti vody s takovou sb~hosti a s takovy'm interessem, jako my rozlitn.A piva a vina. Strava, skla'd.A se z pfirozenych, zdrav~ch potravin: kuifata, maso ovdi a jehn~i, vejce, sir, ryby, zeleniny, ovoce a vino. Take' kdiva, a sice zpravidla dobrd, se v~ude najde. Rozurni se. 2e Vv bidne-j~ieh vesnicich se tyto 16.tky n~kdy jen st~ti se~enou a te vidy slu~i osobn~ db6.ti nad ptipravou jidel; jmenovit6 varuji piked nddobamni mn~d~nymi, nedostateftni cinovany'mi, a pited nedope~inym selskym chiebem, z nedomlete'ho obili. Casto by~val nutno vziti malou zdsobu (i syrov6ho masa) na jeden den s sebou; tak6 v tlumoku cestovatelov6 nesme-ji sch~izeti konservy, suchary, eaj, ~okohida, cognac at., jako2 i n~'ter6 medikamenty. Rozm~r zavazadel zdivisi od Uielu cesty, jmenovite- u prirodov~deck~ho sb~ratele. A~ nideho nesbiral a hled~1 v~dy k nejvktgirnu uskrovn~ni zavazadel, abych se mohi kotimo co nejvolne-ji a nejrychleji pohybovati; 6asto jsem. neme-1 na del~lim odbo~eni z vlastnii cesty nideho s sebou, ne2 co se ve~lo do kapes a se dalo piipevniti na sedlo. U sebe jsem. stdle nosil kompas, spolehlive hodinky, mnaly dalekohled, kapesnii aneroid, maly teplom~r a podornetr, kovovou miru na jeden metr, z~ipisnik, kus mapy a revolver. Oblek nutno vziti trvanlivy, ztizen~ pro slunce i pro d6O, neptili~ lehky, pro chladn6 noci a daste' piechody z parnych dolin do chladnych vy~in. Co se tye iUitrat, t42ko mi je postaviti n~jak6' pravidlo, nebot jsem cestoval bez tlumotnika, a beze sluhy.. S dv~ma koni a jednim, kotaitem. pdidm. obydejnou denni iitratu na 10-15 frankifiv. Nutno si pitipraviti v~t~i z.Asobu m~d&nych mincii, kteryrni se nejvice plati.4) Bulharkti spolucestovate16 byvaji miii spole~nici. Neptijemnosti pfisobi, ale to se stalva' jen ztidka, miadi 6~novnicil jist~ho typu, 5) Corpus inscr. graec. IV p. 319 6is. 8691, B (ze Aumna). 4) Na trhu se poc'iti vz'dy jeWt die penhz ttireck~cb, jakkoli stAtni A&mince je pfispi~sobena konvenci latinsk6. Jeden nov~~ stri~brn~ budharsk~ levN~ frank se rovnii 5 grokam (6'i piastrulm) po 40 pard. Jeden mdn~? kUS po,2 stotinkdch (centimes) jde -za 5 pari, kus po 5 stotinkich za 10 pari, PC, 10 stotinki~ch za 20 pari a dva kusy 10centiimov6 dMaji jeden groi. Sluli pozor miti na rozdi'l kursu u statUnich kass a na trhu.

Page  74 74 74 I. 3. Ze Sofie do Plovdiva. ktehi se pifed cizincem na vslich a na po~tovni'ch stanicc produkuji se svou autoritou a lidi, jinak dobromysln6, po~etilou pdnovitosti zbytedn6 popuzuji. V m~stech se pocestne'mu stane, 2e, anii by toho pozoroval, padne do rukou jedn6 z mistnich stran, kter6 obydejn6 stoji pfikife proti sobs, spojuji'ce, se s velik~mi stranarnii politicksm. Misty horskymi a malo bezpe~nymi byl jsem v~dy provi~zen, v Rumeiji i v Bulharsku, od jednoho nebo dvou jizdn)?ch 2andarmfiv. Byvali mezi nimi hodni ho~i, kteki v~born6 znali celou krajinu. Ve styku s lidem nemd jsern nikdy 2a'dn6 nep-i'j'emnosti. Ale sbirdini rnaterialu vE~deck~ho neni snadn&, nebot vesnicky Buihar je mnitlo sdilny a proti nezrnim6 osob6 neddv~fivy; dasto mysli, 2e za tvymi otdzkami v~zi n~co fiskalniho, anebo 2e hleddiA zakopane' pokiady. Tu za~visi v~ecken iisp~ch od zndmosti v kraji a od um~ni zachizeti a rozhovotiti se s lidem. Nejednou j'sem se dfile~it vfti dov~d~l teprve na druh6 nebo tteti ndv~t~v6 te'ho2 mista. V m~ste~kdich ~asto se najdou sainoukove' a Utendfi bulharsk'ch kni~ek s &il~m smyslem pro vlastiv~du, ktei'i jsou dobife,obezndmeni s pamdttnostmi sv~ho okoli. Ale ji2 je ~as, abychom se vypravili na cestu, nejdifive do Plovdiva. Poddm tuto itineriif, jak jej zn6.mn z opktovan.~ch jizd po silnici. Nyni po ni sotva kdo pojede; od jara 1887 jezdi jit lokomotivy s ndkiadnimi viaky na trati, kterjL od silnice mistem dosti se odehyluje. Kudy jsme se plaho~ivali po dva cele' dni, budouci tourists prolktnou za n~kolik hodin! Mezi ob~nia tureckyrni redutami za druhym kilometrem Cahihradsk6 silnice ztriacime Sofli z odi. Jednotvdtrnou rovinou, ye kter6 nas bavi jen pohied na Vito~i a Balk~in, pifirazirne za hodinu (10 kilornetriiv od m~sta) k prudk~mu lskru, ktery prfihledne vody sv6 nese v plytk6m koryt6 asi 80 krokil Miroke'm. Po de~tichi se zie rozvodfiuje. Vede ptes n-j' dtev~ny~ most, spo~ivajici na n~kolika massivnich i neforemnych ttverhrannych pilif'ich z tesane'ho kamene, patrn6 hrubdt prace makedonskfch zedniktiv; v poslednich letech byl v~ak dcikladnC- opraven a modernisovian. Na druh6 stran~ zelendt se u vesnice Gru'bljane veliky dubovy haj', vza~cnost na bezlesnrni poli Sofijsk~m. Za letnich dn~iv sern prichdzivaji vyletni spole~nosti z m~sta a stroji si v zelenu jehnki pedeni na ro~ni. V lese, nyni od vhIdnich strdftcii (kurudz'0i) sti'eiene'm, nebo! jej sedld~ci siln6 zaeali kdceti, pozoruji se tmav6, bylim porostlh kupy. Jsou to liromady 2elezn~ch strusek; at sem sahial obor Samokovskych 2e~ezdren, ov~em za doby veirni dalek6. Opoddl na jih leii u Iskru ves, hradiWt a kld~ter German. Odtud jede se inezi Mirymi nivami 2itnymi a kukutidnymi. V levo se otvird rozhled do vychodniho cipu pole Sofijsk~ho, k Murga~i a k Bab6,; na prav6 stran6 se pr-iblituje at na 2-3 kilometry k silnici nizk6 piasmo, krom~ ha'je u kla~tefika sv. Spasa

Page  75 Ze Sofie pf'es Isker. ~AfmakA silnice. 7 75 hol6. Asi 6tvrt hodiny od mostu mineme rozcesti, od n~hot d. bo~uje silnice do Samokova, kLer~i velikymi klikatymi serpentinami vyleziL na to pa'smo nahoru. Na iipati pod pifechodem stoji yes LO'zen.5) PodM na~i cesty zde onde zbyvaji kusy vrbovych aleji'; tak6 ji provdtzi telegraf s jednim toliko dr.Atem. Potkdvia~ne dlouhe' iady volovskych a bi'ivolskfch kar s kI.Adamni a prkny, sta-. vivem pro budovy Sofijskd; jedou z lesfi Belovskych pod prameny ~' Marice. Na jaike ubiraji se tudy nahoru k Sofli Men6 vozy s ko~i tife~ni. V lets tu vidi~ daleko Miroko vysok6 obili, plne' rodrych chrp a delfinii; c'api stoji mezi 2item, sysli (blh. laluger) Si hraji vedile cesty a skkivdnci pe'Ji z vy'ky. Na pustinach ozyvaji se zvonky st.Ad ovci a koz. V levo v poll oko sleduje stromoikadi na severnej"i pfimnotrn6 silnici ze Sofie k pifechodu Balkdinske'mu smerem k Orchanii. Na jesefi cel6 pole je poseto snopy na kupy I' estaven'mi. Na po~iku zimy A&di tu Viachy, jak tfhnou z Vito~e na zimnovi~LtS do teplej~ich dolin, a za sn~hu se na tycht mistech odbyvaji honby na viky. Pon~kud d~tle na levo probihala tuto krajlnu fimiskd silnice, vedouci z horni Italie a hofeJ~iho PodunaJi ptes Serdiku do Byzantia a do Asie, kter6L i za stE~hovdtni ntdrodiftv, za kit1ovych vyprav a za tureck~ch pochodLA m~la svou dtile~itost. Stopy jeji jdou asi pfil hodiny od n6.s, uprostted inezi silnicemi Cafihradskou a Orchanijskou, vedle nyne-j'i trati 2eleznic'ni, prfes yesnice Slatinu a Kazi~ane ke vsi Trnovu. Dla~ba iimsktd jde tam pkimymi ~arami pipes pole a luka, ale nyni siln6 mizi, nebot se ji u~ivd za kamenny loin. Dva kusy u Slatiny jsou lidu zna'my Co Gorni a Dolni Trojan; vtibec celd tato dlidt~nd cesta u Sofie, u Ichtimanu, u Tatar-Pazardiiku, u Cirpanu Wt. obecn6 slove Trojdinov pi~t, Trojadnski pit, i turecky Trajan jol. Jegt~ v novejMich dob.Ach se po ni jezdilo, jak vidime z cestopisnych dennikfi 16. stoleti; Dalmatinec Vran.i6 1553 take sly~el, te celtd cesta od B6lehradu do Catihradu slove "cestou Trajanovou"l a ndiramnE- se divil, jak se mohla pamd! cisate Trajana a2 potud zachovati u takovych 8surovych barbartiv". Rtimskd traf Mla pipes ob6 ramena, na kter.A Isker pod Grubljanskym mostem, je rozd~len. a sice, jak vidime ze vzdtllenosti stanic v itinerdfich, Oescus plynul tehda vychodnim korytem, nyn-J~irn,Starym" Iskrem. Teprve v polovici 17. stoleti, patrn6 pro caste' zi~plavy i'eky, sm~r ten opu~t~n a cesta pifenegena do such~ho, podhotfi.) Tii hodiny (25 kilometrfiv) od Sofie jede se skrze v~t~i yesicii, i'e~enou turecky Jeni han, bulharsky Novi han, od nii je p~kn' pohled na Murga~. Jme'no pochazi od velikolep~ho kamen& 5) Ze vsi Gorni Lozen pochuizi srbsky ministr Christie'. 6) Const. Jire~ek, Die Heerstrasse von B sigrad nach Constantinopel und '~die Balkanpbise. Prag 1877. Doplfiky v m~ch Archaeologisohe Fragmente aus Bulgarien, Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen X, 87 sId.

Page  76 76 76 I. 3. Ze Sofie do Plovdiya. n'ho hanu, jeho2 zhiceniny cestovatele ptekvapuji hned pi vchodu. Byla to podlouhhd budova se spi~aou sttechou, ktera uvnitf pod~1 st~in Witd 30 odlakzv ( 'ohni~f'). Okolo ni prostird' se Miry hrazeny dvdir, na n~m2, se moblo sm~stnati n~kolik set jezdc6.v. Spattuji se i stopy ciste-ren a fonta'nfiv; naproti stoji ssutiny mah6 dz'amije. Je to stavba tureckdi z 1670, tedy sotva dv6 stoleti stara'. Za slavn'ch dob osmansk6 tH~e, za 16. a 17. vC~ku, pode' eeks cesty od Cah~hradu do BMehradu vystav~na itada takov'chto prostrannch hospod, hanifiv i karavanserajd~v, z tdsti od slavn'ch vezir ~v, jako2 byli Rusteni, Ali, Mehmed Sokolovik a jini. Nyni v~ecky zapadly, jako cisaistvi tureck6 samo. Ostatn~ hospody tyto nejsou nic originaln~ t~urecke'ho. Ji v i'iM byzantinsk6 b~vala takovatto pandochia; o jednom, zalo~en6m v Caffihrad,6 od cisai'e Isjika Angela (1185-1195) se de, 2e m~Ao mista pro sto mutifv a toPfil hodiny d~ile stihili jsrne na pokraji dna pole Sofijsk~ho. Svahy, kter6 posud lernovaly cestu z prava, ji pifehrazuji. Jsnie v oboru Sredn6 Gory, kterft vjb~2ky sv3?mi vyplfiuje prostor mezi Balk~inern a Rylou. Vyjedeme na in~ mezi dubovyrmi hou~tinami, sotva na n~kolik pidi vysok'mi, a staneme u,th krdem" (Tri chainis'ta). Odsud je dalekd vyhlidka nazpRt do pole; Sofia. pod obrovskou Vito~i se zraMi jeWt co dvojice bil~ch prou~kfiv. Za hosp~idkami ndisleduije zle' skalnate' misto, nazvan6 Pobi'jen, kadmik (turecky Dikili- tag), nejhor~i na celM cest6 ze Sofie do Plovdiva. Kdy2 jsem tudy jel poprv6 (1880), ptekvapily mne spousty nejmnoderne-j'ich zticenin. Ohromna' hraz 2elezni~ni vinula se mezi Afflabinami, nad hlubokou rokli vid~ly se ptipravy k n6 -jak~mu viaduktu, na sta kusi'iv pfitesan6ho kameni 1e~elo jako hitbitov rozseto po pustych traivnici'ch a vedle nich stal~v ssutinv malych, travou zarostl.Vch budov. To byly zbytky 2eleznice, kterou Turci 1873-713 zde stav~li k Sofli; v sesutych chaloupka'ch bydieli tehda italkti kamennici a francouz~ti in~en~fi. Pozd-j'i jzuh tasu" tyto trosky rychle roznesi. A kdy2 jsern (1884~) zde naposled projel, pfibyla tu jeMt6 nove'j'si zfilcenina: nedod~lan6, travou porostle serpentiny nov6 silnice; bulharsk~i spr.Ava vefejn~ch praci ono z16 misto cht~la obejiti, ale pro velik6 iitraty za~atou novou tra! opustila! Za timto mistern jede se smnutnym krajem, jeho2 od~v jenizk6 dubov6 chrasti. V popifedi Ryla, st6.le zfetelne-ji se vynoluji'c, ovha'djL ve~kerou vyhlidku a v zadu Vito~a se pne v cele sve osam~e' mohutnosti nad okolni pahrbky. PRt hodin od Sofie 1e~i nejvy~~i misto po cel6 cest6 z B6lehradu at do Catihradu ')Niketas Akominatos ed. Bonn. 585. Z navd~op ov utvofili Arabov&d slovo fonduk, ze kterdho vzniklo zase stfedov~k6 itaIsk6 slovo fondacco, kupeek~ dvfir, jak vyloNIl Heyd, Geschichte des Levantehandels im Mittelalter (Stuttgart 1879) 2, 480.

Page  77 Novihan. Vakarel. Derbendziiji. 7 77 a zdroveft rozvodi mezi 6erny~m moter a moitem. Egejsk~m 6ili, jak ftekov6, Bulhah~ i Turci Pikaji, rmoiem RBlgm (840 metriW). Zde byla. i hranice mnezi kniteetvim a Rumeiji. Po okolnich lesnatych pahorcich 1e~i na dv~ hodiny cesty rozptyleno 19 sku pin -(mahala, kolibi), ktere' ditaji dohromady asi 600 domifiv s 3472 obyvateli a slovou Vak-arel. U silnice same stoji jen asi 30 hlin~nych domkfiv; jsou to hany, pisdirny Sofij~>sk'ch spedite'rd~v, celnice, straltnice atd. Na pravo od celnice, nyni P0 sjednoceni Rumelie a Bulharska arci pust6, b~kt se na vr~ku ma1l* kostelik, ktery se z okolnich vrchdv zdaleka spathi~ue co leskI~ bod mezi zelenou vegetaci. Die tohoto kostellika se osada v 16. stoletil nazyvala tak6 Bela crkva, turecky Ala - klise'. AlaadM - NWis, ~strakaty? kostel". Vedle toho se jiz 1530 vyskytuje jr-neno Vakarevo nebo VFakarel, ktere' rna raiz docela rumunskV. 8) ObyvateI6 za star6 tureck6 administrace co derb'endz'iji za jist6 nepatrn6 vysady sti'e2ili prosmyk (tur. der-bend) prdti loupetnikftm, cot se d~lo spifisobem dosti primitivnirn, totit t~ueni'm * na maly~ bubinek v hfidadsk3?ch slam~nych budk~ch pod6l silnfice, jakmile se v d~ili objevila ne-jakjL karavana. Die tureckych zakon* nikitiv 16. stol., pifelo~enych od Hammera, derbendhiler diii strai~ci horskych pfechodifiv d~ivali na ka~dych 30 domiiv jednu stra', byli osvobozeni ode v~ech robot cditskych, platili misto 25 jen 12 asprifiv dane- ospend~e"l a k tomu jedno,kile"' jefrnene a jedno p~enice; nikdo jim nesmNl na pri~ichodu bra'ti ani seno ani sla'mu ani chlkb ani kute. Mnozi z nich, jak z~kon v'slovn~ zporniffna, m~1i cisafske' fermany, kterymi jim byla p6ke o, ur6it pfechody sv~fena. 9) Povinnosti derbendtijifiv trvaly pode'l velik'?ch silnic at do minu1~ho stoleti. Bertrandon de la Brocquie're (1433) pravi, te hory mezi Sofli a Plovdivem byly piny zbojnikfiv, at sultdn rozhliAsil, 2e kady bude svoboden, kdo, by se tam usadil, a tim spifisobem 2e tu vznikiy dv6 vesnice. To se hodi na Vakarel a Vasilici nebo Vetren, kter6 vesmn~s potivaly on~ch v'sad. Sami Vakarelci vypravuji, 2ie oni a Vasili~an6 od Turkifiv byli usazeni zde co provinilci, aby za trest hlidali prosmyky. Jind pov~st jejich pravi, 2e obyvatelstvo Vakarelu se skh.Add z dvou piemen; jedni pry byli Latini a druzi charbaliji (charba druh staroturecke'ho kopi'), a potomci jejich se pry podnes rozezrnavaj'i, jmenovit6 pon~vad& pry 2eny Latintiv jsou chytfej~i. Jine' poddini miuvi, 2e 81) V Per. Spis. 7, 116 hled~1 j~em sebrati dilvody o identitO obou jmen. Nyni jsem nahl~dnul v Praze do rkp. Dernschwama a ten f. 240' v:Telovn6 pravi, ge,,Wakhareo" turecky slove Alaschakhlisse." - Dernschwam a Duibrov~an Palmotid (17. stoleti) pigou Va'larevo. Liprandi, HUbroTopuR CB13A'hHiR o UIPRBOMb6eper~h A~ynaq (Petrobnad 1827) str. 55 jmenuj'e rumunekou ves VaL icareli v Dobrudz'i naproti Galci; nov6 mapy pigou ji Vakareni, jak slovou i jin6 osady v Rumunsku. 4 9) Hammer, Des osman. Reiches Staatsverfassung und Staatsverwaltung (Wien 1815) 1, 304, 313, 321, 327 (o sandiacich Nikopolskdm, Vidinsk6m, Elbassanfsk6mn).

Page  78 78 78 1. 3. Ze Sofie do Plovdiva. n~ktefi z obyvatelfitv poch~zeji z Uher a 2e od Turkfiv co zajatci sem byli prfivle~eni. Vakarelci se mnluvou a typem ji2 fipln~ li~i od Sop&i pole Sofijske'ho. Jsou tv~hfi hledne'j~ch a tda pru~ne-j~iho; je to t3Y2 r~z, ktery vla'dne v Sredn6 Gote, v Etropolsku atd. Mu~Ai se nenosi ji2 bile, ale maji ~at z hned6 ovi viny se Mirokymi nohavicemi. Zeny vynikaji mnalebnrni krojem a p~knym licem: nosi barevne' Mtky na hlav6, vzadu za u~ima sv~zan6, na kab~tku kr~ttk6 t~sn6 rukaivy, vy~,ivan6 s horizontalnimi pruhy rozmanit~ch barev, pestr6 kobercovit6 zdst~ry t~ho2 spifisobu, jako jsou rukdvy 10) a podobne' pundochy. Slu2ebny lid v Sofli nejvice je odsud. Po Bulharsku zli jazykov6 vypravuji v~elicos o velik~m pry pohostinstvi Vakarelek. co2 ostatn~ neni vec nova', nebof se na ni narjLi ji2 v cestopisn6 literatuire 17. v~ku. 11) Zivot na Vakarelu je kru~nyV, tisn~ny? chudobou. 0Mahaly" jsou daleko od sebe, v zim6 se mezi nimi potuluje plno vlkfiv a dk~i se za sn~-hu pr~ dasto ztratceji. Rodi~e sva' d~veata na zimu pronajimaji na slu~bu do Sofie a penize za to ~asto sami vybiraji pro sebe. V le't~ 2ensk6 obyvatelstvo davem t.Ahne pracovat pii 2nich do roviny u Tatar -Pazard~iku. Z Vakarelu se jede Men)?mi oklikami doki podAl potoka Biz'any. Silnice mnistem vede stromovou aleji, a letniho 6iasu po strandch brzo vidime i vysok6 zelen6 2ito s celymi ostrovy modrych a 2lutych kv~fin. Kone~n6 se objevi pted nimi ov~lni pole lchtirnanskeJ, miniaturni napodobeni Sofijsk6 kotliny a rovni,2 jako tato, star6 dno jezerni. Obruba jeho na vyVchodni straned je vyssi a strm-j~i, ne~li na zaipadnim boku, ktery je lemovitn tadou lesnatych chlumifiv s hornolovitymi vr~ky, za nimi2 se na jihu pozvedA pdismo Rylsk6 se sn~2natfini htebeny a zubci. Za nimi se v2dy je~t- Vito~a vMi do oblak&~. Dno pole je pokrnyto dilenm lukami, dilem ifirodnymi nivami, po nichM je rozptyleno mno~stvi ovocnych stromfiv. Na z~ipadni stran~ spatifuje se tada vesnic. HorskjL ohrada kolem do kola, vysokAi nadmoifskdi poloha (610 in.) a vlhkost, poch6.zejici od detnyVch, nesnadno odt~kajici'ch vod pifisobi na vegetaci, kterd i na podzim hyvAi ozdobena svMi zelenosti, nevy2ehnutou pa1&ivyri paprslky letniho slunce. 10) Z~ist~ra Z'enskA slove vSamokovsku aokolI' (tak v krajin6 Syrtktiiler u Provadije) fPita, v Kystendilsku skutd,6, v cel~m vy~chodnim Bulharsku od Dunaje do Plovdiva prestilka. Slovo futa (tak6 aib. fcitb z~ist6ra, rum. futb sudarium, nifec. TPovi~ kus barevn~ho phitna) Miklos'id, Die tuirk. Elemente in den slidost- und osteurop. Sprachen 1, 62 vykhIdAi z arab. fota Badeschuirze. ii ),Les femmes y sont fort libres en paroles, A cause du grand norubre de voyageurs qui passent par lit, et no reqoivent et n'entretiennent les 6trangers, quo lorsque leurs manis sont aux champs ou aupr~s de leurs troupeaux, on quand ils sont en fuite pour 6viter le mauvais traitement des Turcs." Ricaut (1665) p. 709.

Page  79 Icbtiman. 7 79 Blie k jihovychodnimu kraji te'to ellipticke' horske' painve ohla~uje se ne-kolika minarkty Mi~ste~ko Ichtiman, 2 h. od Vaka.relu (3321 obyv.). Na dlouh6 klikat6 hlavni' ulici vidi se i nkco dobrych kri~mtv, jakot i hostince, kter6 ruaji dokonce numnero-~ vane pokoje a obstojne' postele. Jinak osada vypada' jako vesnice, ha po 2nich stoji na dvorech vysok6 2lut6 stohy a odev~ad se pfes ulice zdvihd prach od koni, dupaji'cich 2ito po,harmanech". Obyvatelstvo prve bylo z velike' Thsti turecke', ale nyni' zde Turkifiv zbylo jen 263. Je zde sidlo okolijsk~ho nad~elnika se soudceem a jinymi ditedniky. Nejiihledne-j'i budova. byla nov6. Akola, ale po.. sledn6 vyhotela. Asi ptil. hodiny na severovychod, za bulharskym hifbitovem, le~i na i'pati lesnat'Vch vrchfiv sledy star6 osady, ze ktere' zbyvaji na povrchu jen neseislne' sttipky cihelne', ale 2ddne' zdi. Puste' toto m~stiWt (pusto selis'te) bulharsky se naz'vjL 9tipon, turecky Istipon - kalesi. ObyvateI6 jedne' dtvrti v Ichtimanu, kteti se odtud pkenesli do m~sta, podnes, slovou Stipone'ene. To je byzantinske' Stoponion,,p~kn6 m~sto Stobuni" u arabsk~ho zeme-pisce Idri.. siho (1153), Stopon, Stiponje stifedov~kfch pramenifiv slovanskych. Obec IchtirnanskAi mdi dyry star6 fermany turecke' o svych mezich; na jednom z nich s 6ervenou,,ughrou" (arabeskou sultainsk~ho podpisu), datovane'm z le'ta 1088 dle hed~ry (1678) vyslovn& se zpomind,,es Istipon'. V cestopisne' literatuire 16. v~ku iediny Vran~i6' zpomindi yes ~Stippos", av~ak ji2 Kuripe~i6' zn6d,ein tfircki-~ sches stdtlin" Iclitiman. Nyni zde nikdo nepamatuje, kdy misto star~ho Stiponje bylo obyvdno; sly~el jsem jen je~t0 to, 2e pr'y obyvate16 jeho pro tureckou,chaznu" (pokladnu) za jist6 v~sady Rii-nskdi silnice dr~ela se v poli Ichtirnansk~m viychodniho podhoM a Ma skrze nyne-jM~ m~sto samo. Ka~dy zde znjL Trojadnov pybt; po polich vyordvaji kameny z n~ho. Lid vypravuje, 2e tato. dljdMnnd cesta, zrovna pro jeden kodar MrokA, byla za. star3?ch 6asEiv zfizena pro ne-jakou cdtskou dceru, aby na cest6 nikd& nestoupila na holou zerni. Tato vypra'vka je stard; n~co podobn~ho 6terne ji2 v cestopisu Salomouna Schweiggera z 1577. Snad.. pochkii z ne-JAk star6 pisn6, kterdt se o torn zpivala. 1 3) Z tureck6 doby je v Iclitirnanu n~kolik kamenn~ch pam~itek. Pravi se, 2e mn~sto prve rn~lo,st~ny, kuly (v~e) a kapije (brdny)", zfizen6 proti Krd~a~ijuirn, kdy2 se mno~stvi okolniho vesnicke'ho. 12) Vypr~ivky Ichtimaneciv, Bulhar'iv a Turkfiv, o star~m letipon-kalesi byly pro m-nc pfijcmnym pifekvapeni'm; v ~Heerstrassell str. 91 pololil jsem~ gtiponje (to Ichtimnanu jedin6 na z~ik~ad6 zminky Vran~idovy o ~pagus Stippos".. L 13) S~hweigger, Newe Reissbeschreibung aus Teutschland nach Constantinopel, Niirnberg 1639, pige na Wt. 44 o ~gepflasterte Lands~trass" ui Pirota:,,ein ungerischer Koinig hab' eines griechisehen Keysers Tochter zur Ehe genommen und zur Erhaltung guter Freund-chafft, dauiit sie desto fliglicher, k~innen zusammen konmnen, haben beyde Hlerren diesen Weg machen' lassen."

Page  80 80 80 I. 3. Za Sofie do Plovdiva. lidu uteklo sern, ale nyni jsou odstran~ny. Naproti ~estihranne'mu kamenne'mu hamarnu (la'zni) stoji Jes'ma (ka~na); n'pis, kteriy je podivn~~m spfisobem vyryt dvakrat docela stej'ne na dvou rnramorovych deska'ch vedle sebe, hlisd, te ji zalotil slavny? velik' vezir Mehmed K6prili 1. 1070 (1660). Na jiini'm kraji. m~sta stoji na. hkbitov6 turecke'm ve sti'nu obrovskych staletych jilmifiv mala' ka.menrnA dtamije, s kupoli pied vdtlkou olovem, nyni cfihiami kryto.1)VystavM1 pr' ji brzo po dobyti' Bulharska Gazi AlichalVasa, dlen. slavn6 rodiny MichaloglIfiv, potur~encd~ keck6ho pfrvodu, ktefii v tureckych de-jindich 15. stoleti zaujimaji vynikajici misto. Potomci jeho, MiclhalbeJovci, sidleli v Ichitirnanu at do v~ilky rusko-tureck6; jeden z nich, Chadyr Mahmud bej byl i poslancern na Trnovske'm shrom~d~dni 1879 a podepsal tam vypracovanou bulharskou konstituci, ale 2ije nynii v Cafihrad.6. Gazi Michalpa~a zalo~il v Ichtiman~ i mutevellik. Je to obrodi toho spd~sobu, 2e d~dici zakiadatele (muteveliji) ptijimaji ur~itou Ust des~itku nahije s povinnosti vydr~ovat jisty va/cuf (mohameddinsk6 z~duki), v Ichtiman6 onu starou d~amiji a medrese' (tureckou Akolu). I vychodorumeiskA vltida vypli~cela,mutevelijLlm " tyto, tdsti desAtku, nejen. v Ichtiman6, ale i v Markov~i u Plovdiva, v Miterizov6- u Karlova atd., ale plat Ichtirnansky byl nejv~t~li, pry do 2500 lir ziatych. Panstvi bejiiv Ichtimansk3?ch, jakkoli byli jazykern napolo pobulhafeni, t62ce tiilo na okolnim lidu. Na. blizku 1e~i sice v horatch skrytaL ohniska bulharsk~ho na'rodniho ducha a historicke' tradice, na jihoz~ipad Ryisky k1l.~ter a prtirnyslov6 rn~sto Samokov, na vychod Panagjuri~te a Kopriv~tica, v nichM lide' Turkfti ani nevidali, ale pole Ichtimanske' bylo krom6 jejich vlivu. Za cesty Gerlachovy (1578) v Ichtiman.6 Buihari ani nem~hi kostela, aten, kter' nyni maji, je docela skryty a napolo podzemni. Skol. zde do vAlky vfibec nebylo. VWecky vesnice zdejMi kotliny majii,jme'na tureckiL; patrn6 vznikly ze statkidv (6flikifiv) kolonisaci' delnikifiv ktestanskych. Pravilo se mi, 2e lid v nich at posud. du~evn6 je ubit a 2e mnoho zdejgich potureenych Buiharek i po vdilce zfistalo pti islamu, cot se jinde neddilo. Za Ichtimanem jede se zase vrbovou aleji mezi nivarni,a plotern ohraz-eny'mi lukarni s mno~stvim kv~tin; na. telegrafnich dra.tech sedaji divi holubi z blizkych lesifiv. PRt kilometriWt od mn~sta mine se tiWka Mitivir, 15) kterd sbiri v~eckv vody vlhk6 14) Dv~re maji nizk6 oblouky arabsk~ho slohu. Otverhranny vnitfek m=i v pravo i v levo maig kfidla. StnOr hlavnich Wtn je die boussoly. 115' (deklinace asi 100 na zipad). Kibla, ke kter6 se Turci klan~ji, neni v hlavni mistnosti, ale, v prav&~m kidlde. Podotftksm to proto, pon~vadi n~kter'i tvrdi, le tato d~ainija byla pfivodn6 krfesfansky' kostel. is) tTNsky by bylo Rmnutivir. Ai do 1870 rift~a tato na mapAch byla iivedena co poditek zabalkfinsk~ho Vidu, coz' teprve Lejean opravil. Srovn. H'echatetter, Das Becken von Ichtiman und der fidsche' Wid. Vid. geogr. Mitth. 1870. 289.

Page  81 Kotlina Ichtimimsk~i. St kotliny a pak se obraci na vychod, kde vckdzi do iizk, klikatt sout~sky mezi lesnatymni strtin~mi. Pied. vchodem do prfilomu, se vody okolo zka~ene'ho kamenn'ho rnostku xnezi strony. a; kfovinanii rozl~vaji po vlhkych travniclich, plnych tabiho ski'eJu. Jedno misto blizko m~sta v levo slove Vraz'ebara; v 16. stoleti byla tam vesnice, kterAi je nazna~ena i na Mercatorov6 rnape poloostrova z 1584 (Vrasabra). N~padny je vysoky lesnaty vrch na prave stran6 vchodu do sout~sky Mitiviru s jasnozelenou luiinous na vrchu; to je EledWM (vlastnC- Jajladz'ik, tur. jaj'id horsk~i pastvina), na. kter~m se 1876 Bulhafi za Srednogorsk~ho povsti~ni haj'ili proti Turkifim. Na. jeho plosk~m' vrcholku. naleziL se star6 hradisko P~~lin -kale'. DAleji se v sout~skt.ich Mitiviru kryje hradisko Sersem -kale'; WUk vrch Visolc na stran6 ke vsi Mochovu je pry korunov.An zbytky stare'ho opevn~ni. I na j'izni' stran6 Ichtima'nsk~ho pole jsou n~kter6 staro~itnosti. U vsi Otus'lii ukazuj'i se stare hroby, velnmi pry dlouh6; pravi se, ie v kai-d'm le~i obr iidavec. Slovo liid toti po cek~m Bulharsku, v Trnovsku tak dobte jako v Sofijsku, znamernd giganta; u saim6 Sofie se na Ni~sk6 silnici ukazuji dv6 jiimy co Uidovski grobove, hroby obriiv. Israelita bulharsky v~ude slove jen Evr'j'in. U vsi Vasilice ukazuj~i se Busdski gr'bi"ta, kamieny pry 3-400 let star6, okolo jak~si mah6 karnenne' ldzn6.') Za. mostem se silnice jmne vystupovati do vrchfiW. Bli~ime se pov~stnym Traj'anovym Vratdim. Za dv~ma mialymi hany se rozhied. docela uzavirid. Kolem do kola habrovV~ a dubovy les. Pod~l cesty fadi se hust6 lisky a ~i'pky, mistern a2 stromovite'. Nepotka-vame nikoho. Ph obecnem nedostatku. zp~vn~ho ptactva, i slabrni osidleni tOchto krajin panuje tu phiiern6 ticho. V lesnich krajinach zdej.ich vfibec drobn6 ptactvo pro mno~stvii sokolidv, krahujcuiv, orlifiv a jinych dravciftv prospivati nemfiie. Za. tureckych dob cestujici na tOchto mistech obydejn6 du~i poroudeli Pj~nu Bohu, nebof zde byvalo eldorado zdikefnikifiv. I nynii tu n~kdy neb'va zeela, jisto a vystoupeni lupi~skych ~et v blizK6 Rhodopeanebo na Sredne' Gofe roz~ituje postrach a2 sem; av~ak lup se na. t~to silnici za rumelsk6 vl~dy neu~d. ani jeden. Asi hodinu od Mitiviru se v pravo, krajina pootevfe; maly iival s poli a lesy, se skli~ni k horni Marici, kde~to na~e cesta se otA&i na levo. IUval ten je tak zvany Sulu -derbend (tur. vodni prosmyk), kudy vedou i kusy nedostav~n6 2eleznice ke konci rumelsk6 driihy u Belova, na nich2 posledn6 znova pracovwino. Rozhled z tohoto mista, je velikolepy?. Asi 25 kilometrilv na jih stoji imposantni liradhy hor Rylskych, panorama zcela alpinsk6. Nejvy~~i vrchol jejicli, Miroky' ~tit Musailld, vvnikjL zrovna v popredi. 16) Jin6 uiisto t~hoz' jin~na je na BaIkiin nad Kaloferem. Jedna mistnost Rissalski hgb (luli) mezi vesnicemi Borovei a ~Uvovci u Berkovice zmiiiuje se v jednom sondnimn akttl v ~Drz'avnimn Vstnikii" 1884 C'. 26 str. 22. i ire ~ e k, Cesty po lMilhariku. 6

Page  82 82 82 1. 3. Ze Sofic do Plovdiva. Popelav' st~ny obrovsk6 v.~ky 's licem strmymn a npitpnymn se -skldn-ji k -severu. Mezi nimi a nia~ir stanoviskem Ie~i prohlubeti-, na jejiU dnfo pro n~kter6 WWI'A lesnat6 vr~ky nedohle'dt~re. Tarni jsou 'prarneny Mar'ice, kteraj pak v levo prdilomefti Momitay Klisury (tur. Kyz Derbend), ~div~ho prosrnyku', vyrafi do roviny thrdcke'. Podivne' jm~no tohoto prfichodu pochdzi ze sttedov~k' strategie, kde pokkidan za tak nescheiny, 2e by pry i divky jej mohly ubr~initi proti neptiteli. 17) Sama Marica se tvoi'i u vesnice ieden6 JBaduil na rumelsk6 pfid6 pod Musallou. Die popisu p. Slavejkova sbird se z th potokifiv. Nejzdpadn-j~i- z nich S/ivnica vyt~kkd z jez~rka Sarygiilu (tur., 41ut6ho jezera"); prostitedni a nejsiln-j~i, vlastni Marica, vychdizi asi sedm hodin na jili od Raduila pod samou Musallo'u z jednoho velini vyso-ko polo~en~ho ra~elini~t6 (bib. potrsis'te. trsina), ktere' pry patrn~ jednou hylo jezerern; nejvychodn`j~i I6-Lr se sbifft ze dvou bystifin, Desn~ho i Lev~ho Ibra, pod bezlesn'ymi svahy, pro jejich2 holost letni dobou zna~n& sktbne. Jme'no Ib~r nebo Ibar je zporninka ina atiticky~ Hebros, starovCki6 jrn~no i'eky Marice cel6. '11) U podno~i Ryly IeNi na mlad& Marici drobna kotlinka s teplyrni zhdly a s vesnicerni Kostenec, Banja a j. Kostenec byl za sti'edov~ku znamenite-j'i osada pod jne'nern Konstantia. 19) PiM hodiny na zdipad od n~ho posud se ukazuje hradisko v lese, na jihozapad pak kostel Sveta Bogorodica pry~ s vro~enimn 1352 na oltili a star~m liradem. U blizk& vsi Sestrimo je pry? sedm pusty~ch khIdtefisk. K vrchovi~ti Marice poutaji se v~e~ijak6 literarni upominky. Ovid v HeroidAch (2, 113) n~kolika slovy podaten6 naznaduj'e protivu ~stinn~ho Haernu", totiU lesnatych vy~b~kfiv Sredn6 Gory okolo Trajanovy~ch Vrat, a pfikry~ch holy~ch st~n,,iedov6 Rhodopy", jejiU roztopen6 vody odvadi miady Hebrus: Qua patet umbrosum Rhodope glacialis ad Haemumn Et sacer admiissas exigit Hebrus aquas. V~ichni' staiki cestovateI6 2ivyrnii slovy vypisuji pohied na velikdny prote-j'ich hor s te'ho2 mista, kde jsrne se prdv6 zastavili: mezi jin~rn Busbeck (1554~) je vylieuje jako~to hiubokym sn~hein na vr~ich pokrytou Rhodopu, kterC, pry? Bulhati tikaji BRula. 1)Podobn stoji ui Solunu mijstec'ko rfe~n6,4'ensky hrad', Gynaiko - kastron Byzantincfiv, builharsky Zensko, turecky Avret-hissar, jez' tedy tak siln bylo opevn~no, Z'e by pry~ i ~eny ho uhaijily. "1) Slavejkov v Plovdivsk~m rn~siniku ~Nauka", roc'nik II. (1882) 175. Grand I1bar a Petit Ibar C'tc se i na, vydanych od Kieperta, "Cartes de niouvelles fronti~res selon les decisions du congr~s de Berlin' (Berlin 1881).. V givot6 sv. Jana Rylsk~ho od. Dimnitra, Kantakuzena z 15. stol. slovansky pifekladatel bitvu na, Hebru (1371) bliz'e Adrianopole prfeloMi,na lbibrsce3j r'cj" (rusk. v Rylskdm kligteIfe). 19) Srov.: Heerstrasse 73, 93. Krajina tamni je popsaina v cestopise Barthovb a v bulharskU knIz'ce Stptina Zacharieva, o kraji Tatar-Pazard~ickm (1870).

Page  83 Pramneny Marice. 8 83 Dubrov~an6, kteli za. 9tar~ich dob tureckych tyto -krajiny na kuIweckyh cestdch fasto nav~tC-vovali a p11 tom doma dethi klassiky, vyna~1i 'na vrchovi~ti Marice sedm vriidel bystr6 vody,- kter6 pry ry'thidky Orfeus zp~vy svy~n~i vyvdbil ze zem~. Gunduli' (t 1638) zmitiuj~e se o nich ve sv~m ~Osmanu"', v n~mi do blizkych 2eleznych dohlfv u Samokova kiade 2elezne' pahdce vdle6n~ho boha Marsa. Tytt ~sept fontaines d'Orph~e"l uvozuj'e i vrstevni'k jeho, francouzsky vyslanec Des Hayes de 'Courmemin (1621), ktery~ mnoho obeoval s Dubrov~any a i m~sto jejich sarno nav~tivil. I Chorvat Kri~ani' '1655 op~vuje prameny Orfeovy, z nichM pry bihzko sebe vyt6kaji Marica a Struma, v jedn6 teprve nyni znovu nialezen6 bdsni slovansk6 i latinsk6. Ricaut; ktery? tudy projel 1665, ptipomin6d u Sofie, 2e pry tamni horsk6 potoky od n~ktery'ch se po~kl6.daji za vody, drulidy od Orfea milovane'. 20) Ctvrt hodin y za touto vyhlidkou pi'irazinie mezi lesy na rozvodi '(809 fn.), odkud2 se ~Unrice zase skl~ni. PRt minut za. nimn (12 kilometriiv od Ichtiinanu) nalezame se v u'izkem u'voze na 1mistnosti starych Vrat Trajanovych, u 1imsky~ch Succi (Succorum claustra nebo Succortun angustiae), u dcsatske'ho nebo buiharsk~ho prosmyku"l Byzantined~v: Bov2.ycqoti' xiat;, Baurtbxi %ifaot'uc, W tho claustra sancti Basilii kM UkAV. 21) Ves Vasilica, turecky Kapudiik fe~end, zifisktvii v lese na pravo, rozptylena jsouc v ~esti skupin~ch (420 domfi~v). U silne sam6 stoji jen tfi bidn6 dornky, toti skromnA hospfihka, byt silni~niho dozorce a strdtnice. Cetkesi, prve zde usazeni, nyni ov~emn mizeli. Pled hospodou vidi 20) Orfeus die Gunduli~e byl Btilhar, skiadatel sladkych pisni bugarkinja z~anych. Je4t pry' ii prarneniv Marice kan'u Srb~ji i Bugari bistre v'ode sedamn vrela, koja probi i udari na spjevanjat sva vesela. Stari pisci 9 str. 31'2-313. 0 tom mist6 srovn. Novakovide v,Slovineil Dtibrovnick~im 1879, 5. 5. - Kri'anid vyz~va! vily, at zpivaji pisn6,nad stadenci bistrinmi, kim-no vicnoe line Orpey Ofdrizkih dao je knez pevaca, gdi m1utna rika Marica i virovita Strumica, susedski izvor prijamnge, idu protivne ciste", vily, kter6 ~iz visocih drivate Rile vrhova (frondosae Rhodopes lugis) giroka Si-idea grada i Z'itorodna poija (epaciosas Sardieae urbis e~ fruga 'm feraces, camnpoe) r~azmirate o~imna". Starine 18, 226. -,C'est le lieu (totiR hory Rhodopsk6, kter6 se spathiji nmezi Sofli a Trajanskymi Vraty), oft 1'anfiiqiit6 veut qu' 0rphe'e ayt fait entendre autrefois la donceuir de ea harpe, d.)nt iit memoire es'et perpetu~e itneques en ce si~cle; ear il y a sept fontainee, sur le plus hanit de la montagne que ceux dii pais appellent encores aujourd'huy lee sept fontaines d'Orph~e."1 Des Hayes p. 81. - JI y en a qui disent quo ce sont (U Sofie) ces eaux lit qu' Orphde a tant cheries, autrefois", Ricaut p. 712. V donvici literatur~e se Orfeovy pinen' vedle Sirensk~'ch hlaemlv zmifiuji jen v rhetorick6 kv~toraluve' Konstantina Filosofa, v popieni nivgtey srbsk~ho deepoty Stefana v Car'ihrad6 1402. Glasnik 42, 296. U prost~ho lId je ju~no Orfeovo dnee ilpln6 neznilmo; vzde'lanci bulharkti znaji je z literatury. 5 21) 0 d~jiniich tohoto mista viz fleeretrasse atd. 30-35, 80, 92, 129. Jinii Bcucathm rifLtn1 byla v MnlM Asii pod Olympemi Bithynskym, Anna Komnena 2, 247.

Page  84 84 84 I. 3. Ze Sofic do Plovdiva. se v hlubok~m pfikop6 na, zapadni strant, silnice mnohutn6 osnovy n~kdej i bra'ny, totit asi tifi kroky ~irok6 podvaly zdi z bili~ho nepititesarn~ho karnene. Rozmery mistnosti se hodi k popisu Mar — siglihio; die n~ho vrata, byla, 15 stop ~iroka' a 24 vykokiL, v dolej~i dasti z velikych kvadrifiv, v hoifeJ~i z plochy~ch cihel. Rimskai drdiha, nalezala se zde v hlubokrni doliku a byla ph zfizov~ini n ov6 vojenskU silnice od- Turklfiv z nejvEtAi 6sti zasypdina. StaH! sedl6.ci pamatuji se je~b6 na, vrata, ktera posledn6 siula Mcirkovia kapi'ja, od Marka, krale, hlavniho hrdiny jihoslovansk& ndirodni poesie, a jeWt co dkti b~hali nahoife pifes ni na kkldd (greda). Stavba, kterou poedtkemn 18. stoleti Marsigli vyobrazil jeWt s obloukem a jejii klenba 1719 za, cesty Drieschovy jit byla, hrozivL- rozpukhid, od L6 doby se tedy rozpadnutim hofej~ich Uisti zten~ia, na, oba postranni piliife; patrn~ vlObec vice zanikia, ptirozenym rozdrobenim nei1i rukou lidskou. Na zboifeni zbytkti jejich pfi zfizovi~ni nove ' silnice 1835 se vilikolni obyvateh6 jeWt pamatuji. Po obou stran6dch vrat st~ily dv6 make pevnifistkv, kter6 jsou dobte nazna.6eny%'J na plain Lejeanov6.22) Tvrz na, vyssim vrchu v~chodni strany se ukazuje co 6'erkovis'te (zboteni~t6 kostelni). Na zdpad ntkolik krokft nad samou hospodou vid~l jsern na, mal~m pahrbku travou a b~1im porostk6, zbytky 46tverhrann6 budovy, po stran6 25 kroktb dlouhe6. Dva dr'ev~n6 pilife v otevifene prfedsini hospody opiraj se dole o maI6 kameny, zde vykopan6, s ifeckymi naipisy, hrubt, zd~lanymi.2 3) N~kolik minut doleji ukazuji se v levo na, strme'rn, husL6 zarostldm vrchu ssutiny jak~si mal16 v~te, kterdi stfetila, phistup k vratifim od jihu; sedl.Aci toto zdivo naz~vaji Mdirkova mehadnifica, kde pry krdi Marko vesele si popijel. Pak ndsleduje kru~n.~ kus cesty. Die Javorice (tur. Harman-dere'), kterdi se prameni pod starou branou, jede se ~est kilometrift dollh at k ni'stu, kde se potok, -podobn6 jako Mttivir, prosmykem obraci na vychod do Topolnice; odtud se stoupa' zase asi hodinu te'm~f do t~te vy~ky, ye kter6 jsme byli prve. Silnice, 1880 zcela pfestave-na', vede mezi hustymi dubovymi a habrovymi lesy okolo eetn'ch pliseen'ch srizzi~v. Potok vedle bublit na, skaln~m dn~, je~trky se sluni podel cesty a doleji ptijemnES ptekvapuje mno~stvi pta~ich hiasidv. Na nejdolej~ini mistO (180 mnetrfiv pod Kapud~ikem) stoji stratnice, v~dy obsazenai. od tandarmfiv nebo i voJdikfiv; jeden nebo, dva, muN na, balk6n~ horniho patra, ostrym okem sieduji ka2de' hnuti na, silnici. Uval, kteryin Javorica, odbo~uje na, v'chod, je dosti otevfeny, s cestou pro jezdce a s maly'mi poli~ky. Ph jizd6 od 2'2) Lejean, Voyage en Bulgarie, Tour du mnonde 1873 p. 159. 2 3) Jeden z t~chto nipisfiv Jsem. podal v Arch. epigr. Mitth. X. 90 (sgotva se poznmiv~&c~c a &hv'rqJ). Druhy' je napolo v zemi. Snad jsou totoiny a vytifen~'mi ntipisy, kter6 tu vid~Ii Dernschwam. 1653, Driesch 1719 a Lejean 1867.

Page  85 Trajaifo'va Vra'ta. Vetren. 8 85 karauly nahoru otvird se nazp~t p~knj rozhled do zelene'ho kraje, docela lesy od~ne'ho, s oklikami bile' cesty at na Kapudiik. Na. vrchu druh6ho sedla stoji Palanka (710 in.). Za tureck)?ch dob b)?vala lamn vesnice osmanskdi s, 15 domy. Z ni zbyv'v~ nynI jen velik~i strdinice, posledn~ upraveni za, obydli intenfra, kidiciho silni~ni pr~ice; z daleka vypada jako ne-jaky alpsk' hospic. Vedle ni rozkhidaji se rozvaliny stare~ho ftverhranne'ho hanu, nmezi jeho~, ssutinami se horsk6 sedlo zrovna hem~i sysliky, kteti docela krotce si liraji, se ko~kuji a metaji kotrice. Za hanem, na. M;riSt~, z n~hot se otvira rozko~nmi vyhlidka do roviny thrack6, stoji trosky hradu, ifeden~ho Hisardlik, kter6 od starych cestovatelhiv, od Vrandic'e, Gerlacha a Marsigliho dobite jsou popsiiny. Byl to dtverhran, na, stranich asi 40 krokifi diouhy. Vzhifiru stoji jeWt jeden kus severni zdi, 3 metry siln6, do 5 i-net~rl vysoky, ze stfidav'ch vrstev netesan~ho kamene a ploskych diouhych cihel (po, 4 fad 'ch) pevn~ zd~1any.24) Na vfchodni stran6 ssutin uimezi hradiskem. a novou silnici, poznmivd se hiuboky, travou zar-ostly iivoz stare' cesty, kter6. tuto zatindt slezati do pole. Od hradiMt otvirAi se nov~i ohromni vyhlidka. Sout~sk.Am, fivalfim. a horskym piechodfim. je konec. Pod nimi 500 metrili hiuboko prostiird se -4irdi rovni nitina, pokryt6L lukami a poli. lesuliv prdizdnd. V ni klikat.0i tokem, plyne mezi topoly a vrbami Marica, vychdizejic na pravo ze, skalnych vrat Mominy Klsury. Na vychod~ phiti, neustdile se Mirfic, splyv.A s oblohou nebeskou; zddi se m~m, 2e tam v mlhdch pozndv.Ame Plovdiv s jeho skalami. V levo rozkladaji' se ni~i vrchy lesnat,6 Sredn6 Gory. Ale popikedi cele& panoramy vyplfrrje velikolepdi Rhodope: velik6 p~ismo horsk6, spousta. dlouhych hikebenlftv, vysedlych homoli a tajemnych tinicli rokli, s vrcholky do 2000 metrti zvyMi, kter6 je se~ikov6tno na, protUjMin6 bifehu dolej~i nitiny od st~n Ryiskych at do ~erych par nizk~ho vychodniho obzoru. Upati tech hor je od mi's na nejbli~ir mist~ sotva 15 kilomnetra~ vzd.Aleno. V zadu na, nejvy~~im hifbetES naleza se hranice tureckdi. Odtud se sji~di ryclile dold~. V zimCS na, torn svahu bfvaji stra~ n-e z.Aveje sn~hov6. Sedrn kilometrtiv od hradiWt (300 m. hloub~ji) 1e~i 6ist bulharskiL ves Vitren (tur. Jenik~3i). Okolo, ni cestovatel spathuje zase pirvni vinice. Osada, je velika', Miajic 489 domdv; kroje ienskd jsou jeWt tytdt, jako se nosi v Ichtimansku a na Vakarelu. Lamartine 1853 pobyl, zde dvacet dni, 2 4) To je snad x"c(rzrov MO er-ta uprost'red mezi Plovdivem a Sr~dcem, kter6 cisal Vasil II. jednou marn6 obl~hal, die Kekaumena u Vssi~jevsk~ho, COBtTM I Pa-~31C3b1 BH13aHIT. So.4HpuIa XI. Btaa str. 42. Gerlach Wt. 517 poLpisuje tuto zilceninu a Vetrenu: ~davor aussen steht ein altes Gemiiuer, da der'bulgarische Despota Novag Debeli seinen Sitz solle gehabt haben. Und ist dieser Ort gleiclisami als der Schhissel und die Pforten in die Bulgarey und des Landes Trazien Griinzen."1 Novak Debelid je postava v nirodni poesii velmi zn~uAw.

Page  86 86 86 ~I. 3. Ze Sofie do Plovdiva sti~en. jsa zimnici na navratu z cesty po vychiod. Deset ininut pod Vetrenem jsme ji2 v rovn~in poll. Silnice b~ii prnnou caro L k v.~cho-du. Horsky prochiad ustupuje vzduchu docela jin~nu; v hlk~ i zapadaji'Ci slunce pozdra~vuje - ns italskym parnemD. Vedle eetnych maly~ch mohyl utniych n.As zajimaji vysok6 kuielovit6 vr~ky pfirozene' vedle same' silnice; na pastvindcli povaluji se celd stdda. eernych btivolfiv, ale krajina tim. ddle tim vice odhaluje svou iiplnou bezstinnost. Tfi kilornetry za Vetrenem le~i vedle silnice u potoka Asar Der6 zbytky dverhrann6ho kastellu s ye2emi na rozich, tak zvany~ Asarlyk, Dnyri co kamenn3? loin s POvrchu zemsk6ho valnE, odstran~n6.~z!) Stard silnice, dl6.~d~ny iivoz s mosty a ka~nami, zfitstdva' po, prave' stran.6 v polich. Jedind yes Bos'ulja 1e~i u silnice sam6. Pozornost cestovatele poutaji *hory po stranach. V pravo se v lesnatxch srdizcch Rhodopy otvirdi zdiez ieky Elider6, sout~ska docela neprfichodna. V levo ndts zajirnaji nedalek6 lesnat6 vy~iny Sredn6 Gory. Toto ne nepatrne' pohoii teprve od 1870 je uvedeno do map. Star~i cestovateh6, vidouce z roviny hory na severu, doinnivali se, 2e je to, Balk6.n s.Am, az teprve nedtivno se ukdizalo, 2e pied ptismem Balkansk~i- le~i jeWt dlouh6 inezihoii, od n~ho od~tpeno jsouc hluhokymi dolinami, n ejbli~e poleiui Zlatickft. Z t~chto hot' sp~chA k Marici kfivolakym prosmykern icka Topolnica, plynouc ye stinu vinic at ovocn~ho stromovi. Prolukou doliny jeji vidinie ye velik6 duili bledomodr6 obrysy n-jak~ho vy~~iho pdisma; to je Stard Planina sama, Balkan Etropolsky.26) Na severovychod6 n~padno je bli~e k nam n~kolik osamn~lych zvonovitych hornoli v jedn.6 fad6 v poli pod Srednoui Gorou; to jsou- Kojuntep4' (tur'.,,ovdi chiu'my"), e~ruptivniho ptfivodu. Kone~nb vjedeme (3 h. od Vetrenu) do Tatar-Pazardz'ilw, jeho2 &Wt6 minarety jit z daleka n.As pozdrav-ovaly. C~tvrt ho'diny pied prvnimi domny rninuli jsme most ptes rropplnici, a za nim druh' pies jeden rychie proudici prdiplav. Stopy hr~izi okoto poli sv~dti o diivejsim pistovani ry~c s periodicky~m zavodflov~inirm. MWsto (15.425 obyv., z nicht 2600 Turkufuv) - od Marice k prefektuie jde se 1 1/, kilometru - je velice rozs~ih]6 a le~i docela hluboko na lev~ni biehu Mai-ice, vyddino jsouc i eastyim povodnirn. V IR6 panuje v n~m stra~ne' parno, pii poloze mnezi vysokyini horami jen 205 metrlfiv nad moterii. Na ~ar~iji vidi se'pino kr~im5' se stiibrnym zbo~irn, koiemi, lirnci aid. U Marice 1e~i louka Salas',27) kde se obyvatel6 v ned~i bavi, poslouchaji'ce na biehu 25U nich nalezen byl wnilnik z doby cisafre Gordiana (Duinont, Inscriptions; et Monuments figurtds de la Thrace nro 3). 261) Ze samdho Tatar-Pazardz'ika vidi ise uprostled mezi vrcholky Srednd Gory, mnezi Bratji z leva a Bogdanem z prava BalkAnsky vrchol Wien (k 1511 nad Tetevenem. 27 ) Slovo salasd bulharsky znamenui Z'itnici pro kuku'rici. U Slov~kfuv Karpatsktch, jak zrnimo, znac'i chatre' pastyrfskou.

Page  87 Tatar-Pa&zardiik.87 87, pod strorny primitivoijimuziku a posilujice se ndipojem pfine~enym nebo z putujici kremy vzatym. Pies ~irokou ieku vede dievL~nymost na 16-kampennych piliiich. Z n~ho je p~kn~ pohied na Rhodopu, jejit podnoNi je sotva 10 kilometrdi vzdAleno. V levo~ vystupuje z likebend~ jejich zvonovit~ vrch (k 1750), na kter~nm. se dalekohiedem. jasn6, rozezn6.vaji k-riuny- stronci - 8v~ta 1Nedjlja mezi m~ste~kem Bracigovem a vsi Jasvkorii (do 1500 in.). D~ileji na pravo stoji vysok)? jeden ORi, na n~mt se i v n~sici dervnu lesknou n~kter6 skvrny sn2ne - Karlyk u Bataku (2081 m4, Ce16 pohoti je pokryto lesem; pied zelenymni strjin~mi jeho rozklddA se nizk6 b~lav6, hole' piedhioii, tak zvany Baba-bair, pl'es ktery jde * silnice do Pe~tery. Imposantni je sr~iz Rhodopsky na jihozdipad6, iipln6 obleeeny? v prales, na jeho2 iipati se bWIi kldter sv. Petra u vsi Batkuna. De-jiny m~sta nesahaji daleko nazpRt. RimskjL silnice zde byla na druhenm, jiznim biehu, kde stopy dlatby -jeji nedaivno nalezeny mezi Marici a nddra~iim Pazard~ick'm. MWsto Bessapara, hlavni-sidlo Rhodopsk~ho, krnene Bessifiv, kterd se za iimskych dob zpominir a2. do Justiniana, le~elQ, pod onim Baba-bairem, mnezi vini~nymi svahy jeho, a 2eleznici, asi 5 kilometrdi jihovychodn~ od Tatar-Pazard~ika, mezi vesnicemi Bas'ikara a Simentli. 281) NApisy tamni nalezaji se nyni v Pazard~i~ku; ssutin'y samy co stavebni materhil tak vykoiistov.Any, 2e tam po polich zbyly sotva osnovy zdi, hroby, mince at. Za stiedov~ku se ve zdej~ini kraji nej vice zpomind hrad JBatkun. Tatar-Pazard~ik (,tatarske' tr~iAtP), jejt Pomitci Rhodop~ti posud nazyvajii prostM Pazar, die tureckych zprdv je zalo~en 1485 od sultdina Bajezida IL. Msto diouho, m~1o rdz ~Ipln6 turecky; koncem 16. v~ku die svMectvi Gearlachova zde nebylo ne2 tolik'o 30 domciv ktesfanskych bez popa a bez kostela. Obchodni dd~le~itost jeho tou dobou b)?vala znamnenitdi, nebo! zde se rozv~vovaly ob6 hlavni cesty Evropske'ho Turecka, kter6 Caiihrad spojovaly se zdpadem; na jednu stranu jezdilo se pies Sofli na Vi'defh, na druhiou pode' horni Marice a pies Samokov do Bosny, Albanie a Dalmacie. Tehda tu byvala blavni skladiWt Samokovsk6ho ieleza a Turci,. Dubrovdane, Arme'ni, Zid a Maloasiat6 o~ivovali zdej~i kupecke' dvory., Z Pazardtika do Plovdiva vedou dv6 cesty. Pod~1 lev6ho biehu Marice jde silnice (35 kilometrifiv) ptimo bezles.ymi rovinami, pies iisti ieky ire-ene' Luda Jana, kterft pticha'zi od Panagjuri~te ze Sredne' Gory. A Pod~1 prote-j'iho biehu Marice vede 2eleznice. Za -mostem uividi'~ kamenn' rnddratii s restauraci a sadem. 'Mdi-i -tato' dr.Aha j ednou slou~iti sv~tov~mu obchodu m ezi Caiihradem a Evropou, in usi se je~t~ velice zdokon~aliti. Dnes dini velice,gemiithlich"l * 281) Prof. DobruskyV o poloze Bessapary v novinach,Marica"l 2. a 9. c'ervence 1885, 6. 727 a 729.

Page  88 88 88 1. 4. Plovdiv. dojern. Na hr~zi i mezi zrezav~13?mi kolejerni roste bujnaL tr&dva, viak se' jon zvolna louddi ku pifodu, cestovatehM od stanice ke stanici pohodlnC- se nav~twuji z jednoho coupe do druhe'ho, a konduktoiti sedi venku na prknech, spojujicich dv~fe vagonifiv, zvoni nohama a bafaji z d'mek. V noci se nejezdi. Cestovatele' odsud do-,Caitihradu nocuji v Adrianopoli a putuji tedy dva dni a jednu noc. Na stanicich iitednici Hirsehovy spolednosti jsou nejvice Lovantinci z Pery a Galaty anebo Roci a Arm~ni. Vlaky jsou smnisene'" so zbo~irn i pocestnymni. Lokomotivy a vozy maji rdiz antikvdrskv a jsou ozdobeny pfiulm~sicem a hv~zdou, znakem tureckym. Zeleznieni hrtiz sledujo pravy) bifeh Marice s jejimi haiji a ostrifivky. V pravo pod blizkftri svahy Rhodopy bL-14 so n~kolik vsi a m~stedek mezi vinicemi, od nichi z prillomu horsk6ho piicha'zi teka Kridimskd 6i Vga, s dvojim i~stim, z n~ichM vychodni je velmi siln6 a hluboke'. V levo prostird se -pole'-to (rovina) a v ddli za nim vystupujo Balk.An so Srednou Gorou. V pozadi trvaji hory Rylsk6, veder jako dern)? rnrak, a u nich zfete~nC- se zradi prl~lom Mominy Klisury. Za 73 minut (bez zastivky) staneme na stanici Plovdivs'k6. MWsto je asi dvrt lhodiny vzdalleno. Jede se k n~-mu pfimou silnici mezi novyrni villami. 4. Pl-ovdiv. Poloha. TH chluiny a rozhled z nich. StarovekM mohyly. Filippopolis, Pulpudeva Tbrakfiv, Triinontiurn Iftianfiv, slovansk3~ Plovdin a Plovdiv. Boje mnezi Byzantinci a Buihatry. Pavlikiani a jejich p'ivod. Francouzsk6 v~vodstvi v 13. stoleti. Nkrodopisn6 pomn~ry, v dobW tureck&. Maissakry 1876 a bitvy u Plovdiva 1878. Hlavni xn~sto sainospriivn&6 provincie Vy'chodni Runmelie (1879-1885). Poloha Plovdiva je docela originaln. Uprostf~ed roviny thrAteke', ktera' ma' Mde okolo 165 metrifiv nadmofsk6 v)?~ky, zveda' se na pravem bi'ohu Marice i'ada sodmi osam~l)?ch skal syenitov)?ch. Na tifech ifoce nejbli~gich jo vystav~no m~sto Filippovo, kter6 proto od lkimanidv naz)?v~no tak6 Trimontium. Tato rozioha poddivd ze v~ech stran malebn)? profil: sv~tlo~ed6 stfny skalni se zneji nad zelenou plini, slunce se odraiii v oknech MY&?c domlltv na skalich, kolem na's Mird rovina, v da'li na obzo'ru v~ude modr6 hory a nad nami temnomodrd obloha! Bulharsk)? ba'snik Vazov porovnaivA Plovdiv s tiomi bilymri vol.. bloudy, odpodivajicimi v Mir~m poli. Nej~ir~i a nejvy~~i stiedni:chium m~stsk)) slovo Diambaztepe' (tur.-,pahorek kejklift'iv), a je na sevorni strane, obrdcene' ') Vt~ky die Hochs~tettera: Marica 163 mn., Sahat-tep6 209, Diambaz'. tep6 212, Bunardiik 234. Mapa rak. goner. Rtibu kMade niffi Uisti in~sta na 177 mn. Thmkii mapa udAvii posice okolo v poli od 150 do 171 mn. a Dz'endeintep6 (co 9rajtan-tai, C-ertfiv kAmen') na 283 mn.

Page  89 Plovdiv. k Marici, az liahoru pokryt domy a zahradami; k jihu spada lkolmymi srazy, nad nimiz se na kamennjch podezdivkach belaji zrovna na zavratnem kraji vysoke dv6upatrove domy s rozkoSnou vyhlidkou na Rhodopu. Na vychod, neco malo blize k iece, stoji inu po boku ni2si vrch Nebet- tepe, take pokryty domy. Na zdpad se na prvni pohled od Dzambaz-tep6 sotva rozeznriva docela zastavene mnale Taxim-tep, 2) oddelene od neho nepatrnym uvalem, z nehoz vychazeji jedine schody, vedouci z techto skal ra jizni stranu. Ostatek mesta rozprostren je okolo iecenjch tri chlumfiv, hlavne mezi podnozim jejich a rekou, jakkoli se novejSi ulice rozrfstaji daleko i na ostatni strany. Krome mestskeho trojvrsi stoji na zapad od neho hole Sa'at-, tepe (tur.,vrch hodinovy"), dvouhlavat to seda skala s vezi hodinovou ze 17. stoleti, kavarnou a zriceninami turecke pracharny. Posledni tIi vrchy, podobne osamWle skaly, jen ponekud sirsi a vyssi s plochynii vrcholky, radi se odtud k jihozapadu, die zapadni strany silnice, spojujici mesto s zelezniCni stanici. Z dalky maji profil docela pyramidalni. Nejblize se vypina BunardEik, tak zvany die pramene (bunaru) na vrcholku, kde se za ruske okkupace vesele tancivalo na oficirskych balech pri mesicku a pochodnich. Nyni stoji na nem rusky pomnik z valky, vysoky bily obelisk. Pak nasleduje nizke Marko - tepe, tak zvane pry die hrobu Marka krale, a za nim nejvyssi ze vsech, Dxendem-tepe (tur.,pekelny vrchu) s ruskvm trigonometrickym znamenim. Domy Plovdivske jsou ponejvice jen ze dreva a z veprovic o jednom poschodi, ale zvenci vypadaji velmi privetive pro svetlou svou barvu, bilou nebo 2lutou, velika okna a cetne balkony nebo arkiye. Nestoji ve dvorech, ale vystupuji primo do ulic, ktere jsou jako ve starych mestech italsk:ch tesn6 a klikate. Po dlazbe, z velikych hladkych kamenfiv zdelane, i za krasneho pocasi dosti kluzce se vystupuje nahord na tepeta; za deste a zimy chfize ov~em bgva jeste nesnadnejsi, asi jako ve strmych ulicka/ch stare casti Nizzv. Aristokraticka ctvrt, sidlo bohatych Rekfiv i Bulharfiv, je Dzambaz - tepe, jehoi prostrann6 a upravn6 domy svymi vzdusnymi predsinemi a komnatami. upominaji na villy italske.3) M3en vystavne je sousedni Nebet-tepe. V uvalu mezi obema le2i armenska ctvrt. Na jih pod piikrymi skalami stiedniho vrchu prostira se v rovine ctvrt katolickych Pavlikianfiv. Obchodni a iuedni zivot je vsak soustreden v rovnych mistech na sever od vrchfiv k iece,jejichz hlavni trida je dlouhta zk.'a arSija s kramy. U ni stoji stary karavanseraj (rikaji mu take bezestan), dobre zachovany s klenutvmi kramy a sklady, s velikym nadvoiim upro2) Taxim tur. vodojem, ze kter6ho se rozchazeji vody do kagen. Zde byl konec stareho vodovodu, jdouciho az od Rhodopy. 3) Posleze v srpnu 1885 mnoho z techto peknych obydli na samgm vrchu Dzambnz-tepe zniceno pokarem.

Page  90 90 90 I. 4. Plovdiv. sti-ed a s 10 olovem. krytymni kupolemi z kaMd6 strany dvora, nad jedriotlivfrni komnatami hornilho paktra. D~ileji s e prostird mezi fadami p~knych novych domfiv. nove- zalotend eejA zahrada. na mist- stary~ch tureck3?ch hfbitovi'iv, kt-er6 se nalezaly uivniti mn~sta. Ze spousty domtiv na svahu vr-'!-ku'v vyni ka pr~eli nov6 oblastni divei ~koly; bli~e k aiivsuue ti'ipatrova budova sii~tniho gymnasia a dfirm nov~ho sirot~nce. Na konci c-arsije pied tekou stoji tureckiy difim. hzefisky (hamam), v n~mt za dob trvdni Vychodni Rumelie zasedalo ~oblastni sbromdiid~niB; akusticka budova byla k tomnu iUelu vkusn6 upravena. U feky sam6 naleza se nevdbny a nepfii~i 6isty konak (pahdc) b.~valych pa-~fiv a poshdze generalniho guverne'ra autonomni provincie; opravy jeho za rurnelsk6 spifivy stdly tolik, 2e by se pry za to vystav~ti mohi velmi p~kny' novy? di~m. Pfes Marici, kterd je dosti.-irokdi a pr'udkAi, vede di'evC-ny most, na jeho2 druh6 strand se v ni~in6 rozk1j~d~i chudobn:i &tvrt,Rvlskdi" (6i1i Kars'ijak). Nov& elegantni ulice s p~kn3?mi villanii kadi se kolern Saat-tep6 a odtud die silnice a~, k nddrati. Z medetlfiv pamdUny jsou rozsdihhi Irnaret-diamnisi u Marice a velika Mtvercova Dz'uuaa-dzamnisi na hlavnimn tr~i~ti mezi Taxinitep6 a Saat-tep6, s deviti kupolemi, plechern pokrytymi; stony jeji skhudaji se- z kainenfiv, kter6 jsou, jako v Sofli, uzavteny do cihelnyrch r~mcuiv. Star~i kostely kfesfansk6 skromn6& se kryji. NMle~eji dileun Rtekfiti, dilem. Bulhardin; ka'2dd z obou n'drodnosti ma zde sv~ho metropolitu. Po voilce nov~ vystav~ti veliky kostel sv. Kyrilla a Methodia u gymuasia. rnedaleko Marice. V 6ervenci a srpnu pobyt v Plovdiv6 b.~vjL nesnesitelny pro stra~n6 vedro, den co den -do -+ 360 C. y'e stinu. Ale ulice vidy byvaji h~un6 o2iveny. Mezi viavou lidskou ndpadno jest ninno~stvi konikifiv s velik~?mi ko~eny'mi m.Cchy po obou strandch sedla, jejich2 prcivodci hlasit~ nkco provoldvaji. To jsou sakad.61Ji, prodava~i vody. Plovdiv totiz-. Po zkdze staryfch vodovodfiv, vseckii vodu b~fe z ci~teren (bib. ~terna) a z Marice; oboji voda nevypada vdibiv6 i ptedstavuje pfi nejmen~irn bohaty material k mikroskopickym analysim. Pfekrasny~ rozhled otvird se z vrcholku Saat -tep6, jmenovit& na podveeer pied zdipadem. slunce. 'Nejlep~i stanovisko je. u sarn6 hodinov6 v~2e, jejit cifer'ni'k m6. tureck6 tislice, ale pfi toni niipis Videfisk6 firnmy. Jsmc asi 38 inetrfiv nad ndmristimn u meeetLu DWumaa - diarnisi. M~sto samo pfehliti se t~m~f cele'. Kolemn n~ho neJblI~e se prostirdi jednotv~rndi bledozelend bezlesn6L rovina s 6etnyrmi vesnicemi a osam~1ymi prav~k~mi mohylami. Velikolepy dojem. 6ini ob6 hradby horske', Rhodope na jihu, Balkan na severu; na zdipadE, se vespolek stykaji u profilu hor Rylskych, z nich.2 vychdizi' Marica, -plynouci na dn'6 cele'ho obrazu. Upati Rhodopy vystupuje sotva 10 kilometreiv od m~sta, procet podrobnosti jeji rozezn~tvdrme docela ztetel n~; nahofe-j'sou

Page  91 Plovdiv. C() t lesy a pastviny, doleji vinice a nejspod Men6- biI6 visky a klh~tery, letni byty Plovdivfanfiv, mezi zahradami a' obilirn. Od poholi toho zdivisi podnebi Plovdivsk6, jako Sofijsk6 od Vito~e. Ve v~t~i vzddlenosti leti, horstva. severni. Ptehli'ime cele' panorama Star6 Planiny i Sredn6 Gory. NejbliiAi svahy Srednogorsk6 jsou, vzd~leny asi 40 kilometrfi~v; Stard Planina, se zdvihA, vice net 20 kilometrciv d.Aleji za nimi. Sredna, Gora i v zapadni. Vy~i ~tsti je tak nizkAi, 2e modrave' pa'smo Balki~nu, i v ~ervllt ozdoben6 mno~stvi'm sn~hych pruhfiv, v pozadii v~ude za ni vy-' nikdi. Panorama to za~ind se na levo s temnymi obrysy Srednogorskdho vrcholku Bratje nad Panagjuriketen; dalekohiedem pozna~v~me lesy na strdinich i lutinu na vrcholi. Pak n~sleduie kus Stdr6 Planiny u Ziatice. Daleji na v'chod zketeln~ se poznavaji Srednogorske' vrchy Bund'Ja a B6gdan u Kopriv~tice s lukami a ha'Ji Lsvymi; mezi 'nirni slkdz mezi leskly~mi str~emi bil6. cesta, (u Kra-. Pstova) do pole a na pravo od nich vynikdi v pozadi m'assivni vrchol Balk~insky Veicn. V pravo se ohla~uje ostra' Dobrila v Balkalne- nad Sopoterm. Stifedisko cel6 panorarny je ziteteiny~ pridlom Stremy. kteffi se prameni pod Ve~enem, prord2i Srednou Goru a tee k Plovdivu.. Na pravo od n~io vystupuje v pozad,. nejvy' vy~i vrchol Balki~nu, Gjunrnnik-d'al nad Kaloferem, ktery se POzn~vd die sn62ne ryhy, je~to i v srpnu nemizi. Za nim oko utkvi na napadn~ hlubok6 vsedlinC- v hradb~ dei'enifiv Staroplaninskych; -to je zdfrez mezi Maragedikem a Kadimliji, kter~iin vede stezka z Golema Sela v poli Kazanlyck~rn do Nov~ho Sela v Sevlijevsku. Za timto sedlemn pozna~v~i se je~t6 massivni Kadimi~ja, ale pak, jeWt pifed Sipkou, hfeben Balkdnsk3? paddt pod obzor. Vedle tohoto bodu pozorujeme v popfedi nejvy~~i vr~ek vychodni Sredne' Gory (u Rachrnanli), n~idl vysedly. Daleji se Sredna Gora kloxii v hlubok6 sedlo (u Dervendu. nad Starou Zagorou), za kterym Qpet vykukuji vr~ky Star6 Planiny u Migli~e. pak zase trochu vyvst~ivd, at konedn6 kdesi v sousedstvi rm~sta Stare' Zagory na obzoru mizi. ostrovovittd poloha, skal Plovdivsk~Vch jest jako stvor-ena pro zalo2eni m~sta. Od prvniho vstoupeni 6ov~ka- do techto krajin v~dy asi byvala na tomto pevn~rm 'a bezpedn6m mists osada lidsk~i. Plovdiv mdi tak6 slavnou minulost, jako m~ilo mist v.tchto L zemi~ch, se zpominkami vice net dvoutisiceletyrni. Od nejstar~ich obyvatelciv, eranskych Thrdiktlv, pochdizeji ony bez~en6 mohyly, jet po Plovdivsk~m poli v~ude vynoruji sve hiavy. B~vaji 1-4 metry vysoke' a v sobs obsahuji zd~nou hrobku, s kostrami nebo popelnicemi, zbran~mi, ndidobami a rohy i parohby zviitecimi; mnoh6 jsou ov~em jit odeddivna vybr~iny. Spcisob dMimi tOchto mohyl jasn6 popisuje Herodot (5, 8). Kdy2 zemitel nejaky ndelniik thr~cky, po tti dni vystavovali mrtvolu s phPem, zabijeli rozmanitiL zviitata v ob~f i jedli peten6 maso jejich. Pak tWo bud spdlili na popel, bud~ nespdlen6 do zem~ kladli - byly

Page  92 192 92 I. 4. Plovdiv. tedy'oba spitiso'by vedle sebe'v oby~eji - na~e2 nasypali nad ni'm mohylu (Xad~t. 6' X' vTE) a u ni provozovali hry v~elijak6, jmenovito soub je. Vedle mohyl hlavni pamndtka Po Thrdtcich jsou karnenn6 desky s vyobrazenini ~thr~icke'ho jezdce", kter~ n~kdy je vypod'obn~n co lovec s psy, kanci a jeleny; jindy naproti n~mu stoji z-ena s hlavou zakuklenou. Basreliefy takov6 jsou zde nejoby~ejne-j'i staro~itnost, vyskytujici se pti ka~~m n.Alezu; die nich dala by se pkibli~n~ ustanovit hustota thra'ck6ho osidlenli zem6. Nejmen~i de~tidky byvaji sotva 14~ centimetritiv vysok6 a ~i.. roke'; n~jvC-t~l podoba thr~ckeho, jezdce je kolossalni basrelief v 2ivotni velikosti na ski~Ae u Madary blite Sumna. Spolehlivy v2~k1ad t~chto obrazfiv se pos'ud nena~el. 41) Nesvornost plemen usnadnila dobyti Thrakie od Makedoncfiv. Krdl1 Filipp II., otec, Alexandra Velik~ho, v letech 3492 —340 zemi pokofii at po Haemus a na. pochodech svych piirazil at k dolnimu Dunaji. K ochran'6 zabran6ho kraje zalo~il n~kolik p'evnosti. Mfezi nimi byla nepochybn~ na mists star~iho hradiska domdiciho i),xtlt'ffoj,,bl- kterd jm6no energipak~ho zakiadatele' moci makedonske' zachovala po v~ecka stoleti, po vice net 2200 let at do. dne~niho dne. Ale makedonske' tyto osady nekvetly ji2 pro sv~j, jak Mommisen di, ra'z ~Botany -Baysky". Byly to kolonie trestancfiv s posa'dkami vojenskynmi; die Theopomnpa a Plinia, samia Filippopol p roto nazyvdna i Poneropoli', ~m~stem zlo~incifiv". Po Filippovi je~te- Alexander Veliky? a krald Lysimachos dr~e~i makedonske' patistvi nad Thrakii, ale potom, zem6 zase se vrfttila k neodvislosti -a' 2ia die star~ho spfisobu. Mezi krneny thrdckfini vynikali hlavn6 dva souper~i. Mocni Bessove, sidlici v Rhodop~ osady sv6 rozprostifeli at do okoli Plovdiva. Z druh6 strany se o nadviddu ode daivna se zdarem, sna~ili Odrysove', jejich2 kraL1ovske' sidlo byl brad Bizye (nyni' Viza) mezi Adrianopoli a Caifilhradem. Jen krM~ Fiipp III. (okolo 183 pIked Kr.) vlo~iI opktnc~ posa'dku do Filippopole, vypudiv thraLck6 obyvatele z hradu do hor, aLle zanedlouho Odrysove' Makedonce zase vyhnali. 5) Rimane' po'dporovali krifde odrysske' a dopomohli jim k pans'tvi nad celou Thrakii at k Dunaji. Hor~ti kmenovd v Haemu a' v RhodopC- vrchnost odrysskou ov~em uzniivali jen pokud se jM. hodilo a Rim dasto byval nucen sve' krdlovsk6 spojence ochrahovati proti vlastnim jejich krajanfim. Piki jedn6 takove' pkile~itsti sly~ime zase, o Filippopoli, kdy2 v ni krjL1 Rhoemetalkes, S yn krdle Rheskuporida, za cisate Tiberia (21 po Kr.) od bojovp. 70Dumont, Inscriptions et monuments figar&~s de la Thrace (Paris 1877).70pojimAL Ple cavalier thrace" co ~hdroisation des mortels et culte des ance'Lres diviruisds". Mordtmann v Revne arch~ol. 1878 Nov. a v Arch. epigr. 'litth. V111 (1884) 208 vyslovuje se proti tomu, vykliidaje jezdee za bolstvo, za thracischer Herosgott"; pH tom ukazuje k nfkter~m nipisiilm na t~chto "des~ich. 1) Livius' 39, 53.

Page  93 Makedonsk~i a ri~imnki Filippopolis. 9 9.1 O n~ch -Odrysciv, Rhodopskych Difiv a Haemsk'ch Coelaletu'v byl oble~en. Ze sevt'eni toho Ae vybavil P. Vellaeus, s fimsk~mi vojskyv provincie Moesie; jizdou a lehkou p~chotou rozprjLI'il napifed rozpt3?ien6 drancujici povstalce, na~ei sdm s iegiii timskou, pomoci vy~padu obleten~ho kri~le, hlavni voj Thrdkf~v pod hradbami mcastNedlouho potom' cisat Claudius (46 po Kr.) neodvislosti Thrakie u~inil konec. Na misto domacich krailfiv pfigiel fimsk.~ prokurator (pozde-Ji Jlegatus pro praetore") se sv.rn Mtdbeni. Filippopol, hlavni m~sto nove provincie, cisat Domitian organisoval jako obec die spdisobu feck~ho. Od jeho doby at do cisaife Filippa Araba zde pracovala mincovna, kterdi razila. kusy m~d~n6 nebo bronzove6 (u Mionneta 235 typilv). Na jedn om takov~m penizi z doby cisake. Antonina Pia vyobrazena jest i ~Rhodope,, co sedici 2ena, jednou rukou se opirajic o skdly a druhou drtic ne-Jakou rostlinu. C~asto se opakuje vousaty bc'h ifeky Hebru, n~kdy i s lodi. Tehda jezdily odsud lodice at k tisti, ha jegt6 za na~ich dob trvala na Marici plavba vorciv (blh. sal), naloten~clh ry~i a obilim, at zastavena konkurrenci 2eleznice. Jine' mince. ptedstavuji Demetru. s, kiasy, Dionysa. s vinem, anebo jen prosth5 koMiky s ovocem nebo hrozny. Z jednoho kusu cisaife Elgabala se dovidame, 2e ve Filippopoli odbyvdiny Pythick6 hry (Ke-v(YQi'LTF Latinsky, jak ji2 fedeno, mn~sto nazyvaino i Tlirirnontium. ~ Trhr.Ack jm~no, zachovane' jen u Jordana (psal 551), bylo Pul'-.pudeva, snad zeela t~hoz- vy'znaimu jako, ieck6: zn~1o asi pilivodn6 Filippo-dava, kter~tto druha' Uist ve jmenech thrdckych hradi'v tak ~asto se opakuje. 81) MWsto bylo opi~sdno silnou zdi z veliikfth balvaniuiv, se &tytmi branami. Die podnes zachovan~ho ndpisu dvoJjazydn~ho, ifeck6ho i latinsk~ho, dal ji cisait Marcus Aurelius 1. 172 postaviti od legi.ta C. Pantuliea Graptiaca. Kus jeji z velikych kamenfiv spatfuje se co zahradni ohrada. v jedn6 ulicee pod Taxim -tepe'. Na jinrni rniist~, v sedle mezi Nebet -tep6 a DWambaz -tep6, kiene se pipes, jednu strmou ulici mezi domy vychodni brdna m~stskd, tak zvana Hisar -kapij'a, arci ne i'inisk~iL, ale byzantinskd. Je~t6 1819 stdia i za'padni brina. Za sti'edov~ku spatitovaly se stopy hippodromu, v 16. stoleti stally je~tC5 ssutiny vodovodu a na. po~UkU Da~eho v~ku na~1y se v ji~ni 6dsti m~sta 61) Tacitus, Annales 3, 3S. 0 kr~ilech thr~ickfrch viz Mommsena, Reges Thraciae inde a Caesare dietatore, Ephemerides epigraphicae 2, 250-263. DPlinius 4 ~. 41. TqL!uL'vrtOv u Ptolemaea 3, 11. Trimontium i na kovovdm diplomu vojensk~m z 1. 221 (z Chask~jska), Ephem. epigr. II 464. JeWt n Anny Komnneny ed. Reifferscheid 2, 256 zmif'iuje se sta-r6 jtn~no TqL~.o,5G. 8) Pulpudeva quae nune Philippopolis et Vscudama quae Adrianopolis vocitantur, Jordanis Romana ed. Mommsen p. 28. Odtud i u anglick~ho anonyma o tfeti ki1~ov& vy'prav6, u Bongarsia, Gesta Dei per Francos p. 1159. 0 vyfkladu jm~na viz Kreka, Einleitung in die slav. Literaturgesch. 2. vyd~ini 554 pozn.

Page  94 94 94 I. 4. Plo~div. zbytky diva'dla s kamen~nymi sedadly z tesany~ch kvadredv zv1dAttii velikosti.- Po~et ndpisdiv zdej~ich, t~me-r' vesmes fecky'ch, je dosti zna~ny. Miniaturni obraz antick6 Pilippopole zachoval ni~m -tertovny~ Lukian (z 2. stoleti) ve sve'm dialogu AoansgTat (hi. 25): dvCpohofi pfevysokiL a pitekrdisndi vkt~i Haimos, prote-j~i Rhodope', sird pfedrodrni rovina mezi nimi, od sam~ho podno~i jejich se zam~najic; uprostifed rn~sto Filippovo okolo tfi akropoli, jim2 drsnost skal jejich doddivd v~tiho, pfvabu, a teka Hebros, omyvaji'ci lem samelho m~sta, kter6~ pr~ jest nejv~tsi a neJkrdsne'J~i ze v~ech: ~dalekot sviti kfftsa jehou. Rozvoj Thrakie vzal za sve' pohromami st~hovdni ndrodiftv. Za. cisaife Decia Gothove' (251) zmocnili se Filippopole stra~nou ike2i, ye kter6 pry~ 100.000 lidi bylo pobito. 9) Po dvou stoletich opCtovala se podobnd ka'tastrofa za vdlek hunnsk'?ch (447). CisaP Justinian dal mn~sto znovu opevniti. Za cisaife Mauricia (5389-602) vojska v~chodofimskdi po taenich na, zadunajske' Slovany a Avary n~kdy zimovala v mn~st6 Filippov6. Pitechodem Bulharltiv pipes Duniaj (okolo 678) ki~e Cai'ihradskdi musila obranui sve'ho pomezi piferusti od btehiuiv tohoto vei-etokiu do vnitrozemi. Jako pohranic'ni' pevi-ost stal. se Plovdiv pr~edni ba~tou cisatstvi byzantinsk~ho proti Bulhar~m, opifen jsa, o cel~ system hradifiv a zdimkdv, zavirajicichi hluboktd t'doli Rhodopy. Od tech dob hory na, severu ndile2ely ponejvice Bullhartiin, rovina Rtekifim. Do brzke' ztrtity stare' Serdiky fada, pomeznich hradd~v byzantinsky~ch se za~inala v Sofijskerni poli, M1a pod fipati'm Sredn6 Gory k Beroi (Stard Zagora) a odtud k rnoii Cerrnimu, k n~mut dobihala u Mesembrie. Cisafov6 8. a 9. stoleti, nedifiv~Pujice slabyrn ostatkcim antick6ho obyvatelstva, jali se pod~l (:eIC poinezni C-ry, i v Plovdiv6 sam6mn, zakizovati spfisob -vojensk6 hranice proti Buihardmr usazovdnirn bojovnych Armenun~v a Syrt'v.od horniho Eufratu. Kolonisaci tu provedli h~avn6 Konstantin V. (0,Kdpronymos", 741-775), Lev IV. Chazar (775-780) a Nikifor (802-81 1). Kolonist6 nebyli pravov~rni kfestan6; vain a ~dst jejich pfidr~ovala se nejen arme'n sk6ho rnonofysitismu, ale idualisticke'ho Pavlikianismnu 6i Manicheismu, od udeni cirkve 1)ravoslavne docela odchylne'ho. Stykemn s t~mito heretiky dostalo, se u~eni pavlikiansk6 i k Slovandim bulharskym, u nich ' stoupenci jeho sluli Bogomnilov6l. Za Anny Konmeny v Plovdiv6 Pavlikiani m~li vk4~inu nad pravov~rnynmi a tak6 v okoli ceh6 obyva'telstvo bylo heretick6. 10) Po dnegni den trvd pamOt starych fecko - bulharsk~ch liranic v topografick~ch ndzvech. Horale' okolo Ichtimanu a Vakarelu, v Sredne' Gofe, v Trnovsku, okolo'Trjavny a Eleny, jakot i v Ko9) Ammianuis Marcellinus 31, 5, 17. 10) Maut Iy&e 4 Otunovinrohg n 'dv W4twv "SME9 3'MP10xu~rt.. nra - X~XAC (Px~~OvrO'hc 7rdvva "aav u'lovnmi. Anna Komnena 2, 259.

Page  95 Zem~ Romaunja. Jrndno Plovdin. 9.95,, *tlensku ~Pole': thr~ck6 zovou Romanjad a -obyvat~le jeho Bo~manci (~en Roank). VTrjvn 'Mdlka Romanjd slove kr'ajina okolo, Nov6 a Star6 Zagory,- Goletnma IRomanjad dal~i' pole k Jambolu a k Marici. -Naopak obyvatel6 toho pole kikaji krajinim z~balkinskyrri Zago'rje (tak6 Kotlenci Elen~anfiym a Trnovdan~m) a lidem tamnim Zag rci Za q'rke. 0b' poch'zi ze stdtni terminologie stfedov~k6. Romania slulo cisaikstvii v~chodofimsk6 u lkektiv, Arabtfiv, Slovand~v a Italf~v at do sv~ho p~du; zdirovefi se zabalk~nsk(& Bulharsko do 15.- s-loleti u Byzantinifiv, Srb~iv i Italtiv nazyVvalo Zagorije (l'impe-rio di Romania, I'imperio di Zagora).1) U Slovani~v ni~sto Filippovo obdr~elo jm~no Plovdin, ktet6 se v 15.-17. stoleti te v panidtkitch srbskych, ve spisech Dubrovnickych a v rozmarnitych cestopisech i fistindech. Nyne-j'si bulharske' Plovdiv zddi se byti tvar mlad~i a vyskytuje se teprve od 17. v~ku. Vysvdleni zcela bezpeene' se nena~lo. Od n~kolika novejsich ba.datelfiv bylo poukdtzdno ke znmin~n~mu thrick~mu jm~nu Pulpudeva, ale k tornu. pifipomindrn, 2e se z nO-ho djL vyv~sti jen nyn ej-'i Plovdiv, ale nikoli Plovdin. Dle analogie -etn)?ch rornansk~ch jmen na -ona, -oma, od Slovamnifv pifetvoken~ch s konCOvkarni -in, -tin (Albona Labin v Istrii. Salona Solin, Scardona Skradin, Nona Nin v Dalniacii, Ancona Jakin, Rorna Rim at.) spise by se mysliti Yn~lo na n-jaky~ za'kladni tvar takt62 s koncovkou -ona. 12 Vedle toho 6te se ve spisech staroslovansky~ch oby~ejn6 jme'na pi'elo~ene' z kteiny - Filipov grad. ")Ve Vidinsku a Sofijsku obyvatel6 po obou stranich BalkAnu navzijem si fikaji Zagorci; v Kystendilsku Zagoije slove Podunaji. V Trnovskii a Trojansku iHkaji Runieliotfim i otvIL'denci (otvid trans), o C'emz' viz Slavejkova, Per. Spis. 9, 110.-Severni Bulhafli maji pro Rumelioty i jedno jm6no, kter6 neni iiirodopisn6 a.nAleii k v~'tvorfim nirodniho humnorti: varikleika (srov. C'esk6 vaifbuebta), coz' znamenti i egoistu, pedanta. K vf'kladu jeho se vypravuje. Z'e kdy~ pry na cestO varil maso v jednom kotli, kaidy' zapichne, do sv~ho' kusu zvhIA.tni S'pejlik (kledka), aby se mu s kousky soudruhfiv nespletlo. 12) Jm~no Plovdiv se prve od mnnohych vyklidalo od antickd Plotinopole, ale toto m~sto le'elo na jih od Adrianopole na nejdolejgi Marici (viz.*Heerstrasse 95). K Jordanov6 1Pulpudeva poukizizno nejprve od Tornaschka v Osterr. Gymnasialzeitschrift 1878 str. 206, potom od Vasikjevskdho v 2urnAlu rusk~ho ministerstva osve'y 1882 str. 380 a posl~ze od Drinova v Plovdivsk~m m~sic'nikiu,,Natika"l 111882 str. 355-358. Die -Drinova Plovdiv se vyskytuje teprve od 1. 1636. Star'il zmi'nky z' 15-17. stoleti (zuAm jich 14) maji'vesmis. Plovdin. Vedle srbskyech letopisdiv (k 1. 1386, 1410) nejetargi zmi'nka je v Iistu senAtu Dubrovnick6ho vyslancilim u Porty 22. listopadu 1430. kde se pige, ie dogly jejich jettere, fatte in Ploudin"; jin6 Dubrovnick6 listy 15. stoleti pis'ou itaisky Ploudino, latinsky Ploudinurn. V je'dnom listu Ilunjadov6 z 1443 zmiiinje se Turek ~Izaak, regens Plowdensis". 0 rozs'iIeni toho jindna, v 16.. ve'ku sve'd~i cestopisy Kuripes'ide (Plaudin, Plaitnerfeld, Pleydtner feld), Vran~ide (Ploudin), Dernschwamnma (Plodi). JeStW 1614 zpominA se Ploudin cio~ Filippopoli (inoje Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien tund Bosnien st. 71 pozn.) a Gtinduilid uivozuije v 19. zpe'va,Osmana"l Turka, jenz' se narodil I, Plvin"

Page  96 I. 4. Plovdiv. V 10. v~ku Plovdiv rndleiel k MiM bulharsk6, za cdfe Syrneona (t 927) i za syna jeho cdfie Petra. Kdyt 970 Rusove' pod kniietem Svjatoslavem vzali eehs -podunajske' Bulharsko, dobyli i m~sta Filippova v r'ezi, ye ktere' pry. padlo, 20.000 lidi. 1) Ale ji2 roku ndisledujici'ho fecky clisaif Jan Cimisches Svjatoslava vypudil a podhaernske' i podunajsk6 Bulharsko i s Plovdivem ptipojil k fil-i byzantinsk6. Za dob cisaffiv z dynastic Komnenske' Plovdiv byl ohrazen silnymi a vysokymi hradbami s piikopem a ozdoben palhici chra~my a kl&itery. 1') Obyvatelstvo bylo michand: Rekov6, Arm6ni a Bulhai'i. L. 1096 hihli tudy kfitdci prvniho pochodu, bez ndsili a pokojn6. Na druhe'm taeni (1 147) n~me~i kfiidci kfdle Konrdida Ill. ji2 po rovin6 thr~ck6 loupili a die sve'dectvi Odona de Diogilo vypdI~iIi Plovdivsk6 podm~sti, obyvane' od kupcifiv zapadozemskych (extra muros- nobilem burgum Latinorumi). Docela jinak vypadaly v~ci na tifetim pochodu (1189). Rtekove' kfiiaky ji2 o'd BMehradu znepokojovali, ale cisat Fridrich I. se tim zdr~eti nedal, prorazil hradbami a zdisekam'i na starych Trajansk~ch Vratech a se svymi vyhladov~lymi z~istupy vstoupil z nehostinn6,silva JBulgariae" do thr6.ck6 roviny.,,Il na~Ii jsme zerni rovinatou, oplyv~ajici vinicemi a v~emi dobry~mi v~cmi, ye kter62 v~ecken nedostatek vojska niflosti bo~i jest napraven, jakoi se ob~erstvuje zemdleny ye stinu a 'i'znivy u pramene." pi~e tak zvany~ Ansbe'rtus. Toto obterstveni ov~ein se neddilo bez ndsili, drancovdini a pdleni. Dne 24. srpna 1189 kfiz-aci piirazili pifed Plovdiv. MWsto bylo t~m~f prizdno, nebof vojsko a obyvatel6 byli ustoupili do Rhodopy. Doma zfistala jen chudina a Arm~ni, ktefi,Latiny" uvitali co phitele; rovn62 i Buihati v okoli milerddi z6.sobovali vojsko v~emi potifebami. Kftihci vesele se pustili do vinobrani, v opu~tnych vesnicich vykopdivali obili z podzemnich skrysi, vytioukali hrady a kld~tery Rhodopsk6 a plenili po cel6 okolni rovin,., Na odchodu v lednu 1190 Plovdiv od Iidu kfii~ck~ho vypalen. Po t~to pohrom6 m~sto od Byzantinctiv rychie obnoveno; cisal Isdik Angelos za ndisledujicich let east'ji pobyval v n~m, v~eimi silarni se nam6.haje o udr~eni panstvi v Podbalkaini a v Podunaji proti pokrokfim Bulhareiv nov6 fi~ie Trnovsk6. Zvl.A~tni' osudy m~l Plovdiv za tak feeen6ho Ilatinsk~ho cisai'stvi"l v Cafihrad& VXTvodstvi' Filippopolsk6" dostalo se flandersk~mu pa~nu Renierovi de Trit. Ten v listopadu 1204. se 120 rytiii pfijel do m~sta a tam prijat s velikou radosti, nebot m6~tan6 se po pa~du ifeck~ho cisaifstvi obitvali nekJake'ho pitekvapeni ze strany svych neptitel Bulhart'iv. Ale mirne' panstvi mu souzeno nebylo. Bulharsky cdfi Kalojan odn~tim Plovdiva byl velmi doten a jal se vchdzeti v diinluvy s ifeckymi m~fany po 31) Lev Diakon p. 105. (srv. Annu Komnnenui 1. c) 1 4) Viz popis u Anny Komneny ed. cit. 2, 256 Mid.

Page  97 Kiki~ii a francouziti v~vodov6 Plovdivtid. 97 Thrakii, kter6 vedly k obecn6mu povstdni proti Latinfim v Adrianopoli a cele'nu jeji'm oko-Ii. Soudrulifiv v6vody Plovdivsk6ho se zmocnila takovdi panlika, 2e se iiprkem a bez pohidku dali na, iiOk do Caiihradu. Mnozi po cest~ pobiti anebo sch'ti~ni. Sam Ranier zifistal, toliko s 15 rytiti a rnalyr zdistupem 2oldn~fdv; spolehal se v podporu i feck~Vch Plovdivtand~v a arm6nskych Pavlikianifiv (Popelicans), jejich2 ULvrt se prostirala na jih od skal hradnich, tam kde po dne~ni den stoji ~pavlikianskdM niahala. Latinsky cisaif Balduin I. zatim od Kalojana 14. dubna 1-9205 pted branami Adrianopolsky~mi na, hlavu pora~en a zajat, ze kterkto vazby vice nevy~el. Po teto osudn6 katastrof6- i v Plovdiv6 nastal obrat. Pavlikiani za~afi Kalojanovi slibovati, 2e mu m ~sto daji. Renier, vida, nezbyti, jednoho jitra, z nenaddnri se v~emi svymi Latiny vsedl na. ktit, vyjel ji~ni branou yen, zapfflil podmn~sti Pavlikiand~v a rychle pfikvapil na, hrad Stenimachos, tfi hodiny odsud v jedn6 rokli Rhodopsk6. V Plovdive- po jeho odchodu Pavlikiani. sv6ho iimyslu neprovedli, nybr2 panstvi se tam zmocnil jeden ieky velmo2 Alexios Aspietas. Kalojan po vitkzstvi Adrianopolsk6m nejprve tAhi na, Solun a teprve' k dy2 jeho dobyti nemohi, na, -~podzim pfirazil k Plovdivu, proti jehot obyvatelfirn ode da'iVna pl4I nesmititelnou ziobou. MWsto dobyto, Aspietas ob~~en, teeky~ arcibiskup stat, ostatni itedti velmoz-ve' pobiti a valn4, ~ast Ploydiva pobote-na. Renier zd~stal oblegen na, hrad~ Stanimnackern,. odkud2 teprve v ~ervnu 1.906 vybaven sm~lou latinskou vypravou skrze hory Rhodopsk& Njistupce cisate Balduina, udatn~ cisal' Jindi'ich, ujal seJ.offensivy proti Buliharcifm. Dne 92. srpna 19208 v rovin6 pe'ed Plovdivemn porazil cette Borila, sestitence a ndstupce Kalojanova. NMsledkem toho Renier de Trit znovu se mohi ujrnouti sv~ho v&vodstvi Plovdivsk6ho, jmnenovit~ kdy2 Latini uzaviteli mir a ptaltel. stvf s Borilemn samym. 0 pozdejih pI~bzc itihnvm mnnoho bezpe~ne'ho, ale z listin archivu Benittske'ho tolik je jisto, 2e po Renierovi ni~sledoval jeWL i pfibuzny jeho Gerard de Stroem. Panstvi latinske' v Plovdiv~ se skonmilo asi 19235, kdy2 bulharsky cait As~n IL. s Nikejskym' cisaitem Vatacern oblehali Cafihrad. Okolni kraj ji2 prve byl ve~keren v rukou bulharskfch. Jednou sice despota epirsky Theodoros Koninenos, ktery vyhnal Latinly ze Solunu a z Adrianopole, moc svou MMii i po t~chto krajirnich, ale.- 19230 u Kiokotnice (nyni Semizde) na, silnici od nyne-j'iho Chask6i k Plovdivu od As~na IL. fiplnC- porazen a zajat. A. Bitva, tato pfinesla, Bulharfim panstvi nad celou Makedonii aAlbanii a2 k Solunu a k Adriatick6rnu 'omofi u Drate. Ale jeWt pted pi~dem 1atinsk~ho cisaifstvi v Caf~ihrad6 (19261) slabi d~dicov6 As~na II. vybojdim energick)?ch cisatfiv Nikejskych odolati nemohui a vy~sledky slavn6ho vit~zstvi u Klokotnice-zase ztratil'i. Za- nisledujicich dob hranici mezi Bulhary a Byzantinci byval horni tok Marice; teprve na Uisti Sazlijky u Sejmenli J i r e ~ek: Cesty po Bulharsku. 7

Page  98 98 98 I. 4. Plovdiv. pomnezi (hrani~ni valy- se tarn posud pozndvaji') se ot~delo na severovy~chod i ponechdvalo. jist6 krajiny na sever od Adrianopole v rukou fecky~ch. Timi spifisobem letel Plovdiv, jako2 u Kantakuzena vyslovn6 je podotWeno, na sam~n pomezi bulharskobyzantinsk~m, v p~ozadi jsa kryt celou ikadou zamkCiv Rhodopsk'ch. 15) Za- vnitifnich nepoko'jfi i za n~tlaku Tatart~iv, kteki. z Rusi znepokojovali i Podunaji, BulhaN' p0 vice ne2 pfil stoleti jej nech~ivali s pokojem. V~Vboje zadal teprve Jif'i Terterij IL. Nou&i rozbrojiLiv mezi star~im a mlad~irn Aridronikem, v eas 2ni 1322 z nenadaxni se zmocrnil slabs obsazen6ho Plovdiva ivlotil do n~ho posi~dku 3000 nmu~v pod velenim' zku~ene'ho vojvody Ivana Rusa. Ale v ndisledujici zin6 nmlad' c6A zemifel,. co posledni sv6ho rodu. Nepokojtlv, kter6 vznikly, netli byl zvolen c~it Michail Bdynsky, u~il Andronik Mlad~i (1323) ke Otyrin~sidnernu oble~eni Plovd iva, av~ak nideho nepofidil. i zase od-. tUhl. Kdyi potom pfirazilo nov6 vojsko bulharsk6 vystflidat posav~adni posddku a Ivan je vital pted m~stem i pries noc, ztistal v jeho ktbo1ke (snn~d za Marici), ikedi m6~fan6 ye tm6 bez hluku z druh6 strany.vpustili byzantinske'ho vojvodu Georgia Bryennia, ktery. s mal 'm sborern stife~il Stenimachos i Cepino a s Plovdivsk~-i: mnl std~ou tajnou korrespondenci. Buihafi timn spfisobern chrabife uh'ijeny Plovdiv ztratili pfes noc vlastni neostrafilosti. Dvacet let pozd-j'i cuP Jan Alexander, za rozbrojiutv mezi cisaifem Janern Paleologem a samozvancem Janemn Kantukuzenem, si dal od mnatky nezletil~ho Paleologa, cisaifovny Anny Savojsk6, za. pomo~c postoupiti Plovdiv se v~emni hrady pod~l severniho 4iati Rhodopske'ho (1 344). 1 6) Do rukou feckfch. se mi~sto Filippovo vice nevr~itilo. Bul-. harifim odtiali je Turci okolo 1370; rok bezpe4en6 zn~m neni. Kdy2 Zabalkani i s Trnovem (1393) pfipojeno k NMi~ osmansk6, posledni cuit Jan Sigman, syn Alexandrdiv, die zpra~v tureckyech odveden do zajeti do Plovdiva a tam u v~zeni skonal smrti, nevi se zdali pfirozenou nebo njtsilnou. 17 ) Z prvnich dob tureckych mni~me dv6 zprj~vy o Plovdiv~. Konstantin Filosof popisuje tamni ud~iiosti 1410 za rozbrojfiv mezi syny sult.Ana BajezidalI., Sulejmanem a Musou. MWsto bylo jeWt opevn~no (steJny grada) a m~lo uvnitf akropoli 61ii die arabsk~ho, od Byzantincuiv pirijate'ho terminu Wul. 18) Dane' vyIs) Filippopolis byla E'v 6cgloug r~ hirvov (cAre bulharskdho) xcelb 'Pia Pcd(Ov 47W~ot'iceg. Kantakuzenos 1, 173. 16) Manuel, inetropolita -Plovdivskk, zasedal na bulharsk~m snl~m6 cirkevnim v Trnov6 1360 (1. 6868 co 28. rok c~iifstvi Alexandrova vyslovne' se zpowinin v givotopise sv. Theodosia Trnovskt~ho v rkp. Rylsk~m). 0 darov~ini Jania Alexandra klistern Ba~kovsk&dmu viz Uisti IL. hlavu 4. 1)Zinkeisen, Gesch. des osman. Reiches 1, 285. 1)Konstantin Filosof, Glasnik 42, 299; ui xovl& dle Anny Komneny 2, 138 tot6i co ax~ozot. Nyni' tur. kuda v~z.

Page  99 Strfedov~ky Plovdiv. 9 U.) (irali tu jedna strana, tu druh'. Jednou Sulejrnan ka'zal Plovdiv. zaptdliti, po druh6 Musa, nemoha kuly vziti, dal m~sto vydrancovati, inetropolitu Damiana zabiti v kostele a tWo jeho hoditi pi'es Itradby. Bertrandon de la Brocquie're, rytiit burgundsk~, jel. tudy 1433 ze svat&. zem6: "Pkijel jsem," pravi, ~do Filippopole, hlavni'ho inesta Makedonie, 19) vystav~n~ho od. krdl~e Filippa. Le~i nad Pekou zvanou Marisce ye velike6 rovin6 a v znamenit6 krajin6, kde se nalezaji v~ecky druhy jidelnych vftci, i to za lacinou cenu. Bylo to druhdv znaMn6 m~sto a je jim doposud. Objima tiA vrchy, z nichU dva jsou na kraji k jihu a tteti uprostifed. Na tomto lbyl vystav~n velik? lirad v podob~ podlouhl~ho ptdlm~sice, ale nyije zbofen.Uaoaim~mso kde byl palaic Filippa kcrdle, rovnR poboiteny?, ale zdi stoji podnes. Filippopol je obydlena z v~t~i utsti od BulharCiv, kteNi se pi'idr~uji viry rfeck6." Tento hrad je zrniin~nd kula; die popisu Brocquie'rova sthU ina vrchu prosttedniho DWambaz tep6, jeho2 strmy j'izni' sraz lina skuteed6 podobu piailm~sice. Z ndsledujicich dtyr stoleti panstvi tureck~ho rnidire velikou hojnost cestopisnych zmninek. Turecky m~sto nazyvjtno Filibe'. Starodaivna' m~stskd. zecd z velik~ch kamenfiv kra'sn6 priace teprve v 18. stoleti docela rozru~ena; nad branami Ricaut (1665) spatiNI,je~tE, vybledl6 napis feck6. Uvnitif fadily se, jako v Sofli, domky chudobn6, zbudovane z hliny, z veptovic, ze di'eva, n~kdy jen slarnou kryte. Vrcholky tki chlurnfiv byly korunovuiny zriceninarni starych budov. ~0) Mezi ssutinami na D2arnbaz - tep6 ukazovAno sed.-dlo, odkud& pry krdil Fiipp s vrchuiv ptehli~ival vojska svwi, s velikou -tvhlidkou na Rhodopu. Doleji stdI zhcen~ kostelik i'eckV,1 *jeJ2 popisuje Gerlach (1578); jeho ssutina (sv. Paraskeva) se tarn ukaz ovala je~tE, v na~ern stoleti. Teprve za poslednich sto let severni svahi tolio vrchu zvolna zastav~n a sice domy ki'esfansk'mi. Za dlouhynm ditev~n~rn mostem pi'es Marici nalezaly se, rozstihl6 sthje pro mnoho set velbloudiaiv, ktefi slou~ili na pochodech do Uher jmenovit~ pro artillerii. V satn~m okoli m~sta Turci ji2 v 15. stoleti zavedli p~stoydni ruze, ktere' zde trvalo po staleti, prostirajic se die Marice a~ nad Tatar-Pazard~ik. Te-, prve iAdda v'?chodorumelskd fiuiedn~ zastavila vzd01Ava'ni' Jaltikt'v (r~ovych niv) za pti'inou nezdrav3?ch vyparfiv, vystupujicich z periodickty zavodn-ovanych poli. Obyvate]6 tvrdi, 2e timto zdkazem zimnice skutedn6 pfestaly a m~sto se stalo daleko zdraej i m. Tureck6 panstvi nin~o za ndsledek odstran~ni' kIcestansk~ho. obyvatelstva z.m~sta, jako~ velikd ni~sta v ki~i tou dobou byla 19) Za pozd~j~ich dob byzantinskych jm.6no Mak-Aonie 8title pIfenii~eno na 'rhracii (viz Heerstrasse 94). 120) Plovdiv what vier khale berg, auff dem. ainen ist ain alt schloss gestanden, sieht man noch die spuren". Dernsehwam, rkp. Praz'skk f. 238'.

Page  100 100 100 I. 4. Plovdiv. veibec vbt~inou tureckdi. Stai'i byzantin~ti m~!an6 uchylili se do blizk6 Stanimaky, ktera podnes je pi'edni ostrov ifeck~ u vnitrozemi mezi rumelsk~mi Slovany i'-Turky. V Plovdiv6, sarn~m Ger~. lach (1578) nalezI jen 9250 kifesfanfiv (totit domn~v kfest'anskych), kteti sed~l hlavn~ v iivalu mezi prvnim a druhym chiumem (Nebet -tep6 a Diarnbaz -tep6). M6li osm kostelitiv, z nicht nej.hlavne-j'i by] chrdim sv. Mariny (nyn~jMi feckd metropolie). Des Hayes (16921) pravi, te polovice obyvatelstva je kfesfanska', polovice tureckd; patrn~ tedy kfesfanifiv ptibyvalo. JeWt 1819 z 15 rna/al (dtvrti) 11 bylo tureckych. Dubrovfan6 v Plovdiv6 neiu~li stitL*6 osady, jako v Sofli; byvalo Lu usazeno v 16. stoleti 4-5 kupci~v, v 17. stoleti toliko jeden nebo dva, i se sluhy ne vice ne2 10-192 du~i. Vedle nich tu kupdili ~pan6l~ti Zidd a Armeni. Zaj'imavy' je vliv italsk.6 terminologie kupeck6 na mluvu rniCantiv Plovdivskfch, Rekifiv i Bulhariftv, d&dictvi ze slavny~ch dob obchodu Bernjsk~ho i Janovsk~ho. 211) V na~em stoleti ital~tina v kupectvi v~chodnim, jmenoAit po Krymsk.e vdice, zvolna ustoupila frandin~. Noviny, vydavan6 cilzim jazykem v Cafihrad6, Athe'nich, Smyrn6 a j.. pi~i se vyhradn6 francouzsky, at na jederi anglick9 list v Cafihrad6; italskqych listifiv takovych neni. 0 pom~rech ndtrodnosti v rovin~ okolo Plovdiva za starMi doby turecke' bohutel mdme malo v~domosti. Ze sttfedov~ku virne, ze po obou stranalch pole thrdck~ho sed~lo na honich, v Rhodop6 i na Star6 Planine', hust6 obyvatelstvo slovansk.6, kter6 zasahovalo i do nitin. Rteck~ho tivlu bylo daleko vice, ne~li nyni. Cisaikov6 Caffihradkti zde a jinde schv.Aln6 usazovali mn~any teck6 do hraddiv; z 13. stoleti mdmre ku pt. zprdivu _(u Akropolity), te pevn~ Melnik pod Perin Planinou byl osazen Reky, ptiveden'mi zPlovdiva. A te v Plovdiv6 jddro mn~fanstva za pozd-'jiho stitedov~ku se sklhidalo z Rtekfiv, Bulhardim neptdtelskych, nejI~pe se vidi ze zmfn~nych uda'losti 1. 19205 a 13923. JeMt KuripeMi~ (1530) pi~e, te v,,Romanii" od Vetrenu do Mustafa-pa~ovy Palanky (u Adrianopole) dle silnice bydli sice slovan~ti ki'estan6, ale 2e je tu jii mnoho R~ekitiv, kteiti slovansky neume-ji. Ti'eti starMi ndtrodnost zdej~M, potornci asiatskych Pavlikianifiv, existuje podnes jen die jm6na. Jit d6Lvno pitestali inluviti svyrm jaykem, af byl syrsky nebo armensky~, a iipln6 se pobulhaitili. se jali hovoititi bulharsky a ne ireeky, ukazuje zjevn6, kter~ 2ivel mezi vesnickym obyvatelstvemn ode d.Avna m~l ptevahu. Jen 21) Uvedu n~kolik pfrikladfiv: 1kangla'skofice (it. cannella), kapegla (capello) kiobouk, pan~ra kos' (paniere, kola Akrob (colla), furkhta jehlice do Aaafi~v (forchetta), piato talii~ (piatto), lusso n~idhera (lusso), lustro legtidlo na boty, sdtca omii'ka (salsa), kank~lite drfevehy plot (cancello) Mtd. Obecn6 po Blulbarsku rov'siieno je karnbio (lettera di cambio), kalcuni pun'ochy (caize), mandia jidlo at.

Page  101 D~jiny Pavlikianfiv.10 101 vira diouho jim zdistala, a kdyi ji opustili, utkv~lo na nich v~dy jests jm~no jeji' - Pavji1~idnj (blh. Pavlik'nin). Ze 17. stoleti maine hojn6 -zpr~vy o nich, ne tak v soudasnych cestopisech, kolik v relacich pape~skfch missionalffv, ktere' na sv~tlo vydala jihoslovanskAi akademie v ZdhitebC-. 22) Pavlikiany (Paulini, Pauliani, Paulinisti, Paulian-isti, Pavlih'ani) naz'valy se tehda zbytky pravych Pavlikiand~v vfchodozemske'ho pfivodu a ostatky bullharskych Bogomilfiv. Osady jejich tehda tv'offly pa's, sahajici od Nikopole u Dunaje a2 k Plovdivu. Pod vhidou tureckou viru svou vyzna~vali docela svobodn6. Styky jejich s cirkvi ifeckou i s kfesfanskyimi sousedy byly nepfaltelsk. Nendtvid~1i kifi, iobrazy, vinice pravoslavn6 z modloslu~by. PH kttu die Ricauta (1665) u2ivali ohn6 (se servant de feu dans le bapte'me); die zprav missionahtiv dalo se to tak, 2e kn~z jejich se dotykal hiavy v'fliciho na ~tytech mi-stech svi~kou a to u nich slulo ki'est ohn~n-, sv. Jana Kftitele. 11) Biskupciv za 46 doby nemt1i, jen kn~ti, ktetii se ustanovovali ud~1ovdini'm berly, un~1i 6isti, sv~tili na'poj'e a jednoduchym obtadem zasvkcovali man~elstva. V kostelich die zpr~iv missiondihfiv v~fici s-fuideli 'jidlo a piti a tam za ob~f se veselili, jedli, pili, opijeli se, zpivali a tan~ili; i po pfijmuti katelicismu cht(~i v torn pokradlovati a v jedne' vsi se zmocnili oltihe za stcil. Hrab~ Marsigli popisuje modlitebnici pavlikianskou, kterou pr* vidO1 u Plovdiva na jedne' ze svych cest (snad 1679). Bylo pry to otevi'en6 misto pod ~ir'm nebem, s ptddou dobte srovnanou, pod velikym stro~mem, na -n~m2- na drfeve'nych hdicich visely kusy masa hov~ziho i jehnkiho, z ob~ti konanych na velik6 kamenn6 desce, ktera letela na zerni co olt~iI. Okolo v kruhu byly rozestaveny jin6 mahI stoly kamnenne', na kterych toto ob~ — tovan6 maso pojidali. Popis ten, pochdtzejici z dob, kdy2 obra'ceni Pavlikianflv bylo jit dokon~eno, jako2 i zminka, 2e pod stromern stdl tak6 ki'i, hrub~ zd~any? z kamene, pfed ktery~m se Pavlikiani pry klan~1i a khiovali, vzbuzuje u nets n~ktere' pochybnosti, zdali Marsig~i nevidOd ne niodlitebnici pavlikianskou, ale nkco velmi obydejn6ho, co se i dnes po Thrakii v~ude vid~ti mfike: strom na obroc'isti (misti bWvaliho kostela), kde sedli~ci v urMik6 svj~teWn dni zabijeji ovce za kurban a jako na. posvicenii vesele je poji'daji'. 24) DMe mnission-Aih~v Pavikiani rnE1i staroslovansk6. evangelia, listy sv. Pavia, skutky apoktolsk a apokalypsi, 22) Acta ecciesiastica Bulgariae ab a. 1565 usque ad 1799. Collegit et digessit P. Fr. Eusebius Fermend'in, ordinis S. Franeisci. Zagrabiae 1887 (Monument dil 18). Obdrz'eli jsme ji' mezi tiskem pfitomnych str~inek. 23 ) Ricaut, Histoire de l'~at etc. p 711. Acta p. 80. 24) Marsigli, Stato militare p. 24. sid., odvolivaje s~e k rozmluvg s metropolitou Plovdivskym Dionysiem.. ZprivaL pochizi z doby' prfed 1692, nebof po torn rokii Tsukalas v nrfec. popisul Plovdiva (Videfi 1851, 82,sld.) U.dndbo metropolitu toho jrn~na netivivi. 0 hodovAni -v kostellich viz Acta p. 17, 18, 80 Wt.

Page  102 102 102 1. 4. Plovdiv. vesnmes star6 rukopisy pergarnenov6, z ~isti bosensk~ho pfivodu, psan6 za krdle Tvrdka. Postili se, sv~tili ned~le a pohybliv6 svdtkv a utivali i osobnich' jnen. ki'esfansky'ch (Joan, Dimitr atd.). Ve sv6 isolovanosti, jakot i z anta-gonismu k pravoslavnym, stafi tito heretikov6 jevil-i jistoun miklonnost k cirkvi ifimsk6. Phiri ziskati je pro ceirkev katolickou, zjevuje se nejprve 1581. Prvnini mission.Aemn u nich byl. bosonsk~ franti~kdn fra Petr ze Soli (Tuzly), jen2 od pape~e Kiementa VIII. (1599-1605) byl jmenovd~i biskupem Sofijsk~rn, se sidlem v Ciporovcich, a po horliv6 dinnosti zemfel 16~23. On v prvnich letech 17. stoleti pricdi svou za~al ye vsi Petikiadencich u Nikopole, s fispcherni kdizal a kirtil mnezi Pavlikiany Dunajsk)?mi a polo~il tak6 prvni zdiklady katolicismut u Pavlikianfiv Plovdivskych, v~e to ne bez nebezpe~enstvi, nebot ife~i biskupov6 a zatvrzeli Pavlikiani jej 2alovali nejednou u Turkidv co s-pane-1ske'ho a pape~sk~ho ~peh~i'e. M~e ~tena 6asto na hambarech (miatech) mezi stohy fita, a kde zhrzeny kostely, nebyly to ne2 chaty slarnou kryt6. N~kolik mlad~ch Pavlikiantiv vypraveno na studie do Rirna, ahy se ptipravili za kn~ze. U Dunaje missie rychleji pokra~ovaly ne2 u Plovdiva, kde oporou mnissionrihfiv se staly ~ist,6 pavfikianskU vsi Davadlovo u Hissaru a Kalac'evo, dne~ni Kislif1ii (tur. kyly6 ~avle, 16no) u Plovdiva. JeWt v polovici 17. v~ku v obou tkchto osaddich a n~kolika okolnich kfttny eettn6 osoby obojiho poblavi, starci i niladici, ale do konce t~ho2 stoleti asi stoupenci stare' viry iiplno vyrnizeli. Kni~~ byli Bulhaki rnistni, Boshd~ci, ziidka Dub rov~an&; vydr~ovdni z Rima. tak 2e v~i'ici na n~ 2ddn~ho nakladu v~sti nernusili. Za vd1ek koncern 17. stoleti osady zfistaly docela bez kn~2i, ale cirkvi fimske' se vice nezpronev~fily. Ti~t~n6 relace o nich konUi se s poMtkemn 18. v~ku; pozd-j'i, pokud vimi, missie pape~sk6 v t6 krajin6 se nalezaly pod ochranou vyslanctiv a konsuhlifv francouzskfch. Nyne'j'ich katolick~ch Pavlikianfiv dili jak iiiredn6 slovou, "B~ulharo -katoliki'v" napo~eta rumelskAr statistika. (1885) 91444 du~i. Bydli v desiti vesnicich ye tirech skupirndch. Prviii skupina le~i na sever od rn~sta na cesti~ k Hissaru (Davadbovo, Davanhii eeks, Seldiikovo, Hambarlii smi~en6), druhd na severov~chod v ni~inrich okolo iisti Strerny (KL1i01ii, Baltadz'ii, ob6 po 29000 du~ich cele', Giren smni~en6), ti'eti na jih (n~kolik rodin v Komatove' a Achlanu). V muasts sarn~m naleziL se ~Pavlikianskdt mahala" (2487 du~i) na jih pod skalami D~ambaz - tep6 na cest~ ke Stanimace, zrovna tarn, kde shila ftvrt star~ch,,Popelicans" za v~vody Reniera. Av~ak nepiretr~it,6 trvdini t6 Utvrti neni zaru~eno, nebo! ye zmin~n~ch listech missiorinthfiv 17. v~ku o t~chto rn~stskyrch Pavlikianech neni jeWt 2ddru6 zminky. Zevne-j'ek t~to katolick, etvrti je velmi 61uliedny a phivkivy, s alejerni po ulicich. Na hlavni ttid~ vypindr se veliky chrdm. katolicky, vystav~ny' asi pired 20 lety. Vedle n~ho stoji obydli katol.ick~ho biskupa, die titulu Sofijsk~ho. monsignora Menini, rodildio Dalmatince. Je zde i ~kola mu~skd

Page  103 D~ivni pfevaha tilreck~ho iivlu.10 103 i enskd. ve kter6 vedle bulhar~tiny vhIdne fran~ina. Duchovni jsou z fftdu kapucinsk~ho, nejvice Italidni a Francouzi; v~!'ci sv6 drNi pr'y velmi pkisnk, zapovi'dajice ji-m i v~elik6 okalzabM veseli a obmezuj'ice styky jejich s jinov~rci. Typ Pavlikiand~v zjevnC- se li~i od bulharsk~ho i ifecke'ho; jsout lid male postavy, lice ponejvice t~sn6ho s velik~mi nosy, vesm~s ~ernovousi a 6ernov-lasi. Ohleddni jejich mi~uvy bylo by iikol zajirnavy; aspon. jsem, arci jeri ye spkchu, pozoroval, 2e bulhar~tia v iistech jejich mai nC& jaky zvl6.~tni rdiz. Av~ak za star~i doby tureck~ho pansivi ~,ddndt z tfchto tti starych ndrodnostli mezi obyvatelstvem. thrdck6 roviny v~t~irny itneMla. Neni nejmengi pochybnosti, te Nivel po~tern nejsilne'j~i byli Turdi a to a2 do na~eho stoleti, kde zvolna se zaWa obrat. Jinena vesnic, poli, pastvin, potoktfiv, lestiv,. pahorkit~v atd. okolo Tatar -Pazard~ika, Plovdiva, Cirpanu, Stare' Zagory, Jambolu, jak snadno Ize vid~ti z map a ze soudnich ohl6i~ek v bulharskfch novirn.ch, podnes jsou pifevahou dist6 tureckd. Vyskytuji se mezi nimi jine'na bulbarsk6. i v poli. ku ptf. na sev er od Plovdiva, ale toliko sporadicky. Chceme-li vkro~iti do pole noinenklatury celkem bulharsk6, musimne se uchyliti do vrchlifv, do Sredn6 Gory anebo (~do Rhodopy. Kolonisace tureck6L provedena hned po dobyti a sice velmi rychie, nebo! rovina thri~ckU, pteifiznuta' pomezim byzantinsko -bulharskym, byla v 14~. v~ku krorn~ podhoi'i vice m~n~ pusta, n.Asledkem star~ich vdIlek a pusto~eniin za prvnich ture'ckfch lnajezdfiv. Chalkokondylas, svES-ek velice blizk~, pravi, 2e zemi Plovdivskou (1' (Jilmrovndlo'XCO' x6e) a pole Zagorske' (rb lr~ ZIXYCAo04 7n7io'0) osadil Turky jit Murad I., jen4 padi na Kosovu poli 1389, zerni pak od Plovdiva do Haernu a Sofli syn jeho Bajezid I. 211) 0 nedavn6 pitevaze 2ivlu osmansk~ho v t~to zemi mdme i jedno v~slovn6 sv~dectvi pisemn6. Dom~ici spisovatel pop Konstantin pravi ye sv6m 1819 i'ecky vydan~m' popisu eparchie Plovdivske', 2e jazyk turecky ptevhj~dd nade v~ernii jazyky v m~st~ a- v cele; eparchii, di~eji ~e ye vesnicich Plovdivsk~ho kadiluku, jich2 bylo tureckyfch, kitesfansk~ch i smi~enyVch celkem do 300, jako2 i ye 160 vsich kadiluku Tatar-Pazard~icke'ho,. Turkllv je vice ne2.kiesfani'v 11) Tots tvrdi ztetelrui mistni pov~sti o sousednim Starozagorsku. VRtM ruch nastal v Plovdiv6 b~hem 18. stoleti. Francouzsk'y cestovatel hrab~ Ferrie'res (1788) nalezi zde 6il6 obyvatelstvo teck& i bulharsk6, ktere' se zabyvalo obchodem do Rakouska, hlavn~ s hedbi~vim, vnou a bavlnou. Ktesfan.6 v mCst6 byli se25) Chalkokondylas kn. 2, p. 52, 53. 28) Popa ikonoma Konstantina 'EyZEbQ!8ov nQ fi~g h7rOCQ~ia9 OthgOV-xo~Eog. 'Ev BuivvV r?7g Avariag (v tisktirn6 Srba Dimitra Davidovide) 1819, str. 28, 30, 45. Spisek ten (61 str.) je velice dfileitSy, s kritk3ym, ale jasnym popisemn zen6 ye stavu, kterj od tech let byl sti~en rozs~hl35mi nirodopis-. uyini i nArodohospodiriskymni prom~nami.

Page  104 104 104 I. 4. Plovdiv. sileli zvl1~t6 2ivly kupecky~mi. Bulhafi pfich~izeli nejvice z KoprivMtice a z Karlova, Rekov6 z bliz6 Stanimaky, z Epiru a z ostrovd~v, mnakedon~ti Rumuni z Moskopole. Nejbli2~im emporiern pro vychodni Utst poloostrova, byl Bra~ov v Sedrinihradsku, co2 pkestaflo teprve. v letech tficiQc~h na~eho. stoleti, kdy '2 aroplavba na Dunaji a po moti cel~ obchod na Balkitnsk~m poloostrov6 pfevedla na jin6 dr.Ahy. V Bra~ovE, nalezala se tehda celi kolonie Rekd~v, Makedorumun'fiv a Bulharifiv. Prvni ~kolni kniha bulharskAt, Berovid~v bukvar (slabik~f), ti~LMna je tam 189~4. DruhM obcbodni stfedisko, od Bulharfiv hojn~i nav~t~vovan6, byla telhda. Smyrna, kde tak6 vyd.Av~in prvni bulharsky ~asopis (Ljuboslovie 1844). Na zdipad~ nav~tvovaly se nejvice trhy Lipsk6. 0 tWhto star~ch easech, kdyt se jezdilo za obchodem daleko, pomalu a ne bez velik~ho risika, ttebas na pobyt n~kolikaletV, podnes r~id vypravi nejeden stafec v likim kotichu tureck~m a s dlouhY~m 6ibukem v iistech, okfivaje pfi zpomink~tch z t~chto,tempi passati"l. Poddtek na~eho stoleti byl bouklivy~. Podnes v pamkti star-4iho pokoleni trvA f~d~ni Ioupe~nych vojsk Krd~alijLiv, pocha~zejicich nej;vice z blizke'ho Chask-jska od dolni Ardy, kteti vypAi.ili ve~ker6 neopevn~n6 osady cele' eparchie, jak to sou~asny pop Konstantin v~rn6 vypisuje. Potom ndsledovalo, prorndsledov~ini vynikajicich krtesfaneiv za. vypuk'nuti teck6 'revoluce pro domn~le' nebo dokdizan6 fiiastenstvi v tak zvan6 zdvieW (het~rii), pak pochody nekdizan~ch Arnautfiv za rusk6 vdI~ky 182~9 atd. Po miru Adrianopolske'm nastala perioda, iipln~ho poklidu. Jen 1846 velikAi 6ast m~sta vyhotela, na~et Plovdiv valnCe promn~nil svou fysiognomii; na mist! onkch bud, kter6 popisuji star~i cestovate]6, vystav~n spd~sobem -lep~im. Za tech dob se v Plovdiv~! utvofi'Ia jak.Asi ttida prim.Atu'v nebo patriciiuiv ktesfansky~ch. ByU to hlavn~ beglike"Iji, ktefi od vlhidy najimali vybirdini begliku ci1i des~itku z do'bytka, pasouciho se ye velikych st.Adech po hordich i rovinach cel~ho Evropsk~ho Turecka, rodili nejvice z Kopriv~tice. Potomci jejich, namnoze teprve v druhrni nebo tfetim pokoleni, jsou majetn6 i ~etn~ rozv~tven6 rodiny tecke' i bulharskU, kter6 se drNi po jistou miru vysoko nad ostatnim obyvatelstvem, ieni se jen mezi sebou (Dehled~ k nmirodnosti, at teck6 n-ebo bulharskU),'p~st ji jakous etiketu a maji svou klientelu jako patriciove' star~ho Rima. N~ktefii z nich byVvali i v tureckych slutbAch a potivali zna~ne' v~nosti v Catihrad&. Tito beglikdiji podporovali ktesranstvo, pom.ahali kohI.m a obnovovali i stav~Ii kostely. Existence takove'to tfidy patricijske' odrafi se i v cel6 krAitk historii Vychodni Rumelie. Je~tl na poU.&tku na~eho stoleti rdj'a ktesfanskAi necitila v sob~ rozdil n.Arodnosti, jakkoli starAi z6.~t mezi Slovany a Ikeky nikdy docela nevyhasla. Po ruskych v.Alkaich a tecke' revoluci proud teeky~ a bulharsky zaWa se stfkati ostteji, a sice nejprve ve AkohI ch, telhda po v~ech m~stech zakhIdan'Ych. Prvni ~koly byly

Page  105 Plovdiv v nagem stoleti. 10 105 utrakvistick6, v nichM se u~ilo i ireeky i bulharsky, pon~vadt i'e~Lna v kupectvi pfevlIddala. Ale v tomto utrakvismu proud bul.Iharsky, koifenu sv~mu. jsa blii~i, byl silne'j'i, neili proud hellensky, vychizeiciz opry ~kd vemi vzddlen'. Nastal urputny~ zdpas, kteryV v Plovdiv~ sam~rn se zadal. asi 1850. Bulhafi se od RekfIiv ye ~koldch odtrhli. Po Krymsk6 vd~ce n~sledoval otevteny boj Q odstMpeni Bulhari~v od Caitihradsk~ho patriarchaltu a o obnoveni stare' narodni cirkve. Plovdiv v~dy byl. jednim z prvnich ohnisk tohoto hnuti, ve kter~m ndtrod bulharsky vystoupil opkt na jevi~ti politicke'm. Zde v centru velik6 provincie st.Avala pited vdlkou dobrdi sedmitlidni realni Akola bulharskdi; asi od 30 let je zde i stfedisko bulharsk~ho knihkupectvi. Ale tisk.Arny v Plovdiv6 a, do osvobozeni nebyvalo, nebot takovych fistavC[ vysoki porta dopou~t~la jen v Cafihrad6 a v centrech velikfch vilajetL~Iv. Veliky obrat nastal. otevtenim dra'hy z Catihradu do Ploydiva (1873). CelV kraj rdzem se pi'iblifil. velike'mu trhu sv~tov~mu a ve~keren obehod v zerni se obratil do novych koleji. Ale tento, pokrok urychlil. jen sr.A~ku protiv, ji2 diouho se strojici. Rozvoj zem~ v na~em stoleti mMl za na'sledek znadne' prom rnny ndrodohospodalfsk6, kter6 hluboko zasahovaly do ve~kere' konstrukce dosavadnich spoletensk~eh'..i staltnich pom~rfiv a kter& nemohly nev~sti k veliky'm prevratfim politickyrn. Od miru Adrianopolsk~ho (18.29) Turek v proudu reforem, kter'mi centralisujici vidda cisaifstvi osmanske'ho cht~la moc svou osv~titi a upevniti, neustdle pozbyval star)?ch vysad a pii torn mravn6 kiesal i chudnul. Stara Mlechta tureckych spahijfiv te'm~f nepozorovan6 zmizela od zru~eni feudalniho zfizeni (1839), na kterem spo~ivaly star6 vojensk6 ti~dy Mie osmansk6. Marnotratnost, lenost, zhy~filost zahubn~ pl~sobily na lep~i rodiny tureck6. Ph torn zbytkov6 majetn'jich th'd spolu s prostym lidem musulmansk'm, kochajice se v tradicich star6 slj~vy a sily tureck6, pti rostouci chudob~ vie a vice hoheli zdvisti a zlobou nad vzmdhajicimu se blahobytem uvoln~n6 ra'je. Z druhi6 strany ktesfan6 tymit reformami ustavitn6 nabyvali novych prj~y, bohatli pfidinlivosti a obchodern, prospivali v osvRCt, i ye rnravnim povznegeni a v~emni silami tihli k rnodernimu pokroku, ba~ice- po samosprave a svobod~. Sraika chudnoucich panidv tureckych s bohatnouci raiJi byla nezbytna, a to srdiika nad jin6 krvave-j'i; nebot musulman6 m~li v ruce zd~d~nou moe a vdleeny cvik, kdetto kfestan6 se opirati mohli jen na svou tetnost, na svd~j majetek a na sympathie ciziny. Tu dobu phed katastrofou Turci po Thrakii zvolna, pozernekp roddvali za pozemkem a kupec arci t6m~t v~dy byl. khestan. Zepak ona stra~nA katastrofa, kterd phedch.Azela vAlku a se stala phiL dnou osvobozeni Bulharska, vypukia prdv~ pode'l prvni v~t4li 2eleznice hi~e osmansk6 a v nejbohat~i provincii Evropske'ho Turecka, je v~c phirozend, nebot v tomto kraji ekonomick6 protivy, hiodajici ode ddvna na samfch k&ftnechi-stku turecke'ho,. nejprve

Page  106 106 106 I. 4. Plovdiv. anejsiln-ji rmusily se vzriiti v urputny~ boj o byti a nebyti obou z~policich siran. Povstdini v Hercegovin6 1875 roznitilo utajenou obapolnou zA~f mohamed~iniv i kfestanfiv. V kvfftnu 1876 vypukla revoluce v zj~padni Sredn6 Goife a v Rhodop6, jako2 i v n~kterych 6istech sti'edniho Balk~knu. Hniuti pN nedostate -niich prostifedciclh povstalcfiv od itadovfch vojsk tureck'ch rychie potla~eno. Ale za boje toho autorita vlhdy tureck6 nad Turky samn~mi t~me-rf prestala. Musulmansk6- obyvatelstvo. na ry~chlo svolan6 do zbrane-, v, divrni fanatismu, se vrhl o na osady kifesfansk6. Na ~ir~m obzoru vyhlidky Plovdirsk6 zplanuly vesnice a den co den svitily u ve~er ve tmdch jako sloupy ohniv6. Na tisice Bulharftiv, namnoze bezbrann3?ch ten a dkti, polbito za t~chto mrassakrfitv" (blh. kladnija). -Ba~ibozuci z vesnic hrnuli se v houflich do m~sta a za nepatrny? peniz prodtivali po ulicich hojn.~ lup, dobyt.~ ye zni~enych osad&ch. V hdiznich a jin~ch veifejn)?ch budovdich dusili se a mtieli hust6 niapechovani,zajati" bez rozdilu v~ku a pohiavi. Teprve kdy~, se pozornost Evropy obr~itila k t~mto hrfdizn, u~in~r jim ko nec. NAsledujici rok (1877) pkitiesl vdilku rusko-tureckou. Prvni nezdaten~ pirechod Rusfi'v ke Star6C Zagoi'e rozdmvchal fanatismus musulmansky k 2dru jeWt vkt~imu. Vypdleni Star6 Zagory i Kalofera a vybiti Karlova jsou katastrofy t~rni& horff-i nad smutn6 spousty roku piredchoziho. Plovdiv znovui se pinil uprchliky a,,zjtmi vesni~any, a kfesfati6 pro~ili kru~n6 ni~sice za ilpln~ho nedostatku zprdv, za ustavidn~ho strachu pired hruzami fipln6ho rozkladu vojensk6 k6.zui a za neustdl~ho bd~ni. IKone~n~ po pt~du Plevna Rusov6 ttemi proudy vrazili pires Balkfmn do rrhrakie. Pole Plovdivsk6, kter-6 od tolika stoleti bylo -odvyklo slou~iti za boji~t6, opRt se proslavilo vefik~mi bitvami. Vojska ruskdi pii~1a od zdpadu. Gurko s gardou a s 9. shoreni hez boje vzal.Sofii na pravoslavny St~dr~ ve~er. Odtud vytrhl tiremi cestami k Pazard2iku, pires Iclitiman, a v levo i v pravo pires Samokov a pi~es Zlatici. Noc pired novyni rokem ~tj~b strdvilI na Vakareiu, 1. (13.) ledna 1878 byl v Ichtiman6 a ve~er t6ho2 dne ye Vetrenu. Sulejman pa~a mMl jeAt6 130 taborfiv (praporcLv) pohroinad~; jeden sbor pod Fuadem. postavil. u Tatar -Pazard~ika a s hlavnim vojskemn chitM od Plovdiva co nejdfive ustoupiti k Adrianopoli a tam. zaujmouti pevnou posici k h'j'eni cesty do Caiihradu. Rusiuim tento phIn neu~e1. Gurko udei'il na Fuada iSulej'mana zaroveti. Jeden sbor (garda pod hrab~ten PavjeID Suvalovem) vrazil na Fuada u Pazard~iku a tisknul jej mezi Rhodopou a prav~m birehem Marice kul ptedu. Ostatni vojsko postupovalo rychle dle leve'ho birehu Marice. Generdil Dandeville s pirednirn vojem, stitl ji2 3. (15.) ledna naproti Plovdivu, ale do m~!sta -nemohl, nebo! most pires Marici byl od Turkfiv spdl~en. Sulejrnan nalezal se jeWt v Plovdiv6 a Fuad so zvolna bli~iI

Page  107 Bitvy u Plovdiva 1878.10 107 k n~mu. Bylo rnutno pfekaziti spojeni jejich. K tornu ciii sborL generdlia Krfidenera 3. ledna v poledne pife~el pifes Marici u Airanli, n~kolik hodin nad Plovdiveni. Pontonu nebylo. Vojdci, dr~ice pu~ky nad hiavanmi, a2 po prsa se brodili mrazivy'mi vodami; pozd-j'i pi'end~eni od koni dragonik6 Akadrony kapitdna Burago. Krildener udetil na' Fuada a zatla~il jej na iipati Rhodopy. Sulejman, dovMd~v se o tomto ptechodu, k ve~eru opustil Plovdiv. Na odchodu cht~l mn~sto zapdliti, ale cizi konsulov6 (rakousk~~, francouzsk~, italsk.~ a Feeck)) a rych16 pohyby Rusfiv mu toh~o nedovolili. Na nddra~i ~ekal na ve~ef'i. Tu slyv~el stfelbu, poti~dc PIbli~e rachotici. Kapitdn Burago s 70 jezdci v nodni trn~ se WWI~i k stanici. Sulejman rychie se dal na iit~k ke Stanimace. Jen ttdvrt hodiny, a byli by ho lapili.. Po ndhhrni vsko~eni t~to odvd~ne hrstky Turci, cokoli jich zb3?valo v ni~st~, v nodi rychie uteki. Nazejtfi rdino, 4. (16.) ledna, Plovdive'ane po krut~m. napnuti na ulicich spati'ili jii vojdky rusks, sboi' Dandevil1' V. 27) T~hot dne voje Gurkovy se sblitily se sbory rusk)?mi, tdhnoucinmi od Sipky.I Na to dne 5. (17.) ledna, vojsko Fuiadovo u Markova a Derrnender6 na, podno~i Rhodopy po urputn~m boji fiplin~ rozbito. NazejtH pak 6. (B8.) ledna Sulejrnan, zatiin od Dandevilla sevfen)? u Stanimaky, aby nemohi ani k blizkrniu Fuadovi ani k Adrianopoli, na. hlavu pora~en. Stra~n6 hftn~ni dM v nejbli2~im sousodstvi otifisalo cel)?m m~sterni a Plovdiv~an6 z vrchui pahorktiv sv)?ch nletrp~liv~ sledovali 6irv bil~ho kourfe v poli mezi m~steni a horami. Zbytky obou vojsk utek~ly horsk)?mi stezkami pifes Rhodopu k Egejsk~rnu mofi. Rusove' za dva dni ukoifistili 113 del. Posledni armada tureckd byla rozprd~ena. Ji2 dne 8. (20.) ledna generat Strukov vjel do Adrianopole. K rychl)?r pohybtim velik)?ch vojsk dru~ilo so i cek takotka. sthovdni narodijiv. Po pjadu Plevna tureck6 obyvatelstvo Thrakie hnulo se na vozich s 2enami, d~tmi, dobytkem a v~elikyni nadinim k Catihradu, na tisice povozti v dlouh)?ch karavanach. Kde koli Rusov6 takov6 uprchliky stihli, v~ude je vraceli nazp~t do vesnic jejichi. Ale mnozi na tomto fit~ku byli sitieni hiadem. a mrazem, zahynuli bez pornoci. Kdy2 rusk6 pluky tdhly od Plovdiva k Adrianopoli, podMl silnice v~ude so spattovali zmrzli inuz'i, zeny, dkti v nejrozmanit~j~ich polohdch, opu~t~n6 vozy s mrtvolami, a opoddl po bezlistn)?ch lesich a sn~hem. zasut)?ch pastvindch zde onde se balaa rozptylend stdda t~chto ne~fastnikfiv. VWtina arci u~la a napInila Cafihrad i okoli jeho tisici hladov)?ch a zoufal)?ch rodin. Po uzavteni miru po tfi l6ta trvalo navracovdni so mohameddnsk)?ch uprchlikfiv (tur. muchadliri, blh. bez'enci) nazpRt do vesnic jejich. Ale nevrdtili so v~ichni, a v Rumelli 27 ) Burago zemirel co plukovnaik v PetrohradU 1883. Vd6c'n6 obyvatelstvo PlovdivskU pfi kaid& pfiideitosti nazi pamatovalo gratulac'nimi telegramiy za vysvobozeni' m~sta od nepf-edvidanyrch pohrom rychlou nodni operaci.

Page  108 108 108 I. 4. Plovdiv. iv kni~ectvi tak6 ti Turci, kteki byli zifistali, z ~dsti se hnuli k od' chodu. V letnich in~sicieh prvnich let po vdlce v~ecky silnice byly piny t~chito truchliv~ch prd~vo'dfiv. Tu jsmne vidali vraceji~ci se b~vale' pd.ny zemn6, nyni zedran6, znuzen6 a ducheni klesle, s arabami (kdrami) od volciv taenyrmi a s 2enami, kter6 pii v~i otrhanosti v~dy jeWt nalezaj'i ne-jak.~ hadr k zakryti tvalke at pod o6i, die pfisnych ptedpisfiv obye-ej'e islamsk6ho. A vedle toho j'sme vidali i nov6 st~hovi.ni ven ze zem6 do Cakihradu a do Anatolie. Skoda, 2e o te'to emigraci ze strany Ad~dy bulharsk6 i rumelsk6 nebyla vedena a uver-ejnena podrobnd statistika; byla by to 6isla velice poudnd. Mir v San-Stefano pked Cafffhradem dne 19. iUinora (3. btez'na) 1878 u~inil bojfnn konec. Ot~zka, kam by se m~lo polo~iti hlavni m~sto nov6 ziizen~ho stdttu bulharske'ho, nebyla je~t6 rozfe~ena. Prozatimni sprdiva ruskdt pod knii~etemn Dondukovem-Korsakovem od ~ervna do z.Ati m~la si'dlo sv#6 v Plovdiv6. Tam vypracovdny prvni zi~kony (z eitsti navr~en6 jit ye Svi~tov6, prvnim sidle okkupaeni spra'vy) a v poli pied mn~stem odbfvdna prvni cvideni nov~ho vojska bulharske'ho, zalo~en~ho s u~itim dobrovolnickych druiin z dob v~dky. Smlouva BerlinskiL, podepsanA dne 13. dervence 1878, zteneila kniiectvi bulharsk6 na iizemi mezi Dunajem a Balk~inem s gubernii Sofijskou. Na jih od Balkdnu zfizena zv Il6~tni provincie tureckd s ~irokou samosprdvou, domdici milici a kfesfansk~m generalnim guvern~rem, naznac'ovanym na pRt let. Nazvdtna VYjchodni Rumelie. Jm'eno vzato ze star~i', ji2 z obydeje vy~16 terminologie tureck6; pied reformami sultitna Mahmuda IL. Rumili (z byzantinske' Rornanie) slulo cel6 Evropsk6 Turecko bez Bosny a Moree. Hlavnim:m~stemn autonomni provincie stal se Plovdiv. V zemi sam6 zprdva o tomto usne~eni Berli'nsk~rn piijata s velikou nespokojenosti, nebof lidem, kteii byli pfestalUi v~ecky hruizy massakrtiv a vd~ky, zda'l se ndivrat pod autoritu porty osudem neslychanCtvrdy'm a nespravedlivym. V slibovanou autonomii se didy~iovalo asi tolik, jako v prosluWe' reformy na papiie, kterymi vysokjL porta za poslednich dob pied vd1kou kl~amala Evropu, sv6 poddan6 a sama sebe. Rozeileni v zemi pfestalo, kdy2 generiM Obrudev co zvld~tni posel cisafe ruske'ho Bulhariim od ve~ker~ho odporu zrazo'val a ur6it jim pfipov~dOl, 2e 2iidne posdidky turecke' do Rumelie, neptijdou. Do odchodu vojsk ruskych Rumeiji -spravoval general Stoly.pin. Mezinfirodni kommisse, jmenovani od velmoci na zdkladCsmiouvy Berlinsk6 k organisaci sprdvy provincialni, za devRt mC-sicd~v vypracovala v Plovdiv~ tak zvan~ organiclkg statut (statut organique, blh. organiceslci ustaiv), ktery' je podepsi~n dne 14. (26.) duhna 1879. Je to rozsdhly administrativnii codex o 495 paragrafech s 13 ob~irn~mi reglementy co ptilohami. Jakkoli se mistem pozoruji stopy kvapii6 kompilace, prjice celkem. je zdatild, jme

Page  109 V.*chodni Runmelie.10 109 novit~ co do ustrojenli administrace politick6. Na v~b&r podrobnosti nejvkt~i vliv m~ly instituce francouzske. Zvla'tnost ceh~ho statutu jsou vynalezav6 klausule k ochran6 rnirodnich niiinorit a vifibec k zabezp66~ni nrirodni a rib-oiensk6 rovnopravnosti. ZaY te'to pIfechodni doby se do zem~ hrnuli novi uprchlici. Kdtruska vojska, ustupovala, z Adrianopolsk~ho vilajetu, ponechaneho Turecku,- tisice tamnnich Bulhard~v zdvihly se (j'ako 1829) za, nimi a tdihly do Rumelie, ba, z ~dsti at do dernomoitskycli krajiuiv kni~ectvi bulharske'ho, kde2 zfistivaji doposud, usadiv~e se po pustych tureck~ch a ~erkesskych vesnicich. Die statistiky z 1880 nalezalo se v Rumelii celkem 17.9.70 uprchlikiuiv bulharskych a 203 ifedi, z ~eho2 t~m&t polovice plipadala na. p~rinoi'sky kraj Burgassky. Prvnim generalni'm guvernerem Vychodni Rumelie jmenovi~n kni~e Alexander Vogoridi ci1i jak po turecku slove, Aleko pas'a, inu2 pCivodu b'ulharske'ho (rodina poch~izi z Kotle), jehoi otec Stefanaki Vogoridi (t 1859), knite ostrova, Samu, byl -jednim z hlavnich podpifircifiv bulharsk~ho hnuti cirkevniho. Jmenov~ini -jeho spfisobilo v zerni dobry dojem: vysoky hodnosiLfi cisai'stvi osrnansk~ho, byvaly vyslanec vysok6 porty u dvorifiv evropsktch, statec se zd~d~nou autoritou u Bulhard~v i takofka. Buihar, Rek a Turek v jedn6 osob6. Bulharsky skim arci neum~l a s Rumuelioty mIuvil firancouzsky, Fecky nebo turecky. Dne 18. (30.) kvC-tna 1879 gener~il Stolypin Vogoridimu, ktery po cest6 zarninil osmansky fes za, bulharsky ferny kalpak, v Plovdiv~ slavnostn~ odevzdal sprdivu zemskou. Od toho dne se za~ind sedrniletiL historie Vychodni Rurnelie, kteraL u lidu bulharsk6ho obytejn~ slula, avtonornija, officielne~ 6'blast. Knjdizestvo-to, avton6mija-.ta a Ttircija byly Zdkladni pojmy zdej~iho prostonuirodniho zernepisu. Zem6 se rychie zotavovala. Nebyvaly~ klid a muir pi'isobil velmi blahoddirn6. K rychl6mu zaceleni star)?ch ran mnoho pfisp~lo piirozen6 bohatstvi zem~, kteraL die pfirody sv6 t~nikt je nejbohat~i list cel~ho Balkdnsk~ho poloostrova. Za prvnich let Rumelie zi'istala prosta, rozbrojfrv, jak6 v kni~ectvi kvetly od prvniho dne; sn~m rurnelsky se otazkami politickymi zabyvati nesmM1 a o ztikladv stitnihio zfizeni zdpasifiv nebylo, nebot podrobnosti jeho byly pi-edepsi~ny organickym statutem, na. namn. Rumeliot6 niteho ni~niti neniobli. Via~dy a tifednici nestflidali se rustavidnC-, jako v jinych stdtech poloostrova. Ale budoucnosti Vychodni Rutnelie nem~la, leda, kdyby snad byla, ostrov v moti, jako Kreta nebo Samnos. Sousede' ji nepFkili. Bulhafi z jedn6 strany Kmyslili na, ptipojeni jeji ke kniiectvi, v torn podporovini jsouce sympathiemi ohromn6 vC-tsiny rumelsk~ho obyvatelstva; Turci z dr'uh6 strany pracovali k podkopiani autonomie a k obr6.cenii privilegoyvane' provincie v oby~ejnY? vilajet. Styky po~rty s vlddou

Page  110 110 110. 4.'Ploydiv. rurnelskou, nikdy nebyly pfitelsk6, nebof Turdi hled~i RuinelioHimr -natropiti v~emo~n6 rozpaky cel~m onirn syst~mem drobnyfch niesmndzi, ktere' jsou vlastni ducliu orientalsk6 politiky; ku pit. nepotvrzova'nirn bud~etfiv a odh~asovanych zdkonitiv ce'16 istroji zernsk6 sprdvy ptivadd~li z koleji. Stav financi byl v~dy nepot~-itelny: -z jedn6 strany st.AW6 potadavky porty, kterd die statutu brala tfi desetiny pij'mu zemnsk~ho, z druh6 ndtlak dani, za-, lo~enych na v~m~rech, zd~lanych pifed massakry a pted vAlkou. Sarna sprdva zemskjL prohla~ovdna od opposice za pi'ili~ drahou, s velikym poftemn iiednikflv v kaWd okoliji (okresu) a s mnohohlavou centralni spr~ivou. Do sn~mu zernsk6ho voleni byli nejvice 1id6 zasti~vajici Atiady zemske', idhednici, udite1M, 1kai'i; poslancliv neodvislych bylo mdtlo a sedla'k tarn nezasedal ani jeden. Velik6 zlo pfisobila celni hranice mezi kniiectvirn a provincli. Runmeliot6 maji ode djivna odbyt svych plodin a jmenovit6, sv~ch prfirmyslovych vyrobkifiv hlavn6 za Balk6.nem. Vkt~da kni~eci a rumelskk n~kolikriLte se phi~no doliodly o ne-Jak narovn6.ni tarifciv, ale porta provedeni iim~uv zarnezila z ohlediuiv sv6 suverenity i nechtejic ye vlastnirn interessu difichody rurnelsk6 nijak zten~ovati. Co hlavni m~sto Vychodni Ruinelie Plovdiv v~dy byval. o2iven. Guvern~fi, sedlice v neiihlednern starirn konaku, nerozvijeli ~,dn6 okdzalosti a 2ili velmi skromn6. Sprjivu zemskou vedlo ~est direktorfitv, toti pro sprdvu vniti'ni, pro vojenstvi, finance, spravedinost, vyueovdtni a pro vetejn6 prdice (spoiu s obchodern, zerM~d~stvimn a po~tami i telegrafy), v~ichni se znaenym personalein. Na dva rn~sice podzimni schdzel se provincialni sn~m (oblastno s'branije) s 56 poslanci; st-Ale zasedal desitidlenn~, ze sn~rnu voleny zernsky? v~bor (postojanni kornitet). -Politicky ruch udr2ovaly ~etn6 noviny, kter6 mn~ly vice trvanlivosti ne~Ii podobn6 podniky v Sofii.QS1) Zevne-j'ek obou hlavnich m~st byl velnii rozdiln)?. Sofia je hlavni m~sto z brusu nov6 uprostifed nesnadno ptistupnych a sv~tu do neddvnia lhostejny~ch hornatin. Spolednost tamni je nova, sarniorostl&, originalni s pifichuti dernokratickou, ktera' se ohla~uje lined pi'i prvnim pohledu na zdalnliv~ nepitistupn.6 a neotesane' postavy z bulharsk6 intelligence v 2lut~rm ~ajaku s dern3?mi kalpaky. Docela n~co jiniho je Plovdiv: stard m~sto s usedlym ode ddvna obyvatelstvern, s uhlazenymi in~tany star~ho ralzu, kter6 upomind na mala' rnsta itaiska nebo feck.A. Ve~keren 2ivot v stolici rumielsk6 nebyl ne2 pokra~ovdni v rozvoji star~im, nebot rn.sto v~dy byvalo stitediskemn velik' a bohat6 provincie. V kni2ectvi silne: vynikala emigrace bulharskd, navratfiv~i se do vlasti; v Rumelii veslo se nalezalo nejvice v rukou mistnich staro~ilfiv. Blizkost Catfihradu zifejm~ ptisobi na cely spfisob 2ivota, spole281) Ku pf. ~Marical vyehAzela od Uervence 1878 do zAfi 1885a

Page  111 Rozdil Sofie a PAovdiva.li ill, nosti a obchodu. Intelligence Plovdivskd se nosi die iiejnove'j'i' An~y, nino~stvi mnlad'ch mu~tdv zb~he mluvi francouzsky nebo. anglicky (ze Akol Caiihradskyeh), a ye spoledensk)?ch stycich vystupuje v~t~i uhlazenost mravd~v; proto cizi cestovatel6, jazyka bulharske'ho neznali, v Rurneii pfijemne-ji b'vali dojati, ne~li v kni~ectvi, kdotto timin bulha~rsky, ti'ebas i studovany? horal jaksi nevoln~ se citival rnezi t~rnito zjemnd)?mi, jak se Hkalo,Byzantinci". MWsto samo neme'lo zapottebi takov~ho znovuzalo~eni anebo ptestav~ni jako Sofia; nov6 stavby obmezuji se nejvice na Akoly a na, skupiny p~kn)?ch viii, ptistav~n6 jako pokra~ovdni k okraji star~iho in~sta. Na ulicich Plovdivsk)?ch sly~i se niejvice mIuviti bulharsky, ale piece i dosti reeky a turecky. Pozoroval jsem, te v~ecky bulharske' rodiny m~stsk6 hovoitivaji i ireeky, av~ak nicme'n6 lze P MUt v Plovdiv6, ani2 bys um~l slova iteck~ho. Co do po~tu obyvatelstva Plovdiv je nejvRtM m~sto cele'ho nyni spojen6ho Bulharska. Podle sMitni z 1. ledna 1885 md 33.442 obyvatelfiv (18.189 rnu~fiv, 15.9253 2en), a sice je rnezi nimi 16.752 Bulhardv, 7144 Turkiutv, 5497 Rtektiv, 2168 2iddav, 1061 Arme'ncv a 112 Ci-— k.Anfiv. Nad to j'sou zde i n~kter6 kupeck6 rodiny italsk6 a francouzsk6, usedle' j'iz od rnnoha let; cizincfiv viuibec se na~1o 151 Italflv, 112 N~m'ciiv, 80 Francouziftv, 61 Rusfiv a 304,,ozli~niA. * Revoluce 6. (18.) zjiLfi 1885 fysiognomii Plovdiva zajist5 -promn~nila. ZnAm jej dobife ze tifi n~v~t~v za dob V)?chodni Ru-~ melie; nyni sly —'im, 2e se stal. pouhym provincialni'm m~stem,' asi jako je Varna nebo Ru~~uk. 5. Starni Zagorat. Cesty od Plovdiva pfes 1Balk~in k Trnovu. MWsto (irpan. Stardi Zagora, Au[gusta Traiana i Beroe Rimanifiv, Boruj star-ycb Bulhadziv. Katastrofa 1877., Pole Zagorsk6, Etnice Runmelie. Obecny pfehled zem~d~1stvi, iemesel a obchodu v Bulharsku. Pffechodrni stay po osvobozeni. Snaha po kupov~ini pozemkifiv; rozbiti ne'kdejs'ich velkostatkOiv (6iflikilW). Jarrmarky (panairy) a. star6 miry i vAhy v Bulharsku. Z Plovdiva, do Trnova vedou tifi cesty: 1. nejkrat~i po dobr& silnici pfes Kalofer a Kazanlyk k Sipce (119 kilomnetrfiv) a tam ptes Balk.An; 2. pon~kud zdlouhave'j'i po dr~tze sm~rem k Adrianopoli a2 ke stanici Had~i-Elesske' a odtud vozem pi'es Cirpan ( a Starou Zagoru takte'2 do Kazanlyka, kde se plkipojuje k pikede~Ie; 3. po tke 2eleznici do stanice Trnovo-Sejmen, odtud po poboWn trati do Nov6 Zagory, ddleji vozem pfes Srednou Goru a sedlem nad osadou Tvrdicii ptes Balkdn do m~steka Eleny v kraji Trnovsk~m, odkud2 vede silnice ptimo do Trnova.

Page  112 112 1l'2 I. 5. Star~i Zagora. Jel jsern od Marice k Dunaji pies stfedni Balkdin jen jednou, 1880 koncem zdfi, a sice' po druh6 z tetenych cest, kterou proto mohu bMite popsati. Z nddrati Plovdivsk~ho vyjede se 0 8l/,, h. Hned za m~ste'm otvira se p&kn pohied nazp~t na Plovdiv slim. Prvni' stanice Katunica leNi u mostu pies teku Stanimackou, kterd. nedaleko odtud vpada do Marice. Druhe' zastaveni jest u velik6 vesnice Papazli, obydlen6 pestrou sm~sici Bulharlfiv, Turki'iv a Cikttntdv, se starym rozs~ihlym karavanserajem, o ktere'm d6Lvni cestovatel6 pi~ou, ie pry mfi~e pojmouti 800 koni'; JeWt v dr'uhe'm desitileti na~eho stoleti byla to imposantni budova s olove-nym krytern, ale nyni je chatrnou zticeninou. Cestou ntis Marica sleduje ustavi~n6 z blizka po lev6 ruce. VesnickU domky, maI6 ha'Je v rovinE~ na leve'm btehu, pasouci se dobytek a lid6 v rozmanitych krojich krajinu naplhuji pestr~ini skupeninami genrovynmi. Obzor vidy zAstitvd otevten; Balkan, Sredna Gora a Rhodope st~Ie stoji pied onima, arci za tepleho dne jen co polovzdu~n6 a takotka pridhlednd iitvary ve velik6 d~di. Po jizdC~ asi dvouhodinne slezi jsem na stanici, ktera nese jm~no dvou sousednich osad, Jeni Mahale (tur.,novaL dvrt") a Iladz'i Eles. V Hadii Elesu sidli okolijsky nadalnik; jeho okres n'leti ke kraji (departementu) Chask-jsk6mu, jent v sob~- zahrnuje, vychodni' ijast rumelsk~ho podilu Rhodopy. Jit pti vstoupeni do selskU hospcidky vedle nadra~i pozoruje se, jaky vliv ma ieleznice na Ye~keren spcisob tivota; tot vesnice rdzu daleko pokrotilej~iho, ne~li kdekoli v Sofijsku, ba. daleko pfivLtive'J~iho, netli mnoha osada v Uhrdch nebo v Haliti. Had~i Eles je ieleznikni stanice pro mn~sto Cirpan, kter6 leii 1 /2 li. odtud na severovychod. Za Utvrt hodiny od stanice ptijede se k Marici. Mostu neni; vozy se pfevd~eji na lodicich za tti gro~e ptevozne'ho. Krajina neni bez jist6ho pi'ivabu. Modra hladina 1'eky, -zde velmi Miroke', v 2dru slune~n~m mnalebn~ se odrd~i od sn~hobilych pobte~nich pistin; vrby a dubov6 ha'Je se zelenaji po btezich, kukutice zraje se svymi zlat.Vmi cepy po polich a mnodrav6 obrysy Rhodopy lemuji obzor na jihu. Za ptivozemn jede se inetihlednymni, sluncem vy2ehnutymi lesiky dubovyini, mezi kterymi se spatfuje nkco poli kukutiinych -a smutndt 2lutozelend pastvi~tC,. Terrain je rovina s nizkymi vinkami a cesta neni net obydej'na voznice. (irpan je m~sto velini rozs6ahl6, raizu docela tureck~ho. LeNi na —diluvialni terrasse, za kterou se povrch zemsk' k severu zvolna zveda' at k iuipati Sredn6' Gory. Mezi 11.840 obyvateli je 9394 Bulharifiv, 1410 Turkfiv, 824 Cikdnifiv a 207 s-pane'lskyech Zidtwi. Okolija Cirpanskd MitL 52 vesnic, mezi jejich2 obvvatelstvem' Turci nyni tvoti jen des~ftou U~st. 0 minulosti m~sta' pramdilo je vedomo. Poprv6 se zpominai v turecke'n zemepise Had~i Chalfy ze 17. v~ku. Jak velice se tu prom~nily okolnosti ndrodopisn6

Page  113 t''irpau.11 113 v poslednich d-esitiletich, nejl~pe ukazuje popis u- popa Konstantina z 1819; Cirpan Mial tehda do 1000 domd~v (nYni' 2167), a z nich dvCS tifetiny byly turecke', sotva ti'etina kfesfanskA.'1) Rin~skid silnice z Filippopole do Hadrianopole vedla na lev6 strarn~ Marice skrze Oirpansko. Na vychod od Yn~sta leii mez'i vesnicemi 6iakyrlar a Sary Ismail na potoku Ak -dere' zkicenina ikedenaL Hisar-kasabad (tur.,hradni ni~sto') s mno~stvim kvadreiv, sloupfiv a cihel, hojn6 naleziWt minci. Z jednoho dlouh~ho nApisu ifecke'ho se doviddaie, 2e hradiWt to je zna6my~ z anticky~ch itinerdtifiv Pizus a. 2e bylo zalo~eno 1. 2902, po Kr. za cisafe Septimia Severa, sesidlenim n~kolika vesnic thrackych. 'I) Za sti'edniho V~ku zpominA se v i1-13. v~ku ve zdej~i krajinC~ hrad Blisimos, Blisme nebo Blisnos. vzdiileny~ tfi dni od Plovdiva, jeden od Star6 Zagory. Zticeniny jeho, jim2 lid PikiL podnes Bosna grad, le~i nedaleko na sever od stanice Trnovo - Sej men, na prav~m bifehu ikeky Sazlijky v sousedstvi vesnice Tekke, - Musac'evo. Jsou to dva dtverhrann6 kastelly, mezi kteriymi uprostifed proch~izi start. dlWindni silnice. Nyni jde skrze nC~ teleznice ze Sejm.-enu do Jambolu. Die polohy hrady ty jsou toto~ny s kinisky~m nmistem, fedenym Arnus, kter6 leielo u soujrnenn6 i'eky.:3) JeWt kfi~aci.tle~~tiho pochodu (1 189). tAhli touto cestou okolo Blisimu. Prome-ny hranic pfinutily Byzantince pi'en~sti hlavni cestu z Adrianopole do Plovdiva na jih od Marice, k podno~i Rhodopy, cot od nich pfejali i Turci (pfes Papazli a Chask~i). Z Cirpanu do Star6 Zagory jede se po dobr6 silnici siry'mi rovinamii 4 h. Jizda je velice jednotviirndi, pfi ve~ker6 rozsdhlosti vyhlidky. Na pravo vidi se, jak se pu'da pozvolnC- skldni k jihovychodu, k Marici. Na jihu stile se modraji hfebeny Rhodopy a na vychod6 vystupuji ~piWat vrchy, kter6 se nalezaji at u Adrianopole. Na sever obzor lemoviin je pdisrnem Sredn6 Gory, 3ejii~to v.~chodni ~Ast, od prttlomu Stremy do Jamboiu slove turecky Karadi'a -dag (,srn~i hora"); tiihl~ hteben s nizk~mi hornolemi, pln.~ inalych i&iald~v, je pokryt spor)nmi lesiky. Vesnice, vesm~s velik6 a- hust~ sra2en&, v~ echny zuistdvaji daleko stranou od cesty. Piida je velice iirodnAt, ale jen ma~lo vzdidanti. Sir6 konc'iny za') V Oirpann se narodil zn~irn turecky vojevilidce Abdul Kerim paga. 2) Nipis ten, z n~ho1' jsem 1880 v Cirpanti obdr'eI *jen pfrepis, po~itku (vytigt6n v Monatsberichte der Berl. Akademie 1881 str. 44:7), - Sp~ch cesty nedovoloval mi odboc'ovati stranou - vyd~in je die ifip1n&~ho prfepisu p. prof. Dobrusk~ho v Archaeologisch-epigr. Mitth. X (1886) 96. Do iv7C'Qtuov H(1~og usazeni otx wop.' z zXcti fl 2xmg a ncti'ar 2xzVc'?rrv. Zajimavii je sm~sice osobnich jmen; otcovt6 m~li *Jm~na thriickii, synov6 jii fimnskii: Celsus syn Daleporfiv, Mucianus syn Mukapor'mv atd. Bohuz'el byl spodek kamene ned~ivno rozbit; obyvatehM myslili, Ice je v n~m uschovAn pokiad. ') HradiWt u Tekk6 Musac'evo popisuije gkorpil, Htrcoii 6t.1tW-RnH BfPXY apxeoaloritaeCfRnTt II RCTOPuliecKUTl3 H3CJ1ItkOBaHllaI B~b Tparcnn, PIgvdiv 1885 Wt. 17-19. K totol'nosti jeho se starym Blismem pouk~izal jsem v Arch. epigt. Mitth. X, 207. - J ire ~e k, Cesty po Bulharsku. 8

Page  114 114 114 1. 5. StarA Zagorai. ujaty jsou pustinami s hou~tim. nizk~ho doubi' a vysok~ho Mlutokvkt6ho, trni' (Paliurus aculeatus, blh. drakd, v Rhodop6 c~elij'a, tur. kcarat'aly). To jii je typ krajiny s florou medit-erranskou: prostranne' jednotva'rn6 chrastiny, blh. S'rnatik, *qistal~k, chrastalik (maquis FrancouziW, macchie Italianifiv), s nemnohy'mi pastvinami, bez- pravfch luk. Na silnici jsem jen z.lidka n~koho potkdval, tu a tam Turky v turbanech, kte-'i pozdravovali obvyklou svou poklonou temend, pfi 6emt se otevfenou rukou rychie po sobc'- do-. tykajil prsou, iust a Mea, odran6 Turkyn6, bulharsk6 sedl~ky v beranicich anebo teny uprchlikciv z Adrianopolska ve zvld~tnich krojich. Za 2 '4, h. stanul jsem pred jednim hanem se slam~nou stfechou u pfechodu pfes fi~ku Sujutlijku, ktera' vody cel oko'lije Starozagorske' odv6.di do feky Sazlijky, vte'kajici u 2eleznittii stanice Trnovo - Sejmenu do Marice. Za mostem silnice vchkti mezi pahorky, kter6 po obou stran~ich zahrazuji vyhlidku. Jel jsern kolem jedn6 vesnice, kterjL se spise podobala nejake'mu cik~insk6mu tt~boru, skupina to nizk~ch chatr~i z prouti upleten~ch, jako, ko~e nebo ouly. Tu bydleli beo'enci z Adrianopoiska. Daleji v turecke' vsi Tekke' se na levo od silnice naleziL mezi domy selsky'mi antick~ sarkofag z bile'ho mramoru, ud~lany z jednoho kusu a na v~ech strankih hladce vyleWt-ny. Je vy~~i Mov~ka a stoji na ~tyrech nizkfch podstavcich nad nddr~kou vodni, nebof slou~i za cYesmu (ka~nu). Na v~chodni stranCd do kamene je vsazena men~i deska, na kter6 se dte p~knymi, jako v~era vytesan'mi pismenami feck' hrobovy' nalpis,slavn~ho"l Aemilia a jozWafn" choti jeho Sabiny (asi z 2.-3. stoleti). Do Star6 Zagory prirazil jsem tWho2 dne po odjezdu z Plovdiva ji2 v noci. U'pln~k v pln~m lesku vynoi'il se rud'm licem nad o'bzor a stfibrne' sv6 sv~tlo rozii na kukuki~njL pole, ~ir6 vinice a huste6 lady vysokorostl~ch stromibv. NO'c byla i v jeseni docela tephI, jjhozemskiL, a ohlu~ujici hiasy cikdd dod~valy ii razu italsk~ho. V m~st~ se pki neur~it~m sv~tle m~si~n6m v~ude pfi~ern6 zra~ily stopy stra~n6 katastrofy, kterjL je' byla stihia, za v6.lky: pfes dva tisice domifiv v ssutin6.ch! Jen zde onde prokrnitovala sv~tla n~kterych obydli nedavno obnovenych nebo nov6 vystaven~eh. NazejtHi rdno rozhl~dnu1 jsem se bli~e po tech smutny~ch spousti~ch. T~sn6 ulice klikatO se vinou mezi z-i'cen3ymi st6 -nami domtiv, zasyp~ny jsouce svaleny'mi cililami a kamenim; triva a kfoviny bujeji na o~azenych zdech a po zapustlych komnat.Ach i dvorech. Neda'vno pled tim vynikaly ze ssutin je.tW v~ecky kominy do vzduchu; teprve pled krdtky~m easem od M~rfi ponejvice zpkek~tceny. StarAi Zagora le~i na plo~e pon~kud k jihovychodu sklon~n6 na sam~m ji~nim iipati Sredn6 Gory. Svahy tohoto pohoti jsou u. m~sta pokryty Mirymi vinicemi; vinafstvi vedle soukeninictvi, kovolitectvi (vyroby m~d~n~ho zbo~i) a jirchaLfstvi byvalo hlavnim

Page  115 Dva, tisice domfiv v setttirnich. zamtstndnim obyvatelfiv. Na za'padni stran6 m~sto docela jest ovhiddno od t~chto nivrsi; vody za de~ftv z nich splyvajici 6as9to. p~asobily Akoiu i v in~stE- samn~m, prote2 prAv6 kopan hlubokf pt-ikop k odv~ddeni j'ejich okolo m~sta, ven do pole. Na severni stran6 zatindi se v horsk~m zdikouti cesta, pfes Srednou Goru do Kazanlyku. Na. v3?chod a na jih m~sto, majici te'm~f pcIl hodiny v prfim~ru, docela, stoji' otevfeno. Tam se otvira' vyhli'dka na ~irou rovinu, pfekritsn6 vzd~Ianou. To je pole Zagorskd, 2itnice Rumelie, viast proslule' po cele'm orientES p~enice zagarky. Hust6 fady ko.. Watch otechfiv 'a mandlonli, kter6 vroubi meze a cesty mezi polnostmi, 2iv6 upominaji na lombardskou Brianzu mezi Mihainem a Lago Maggiore s jejimi moru~ovymi alejemi mnezi kukurici. Za rovinou na jihov~chod6 modrd se ye velik6 ddli nad obzorem trihfiavy vrch Monastirsky a na, pravo od n~ho podlouhlv' hieben Sakar - Tep6, oba, mezi Adrianopoli a Jambolem. K vyho da'm polohy ndle~eji i tepb6 prameny, jetto se kryji v jedn6 dolinES Sredn6 Gory na, zapad od iyista. Za Turktdv vnittni ~tvrt slula flisar (hrad) a byla, obrazena hradbami, z nich2 se podnes spatfuji ni~ktere' kusy. Byl to pravideln~ Utverec, boky sv)?mi obrdiceny ke ~tvero hlavnim strandm horizontu. Na, vychodni stran~ stoji jeden zbytek m~stsk6 zdi, asi 60 kroklfiv d1ouhb? a na n~kolika mistech t~m~.t 6 metrciv vysoky. Z.Aklad a- spodek jsou prdice kamenndi; nad tim stiidavCjsou polo~eny vrstvy kamene a cihel, zvenMi opatf'ene' ~titem z pravidelriycl kvadrtiv. Pied touto baktou nalezal se pfikop, na jehoz' prote'j~i stran6 vynikaji stopy ni2i zidky ochrann6. 4) Nyne-j'i znideni mn~sta, spolu s pracemi o obnoveni jeho nenad~de odhalilo mno~stvi staro~itnosti; prve se odsud znalo sot-va n~kolik ndipisfiv. Pod Starou Zagorou le~i pozczstatky m~sta sttedov~kho a starov~kho ye vrstv6~ch nad sebou. Uvnitt,Hisaru" tteba. kopati do hloubky 6 —7 metri'iv, ne2li se prijde na pevnou zemi. Kdy2 se kiadly z.Aklady'k nov6 oblastni divdi ~kole, pfii~o se 7 metrtiv zhloubi na prastar6 hroby, vedle kter Ich nalezena. hiava, jak~si mnramorov6 sochy a mnince timske'; neco vy~e, 4 metry zhloubi, na~ly se penize byzantinske', mnalt bronzovy kkii a mramorov6 okrasy patrn6 z. ne-jak~ho chrdmu ktestansk~ho; konednc. na. 2-3 metry pod povrchem objevily se tureck6 mince prvnich sultdinCiv. Na prochdzce m~stem. s p. nadalnikem A. Ilievem a jinymi phitely spatfoval jsem na v~ech koncich pamaitky z doby finiske'. Pied staveni~t~m divi Akoly stal duty kamenn' vtdlec, na, n~m2 vyobrazena byla Pallas Athene s kopim; vedle bohyn~i je vytes~in kH2i, z deho2 je patrno, 2e za dob ktesfansk~ch vykldditna za ne-jakou sv~tici a 2e kUmen slou~il asi za kttitelnici 4) Bou6 pried 50 lety zpomin~i,quelques debris de niurailles, qui ont Pu jadis former une partie de 1'enceinte de la yille vers la plaine", ale jinak v St. Zagofe nespatfil Zidnych staro~itnosti. Itintiraires 1, 88. 8*

Page  116 116 116 I. 5. Stari Zagora. v ne-jak6m kostele. Na 'dvoife obecniho tiifad'u leiela rozbita' socha dvojhlav6ho Janusa a kolem ni v~elijakd torsa. Na velik~rn, nov6 vym~fenrn. tr2i~ti ukdizdno mi Meh skupeni ndlirobkd~v s basreliefy, bezhlav~ch podob Rtiranfiv v togdeih atd. Nad jednou ka~nou shle'dl jsem kamenny vdlec,. kon~ii se svr-chu yve pi'ilbici gladiatorskou; po stran6 hruby'mi rysy byl vyobrazen gladiator se ~tverhrannfm ~titern a pozdvi~enym mne~ern. Ndipisdiv jsem pi'epsal po mc'St~ asi patndct. ~)Mnohe z nich nalezaly se na rozsahl'ch tureck3?ch a ~,idovsk3?ch hifbitovech na ji~ni stran~ m~sta, jejich~to balvany, sloupy a desky jsoui vzaty nejvice z antickfch staveb a nekropoli. Krom~ toho mi ukdizdno rnno2stvi minci, od sttibrn.?ch kusfiv hellenskych m~st (Sarnu, Thasu, Perinthu. Byzantia atd.) a thritckych kr.Aliv a2 do pozdnich kuslfmv bulharskych, byzantinsky~ch a Benmdtsk~ch. AntickU in~sto, jeho2 ostatky jsou nakupeny pode dne~ni Starou Zagorou, bylo snad pl'mvodu makedonske'ho, ale k vkt~mu rozkv~tu se dostalo, podobn6 jako ostatni rn~sta ifimsk6 provincie Thrakie, teprve za cisaife Trajana. Za ifinisk~?ch dob slulo Augusta Traiana.')' N6.zev ten zvolna mnisto u~inil jrn~nu, zdmL se, star~imu Beroe (nebo Berrhoea), co2 neslu~i nmasti s druhou Berrhoei, mC-s tern makedonskym pod Olympemn, turecky Kara -Feria, slovansky Ber ife~en~rn. Traiana 6i Beroe le~ela na silnici od Filippopole pifes Cabylu (u Jarnbolu) do Anchialu, kterd pr.Av6 zde kfi~iovdna byla druhou silnici, vedouci z okoli Adrianopole do Nikopole (Nikjup u r1mrova). B~hern 2. a 3. stoleti WUk zde ra~eny mince (s ndpisem 4cyot'arnj TQtav~g). Ndipisy zdej~i pou~uji n6.s o slo~eni obyvatelstva. Vyskytuji se jmn~na thrdck6L (Dinikenthos, Brinkaseris, Seuthes, Teres atd.), jm~na timskdi, nabytd patrn6 slu~bami vojenskymi (Flavii, Ulpii, Lucii, Lucretii, z-eny Secunda, Ulpia at.), a jm~na feckd (Herodianos, Neikias, Eukrates, Asklepiodotos a j.), ale 2ivel hel lensky~ ptevlddal, jako2 v~ecky ndpisy psdny jsou ifecky. Cmist obyvateltmv -pochdzela z Paionie v severni Makedonii. Jasn.rn sv~dectivim pokro6ihff civilisace jsou ~etn6 netpisy ver~ovan6, hlavnL, n.Ahrobni. Za po~kikcv st~hovdni ndrodliv cisai' Decius (0251) byl pora~en u Beroe od Gothcmv. Gothov6 oblehli Nikopoli (v Trnovsku), 5) Niipisy ze Star6 Zagory vydainy *jsou od Dumonta v Inscriptions et monuments figures de la Thrace a v Bulletin de la correspondance hel. lenique II, od Foucarta v tt~mz Bulletinu VI, ode mne (shledan6 pomoci pana Illeva) v Monatsberichte der ktonigl. Akademie der Wiss. zu Berlin 1881, 435 sld. a v Arch. epigr. Mittheilungen X, 103. 6) Jm~rio Traiany, z minci dobie zn~ra6, vyskytuje se i na efyirech rnipisech zdejgich: O 6fcijpog 6 Tealeaw~iov] z doby cis. Caracally, Monatsberichte str. 440, Tgciicvicov ar6Xig z doby Caracally nebo Heliogabala, Bulletin de corresp. hellenique II, 403, 6 ' l ra6zorarn 627fog Ta[e~a[vicuv ix vc~v 'T7rs,-q natco6vov z doby Gordiana 111., Bulletin VI, 183, iv vf7 XcuvrQuZ XULilsv(11t)Pc~ TedavcoIvl~l'7(~ VI, 185. U Ptolemnea o m6Wt torn neni zminky; v Itinerarium Antonini pige fie Beroa, na Tabula Peutingeriana Berone, u zemn& pisce Ravensk~ho Beroe.

Page  117 Augusta Traiana a * Beroe.11 117 byli odtud odehrnini, ale nicmrn~n neustoupili nazpRt za Dunaj, nybr2 tahli pifes Haemus zrovna k Filippopoli. Decius sp~cha1 od Nikopole za nimi ptes hory k Beroi, ale neptitel byl dirive na mist~ a zemndleny~ lid ftimsky prudkymn iitokem rozprdAi1. 7) V druh6 polovici 4. stoleti Beroe byla po Filippopoli nejvOtM a nejkra'snej'i m~sto tehdej~i uMi provincie Thrakie, dle Diokletianske'ho rozd~leni fiie. Gothov6 za nov~lho vpadu sv~ho, ktery' vedl k bNWv u Adrianopole (378), pro Rimany tak osudn'6, op~t se zdrtovali v okoli toho in~sta. 51) NeJmladMi z rndpistiv zde objeveny~ch pochtdzi z 1. 575, z dob cisatiLiv Justina IL. a spoluvh~dce jeho Ti-. beria II. Nedlouho potom, za cisai'e Maurikia, Beroj~ti (587) udatn~ odrazili iitok Avardiv. 9) Ki'estanstvi se zde, jako v cel6 Thrakii, ~, zihy ujalo; ji2 na koncilu v Serdice (344) zpornin6d se biskup Berojsky vedle 6etnych souseditiv svycb, a sice Arian Demofilos, ktery? 370 se stal i patriarchou Caffihradskyin. "'1) Tehda take pape2 Liberius od cisate Konstantia co protivnik Arianifiv n6 -ktery ~as (355 ---358) dr~dn byl ye vyhnanstvi v t~to Beroi. 11) Za ranniho stifedov~ku Beroe byla jednoii z pomeznich pevnosti byzantinskych proti Bulharidm. Na jaife 784 cisakovna Irena se synern svyirn Konstantinem VI. v nddher'n~m prtivodu vojenskms hudbou nav~tivila m~sta Thrakie a dala Berou, kterdi nepochybn6 vdlkarni byla se~la, znovu opevniti pod novym jm~nem Irenopolis. Ne2 jm~no to jeji vhidu nepfetrvalo. Pozde-ji cisaf Nikifor (802-811) zde a vfibec v pohranidnich tvrzich usadil nov6 kolonisty, ale ti, ja](mile se Buihati za kni~ete Kruma (812) uali offensivy, se odsud, jako z Anchialu a z Plovdiva, dali na t~h.12) C~asto je fe6 o Beroi v 12. i 13. stoleti. Znf. ji arabsky? zemepisec Idrisi (1153) jako~to kvetouci kupeck6 rn~sto, polo~en6 pod ji~riim iipatim hor nedaleko Peky Marice, a 1198 vy~slovn~ se zpomfina vedle Plovdiva v privilegiu. kter6 cisai' Alexios III. ud~lil Benjkanfim. 1 3) Kdy2 zadunaj~ti Pe~enci podnikli posledni sviij' 7) Ad Beroam, Jordanes ed. Mommsen p. 83-84. 8) Thracia, qnarn Philippopolis et Beroea amplae civitates exornant, Ammianus Marcellintis 27, 4, 12. Gothov6 1. 377 8prope Beroeam vallo metato" 6ekali a 1. 378 stiIli "circa Beroeam et Nicopolirn". Tyi kn. 31 kap. 9, 1 a 1 1, 2. 9) Theophylakt Simokatta ed. Boor, Lipsiae 1887 p. 103(B6i) 10) Nicephorus patr. ed. Boor p. 115. Cf. Gains, Series episcoporum p. 427 sub Beroe. Po 5. stoicti se biskupov6 Berojgti v aktech cirkevnich nezpominaji. Nicm~n6 uvozuje se biskup BE96rig jeWt v n~kterych sezna mnech neure`it~ho ve'ku, vydany'ch od Partheye v Notitiae graecae episcopatuum. "1) Hefele, Couciliengesehiclite 1' 661. 1'2) Theophanes ed. Boor 1, 457, 496. 13) Tomaschek, Zur Kunde der Haemushalb. 2, 43-:,F&rOi, eine grosse und in jeder Hinsicht bldhende Stadt, ein Centrum des Verkehrs und Handels". Jaubert v pfekladu Idrisiho 2, 293, 383 m~sto psal Karwvi, coz' jsem. v Per. Spis. 9 (1884) 44 pozn.; 1 opravoval v Barwi. -,Prouincia Phylipupleos, Veroys" atd. Tafel und Thomas, Urkunden zur liandels- und Staatsgeschiclite der Republik Venedig 1, 269.

Page  118 118 118 I. 5. Starai Zagora. vpdd do Ni~e byzantinskU, cisat' Jan Komnenos zirnoval u Beroe a na jale 1122 fipln6 je porazil. 14 ) Kiti~ici ti'eti vy-pravy (1189) z leieni Plovdivsk~ho jednou v silne'm zdistupu pod velenim v~vody ~v6ibsk~ho Fridricha a tyrolsk~ho pana. Bertholda z Andechsu pfirazili k jvelrni bohatermu m~stu" Veroi. V n~m byli usazeni tak6 seldiu~ti Turci, jak62 Byzantinci i jiride po evropsky'ch provinciich kolonisovali k ochran~ svych hradaiv, a,pohan6", snad potomci zajat~Vch Pe~enefiv. Obyvate16 z po~Aku se postavili v ~iku piked branou, ale pted fitokem kfiAkifiv couvli a jiou branou utekli. Vit~zi nalezi v m~sL6 ohromnou kofist tita a jetmene, mouky, vina, skotu, ovci a hItek v~elijak.~ch. Vevoda ~vdibsky v m~st~ i zimoval. Pifed odchodemu z Thrakie ktikaic ni~sto vyp~iili. '-5) Nedlouho potoin (1 190) cisat IzAk Angelos po, porA~ce, utrp~n6 od Bulhardv v Balkdin~. u Beroe vvrazil zase do roviny. Od tech dob kornina zdej~i ndle~ela Bulhartini. Bulharsky se Beroe naz~vala Boruj a pod tim jrn~nem se zpomina v listin~, dan6 od caike As~na 11. Dubrov~antim, ba je~tC, 1 Dubrov~ana LukariP'e (1605). 1)VAlkami s Latiny a Reky ardci'asem trp~la. Na. podzim 1906 latinsk~ cisat Jindtich thIh od Adrianopole 6tyfi dni za ustupujicim c~dfem Kalojanem a2 do VY~oi. MWsto bylo, prizdno, pon~vad& obyvateI6 v ~as utekli do blizkych Ihor. Vojsko latinsk6 pobylo tu dva dni a sebralo znarenitou kotist, nebot okoli oplyvalo obilim a sAddy volfiv, krav, bifivolfiv a men~iho dobytka. Podruh6 pfii~i Latini k m~stu ke~en~mu Berua 1208; cisal Jindifich piirazil. z Adrianopole, rozprA~il zde jedno vojsko bulharsk6 a thlh k Plovdivu. 1 7) Pozd'j'i se m~sto jmenuje jen jeWt- jednou. Cisaf Theodoros II. Laskaris asi 1255 uprostted zimy Berou pfekvapil ndhlymn ptepadenim. NMsledkem mnohy~ch vj~iek byly hradby m~stsk6, jako ye vsech m~stech thr~ickych, pIny prfilomifiv; m~!an6 mezery z nouze naplnili koly a kusy vozd~v, ale fitoku fRekfAv odolati nemohli. 181) Potorn se jen jednou zpomnind byzantiiisk6 tateni do t6Lo konc'iny, ale ani~ by se i nila zmninka o Boruji sam6m. L. 1306 Michael, syn cisafe Andronika Stargiho, od Adrianopole podnikI sm~1y na'jezd a2 k Rjachovici, jakot podnes slove jedna velikaL yes (tur. Kudirbe) se starymn hradiskem, 16 kilometriftv na severovkchod od Star6 Zagory na iipati Sredn6 Gory, a odtud plenil na jednu stranu at ke Slivnu, na druhou at ke Kopsi (v nyn~j~i dolin~ Gjopse). 59) 1)IIE-91 -rx 'Iv Br-(',v, Kinnamios 20. '5) Ansbertus p. 31, 33, 47. Pige Veroi i Verois, ~civitas opulentissimna". 16) Boruqjska chcra v 1istin6 u Miklogide, Monumenta 8erbica p. 3. Luccari, Annali di Rausa (Venezia 1605) p. 64 vyi~itAl in6ta, Thrakie v tomto pof.dku: Adrinopoli, Filipopoli, Boruigrad, Jambol.,17) Villehardouin ed. Wailly p. 267. Henri de Valenciennes ib. 309. 181) Akropolita p. 119. 19) Pachymeres 2, 447 ('Prazofltuirt).

Page  119 Boruj. Odkud jm~no, Zagora?19 119 Turci po dobyti zerni kifesfansk6 obyvatelstvo z m~sta vyklidili do sousednich vesnic; stalo se to pry 1410, kdy~ se Buihafi za rozbrojtiv mezi syny Bajezidovymi strojili k povsttini. Star6 jm~no m~sta od 17. stoleti z pamC-ti lidsk6 fipln~! vymizelo. Turkilim Boruj slul Eski Zaqra nebo Eski Zaara; Bulhati ptijali od nich tento rnizev, jrnenujice mn~sto bud docela po turecku, bud pfelo~en6 Stdra Zago'ra. Tato posledni forma nejvice se ustdIila a ve~1a nyni i do u~ivdfni dfedniho. VysvRtleni toho jm6na rnohlo se naWfzti v tureckych annalech m~stskyvch, kter6 byly pry z poWiku ps~iny persky a arabsky a teprve pozd-j'i pisemnou tur~inou, ale -rukopis jejich uhofel za va'ky. Jeden ze dvou Turklifv, kterh tu slou~i ui soudu a u prefektury, tu kriihu jeWtN detl a nmi pravil, 2e tam m~sto bylo jmenovdno Zagrai E ski -hissar, cot znamen&i,stariy hrad z~igorsk~". 21') Zagorjem slulo, jak zndmo, Bulharsko ttin~i' u v~ech cizincfiv. Turci, kdvt do tech krajin vtrhli, Boruj, ohra2en~ st~arov~kmi hradbami, nazvali prosO ~starym hradem, bulharsk~m" nebo die tehidej~i terminologie ~zagorskym" a n.Azvisko to ve form~ pon~kud prom~n~n6 utkv~lo podnes. OstatnCji2 Chalkokondylas jmenuje vedle Plovdiva rh' rq-; Za~'wt~i nrfsOY,0 cot je sotva co jine'ho ne2 dne~ni Zagorske' pole okolo tohoto m~sta. Asi p~ped 40 lety se v knih.Ach novobulharsklch objevilo um616 jm~no gelei'znik, kter6 nyni' docela je zapomenuto, ha Starozagorci sami nechte-ji o n~m mnoho sly~eti. 21) JeWt na potdtku na~eho stoleti Turci v obyvatelstvu nejen m~stsk~m, ale i vesnick6mi v kraji Starozagorsk~m, m~1i vkt~inu, v~c, ktera se posud pamatuje. 22") Tak6 jsou jmena vesnic po Zagorsku vkL~inou tureckAt, i v osad~ich ji2 od n~kolika pokolenli obydlenych od Bulharfiv. Ze v~ecli 52 vsi &ipansk6 okolije sotva 2 maji jme'no bulharsk6. Mezi obcemi bulharskymi je bli~e Marice n~kolik, kter6 miuvi' n~ie~irn,rupskyVrm", cot ukazuje, 2e ktesfansk6 obyvatelstvo v poli se doplftovalo nejen ze Sredn6 Gory, ale i z Rhodopy. Star~ho piivodu je *pry ifada veliky~ch osad tistcbulharskfch se slovanskymi jme'ny v Sredn6 Gote, mezi Starou Zagorou a v'chodn-j'si'm malym tr~i~tm. Novou Zagorou. N~ktere' vsi maji dvoji jm~no, jedno tureck6, druhM bulharske.23 Pamdtnost historickA jsou hranice cirkevni, nebof jsou patrn6 pf~vodu star~ho. Stardi i Nov-'a Zagora, cek6 pole at k Sejmenu u Marice, do 15 osad okolije Cirpansk6 a celi okolija Kazanlycka' 210) Zagrai je genitiv die perskdho citvaru (izaf~t) od nominativu Zagra. 21) Kolik vim, poprvO se &'e u Aprilova, Bolgarskyje gramoty (Odessa 1845) str. 60 pozu.: m~sto Eski Zagora na Tundl'i (!), Staroje Zagorje aili telWznik, ieeky pry Sideropolis. Jm~no je nd~hno asi z byz. rnizvu Sidery, jednoho Balkiinsk~ho prosmyku, daleko ou-sud u Vrbice. V letech kdeadetftyh i Kyrkklisse nazvAno Lozengrad (lozje vinice), Mustafa Paga Svilengrad atd., ale tyto um616 l-itvary nyni zase rychle mizeji z ugivAni. 22) Slave jkov v Per. Spis. sv. 15 (1885) 358 o, dobW 1810-1820. 23) Ku pif. Mogila =Kayak Mahala, Trinkovo - daly Mahala, Risimanovo = Sipahi-Misirlik at.

Page  120 120 120 I. 5. Stari Zagora. ode ddivna ndle~eji pod metropolii ne Plovdivskou, ale Trnovskou; ta na druh6 stran~ Star6 Planiny obsahuje i Sevlijevo. Nikopol a Svi~tov a tim spfisobem je nejvRtM z dne~rnich eparchii bulharskfch, sahajic od Dunaje a2 k Marici. Tento veliky? rozsah na jih souvisi snad s politickymi liranicemi star~ho cdtstvi bulharsk6ho.24 Mezi Turky v okoli Star6 Zagory, podobn6 jako i okolo Karnabadu, jsou sektdl'i mohamneddn~ti, i'e~eni Kyzylbagi (tur.,~ervenohlavci"), kteii die vypri~vek Bulhariftv piji vino, 2en svych neukryvaji a krveprol6v~ini pry poklddaji za n~co bui~in~ho. 0 pfivodu a vite jejich jsem nidlo vyzv~d&, leda 2e se pokli~daji za neco lep~iho ne~1i ostatni Turci a 2e o prisne pi'edpisy koranu mdilo dbaji. Vyskytuji se tak6 po vnitfni Mak6 Asii. 0 tamnich Kyzy1ba~ich tvrdi Mordtmann, 2e nejsou ~iit6, ale sptisoh,svobodn~ch rnyslitelfiv" (eine Art Freigeister), ktefi jen zevn~ se ptiznavaji k islamu, do me~etifiv svych nechodi, 2en svych nezahaluji a vina se nevystfihaji. Vamibdry je odvozuje od zajatych TurkdAv iransk~ch ze Zdkavkazi a Azerbaid2anu, ktefi po star~ich vdilkich s Per~any od sultanfiv osmanskych byli po roz~i4nych provinclich kolonisovdni.25 VSt. Zagoife prfeb~valy pry~ ti' ordy janic-ar~iv a Turci ~asto se porvali mezi sebou, naposled 1813 za obecn6 anarchie, pifi ~em2 vypuki i veliky po~ar. "") Ponendhin za~ali se i Bulhaiki usazovati v mWst, ale dlouhy eas nemeli v nern Mdne'ho kostelja leda v dornku, v nem-2 bydlel pop (papaz-ecvi). Na po~dku na~eho stoleti Turci i Bulhai' pospolu udatn6 odrazili filok Krd~afiji'V, vedenych od Karafeiza. Star6 podzernni vodovody, napfijejici 48 Waen, stlde obnovov~ny, ale hradby rn~stsk6 z velik6 C-dsti str~eny, nacez se mesto Nfilio na v~echnv strany. Jeden rusk,~ popis z 18927 Eski - Zagru lid co mesto s mnoh)?mi sady a meCety, Miajici 750 domifiv tureckxch, bulharsk~ch a 2idovsky'ch. 27) Od tech dob 'se mesto velice vzmdhalo. Bou6 (1837) popisuje Starou Zagoru s 15-20.000 obyvateli, 13 veliktmi me~ety s iminardky, velikymr kryt)?r bazarem. klikatfmi ulicemi a s nejlep~~i pry~ hospodou ceidho tehdej~iho Turecka. Jeden bulharsky? popis 24) Pop Konstantin (1819) p. 33 pravi, Z'e z 60 vesuic kadiluku Oirpansk~ho jedna polovice patiri pod Trnovo, druh~i s Cirpanem sam~'m pod Plovdiv., a Ze (p. 14, 33) vesnice KazanlyckC nsildeiei rovn~l k Trnovu, krom6 jedin6 Sipky, ktersi podnes prfislus'i k eparchii PlovdivskC. 25 ) Dr. Mordtmann v Barth's Reise von Trapezunt nachi Scutari. Gotha 1860 (Ergiinzungsheft zu Petermann's Mitth.) str. 20 pozn. Vamb6ry, Das Tiirkenvolk, Leipzig 1885 p. 607. 2)N~co podobneho vpaueNiebuhr 177(Reise 3,174) o RazgradC'; tak6 tam mohamedfin'sti obdan6 se z velik6 6sisti naz)?vali jani6'iry, dMice se na dve' orta janidiirsk6, kter6 spolu sv~fiily. '27) Podporue'ika Verigina BoeHIuo-Tonorpa4-Hqecicoe onIRCaHie Aoporff OT-b roPO~a TlpHloBa Bia AgpHaiboIIo~A. Petrobrad 1827 str. 10.

Page  121 Pifed v~ilkou.12 121 z 1858 281) kMade 31 6tvrti (18 tureck~ch, 192 bulharskyeh a. 1 2i.dovskou) 92650 domfiv (16392 tureckfch, 833 bulharsk'ch, 75 Nidovsky#ch, I11 cikdinsk~ch) a 8576 mu~skych obyvatelitiv ieny a dkti se v tureck6 statistice nikdy nepoditaly - (49205 Bulharidv, 39297 Turkfiv, 645 Cikdnh'v, 4929 Zidifiv). Bylo tu WaU n~co Arme'nf. 29) L. 1827 otevfena ve Star6 Zagor~e prvni ~kola, a sice ~ellitiskiL ", razu tecko -bulharsk~ho, ale ji2 1841 zadalo se uimiti v~ecko bulharsky. Rettina je nyni zde, jako vdbec po, Bulharsku, zn6~ma jen n~kolika starci~im nebo kupcdArn. Za poslednich desiti let pifed valkou Star6. Zagora majetnosti a pokrokerni sv~ch obyvatela~v proslula po cel~m Bulharsku. Byly zde dobte zafizen6 ~koly mu~sk6 i tenskU, ob6 s p~ti tfidami stfedniho vyii~ovanii. Z m~sta, sam6ho vy~lo mno~stvi u~itelifv; kdekoli v ne-jake'm odlehl6rn m~stedku nebo vOtM vesnici bulharsk6 nalezne~ uditelku, s polovi~nou jistotou m5~e~ pi'edpokiddati, te je ze Star6 Zagory. Majetne-j's rodiny posilaly syny sv6 na studie do ciziny, jmenovit6 do Cecli a tu hlavn6 na liospoddtskou ~kolu v Tdibofe. Ale pod timto pokrokem Iilela jiskra z6ahuby. rrurci a ki'esfan6 zie hled~li na sebe a n~kteti beoov6, jmnenovit6,sultdni", potomci Gerajovcftiv Krymskych, se sna2ili obnoviti star's spiusob utiskovdini raj~e. Dva m~sice po vypuknuti povstiani hercegovsk~ho. v m~sici zdhi 1875, objevila, se v okoli mald eeta bulharskd. Strojilo se.v~ti pozdvi~eni, v jeho2 dele byla intelligence mistni. Pi'ipravy zrazeny od jednoho vesnick~ho uditele. 30) Turci rychie zakrodili a do 600 osob zavteli v "bastilleZagorsk6" jednom lazeftske'm dom6 (hamamu) s vysokou kupoli. Po n~kter~m dase propu~tOni v~ichni krom6 osuni, kteM~ ob~~eni v Adrianopoli. Tato uddlost zastra~ila zdej~i Buihary a byla p~i~nou, prod Zagora nic neutrp~da ndsledujiciho roku za Srednogorsk~lho povstdni a za mnassakrfiv. Va~lka rusko-1ureckdi 1877 ptinesla Star6 Zagote iiplnou zdihubu. Starozagorci ndile~eji k t~m Bulharam, ktefi osvobozeni neijdraLe zaplatili. Ne~tsti jejich souvisi s prvni ruskou v~~pravou pkes Balkdtn. PodArn krditk~ ndstin tfch pfib~hiiv die tisinich vypravek Men)ch rusk)?cl i bullharskych sv~dkfiv. General Gurko dne 925. ~ervna (dIe pravoslavn~ho kalendai'e) obsadil Trnovo, 2)CTaT1ncTnteCr.o onncaaiie Ha icaaM.Tia Ecmit 3arpa OT~b r. c. caifihrad (z Carigr. VWstniiku) 1858, 80, 16 str. Spisovatel, kter~ho jsem tu co starc jestW vid~l, jmenoval se Gospodin (to je bulharsky take krfestni jm~no) Slavicov. 29) V 18. stoleti usadilo se v St. Zagoife I 5 rodin makedorumunskych z Moskopole, jejichz' potomci se docela pobulhafifii. JeM ned~ivno Mlo tu n~kolik staifen, kter6 um~Iy vlagki a na u6 ot~izky jeWt se 1id rozpomenuli na frizi: ce fdce? (quid facis). 30) l1ov~k ten mi ukk"izn v Provadiji 1884 s prom~n~ny~m jm~nem co M~iel bulharktiny nu tamni tureck6 gkole, povahou docela Tuirek. Mezi v'zni v hamamnu byli oba bulharsti statistikov6, pp. Iliev i Sarafov, tehdAi miadi u16itehW.

Page  122 122 122 I..5. Stari Zagora. 1. (13.) tervence pfe~el pies Balkan u Haink~i, 5. (17.) obsadil Kazanlyk a 10. (22.) za jdsotu bulharsk6ho obyvatelstva ve~el do Star Zagory. Jizda ruskjL bez pkekd~ky zajela odsud at k teleznici mezi Plovdivem a Adrianopoli a rozru~ila ji ne na rozcesti u Trnova- Sejmenu, ale blite k Plovdivu u stanice Kajadtiku (u Chask6i). Turci iiprkem se strojili k odporu. Jedna armdtda pod Reufern pa~ou se postavila u Nov6 Zagory, asi 35 kilomnetlrfv na vychod od Stare' Zagory, rovn~2 na d~pati Sredne' Gory, u sarne' pobodni 2eleznice od.Trnova -Sejmenu do Jambolu. Druh~i pod prosluIym Sulejmanem pa~ou na rychlo zformovdna u Adrianopole a po zachovan6 trati odtud pies Trnovo -Sej men jedni'm viakem za druhym vozena za prvnim shorem. Gurko, aby toto sbirdini vojsk tureckych zmatil, 17. (29.) iervence postoupil k Nov6 Zagote. Tam se setkal s Reufem jeWt samotnym a v krut~rn boji jej porazil; nejsiln-'j.si zdipas se strhl okolo ndidrafi a vlakfiv na n~m stojicich. 3 1) MWste~ko sarno v boji se zap~ililo. Nazejtfi dne 18. (30.) boj obnoven, ale za okolnosti zcela zm~n~n3?ch. Sulejman pa~a byl piirazil. na bojiki~ s velik~rnii posilami. Po urputn6 bitv6 Gurko se svym malymn vojern vidO se nucena ustoupiti pies Srednu Goru k Tvrdici a k piechodu Balkjinsk~rnu u Haink~i. Zatim se u Star6 Zagory strhl z.Apas jeWt krute'j'i. Tam st.Al v~voda Nikolaj Maximifianovi~ Leuchtenbersky s dv~ma pluky dragounskymi, jednim plukem husarskym, dyrmi druz'inami (bataillony) bulharskych dobrovolnikfiv pod yelenim gener.Ala Stoljetova. jednou koza'ckou a jednou horskou batterii, celkem asi 3600 mu~i. V den prVni bitvy u Nov6 Zagory rdno vytrhl po silnic na vychod. aby podporoval operace Gurkovy z prav6 strany. Ale p~t kilometrfi od Star6 Zagory u vesnice Diuranli vyStoupil Djih~e z lesa po prave' ruce sbor turecky, slo~eny' z pkchoty, dMostfelectva a f~erkessk6 jizdy a postup vivody zastavil. Vojsko nocovalo na. boji~ti v bivuaku. Na obzoru vy~lehovaly fetne' plameny; Turci zapalovali vesnice. Spojeni s Gurkem bylo ifipln6 pferu~eno. V Stare' Zagote sam6 strhla se panika, obyvate]6 jali se utikati, ale ruski mistni velitelstvi, doufaJic pofi~de u vitzstv, je zadr~ovalo. Nazejtii, v den druh6 bitvy Novozagorske', sbor wivody Leuchtenbersk~ho znovu se pokusil o prora~eni k Nov6 Zagoie. Ale Turci byli pies noc dostali posilu a pfe~li rano k iitoku. Tu bulharsk6 opole~enie (dobrovolnici) po prv6 ptiilo do ohn~, u doteene' vesnice DWuranli. Nejprve se do boje dostala prvni setnina tieti dru~iny; v kukuii~nern poli dala &erkesski jizd6 v trysku piijeti at na sto krokfiv a vrhla se na ni s bodaikem. Ale na postup ku piedu nebylo vice ponmyleni. Vojska ustoupila a nocovala u sam6ho m~sta na dvou pahrbcich pii Novozagorsk6 31) V jizdeckd vyprav6 ke stanici Kajadz'iku a v bitv6 u Novd Zagory de'astnil se i pozd~j~i knife bulharsky Alexander I., tehda ve gtibu Gurkov6.

Page  123 Bitva 1877.12 123 silnic. Veker celdi obloha, se zbarvila rudou zfiH p]ipolaji'cich vesnic, po ve~k*er~m obzoru. V~ecky osady pole Zagorsk'ho hoitely a z Mir~ch niv, protkanych itadamni stromovi, za jasn6ho let~niho. vefera v~ude vystupovaly plameny a dym. PH tomto pfigerne'ni osv~tleni obyvatele' m,6st~ti a sel~ti celou noc utikali ptes hory na. sever. Zaroveft se pti t~to zdfi die bl.~skajicich zbrani pozorovaly pohyby vojsk tureckych: M1a jii od Nov6 Zagory a velik~m kruheni obstupovala, Starou Zagoru ze tti stran. Mo~nost iistupu zdistala oteviena' jenom na, sever skrze Srednu Goru. Dne 19. (31.) &ervence boj obnoven okolo sam~ho m~stabitva u Stare' Zagory. Jizda ruska' rozestavila se ye velik~m polo-. kruhu po 1trech stran~tch m~asta; tivnitf v ui~im polokruhu po-. stavila, se bulharskAi p~Chota, za tadami selskfch vozdv, ktere' sloutily k ope-vn~ni. Bitva se zafala o 8 h. Za dv~- hodiny jizda, musila ustoupiti do vnittniho kruhu a boj plejat od pechoty. Nejprve se do ohn~ dostala. zase tJ'eti drutina. Prapore~nik jeji, rusky poddcistojnik, s koroulhvi s. obrazem sv. apo-~tohIdv Solunskych, darovanou dobrovolnikuhin bulharskym od mC-sta Samary nad Volhou, padl. a za nim jeWt ~est muRi~v, ktehi se chopili korouhve, jeden za. druhym. Podplukovnik Kalitin pi'irazil na, koni, zdvihl prapor a vedi tady sv6 k nov~rnu iitoku. Ale i on kiesi smrtici kuli. 0 korouhev strhl se zoufaly' zatpas bodakem. Padlo kolem ni je~t~ mnohio di~istojnikiuiv. Jednu chvili ji Turci dr~eli v rukou, ale Bulhati ji vyrvali, a2 kone~nC, krvi zbrocena se zlomenou ierdi zachrdn~na z boji~t6. 32) 0 11 'f, h. bitva ji2 pokhIddana, za ztracenou i zadat fistup, do hor. V m~st~ na zabarrikadovan3?ch ulicich trval bo~j jeRt& do 4~ h. Brzo se ozvala ostri palba z domftv mistnich Turkifiv, jmenovitM z oken rozsj~hh~ho sarcaje (pahice) zmin~ny~ch ~sultdniftv" Gerajovciftv. Cerkesi hned pfi vstoupeni do mC-sta zalo~ili ohefi; ji~ v poledne vystupoval rnistem dym a do vetera, eehs m~sto stdl~o v plameni. Ustup kryl zatim v~voda Leuchtenbersky, postaviv svou jizdeckou brigdidu, dosti neporu~enou, na, horsk6m sedle u Derventu. PNchota docela, byla promichdina valicitni se ven uprchliky; 2eny a dkti z rn~sta a z cele'ho okoli v tisicich se hrnuly mezi vojskem, se zdrcujicim plaldem a kvilenim. Vojska nocovala za horaini na. druh6 stranC- Sredn6 Gory u tamnich teplic. Z pkchoty asi 29200 rnu~iv siln6 ztraceno ran~nych a mrtvych k 800; tifeti drutina t~m~f fipln~ znidena a z 12 jejich dLIstojnikfiv ztistali zdravi jen dva. Stardi Zagora vyhotela fipln6 krom6 jedne' 6tvrti na, zaipad6 i n~kolika ulic na okrajich. Obyvatele' utekli jen s tim, -co m~Ii na, sobE,. Kdo se zdr2el sbi'rdnimn svych v~ci, anebo nad~ji v, odrateni Turkfiv, byl ztracen a nikdo vice o n~m nesly~el. Turci, 3)Korouhev ta chovi se nyni v palici v Sofi. Z 3. dru~iiLiy utvoi'ena pozd~ji dru~ina RadomirskA, daist pluku Strumnsk~ho.

Page  124 124 124 I. 5. Stari Zagora. Cerkesi a arnaut~ti i maloasiat~Li ba~ibozuci nikoniu nedd.vali milost a napoffid v~ecko zbijeli. Neni rodiny v Star6 Zagofe, kterd by nebyla ztratila v~t~inu sv~ch dlendiv, ba mnoh6 rody od toho dne zmizely iipln~. Mrtva tWa se nena~Ia. Cokoli se pozd-j'i mezi spdileni~ti sebralo kosti lidskych, sne~eno do jednoho kostela a tam vysoko nakupeno: kosti~pftitel i nepti~tel, vojinfiv, 2en a dkti, Rusd~v, Bulharfciv. Turki&i i Cerkest~zv, v~e pohromad6, nebo! tu si byli v~ichni rovni. Vyhoifely i ve~ker6 vesnice v okoli, asi sto osad. Vesnidan6 z 64sti utekli za Balkdn do kraji'v obsazenych od Rusfiv a tam se rozptylili p0 Gabrovsku, Trnovsku a ddl1eji at do Svi~tova. B~hem misledujici zimy pti nedostatku obydli houfn6 hynuli at ina ulicich v~t~ich mrist, mrazem, hiadem a nemocrni. Jini se rozutikali po cek Thrakii anebo schytdni od Turku'iv a po rozmanit~m tyrdni odvedeni co,zajati" do Plovdiva a do Adrianopole, arci jen 2eny a dkti, nebo! mu~i pobiti, kde jaky~ nalezen. Mnoho ddti zavle~eno at do Cafihradu a do Anatolie. 'I3) Stara Zagora po pt me-sicfiv byla piista, kromn~ Turki& mnistnich a vojsk osmnanskych. postupujicich odsud k Sipee. Teprve 1. ledna (pravosl. kal.) 1878 vojska ruskd znovu vstoupila do m~sta. V~ecko bylo pusto a pri~zdno, takotka bez jedin~ho Movi~ka od Ba~k~inu at k Adrianopoli. Tureck6 obyvatelstvo z vesnic utikalo pfed postupujicimi Rusy, a vracejici se Bulhafi na. mnohych mnistech ze msty zapalovali opu~t~n6 osmansk6 osady. Po ukonceni v.Alky za~ao s pracemi o obnoveni Stare6 Zagory. Ze strany vkidy rumelsk6 vypracovdn plin k zalo~eni nov~ho in~sta nad rozvalirnami, se Miroky'mi a rovn3ymi ulicemi, ki'iujicirnii se v pravxkh tihiech. Dne 25. zdh (pray. kal.) 1879 poloten zdkikadni kamren v phtomnosti knitete Vogoridiho a biskupa KUmenta Trnovsk~ho. Za m6 cesty bylo ji2 asi 320 domu'v hotovo, ov~etn nejvice jen maly~ch a chudobnych. Piln6 se stavdlo na dvou velikl'ch budovdich, oblastni d~iv ~kole a rozsfihl6rn &iednim dome. Z kostelfiv pon~kud upraven byl jen jeden s u&azeny'mi st~natni; Mtvie svat~ch, vymalovanych v kupoli, byly rozest~ieny od ba~ibozukd~v, kteryVm tato sttelba do ter~e do vy~ky patrne' pi~sobila nesmirnou kratochvil. Zvld~tni dojern dinily na ji~nim konci m~sta dv6 d1ouhle nizk6 budovy jako kas~irny s mno~stvim oddflnych dvefi a maly~ch ok6nek ve hfin~nfch st~rndic: ptibytky pro vdovy, kterych tu po vdtlce bylo do 700, na mrnoze s mnaly~mi d&Lnii. Od tech dob m~sto rychie se spravovalo: 1880 dtalo 1389 domtiv, 1885 ji2 2417. Stard Zagora, jak jsemn jdi ji vidd, ipfi nejjasne-j'imn osv~tleni slune~nim i ph ve~ker~m pfirozenern puivabu cel6 krajiny zanechdlvala v mysli cestovatelove- jen dojem 33 ) Otdizka o navracov~ini OHt byla za- prvnich let po v~ilce jedna z nejtrapn~jgich, nebof i d~ti bulharsk6 ii Turku'v i tureckU, kter6 po it~ku rodidiAv vzaty v opatrov~iui od rodin kfesfanskyeh, zapomenuly na -vft'j piivod a necht~Iy vice se vraceti ke svymn.

Page  125 Obnoveni m~sta.12 125 pochmurny; taserh svyrn, a2 jednou v~ecky stopy on6d katastrofy budou odstran~any, pifi poloze sve' snad bude jednim z nejkrAsnej'ich m~st cel~ho poloostrova. Starozagorci 6ini doJeni nejlep~li: lide' skromni a pfiv-tivi, ktei'i se dr~i sv~ho nArodniho spcisobu, neba~ice po, zevne-j'ich tit~rnostech tak zvane' civilisace a ktefti osud svtlij, v~ecky ty stra~n6 ztra'ty i pohromy nesou s klidnou mysli a podivuhodnou resignaci, je~to v~dy byvi pfznakem u~lechtiI6 inysli. Mezi intelligenci bulharskou, uditeli, 16kai'i, ilitedniky, jsou vehni siln6 zastoupeni. Kraj Starozagorsky je jedin~ v Bulharsku i v Rumelii, o kter~rm mdime docela podrobn6 zprAvy statisticke6 a nArodohospodaifske'. To je ziasluha m~ho pfitele p. Atanasa T. Ilieva, vychovance ~kol Pratsk.~ch, ktery po vji~ce byl okolijsk~~m na~alnikem a pozd~jl iprefektem ye sve'm rodn~m njSt~-. 34) Spomoci c1'sel a podrobnosti od n~ho sestaven'ch cleic umistiti podrobne-j'i ekonornick~ exkurs o Bulharsku pra'v6 na tomto mistO, tim vice, an kraj Starozagorsk~ rozlohou svou podjivaL takotka prtikez od chladn'ch krajin pod hifebenem Balk~inskym skrz iUirodn6 podhoi'i a2 do tepl6 roviny u Marice. Po zb62nych pozna~mka'ch., kter6 1814 sebral bystrozrak~ Adolphe Blanqui ye sv6 jVoyage en Bulgarie" a po strudne'm niastinu v knize Ernila de Laveleye podrobn~j'si zpra.va o ndrodohospo - ddkskych pom~rech Bulharska zajist6 nebude zbytednd. 3 5) Stard Zagora ma 15.274 obyvatehliv, 12.215 Bulhartiv, 2847 Turkd~v a 147 2idfiv. Je sti'ediskem jednoho z ~esti departementiiv (krajaiv) rurnelskych, kter~ se d~1i na pe-t okoliji (kantonfiv), jejicht centrain i mista jsou Stara Zagora sama, Nova Zagora, Kazanlyk, Cirpan a Sejmen. Obyvatelstva v celdm de-. parternentu je die posledniho sditdni (1. ledna 1885) 194.435 du~i, a sice 161.317 Bulhard~v, 28.051 Turkifiv (z toho vice nez polovice v okoliji Kazanlyck6), 392-2 CikdntIv (nejvice v Cirpanskd okoliji), 919 Zidiuiv (v m~stech, v Sejrnensk6 okoliji jen 5) a 226 rozli~nych (Rekfiv, Arm~hnfiv, Rumunifiv atd.). Obyvatelstvo bydli v 35.897 domech a tvoi'i 38.884 rodin (Buihafi v 22.3050 domech a 23.140 rodin6.ch). Z 270 obci je 175 &ist bulharskych, 18 6ist6 tureckyech a 77 smi~en)?ch. Vesnice jsou nejvice maI6; v okoliji Starozagorsk6 z 62 obci jen 4 maji pfes 1000 obyvate1dv. Na 1000 du~li se po~it roen~ 10 svadeb. Bulharskd rodina md prdrn~rnE~ 3 4) At. T. Iliev, CTapo-3aropcemif onpHarm wn HapoAO -HIoHoMuimeco, OTHoLUeHHe. CTapa 3aropa 1885, 40, 111 str. Srov. krom6 toho AoicJIa/~b Ha CTapo-3aropceriHi npe-iefCT 3a CIbCTO~iIeTO Ha orcpifira. CTapa 3aropa 1884, 40, 84 str. jakoz' i dva xnistni kalend~re, vydan6 od prefektury: CTaTHICTHqeCECHR icajieHgap~b iia CTaPo-3aroPCsCIsix AeflapTameHTLb 3a 1882 ro~rrna, Colmui 1882 a CTaT. a.'MflHaXL Has CT. 3aropcretif AeuapTameHT~L 3a 1883 MAn., HnIOBAIRB'b 1883. 35 ) IBlanqui, Voyage en Bulgarie 1841, Paris 1843 p. 223-237. OtiskI Laveleye, La p~ninsule des Balkans (Bruxelles 1886) IL 114 sid.

Page  126 126 126 1. 5. StarA Zagora. 5-3 dugi (v Sejmenske' okoliji 5-6, v Kazanlyck6 jen 4'7), tureckiL 4; jeden dM~m bulharsky (s odettenim zboten' Star' Zagory a jeji okolije, kde 46'1/0 rodin bydli ne o, sobs, ale s jin~mi v jednom domn-) 5-5,. tureck' 4-3 obyvatele, cot jasnC- sv6d&i o pomerne YOM~ hustot6 obyvatelstva, bulharsk~ho. Rodne- pi'ipadAi na, 100 obyvate~Ifiv 4.290O,, porodiW (4-46 u Bulharifiv, 3-22 u Turkifiv) a 1f53%/ iimrti (1P59 u Bulhardav, P-18 u Turktlv), tedy 6isla velice vyhodn.A. 36) PH obyvatelstvu padd na. vdihu neustdIe' pfist~hovalni i odst~hoviini. Po vd~ce zdriovalo se (1880) v departementu 3747 uprchlikd~v bulharskfch z vilajetu Adriaiiopoliske'ho, nejvice od Dimotiky a Fer6 na, nejdolej~irn toku Marice, od. Eribolu (tur. thairebolfi, byzantinskiL Chariuipolis) a z Kyrkklissenska. Zeny od PIsLi Marice nosi malebny kroj: 2luty ~at se zvld~tnim bilym ob~itim na, prsou, na. h~avi diouhe viajicii s'tky, ov~nl~en6 jakymsi dernym turbanem okolo hiavy, z n~hot opkt na temeni vynik6. bily ~dtek slim. Usazeni nejprve v pustych vsich turecky'ch. Kdy2 pak se za~ali vraceti tureidti uprchlici, bylo s bulharskymi pfist~hovalci zie. Z Kazanlyka a Cirpanska mnozi' odthihui k ob~ma Zagordm anebo at k Slivnu a Burgasu, kde nalezli std1~ch sidel. Jini zcistali, utvotiv~e cel6 nov6- obce. Vit~ina se v~ak vrditila na zpRt do Turecka. Vedle nich zadali odchdzeti i zdejMi sedlirci bulhar~ti z Oirpanska, a sice budT do Burgasska, kam se jiz- za posledni turecke' doby obracela, houfnid emigrace ze Zagorska, budT do kni~ectvi, kde se puste' zemin proddvaly za, docela nizk6 ceny (1883 ode~Io z Cirpanska 198 rodin). Naopak se zase do niziny okolije Kazanlycke' a Novozagorske6 st~hujli horaI6 z Balkianu, z okoli Gabrova, a Trjavny v kni~ectvi. Turci, ktehi utekli v ~as vdlky, z 6jisti se navr6atili, ale brzo zase se hnuli k odchodu, kdy2 tureckA vhIda jim vykazovala pozemky v krajindtch mezi Cafihradem a Adrianopoli a jmnenovitO v MaI6 Asii. Odchod ten trvaL od 1883 po dne~ni den a 6asem povede k 4lln~mu zmizeni tureck~ho obyvatelstva z Thrakie. Turci phi torn tini sn6azeji se odhodhdvaji k vvst~hov~ni, pon~vad& pro sve pozernky v~dy nalezaji kupce. L. 1884 z okolije Cirpansk6 ode~lo Turkiftv 166 rodin s 675 osobami; 13 tamnich obci, pi'ed vdilkou tureckych, je od musulmaniftv ji2 docela opu~t~no. Souteasni6 z okolije Sejmensk6 se vyst~hovalo do 250 rodin di 900 osob, a v 12 taninich obcich, prve musulmansk'?ch, neni 2jdne'ho Turka. vice. Co do vzd~lani pifidy shiedalo se 1884 zpracovan6 zemi~ v cel~m departementu 1,656.709 uvratfiv (uvrat, tur. dbniim, prostora 40 krokiWv zd6li a 40 zkifi). Z toho 1,535.214 uvrattiv bylo poseto cerealiemi (niva), 70.114 bylo vinic (loze) a sice nej36) K poznini spfisobu Aivota zajimavAi jsou i tato dAta z 1880: v celdm dep~rtementu 8talo se 8 vraz'd, 6 samovraid, 16 loupeii, 20 krAdez'i, 22 po. ldridv. 6islice tyto se v nisledujicich letech nmilo m~nily.

Page  127 Statiaticki data. 127 vice v okoliji Starozagorske6 (28.527) na iibotich Sredne' Gory, riej'me'n v okoliji Sejmenske' u Marice (2506), 33.762 luk (1itada) a to nejvice pod Starou Planinou, nejm6nC- u Marice, 10.724 saddv rfiovych, o kterych promluvime je~tC- podrobne-ji, a 6893 zahrad zele~ndskych (bach&i). Na katdou rodinu prim&rn6 phipadA 42 uvratiiv (v Sejmensku dokonce 77. v Kazanlycku toliko- 23), na katd~ho, jednotliv~ho tlov~ka bez rozdilu v~ku a pohiavi 8-5 uvratfiv (v Sejmensku 14, v Kazanlycku jen 4~7). Tato tisla byla za nC-kolik md~o let velice vzrostla. L. 1880 poitalo se v departementu jen 1.525.630 uvratfiv vzd~lane' zeme, tedy ve 6tyiech letech pi'ibylo 131.079 iivratfiv. Lesy pokr~vaji 4,661.758 uvratifiv, ale z Woho jen. asi etvrtina jsou skute~n6 star6 lesy, kter6 se vyskytuji t~m~f jen na Balktin~ostatek nejsou net nizk6 dubov6 hou~tinv selsk6 (baltalik, korija), kter6 rok od roku siln6 se hubi Teprve za posledni doby klesnictvi obri~cena n-~jakd pe'de i dozor. Dobytka po v~i~ce rusko - tureck6 zbylo velmi mdIo a jakkoli se poMe jeho rychle doplfioval. dislo jeho se nesesiluije za pi'i6inou siln~ho prodeje.37) L. 1883 napofitalo se v departementu 67.146 kusfiv rohat6ho skotu, 11.495 bd~volfiv, ktefi vesmC-s slou~i' k potahfirn, 8829 koni, 9356 osli~v (blh. magadre) a 38 mezki~v. Maly poMe koni se vysv~tluje tim, 2e kHA na cele'm poloostrovC5 Balk.Ansk~m neslou~i nikde k prdci zem~dM1sk, k nit se u~ivA jen vold~v a bfivolftiv, ale toliko k jezd~ni a k pifen.Aeni zboti (za soumara). Chov dobytka ye sta'dech se v Zagorsku s malymi vyminkamni obmezuje na drobne-j'i bray, na ovce a kozy. Ovci bylo 1885 v cel~m departem'entu 379.019, t~m~f ti'ikrdite vice net 1880, koz 61.731. Vedle toho zpomenouti slu~i i drfibeinictvi; od otevifeni 2eleznice kraj StarozagorskyV z~isobuje Caiihirad vejci, jichi se vozi na statisice. illavni plodina je obili. Ze tki stanic, kter6 se na dralze z Trnovo -Sej menu do Jambolu nalezaji na piftdC- zdej~i'ho de.partementu, se ro~n6, vyvvdi do 20 millionfiv kilograimmdv zem~.. d&1skfch produktfiv. Utra'ty dopravy jednoho vagonu s 10.000 kilogrammy ze stanice Radne -iMahala (nejbli2~i k Star6 Zagoife) do Cafiihradu obnd~eji 326 frankiuiv ye zlat~. Kupci, ktei'i se vyvozem cerealii odsud zabyvaji, jsou z polovice Rtekov6, z polovice 2id, Arm~ni a v nejmen~im po~tu Bulhaki. Naopak dovoz je docela v rukou bulharskych. Pomn~ry zemMdMlsk se od vdl~ky rusko - tureck6 nalezaji v kni2ectvi i v Rumeiji ye stavu pfechodnim. Celym bulharsklm obyvatelstvem po obou strandch Balkdinu zaviadla nenasytn.i snaha po naby~vdni zemi. Rozordvaji pastviska v d~zemi sve' vesnice a kupuji poli', kolik mohou, dasto vic-e nef1i stadi zpracovati. Aby m~li pen~z na koupi, prodi~vaji pfedev~im dobytek, vrhaji se do 37) 0 pastyrstvf bulharak~m viz hlavu o Sredn6 Goffe, &. 2 hI. 2.

Page  128 128 128 I. 5. StArA Zagora. d1uhfizv, co2 ph~ vysokyeh tUiroclich zde~j~ch je velik6 zlo, a plati dan6 docela nepravideln6, tak ie ka~dy kraj v Rumeiji i v kni2ectvi' ma' velike' nedoplatky (nedobori). 31) Prodeje pozemkd~v po, voi~ce dostupuji velikych summ. Die p. Ilieva vydalo se v Starozagorsk~m. departementu od vElky do 1885 na koup~e pozemkifiv asi 50A rn2 illionil gro~tv (1 ziata lira po 100 gro~ich -- 22 frankiftv 70 centimtiv), z ~eho2 40 millionfiv paddi na pkipady, kde Buihar kupoval od Turka. Roe-ni prodej v t~m2 kraji se ceni prfim~-rn& na 6 inillionfiv groMAV. 39) N~tsledek toho je tak6 ten, 2e kovana mince, jmenovit6 ziato, jde siln~i ze zem~, nebo! Myry pktiny prodtvajicich jsou Turci, kteki se st~huji z Rumelie ven. Die tifedni zprivy o prodejich pozemkfav v cele' XTchodni Rumelii od zaedtku rumelske' spr~vy na jaike 1879 do 1. listopadu 1883 40) celkovni sunima za tato 41/2 16ta obnjLela 102,158.237 gro~6v, a sice musulmane' prodali kifestanfirn zem6 za 72,229.516 gro~fv. kikesfan6 musulmarnfim jen za 401.752, kfestan& kfestandin za 924,799.084, musulman6 musulmandin za 4,727.885. Z tch to prodejfiv padd asi 3o0/ na departement Plovdivsk~, 28"1/, na Staro-. zagorsk~, 1920/s na Tatar-Pazard~icky, Ill'/,, na Sfivensk~, ll11/0 na Chask-jsky, 8%/ na Burgassky. 0 knii~ectvi bohu~e1 podobn~ho statistickdho materialu nemam. Cena pfidy zfivisi od mistnich pomrd~fv. V departementu, z n~ho2 bdteme pikiklady sv6, nejdra2~i pozemky jsou v Cirpansku, kde jeden uvrat nejlepMi cernozemi (tur. karatopraik) pifijde a2 na 500 gro~dv, a v Kazanlycku, kde dobr6 pifidy je poskrovnu; nejlevne'j'i jsou v slabs obydlen6 okoliji Sejmensk6, kde se uvrat orn6 pfidy proddviL za 40-75 gro~fiv. Za poslednich dob panstvi tureck~ho pfida byla dra2i, ku pt. v okoliji Starozagorske' o 40 a2 500A,,, v Kazanlyck6 o 25%/. Na kles~ini cen pozemkd~v pfisobily nejen hromadn6 prodeje. ale i klesdtni cen zemn~ddskych plodin, kter6 nastoupilo po prvnich letech rurnelsk6 sprdvy. Hned po valce obili vysoko posko~ilo v cenC-, nebof iiroda vd1en~ho roku 1877 byla pki~Ia na zmar a ldta 1878 a 1879 byla chatrnd, tak 381) Nedoplatky departementu Starozagorsk~ho obnnisely 31 c'ervence 1884 7,127.390 groS'UV. 3, IlieV, CTapo-3aropcfClfi oreparm str. 30 dGvA pro dobu od 1. ziri'i 1884 do 1. Hi'na 1885 nlisledujici tabulku. Prodali pozeniky Tunrci Bulharfim za...........5,516.245 Turci Turkidm za...........374.474 Turci 2id'i za............59.200 Buihafi Turki~m za...........22.024 Bulbari B3ulhariunm za..........1,655.500 Bulhafi Zidu'm za...........10.000 2id Bulharrimi za...........40.930 ftekov6 Bulbari'm za..........12.000 vseho za. 7,690.373 gr. P rodeje, v nichz' -Aeastni byli 2id a ikekov6, patr'i vesm~s do okolije Novoza gorskd. 40) Plovdivsk& noviny ~Narodni Glas" 5'. 456, 21. pros. 1883.

Page  129 Pome'ry zemWdIAk6.12 129 ze v zemi sam e p0 M6t byla velik4i poptl'vka.41 l drk 1883 ceny zase silnC- klesaji. 42) Obecna prorn~na -okolnosti pi~sobila po, zhizeni Rumeli e a Bulharska i na ceny v~eho zbo~i vdibec. Doniu~ci produkty, jsouce vice hleddny, poskoily v cen~: vino, stavebni' dtivi (ob6 o:30%/),' roliaty skot, (o 250/o), ovce (o 107/,) atd.,Stejni, ziftstala, cena. tabMku a vIny, jako2 i ciziho teleza. V cen6 kieslo hlavnO zbo~i kolonialni, cukr, kdiva, petrolej atd. (o 20%/). Zmin~rnd snaha po nabyvj~ni zernii m~la spolu s einigraci Turkfiv i jin~ ndsledek: tureck6 n~kdej~i J'ifliky (latifundia) nejkusy skoupeny od cel~ch obci selskych a parcellovi~ny na mab~ kuypro jednotliv6 leny obce. Za Trkfuikv zem6 byla rozd~lena mezi men~i 6islo majitelfiv. kteM via~dli velik'Vmi pozemky; nyni je rozd~lena mezi vwtsi pocet zem~Mdlciv, ktefi prfimirn6rn dr~i rnali& kusy. V okoliji StarozagorskU i Novozagorske' nejvRtM statek. selsk' Mita do 300 uvratu'v, na, kteryVch se pracuje s 2-3 pdry (6ifta) volfiv; nejmen~i majetek mdi do 40-10 uvratlfiv s jednirn pdrem, ba v Novozagorsku i s jednirn volem, tak 2e tam dva soused.6 se spojuji, aby Si potahy sv~?mi vza'jemne vypomohli. V Oirpansk~rn poli vyskytuji se i statky po 600 uvratech, k~de~to v hornat~m Kazanlycku najde~ i drobne' majetky po 5 uvratech. V Sejmensku pri~m~rn6 z 10 byvalych rataja'v (Meedind~v), ktei-i pracovali na tureckych tifficich, 9 je dnes majiteli (bib. stupdinin) vlastnich pozemkiuiv; v Starozagorsku asi patt U i st n~kdej~icli ddlnikfiv jsou nyni sed1Idky s vlastnimi poli. Cifliky samy arci b'valy mak6 a rozsahern i uPpravou ani zdaleka se nemohou prirovniavati k velkostatktim jinych zemi; pracovalo se na nich riejvice jen s 3-6 pluhy. N~co se jich udr~elo v okoliji Starozagorsk6 (45 ze 100), ale v ostatnich 6.Astech departementu zpornenutym spifisobem se zten~ily na nepatrn6 zbytky, kter6 ostatn6 jsou tak6 v koncich. V Novozagorsku jich 1886 bylo 9, v Cirpansku 5, V Sejmensku 4, V Kazanlycku 1. Na 6iflicich se pracovalo a na zbylych posud. se pracuje dvrnia sp~isoby, kLer6 jsou po cel~m Bulharsku stejn6 Budto se pole pronajirnaji blizk~m sedlhkiim na polovici nebo jinou bist vy-K t~ku, ktery~to spfisob ve hlavni sv6 forms siove bulharsky ispolica (n6jemce ispoldiija, tur. ortak, ortakcija, coz znamena. i soudruha v obchodu nebo temesle), anebo majitel pilidu vzd6Idvdt snajat'mi d~lniky, kteii sami pozemku'v neuniaji a slovou rataji, irgati (od i'ec. k'ocd-nj,), v Kystendilsku, Dupnicku i Radornirsk'u take' tnomci (2eny jej'ich monokini, price rno'mftina). '1) V Kazanlycku, kter6 bylo bojiS'te'n, firoda 1877 nebyla ani sklizeua a 1878 zaseli jen letnici v malem po6tu; 1879 v innohych krajich iv kniMMtv, ku pif. v Kystendilsku, by i zpln~ h~ad. 42) IlieV str. 36 pod~ivA tabulku cen cerealii na stanici KarabunarskU V 1. 1876-1884. Doimici kilo p~enice st~ilo 1876 50 grolsfv, 1879 85, 1882 72, 1884 jiz' jen 46; kuku'.ice 1876 22, 1879 56, 1882 387, 1884 25 grogfv. J i r e ek, Cesty po lBulharsku.9

Page  130 130 I. 5. Stara Zagora. Najem stava se rozlicnym spisobem. PHi hospodiastvi na skutecnou polovici si majitel odCita s6em k seti, bylo-li dano od neho. Plodiny se deli mezi panem a polovinnikem v Zagorsku jeste ve snopech, v Kystendilsku po vymlaceni. Je to spfisob polniho hospodiastvi, ktery od stiedniho veku podnes panuje po ji-zni Evrope a ktery je znam i na Jonskych ostrovech, v Dalmacii, Istrii, Italii (mezzeria, mezzajuolo), jiini Francii (nmtayage, metayer) a jistych castech Spanelska. Bulhari se mu pfiucili od Byzantincfiv (rtEmiao, ILao'tr1s, yWoyoi egq, rl^o) jeste za trvani stare ri'e, jakoz se terminy ispoli, ispolnik vyskytuji jiz v pamatkach stredovekych.43) Vedle prav6ho ispolnictvi vyskytuje se v poli Zagorskmnl i davani pozemkfiv na tretinu (tur. iiiirdiim, od iic tri), totii majitel bere tretinu snopdv a.najemce dve tretiny, a sice se deleni deje po odecteni desatku nebo vfibec dane. Toho spisobu se uiiva tam, kde pfida je slabsi a kde by, nenajde-li se najemce, snadno zfistala ladem. Jsou to tytez priciny, ktere i v hornatinach Balkansk6ho poloostrova (ku pi. v Recku a v Epiru) i v romanskych zemich zapadnich vedly k podobn6 promene puvodni polovice. Krome toho se v posledni dobe siri najem za urcity plat, kde najemce za uvrat majiteli dava z firody, die jakosti zeme, 1/3 az do 2 krini 2ita a pri tom sam plati dan, pripadajici na najat6 pole. Podminky delnikfiv zemedelskvch jsou velmi rozlicne. Umluva zavisi od toho, je-li rataj zenat, star nebo mlad; podle rfiznych mistnich obycejuv se mu dava mzda v penezich se stravou, anebo v penezich se zasetini jist6 polnosti, anebo jen v plodinach, anebo take jen v penezich. Obydli ma rataj nekdy ve vlastni chalupe blizko cifliku, nrejCasteji vsak v chate vykazane od hospodtae. Ostatne placeni kovovou minci je vec novai; v zapadnim Bulharsku, u Radomiru a Kystendilu, se pracovnici az do vtlky platili zitem a vibec prirodninami. Cast pozemku, ktera se delnikovi zapfijCuje k zaseti, slove paraspor (nebo paraspur) a odtud se vesnicanum,' ijicim jen na cizi pide, hika paraspordziji. Slovo to pochazi z byzantinsk6ho terminu nttccd7znoQov, ntaoaaTood. 44) 43) V staroslovanskem prekladu byzantinskych {RgrArnich zakonfv, tistenem u Hube, 0 znaczeniu prawa rzymskiego i rzymsko-byzantytiskiego u nsrod6w slowiafiskich (Warszawa 1868): asto kto vbzmet vinograd ispoli (v orig.,7, rjoLEita) str. 81, aste delatel vbzmet nivu ispoli (iav yEcoQyos afpcov xc6av Eq' jiEtica) str. 85, ispolnik (o Wruowuato7rg) str. 81. 44) Slova paraspur se v tomto smyslu uziva i v Dupnicku, Radomirsku, Kystendilsku i okolo Star6 i Nov6 Zagory. Mili6evi6, KpaiesuHa Cp6nja, HOBII KpajcBH str. 135 pise, ze v Nisskim kra.ji paraspurnja njiva pry slula zeme spahijova, kterou mu sedlaci musili vzdelAvati; tam tedy tento terminus mel jinX vznam, nezli v Bulharsku. - Srov. Tz olxoto'onaQOcn7roov (sic) v byz. listine u Miklosice, Acta graeca 4, 182 a zachovany titul jedn6 novelly cisare Tiberia II. (578-582): nsqi 7Qcac7aoQLtw v (Heimbach v Ersch-Gruberove Encycl. dil 86 str. 213). Du Cangc, Glossarium med. graecitatis zna jediny priklad slova raQacntoQLa co,,pozemek hradni" (xcatqivalt, 6t'lrd:Ta, pecu — lium castrense).

Page  131 Najemci a d~1nici rolnidti.13 131 DNinik. se najimd na rok nebo na pdil le'a; terminy se za~linaji buJf na jaike na Gergjov den, bud~ na podzim na Dmitrov den. Co do podrobnosti uvedu n6,kolik pfikladifiv. Ve vesnicich okolije Starozagorsk6 rataj dostdviL 300-500 gro~dv v pen~zich, 15 at 18 kilo (o 44 oka'ch) tita (co jemelik. stravu) a s~m6 k zaseti' parasporu na 2-3 uvratech, a sice dilem kukulice, dilem p~enice nebo jedmene; k tomu se mu ddvaL je~t~ sAl a obuv (opdinky). V n~ker3?ch vsi'ch ~paraspor' se urcuje tim spdisobem, te rataj oke dva dni pro sebe na pdnov~ 'zernii a co zorfe, je jeho, paraspor. Na t6 pcid pracuje s nditadirn (blh. sec'ivo) vlastnikov'm; v istch osaddich sliima z parasporu zfistane pa'nu, zrno ratajovi. V Novozagorsku se plati ratajdim 250-1000 gro~iLiv a paraspor b'vjL do 4-10 uvratifiv veliky. V okoliji Sejmenskd rataj kromcs pen&z obdr~i 10 i vice kilo tita, 12 ok soi, 3 oky oleje (dirveno maslo) a obuv. Ze zdipadniho Bulharska uvedu aspoht jeden pfikiad. V Dupnicku momik dostdval v~eho 50 kutlu'v (po 20 oktich) 2ita a co paraspor 2 kutle (slovo to tarn znainend i miru obilnii i miru plochy polni) na rez-, 2 na oves, I lechut pro kukuiici, 1 pro zeleninu, v~e i se semenem, 12 ok soil a ptil kd~e volovsk.6 na opdinky. Takovymi d~iniky byli nejen Bulhafi, ale i Cikatni a Turci. Mnozi po ce1l? 2ivot i s rodinou chodili od statku na statek.45)_ V ni~indch Rumelie v~ude se pocituje velik I nedostatek pracovnich sil. Zetvu obyvateI6 bez cizi pomoci sami ani skliditi nemohou. Od Vetrenu at do Mesembrie pfichdzeji k t6 praici z'etvari a hlavn6 Z'etvarki z hor, kde 2ito pozd-j'i zraje, a sice do pole okolo Pazard~ika a Plovdiva chodi od Ichtimanu a Vakarelu, do Zlatick~ho pole z Orchanijska, do krajin okolo Zagory a odtud na v~chod a2 k moiki z Balkdtnu Trjavnensk~ho a Elenske'ho. Vfidce nebo vfidkynE, takov6 dety letvarsk6 (ordija) slove drago*ndn nebo dragomdinka a 2nedky sarny slovou obecn6 ~Zag6rky. L. 1884 jel jsem die jini strany Balkdinu od Vito~e at k Cern6mu inoiki a -nazp~t die severni strany od Varny do Sofie prdivC v das 2ni a vidM1 ce'1e to houfn6 st~hovdtni horskych 2enciLiv do pole a z pole; tj~hnou vesele s dudarni a plisn~mi. V Starozagorsku a Cirpansku pracuji tak6 2enci ze sousedni Sredne' Gory, u nicht doma obili pozd-j'i dospivdr. Jen okolija Kazanlyckd nema' zapottebi cizich pomocnikdiv. V kni~ectvi neni nic podobn~ho; obyvatelstvo na sever od Balkdtnu, kter6 je daleko hustMi, korna 2etvu samo. V tomto dosti fitratn~m hospodditstvi Rumeiiotifiv nastal prave jmenovan~ho roku obrat, jeho2 jsem byl o~itym sv~dkem.,Zagorci" Mi s cenami sti~le do vy~e. ale najednou spatfili na niv~ch thr~ckych v&c nevidanou - stroje. Pfilin~nim ruinelske' vkddy a okresnich zastupitelstev zakoupeno totit prdvC- rnotstvi 45) luyV Op. cit. 40-42; K..1ire~kit i M. Sarafmva fifedni zpr~va 0 zctn& d MskC- ot~Izee v Kystcndilsku (Sofias 1880).

Page  132 1 132. I. 5. Stara' Zagora. hospodalfskych strojcav, kterych ihned s fisp~chern u~ito; v Starozagorsk~m departementu pracovalo 1884 poprv6 38 2acich strojfiv, v Plovdivsk~m 17, v Burgassk6rn 13. Ndisledkern toho platy za pratci ineckou sklesly na poloViCi. 46) Spcisob rolnictvi je prad~dovsk~ a proto vysledky prjtce zemn6 -d~1ske pti ve~kere' pilnosti obyvatelstva zfisti~vaji pozadu. Pole (niva) oIfe se jen s voly nebo bifivoly, nikdy s koni. Pluh (ralo6) je velmi prosty, v~dy bez kol, s inal~m 2elizkem. Docela dfev~ny pluli bez ~,eleza, z n~kolika kbId hrub6 zd~lany, vid~l jsem jen v Kraji~ti na. sever od Kystendilu; jinde b~vdi slo~ite-j~i. illavni spi~~soby pluhtiv, die lab skav6 mi zaslanych nj~kresfiv a vykladtiv p. Dra. Alexandra Teodorova v Plovdiv6, jsou tyto. Na. n~kresu A, z Brestovice u PloyA ~diva, pIfedstaven je primitivni pluh kupradlja; edst a je 2e~ezndt a slove Jike'l (Brestovica), ogribia (Karlovo), (o)strt'zka (okoli Sod fie); dist b sama bez 2eleza stove obecn6 oste'n. Na nitkresu B, royn62 z Brestovice, z a, b, c dohrornady skh~dda se radlica, kterjL spoiu s d i e tvofi ceh6 ralo6-to; B jist e je sre'lka, srjd'lca, na jejim2 konci se zav6~uje chom't pro rn voly; d je bridce'; b jSOU us,?, kter6 dMaji bra'zdu, a 2elezne' c je pdli'nik (od padlica, v Sofijsku pdle ik, jide I'm~ d ~Ndkres C pifedstavuje pluli ze So/ Ifljska: a je voji'ste (ovi'ste v Sipce), f b je racica, c je plazzica (di pibzica), g jsou us'?; napted nalezd. se -pd nle'nik (fj a nad nim podlouhli6 2elezo d, kter6 slove 6ereslo6. Tohoto deresla obecn6 se u~ivdi, kdy2 se ore celi'ste (pfida zarosthi, novaL nebo fihor): hfbetern le2i na pale~niku, ostrou stranou napfed rozryvji (pori') zemi, na dolnim konci je ~ir~i a na hornirn konci se zard~i (zakIn~ja) do t62e dirky v tak zvan~n brl~dce' (e), v ni2 v~zi i konec paletniku. Balica slove i jedno souhvkzdi, tH 46) Alzdy Z'ne~ek byl po rn' dosti zna~nd: v Starozagorsku pifed vdilkou 5-7 grosbfiv za uvrat, po vilce 1879-V383 10-16 gr., v Oirpansku peed vdlkou 10, po vdI~ce 15-17 gr.. v N. Zagoife a okolo Jamboin poslelne' 18 gro;UV na kilo (44 ok), pi &em~ vAha setnene plati i k i'neni Iovi'Chll, v Kamnabade 25 gr. na uvrat a strava (chirand i, u Anchialii a Mesembrie 1883 40 gr., 1884 28 gr. za ~kilo" a strava at. V Aitosu 1884 za nA cesty byla MeA s~tgvka fteniv: dragooaani Me ~etvarsk~'ch 2,Adahi 50 gro.A~v zat INlr'rat, kde~to prve se plati'valo 20-40, ale stroje je pohautly k fistuiplifin].

Page  133 N~istroje rolnickd. Spcisob pr~ice.13 133 hv~zdy velik~ho medv~da anebo tak6 Orion, vedle toho i jedna kvktina, stra~i nti2ka (Delphinium). PH slabosti pluhd~v se na poli po zordini ~asto ani nespattuji pravideln6 britzdy (brezdi), ale jen povrehnC, a nerovn6 roztrhane' strniAt6 s velikymi hroudami. Kosy (kosa) se u~i'vd nejvice jen k senose~i (kosidba). Pkii 2nich (V'tva) se pracuje t~m~i7 v~?rad n6 srpem (s!Lrp); ke sb~ir~ni 2ita do hrsti (ri'kojka) pted snop slou~i dtev~ne' zakfivene' pouzdro Mii takoifka rukavice, tak zvandi palamadrkct, kter.A se nastrkuje na. levou ruku (z f~ee. 7rdffIJy dlah). Pi'istroj ten byl ndtpadny ji1 francouzsk~mu cestovateli Pavlu Lucasovi 1706 na cestC- z Catihradu (10 Adrianopole. Snopy (snop,) se postavuji na kupy (kribsftfi). Pfi nepravideln~m 6asu seti (sejidba) a 2ni ~asto se zraI6 zrni' rozsyp.A a proto se zvlhi~L6 na zdipad6, jako okolo Sofie, neziidka ku pif. mezi leto~nirn prosem spatiiuje vysok.A p~enice z loftsk6 setby. Ndisledkem slab~ho ordni nikne mezi setbou rnno~stvi kviti a byli. Mhi~ceni (vrs'idba) de-je se na poli pod Mir~i nebem na nilatu, feden6m harnzdin (z tur.), zd~lan~rn z blita nebo z huiny uvdilen6 a na slunci usu~en6. N~kdy celd yes mdi jeden harmadn, hlavn6 k snadne-j'imu sebrdini desditku, dokud se dan6 odv~id~ly v pfirodnindcli. Zrni se z klastiv vytfjisjL ne cepem, ale honi se Po nich do kola kon6. Casto se po rozlo~en~m obili do kola jezdi zvl6.~tnimi mnaly'mi takoi'ka sdhkami, kter6 slovou dikdinja, dikadni-te a jsou zdola opatteny ktenm~nky (kre'menc'eta), pfi demn 2eny a d~ti sedaji na vrch ku zv~t~eni tie. Dobyt6 zrno se ve-je, jako se to u mis prv6 d~lo, vvhazovdnirn lopatou do v~tru, kter~ odnese plevy stranou a necha zrno padnouti nazp~it; v ten das se okolo vsi v~ude zdviliaji z daleka viditeln6 kotoude 2lute'ho prachu nad harmany. Zrni se skhIddj v prout~n~ch stodfIka'ch (kos'ove, ambari), sldma (slamd, plidva) v stozich. Kukutice se sbirdi zvhi~f a vylupuje z palic (koc'ani) teprve po del~irn 6ase. Nejsilne-j'i plitdy nechdivaji se na tihor (na ugar) po ttech letech, stiedni po dvou, slabs po jednom. Nej vice je po, ni~indich Thrakie i Podunaji roz~ifen spitisob thpolovy. Po 2etv6 se strniWt (sti~rni.'te) budT zaordvdi, budT ohne-m vypaluje. Nivy fihoremn le~ici slovou v Zagorsku proseniiite. papuris'te, kelem (z tur. kelemije'). Zem~d~lci bulhar~ti sami zahinaji pozorovati, 2e pHi dosavadnim prvobytn~m hospoddfistvi pilda se vysiluje; u Star6 Zagory shledali, 2e pole, kter6 pted 920-.30 lety d~ivalo iirodu 15 kilo, nyni sotva d6.vd 6-8. Teprve nyni' zadind se zvolna u~ivati hnoje (tor) hov~ziho a ov~iho, jeho2 v~ak nenii dostatek. Na n~ker~ch mlistech obyvatele' dokonce platli kodujicim pasty'fam. (Karakadanfim), kiteH tudy t6.hnou na 16to do ho r nebo na jeseni do zimoviWt, aby nocovali na jejich polich a pobytetn st6.d sv'ch ptidu pohnojili. Stare' spfisoby viLbec ji2 se mrnii. Za poslednich dob se v Bulharsku zjevila obecn6 sriaha po zlep~eni zem~d~dstvi.- Hospodjitske' ~koly otevifeny v Sadov6 u Plovdiva a na jednom stAtnim,

Page  134 134 134 I. 5. StarA Zagora. statku u Ru~uku. Zadaly vvchdzeti i tHi 6asopisy hospoddfsk&. 47) Zvolna se MiH i dokonal6 pltihy mnodernif. Na poslednich cestdch po Rurnelli vidM jsem ji2 i ru~ni stroje dtev~ne' k provivdni 2ita, ba domdci mistti za~ali z ciziny ptivezene kusy zdaifile napodobovati. Hlavnim takn~m dobylkem bulharsk~ho rolnika je bUivol (Bo s bubalus, bib. bivol, bivolica, tele malhi'e; tur. mnandai, ntec. flov'flclo;). Toto zviife jihoevropsk6, u nds nezndrn6 a i v Uhrach a v jizni Itaiii nepfifi~ hojn6, je ni2i a del~i ne~Ii nd~ domdtci vtLIl, ma rohy siln6 na zad zahnute6 a jemnou srsf barvy c'ern6 nebo temno~ediv6. Pohybd~v je linych a nendhl. ch; n~jakd obzvl.A~tni nezkrocend divokost, o kter6 se po knihdch bachorka nese, se na n~m nikdy nepozoruje, nebof se z flegmatick~ho klidu sv~ho ni~im nedd vyru~iti. M16ko a mj~slo biuivoli b~Vvd bMej.i a chutne-j'i ne2 kravsk6. Zviife je velice citliv6 proti parnu slune~nimu a proto cek6 hodiny se vdi1i v bahnech anebo stoji ye vod.6 Ve vesnickych dvorech maji zvhi~tni nddr2ky (kdlis'ta) s kalnou vodou, v nichM se bd~voli pohodln~ potdpe'ji a2 po nozdry. V l1t tahouny tyto easto vidi~ zapita~en6 do vozitiv, jak jsou docela pokryti bl~tnou korou z tkchto koupeli, kterd je chrdni protLi mouch.Ani, kom.Arcim a ii~ehu slunednimu. Nezbytn6 ndtini u ka~d6ho potahu biLivolliho je nab~rai~ka k pol6v~ni zviiat, oby~ejn6 di'ev~nd, n~kdy i plechova (bib. ku'tel, ~avsilca, kepUe). V prdci biLivol je silne-j'i ne2 viMl, ale pomalej~i a vy~adu~je velikou pe'cd jako kiM'f. Pfi torn md v~ude vktM cenu ne2li viuil nebo kriava. V horsk~ch krajindch bi1~voluiv je m~lo, ba ku pit. v Trnsku docela. jich neni; za to velmi hojnt, se vyskytuji v rovinach podunajskych, ~ernomofsk.~ch a rumnelsk~ch. 481) Volov6 jsou maI6 postavy, bili nebo na~ernali s velikyVmi rohy. Skot ~~erveny nebo dokonce strakaty je pro bulhai'sk~ho sedldka hotovy div sv~ta. Zviifata tato se zaptahaji do voziiv ne s postrafiky, ale majice hlavu prostrdenu skrze spu~sob rdmcfiv, upevn~nych na obou strandch voje, tak 2e ve~kerd tani sila je sousted~na viyhradne na ~iji. Vozy b~vaji nadmiru primitivni. Nejv~t~i se vvskytuiji v rovindch pod~d Marice, ohromn6 to dverlirann6 ko~e z 6ern~lho prouti, je~to vy~kou svou nijak nejsou v porn~ru k velikosti tan6ho dobytka. Tyto t62kopddn6 a neforemnn6 povozy, obilim 4,, Zeniled~Iec" v St. Zagorfe, zaloz'eny? od t poslance rumelsk~ho Naumova,,Domnakin" Michaila Georgieva v Sofli a,.Rabotnik" v Slivn&' 48) B6,sg "&yeot v Makedonii u Herodota, 7, 126 a v DobrudMi na inipise v Arch. epigr. Mitth. VIII, 9 nejsou biivoli, ale zubrii. Mateni bfivola africktlio (bubalus) se zubrem (bison, uarus) vytfkA jiz' Plinius, nat. hist. 8 ~ 38. Za atr'edov~ku se bifivol 6asto zpoiniinA na poloostrov6: 1206 baffles okolo Beroe u Villehardouina, bufale koncem 13. stoleti na Morei u Sanuda (Hopf, Chroniques grdcoromnaines 117), tamie a v Epiru 1303 (Hopf, Gescli. Griechenlands im Mittelalter, Ersch- Grubers Ene. dii 85, 352). BulharskU vozy buivolsk6 jsou vyobrazeny vedle popisu mvii~ete u Marsigli, Stato militare deli' imperio ottornano, Amsterodaxn 1736 str. 64.

Page  135 Vozy a tahouni. Hospod~ifsk rostliny.13 1315 nebo slamou napln~n6, cizinci na. prvni pohied ohla~uji iirodnou rovinu beze strmin a skalisk. 49) Mezi ndidinim v selsky~ch domech roviri rumelskych n~padny jsou hilin~n6 d2bdnovit6 nddoby ohromnnych rozmrnerv, n ~kdy daleko vy~~i nad elov~ka, dole obh6, tak 2e jich na rovne plo~e postaviti neize (kjup, delva, z tur. delv okov). D6laji se v cihelndch, ku pt. okolo Plovdiva. Nejvice b~vaji vsazeny do zem6 co ndtdr~ka pro vodu. Za starych 6asL~v slou~ily, jako staroifeck6 pithoi, za sudy vinn6, za skladi~t~ 2itndi a za. cisterny; nalezaji se na v~ech hradis'tich a ye v~~ech zhcerninalch celi~ho Bulharska. Rozmanitost rostlin kulturnich je v-oblasti Marice dosti velikdi. Z obili (Iito) na prvnim mist6 stoji p~enice (blh. ps'enica 6i1i Z'ito X(Xr' itozjv), kterd se ddi na dva druhy, zagarkc'i 6 zagarija (v obchodib francouzsky ~bl6 dur") a Cervenka 6ili turecky kyzyldz'a (bl tendre). Potom nisleduji re2 (riP), jeemen (i~imik, v Rhodopejdc'me), oves (ove's), proso (pros6') a ~palda (lime'c, izad, tur. kaplad~id, Triticum spelta L.). Vedle toho po cele'm Bulharsku siln6 do popfedi vystupuje kukutice, kterdi v bulhar~tin~ irni rnno~stvi jmen (cdirevica, v Podunaji papur, misir, rndimuii, g"uiqci, na. zdpad6 tak6 mor~iza). Pohanka, (lhelda, Polygonum fagopyriumn je znatma jen v hordehl u srbskych hranic. Z 1ukt~nin se po polich spattuje vika. (roy, fij, bur'dik), hrnich (grach), ~o~ka (le'sta), bob (bob, fasuil), sladk)? hrich (nohuid z tur., i-evit z tec. (?4fl'atov). Mezi ostatnimi kulturnimi rostlinarni pozoruji se konopi (konop, na. zdpad~ i gristi, grsnici) a len (len, tur. sejr~lk), ktery se nyni jen v hordch Rhodopskych siln~ji p~stuje; jinde ustoupil do pozadi, atkoli dtive rnnoho byl set, z Uasti k Wd~ni oleje, turecky bezirjda eteen~ho. Zelenin (zelenc'til, zarzavadt) se sjizi velik6 mno2stvi, zejm6na okolo nm~st. Ve stravC~ obyvatelstva zaujimaji difile~it6 misto; velik6 zelen6 papriky, cibule a zeli ndile~eji u Buihara k dennirnu chlebu. -Pievlddaji cibule (titk. e'erve'n luk, kromid z fee. x~ofqtey~ltov), desnek (eesen, beli luk), por (pras, Allium porrum), paprika (piperka, I~tka, kakalailka), okurky (krdstavica), celer (kerevis, 'erev's, celi'a gufija), mrkev (rn6rlkov, tur. au6), sladkjL fepa, (repa, cveklo6, tur. 4 9) Jarfmo slovo ve vfchodnimn Bulharsku ch6mot, v z~ipadnin jidrem; Ctverbran jeho se ze -strany zavirAi protknuitim tyc'ky, kterA slove hegli, Nigld (verburn za~igla); vazba, ph~ torn uzivan~i, nazyvA se gldva (zna-6i tak6 turban turecky Mili Mamu). Terminologie koIliiskAi: vuz Icohi (plur.), voj pr6cep, oplen Stol, mi~prava os (fern.), rozvora, spojujici naipravy star6uga,.qtar~i~ka, klinice, vynikajici po strarnich oplenu nahoru lj6ka (plur lj6ki). Prkna wteb ~eiiny PO str~anich slovou ritli (na z~ipad6 litri, v Thrakii rikli, rikieni Maid, vzadu Rtit. Kolo se jrnenujle kole16, &iAsti jeho: pisf glavina, zd~i kovani okolo ni cif~in (z nfree. acr~o9vunov roura), zd~if na. konc1i nipravy bljaclh, 6pice spica nebo kirakci (plur), loukot ndplati (plur.), v~nee obsida (z f~ee. cU'ipg, 4tdog), ze~eznA obruid 6br-a6, zAkolnik klc'ka. Kolomaz katrdn, drobotiny k svazovini zavrangdd'ki.

Page  136 136 136 I. 5. Starti Zagora. Jukunduir), zeli (ze'lje, lachnad z tec. )Xdcevol, v Achyr-Celebi v Rhodop6 lopuch), i'edkev (r~bdlkva) a v~elijak6 drobn6 v~ci, jako ~pernU (spanaic z fec. 'cwtvd'xiov), petr~el (rnajdano's, rfec. Laro'n'')a j. Zeleniny severozernctim nezndmnu jsou patladz'!tni (Solanum melongena), plody jist6 brarnborovit6 rostliny, barvy modr6 nebo, ~erven6 a povrchu hladk~ho, n~kdy deM~ ne~li nejvRM~ okurka. a bdrniija (Hibiscus esculentus), zelen6 chlupat6 ovoce, kLere se dafli hlavn6 jen v Adrianopolsku a odtud se rozvjLii su~eno v sudech anebo sefad~no na provdnzich. Mnoho se poziva rajskych jablek (Solanum lycopersicum, tomadta), o kterych mi v~ak tvrzeno, ~,e pry jsou neveirni d.ivno za lidsk6 pame-ti zavedeny. Brainbory (patati, kartofi, baraboj) teprve nyni zvolna se MMt, ba v n~kterych horsk~?ch kon~intch jsou jeWt napolo nezinimy. Krom~ toho se po~iva velik6 mno~stvi sladkyVch melounuiv (bib. dinja, pi~pe~, tur. 7zadn) a jmenovit6 inelouni'v vodnich (lube'nica, tur. karpdiz), jichM se sluni veiik6 rnno~stvi po nivdtch v teplych dolin.Ach i nitinkih a je2 tvoNi dffle2itou tist letni stravy. Tak6 tykvi (tikva) se mnoho p~stuje. Z fitlej ---ich rostlin industrialnich tabdk (tur. a bib. tfitin) se sdizi pon~rn6 ve skrovn6 miffe, jakkoli se dahi znamenit6. Spotteba. tabdiku je velmi zna~ndi, ale kouti se toliko z Qvmek (lutla) anebo v cigaretdch (cigarki); z cel3?ch iish'iv to~en6 hn~d6 cigary zdpadozemsk6 jsou Buiharfim divna rarita (i'ikaji jim ~pan~1skym slovem putros), podobn~ jako ~fiupaci tabdik (em-fie'). Pfi ka~de' schtizi m~stske' byvdi pino d~mti, nebot jsou osoby, kter6 kouhi do 40 cigaret denn~. PNstovdni rostliny same neni vaizano monopolem; vlhida b~fe jen dafi z hotov~ho tabdiku, proper ka~dy balik die jakosti obsahu musi b~ti otoden na'letitou shtAni ti~t0nou,,banderolou". Nejvice tabdiku se p~stuje jit od 17. stoleti na Egejskern ptimoii a pak na, Ard& v Krd~alijsku. -50) V Rume~ii p~stovdni jeho klesdi, krom6 Chask-jska. 51) V kni~ectvi vhIda se postarala otabdikovy prtimysl pfine~enirm semene z Chask-jska (Uzund~ova), z tepk~ho phrmoti pod Rhodopou (Jenid~e) a od m~ste~ka Dramy ve v~chodni Makedonii. Pod sttedni Marice, v okoliji Sejmensk6 a v departementu Chask6jsk~m se p~stuje anyz (anaso'n), jeho2 bi16 okoliky pokryvaji tamn celi pole, a sesam (susam), jeJ2 v Thrakii zpozoroval j'iz 1555 rytit Dernschwam. Se strany vhIdy obyvatelsivo povzbuzovjino k p~stovdni m~tku. (mak) pro vyrdb~ni opia ("tion), ale posud s nepatrnym iispkchem. -5Q) V Rumelii sdizI se i bavlnik 510) 0 tab~iku v Krdz'ali Hammer, Gesch. d. osm. Reiches 32, 892. T~hoz' Osm. Staatsverfassung 1, 330. 5I) L. 1882 Vychodni Rumelie produkovala 547.248 ok tabsiku; z toho, 416.571 phpadAi na departement Chask~iiskyr sAm. 512) PNstovsini msiku se v posledni dobt siln6 vzmohlo v Mlakedonii. V Prilepu 1884 m~sfan6 m~1i jim zaseto 1600 uvratisv; z jednoho uvratu dobyvaly se 3-4 oky opia, a 1 oka se prodsivala za 2-3 zlat6 liry Wureck. 0Domakin" 1885 st. 41. V kniiiectvi se dMy pokusy u Kystendilu, Lov~e a Ziatice.

Page  137 llospod~iiFAk rostliny. Ovoce. Vino.13 137 (Gossypium, blh. pamuilk), ktery jit za, stiiedov~ku byl zobeendl na ostrovech a bitezich moife Stfedozemnniho. Ale dah se toliko, v teplej~ich kon~indch, hlavn6 v Chask~jsku. 0 rumelske' spe-. cialit6, polich r~ovych, promluvime je~t6 na, sve'm mistkx K sadaitstvi krajiny zdej~i se hodi vyborn6, ale posud nic neni udin~no k vyu~iti tohoto pfirodniho bohatstvi. Ovoce zdej~li obsahuje n~kter6 znamenite' odri~idy zvl~tW hru~ek, jablek a tke~ni,,d~e za to ku pif. morunky a broskve jsou zastoupeny dr-uhy t~m~i' zakrsal~mi. rrypick~ strom Thrakie je ofrech (orjdich), jeho2 ko~ate' koruny monotonii zdej~ich rovin ~asto prferus'uji a mistem tvohi icele' ha'je. Posledn6 od keck~?ch podnikateMi siln6 kdcen. cot zdipov~di Ad~dy v Rumelii i v Bulbarsku zastaveno; dfrevo vozili do Marseillu a vyhleddivali ovs'ei- jen star6 exemphife. Po nivdich okolo Zagory stoji pino mandlovniklv (bade'ini). U Kazanlyka rostou i jedl6 katany (kesteni), kter6 jinak jsou v Bulharsku vzdicnost, ale v severni Makedonii, hlavn6 'pod Sar -Planinou skh.daji eeks lesy. V zahraddich u dominiv najde~ hru~ky (krtigi), jabika (jadbilki), slivy (slivi), tfe~n6 (er), res (iSi) dol (djuli, dunI), merunky (kajsiji, zardali'ji), broskve (pra'skovi), mi~pule (rnus'muli), moru~e (6ernici). Anore~t (Ribes grossularia) a rybiz (Ribes rubrum), bili. nernsko, frensko 6~ carigradsko grozde, se z~dka, vidi v zahraddich, a~koli se vyskytuji i div6 angre~Ly po hordech. 53 ) Grandtoval jabika 4) a fiky (smtokfinja) se nedafi, jakkoli jsem plan6, patrnE,~ zdivotMek fiky na. n~kolika. mi-stech zpozoroval, ku pif. na mysu Kaliakife a na, skalnv'ch chiumech u Plovdiva. a u Kritlmu. Vina, bulharskd imohia. by zdvoditi s nejlep~imi viny italsk'mi a francouzskymi, kdyby se na. ptipravu jejich vynakiadalo viice p~e. Jsou to hustd, silnd vina, jihozemskdi, nejvice ~ervenA. Pravy vinny kraj je ji~ni iipati Sredn6 Gory od. Vetrenu do Slivenska. a severni podno~i Rhodopy; v ni~ine', jmenovit6 na, 1ev~m bi'ehu Marice, vinic t~m~if docela, neni. Nejlep~li vina, cel~ho poloostrova, rostou jiz- za. branicerni Rumelie, okolo Adrianopole. Vychodni Rumelie zdisobuje vinern tak6 celou jihozdipadni da'st kni~ectvi se Sofli, nebof tam jsou vinice jen v Kystendilsku a Dupnicku. V Po.dunaji sahiL p~is vini~ny od Timoka, kde sousedi se srbsk~mi revami Negotinskymi, a2 k Cern~mu Moti. 55) DMaIni vina, de-je se 513) Panc'id (Glasnik 53, 190) uvsidi z doliny Ryly Ribes grosstilaria i Ribes alpinum. - Die pfivodn se nazyvaji i perfic'ky (Numida mneleagris) nemski kokos'ki, ~n~ieck& slepice"l (jinak i takdc'ki od hlasu takd). 54) Turecky a bulharsky nar. V Makedonii na gransitov6 jabIko (Punica granatumn) prfenesli slovansk6 jm~no kailina (vlastn6 Viburnum), podobn6 jako mu v Dubrovniku a v Boce Kotorsk6 ifikaji Aipak (vlastn 'Rosa canina). 51') Vinice (l6ze-to, plur. lozja6-ta) netnaji kolikfiv; r~va (16za-ta) rozri~stA se po zemi. Hrozny (gr6zdje) dol1i se na rd~zn6 druhy (papazka, sginja loza, pamida atd.). NezrahM hrozny na salit slovou aguridi (z f~ee). Vinobrani se nazyv~i grozdobr, beridba, vinobermnd. Mist (fern.) je mesf, kornina CM pr~zitina lugfina, vylisovan6 hrozny. Sklep slove izba, pivntca, podnica, p6nea. DIfev~n6

Page  138 y 138 I. 5. Stari Zagora. naninoze velice nedbale; hrozny 6ern6, ~-erven6 a bi16, ptezraI6 inedoMle bez rozdilu se skbidaji dohromady a proto i rndpoj mivdi barvu nehrub~ u~lechtilou a Wak sot~va trvd pipes rok. 5) V posledni dob~ soukromnici i v16.dy sarny dosti se pfidinily o zlep~eni vinatstvi a tak6 se jiz pozoruje jisty? nendihly. pokrok. 57) Vinice najde~ i na pozemcich tureckyfth, ale jen k po~itku hroznciv; musulman vina ned~hl. ani nepije. Vinatstvi ma v Bulharsku zajist6 skv~lou budoucnost, kterdi zdvisi jen od ptiiin~ni lidsk6ho. Za di'ive-J~ich desitileti kvetla v Zagorsku i v Trnovsku v~roba hedbavi (koprina), ale nedlouho pted vdl~kou za, nemoci bourcidv napolo zapadla: nicmni6n zvolna. se zase, obz'ivuj'e. 581) VWelaf-stvi je sp~isobu staroddvnsho. Uly (kos'nici, kos'arini, tur. kovanlyk) z d.Alky vypadaji jen jako veliky vkchet nebo snop shimy. Prve m~lo MMt~ cenu, za, rozvoje voskaitstvi v tkchto krajindich, kde ceh provincie, jako Thessalie a Trapezuntsko, sultdnsk'y serail zdisobovaly voskem a medem jako~to ro~rni darii. Rerneslo (zanjajdt, z tur.) v Bulharsku je trojiho druhu: 1. donideci prit~mysl v selsk~m nebo m~stsk6m dome-, ji'mz se zab~vaji 2eny p0 ukonfeni polni prdice za zimnich in~sicuiv, 2. praice ojedinS1ych terneslniku'iv na, vsich a 3. prdce mistrd~v a dMnikiuiv Po mi~stech v diln6 nebo kramS (duk-jan, diige'n), dirive s organisaci cechovni. Fabriky jsou novota z poslednich let. 0 stdii a minulosti bulharsk6 industrie virne velmi nuilo. Veliky lup ~atiuiv Sili spite hItek k ~Wtirn, kter~ nabrala, vojska bulharsk6. okolo Arkadiopole 813 (ipyriuobidn'ro~i')) a kfi'idi v Beroi 1189 (diversarurn copia vestium). -59) zminka Idrisiho (1 153) o vy-. born~rn 2e~ezdfistvi v n~kter3~ch nm~stech na ji~rnir fipati Balkdinu, jakot i rfizn6 zpr~ivy ze starMi doby tureckS ukazuji, ze rernesla zdej~i ode davna se pohybuji hlavnS ye troji'm oboru, v prdci kovov6 a ye zpracovani ko~i a vIny. ZaJimava je ta okolnost, te lid v pov~stech svych o osaddich zaniklych dasto uvdidi poMe krdmrnv toho neb onoho femesla, jet tarn provozovdno. 60) n~doby (Aidove) jsou veliksi k~idT vozilnica (na zaipad6 plakarija). na kter6 se brozny tia volovskyeh kiirAch vezou z vinice k Iisovini, bidva - veliky sud n~kdy pi i stavbS domu z~iroven' zpof izeny', b-bd'4 (Trnovsko) maly soudek pro 20-30 ok, bur6 6i v Sofii burij'a maIl? podlouhldy soudek, j ake' se za - vS.uji po stran~ieh sedla souruarti. Bi~klica je ploskAi difeve'A MC e rozlihnS velikosti, z Jednoho kusu soustruhovarni. K vinaifstvi patti i k~id' kdca a Akopky S'i dibery, na, vyVchod6 Jubsir, jebfb'r, na zipad6 SUbr r'ec'en6. 5") RumnelskAi finan~ni statistika pro 1883 udivdgvyrobu vina, na 29,036.765 litru'v; export jeho kMade na, 2,285.137 gro~s'v. V kni~cctvi 1881 vina dovezeno (hlavn6 z Rumelie pro Sotii) 1,868.316 ok, vyvezeno 248.988 ok. 5 7) BulharskY ministr NaboviS' vydal dv6 kniz'ky o vin6 a jednu o tibaku. 51) V~chodni Rumelie 1883 produkovala celkem 156.913 kilogranmmfiv kokonfiv, z S'ehol vice nez' dv6 tfetiny pfipadaji na, d-epartementy Plovdivsky a Cbask~jsky~. 59) Anonymus de Leone imp. p. 317. Anshert ed. Pangerle p. 33. 60) Piklkady viz v daIgim cestopise. Tak6 v albansk6 Dibfe Hahnovi (Reise durch die Gebiete des Drin und Wardar 93) ukazov~iny jedny z'rceniny, 8 podotb'enimn, ie tam jednou by'valo 300 koz'elub'V.

Page  139 Ikemeslo.13 139 0 iistroji cechu, kter~ slul po turecku esnaf nebo rufet, sestavil tetn6 podrobnosti tak6 p. I11ev. 61) Do nich vifad~ni byli nejen rerneslnici, ale i prodavati jisty~ch druhciv zboNi. Ve v~tichi M~stech eitalo se jich ptes 50. Ztizeni bylo v hlavnich v~scech nasledujici. Ka2dy rok volili majstor'i (majitel6 krdmd~v) jednohio protonzajstora (turecky ustabas'i), jednoho Cause co pomocnika jeho a 2-4 M1eny esnafsk6 raddy. Volba tato se potvrzovala od viady. Protomajstor byl ptitomen pti najimaini uetiftiv (J'irak) a tovary~iftv (kalfa), rozsuzovai spory [flCzi Oeny cechu a ukladal pokuty. Tresty byly bud n~kolik ok vosku pro kostel, bud' ~stetn6 nebo fipln6 za~vieni krdmu na den i vice. Mivali seznam majstorifiv (kondika) a n~kdy i psany? ustav, ale nejvice se ikidili obyieejem a podiminir. Shromditd~ni esnafu jmenuje se lo'ndza, kterkto slovo ode dhivna je roz~iiteno po poloostrov6 a nepochybn6 pochdizi z ital. loggia. 6Q) Protomajstor choval i esnafsk3? sandi~k (kassu), jen2 byl zapeeeti~n esnafskou peeeti; jeden elen raddy driel. pe~ee, druhy kMid od pokiadny, kterou protomajstor nesmMk otvirati bez phitomnosti edentfiv. N~kter6 esnafy mdly jm~ni i do 100.000 gro~tiv, ze kter~ho pom.Ahaly chud~im eleni~fi. V Star6 Zagoife a v Kazanlyku protomajstor ko~elu~sk~ho cechu (tabas'ki esnaf), ktery se skkddal jon z rrurkdv, byl hlavou v~ech estiafdiv -a jaksi druhd instance pfi rozhodovani sporlu1v. U~eni pracoval 1-3 16ta bezplatn~, jon za stravu; pak se stal tovarysem s platem, rok od roku rostoucim. rrovary~stvi u n~kterych esnafifiv, ku pt. u mydhidiUiv (sapund~iji) a soukennikfXv (abadz'iji), trvalo nej'menedv~ l6ta; toprve po uplynuti t6 doby tovary~ sinM otevMHt krd~m (dttkjan), zaplativ esnafu vklad 490-500 gro~fiv. Proddvdnii v~robkttv jednoho esnafu od Menti druh~ho bylo zapove-zeno, a k odstran~ni konkurrence esnafliji prodavali sv6 zbo~i die ceny, ustanovovane' tas po ease od raddy cechovni. Esnafy zataly se rozpaddvati ji2 od 1840, za roforein, ktor6 celV 2ivot v Turecku uvedly do novj~ic koloji; tak6 nov6 dan6 z dd~chodeiv pfispdly k odstraneni obmezujicich pravidol. Po osvobozeni Bulharska v mnohych ini~stech po osnafech nozcistalo ani stopy. Jiride se dr1i, ale jen pro spoee~n6 jnm~ni a k representaci p11 slavnostech; tak6 v krajirnich, NMi~ turocke ndleiitych, leckdo trvaji. Jinak jsou feinesla nyni v kni~octvi i v Rurolil die zd.kona docela svobodna. 1)Iliev, str. 95. 6)0 srbsk~m londMa srovn. Novakovide, Archiv fdr slaw. Philologie 9, 691; znamenii shromAnidhi, schfizi, femeslo. V Bulhar-sku mi vykhaiduino v SlivnO, Sum6 Wt. co ~sbbranie na esnafa';- u Ilieva slovo to schazi. V privilegiun, je! cisaf Konstantin XI. 1451 dal Dubrove'anfim (Acta graeca 3, 229), povoinje se jim vystavkti v Carfihrad6 16vvrca, v niU by zasedal jejich consul c'ili soudee V listU 11. Mrnje 1451, psan~m od semitu. Dubrovnick~ho vyslanci Bobaljevidi (10 Catlhradu (Lettero e Commissioni 1451-1452 v arch. Dubr.) ukigd~i se mu, at vymidIe.de far consolo e logia e fontecho", Co do vsut~ho n, srovn. zpomenutd kondika z novofec. zoi0xame.

Page  140 140 140 I. 5. Star~i Zagora. Co do technickych prostifedkciv jedin6 starMi stroje v zemi jsou m1yny vodni a v~trn6, vaichy (blh. tcpd'vica, tur. aba dolaby), JaIrko'vi k dMkni pi'ize, hamry (samokovi) na 2elezo a pily na prkno (tur. bic'kija), v~e hn6dno vodni silou s ptistroji velice jednoduch)?mi. Prdimysl kovolitecky a kotl6Isky byval, prve velmi silni~, jmenovito pokud, v zlemi trvalo i dobyv~ni rud 2eleznych a jin~ch, nyni t~m~k za~le6. Zelezo drive pi'ich~zelo ze Samokova a z okolnich mist anebo z Bosny; nyni je m~kk6 (magnetitov6) 2elezo poloostrova t~m~i' docela vytla~eno 2elezemn cizirn, ~tyrskyt-n v Podunaji, anglickyVm i ~ve'dsk~?m v Rumeiji a na Cern~m, moii. V m~stech po obou strandch Balkdnu pracovalo se kovov6 zbo~i pro cel6 Turecko, nejen evropsk6, ale i anatolsk6& Pu~kaifstvi v Slivn~ a Gabrov6 v na~em stoleti vyhaslo; v druihem z tkchto mist drz'i se jeWt no2itfstvi. V Star6 Zagoite kvetouci druhdy vy7roba mMd~nych kotlfiv, ket~zfiv pro dobytek, nd~ek atd. posud jeWt 2ivoti, s mal.~m vyvozem do kni~ectvi a do MaI6 Asie. 0 n~kdej~im rozvoji zlatnictvi zminil jsem se u Sofie; nyni vyhaslo a2 na pracov~ini filigranovych vkci stfibrny~ch ye Vidin~, Vraci a trochu i v Sofli. S chovern dobytka souviselo pi'edev~im ko~elu~stvi (tabaklylc), zpracovdni ko~i v saflany, v l6Aky sedl6dfsk6, prost kli~e obuvnick6 atd. Bylo hlavn6 v rukou Turktiv. V na~em stoleti dilny ko~elu~sk6 (tabaic-harne) zapustly a rozkvR4 t~to industrie v Star6 Zagoife, Jambolu, Gabrov~, TrnovE,, Sunin~, Provadiji atd. nile2i ji2 historii. Vedle tohio kvetlo i ko2e.-,nictvi, ji2 pro obecn6 no~eni ko2ichitiv (koz'uch, tur. kiirk) a hufiatych ~epic. VIna (vidna) byla a posud je zitkladem velik~ho mistniho prifimyslu. Hruba vln~ndi IAtka slove aba, IehM S'ajakc. Soukennictvi prve provozov~ino ye v~ech m~stech po obou strandtch Balk~nu a mezi abadz'iji Rumelie nalezAt se jich jeWt rnnoho, kteii znaji v.Vborn~ v~ecky panairy (jarmarky) orientu, ceI6 vnitro Mah6 Asie a ifeck6 ostrovy. Nyni je sti'edisko te' industrie Sliven, kde thi tovj~rny bulharsk6 pracuji k obl~kdini vojsk nejen bulharskych, ale z dusti itureckfch. Stejn6 roz~ii'eno je vyr~b~ni prymek 6i gajtanfiv, -vki pfi sph~sobu vychodnich krojci tak di'ieeit6; bulharsk6. m~stedka na ji2nim i severnim iipati Balk~tnu zdisobuji ogajtanem' ve~ker6 kraje od Srbska a Bosny a2 do Anatolie. Vedle toho se pracuji koberce (kilimi) rftin~ch vzorkiftv, v horsk~ch krajin6.ch od Pirota. a Kuly az do Star6 Zagory, Eleny a Kotle. To je ov~ein vice zimni pr~ice 2enska', ne~li vyrobek femesln~, a tak6 (krom6 Pirota aCiporovcifiv) koberce nepfich.Azeji mnoho do obchodu, n'br2 se pracuji jen pro domdici potifebu anebo na zvlA~tni objednivkii. Podobn~ i vln~n6 hitky, n~kdy hedbcl'vim protkan6 (platove, platno) se v rfhrakii pracuji od 2en vesnickych v zirm6, vice pro yes, ne2 pro m~stsky trh. S t~mito v~tvemi priftmyslu t~sn6 sou-. visi barviifstvi (bojadz'ilykc, vapsarstvo)..

Page  141 Bulharis4 prdmuysl.14 141 Za dob pted v~dkou kvetlo po Bulharsku voskaiifstvi a mydhdfstvi. Nejen Adrianopol. s celym okolim, ale i salm Caffihrad prve bral m~dlo (sapun) a svidky (sve'tfi) z Bulharska. Korikurrence mydel z ostrova Krety a svi~ek z tovaren zdtpadozemskfch prd~mysi ten podkopala. V)?roba inydel1 se jeWL dr~i, ale svieky mi'stni s fabridn~mi produkty cizimi zaipoliti nemohou.63 Ke zpracovdtni vyrobkMv zem~d~1skych stalo se potud jen. mdlo, leda n~ker6 pokusy o lihovary. V Trnov~i a ve Stare' Zagoife pracovaly v poslednich letech pifed vdtlkou tov.Arny hedbdivnick6, zalo~en.6 od cizinctiv ye spolku s tuzemci. Turcl tento domkii prifimysl podporovali, hlavn6 objednavkarni pro vojsko. Po osvobozeni nastal. v ikemeslech hluboky? iipadek. Ptidny jeho jsou rozmanit6. Mnohdi prilimysloviL m~sta, kterd shIla na ptednim mist6, jako Kalofer, Karlovo, Stara Zagora, byla zpusto~ena. Odehod Turkciv, ktehi n~kterjL Femesla, jako ko~elu~stvi a sedldtstvi, m~li ye sv)?ch rukou a pro jina byli hlavnimi konsurnenty, take nebyl. bez vlivu. K tomu se druMi pi' zlep~eni cest ohromniL konkurrence lacine'ho tovairniho zbo~i cizozemsk~ho. Pifevelikou z~ivadou byly detn6 nov6 hranice s celnicerni, mezi Rumeiji a Bulharskem, mezi Bulharskern a Tureckem at., nebof prve ce16 Evropsk6 Turecko od posledniho ztikouti bosensk6ho a epirsk~ho do t'isti Dunaje b~valo jednotn6 tizemi prfimyslov6 a obchodni. Vedle toho vhidy sarny o v~c mnoho nedbaly; pfipomindmr jen kruV6 boje, kter6 se v kni~ectvii vedou o to, aby vojsko bylo ob16ka'no a obouvi~no z dorndtcich dilen. Mnozi eteneslnici v Rumelii jali se s udini a tovary~i pracovati na vinicich nebo rtiiovych sadech, majice odtud lep~i dfichody, anebo Pemesel. docela zanechali a chopili se rade-ji kramtifstvi a kupectvi. Krom6 toho vadilo domdcim ferneslniktim i to, 2e technicky ztistjivali daleko pozadu. Ale Bulhaiti i v torn oboru energicky se sna~i o ndipravu. Nov6 spolky zakli~daji tovjtrny na sukna, gajtany, m.~dla, lih, sirky atd., v Bulharsku i v Rumeili otviraji se ~koly i'emeslnick6 (v Star6 Zagoite je ~kola 2eleztiifskd, v Kazanlyku stolaifskiL atd.) a miadi lid6- se od st.Atu posilaji do ciziny.nautit se pokro~il6mu spfisobu prifimvslu. Vedle toho vystoupila ku pt. v bulharsk6 spole~nosti v Sofli snaha nositi jen. ~at z domitci ldtky a v soukrom~rn 2ivot6 podporovati jen dom~ici vyrobky. V podobn~m stavu pifechodnim, jako polni hospoddfstvi a ifemeslo, nalezdt se i obehod. Jak mjtbo bylo stykni mezi jednotliv'mi krajinami, toho nejlep~ir sv~dectvirn je mno~stvi vah a m~r, kterych se v zemi u~ivdi; ka~dd krajina poffia' kilo 2ita jinak, okolnost, kterdt se od 16.' do 19. stoleti nikterak nezrn~nila. 6 ) 63) Ku pff. v Kazani) ku se prve rohn6 vyr~ib~1o 28.000 ok fvi~ek, nyni jen 1000 ok. 64) Domrnci statistikov6 ziskali by si zAsluhu fiplnyrm sestavenim v~ech starych m~r a vah, jefto nyni pr~ed syst~mem metrick~m za~inakji ustuipovati. K m~feni povrchu plati vs'ude uvrat, ttir. donilnz, 40 X 40 krokfiv, rozd~1n~r

Page  142 142 142 I. 5. Star:i Zagora. Tak6 v krajindich, jimit vedou posavadni kus6 teleznice, obchod je slaby, jak se ku pxk. nejle'pe vidi ze siln.6 rozd'Ini'ch cen tr~nich v jednotlivych mE~stech die drdthy z Rukuku do Varny anebo die Dunaje "o I z I~e ukazuje, te tam nenii vzdijemn~ho styku a 2iv konkurrence. Do posledka trval i zmaitek v minci. Ka~d~ kus raten~ho kovu mMI otevi'enou cestu, ale na trhu mu pkikiddali jinou cenu net u veikejnych pokiaden; u kassy cen~n ve francich a centimech, Da trhu v gro~ich a parich, a nad to katd6 me`sto m~lo svL'j tr~ni kurs. V knitectvi od 1883 rateni domicidi mince sthbrn6 a mrdn~&. tomu hospoddkistvi u~inilo konec, ale v Rumeiji stay star~i trval ddleji, ha 1884 vidO1 jsem v Plovdivi~ pli~ky, pti nedostatku drobn6 mince v ob~h dan6 od jednotliv~ch kupcifiv, jako b~valo u nas 1848. Prom~ny v obchodu zasdihly jmenovit6 slavn6 ntikdejMi vyro~ni trhy 6ili panairy. ~ Veliky trh jarni v Eski- Dzmj u Sumna po vallce zase obnoven, ale prosluly trh v Uzundz~ove' na rurnelsk6 pidd~ u Chask~i, na. silnici mezi Plovdivemn a Adrianopolemn, nadobro pikestal. 66) Pkii~nou zaniknuti' jeho byla neJen na 4 lechi (sing. lechci), ale pon~vadz' ziiklad jeho -neni urcit~, skutecn3? rozsah jeho je nestejny'; ku pr'. stars' Plovdivsky a Pazard~iiky' uvrat je t~in6ir dvakrifte v~t~i ne'li Starozagorsky. Co do viihy plati pro pevn6 inaterie i pro tekutiny co jedrnotka oka, rozd~Ieni na 400 drarni (tur. dirhern, drachmny); 1 drain = 16 krata; 1 krat (C'i karat) z2 32 zwrria. V pom~ru k mnetrickd mife 78 ok = 100 kilogrammumv anebo pHi tektitiniich 100 litruiv. VtMi mira je kantar - 44 oka. Co do dUlky, nejvice je rozs'if en argin - 69 centimetrfiv; 1 argin — 8 -rupa =16 grechi = 32 yprsti (tur. parmak). Nejv&tsi rozmnanitost je v mnirich obilnich. Zikladem je v~ude kilo rozdiln6 velikosti, jehoz' &isti (nejvice po 11 kachb) slovou S'inik nebo krina. Varneiisk6 kilo=- 8 Ainika88 ok. Star6 dobrudz'ansk6 kilo v KiistendN = 75 ok. Starozagorsk6 kilo 4 krini =-44 ok. AnchialskU kilo soli - 30 ok. Stainbolsk6 (Caffihradsk6) kilo2 B'inika = 22 ok (dosti rozgiifeno po (Jernonofi). Kyistendilsk~' kutel - 20 ok. Rozmnanitost ta je starod~ivna'. V 16. stoleti nebylo jinak. Financni zAkony tureck6 fige, pr'eloz'en6 od Hammera (Des osmnan. Reiches Staatsverfassung Wien 1, 310 shi.) pozuamnen~vaji u kaid~ho sandziaku, kolik ok mA tamni kilo, co~, ph sbirAni dani v pfrrodninAch m6!o velikou du'lezitost: v Plevn6, Nikopoli, Lov&i 100 ok, v Trnov6 i Svisftov 80, v Nervenu (u Rughku), Razgrad6, gumn6 60, ye Ziatici jon 20, v Jamnbolu 24, ye Vidin6 90, v Kiadov6 a Svrligu 120 atd.; Cafihradsk6 kilo m~lo jako nyini 22 ok. Vedle toho, v Thrakii plati zv]As'tni inira pro hrozny: 1 kor-ab grozde mA v Star6 Zagorfe 500 ok, v ~Irpanu a Nov6 Zagorfe 1000 ok; pro vino platila tamz'e me~ra po 16 okAch v St. Zagorfe, po 12 okAch v Oirpanu. 0 mnirdeh riz'ov~ho oleje viz v nAsledujici kapitole. - Podobnyum sptfisobem i v Rumunsku mizeJi star6 mniry (pogon =71/. iivratf~iv, stbanzen - 3 ars'ny atd.) Pifebled m~r a vah v Albanii viz u Hahna, Reiso durcli die Gebiete des Drin und Wardar 337. 65rZiec. nrctv'Iyvqtg. Robni panagir 8. zWri a trg ka~dou ned~li ve vsi Brodu u Skopje zpominlaJi se v listin6 cArfe Konstantina, Asena ok. 1270 (g'afafik, Pamitky 24). Formy panagjur, panigir, panigirifte iivAdi Danie'id v starosrb. slovniku. Italov6 vyslovovali panager: listina u Tafela a Thomasa, Urkunden zur Handelsgesch. von Venedig 3. 193 z 1278 (v Ma,16 Aeji! naproti Sainu). StarA forma so zachovala ve jmin'u m~sta Panagijurisfte; jinak blh. nyni jeli panaJifr, panair. 66) Spisovatel t~to knihy jel jeWt 1874 Srbskemn s vozovon karavanou, ubirajici fie z MBlhradu do Uzundkovy.

Page  143 Obchod. Miry a vAhy. Trhy.14 143 va'lka a nove' hranice, ale hlavn~ 2eleznice a zlep~eny stav kom-. munikaci. Prve v~ecko zbo~i se kupovalo od Dmen~ich kupciW jednou za rok na ~panairu"; nebot do m~st, pomotkskyceh anebo do ciziny mohi za obchodein jezditi, jen kdo mO1 znadn~j~i kapiti.M Nyni ka~d~ sebe men~i obchodnik rnfi~e si zboNi objednati ptimo, z ciziny, a 2eleznice nebo Dunajsky parnik mu je dostavi levn~ji a v lep~im stavu, ne~li panair, k n~mu2 se sva'elo v~ecko s velik3?m risikem na vozech a nejvice na, konich. Toto zlep~eni kom.munikaci m~1o i ten na'sledek, 2e n~kter.A v~t~i ni~sta, vnitrozemska' pozbyla sv6 obchodni dfile~itosti, nebot skiady velikych obchod-. nikitiv, jeito kup~ii s cizinou a zbo~i sve' pr-eproddvali kupcifim rnen~im, pozbyly sve' pfita~Iivosti. Nejbli2~i soused6 ne~jsou ji2 viizdini na. trh m~stsky? a mohou si dostaviti v~ecko stejn6 rychie, a dobife sami. Osud ten stihi, ku pt. Trnovo, ktere' prve b~valo, jak se fikalo, sucha skela (suchy pkistav) pro cels okoli daleko, ~iroko, jmenovit~ pted zalo~enim. paroplavby na. Dunaji, pokud obchod se pohyboval po suchu, bud k Bra~ovu, bud k Caf~ihradu. Na panairech veliky odbyt nm~li doindci itemeslnici, kt~eii nyni jsou zkraceni, nebo! s iipadkem panairtiv zrnohla. se take' konkurrence ciziho prtrnyslu. Hlavnimi konsumenty na, stari~ch jarmarcich byli Turci. Toho, pfi1inou j'sou pomery socialni, kter~tni se rodina, musulmanskdi tak velice Ii~i od domdtcnosti kifestanske'. Turkyn6 po m~stech doma nic nepracuji, ne~iji a nepletou; v~e se kupuije hotov6 na trhu. Na, vsi spathiji se Turkyn~ tak6 na, poli se srpem nebo motykou, ale domddcho prtfrnyslu po dvorcich niusulmanskych neni. U Bulhartiv pak, zvld~t6 na vesnicich, pokud koli je mohno, v~ecko se pracuje a vyra'bi doma; sedldci si doma, zpoirizuji nejen pr~ddo a cek6 ~atstvo, ale mnohdv Iiji si i svi4ky. Tot6 pti~ina, proc trh v Eski - Dhimaji rnifi~e trvati podnes, nebo! tamni krajina je ptevahou turecka'. Men~i vyro~ni trhy trvaji nyni hlavn6 jen co trhy na, dobytek. Co do spiisobu kupc'enii, slu~i pikipomenouti jeWL tu okolnost, 2e na vesnicich a v men~ich m~stech leckde se po dne~ni den shledAi je~tC- vym~na zbofli za zbo~i; ne2 tento starov~ky spd1sob rychle mizi, jmenovit6 roz~ii'enim drobn6 mince m~~6 Kupuje se n~kdy vAha, za vdhu, ku pif. oka, plize nebo viny za, oku vosku nebo tife~ni. Za pfidinu, prot takovd v'm~na trvaL, uddtvala se mi nedifiv~ra sedhIjkfiv, kt~eh 2endm, kdy2 jdou do mC-sta kupovat rozlidn6 drobotiny, nesv~fuji hotov~ch pen~z, k jich2 rozezndini a ocen~ni je pro obyvatelstvo pisma. m~io znale jiste'ho cviku zapotifebi. Obchod, a sice hlavne dovoz, v Bulharsku i v Rumeifi po, osvobozeni stdtle roste, nebof neby~va.16 potud zabezpedeni majetku osobniho umoniulo lep~i a ok~izalej'si spcisob - ivota, ktery'm se vzbuzuje drahn6 nov3?cb potifeb. K zlepgeni' 2ivota na vsi take' mnoho pfispla, vojenskiL povinnost. Vojci, doslou~iv~i svou

Page  144 144 144 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. krnitkou slu~bu, za~inaji s, novotami, nosi boty inisto opainek, sviti petrolejem misto loje nebo i lou~e, sedi na stolicich u stolu, jedi ne rukama, ale vid~ikou a vidbec se dr~i 6iste'ji. Ze v~ak jeM~ v~ecko je ye stavu pifechodnim, ukazuje nejIe'pe ndsledujici divn6 pozorovdinii. Vedle 2eleznice z Ru~duku do Varny neziidka uvidi~ dlouhe' iady bidvolsk3?ch povozfiIv, nalo2en'ch kupecky~m zbo~im. BfItvolskd kdra konkurruje s 2eleznici! Sedlaici dopravili 2ito do Varny k moti a nyni mistnim kupcfim vezou nazp~t v~elijake' kolonialni zbo2i a manufaktury. Pfevoz na. selsk3?ch vozech je lacine-j~i ne~1i na 2eleznici. Cas v t~chto krajirnich je 1hostejny: zbo~i pifijde kupci zajist6 daleko pozd-j'i ne~li po dr.Aze, ale daleko levne-ji, a to na vychod6 vWAN vice. 6. Kazanlyk a Gabrovo. Pires vycbodni Srednou Goru. Pohled na BalkAn z jiz'ni strany. Kazanlyk. P69tovAni rdt'zi. Historickd zpominky; keltickA Tyle a strfedov~k3 Krnn. Prfechod u Aipky. Pifelidn~ni lesnafti hornatina s obyvatelstvem 6ist bulharskym. St~hovAni horalfiv do ni~in podunajskych. Prilmyslov6 m~stec'ko Gabrovo. Prfes Drjanovo do Trnova. Ze Star6 Zagory do Kazanlyku pofit6. se 32 kilometrftiv. Pfes, Srednou Goru sedlem Derventsk3?m vedou dv6 cesty, stariA voznice a na levo od ni noviL silnice; ob6 se spojuji teprve u Tund~e. Jel jsem starou cestou. Na severnim konci m~sta u vchodu do boazu (prosmyku) se ye stintu starych ko~atych otechfiv spatikuje dtvero malych Waen, v nich2 se vypry~fuji vody star~ho kimsk6ho, posud trvaji'cihio aquaduktu, vychjizejice z podzernniho karndlu asi na pfil hodiny dlouh~ho. Ddileji rnisleduji * t~sn6 dolin6 rnal6 domky a u nich poh~ka s prosern, vinicemi a mohutnymi oifechy i moru~emi. Za. nimi vstupuje se do skalnych sout~sk, nad nirni2 se po vrsich zelendi duboV6 Dmhizi, doleji promichan6 lipami. Jede se bud' v roklin6 sam~ho fe~i~t~ mezi piskem a kamenim, bucT po stran~ na iizk6r vrubu, ~asto ptes velik6 plochy hol6 skdly s kolejemi hrub6 do nich vytesan~?mi. Za 1 / h. zjevi se u stoku n~kolika bystiin v pravo na. stri~ni velikA bulharsk~i yes Dervent (249 domiuiv), s hust6 sei'ad~n~mi domy, kter6 se sv~Vmi otevrfeny'mi pifedsifikami a novy~rni takovyini stfi1kami 6ini dojem docela pfiv~ivy?. Ve v~ilce iipln6 zni~ena a nyni zase obnovena. Rozvodi mezi polem Zagorskym a tekou Tund~i ndisleduje 20 minut d~ileji. Je to bezles6 sedbo, provivan6 ostr.~ini vktry. V pravo i v levo stoji lesnat6 vrcholky Sredn6 Gory, ktera zde mdi vy~ku zcela nepatrnou (Stard Zagora okolo 190 in., sedlo 470 in., vr~ky okolni do 800 ni.). Vyhlidka na jih dosti je obmezena. Za to ve~kerou pozornost pohicuje velikolep~ pohled, ktery se otvirti na strand severni. Obrovsk6 pdismo saim~ho Balkainu eili Star6 Planiny, s hifebenem asi 1500 metrciv nad rnoiem

Page  145 Pifes Srednmi Goru. TH -e Tuloviskdho pole.14 145 vyv~geny~m, vystupuje asi 10 kilometrfiv od n~s. Bez obzvld~tnich zubcifiv anebo vysedlfch vrcholktdv obraci se k nanm jako pfikrdi st~na se ~ed~rmi krabatinami, drsnymi jako zevne-j'ek oi'echov6 skof~pky, protrhand zde onde hlubokymi rokiemi. Rozsedlinu mezi riaM Srednou Gorou a ostife pfifim'zutym. iipatim BalkA~nu vvplfruje Meend~ dolina leky Tund~e s ha'Ji a vesnicemi, b~sic jako ulice mezi horami od zdipadu k v~chodu. Za 20 minut rychh6 ji'zdy jsm-fe ji2 v dolifie, jejiU dno le~i asi 120 metr~v nad polem Zagorsk'm. Nedaleko na vychod nalezA se nad vesnici Hainkii sedlo, ptes kter6 Rusove' ku pr'ekvapeni Turkfiv a cel.6 Evropy v k1t 1877 na~hle pfe~li Balkan. Asi na dostifel z ru~nce od iipati Midt se mezi stromy jednopatrov~ d~,za nirn2 se ye ~dvoke kryje druhdt budova s kupoli. To jsou teplice, tak zvarna OanakiJ'ska lidia. V nove' hospod.6, kterd2 je majetek ~kol m~sta Kazanlyka, pifebfvaji rodiny z blizkfch most na letnim bytLu. Teph6 prameny jsou th'; jeden napaiJi zd~ny bassin ve slu~n6 budov6, druhe' dva slou~i jen ku prani pra'dla. Teplice doliny Kazanlycke' ) natle~eji k pdisu teplfch v'vai'isk, ktery~ se zadind u Anchialu pi Cern~m moki a jde ye dvou fad~ich, vnittni v dolirnfch mezi Starou Planinou a Srednou Gorou a zevne-j'i pod~l ji~niho sklonu Sredn6 Gory a2 k pramendzin Marice, kde se zatinAi druhy p~is teplic, jen2 obkliduje pohoti Ry~skU ze v~ech stran. Odtud do Kazanlyka zb~vajii jen 2 h. cesty na severoza'pad. Udoli Tund~e, kter6 na tWhto mistech slove Tulovsko pole, md asi 12 kilometrfiv z~ii'i. Alluvialni dno jeho je te'm~f docela vodorovn6, s pfidou pis~itou, jako2 i cesta. neni dWandi silnice, nfbrt jen ~irokdt voznice v hladke'm pisku mezi lukami a poli. NejozdobnE-j'~i okrasa krajiny jsou hMje, ktere' dilem obstupuji' jedno.. tliv6 vesnice, dilem lemuji ta mista, kde iirodne' dno rovinhy takotka. bez pt'echodu se poji s kamenit~mi st~nami Balkdinskymni. Nejsou to snad ne-jake' obydejn6 sady okolo.chatr&i vesnickych, ale cele' lesiky (blh. korija z tur. lcuru haj') odv~kych ofechtfiv, jedl'ch ka~tanfiv, jilmfiv i dubdv s obrovskymni korunami a staletymi kmeny. Velikost, strornifiv, hustota cel'Vch skupeni a va'bivy' stin pod jejich rozlo~itymi vMvemi cestovatele pi'ekvapuji', nebot star't ]es je na poloostrov6 Balkdinske'm vzaicnost, ktera se obydejn6 nenalezd v poli, niybr2 jen na horAch. Po cel*~m dnu portiznu j'sou rozpt~leny obrovske' mohyly, na prvni' pohied nepom~rn- vEtAi ne~li podobn6 uni6k6 pahorky v poli Plovdivsk6m nebo Sofijske'm, do 12-15 metrd~v zvyM. 2) N~kter6 mnn6 ptipomenuly ~krdl~ovske' ') V okoli Kazanlyka Jsou jeWt dvA thermy, jedna inezi osadami L'adiene a Karagitli nit Z od m~sta, druhi u Irnigleri na JV, ob6 taktt6z u Ttundie, posud ve stavu neihorgim, s difevnymi bassiny pod prkennyrai 8trechami. '2) L. 1851 v jedn.6 mohyle miezi ofsadami Raebmanli a Ad'are jiftid od Kazanlyka v Sredn6 Gorfe nalezen kostlivec v pfilbM a troska'eh bronzovdbo pancilfe s rozlicnh'mi zbran~mi a s nidobami bronzovtmi, stfibrntmi a hlin& J i r e Ze k, Cesty po Bulharsku..10

Page  146 146 146 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. mohyly" (kungsh6garna) u ~v~dske' Upsaly. Na zdpadnirn obzoru pozoruje se v ddili proluka, kde se u Kaloferu bliz-e pramenidv Tund~e naleziL pifechod do doliny Gjopsy. Na severozdpad mraeily se za m6 cesty nejvy~~i vrcholky cel~ho Balkdnu, Gjumrukdal. a Kadimlija, jit se sn~hy a mihami. Na pozde-j'ich cestdch jsem seznal, 2e v~ecky podbalkdnsk6 doliny die jitniho svahu od Ziatice do Slivna maji jeden typ: skaln6 srdizy Balkj~nu z jedne' strany, lesnat6 svahy Sredn6 Gory z drube', mezi nimi dno mlistem ifirodne', jinde pisitM, na n~ni ostrovovit6 star& ha'je a portiznu vysok6 mohyly. Tak vypadi. iZ~atick6 pole (do 700 in.) i Gjopsa (ok. 500 in.) i Tulovsko pole (ok. 400 in.) i SlivenskU pole. Za ldzn~rmi cesta mine vodnatou a rychlotokou Tund~i, pres jejit t~sn6 a kifivolak6 keit se kiene krtitk~ kamenny~ most (z 1816). U ieky ~asto se v'skytuji vydry (blh. vidra). Ddle se projede skrze vesnici Tilovo (128 dominiv blh. i tur.), od nit cel6 pole indi sv6 jmn~no. Vidi se v ni jen huin~n6 domky s derveny'mii sttechami a jeWt ~erven-j~iini ruliky zraI6 papriky vedle vrat, dv6 vysoke' iohyly ve vsi same' a po stran6 velik~,, patrn~ turecky hfbitov s kamennymi ndhrobky bez rnipisiftv. Asi dyry kilomretry od Tulova na pravo stoji piped vchodem do jedn6 doliny Balkdffnsk6 velik~i. yes Miglis' (od migla', miha), inajici 3005 obyvatelitiv, kroni6 154 Turkd~v v~e bulharskych. Osada se z daleka pifedstavuje co husty~ h~j starych ofechlWv, jilmtuiv a ka~tand~v, ye kter6m. 4-5 vysokych a dosti strmych mohyl vr~ky sv.ini dosahuj'e az mezi v~tve. V t~sn,6 rokli nade vsi se skryvji khi~ter Mi~gli~sky sv. Nikoly, za star~ich dob tureck)?ch jedno z ohnisk, u n~ho2 se pitechovdvala tradice slovansk~ho umn~ni literniho. Bylo zde prve i nkco rukopisiiv, ale nyni zrnizely. Daleji v horach nad khidteremn vy'stupuji u vsi Selci lotiska uhelini, prodlou2eni til, kter6 oproti na severnim svahu hor se projevuji u ni~stedka Trjavny. V Tran se dolovalo pted vdtlkou, ale u Selca~v prdce ani za~aa neni. Silniice se ddleji pifibli~uje at doce'a k iipati stX~n Balkd.nskyclh. Vede stinn'mi alejeini mezi vysokym ktovim trnek, ~ipku'~v a sum~'achu. Tato posledni rostlina s pdichnoucimi eervenavyinii chumadi (smradlika, tetrjd', Rhus) maul prtimyslovou didletitost pro jirclidtstvi. V~tve a Bira jeji se sbird a vyvjLi; 1880 a 1881 vyvezeny z kni2ectvi 2 mill. ok smradliky v cents 273.000 frankfiv. Z horskycli rokli lime se plno bystrych vod pipes cestu do Tund~e. Po zanOmi; na jedn6 z nidob kovovfch vypodobne'na byla hiava pry~ Silenova (Tsukalas v uovorfeck~im popise eparchie Plovdivsk6 Wt. 36, ~Carigradski Vestnik" 1851,,Mirozrenie" 1851 i'erven str. 81). L. 1878 LRusov6 otevrfeli jednu inohylu u'vsi Diblboki na SV od Star6 Zagory a uvnitr' pry~ nagli v kamennd kobce z1aty vavrilnov v~nee, 75 drachem t~ky stfibrn6 die anticki6 viisy,. bronzov6' zbrane' i midoby a Z'eleza n~jak~ho vozu. Kde se ty v~ci nyni nalezaji a byly-Ii kde popsAiny, neni mne' pov~domo.

Page  147 Poloha Kazanlyka.14 147 braddich vidkti mnoho jablek a sliv, Z Dicht se tu p~li slivovice. Mezi pole obilna mnisi se vinice, jejicht Niv6 ploty jsou protkany lianami divd(k6 re'vy. Tu kone~n~ se zjevuji pole rdtovwi, kterymKazanlyk d~kuje svou sv~tovou sli~vu. Velik' dojem 6ini na jare sv~in kv~ete a vWini; na- podzim se zdaleka podobaji viniclim, po.znm n jakou drobnolistou r~vou. Pod~l cesty pracuji nejen ktfesfan6, alc i rolnici turefli. Bydlit v okoliji Kazanlyck6 ruezi 50.488 obyvateli jeWt 14.475 Turk~ifv. Komiick6 by6 podivdni, kdv2 se koftmo nebo vozmo bliftig skupinAnm pracujicich vesnidanek tureckych; fiprkeni se zahaluji do yv~lho bil~ho, ja'mraku (z~voje di podbradku), jen2 jim pokry'vd nos i bradu, ale pfi tonm zv~dav~ bly~skaji' odima, aby vid~ly, jak ten nev~fici iju v ypadd. Tote62 rychl16 pfikryrv~ni tvdfe vi~d se dokonce i na. polich. pod&~l ieleznice'z Ru~duku do Varny, kdykoli viak prohltne kolem ne-JAk tureck6 osady. Lid bulharsky vKazanlycku, nejvice ~ernook', vynikfi krisn~rn typem. Polohia Kazarnlyka jo nkco docela rozko~n~ho. Dolina Tundie se zde znaen6 roz~ituje k severni stran6, a v- podob6 okrouhl6 zditoky vnikdt do st~n Balk~nskycll asi na 1~2 kilonmetrd~v zhloubi. C~etne vesnice, obkliden6 rfiiovyini poli, zelene takoifka ostrovy vysokfch. hijidv a detn6 velik6 mohyly, zradi se na dn6, kde~to po vrMclh liorsky'ch ji2 se bWal podzirnni terstv~ snili. V prosttedku velikolep~ho amnfitlieatru horske'ho mihaji se na j~edn&6 strani klikatiny silnice, kterd vede vzhitru n~a sever; to! Sipka. Kazanlyk sdm, Miajici 9504 obyvateltiv (7428 Bulhartiv, 1433 Turkfiv, 370 Ziddv, 273 Cikdnfiv), le~i' ne uprostied t~to kotliny, ale na vkchodnimn jejinm pokraji, asi tfi kilometry na sever od Tund~e. Z blizka i z daleka. iipln~ se ztr.Aci, ha pfi vjezdu z vychodni strany ani nepozoruje~, 2e jsi u cile. MWsto je totiU ukryto v hust~m lese velikolepych oifechifiv s rozlo~it3?mi korunami oblych tvarliv a s libezniyni svitem jemn6 zelene'ho listi, jako2 i star~ch stepile urostlych. ka~tanciv se sukovityrmi ~edymi pni a s temnoilut~.rn.i chomnal ostnalycb plodd~v, prohl~dajicich mezi ttpytivym lupenim. Nejen 6erven6 sttechy dornfiv rnbstskych, ale i bile' minarety d~amiji tureck~cli t6mU' docela jsou zatopeny ye stinne' spoustI6 hust6 nakupenychi korun stromovych. I krom6 m'ista vidi se tu pino vinic,. stromti~v, aleji a hdjiftv, pino prochladn~ho stinu a prijemnych tekoucich vod, jinenovit6 na cestE~ k velik6 vesnici teten6 J~nina, kterdi lez-1 pod samym Balkdnem opoddl. na sever. Touto ~arovnou polohou s rfi~ovy~mi poli proslavil -se Kazanlyk po cel~m svWt nade v~ecka ostatni m~sta bulharskAt. 0 to hlavni za~sluhu maji n~medi cestovatel6 Moltke, ktery Kazanly-k (1837) v nad~enli nazval evropskynm K4~mirem, Barth, Hochstetter a Kanitz. NMkolik nepatrnych me~etifiv a docela nov3?ch kostelhftv, rovn6 ~irok6 ulice nmezi dosti iiUhlednymni domy, jedno ndm~sti a jaka'si tureckad kula (v~2) star'ch begiv, tot v~ecko, co V Kazanlyku je lo*

Page  148 148 148 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. pam~tno z vkci lidskou rukou zbudovanych. Na zdipadnim konci stoji tensky klhLter, dv~ ni'zk6 budovy -s kostelikem, okolo jc~hot zevnej-'i zdi se vidi pino hrobifiv ruskych vojiniftv a bulharskych dobrovolnikifiv z posledni v~iiky. Ve v~ilce Kazanlyk dvakra~te byl vzat od Rusdiv. Kdyt od nich po iistupu Gurkov~! opu~t~n, ba~ibozuci m~sto zapdlili, ale (tiak aspoft mi v'ypravovi~no) z omylu polotili ohefi ne v ki'estanske' ~dsti, ale v jedne' tureck6 dtvrti, kter.A skute~nC- vyhofela. V onom klttefe Turci stihli mnotstvi' ten a d~ti, utikajicich z vesnic, a s tim nebohym lidem si natropili nejhorgi kratochvil. Kazanlyk je m~sto nov~ho pfivodu. Poprve se jen miniochodem zponiinA u Had~i Chalfy v 17. stoleti. Die vypravov.ani samych obyvatelfiv vznikl v dob6 nevelmi ddvne' splynutfiin n&.kolika vesnic v otevi'en6 zahradni m~ste~ko bez bradeb. PNstovdini rfi~i a vyroba rfitov~ho oleje je pfedni zvla.~tnost mistinii. Av~ak prtimysl ten neni obmezen na Kazanlycko. Uzemi jeho d~1i se na dva p.asy. Jeden se prostird pod6l ifipati Star6 Planiny a na ji~nini fibo&i Sredn6 Gory od Panagjuri~te at k Nov6 Zagote a nma sv~j stfed kolem Kazanlyka. a Karlova. Druhy, pdivodu nove-j'iho, ~iise~po severnim tipati Rhodopy od Pektery ai do okolije Konugsk6. L 1881 v cel6 VWchodni Rumeiji firoda rd~ovA sedena na 33/4 millionfiv ok kviti; z toho 11/2 millionu ptipadA na okoliji Kazanlyckou a vice net 1 million na Gjopsu (okoliji Karlovskou). Na severni stran6 Balk.Anu rfitov3?ch poli neni, leda n~Cto malo v nejblit~im sousedstvi Kazanlyka u Trjavny. Rfi~e se p~stuji na polich jako vino nebo chmel; ki'oviny nasazeny jsou mezi hlubokymi briazdami a na, zimu se pone-kud zahrabuji. Dali se nejen v teplych dolin.Ach, ale i na hordch; byl jsem ptekvapen, vida sady rfitov6 pod bukovyrmi lesy Sredn& Gory u Kopriv~tice v nadmofske' vy'sce 1000-1100 metrCiv. Rilte ma kvOt nepln~, bledo~erveny, i'ideji bily* a ptinalleti tifem druhfiln (Rosa damascena, sempervirens a moschata). Buihati ji jmenuji' budT po turecku gfil, budT po tecku trandafil (,rotarrdcerv~.ov); olej rdltovy nazfvaji trandafilov~o, gidovo nebo rozovo maslo. Slovo S'ipilk, od n~ho2 md jm~no vesnice Sipka u prostted tkchto sadifiv, znamend jen planou rdti, nd~ ~esk' ~ipek. ZnV" rfiiove' jsou v kv~tnu a ervnu. V0t2ek je velmi nestejny. Olej se mMi' zvhi~tni mirou;. jeden muskal (6i mu~kal) se rovnd 1 1/2 drachm~. 3) Ph destillova~ni spotfebuje se 8-16, prfim-~rn6 10 ok kviti na vylisovAni jednoho muskalu. Olej ma vilni pronikavou, kterd n~kteri~m osobdin byvAi i neptijemnin; nejmen~i ldhvi~ka ye velikosti bobu stadi, aby vonOI cely Wa. Vylisovane' rale 6i,hncj rilovj" (tur. gutboklulc), vyhozeny ye velikychi &rnavych kuptich na kraji okolo, osad, zdaleka prozrazuje tento prfimysl obzvlA~tnim puchem. 3) Mira ta je pfivodu vtchodniho. 3liskaU znamen~i arabasky v~ihti I'/2 drachmy.

Page  149 Vfroba rfdoveho oleje. 149 Pestovanim a destillovanim zabyvaji se vice kiestane, nezli Turci, kteri v tomto prfimyslu mraji podil dosti nepatrny. Pri sbirani r&ii a vyvaiovani oleje v zvlastnich 2eleznych kotlich zam6stnany jsou nejvice ieny. O dejinach tohoto prdmyslu jsem se pri veskere zvedavosti niceho dopatrati nemohl, nebof tradici o jeho pocatcich, zda se, neni. Rfiove sady, prirozene i pestovane, na poloostrove jsou neco prastareho. Herodot (8, 138) v popisu Makedonie vypravuje no zahradach, jezto pry byly Midasa syna Gordiova, ve kterych rostou rfize samorostle (avro'tara ()od(6), inajice kazda listkfiv sedesate a vini vynikajice nade vsecky ostatni". Lezely pod horou Bermion, pro zimu a snih pr? nepristupnou, tedy na pokraji v2dy zelenych haijfv primoti makedonskeho, v sousedstvi Olympu a vodopadfiv Vodenskych. Jini anticti spisovatele velebi rf&e zeme Edonsk6, jmenovite stolist6 rfie makedonske okolo mesta Filippi v poli okolo nynejsiho Seru a Dramy, kde se za nasich dnfiv na miste rfzi pestuje slavny tabak. V pamatkach z doby rimske se zpomina zvlastni slavnost jarni, ireena Rosalia. Ale ze by mezi rfizovymi zahradami antickymi v Makedonii a nynejsimi v Thrakii byl nejaky svazek, z psanych pramenfiv doliciti se neda. Vyroba r&foveho oleje ma svou vlast v Indii, v jizni Persii (Sitaz) a v Egypte a odtud snad teprve za dob tureckych prinesena byla do krajin mezi Rhodopou a Balkanem. Samy terminy teto industrie nejsou ani recke ani slovanske, ale orientalske. Turecky zemepisec Hadzi Chalfa v prvni polovici 17. veku pravi jen o Adrianopoli, 2e tam jsou zahrady rui2ove a ze voda rfiova je jednim z hlavnich vyrobkiv tohoto mesta.4) Pop Konstantin (1819) zminuje se o rf&ovem oleji toliko u Karlova, ani ne u Sipky. 5) Vysoka cena rfizoveho oleje byla pricinou, proc se pestovani rfzi v Rumelii za poslednich let tak velice rozsirilo a zdokonalilo, vice nez ostatni odvetvi zemedelstvi. V okoliji Kazanlycke je nyni rfiemi posazeno dvakrate tolik pozemkfiv, nezli za posledni doby turecke (1883 5383 uvratuv). Vyvozem z Kazanlyka zabyva se 5 —6 kupcfiv bulharskych, kteri za obchodem tim jezdi az do Francie, a zastupce jedne firmy nemecke (Imsen), ktera sama vyv2ai '/5 veskereho rfioveho oleje z cele Rumelie. Vesnicane bulharsti, pestovatele rf.i, nekolikrate se mne naivne ptali, co vlastne tam v,Evropt" s tim mno2stvim riuov6ho oleje delaji? Pred valkou jeden muskal stal 13-16 grosiv (zlata lira po 104 grosich), 1879-1884 30-36 grofiv (lira po 133 gr.), ale 1885 4) Hadzi Chalfa, Rumili und Bosna, fibers. von Hammer (Wien 1812) str. 13. Srov. Hammer, Gesch. des osm. Reiches 12 147. 5) V Karlovu, kde kresfane tehda tvorili jen jednu ctvrtinu obyvatelstva, byly Qoo8vLuai v ac-vTj TE x Ql cVV 4ti ro TQL VTac Lv(PIvvS IXavalI, O&4Ev tdayovfL -To 2VEV6Ya TOcV 6QO&V, Tr xalcdovEvov xoLVcS ooo6Gtcraa xoai Toj X TCoV QOScov f laLov, 1trOL Td eVQOV. Konstantin str. 36. V Sipce (str. 33) obyvatele nejvice Y'EcQyoi.

Page  150 150 150 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. skiesi na 18-23 gro~dv. Klestdnii cen je pfirozen6, nebof plantace rM~ se MNi, ale vy'voz oleje zdsta'viL stejn~. Nyni po krditk~m rozvoji prihnysl ten zase chdtrdi a znalci mysli, te ~aserm mnohM sady rfitov6 se obr6dti zase v oby~ejne' pole. 6) 0 de-jindch zdej~i kondiny vime velmi m~ilo. Samo jme'no Tulovsk~ho pole vede k antick6 Tyle nebo Tylis, krdlovsk~mu sidin Keltfiv, ktei'i v 3. stol. pted Kr. znepokojovali ve~ker6 sousedstvi, ale brzo od okolnich Thrakifiv byli pfemno~eni.7) Dubrov~an Pavel Gjorgjie' v 16. stoleti znd zdej~li kondinu pod jmn~nem Tutlia. I) Jme'no Tulovsk~ho pole se dte take' v kronice bulharsk~ho mnicha Paysia z 18. v~ku. lkeka Tun~a. jme'no sv6 mn6 jiz' z doby fimrsk6, kde slula Tonzus, jakkoli to, zdj. se, neni nejstar~i jeji celkovy n.Azev. 9) Za star~ho i stfedniho v~ku hlavni osada v poli Kazafflyck~m se nalezala na zdpadnim jeho konci, u vesnice Golemo Selo, kde se spatifuji na iipati Balki~nu u vchodu do rokliny, ze kter6 vyplyviL Hka Tlza (tur. Monastir -deresi), zticeniny velik~ho Utverhra~nn~ho hradu ze sthdav~ch vrstev kamene a cihel, popsane' ji2 od Bartha. 10) Okolo te'to zticeniny b~i zbytky star6 dltid~n6 cesty, kterd sleduje podnoti. Balk~inu ji2 v sousedni dolin~ Gjopse; odtud se obracela patrn6 ke Star6 Zagoie. Dolinou Ti~e jde pak od hradiWt horskiL stezka nahoru ptes Balkdtn do Sevlijevska a Lov~enska, onim vrubem, ktery~ se v hifebenech Stari6 Planiny rozezndva'i ye vyhlidce z chlum~v Plovdivsk,~ch. Na tomto hradi~ti neda'vno nalezeny dva kameny se zv~tral~mi nipisy, kter6 11) Iliev op. cit. str. 61. CTaTHICThIqeC9c1Ii rcaJzelapb Ila CTapo-3aropc~cduii aenftpTaMCHT'b za, 1882 str. 29 udalvA ve~keru produkci rillovho oleje v cel6 Rumelii rokii 1881 na 1421 oku 322 drachem, z 3,791.486 ok rfiz'ov6ho kvktu. VWroba oleje d~lila se die okoliji nlsledovn6: Kazanlyk 552 o. 308 dr., Karlovo 413 o. 133 dr., okolija Srneno-GorskA (okolo Rachmnanli -na JZ od Kaza~nlyku) 187 o. 72 dr., horskd vsi Oirpanskd okolije 97 o. 76 dr., Pes'terskA okolija (v Rbodop6) 52 0. 362 dr., Stara' Zagora 48 o. 42 dr., okolija NovoZagorskAi (v dolin6 Tundl'e mezi Srednou Gorou. a Staroti Planinou), 33 o..0'60 dr., okolija OvechlmskA (na SZ od Plovdiva pod Srednou Gorou) 33 o. 225 dr., Plovdivsko 2 o. 166 dr., okolija KoniigskA (v Rhodop6) jen 99 dra. chem, Panagjurskii jen 76 drachem. N~kter6 pokusy ud'in~ny tak6 i na tnreck6 ptidW v dolin6 Ardy v Rhodop6. 7) 0 Tyle a. Tulovsk~m poli srov. miij Mlnek v Nas. d'es. musea 1876, 686 a v zasedacich zprAvAch kr. spolec'nosti nauk od 4. prosince 1876. ') La provincia di Tulia e Zagora, qual tende verso Andrinopoli. Maku'sev, Monumenta, historica Slavorum meridionalium 2, 247 (ti~tno Julia; ouravil Drinov v Per. Spis. 7, 13). 9) Ze Heyrodotfiv 'Ae-cqxO',, ifeka A~49rcxog jinych, je Tundia, dovozuje Tomasehek v Osterr. Gymriasialzeitschrift 1878, 207. "0) Barth, Reise durch dna, Innere der Europ~isclhen Tfirkei, Berlin 1864 str. 33 (jeho B-iijk Oba je tur. jrn~no pro Golemo Selo). Barth se zmifluje i o fimskfch silnicich v td krajin6 a o horsk6 stezee, po kter6 se pi'ijde od Golemna Sela za 10 hodin do Lov~e.

Page  151 Staro~itosti. HrAd Krim.11 161 se nyni nalezaji' u okolijske' sprdvy v Kazanlyku; jeden je latinsky oltdtt snad Apollonfiv, druhy mAt nezfetelny nalpis itecky. ") Za stifedov~ku tento hrad se nazyval Kritn (Konvvdg, Kpovvod; Byzantinctiv) a cel~ kraj die Tund~e od Gjopsy do Slivna slul Kribnskad zemey. Idrisi (11503) se zmifiuije o cest6, kter.t vedla. ze Sr~dce za jeden den do ~Stobuni" (Stiponje u Ichtimanu), odtud za 6 dni do hradu Arem's 6i Akruno's, le~iciho pod horami, pak do Beroe a ddleji k Cafihradu - k t~to cest6 se pilipojovala v Akrenu druhaL z Vidina, pilichdzejici ptes Loved. 1 2) V pamat.. kjich byzanlinsk~ch a bulharskych pilich.Azeji Krin a Boruj st-Ale vedle sebe. Die vypravovdni Nikety Akorninata cisait Iz~tk Angelos po ne~fastn~m tateni na Bulhary 1190 utikal skrze Kribn do Beroe a Latini 1206 na. v~prav6 cisate Jindilicha k Beroi zajeli at k pomezi Krinu. V privilegiu, kter6 cisat As~n IL. (asi 1-930-1240) udAil Dubrov~anifim, jmenuji se mezi PrE~slavi a Odrinem (Adrianopoli) zemn~ Kr'inskdt a Borujsk.z vedle sebe. Na po~Atku 14. stoleti panem Krirnu byl mocn~ boijar Eltimir. Jeho fizerni sahalo od bradu fe~endho Kopsis (v Gjopse) do Slivna, obsahovalo tedy celou horni dolinu ffeky Tund~e; Jambol a Rusokastro jemu pifivodn6 nepattilly. Byzantinci 1306 na. tateni proti Eltimirovi obrfitili se zrovna k centru ji~nich hranic tohoto territoria, ke hradu Rjachovici u Star6 Zagory. 1)Je4t6 na mnapdch 16. stoleti (u Mercatora. 1589 a j.) 'zaznamen.An je Gornus, Gorinus na sever od Plovdiva, ale jrn~no to je vzato z Idrisiho, ktery zem~piscifm tehdej~im byl znjrri v 1atinsk~m zpracovinii. 11) I ostatni obruba Kazanlyck~ho pole je plna stop starych podhorsk~ch bradisk a osad, ku pt. u Sofulari pod Balk.Anem, u Titrije a Buzova (Buzov grad ji~n~ od Kazanlyku) v Sredne' Gofe atd. Piled lety pr*~ jeden kupec v Kazanlyku (Don~o Vasilev) mM stary bulharsk~, list c~fsk~, psan~ pismenami ~erven~mi a dern'mi se zlatym podpisem, obsahujici darov~ni ne-jakych pozernkii v horaicli u Gabrova a Trjavny, ale zemife1 na cest6 v Catihrad6 a pan~itka ta, kterou v~dy se zv1d~tni pietou nosil u sebe, s nirn zrnizela. Sly~el jsem krom~ toho (ye Slivn~ 1884) o jak6msi hrnci se ze')Die nAkresu, kter~ mi din, 1883 v Kaloferu od jednohio samouka, vytiske'ny v Arch. epigr. Mitth. X, 101. 1 2) Tomaschek, Zur Kunde -der Haemus-Halbineeel IL. Wien, 1887 str. 31. 32, 44, 45. 13) Cisaff Iz~ik utlikal 8&" TOi35 IF7yopvov KqrjvoiU 7ro' r v B,-90Iriv a eisaif Jind'rich zajel piptu Kgrjvoj xc4t Bogb~g, Niketas str. 562, 852. Listina Asknova u Miklos'ide, Monumenta serbica p. 3. Pachymneres II 445, 447, 559 o Eltimerovi, p~inn v Kqovv6g-. 14) Ze Kran by], ne jak se posud tvrdivalo, ii Karnabadn, ale' nezi Beroi RPodunajim, pifipomnenuto ode mne v 'jednonm listii k zesnulftu pi-di. Brunnovi v 0d~sse 20 br'ezna 1878, k n~muz' se, on odvoliv4i ye sv~m 'lepHoOMpbe 2.36 ejej hiedati slu'i na hradisku ii Golema Sela, dovozoval j'sem v Per. Spis. 9 (1881) 43-44 a v Arch. epigr. Mitnh. IX 102. K mym dfivodilm pf istoupil i Tomasehek, Zur Kunde der Haemus-Halbinsel. 2, 45 ii vykladu routierfiv Idrisiho.

Page  152 152 152 L 6. Kazanlyk a Gabrovo. tlel'mi listinami, kter' byl vyordn u Golema Sela, s podottenim, 2e take' v okoli Slivna vykopdna byla. kost, na nit byl navinut. dlouhy ferman, jejt pr~ prodali na Rus. Ale v~ecko podrobn-j'~i ptani p0 tOchto nalezech bylo marn6. Kazanlyk m.A jeWt budoucnost. V~ecky krajiny pod~l jitniho iipati Balk~nu se svymi prdmyslov3?rni ni~stetky, svym podnikavy~m obyvatelstvem a velikou hojnosti vodnich sil. povznesou se k nove'mu 2ivotu, bude-li jednou zfizena. teleznice k jejich spojeni, od Sofie ptes Ziatici, Pirdop, Sopot, Karlovo, Kalofer, Kazanlyk a Sliven at k Cerne'mu rnoti. Stavba jeji nepotkala. by se ani s veliky~mi terrainov)?mi nesn.Azerni. Od Kazanlyku at k Sipce rovina, protkarni mnotstvirn horskych potddukfiv, ale mistern pis~it, je dosti jednotvjrrniL. Hlavni okrasa jeji jsou ojedin.l6 rozko~n6 oifechov6 lesiky. Pod korunami starych stromfiv mezi bujn~m jich podrtistem Turci a Turkvn~ v zedran6m od~vu prjiv6 shirali otechy. Divoci holubi a sivi sokolici poletovali kolem stromfiv. Nejkri~sn-j~i vysokorostl6 star6 stromy zastifiuji yes fe~enou bulharsky Chasit, turecky Chask~i, 'apIl cest6 od Kazanlyka k S'ipce. Obrovsk6 rozm~ry stromi'i a hojnost vod a stinu vzbudily podiveni slavn~ho cestovatele p0 sti'edni Africe Bartha, ktery? skrze tutu osadu projel 1862 take na podzirn za sklizn6 okechov6; on podotykd, 2e otechovych stromni'v takov6 velikosti nevid~l. ani v MaI6 Asii. Tehda vesnice 1)yla. docela rnoharneddnkAd a vypadala pry jako pravy r6-ij, ukryt~V inezi bdje~n6 libeznymi sady. 1") Nyni je v~ilkou zpusto~ena a sotva lbidne obnovena; dv~ titetiny obyvatehi'v jsou Bulhati. Za vjilkv ceI6 obyvatelstvo Kazanlyck6ho pole, kter6 slon2ilo za boji~t~, opustilo sidla svd a zkusilo v~ecky fitrapy fit~ku do dalekychi krajin; Dejprve po iistupu Rust'v utekli Bulhar-i a po obratu v~lky dali se na iitk Turci. Jm~no t~to osady, kter6 se na rozmarn1~ch koncich poloostrova opakuje (vsi a rn~sta. Chask~i, krajiny Chasia, Chasika. choria u SolunU na Chalkidike, Chassia v Thessaiji, Chasikia u Cern~ho imofe nad Sozopolern, kondina Chas v Albanii atd.), je zbytek ze star~i tureck6 terminologie stdtni. Chas znamenalo korunni statek, a sice byly chasy rozlin~ho druhu, pfipsan6 k u~iv~ini sultirnk~m, vezir~im, dvorsky'm uirednikfim, sprdivcfini provincii', beglerbegt~in i sarndtakbegfim atd. 1 6) Na pokraji doliny se v pravo. na podnoti ~edych st~n Balk~inskych spatfuje velikfA yes JTinina (2217 obyv.). Osady v okoliji Kazanlycke' jsou vuiibec velik6; tfi obce inaji pfes 2000, 12 obci pf'es 1000 obyvateluiv, 6im2 se li~i od drobnych visek v poli mnezi Srednou Gorou a Marici. V n.E~kterych osaddch pfibylo posledn~, in~co builharsk~ho obyvatelstva. odjinud, dilem z hust6 zalidn~1)Barth, Reise durch das Innere der Europiiischen Tuirkei str. 24. 1)Hammer, Osm. Staatsverfassung 2, 179, 245 a 250 sld.

Page  153 Z Kazanlyka na Aipku.13 153 n~ch hor u Gabrova a TrJavny, di'lem ze Sredne6 Gory. 17 ) Na vY~irnich Balkainskych prostiraji se tak6 lesy, jmenovit6 na hofe Uzanske' nad vesnicerni Sipkou a Sofulary, kde mezi star'mi buky vystupuje i n~co jedli. V lesich tech je vedle srn a kancfiv mnoho drave' zv~fe: medv~di, vIci, Ii~ky, dive' kooky a ~akali (6ekali). VIci v zini6 z celkho Balkdnu sl~zaji do pole a st~vaji se velmi nepohodln~mi, prote2 se na nC~ ~asem odby'vaJi' velik6 krajske' lovy. 181) V lesich Balka'nsky~ch ov~em nesch~zeji i vev-erky (kadte-rica od kate'ja lezu, dr.Apam se) a kujny skalni (bjadlla) a lesni (zdtka). Nad Jeninou se nalezA na hbfebenu u sam6 hranice bulharsko - rumelsk6, zrovna nad prameny feky Jantry, mezi bukovym pralesem mistnost, fedenjL Buzludz'a. To je misto pro novobuiharskou historini pamtdtn6. Tam padi HAdM Dimitr As~nov, vojvoda bulharsk6 povstaleck6 legie, kterd 1868 z Rumunska pi'es Svi~tovsko sm~de vpadla do Bulharska, ale v lesich Trnovsk~ch a Gabrovskych ve dtyrech bitkdch byla potifena od rychie sebrani'ch vojsk tureckych. Had~i Dimitr s 25 mu2i prodral se je~t~ a2 na hteben Star6 Planiny nad Kazanlyk, ale tamn byl obkliden a zahynul se svymi po jundcke'm odporu. N~kei'i zajati ob6~eni od Turkifi v sam~rn Kazanlyku. 19) Bli~eji k hordni zjevuji' se v levo od cesty dv6 mohyly, opat'en h~bokm zditezem pro batterie tureck6. Na ti'etiy kter6 v prav~ku pochovali ne-jake'ho thrdcke'ho nebo keltick6ho krdtle, b~Id se novy) mramorovy pomnik bitevni. Vedie se prosti'ra' &~jnovskad Iorija, husty? ha'j u' vsi SeJnova. asi tii kilornetry od Pipati florsk~ho. Vstupujeme do oboru Sipky a jejich bitev. Ostrovovitiy les SejnovskV v rovn6rn poli s pozadim osn62en~ch hor Balk~insk3?ch zndm jest i nej~ir~im kruhfim ze slavn~ho obrazu Vere~daginova, ktery? pitedstavuje Skobeleva, jak po WMtv na bMou~i cvdlhi,pod6l ~ikfiv vit~znych vojsk v poli pted t~imto ha~jem, s Balktdnern v pozadi. Nebude od mista piipomenouti si v hiavnich rysech tehdej~i >uddilosti. Rusove' obsadili Sipku po pifechodu Gurkov6 pifes Hainik6jsk6 sedlo kombinovanymr ifitokem z obou stran, od Gabrova iod Kazanlyka; Turci na vrchu se stafe~n~ hij ili a posl~ze v noci uklouzli horami na jihozdpad.- Kdy2 pak Gurko byl pifinucen k iistupu, posici na horsk6m prechodu u Sipky zaujalo pR praporLiv bulharskych dobrovolnikfiv, cokoli jich zbyvalo po katastrof(Zagorsk6, -a s nimi p6i pluk Orlovsky. Dne 8. (20.) srpna 1877 Sulejman pa~a pi'itrhl od Star6 Zagory a2 ku podno~i hor. Na7) L. 1881 pfrst~hovalo se do okolije Kazanlyck6 34 rodin bulharskfth ze Stard Planiny a od Adiaru, odst~hovaio se 83 rodin tureckfch. Iliev Str. 22. 18) V Sredn6 Gofe zjevuji' se medv~di jen 6asem u Nov6 Mahly na vychol od Dcrventu. 19) Hroby Hadii Dimitra a jeho soudruhuiv byly 1881 nalezeny a 1885 postaven u nich pomnik.

Page  154 154 154 I. 6. Kazaulyk a Gabrovo. zejtfi zaeal zb~si1Y iU~tok na horsk6 posice. Boj trval pd dni a pRt noci, s nejvk~i'm napjetim sil z obou stran. Bulhar~ti dobrovolnici ha'Jili na kvap zafizen6 zdikopy s odhodlanosti, ktera. se vyrovnala staroznaim6 vvtrvalosti fadovych vojsk ruskfch. Jednu dobu se Turci dostali tak vysoko, 2e ovlhidali ji2 i P'stupni ~alru vojsk ruskych. Plichod generala Radeck~ho, velitele osme'ho sboru, s eerstvy~mi posilami Sipku uchr.Anil piped pi~dem. Sulejmnan bez.ohledn6 hnal nejlep~i _prapory tureck6, vycvi~en6 v horsk~ch bojich s Hercegovci a Cernohorci, vzhcru k zdkopfim, ze kterych ru~ti a bulhar~ti stifelci z bezpe~nOcli ikrytflv pou~t~Ji zdhubnou palbu, podporuj ice ji i kameny, shora svalovanymi. Dne 15. (27.) srpna ve~er v~e utichlo. Od t6 doby se boje zdej~i obmezily na male' denni poty~ky, na vojnu oblehaci. Jen 5. (17.) zji strhla se MMt~ bitva, kdyt se Sulejman pokusil o noc-ni pr'epadeni. Potom, nastala zirna, na horsk~m ptechodu v~e se zasulo sn~hem, predni strdi~e mrzly v zjive-jich pod silou ledovych v~trfiv, a~ teprve konec roku pi'inesl rozhodnuti. Po padu Plevna velikdt vojska ruskAi koncentrovdina v Gabrovsku ku pifecbodu do Rumelie. Prvnim. tkolem bylo obklkeni tureck6 arm.Ady u Sipky, kter6 velel po Sulejmanovi Vesel pa~a. Lev6 kfidlo (dv~, divise ps~i) pod kni~etem Svjatopolkern Mirsk~m mJo, sestoupiti pi'es Jeninu, prav6 (1 divise jizdy, I p6i, 1 brig~ida stfelcifv a bulhar~ti dobrovoinici) pod Skobelevein m~do -sl ezti ke vsi Imitiji a Radecky sdim mMd udeikiti v centru na ves Sipku. Pochod obou kMde vykondn za tuh~ch mrazacv v hlubok6m snehu. Bulhar~ti sedldci s lopatatni pracne upravovali stezniky ku pitechodu; d~1a vledena na sanich a misty nesena od vojdkdv na rukou. Dne 27. prosince (8. ledna) sestoupilo lev6 ktidlo u Jeniny, ale ultok jeho od Turkfiv odra~en. Nazejtiti se Turkdm v tile ohjevil na dn6 pole Kazanlyck~ho Skobelev, o jeho2 pohybech nem~li zda~ni. 1;Rusove' udefili se v~ech stran. Sttedisko bitvy by] zmin~n~ les u S~ejnova. Vesel pa~a po urputn~m boji se vzdal s 32.000 mu~i a 93 dMy. V de-jinalch vojsk bulharskych Star6. Zagora, Sipka a Sejnovo jsou jm6na plndi vyznamu; tam dobrovolnici bulhar~ti po, boku vojsk ruskych obnovili stariy vdledny Iesk jme'na buiharske'ho a tam byla ~kola miadych du'stojnikd~v potomni arm~idy bulharsk6. Zrovna 2 h. 20 m. od Kazanlyka pfirazil jsem, do vsi Sipkcy. Byla to, jako Vetren nebo Kalofer, stardi osada 6ist6~ bulharskdi, dtive opatterni vysadami, v ni2 se je~t~ za cesty Grigorovi~ovy chovaly v~elijak6 rukopisy starobulharsk6. Pted vd~kou m~la. 700 domtv a nale~ela k nejlep~im cel~ho okoli. Za vdlky 1877 iipln6 rozkota~na a srovndtna se zemi. Za m6 cesty bylo ji2 988 domifv obnoveno. Mezi nimi stoji jedna prav~kd mohyla, venku za osadon ikadi se jich ~est a dale jich je rozptyleno jests vice. flned za poslednim dom~kern za~ne se vystupovati do vrchu. Utvar ptidy je asi ndsledujici. Mezi dv~ma soube-zny'mi hlubokiymi

Page  155 gipiks.15 155 dolinami, ktere' uistim svym se otviraji do kotliny Kazanlycke", vybihdi ostroh, po obou bocich strmy, ale na. hifebenu sv~m pon~kud pozvoln-j'i se skha'ne-jfci. Takoikka, na, nose tohoto, ostrolu vine se Menymi klikatinami silnice, zarytdi v t~sn~m hlubok~m iivozu. Pi'ese v~ecko opravevdni easto by~vd iipln6 vvphdchnuta horskymi pi'ivaly a podobAi se korytu ne-jakU bystfiny. Na, mistech, kde ostrch se vyvy~uje o ne-jaky nov~ taras a kde silnice prfebihdi z lev~ho jeho boku na pravy? nebo naopak, pozrnivaly se posice z v~dky: tu dfev~,n6 kfi'ie, tu zernijanky., hlin~ne' to polopodzernni budky, ye kter3?ch vojdci zimovali, fa~iny, zdkopy z nane~en~ho kameni aW. Ji2 v poli mMl jsem vyhlidku na, temne' climury nad vrcholky a pfi~el, ka~dou chvili do pifivalu jemn~ch krifip~i.L lhnanych studentr vichrem do jesenni krajiny. Od vesnice Sipky do Ga-. brova. jeli jsme 5'/, hodiny, ani ze sedla. nesle'zajice, namnoze ov~eni jen krokem. Mraziv3? Oir prord~el v~eckv kosti (bylo, 294. za'i) a pfii~ern hvizdal telegrafnimi drdty u silnice. NazpRt o tvi ral ose kr~sne' panorama: cele' pole Kazanlyck6, za, niM Sredna, Gora. jako nepatrn6 nizk6 pdsmo, ddile ~irdi niina thrdickjL a za, ni zteteln6 hifebeny Rhodopy. Ale nebylo stdni k vvhlidkrni. Brzy jsme se octli v oblacich a mllidch, zmihi ni jsouce metelicii smi~ene'ho deWtS a sn~hu, kterdi v~emi silami vktrn.~mi bila, koni ijezdci do oUl a jako krupobiti se odrd~ela na kau~ukov~rn phi~ti. PoceStnych jsme potkali DnAramn6 mi~o. Hospod po cel6 cest6 neni. Ostatn6 i za. nejkrdisne-j'iho po~asi na vrchu v~dy byvji vktrno; teply proud z ni~iny thrftck6 se zde potka'va se studenymi v~try severnimi. V zim~- tu pteletuje snih jako l6tavy' pisek na pou~tich a ob~ doliny po obou stranalch ostrohu U'iplnC pry? b~vaji zavdty, pro~e2 silnici z onoho ostrohu pifese v~ecky projekty nikterak pifelo~iti neize. Kone~nC, jsme stanuli na sedle, u pamdttn6ho z va'lky vrchu. sv. Nikoly. Nejvy~~i misto silnice le~i die ruske'ho m~ifeni 1334 metrav nad moifem a 700 metrfiv nad vesnici Sipkou. Piped lety stdly tu zticeniny jak6hos pry hradu Marka, krale, jeho2 ciheln6 zaiklady se pry? jeWt poziijvaji. Trosky rozne~eriy ke stavb~ silnice i tureckfch strd~nic (Ikarautly a bekleme'). L. 1827 byla, zde, die vojenskych spisfiv ruskych, jen p6~inka, pro vozy mdlo sch~ndn. Silnice vystav~na 1837 za, cesty sulktna Mabmuda, a 1855 opravena, pro sultdtna Abdul Med~ida. Vedle ni se pracovalo prdtv6 na, n~kolika, velikych pomnicich mramorovych; de6-f, nemilosrdn6 mrskajici do tva're, odehnal. mne ode eteni jejich ntdpisu'v. Misto se podobd hfbitovu: stoji zde velikdi mramorovdi pyramida, podobna' on6 u Sofie, a mno~stvi pomnikfiv rifiznych pluktiv anebo i jednotliv3?ch osob, a vedle toho prost6 hroby, zdoben6 jen dkev~ny~mi kitii. Vyhlidka na, sever je pfekvapujIci. Vidime krajinu docela. rozdilnou od teplfch rovin rurnelskych. Jako kolorovandi hasyreliefni mapa le~i pfed n.Ami rozesttena, temnnozelend hornatina,

Page  156 156 156 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. lesnati, prorytd hlubokymi i5.valy potoki~iv, ze kterych se tvoti ikeka Jantra dili, jak se v Gabrovsku kikik, Jeftr, cot je pravA bulharskiL forma Woho jm6na 20) (latrus Rimanfiv). U 2lutavych polidek rozpti~eny jsou nesouvisl.6 skupiny chatrnych chaloupek: zde lid6 jit nebydli ve velikych osaddch uprost'red bohatych poli, ale po kolibadch v chudobn'i-n horsk6m z.ilesi. Balkain, kter~ na jih k Thrakii spadtd jedniim strm~in srdizern, na, sever se skhini velmi zvolna spoustou hustO porostlfch vyb~tku'v, na mnoho hodin cesty Mirokou. Na severu pozorujeme, 2e v dalce vrchy a lesy pfestdvaji a 2e se tam za~indi nizktL, bezlesd rovina podunajska. Blizko na's v iivale mezi lesy se ~ervenaji hust6 sraten6 sti'echy ni~sta Gabrova, z n~ho2 za valky den co den dobte vidali stkelbu na. vrchu sv. Nikoly. Spatrujeine tak6 eiru silnice, vedouci odtud do Sevlijeva. V~e co vidime i ndrodopisne- je jiny kraj, net Kazanlycko, zem6 6ist~ bulharska; v okoliji Gabrovsk6 neni a nebylo ani jednoho musulniana. Gabrovo (764~6 obyv.), do kter~ho j'sem pfirazil v nejhor~i pliskariici, hned na prvni pohied se ohla~uje co m~sto docela ki'esfansk6, bez d~amiji a ininarettiv. Tu ji2 nejsou stavby tureck6, ohraten6 na venek smutn~mi stmami, ale pravideln6 zbudovan6 dorny s krdmy v prizemi a s velik~mi okny v hornim patte, hust6 sestoupl6 po obou strandch t~sn6 ulice. Velik6 otevfene kr~imy, 6i1 inch po ulicich a hukot temeslnick3?ch strojftiv ~icich 6ini na prichoziho jist~ dojem. Stfechy domcifv jsou pokryty velikymi a t~tkyrmi deskam-i bfidlicovymi k ochran6 proti horskyrn vktr~m a bontini. MWsto se rozklddjL po obou strandch feky Jantry, kter.A zde pada pi'es ~etne' nizk6 pefeje, probihajic pod ~esti mosty. Hlavni prdniysly zdej~i jsou jirchdfstvi a Weezittstvi, jmenovit6 vyroba no~tdv a jatag.Antiv (prve i pu~ek'). Krom~ toho se ye velik6 mite pracuji gajtany (pryirnky) a vln~nyr Sajak. Z ostatnich fernesel zniinky zasluhuj,- ~evci, soustru~nici a hrndti. Gabrovo je sttedisko ~okolije", pati'ici ku krnaji Sevlijevsk~mu. De-jiny inistni zname jen z dob nejnov~j~ich. Ve spisech star~ich o Gabrovu neni zminiky, jako2 vfibec material pro historicks? zem~pis severniho Podbalk.Ani je velmi cliud~. 21) L. 1798 Gabrovo vypdleno od vojsk kapudan-pa~e Husejna, kdyt s velikym vojskem nckdzan6 holoty, hlavnL~ toldn~ft'v Krd~alijsk3?ch, Uhll k pokokeni odbojnika Pasvana na Vidin. Ale potom rychie se spravilo. Gabrov~an6 patrn6 jit b~hem 18. stoleti se byli vzmohli 20) Petr Bogdan 1640 pige Jetar (Acta BuIg. eccl. 78), metropolita Artsk~r Meletios (t 1714) ve sv~m novoifeck~m zem~pise (Venet. 1728 p. 415 a) xo~vci3 iEE.Jantra se zd~i b~fi tvar vice tureckS'. 21) Die vyprAvek domorodefiv n~kterd z pi'lednich rodin v Gabrov6 a v ElenO jsou pry ptfivodem maloasiatsti krfesfan6, turecky miuvici, Mi tak zvani Karamanliji (jedni pryr z Kaisareje v Kappadokii), ktefi asi v minuh~m stoleti se tu za obchodem usadili. U jedn6ch pry se vyskytovalo vz~icn6 nyni' byzanfinskU kirestni' jimno Andronik.

Page  157 Gabrovo.15 157 co kupci; chodili do BukurekLi, kde celd jedna ulice po nich nazvaina,strada Gabrovenilor', do Bra~ova -a po~itkemn na~eho v~ku do Od~ssy. Mnozi kupci Gabrov~ti usadili se v t~chto mn~stech a vice se domifi nevraceli. V de-jindch osv~ty novobulharsk6 Gabrovo je diftleW6 ih~msto, nebot zde 1835 otevifena prvni bulharskd ~kola, zi'izenA die pravidel moderni pedagogiky. Zalo~ena byla. pfidin~nim zdej ich kupcd~v, usedl~ch v Od~sse, h1avn6 Vasila, Aprilova a Nikoly Palauzova. Prvnim u~itelem, byl po te'm~f tri lk'a slavny spisovatel bulharsk5', minich Neofyt Rylsky (t 1881), a prvotni uspoiiidaini jeji zaikizeno bylo die,vzaijemnnou~ie~n&' rmetho dy Bell-Lancasterovy, kterii se v Bulharsku diouho dr~ela. Ustav pozd-ji roz~iifov~in a zvelebov~in, a naposled vystav~na ivelik.i ~kolni budova s 26 rnistnostmi. Pifed V'alkou ~kola mn~a, ~est tfid reAln'ch a vedle ~koly Plovdivsk6 byla pifedni zdroj osv~ty pro eeks Bulharsko. UMiteh te'm~i v~ichni byli vychovani na Rusi, pe'd kupcdiv Od~ssk'ch. Gabrovo je jednirn z m~ste~ek eist6 bulharsk'ch, ktere' se dlouh~m. prismem tdhnou od Sarnokova, do Kotle po obou stran~tch Balkdinu i Sredne' Gory i jejich2 prd~mysine' obyvatelstvo bylo hlavni oporou kifesfanstva a bulharske' rnarodnosti. V kl6.keife Rylsk~m. se nmezi jm6ny dobro4~innych,ktitorciv" z let tficaltych i tyfickitch nejvice zra6i jiiina rodin z Kopriv~tice a z Gabrova. Turci zde mivali prve jen jednoho agu s tiemi mu~i, poslize nEkolik iiifednikfiv a zaptijidv (2andarmlv). Jen za poslednich dob, kdykoli se v Balkdn6 zjevily n-jak6 dety bulharske', soustifed~no zde na das pon~kud vice vojska. ") Soufasn~ s povstdnirn Srednogorskym (1876) vypuklo male' hnuti po horich Gabrovsk ch a Drjanovsk'ch, ale povstalci (asi 400 mu~dv) v jednom khi~teife u Drjanova rozpraseni od Fazly page, kter' plirazil s vojskem, a dWy ze SUmna. V Gabrov6 na, to zat~eno asi. 90 osob, nejvi'ce u~itelfiv a mlad~ich m~tanfivI aodvedeno do 2aldtfiv Trnovsk'ch. Ale za nedlouho propu~tni. Cerkesi tehda se vyznamenali neuinavnym loupenim a drancovainim, ale ne v m~st6, nybr"4 hlavn6 v sousednim kraji Sevlijevske'm, kde se u Nove'ho Sela. haiJila nmald deta povstaleckd. Za vallky rusko-turecke' Gabrovo slou~ilo za oporu v~eclh operacii na Sipce. Nynii se Gabrovo nalkzai ye stavu prechodnim, jako mnoho jinych m~st v kni'2ectvi.; krajiny horsk6 ponerndhlu pozbyvaji' sv6 n~kdejMi ddIe~itosti, kde~to kondiny podunajske' se vzmaihaji. Skola zdej~i od 1879 je ~kolou st.Atni co redI~ka sedmittidni, velmi si~n6 Dav~tvovandi. M6~fan6 se pki'iifuji o zvelebeni sve'ho prfimyslu; posledn~ zde ku pif. zalo~eny dvE~ prhidelny. Gabrovo pri v~ibiv6 sve' poloze v Balkainske' pfir~dde mezi p~knymli lesy s alpsk `rni 2'2) Kritee pfed v~ilkou byl kajmakamem v GabrovO dokonee Bulhar (Jordan~o efendi Bakaloglu z -Eleny), nebot Turiri myslilIi tim spidsobern pogadavky bulharsk6 uspokojiti.

Page  158 158 158 1. 6. Kazanlyk a Gabrovo. bkidlicovrnii sttechami pon~kud upomndnA na n~kerd n~meckd nebo ~vycarskj mi~sta prfimyslovdi, jetto se honosi zArovett krdsnou krajinou, rozvojemn industrie a shwvou svfth 'kol; pifirozen& podminky k dosaz-eni podobn6ho rozkv~u jsou i zde v~ecky Po ruce. ',3) Lesnata hornatina, ktera tvofi severni svahi Star6 Planiny, je ptehust~ obydlena a sice, jak ifedeno, od obyvatelstva jen bulharsk~ho. Od ifeky Iskru v kraji Orchanijsk~n a od Vakarelu do pomezi tureck~ho Tozluku za Elenou a Bebrovem okolnosti jsou stejne'. Na nove' rusk6 map6 t~chto krajiri na prvni. pohied rnipadny je rozdil mezi bezlesrnii konciianai Rumelie s velikyini, od sebe dosti vzdjilenymni osadamni, a spoustou drobnychi visek, kter6 hust~ vypltiuji lesnaty' terrain cel~ho severniho svahu BalkAnsk~ho. Tyto koliby leii bucT u tekoucich vod, budT jsou napolo skryty na podlesi ye vr~ich. Podet jejich jest velini veliky. Sama okolija GabrovskAi, krom6 m~sta, Mitd nem~n6 ne2 182 obydlerniL mista, ve kterftli 2ije 29,777 obyvatelfov; pr~m~rn6-by tedy pifipadalo na ka~dou osadu 125 duki. Ve skutenosti nejmenMi koliby se skhidaji' z jedin6 chaty nebo dvorce s 4, 8, 15 nebo 24 obyvateli, kdeito neJvRtM mnivaji do 300 obyvatelfiv. U kolibaru'v pifivodn6 asi pifevl~dalo pastyfstvi, arci ye spojeni s nuznymn rolniictviru; za na~ich dniW siln~ vystupuje do popi-edi i'emeslo, ku pi-. v kolibi~ch okolo Trjavny zednictvi. Skrovnd. vy~iva nuti obyvatelstvo choditi i daleko za praci, ku pi-., jak ji2 pov~dino, Da tn do Thrakie. Ve jm6nech se zraM' miro dopisn6 Zlornky, kter6 inezi t~rnito kolibary utonuly (Rteci, Arm~ni, Kuniani atd.); z jin~ch jrnen se vidi zami-stndni obyvatelfiv nebo femesla jejich, a jsou itakovAi, yve kter'Vch utkv~Iy n~pady na'rodniho hurnoru, ov~eii n~kdy nevelmi uhlazen~ho. Q4) 23 ) U mne Gabrovo nez~stalo v dobr6 pam~ti. Zde, jako t~m~f ye v8'ech m~ste6k~ich Balk~inu Trnovsk~ho, jeou dv6 strany, aristokratO 6ili 6orbadliji. dlejin~ch bohati lichv~if, a demokrati CH chudina, kter&6 se v~igniv6 nernividi. Z~igf jejich odnigela Akola, pon~vadz' hlavni u~iteI6 byli rodili Gabrov~and a sice z demnokratuv. (asem fie u vhidy myslilo i na pfeloieni st~itni i e~iky zdejs'i jinam. 24) Jm~na kolib jso4~ ilpln6 iivedena v Afednim seznamu obydlenfch mist v kniz'ectvi (1885). Utvary jejich jsou zajimav6. Mezi nimi vystupuji obyc'ejn6 nuizvy topick6: Zeleno dbrvo, Cervena lokva, Toplels';uimata (houf'3), Tbnrnjeto, Ezerito, Potok, Lisec, (Bakalite (gakali, 9 asto), vge v Gabrovsku, FRnrtuni (fortana bouite) v -Trjavnensku, Lipov Rbt, Papratlevo (kapradiWt), Kotstel (z castellw-m) v Elensku atd. Nejsiln~ji zastoupena jsou patronymica: v Gabrovsku kut pf. Bobevci, Bogdanovci, Boianci (od iensk~ho jm~na Bofana), Mec'kovci, Prodanovci, Popovci, Jankovci, v Trjavnensku Dunavci, Chitrjovci atd. Nov~j'iho rtizu isou osobni jm~na v diminutivech; Spaseta, Todondeta (plur.). Jina ijsou vzata od Eewesel: Grhnnarite, Zlatarite, Semerdtijfi (semer sedlo soumarskU), Narkovite (stroje pf-tdelni), Solarite v Gabro'vsku, Bibevari, Daskari, Noleri, Svinari, Terziji (krej6i'), Svirci (pi~tci) v Trjavnensku, Dolape'fi, Gramatici u Eleny, Katrandiii (sraolafi), Thnpanari (bubenici) u Drjanova. Ntizvy ntirodopisn6: Armenite (Gabrovsko), ArmJankovoi (Trjavnensko), G~nrcite (Gabrovsko i Trjavnensko), Urucite (u Trjavny, JUruk tu

Page  159 GabrovskU koliby. 15 159 Po vdilce nastala emigrace z t~chto pfelidn~ny~ch hor. Zminil jsem se o pfipadech, kde se Balkdnkti kolibari z kni'iectvi' sthovali na jih do Rumelie. Ale to jsou nepatrn6 vyjirnky v porovrnini' se silnym proudem, kteryV se hrne na sever do iirodn'ch, ale posud slabs zalidn~nycli rovin inezi v.0b2k y Balk.Anskyrmi a Dunajem. Od 1879 trvdi klidn6 st~iovjini horaltiv do ni~iny, jmenovitE- do pustfch vsi n~kdy ~erkessk~ich a do ustavi~nou emigraci pustnouclich osad tureckyeh. Lid od Eleny tAline nejvice do Razgradska, s hor Trnovskych, Gabrovskych a Seviijevskyeh sestupuji osadnici do roviny mezi Sviktovein a Trnovem, a s, vy~in u Tetevenu jdou vyst~hovalci do ni2iny u Rachova. Podle jednolio dfiedniho seznarnu,ker jsem v prosinci 1881 nMl v rukou, do t6 doby se titalo do 40.000 du~i eili asi 8000 rodin preselencz'v; na koupi rolnickyeci n~strojfiv jim tehda od. vlddv di~no 2950.000 frankdiv skrze zem~dMsk6 okresni kassy. Do po~tu jejich vchi~zeji arci ibez~enci z Adrianopoiska (ye Varnensku) a z Makedonie, ale v~tinu v torn 6isle maji piist~hovalci z hor domiclich. Ostatuelinuti to neni prvni sv6ho druhu; ku pit. po v~ilce 1829 mnohe' vsi okolo Rugduka osazeny podobn.~n spfisobem. A pifed tim za vdilenych bouti star~ich dob podobne' st~hovdini se dabl opacnym sm~rem, z rovin podunajskych do hor a do Thrakie, jako2 6teme ye zprdvAch katolicky~ch mission~idv 17. stoleti o iit~ku vesnieanifiv od. Dunaje do svobodnkj'M krajiiny u Plovdiva. V okoli Gabrova mnu~ti nosi tV~2 kroj, jaky panuje vgude po. Balkdin~: od~v z 1hrub6 vIny, kriatky kaba~tec s rukdivy a girok6 nohavice, na hiavdch tWkou chilupatou ~epici a na nohou. opa'nky, v~e barvy temnnohn~d6. Selky tAhnou na trh, pfedouce po cestE, a vedouce kuniky, nalo~en6 di'ivini nebo vlnou; na, hlav6. nosli pokryvku jako modry koldt s 6ernou obrubou, z n~ho2 do zadu spJlvwi dlouh~ bil1~ ~Atek. Je to lid cliudobnyV, ale pracovity' a dobromyslny, ktery na silnicich nikdy neopornine pozdraviti cest~ovatele pivtiv~m dobra sre'sta (dobr6 potka~ni). Cesta z Gabrova do Trnova (5 h.) vede krajinarni velice' ptiv~tivynii. Rozdil ye vysce obou m~st je' nepatrny (Gabrovo do 400 in., Trnovo 2908 ni.) a proto ani nepozorujeine, 2e sklzArie s hor dolS'. Silnice se vine ~etn#m i klikatinami skrze lesnat6 vrchy, brzo stoupajic, brzo se skldn-j'ic od jed-noho rozvodi' ke druh~rmu. Stav~na je dosti dobte jests za doby tureck6 od polskychi in~enyrtdv a opattena a'leji dosp~1ych stromilv. Hned za reck~ ko~ovn~ pastaf), Sibrbe (u Trjavny), Komanite (u Drjanova). Vyskytujl se i terminy tureck6: Mrachorite (iniri achor u stardho dvora vrchni podkoni), Charac'erite, Uzunite (uzun. dloub~), Hasanite v Gabrovsku, Enideri, SejTrjavny, Pagovci u Eleny. V mnnoh~ch se jevi nirodni humor: Divaie(divogi), Kokalani-te (oji'daji' kosti, kokalt), BelomLb~e (bili' muii), 2ivoderi, T~brsi-g-fizi (zadkotifesi),-Torba~Ihi (Ihou celou torbu) v Gabrovsku, Sirbogulz (svrbi Jim zadek) u Trjavnly, Derikotkovci' (derou koc'ky) u Eleny. Ru.maunskfch iivlidv v nomenkltuie zdejs'i neni.,

Page  160 160 160 I. 6. Kazanlyk a Gabrovo. rn~stem_ opou~ti se dolina Jantry, ktera' zf1ista'v6L na levo v hluboke' rokli. Sir6 1upenate' lesy pokryv~aji vrcholky krabat~ho terrainu, na poluch spathije se proso a kukui'ice, a po -pastviskdch rozpty~eno je mnoho skotu a velikdi st.Ada kozi. Na pokraji ha'j'tv prohle'daji osam~ihe, dosti slu~ne' chaloupky. Bublajici potoky plynou kolem sv~ich Wuin horskych, na kter3?ch seno eI& vyzdvi~eno na zvhjLtnich vysokych podstavclich, podepitenyfch tifemi koly. Na tytkdch prostifed poli a v plotech, z chrasti zd~anych okolo chalup selskfth, b~daji se vgude lebky bifivolsk6 a kotisk6. Malebriost kraje zv~~ena je stolovit~mi skalami viapencovymi a bifidlicov~mi, kter6, na ho1'ej~i plo~e korunovdny jsouce lesem, svymi strm6 sviglymi st~namni lemuji doliny a tim vvhlidku na zelen~ kraj sthAle obrubuji ~edym pozadim. Krajinnai scenerie vzbudila u mne vzpomninkv na podobn6 krajiny u na's v Krkono~ich, na Policko a horu Ostak, na okoli Ndchoda a Nov~ho MWsta nad Metuji, arci s tim rozdilem, 2e u nis pf'evhidA les jehlidnat3?. Asi 1 '14 h. od Gabrova 1eNi vesnice Cdireva Livadda (edfiova louka) u mostu pi'es Drjanovskou teku, ptitok Jantry z prav6 strany. MWstetko Trjadvna, miaI6 okolijsk6 sti'edisko s pri'imysln~m obyvatelstvem (922341 dugi), mezi nim2 j'sou cetni zednici &i stavitel6 amaliiti cirkevnich obraziv, a s uhein'mi doly le~i' asi 1 '/2 h. odtud die ifeky na jih. Asi 2'/2 h. od Gabrova proji~di' se na pali cest~ do Trnova skrz podobn6 okolijsk6 m~ste~ko Drjd'novo (drjan dtin, Cornus mas) na tke itece (3009 obyv.). Domy jsou jako v Gabrov6 pokryty deskarni bifidlicovy'mi; spodek jejich byva kamenny, svr~ek hfin~n.~ nebo massivn~ dfev~nj. Hoifejgi patra easto balkonovit~a vynikaji nad ulici, ozdobena jsouce originalnim, nCkdy dosti umMd In spti~sobem dfev~ne' architektury. Ulice jsou tC-sn6, s dia~bou z velik'ch neforernny~ch kamenilv. Ddleji na'sleduje zase jedna pitvabna scenerie phirodnii za druhou. Zjevuji se op~t vinice, kter6 nahoite v Gabrovsku docela. schdzeji. Ves'Debelic 6ini dojem osady neoby~ejni Oiste a zdmo~ne'. Plichitzime do kraje, kde i selsk6 doiny maji dv~- patra a kde vesnice mnaji rdz majetnych m~stystfiv. Nedaleko za ni odbobiije na pravo silnice do Eleny. Za timto rozcestim pifijde se zase, k i'ece Jantite; silnice kamenn~m mostem se prenast~ na levi bieh a vchAzi do t~sne'ho prosmyku, ktery vede ji2 k sam~mu Trnovu. Do Trnova jsem poprv6 ptijel z t~to strany pozd6 u ve~er. Pod~l silnice t~boiily ~etn6 karavany sedhIaki~v, ktefi tehda dopravovali iitny? desAtek do phistavd~v Dunajskych; vozy stAly seitadny ye skupindch, bfivoli a voli pdsli se ye tme-, a vozkove' s veselym hovorem pItipravovali si vedeh u ohtifv, jejich2 odlesk se odrd~el po okolnich skalAch. Ti~e jsme jeli trnou ku pitedu. po Miroke' bih stopC- silnice, provdzeni j'souce ~um~nim vod. a zvlA~tnim ~elestem vysokorostlhi such6 kukutice, kteriy na'padn,6 se podoba' ~um~ni 1ehk~ho letniho de~t~, kdy2 padd na listi lupe

Page  161 Trnovo.16 161 Ynate'ho stromovi. KoneMn6 se krajina o'teviela. a ejhle pted namii noeni obraz effektu docela magicke'ho! Zdalo se, jakoby bezprostifedn6 pod 'hv~zdnatou oblohou byla v jiste' dodce ve vzduchu zavi~ena obrovsk.1 podlouhkd, sit kmitavfch sv~tlek, je~to podivne byly rozestaveny nahoie i dole a pfi ka~deni obratu silnice m~nily sve postaveni jako mihav& jiskry svatojanskych mu~ek. Dovtipujeme se, 2e starti stolice cdffiiv bulharsk~ch leii na strdnich, a 2e se proto zven6 spatikuji svRtla v~ech oken a. ulic, cokoli jich je v terrassdich nad sebou seifad~no. Nejlep~i hostinec v Trnove je podnes tV~t, ye kter~m pted dtvrt stoletim hostem byl Barth. Pfistave-n je ke strdtni skaln6; k ulici obracena je s-enkovna s n~kolika krdiny, uvniti' na t~sn~in dvoi'e stoji vozy na difev~n6 pfidC- a skrze Mirok6 skuliny t6to podlahy vidi~ pod sebou kon~, kter6 se vodi do dolniho patra po jak~nisi stupfhovit~m chodniku. Za dvorern nalezaji se prostink6 prkenn6 komnatky pro pocestn6; bi'dnjL postel, ale bez hmyzu, kulhav~? stolek, na n~m2 stoji jednoduche' jarmareeni zrcdtko, plechovy svicen, zeend kofalkovd kdhev na vodu, polorozbitaL stolice, kovove' umyvadlo (legen) a halky k zav6~eni ~atiuiv -tot cel~ ndbytek. Libezny puch kotfisky za tepl.~ch noci neddvd spdti. Kdo pfijel v noci, rano k piekvapeni sv~mu pifi prvnirn pohledu z okna uvidi' piked sebou skalnou propast, ye kter6 dole plyne Jantra; za ni na proti stolovity spathi vrch se zbytky starobulharsk6ho hradu Trapezice, datle pust6 hradiWt star~ho Carevce s hilou d~amiji a v pozadi na ~edfch skaldch stfi~ky vsi Arbanasfiv. 7. Trnovo. Trnovo, n~kdejs'i (1186-1393) sidlo cAifriv bulharskycb. Jeho poloha v Evrop6 unicum. Zficeniny rfimsk6 Nikopole,u Istru'. Historickd pamnitky, hbrady a koately. Moderni Trnove'an6. M~atefka Arbanasi, Rjachovica a Ljaa~kovec. Trnovo je v Evrop6 prave' unicum ye sv6rn spitisobu. V~ickni cestovatel6 byli ptekvapeni nejen malebnosti. ale i originalnosti ceh6 krajiny: stolovit6 terrassy skaln, ostrovovit6 od sebe O'dtr~en6, ~ed6 kolm6 srdizy bez 2ivo [a i vegetace a mezi tinmlo labyrintem pfirozenych akropoli podivii~ protkandi sttibrna p~rska Jantry. Situace vypadd asi takto.'1) V hornatin~ vdpencov6, kterA se prostird od hlavniho prahorniho p~isma Balk~inske'ho na sever, hiluboko je zaryto khikat6 feit Jantry. Nedaleko od mista, kHe vrchy pifestdv~aji a kde feka vystupuje do otevken6 roviny podunajsk6, vykrou~ena je do hornatiny kotlina, majici asi hodirnu ') 0 geologickd formaci okolo Trnnova pis'e Zlatar —ki, Geologiache Unterauchungen im centralen Balkan, Sitzungaberichte der kais. Akademie der Wisa. 1886 April (Band 93) atW. 85 aid. J i r e ~ek: Cesty po Bulharsku. i

Page  162 162 162 1. 7. Trnovo. vprfi1m~ru. Tento horsk3? amfitheatr odev~ad jest obstoupen strm3?mi skalami, kter6 se vyvy~uji vice net 120 metr~iv nad hladinu Jantry; na mnoze jsou na, strdtnich jako, me~emn kolm~ pi'isektdny, na vrchu pak stolovit6 ploskU jako ne-Jak um~e' z~iopy. Pfechodfiv z t6to ohrady yen je velmi md~lo. Hlavni cesty vedou skrze oba prtfilomy Jantry pod~l ifeky, jeden na jih ke Gabrovu skrze tak zvan6 Chzi'ste-to, star6 Ustie2), jeho~, vchod le~i 10 rninut od m~sta, druhy na sever k rovin6 podunajske' skrze Derbend (tur. prosinyk). V kotlin6 sam6 Jantra, se oktdi ifeti~tern nad rniru klikat~m. Oklikarni svymi utvotuje velikolepy ostroh, od zdipadu k v'chodu rovnou ~arou asi 1800 rnetrfiv dlouh'. Tento, ostroh vybi'hd od jednoho vrchu na zdipadni obrub6 kotliny, fe~en~ho Kartal-bair (tur. orli vrch) a maje zprvu do 9250 metrifiv z~iifi, na hitbet6 sv~m nese hust,6 sraten6 dne~ni rn~sto Trnovo. D~de se st~v~i L ustavidn6 ut~im a nit~im, at se teka k tece z obou stran tak bli~i, 2e bys kamenem mohi dohoditi pipes t~sny, jako um~de zd&lang hifeben skalnyr, na, rist~ sotva 100 metrifiv od vody k vod6 Miroke'm. Potom se v~ak zase roz~ituje i vyvy~uje, at poslize konei prostrannou skalnou plochou, kterd. je ohrazena, prtikryrni str~erni a tekou obepjata v podob6 kiadiva, vysilajic na jihov)?chod p0 -dlouhl' nizky poloostrov. Toto plateau je Carevec (v mistni rnluv6 (icirjuvic), turecky Hisar (hrad), stifedisko stariho Trnova. Ale nedosti na torn. Naproti na. severozdpad od Carevce Ie~i' za itekou stejna rozlehkl okrouhli sk~da, nahote ploskd a kolem do kola strrna, kterdi ze ti'i stran je ohrazena kikivolak~rm tokem Jantry, ze strany hlavniho hradu, nyne'j'iho m~sta i po~atkifiv Derbendu; na Utvrt,6 strane- j'i od obruby cehI kotliny odtrhuj'e lhluboky suchy tival. Na. ni shIl druhy~ hrad Trapezica (od fe. -7)dMMTEx stfil), v rnistnim ndfed Tre~pcvic. Ostatni ~tvrti m~sta sevteny jsou podMl ieky mezi hirnito vrchy, jrnenovit6 na severnim i j'iznim iipati Carevce. K tornu ke v~emu pifipominam, ze na jih od nyne'jsiho rn~sta se vypind za ifekou vrch iipln6 lesem zarostly; okna dorniv na tu stranu obr6.cenych hledi do jeho korun stromov~ch z nejbli2~iho sousedstvi pfes vodu. Od stfedniho v~ku po dne~ni den lesnat~ vrch ten slove Sveta Gora. 3) Na jih od nyn'j~iho, rnsta se na leveim bitehu Jantry rozkladd mald rovinka Marn6pole (die kostela. sv. Mariny), obklhiernd ~iryrni vinicerni, s rozko~n~rn pohledern na - Evangelium kliAtera, Rylsk~ho, psan6 1364 v me'stj Usty pri Trnove' gradi kI. (i8i2, ind. 2) za c~ife Jana Alexandra i cafice Theodory. 3) Grigorij Camblak, rodil~ z Trnova, (t 1419) h~ji tomu v~noval popis zcela nadgenyr (viz Dtljiny bulli. 218). Tam st~il kligter Matky Boz'i. kde se obyvateld v 14. s~toleti' na kaz'doro~ni pouti odd~ivali nevdizan~rnu ves'eli, pro Ce patriarcha Trnovsky~ Euthymnij svitek ten zrus'il (Ccumblakfiv Nvot Euthyinijfiv, Glasnik 31, 277). V t~rn' kligtefe Matky.BoMi u1 Trnova, kter3~ se jmenoval ~oby~ejn~rm nazvwinim Sveta Goral, Zil jednoho 6asu i sv. Theodosij Trnovsk5y, OROe EtithymiU'v. U Hadti Chalfy les Svetifora.

Page  163 Plan Trnova. 163. *' 11*

Page  164 164 164 I. 7. Trnovo. Trnovo. Vgecky ski~ly, na kterych shIlo nebo nyni stoji Trnovo, vystupuji dosti vysoko nad hladinu Jantry, hradiska, at na 80 metrifiv, ale pfi torn iipln6 jsou ovlAddrny od obruby ceh~ho arnfitheatru. V eels Evrop~ neni nic podobn~ho. MWsta. v fi~nich okliki~ch poloo4end, jako Bern nebo Verona, le~i nizko a nernaji tolik skainych akropoli a divny'ch oklik I zidtok. Podle i'sudku mnlho zjezdikhbo pfitele p. E. Queill6 jen jedno m~sto africk6 ma' ndpadnou podobnost k Trnovu: Constantine (fHrnskiLCirta) v Aliirsku, kterd le2i na. mocne' skdle s pifikrymri srdzv, otoen6 tekou Rumelern. plynouci v hlubok6 rokli. Ale porovndni to plati tak6 jen pri pohledu z daleka, nebot Trnovo nesedi na. jedn6 slkle', ale na cek6 fadE~ stolovitych skalin, propletan~ch Jantro U. 4) V na~emn stoleti Trnovo od mnohycli bylo popisovino. Moltke,nakreslil prvni puim jeho, Grigorovi6 tu patral. po starobulharskych pam.Atkach, Daskalov sebral ndpisy zdej~i, Barth dopInil. phIn Moltkefiv, Lejean podal vyobrazeni m~sta a poslke ob~irne' popsal iillustroval star6 sidlo caru'v bullharsk3?ch Kanitz, obraceje zifeteI jmenovit~ ke stavebnim pamndtlirni jeho. Posledni v~dka. i zdej~i srjnmy rn~sto jeAEt, vice udinily zndmym~r po svkt~. SliM j'sem zde vidOl velini mdilo, co by jini byli pfehl~dli. Pfi ve~ker~m pifivabu polohy dojern Trnova. na pi'itele dtvnov~kosti je smutny, jak to pravil jit Grigorovi~ i nejnov'j'i Kanitz. Pamatek star~Vch toti se spattuje nad povrchem zernskym jen malo. Jakkoli by se nyni k odhalov~ini jejich leccos mohlo udiniti, k 6innosti takov6 sotva poloien skrornin za~dtek; v osvobozen6m Bulharsku maji za. na~ich dniuiv jin6 starosti, ne~li kopati po zfikiadech starych budov a po ndhrobnich kamenech piredkfiv. A tedT se ohle'dn~me po podrobnostech. Za~nerne s nynejsinr nm~steni. Odev~ad je ohrazeno: na. zdpad~ vypinti se Kartal-bairmezi nim2 a Jantrou prokiuzuji silnice tu k Sipce, tam k Dunaji; na sever a na jih spadaji strrn6 srizy k Jantte. na vychod pak vede t~sny isithmus mezi dv~ma propastmi nahoru na Carevec. Jen na hlavni ulici, kterft jde po hifbetC- cel6ho ostrohu, Ize projeti s vozem, ale kdo ma' zapirazeny 6tyry kon~ vedle sebe, inusi dva odepnouti a pfiv~izati vzadu ke ko~aru. Vysok6 dorny sestupuji od t~to hlavni arterie v terrassdch dold~ at nad kraj, propasti. Kom~iluky, sousedsk~i dviika, die vychodniho obydeje, vedou tasto ze dvora jednoho domu na. stifechu nebo do hornihG patra dolej~i budovy. Postranni u~iky mivaji jen schody se stupni, jak se to viddi ye skalniych m~stech daimatinskych, v Dubrovni-ku, Kor~ule nebo Budv~. Na kraji otvir.A se zavratny pohled do rokle Jantry; srdiz, ze kter~ho vysedA jeWt jeden t~sny~ stupefi, mdi vy~ku 50-60 inetri'v. Prostoru neni mnoho, cena mista je pomrnC-n vysokdi (n'yni 1 Utverekny metr asi 920 frankifiv) a proto jsou domy hust~ sraz-eny a na. n~kolik pater vyvy~eny; na rnnoze 4) Jean Erdic (pseudonym), En Bulgarie et en Roum&Mie p. 97, 113.

Page  165 Carevec CHUi Hisar.16 165 bfvaji jen ze di'eva a uvnitif maji male' dvorky, 6asto s miniaturnimi visuty~mi zahradami. Bfvaji natifeny rozmanit~mi barvami, flut6, bile, 6erven6, co2 pestrost cele'ho krajinn~ho' obrazu jen zvy~uje. Pfi t~to poloze nikdv tu neni bh~ta; po ka~de'm de~ti potoky, spfisobernf pfivalem. vod nebesk.~ch, smyvaji v~ecku netistotu dold k Jantte a hrubdi kamennA dla~ba rychie ptisychd. V krajnich domech stile se slyMi ~um~ni leky, atkoli v l6t6 bfvd velmi slaba. Pifes ni jsou na n~kolika mistech polo~eny pravideln6 itady velik3?ch plosk)?ch kamenfiv k pifechtizeni 6i pfeskakov~tni od jednoho btehu na druh~ (sftpald'). Toto nyn~'j~i Trnovo, od neparnkti vyhradn~ bulharsk6, je patrn6 nov6; aspoh se v n~rn nepozoruji trosky star~ich budov. Kosteld je n~kolik, ale vesrn~s z na~eho stoleti. Jedna ulice slove Boijarsika mahala, ale die vyprdvek obyvatelfiv neni to na~zev stary; boljd'rin se naz~val. za tureck3?ch dob ka~dy inajetne-j'i Mlov~k. Na. jednorn rnakni nAmn~sti stoji veliky konak (iiifedni de~m), vystav~n~ od tureck6 Ad~dy neddvno, pired vdlkou, kctery slou~i inyn~ji urdr uhrkm. Za nim, vypini se hodinovd vk. (saat-kula); zvon. jeji je kostelni zvon z Valachie, s runiuuskym nipisem, jmenujicimn pry vojvodu Brankovana. Jddro sttedov~k6ho Trnova by] Carevec. Vchod k n~rmu od nyne-j'siho m~sta je docela zvld~tni. Je to pffirozeny, na neju2~im inisL6 sotva 4 metry Miroky, skalny viadukt asi 160 metrifiv zd6li a 20 metr'v zv V~i. Po obou strandch tohoto zdvratn6ho cestovodu bez za~bradli spattuje se v hloubce Jantra; v pravo piichdizi z iiiny nmezi nyne-j'sin rnistenm a lesy Svat6 Hory, obch~tzi pak hradni plateau kolem, do kola a be-i opRt k narn z lev6 strany. Turecky pifechod ten slove Kajabas'i (,zaU~tek ska~ly"). Na jednom. mists, ife~en~m Prese'cen kdimik, viadukt je prora~en iizk~m. prtui*lomem, ptes kterV se pne kritky, hrub6 zd~any mf~stek s kainennyt- oblou~kern. PrfAlom. ten je snad umn~l; podobiiy se spati-uje na hradi~ti Provadijsk6m, kter6 se Carevci vfibec velice podobaL. Dole vidi~ skrze pr~lom. obraz prote-j'i krajiny jako v kamenn~m. r~imci, z jedn6 strany kus Iesf~v Svat6 Hory, z druhe vy~krojek profilu Trapezice. Vedle cesty jde na hrad i vodovod. Do hradiWL samn~ho vstupuje se branou, kcterdt nyni nernd oblouku, ale nahote je uzavi-ena obrovskymi zsinaly~mi btevny nejakych pralesnich dubfiv, na kterfch spo~ivAi ve~kera' tie hoi-ej~iho kamenn~ho staviva. Upomindt na bra'ny prav~kych ~kyklopskych" staveb v Rtecku, jen s tim. rozdilem, ze tarn vra'ta jsou krvta pi-iklopem. karnennym. a ne di-evinMrm. Tato divna architektura neni starA a pocha~zi od oprav za doby tureck6. Hrad mnA asi 400 metr~i v prdm~i'u a dva kilometry v objernu. Uprosti-ed plochy jeho stoji mal5y vy~~i stupefi, od Turk~v fe~en3y (an-tepe, ~zvonovy pahorek" pon~vad2 pry v n~m je zakopan ni~ak~ zvon. ObyvateI6 sice tvrdi, 2e tento vrs-ek zni dut~, ale jakkoli je obkcliden vrstvarni star~ho zdiva, neni snad nasypana

Page  166 166 166 I. 7. Trnovo. mohyla, nfbr2 ph'rozeny stolovit.~ kus zdej~iho skaln6ho terrairnu. At do vailky Hisar byl obydlen od Turki~v, kteHi tu posledn6 m~li pr~ asi 100 domifiv, setad~n'ch na za'padni stran6. Nyni ode~1i; domky jejich se sesuly a hradisko stoji pusto a pri~zdno. Z palhicid (polata) starych ci~ffiv bulharskfch tu nic nezbylo, ani ne'jakdi st~na s okny, kter3?mi by za letnich ve~erfiv m~sic prohle'dal do kraje, jako na na~ich hradech sttedni Evropy. Jedind ~tverhrannd Hisar-dia-m-a s elegantni kupoli a WthI'm minare'tem bMA se mezi troskami a skalarni; vnitro jeji jsem nevid~l, nebo! slou~i za vojensky skiad prachu a dynamitu. VWecko ostatni prostranstvi pokryvaji neladn6 kupy starych a novych trosek apodvaly i st~ny drobn'ch domktiv mezi strm,?mi, klikatymni a t~snymi ulitkami. Zde onde stoji ovocn6 stronjy; okolo vod, tekoucich ze zapadlych tureckych fontdnfiv, ve spor6 troive se pasou kon6 a ovce. JednotliviL rista mdla asi sv6 starod6tvn6 rndz;y bulharsk6, ale nyni v~ecko je z pam~ti lidsk6 vyhiazeno. Kolem celi~ho hradu spattuje se docela zfeteln~- ~estihran hradeb s p~ti branami, jak jej popisuje turecky zem~pisec Had~i Chalfa. 5) Od jeho dob nebyly snad schvdln~, zboifeny, ale pod vlivem 2ivltiv pfirodnich ponendhlu se rozpadly a skutdlely do hiubiny. Mistem jsou n~kter6 kusy dobite zachovdiny a tak6 z.Aklady cel6 obruby jeWt stoji. ZecT byla t~sna', hrub~ zd~andi z netesanf,?h 1kamentiv, jen slabs vespolek spojenych, a sledovala v~ecky klikatiny pokraje, opattena jsouc 6etny~mi ftverhrannymi vystupky. Ostatn~ ptlkr6 srdzy hradni skdly mistem. byvaly lep~i obranou ne2li v-6ecky umn~l' stavby. Jeri svrchu popsanou hlavni branou Ize nyni do hradi~t~ vjeti na, koni; ostatni vrdtka, z nich2 jen jedna jsou pon~kud zachovdna, vedou toliko k strmy'm pe~inkjan. Dv6 v~2e, jimi2 hrad die Had~i Chalfy byl ye spojeni s Jantrou, nyni zrnizely. Na jednom vystupku ji~ni strany stoji ve zdech dtverhrannd kamennd prachdrna z tureckych dob, nyni priazdnd; snad vystave'na na troskjich ne'jak6 star6 v~e. Je~ti v 17. v~ku Carevec poskytoval pohled zeela jiny. Jak vypadalo Trnovo v zaki 1640, podrobne- popisuje franti~kdn Petr Bogdan Bak~i6' z Ciporovcfiv, pozd-j'i katolicky biskup Sofijsky. Zdi~ byly zficeny a v~2e t~m~if v~ecky spadl6. Poloha je pry~ cosi nepopsatlen~ho (cosa impossibile di narrarlo): tfi ostrovy 6i vlastn6 poloostrovy mezi oklikami i'eky ife en6,,etar" a na nich tki hrady. ~Dva jsou skuteene- j'iz v rozvalinach, ale prosttedni a nejMNt~ jeWt stoji, ale i on je pobofen a obydlen toliko u prvni brdny, a ostatek cely je opu~t~n. Vede k n~mu cesta z 2iv6 skdly, ktera po obou strandich mad propasti, ~irokd pro dva vozy. V sousedstvi prvni brdny se roz~tpuje tato skala a tvoil hlubokou propast, nad ni2 je zdvihaci most. A nad vehodein prvni brdtny je silna v~2, jako~ i nad druhou i tteti branou, ale v~ecky jsou 5)Hadschi Chalfa, Rumeli und Bosna, pfel. Hammer (Wien 1812) 8~tr. 42.

Page  167 Trapezica.16 167 t~rm~k zificene'. Uvniti' se vidi jeden meket, vystav~ny od Turkd~v a zdi pahdce kr~1ovsk~ho (le muraglie del palazzo reale) a hrad (la rocha), kter' byl velrni siln~, ale z polovice je zboifeny~. A nat nejvyssim rnists, kde byl hlavni chri~m (la chiesa del duomo), stoji polovice velmi vysok6 zvonice (campanile), i okolo vidi se malby, ale nyni se nemi~ie nic rozeznati. Ve zdech se nalezaji rnramory a velik6 kameny, na nich2 jsou vytesdini na rifizn~cl mistech cisai'ov6 iim~ti a latinsk6 litery, ale ti, kdo2 je kladli do t~chto zdi, je postavili obrdcene-; rnyslim, 2e nerozum~li pismli latinske'mu anebo 2e se nestarali o staro~itnosti. Nyni, jak ife~eno. Uvnitt bydli rmilo Turku'iv, a -tejny? poMe Turkifiv jako, jinych ndrodi'v bydli venku kolem. hradttv a na bifezich teky, rozptylenO po pahorcich a dolindich. " 6) Trapezica naproti n~sLu a Carevci je stejndz okrouhlhL skdJa. ale s jednou rovnou plochou, bez vyvy~enin, skoro t6ke velikostIi. majic. asi 300 metruiv v pru~m~ru (pofital jsem od. severu k jibih6 minut 6ili 360 krokiliv). Kolem do kola tdlhla se takt62 zed' z netesan~ho kaniene, spo~jen~ho hustou bilou maltou, opatifentA mnalyrmi okrouhl~mi v~2emi, jejich2 zdiklady na strani~ k Carevci jeWt dob~e se pozn~vaji. JedinO pkistup nahoru vede od. severu skalnou stezkou se stopami schiodtiv. Na t6 stran6 hradni AM LI od~t~puje od obruby arnfltheatru iival s dv~ma kas-nami, jeho~, dno le~i asi 30 metrd~v nad povrchem blizk~ho rnostu plfes Jantru. Plocha Trapezice je pon~kud naklon~na k jihu. Vy~chodni pokraji naproti Carevci le~i (dle kapesniho aneroidu) 75 metrfrv nad mostemn a je vy~~i ne2 mn~sto nebo prote-j'i hlavni hrad. Jitni kraj hradni plochy je o 25 metrciv ni2~i a le~i ye stejn6 vy~cc nad tekou, jako osnovy m~stskych domifiv na prot~j~i strand. Cel' povrch ji2 od. mnohych stoleti stoji pust; ani Bogdan ani Had~i Chalfa se o jeho vzezifeni nezmnif~iji. Mezi kamendirn, travou a kikovinami zradi se z~iklady drobn~cli 6tverhrann)?ch dome~kav, t~rm~f jen jako jednotlivych komor, na vychodni stran.6 vice ne~li na zm~padni. CeNW diry sveddi o tajn6 6innosti maldz'iju'v (sli'didu1v po pokladech), kteti senm chodi v nocich. Na strarne- vychodni (k Carevci) u sam6 stony hradni za rusks okkupace odhaleny z~s~uhou professora Drinova, tehda sprdvce vyu~ovdni v kni~ectvi, zdklady dvou inalinkych kostelika~v. Za olt.Aini kameny sloutily jim antick6 olt~iie s feckrnii ndpisy, od. m~fandv ikimsk6 Nikopole v~novan6 Zevovi Olympsk6mu, H6fe a Athe'n.. Za dob starobulharskych zporninA se na,slavn~m grade Trapezici" kostel sv. Jana Rylsk~ho, ye kter~m druhdy -1e~elo tWo tohoto, svate'ho, a kostel sv. Apoktolifiv, v n~rm2 odpo~ivaly-ostatky sv. Gabriela LUsnovsk~ho; die niistnich pov~sti v~ech chrdimlfv na hrad~ bylo pry sedim. 61) Acta Bulgariae ecclesiastica, Z~hieb 1887 str. 77 sid. Druh6 dva hrady jeho jsou die polohy Trapezica a n~jakU opevn~ni, snad na Svat6 Hoi'e.

Page  168 168 168 I. 7. Trnovo. Stare' podhradi u ifeky dMilo se na dv6 ~dsti, z nicht jednia byla v prosmyku mezi Carevcem a Trapezici, druhd na, jiznlni iipati Carevce. Po dobyti tureck~m, ona, prvni dtvrf, rozsahu zcela nepatrn~ho, i s kostely pornechdna ktesfantim, a lep~i i ~ir~i U[vrt ji~ni osazena, i s hradem. samym od Turkfciv. V obou t~chto podhradich nalezaji se i jedin6 mosty pi'es Jantru, v kifestansk6 dolni' mahale dfev~ny Vladis'ki most (biskupsky) na, kamennych pilifich, 125 krokifiv zd~li, na cest6 do Arbanasi'iv a Ljaskovce, xy byval6 tureck6 dtvrti pak most Gazi Feriz-beqjuiv, na silnici do Sumna, vystav~ny pry? od t~hot tureck~ho velmote, ktery? zbudoval meMe na Hisaru. V podhradi kfestansk~rn mezi ob~ma liradisky spatifuji se skrovn6 zbytky chrirnmuiv stfedov~kyeh. Pod Trapezici leti na prav~mn bifehu zficenina kostela sv. Dimitra, stavba, neptili~ yelikiL, podlouhly to dtverhran s okrouhlou apsidou, jeho2 st~ny zbudovi~ny jsou ze stiidavych vrstev cihel a dtvercovych kamnenfiv. Okolo obloukov~ch oken vidi se zvendi, jako na v~ech stifedov~kych stavbdich byzantinsk~ho slohu, v itaddch kulat6 fayencov6 pli~kv z pdUen6 h~iny, barvy 6erven.6 a zelen.6. Na dvote, zarostl~in travou a ktovirn, povaluje se mno2stvi dtverhrann)?ch velikch (lesk kamennych, bez okras nebo ndpistuiv, snad ostatek star6 (Ilazby nmidvorni. Vnitro, pom.~rn~ dosti dobite zachovak6 i s dla~bou svou, od osvobozeni Bulharska je kryto difev~nou stfechou. Na zdech vidi se stopy maleb ye dvou vrstvach nad sebou; horni, temne'jM~ vrstva ma ndpisy i'eck~,7) spodni, sv~tlejMi, barvy derveno2lut6, ien. rupisy slovansk&. Myslirn, ~e zapusinuti kostela, ndile~i jit do v~ktiv nov~j~ich; snad je4t6 za. dob tureckych slou2il ke slu~b~im boZiD. Oei svatych jsou vykrou~eny od ~avli musulman.skych. Die pod~ini v chrdirnu tom, byvali korunovdini c~dfov6 bulhar~ti; zajist6 je toto~n4 s chramem. sv. Dimitra, Solunsk~ho, jeho~ vystav~ni od bratfi As~na i Petra je spojeno s de-jinarni obnoveni fi~e' buiharsk6 1186. Naproti sv. Dimitru stoji Da lev6m. bifehu Jantry u sam.6ho "biskupova mostu", pod skalou Careveckou mitropolija, sidlo metro polity Trnovsk~ho, nizk6 to staveni, z ~dsti jen dtev~Dn& Na velik~im midvoti jeho nalezd se inetropolni chrarn sv. apos'tolh'v Petra a Pavia; za dobyti Trnova. od Turkitiv patriarcha Euthymij po potur~eni ostatnich kostekm~v se uch)4il k tomuto kosteiu a pr~enesl sve sidlo k n~mu. Jako v~ecky stfedovWk chnimy bulharsk6., je to stavba mabi a t~snd, se sv~4lem velimi nedostatenrui; kienuti nesou ftyry nizk6 hladk6 sloupy s ornamentovanymi hiavicemi: po st~rndch se vidi malby i ndpisy ifeck6 z poslednich dvou stoleti.-) 7) V jednom kout C'te se 6 dyo I~y~.1 uvg JinY nwipis,Gospodi Boz'e nag-b, prileinr, sia molitva," atd. pod~ivA Daskalov str. 27 iKanitz 3, 328, k,,ery se po vy'zna-%mu jeho" popt~val, ale neznaje liter slovanskych, a coi teprve zi i a, celou v~c zapleti. ') Popis u Daskalova, vyobrazeni i plin u Kanitze, Donati-Bulgarien 3,322.

Page  169 Chrimy starobulharsk&.16 169 Na blizku 1e~i kostel Presveta Bogorodica, podobrni stardi stavba beze zvbiL~tnich staro~itnosti. 9) Nedaleko doleji spathiji se na t6rn~e bifehu na iizkem mnistE, mezi Jantrou 'a st~namni Carevce zbytky star6 jlavry" svat~jch Hty~ceti muc'enniku'v, vystavhi6 1230 po vit~zn6 bitv6, u Klokotnice. Byl to jeden z pifednich kld~terifiv fi~e. V n~-m se nalezaly i hrobky cdiP~v a jejich rodin. Turci kostel obrdtili v me~et a kl1~ter v tekke' dervi~Uv, ale z pobo2nosti sve' zhusta pr' b.ivaii vyru~ov~ini pki~iern3?mi ptihodami, jmenovit~ tim, 2e lehkY a ~tihly minaret velmi ~asto se kdee1; to rn~lo ov~em prirozenou pricinu v silne'm proudu vzdu~n~m, kter~m se za vichru v t~sn6 a klikat6 dolin6 Jantry tvoti'vaji siln6 viry v~trne'. Hned po vi~ce ruskotureck6 chrdm ten (9. bitezna v~ch. kal. 1878) zase navrdcen bohoslu~b~ k~esfansk6. 10) Vedle stinn6 zahrady ovocn6 stoji v t~sn~m prostoru mezi silnici, kterd bMi zrovna pod skalou Carevce a ifekou, stard budova asi 20 metrftiv dlouhAi, z kameni a cihel. zd~land. Kienuti d.Avno je zficeno a nahrazeno prost.~m pokrovem dfevehnvm, jako2 vtdbec pfivodni piuidorys pfistavky a pfehra~dkami zcela promrn~nn. Apsida, obrdcend k tece, maL jeWt tfi pfivodni okna, okr6.~1en~i sefad~nim svrchu zpoinenutvch zelen.~cl pli~kfiW. Na nmidvoi'i se spathiji anticke' havice sloupov6 a v~elijak6 zpracovan6 kameni. Mezi nimi pozornost k sob~ obraci ndthrobni deska s ndpisem staro - bulharsk~?m, 17 hidkiA dlouh~,m, ale bohu~el je to jen levai ~dst karnene; z necelych fddk~iv se doviddime, 2e zde mdme pted -sebou hrob jedne' pani z rodiny cafe Jana Alexandra, ktera v ndpise o osudech svy~ch podavala ob~irnou zpraivu. Ziomek vzbuzuje u nds velikdi o~ek~ivdni: stai'i Bulhafi byli na. svych hrobeclh dosti hovorni a to p~kn)?m pismem na dobr~m kamen~. *Kopdtnim by se jist~ na-~lo i vice takovfchto ndipisifiv a na. nich deile2it6 pihsp~vky k domdcim dej-indrn. Uvnitk chr~imu vystoupily po odstran~ni tureck6 omitky star6 fresky se slovansk.~mi ndipisy. Vidi se tu ve~eife Pdin~, vidnii -Jakubovo, obraz Matky 13o2i (nad dver-mi apsidy), ElhijL na voze atd. Vlastni prostor d~amije je parallelogramrn, jeho~to krov je podepifen gesti hladk~Vmi sloupy rfizn6 podoby a barvy. Nejhlad~i a takofka nejelegantne-j'i kolem do kola nese ndpis cdite As~na II. z 1230, s pravideln.~mi PHdky a soume-rny'mi literami staroslovanskVmi s akcenty die feck~ho vzoru; za podstavec jeho slou~i antickdi basis s vytesanou ze strany volovskou hlavou. Jeden prosttedni z tmav~ho granitu ma na sobs dlouhy fecky ndpis bulharsk~ho, je~t~ pohansk~ho kni~ete Omortaga (okolo 825), 'I) Kanitz 3, 327 podiivA obraz dekorace fagady tohoto star~ho kostela. 10j Katalk tekkU bylo die 1Trnovciilv na jihni strand HMaum, a neni nikterak jmdno tohoto mec'etu, jak inysli Kanitz (L~onau-Bulgarien 3, 318). - Sly~el *jsem o nOJAk ~kronice S'e.jehI'1v u sv. Cty ficiti, kterA se. ve v~ilce ztratila.

Page  170 170 170 1. 7. Trnovo. hrubymi nestejny~mi literami v nerovnyfch fa'dcich. 11) Z ostatriich sloupifiv jeden spodiv~i na ifimsk6 stele, jiny pak mramorovy n~i na spodku sv~m slova (nyni obr6Lcbn6 postavend) K1ICTPON PeAcCTU; spolu s podobn~mi sloupy, nalezen~Vmi v Abob~ u Smarone~ se jm~ny thri~ck'ch kastra stdI asi v ne-jak6 slonpov6 aleji pted dvorcem knitete bulharsk~ho, ktera ndpisy svymi ohla~ovala jme'na dobyt.~ch m~st. l2) Jm~na Rodoslu, Burdizu, Theodoropole poukazuji k vy'prav6 knitete Kruma, ktera 813 vedla k oble~enii Caitihradu a vyplen~ni ceh Thrakie. Ta6v tureck6 6tvrti na jih od Hisaru najde se leccos stare'ho; domy jeji jsou nyni zticeny a na mist6 Turku'iv usazuji se kifestane' z vesnic. Jedna ddst pod Careveem slove Frenkhisar,,hrad Franktdv", nyni,un quartier malfamru". Do nejb~IU.ho okoli m~sta indle~eji khi~tery sv. Trojice, a sv. Preobraienije, le~ici proti sohs v ptekrdsn6 poloze vysoko na lesnatych strdinich prosrnyku, kterym Jantra odt6ka' na sever od Trnova do roviny; bi1 budovy jejich uprostiked 1upenat~ho stroinovi, nad nimz- nejvyse vystupuje holy srj~z okoini stolovit6 terrassy, spatituji se z m~sta sam~ho. IKldtter sv. Trojice (na prav~m btehu) je panmatn v de-jindch literatury staroslovansk6; die sv~dectvi Camblakova patriarcha Euthymij v n~rm se zab)?val revisi starho, pi~ekladu pisma svat~ho. 13) Pi'ed ptIl stoletim naJezaly se v n~rm fresky s obrazy cd~fiv Jana Alexandra a Jana Sirniana, ale nyni zn-iizely. L. 1856 piki ptestavovanii kostela objevena ye st~n6 krabice plechoviL se Utyimi pergarnenov~rmi listinami, ukryt~rni v dobdech Krd~alijfiv. Jsou to rumunsky psane chrysobully, z nichU se doviddrne, 2e vala~ti panovnici 16-18. stoleti ro~nimi dary podporovali toto z~idu~i,,krdlie Si~mana" v,o rach Trnovskfch", '1) jakot 6inili i mnoh)?m kld~teritim srbskyrni i Athonsk~m. D ejiny Trnova padaji vesrnis do pozdniho stifedov~ku. Rtimsk&6 stifedisko zdej~iho kraje bylo rn~sto Nilcopolis, 3 h. od TrnovaI "1) NMpisy Omortagfiv, As~nfiv a ond As~novny, inistem arci ci'ybnecften6, podiivli Christo Daskalov ye C1iinku OT'cpu6TiJI WBi TepHOBt (list k Bodjanskdmu) v moskevskyeh 6tenijach 1859, 11 (30 stran a plan), ktery, nehlede' k fantastick~mu dvodu, zaslhuhije vice, pozornosti, nelli by se na prvni pohied zd~lo. Od Daskalova poeblizi i snimek ntipisu As~nova u Rakovsk~ho, H~bmcomuco ptim o ACtHIO (Belehrad 1860) u str. 8. 12 ) Aeck6 niipisy bulharsk~rnh kniz'at 9. stoleti~ vydiim ye zvlhi'tnim pojednaini; je jicb vice, z Trnova, gumna, Provadije, Sably at. 13) Sv. Trojice v,Peite' (rirquv naproti) krome' m~etsk~ho hluku Trnovskdho. Glasrnik 31, 270. 4) Neistargi z t~chto listin je z 1715 (7223) od Jana Stefana Kantakuzena; zpomnima chrysobuilly stargi, S-tirbeje vojvody, Radula vojvody, Mat6je Basaraby, Konstantina Brankovana, dand khifteru sv. Trojice v horAch Trnovsky'ch, zaloen~tnu od ~krAle giginana. s ustanovenim stih~ho roc'niho darti. Ostatni jsou potvreni od kniz'ete Alexandra Giky 1748, Alexandra Ipsilantiho 1776 a Konstantina Ipsilantiho 1803. Originaly vid~l jsem 1884 v Sofii* vydlini jejich pfipraviije Dr. Vasil Beron v Trnov6..4.

Page  171 Itimski Nikopolis u Trnova.17 171 na severozdpad u vesnice, posud Nilejup fe~nen, ji2 v rovin6. Zalo~eno bylo od Trajana na pamdtku vit~zstvi na Daky a na-i 1e~elo pilivodnC- k provincii Thrakii, pozd-j'i k dolni Moesii. '-1) o bohatstvi jeho sv~d~i 381 typd~v minci (NixombroXL~v ffio 1kT.'rov), popsanych u Mionneta. Vedle nejrozmanite-j'ich znakifiv mythologick~ch vyobrazen je na nich i zosobn~ny Haemus, sedici na skAe s medv~dem, '") iieni btih Ister, Bacchus, hrozny a ovoce, pd~lm~sic s jednou, tfemi nebo p~ti hv~zdami, Priapus s obrovskym attributem atd. Mincovna Nikopolitfizv pracovala od Trajana. do Gordiana. L. 25i1 cisai' Decius z-de porazil Gothy, kdy2 toto ni~sto oblehali, ale po ne~fastn6 bitv6 u Beroe i Nikopole vyplen~na od nepidtel. Za nov6ho vpa~du gothsk~ho 378 Nikopol~ti die Eunapia se uhaij'ili samni bez pomoci vojensk6. Naposled se Nikopol zmifiuje okolo 1. 600 za vd1ek inezi Byzantinci a Avary. Kdy a jak zanikia, neni pov~domo; rovn62 nim je iipln~ temno, jakym sptisobem se j'meno t~to Trajansk6 Nikopole pteneslo na dne~ni Nikopol u Dunaje, ktery~ vystupuje teprve na saru~m konci stfedov~ku. Zhceniny u Nikjupu oh~irne- j'sou. popsdiny od Kanit~ze.17 NikopoILki brali sv6 stavivo od vsi Chotnice, na zapad od prosmyku, vedouciho z Trnova do rovin; podnes se tam spat[tuji u. star6ho lornu nedod~lan6, mechem porostl6 sloupy a sarkofagy, o nich2 lid tvrdi, 2e jsou pry shniI6 jako star6 dfivi. Kdy2 nedhivno za bulharsk6 sprdivy stav~n kamenn.~ most pi'es Rusici, blizk6 hradisko kimsk6 pfese v~ecky zdikazy ceritralni spr6.vy vykoi'istov~ino jako skladiWt tesane'ho kameni. V Trnov6 sam~m, se naleza pino pam~itek odtamtud, ji2 ve sf.avbftch stfedov~kych, oltatfnii karneny, ndhrobky, sloupy Wt. Dlouhy nipis z doby cisafe, Septimia Severa (z 203 po Kr.), ktery Kanitz (1871) dai u. Nikjupu ze ssutin vykopati, nyni stoji na n~inisti piked konakern Trnovskyni. Kameny z Nikjupu s antick'nii ornarnenty vidO1 jsem dokonce a2 v Elen~ v Balkfmn6 a v Sevlijev6. Mistni pov~sti pi'edstavuji Nikjup jako~to pifedchfidce Trnova; cAfov6 sed~li zprvu na Nikjupu a odtud se pry pr~eneshi na tyto trnim zarostl6 sk~ily. De-jiny Trnova zac-inaji se teprve s obnovenirni bulharsk6ho c~iistvi 1186; prve neni o n~m ve v~lrohodnych pamAtkAch 2a'dn6 zminky, ani u Idrisiho v polovici t~ho2 stoleti. Hlavnim m~stem nebylo vice ne~li 207 let. Pro strategii stifedov~kou byla poloha zdej~ich hradfiv vzor- neptistupnosti a nedobytnosti. Niketas Akominatos n~kolika slovy jasn~ ji vypisuje: ~Trnovo, niejpevne-j'i a nejpifedne-j',i v~ech pod Haemnem m~st, mohutnymi hradbami IS) 0 pivodni pifislugnosti jeho k Thrakii: Mommsen, R~mische Geschichte 5, 282 pozn. 16) Mince s Haemem vyobrazena u Mionneta Suppl. 2 planche 3 fig. 7 a u Kanitze 2, 67. 1 7) Kanitz 2, 60 sld. N~kolik rnipisfiv odtud nejnov~ji vydal Domaszewski, Arch. epigr. Mittlh. X (1886) 241 sld.

Page  172 172 172 I. 7. Trnovo. jest ohrazeno, tokem iWinhm rozd~leno a na vr~ku hory vystav~no." Grigorij Camblak, rodily? Trnov~an (t 1449) vychvaluje ~m~sta tvrdost. jakot jest strrninarni hor i Whlmi& vysokych zavf'eno a hr'adbami velik-~mi opevn~no". D~jinv bulharsk6 ti~e 1186-1393 jsou i de-Jinarni Trnova, telhdej~i stolice. Dne 17. ~ervence 1393 vzato od Turkfiv. Vit~zi brzo po dobyti odstranili z mn~sta v~eckv 2ivly, kter6 jim mohly b~ti nepohodin'mni. Sto deset velmo~iiv a mn fantiv rozdiln~ho s~t~i sezv.Ano jako k ne-Jak porad6 do jednoho kostela a tamn zr.Adn6 sesek~ino. Temmid tradice o tomto pik!b~hu zachovala se a2 do na~eho stoleti, jen 2e jeviWt jeho prenesla yen z m~sta na Marnopole, kde pry se vra~dtni to stalo pfi hostin~. Zbytek fidi urozenych a bohatych pitesazen do Male' Asie. Pod panstvim osmansk~m Trnovo neztistalo sarnostatn~un stfediskem adrninistrativnirn, ale podfizeno sand~ak- begu, sidlicimu v Nikopoli na, Dunaji. MWstem nevedla ~,ddndi z hlavnich cest fi~sk~ch a proto o n~m nemarne t6 hojnosti zpr~iv, jako ku pf. o Sofli a Plovdivu v 16. a 17. stoleti. Jen Dubrovdan6 jezdivali tudy ze Sofie do Provadije nebo do Silistry. Zajimav6 podrobnosti pod.Avd Petr Bogdan (1640), jeho2 difletit6 sv~dectvi o hrad6 Trnovsk~xn jsme ji2 svrchu uvedli. M~sto samo die n~ho oplyvalo pifirodnim bohatstvirn: dokola. na v~ech vr~ich prostiraly se vinice, na blizku byly roviy pine 2ita i dobytka, po vinicich daffl se ovoce, a ryby se pfind~ely od Dunaje, krom6 men~ich, je2 se lovily v blizk~?ch kekdich. Krom6 toho v m~st6 k~vetio ji2 telida hedbi~vnictvi. Za doby Bogdanovy Turci i pravoslavni byli sobs Po~tem rovni, Oitajice jedni i druzi po 2000 domech a tedy pry po 10.000 dusich. Zvld~tni je Bogdantlv popis pravoslavnych; vidime, 2e jit tehda pod vlivem teck~ho kleru i sousedni ikeck6 osady Arbanasi'iv Trnovo m~bo ten smi~eny r.Az Pecko-bulharskV,, kter~ ztratilo teprve za lidsk6 pamkti. ~Nevimn Iici, ku kter6 narodnosti ntile~eji, nebof mIuvi tolik Fecky, kolik bulharsky; uprostted Bulharska drMi tento jazyk fecky, kde~to Recko je daleko od Trnova. Myshm, te jazyk ten se zde udr~e1 jako~to jazyk vzd&Iane-Jsi, pon~avad& to bylo m~sto kr.Alovsk6. Na hofe je dokonce yes, z niU se vidi ceI6 Trnovo, okolo 1000 domtiv, a i ta mIuvi i'ecky, kde~to ostatni sousedni vsi neumeji ani slova; krom6 toho i Turci i na~inci (katolici Dubroveane6) une-Ji tecky." 181) 0 rrurcich pravi Bogdan, 2e nejsou zpupni (insolenti) jako v jin~ch in~stech, ale vlidne-j~i (pi'i humani) ne~1i pravoslavni. Z tke doby poch6~zi popis Turka Had~i Chalfy (zernfel 1648), jent pravi, te fvrt ~pravov~rnych" byla, na. severni stran6 hradu Trnovsk~ho, dtvrr,nevUficich" na j'ini o vak hylo naopak. MWsto m~lo osm meeetfiv, z nicht velikosti posud. vynikaji Hisar-dz'amija na Carevci a Kurs'umli-d~arnija na vychodnim konci nyne-J~iho m~sta, blizko mostu Ferizbegova. IS1) Acta Bulgariae p. 78.

Page  173 D~jiny Trnova.17 173 *I po zru~eni zdej~iho patriarchi~tu (pry 1570) Trnovo zifistalo, vynikaji'cini stifcdiskeni cirkevnirn, jeho2 inetropolita m(il titul,exarchy Bulharska". Za dob Bogdanov~ch byl to ji2 zpravidla Rlek. Jernu byly podifizeny dtyry stolice biskupsk6, z nichz' prvni tki pfivodn6 byvaly metropolie a od tkch dob zase jsou povy~eny na t2 stupeti: 1) fNrvensktd, nyni spojenA se Silistrenskou (se sidlem v Rukuku), 2.) PreslavskA, 3) Lovdanskdt, 4) VradanskjL, podnes biskupstvi. 19) Bogdan jmenuje v rn~st6 chrim metropolni a osm kosteffiv; ostatni kostely, pravi, jsou obr.Aceny v rmedety. Po kostelich i v okoli vidO1 jsem detn6 nalpisy i'eck6, zadinajici od pod~tku 18. stoleti. Rtedtina se tu jeWL silne-ji upevnila, kdy2 v rumunskych kni~ectvich po 171 1 dosazov~ini v~ojvodov6 z feckych rodin Caitihradskych. nebof pro n~ se Trnovo stalo dcle~it~ni prifichodnirn mistem mezi Catfihradem a Valachii. na cest~ z Adrianopole k Dunajsk~nmu ptechodu u Sviktova. Jako obchodni stfedisko Trnovo za cek6 doby tureck6 bylo mistem didleiityrm. JeMt6 za. fidskU pam~ti pikichdzeli sern kupci ptekupnici a2 z Lov~e a ze Sofie. Z knihy Dubrovdana Restide (str. 16) vidjine, 2e ji2 1590-1605 hlavnimi obchodniky TrnovskyVnii byli mistni Bulhai'i, a tak6 podnes kupectvo bulharsk6 z va~n6 eisti ina svtU` koiken v Trnov6. 20) V 16. a 17. stoleti byVvala tu v~dy rnala osada Dubrov~anlfiv. Miajici 8-10 dorniiv, nikdy vice ne2 30 osob. MWN maly dfev~ny~ kostelik Nanebevzeti P. Marie se hikbitovem dokola, na vynikajicim pryV mist6 s vyhlidkou na pfIM m~sta, a vydr~ovali si tak6 kaplana, jen2 ov~ein n~kdy vedl i kupeckou korrespondenci. 21) Za ve~ikych v~1ek koncem 17. v~ku osada. za~Ia; 1672 kaple byla. na spadnuti a kn~z nem~1 z eeho 2iti, a 1685 zby~val z ceI6 osady toliko, jeden chud~ Dubrovdan, prode2 Dubi'ovnickd kolonie v Ru~duku vyzvj~na, aby cirkevni paramenty z Trnova vzala k sobs. IvZ archivu propagandy se doviddnie,ie je v 17. stoleti 191) Takd Sofronij 1791 jmenuje metropolitu Trnovskdho a 6,etiri episkopi jego". Per. Spis. stargi ifady sv. 5 a 6, str. 64. 20) V Restidov6 knize zminiuji se kupci: Abram Nicou di Tarnowo, Ciro figlio di Parasch~eua) di Tarnouo, Damiano di Marco di Tarnouo, Damiano di Nico di Tarnouo, Stano Sinndinou di Turnoua, Lecho Gionou detto Cogagich ed Atanas Lechou di Turneua, Stiep~in Glame (?) de Tarnoua. Jm~n& KAbram, Niko, Kiro, Para~keva (Petka) atd. posud jsoil v Trnov6 v oby~eji. 211) V knize Restidov6 violen *je list z 1597, Wde "Nieo Godin prete" (bAbinec z Baru, ktery~ kaplanoval dionho u DubrovdaniWv po Bulharsku) pine z Trnova o vypraveni' kuipelckch listilv do Provadije Wt. - L. 1626 Dubrovean6 Trnovsti ~iidali v Rim6, aby pro n6 bylo zr'izeno katolickd biskiipstvi a jeden fr~ter apatykiif z Dubrovnika aby byl jinenov~in biskupem. Vytah z tO Midosti u Farlatiho Ill1yr. sacrumn 8, 244) zavdal pfi6inu k domn~nce, le i v Trnov6 sed~1i Sasi, kdefto v listu le f~ed o Sasech ye Valachii. Celott zAlez'itost osv~tluje Mdini Barskdho arcibiskupa Petra Masarechia, vydan6 nynli v Acta Biflgariae p. 30-32, ukazuJici pifehnanost tO iidosti a zbytec'nost ztizovati biskiipstvi pro 30-10 du~i.

Page  174 174 1. 7. Trnovo. Marnopole), letici v rovince, bohate' na vino, 2ito a skot, bydleli Bogounili ei Pavlikiani. L. 1635 i oni se pfidali k cirkvi kimskU, podriev~e sv6ho popa Petka Stojanova za kni~ze; mdi dfevC-ny kostel sv. Trojice bezo sttechy a dtali pry 200 rodin eili 860 du~i, vedle asi 20 dornfiv tureck~ch. JeWt, 1640 mnozi z nich byli neki't~ni. Reeky rnetropolita toto usazenii katolicismu pted sarn-im ni~stem arci pronasledoval a dal popa i stafes'iny vsaditi do v~zeni v Trnov6, ale tamni Dubrov~an6 je z rukou kadiho osvobodili. Pozde-j'i zpri~vy z 1659 a 1685 kladou do Marnopole jen 30-35 dornfiv katolickych Pavlikianciv, je2 nav~t~voval Dubrovnicky kaplan z Trnova. L. 1708 pfi'iel do Marnopole jeden bosensky franti~kj~n; obyvatele' ji~, po 2.5 let nebyli vid.6i kn~ze cirkve iimske', stali se zevn~ pravoslavni~mi, ale pIkece se k n~rnu hlisili. Obchodni' dcdeiitost m~sta ptivalbila do Trnova jekt~ za stikedov~ku malou osadu 2idovskou. Zid se v Trnov6 vzpominaji za car'uiv Sv~tslava i Jana Alexandra, ba tento druhl mdl kri~snou Zidovku za manielku, kterdt poki~tna byla na jm~no Theodora a jako~to,novoprosves-tena carica roda jevrejskago" die starych sv~dectvi WtdIfe obdaikovala kostely i kla'tery; posledni cdt bulharsky S;i~man byl syn t~to cei'ice hebrejsk6. 2ide' tito byli staki obyvateld ' vychodu, patrn6 pfibuzni krymskych nebo Catibradskych, da~vno pted. ptichodern Spaniolitiv v zemi osedli. Pozde-ji tfipln6 zmizeli a Bogdan i Jine' zpravy se o nich nezmiifmji. Pod Trapezici spatfujii se n~kter6 hroby jejich. Nyne-j'i Trnov~an6 a Svi~tovci, jsouce vesm~s vychytrali kuptici, ~asto se honosi, 2e v jejich m~st~ se Zid. ani usaditi nemfi~e.2) Byli tu konetn6 i Arme'ni, die jedn6 zpr~ivy z 1685 lide' dosti bohati, kteki tehda k bohoslu2bM u~ivali kaple Dubrovnick6 23 star6 hfbitovy jejich 1e~i takte6z pod Trapezici s ndpisy pry 200-300 let starymi. N~kteki potomci jejich, arci pobulhafeni, Za poslednich sto let Trnovo utrpdlo v~elijak6 prom~ny. Za anarchie' doby Krd~alijske' opevn~no bylo ~ancemi a pallisadami. L. 1810 se k n~mu pfibli~ili Rusov6. Po velik~ni vit~zstvi u Batina 26. srpna (vych. kal.) vysl.An generdlmajor Sabane-jev, aby zni6I opevn~ni v Bd1d a provedi1 rekognoscirku a2 k Trnovu. On pki torn pry~ ve~el i do sairne'ho Trnova, ale ji2 30. srpna se navrditil pted Rukuk. V fljnu hrab6 'Voroncov rychie obsadil Pleven, Love6 a Sevlijevo, ale vra~til se od~tud do Svi~tova.2) 221) Phr sid'tini r. 1881 v cel6m Trnovsk~m kraji se naglo 19 tdidv, ye Svigtovsk~m 29, v Sevlijevsk~m ani jeden. 23 ) Acta BuIg. 299. 241) Gener~iI A. N. Petrov, Moinia Poccin era Typji~ief 1,806-1812, Petrohrad 1887, dii 3 str. 143 sld. Zinkeisen, Gesch. des Osmn. Reiches 7, 706 pravi, ie knif'e Vjazemski na, podzim 1810 obsadil Trnovo, ale to jest omyl; byl to TLurn-Magurel naproti Dunajs~k& Nikopoli. V Bulharsku stafi HUd zpomninaji vtilku 1806-1812 co,Batin-kavgasi", boj Batinsky, die bitvy u soujmenn6 vsi Mle Rugcuku, vAI~ku 1828-29 co;~umla-kavgasi" a v~ilkii 1853

Page  175 D~jiny Trnova.17 175 Kapitan Duhamel, ktery jel skrze Trnovo 1827, pravi, 2e m~sto, Miajidi asi 8000 obyvatel~v, le~i amfitheatrain6 na lev6m bitehu a je ovla~ddno ode dvou cihlovych v~!i na prav~m (?) bitehu, tim2 myslil snad v62e Hisarsk6.25) Bou6 cenil obyvatelstvo na 12.000 a uv~idi co mistni prC~mysl hlavn6 tkalcovstvi, hedb6dvnietvi a barvii'stvi (barveni viny a hedbi~vi na ~erveno). Grigorovid (1845) kiade m~sto s 5017 domy, z nich2 3800 bylo tureckych, 19217 kifesfansk3?ch. 26) V na~em stoleti m~sto rychie kiesalo. Pod vlivem rostoucliho obchodu Duna~jsk~ho kupci Trnov~ti za~ali viast svou opouktki, - stcshujice se do Ru~~uka, do Svi~tova, do cele'ho Rumunska, ha najde~ je a2 ye Vidni a v Anglicku. V Bulharsku same'm setkd~ se nyni s Trnovc'any na. vsech koncich od Varny do Kystendilu. Star6 rody m~stske' tim spidsobem za poslednich tficeti let z viasti sv6 vymizely. Jejich mista zaujali z ddsti pr ist~hovalci, Balkand~iji z horskych vesnic: celkho okoli, kteM co ifemeslnici a kramdfii pti~li do m~sta a tam se pfi~enili. Pravi se, 2e v Trnov~ 2ensk6 pohiavi je v~tinou pfAvodu stare'ho, mu~sk6 pak nove'ho. L Kdy2 cirkevni boj bulharsk~ zadal vice pozornosti k sobs obraceti, Rusko, Francie a Rakousko, otevieli konsulalty v Trnov~ (okolo 1862), ale za dv6 16ta, kdy2 Rukuk povysen za hlavni m~sto nov6ho Dunajsk~ho vilajetu, zase je zru~ili. Za cirkevniho boje se fefti biskupove' v Trnove dr~eli dMe ne~1i jinde, a to podporou n~kterych J'Orbadz'iju'v (primdti'iv), jako2 i pro sousedstvii poloifeck6 osady Arbanasi. Posledni biskup Grigorij vytrval ai do 1867, pfebyvaje v Arbanasech. Niistupcem jeho byl prosluly bulharsky~ nirodni vd~dee ilarion (t 1875), rodily z Eleny. Redtina. vfibec byla v Trnov6 dosti vnikla, jako2 nekteifi star~i Trnov~ane'.~studovali v Recku. 27) V myster Ize dosud sly~eti rnnoho ter-;minlfiv feckych, a tak6 2enskd iI mu~sk.A jme'na jsou po recku co 7vilku Silistrenskou". - Za ifeck6 revoluce 1822 v TrnovO ob~gen novY sv~tec Jan, die femesla cihhiif, syn kupce z Os9manpazaru; za krimirnilnlho processu se poturefil, aby unikI poprav6, ale pak zase se hMAsO ku kfesfanstvi, >kteralfto apostasie se die koranu vidy trestAi sinrti. Staroslovansky givotopis jeho, v n~mz' Trnovo pod vlivem jmn~xa Trapezice nazvgno tak6 Trapezont", vydal P. Kisinov v novingch,O0te~estvo' 1869 a Kniz'ovno Drubestvo 1884 v,HCTopatiejCuraflmeTHH1AH 110 BptMeTo Ha 3ftBlpaTa". 2,) Gardejsk~ho S'tabskapitiina Duhamnela BoeHHO-Tonorpa~wi~ecFcoe oinacaHie AoporH, BeAyu~ef OTra CIICTOBO qpe3~b THpHoBO etC. Petrohrad 1827 str. 9. 26) Bou6, Itin~raires 1, 98. Grigorovic'uv cestopis 2 vyd. 145 sid. 27) Z Trnova pocbhizel novofeck~ fl~olog Nikolaos Pikolos (t 1865 v PaNM~), professor jonsk6 university na Korfu, znAmy vykladablim Strabona. Synovec jeho Dr. Proti6, professor na medicinsk6 fakuitO v Bukuresti a poslifze co staiec 6len medicinsk6 raddy v Sofli, studoval. v Aecku a ye Franeii, psal verge 'recky, francouzsky i bulharsky a byl ohnivy~ patriota bulharsky (jt 1881).

Page  176 176 176 I. 7. Trnovo. skrojena. 28) Ale dnes z mnlad~i generace mdlo kdo zde urnii iReeky promluviti, neb~val-li prve v Cafihrad~. Za posledni vdtlky Trnovo obsazeno od Rusaiv hned po, pifechodu u Svi~tova ternf bez boje, 25. eervna 1877 (dle pravosi. kalenddfie). Turci, ktei'i zde m~li jell 5 praporftiv s 6 kusy, vyni~nili n~kolik v~stifekiv z dO1 a rychie odt6dhli na v~chod. Tureck6 obyvatelsivo mn~stsk6 se zatirn dalo na it~k, kde2to kfesfan6, skryti ye skiepich, s iizkosti ~ekali na, rozhodnuti osudu sv~ho. Za vdIlky a za, okkupace Trnovo bylo jednim z nejziv~-j~ich rn~st Bulharska. Ve velik~in stile byval~ho konaku tureck~ho zasedal na po~aku 1879 sn~m,notabld~v" bulharsk~ch, ktery vypracoval konstituci; drne 17. (29.) duhna v t62e mistnosti zvolen prvni kni~e bulharsky. Ale stolidi nov~ zhizen~ho stditu se star6 Trnovo nestalo. Osud. ten splicelo opposi~nimn sm~lenirn, kiere se projevovalo, phi ka.d6 ptilie~itosti. Kni2e Alexander I., slo~iv v Trnove- pr-isahu na konstituci, po mnoha l~ta vice do m~sta nevkroeil, ba na cest~, po zemi 1881 nav~tvil v~ecka okolni rn~ste~ka hors-k~i, ale Trnovu se vyhnul a je objel kolem do kola. Teprve 1884 ndrodni shrom~d~dni se se~lo opkt v Trnov~ a sezeni jeho bylo zah~jeno od kni~ete osobne. Podivtyrn osudern nalezI Alexander I. po, svr2eni sv~m nejhorliv~j~i zastdnce mezi n~kdej~imi svymi protivniky v Trnov~, a v dob~, kdy ps~iny jsou tyto fhidky, Bulharsko, se spravuje od. regentstva, jeho2 v~ickni tti elenov6 jsou inladi Trnovci. SMItdni lidu 1881 napo~etlo v TrnovE~ 2190 domfiv s 11.247 obyvateli. Stardt stolice nenfile~i tedy ani k nejv~t~im m~sttfir v zemi; Ru~euk, Varna, Sumen a Sofia maji obyvatelstvo dvoj-. ndsob v~ti. Za to je stkediskern nejv~t~i a nejlidnate-j'i prefek tury (okruq) ceh~ho kni~ectvi s 216.731 obyvateli, a2 na n~kolik krajinek tureckych na v~chod& t~m~f 6ist~ butharsk6. Tureck6 obyvatelstvo mibstsk6, kter6 pted neddvnem fipln6 se rovnalo po~tu hlav kifesfanskych, po valce ustavi~nou emigraci a2 na nepatrn& zbytky (1881 1362 Turkflv) zmizelo. Co do obecn~ho dojmu, Trnovo upomind na rnnoh5i m~sta italska a dalmatinskdi, jejich2 d~de~itost le~i vice v minulosti ne~li v budoucnosti. Obyvatel& jsou lid povahy iiv6 a vtipn6, hovorni a veseli, s nadanirn pro studia literarni, pro obchod i pr~inmysl. u"9) Zensk6 poblavi, nejvice brunetky, je p~kn~ho typu, kter'y nezfildka upomind na tvdite iteck6. Ostatni Buihafi pokki~daji Trnoveany tasto za pletichditea lehk6 vtipkdte a ~,ertuji o velik~m vlivu, kter6 mnd krdisne' pohiavi v rnist~ jejich. PrL~imyslu a obchodu je nyni mj~lo, leda. 281) Ze slov si pfripominiim sundirofia (6vvzqoqia) hostina. 2enskii jm6n4aL v xn6st jsou nejvice ifeckA: Zoia, Ksanta, Evgeni atd. I muz'skli mivaji koncovku ifeekou: Michalaki, Janaki Wt. 29) Mnozi z vynikajicich m1adgich mu~iv Bulhareka jsou Trnov~an6I, ku pif. na str~nkich toboto spisui 6asto zpomenuti pr'iiteI6 moji Ziatarski a Sarafov, regent a ministersky pfedfseda Stambuloy, plukovnik Mutkurov Wtd

Page  177 Dnegni Trnovo. Arbanasi.17 177 -z e se na Marnopoli spathije phidelna na hedbdivi, lihovar a parni ml~n. Star6 tkalcovstvi a jin6 mistni industrie za~Iy. Du~evniho' 2ivota je smdlo, jakkoli n~kolikrdite zadato s vydaiva'nirn ~asoipisidv;' stud ovany Trnovdan 2idny v rn~sti~ svem nezd~stdvdi. Ani mistni staro~itnosti nenalezaji mnoho pov~imrnuti, jakkoli staf~ec Dr. Vasil H Beron rnnoho se zasazoval o ztizeni mistniho archaeologick6ho spolku, ktery by tu byl docela na sve'm mist6. Je zde m~stskai realni ~kola a stdtni vy~~i divi ~kola s pkti tihdarni. Pro moderni rozvoj, jehot hlavni podminka jest, aby nm~sto m~Io prostor k libovoln6mnu vzr~istini, pitedni zdivadou je sti'edov~kA t~sndi situace mezi i1Wnimi propastrni; Trnovo dalo by se roz~ii'iti jen na jih k Marnopoli, jakkoli i tamni misto je jen skrovn6. Okoli Trriova je pfijemn6 a ptiv~tiv6. M62ie~ se prochalzeti ye stinu a. zeleni po vinicich, ozdobenych rnno~stvimn lehkfth letnich domkiuiv, nebo po silnicich mezi sady a stromy, mti2e~ se ukryti pifed sam~m rnistem v Iupenaty~ch lesich na iOio~i Svat6 Hlory nebo okolo obou khIdterfiv, bdajicich se nad dolni'm prosmykem; anebo chce~-1i, md~e~ choditi mezi hol~mi skalami s krdisnou vyhlidkou na rn~sto, kterd z ka~d~ho stanoviska pifedstavuje jiny obraz. Je to nkco jin~ho ne2 Sofia se svou tesknou pustinou kolem do kola a obrovskiymi horami v pozdale~i, z nich2 sestupuje jen chlad a miha! Zvld~tni misto j'sou Arbanasi, turecky Arnaut-kili, ifecky Arvaiiit6'-chori. Yes tato (226 dorni'v s 1039 obyv.) 1e~i 3/4 hi. k severov~chodu, nahoife na obrub6 Trnovske' kotliny. Z m~sta se jede od iipati Trapezice po zdtiezu do stroing nahioru na. stolovite' strminy, kter6 In'to odev~ad obk~huji. Bezestinn6. dobrA. silnice vede hol~mi skalarnii, dennim parnemn vyhfivanymi, z nicht pod kopyty ka2dou chvili sr~li jiskry. Na pravo vidi se dlaiba star6 cesty, kterd ~Ja v kamenit6m iivoze primo do vrchu. Byla, to osada. albansko-ifeckdi, ktera se zpomind ji2 koncem 16. stoleti.30) ' Bogdan 1640 ji klade s 1000 domy a co jazyk jmnenuje fedtinu, nikoli alban~tinu nebo rumun~tinu. Biskup Nikopolsk~ Ant. Stephani 1685 uvozuje u Trnova,,velikou a rnddhernou yes Rekfiv Al-' bancifiv" (grand' et nobil casale de Greci Albanesi), fedenou v rozlicnych jazycich ~ArbanasiArnauthi cio6 Androhoria"l(sic),, Greci) pry~ vedou obehody po Raiai, Uhrdich, Polsku a jrenovit~ na Ru Si. 31) Dle p. Slavejkova obyvateld pochdzeli z eparchi&Pogoniansk6 v Epiru. Ku posledku zabyvali se nejvice obchodem s dobytkern do Valachie. Pov~sti jeWt vypravuji o velik~ni bohatstvi, o nddhernkch ko2e~i nou ob~itych oblecich mnu~iv, o skvost30) Appresso Tarnouo ci e' qualehe comodith di casali habitati dalli Albanesi, quali sono bravi et in occasione si potriano 'netter insienme da 1500 di loro, tutti a cavalli, ben armati. Gjorgjid u Makus'eva, Meni. 2, 246. 31) Acta Bulgariae eccl. 299. J i r e e k, Cesty po Bulharsku. 12

Page  178 178 178 I. 7. Trnovo. nern od~vu ien a divek, perlovymi brok.Aty na. prsou pkes kiit pipsn~nad.Jsoje, zemerplt Trnovsky. bydlel vice tam ne~li v ni~st~, 2e tak6 biskupov6 podtizenycli jeho ttyr eparchii tam ~asem sidlivali a 2e i rnnohU vynikajici rodiny rumunskU tarn m~ly sv6 dorny; posud se ukazuje d~m~ Kantakuzenitmv, Brankovanh1dv, Filipesktiv. L. 1794 v Arbanasech byl internovdn valask~ vehrno2 Jan Vakaresko0 32) a sou~asn6 v jednom ze zdej~ich kl6.~teri'~v 2i1 bulharskyV buditel nirodni Sofronij z Kotle, jent tam telbda povy~en na biskupa. Vra~ansk~ho. Nedlouho potorn 1798 loupe~ni Krd~aliji ye vojsku -Husejna pa~e po vypdleni Gabrova beze v~i pkidiiny vydrancovali Arbanasy a z lakoty po domnn~lch pokiadech rozryli i st~ny domnimv. Obyvatele se rozutikali. Mnozi se usadili ye Svi~Lov6, v n~m2 posud jedna, tist slove Grcka miahada (feckUi MMr), ale kdy2 toto rnisto ye valce rusko-tureck6 1810 vypa'leno, utekli do Valachie, kde vdt~ina zmuistala; pted lety n~ktefi z k~ch vystdiovalcuiv vkiddli tarn velikymi dmukhody.3 ) V Arbanasech. nlyni docela se~1]?ch, doposud trvdt jeMt6 (ivnamichanina, novofe~tiny a bulhar~tiny jako dornAci jazyk 2en, muezi nimi2 jsou tvdite veliri krdisne' Mu~i provozuji nejvice kram'dfstvi a kr~rn~iistvi po vesnicich. S rodinarni Trrovsk~nn jsou ye svazcich pifibuzenskych, ale okolni obyvatelstvo vesnick6 a horsk6 se jich strani a je nendvid i. 3 4) Osada, sarna, ma staroiitny m~stsky rdz: karnenn6 domy nejvice s hornirn patrem, s kienbarni a rmNmlri ok~nky, nejvice v zahrad6dch zdrni ohrazenych, a kfivolAk6, ~zk6 ulice s karnennou diatbou, ov~emn siln~ rozpadlou. Na pokraji obrdicenrni k Trnovu stoji z-ensk~ khi~ter, s p~knou vylhuidkou na n~sto i pusthi hradiska jeho, s osn~2enrnii pdisrnv dalek~ho Karlovsk~ho a Trojansk~ho 13a1 -kdnu v pozadi. Kfd~ter sduir je skupeni mniniaturnich budov, ozdoben6 temnnym zelenirn betetaniuiv a stinern ovocn~ho stromovLiJ Bydli v n~rm asi 30 osob roz~in~ho stHii, kter6 z'ijil z dtmchoduk n~kofika poli a vinic i z prodeje v~robkd~v sv6 ru~ni prdce, totii Aajaku, zimnrich rukavic, pun~och atd. V pravoslavnfch khidteiich, mu~skych i 2ensk~ch, neni kiausury a jepti~ky vitaji ciziho hosta, se v~i pivktivosLi, jako ye sv~tsk~m dom~; mo nastyry 2ensk6 podobaji se vice dobrovoln~mu s9jednoceni osob ke spo~en& prdci a upominaji spi~e na sttedov~k6 bekyn6. Ve star~in, tmnav~rr. kostele zahl~d1 jsern dva rnipisy i'ecke' o obnoveni naist~nn6 malby1705 a 1787. 31 PaM~ti Vakareskovy v Tesaurit de imonumente istorice pentru Ro-. mania (Bukurekt 1863) 2, 288 sid. 33) Jaky~si OYokanz z Arbanast~iv byl v letech 4Ofth ntijemcem eel vala. skych a solnic v Okn6. 34) V okoli Trnova se vypraviije, ie pravoslavni Cik~ini nikde nemaji connubium s kr'esfany nei pry v Arbanasech, kde jsou pry' i smigenei, poloifec'i polociikingtii. J inde zase zlonmyslni Balkandliji tvrdi, z'e v Arbanasich vs~ichni jsou ~piov6" (pie blh. panehart) ifeckyfch biskupiiv a jejich komonstva.

Page  179 Ljaskovec. Rjachovica.17 179 Na tke stolovit6 vyso~in6 1e~i 3/4 h. vy~chodnC- od ArbanastIv Ljaskovsky kladgter sv'. Petra i Pavia. Prostranstvi mezi ob~ma misty pokryto je lukami a nizk)?mi h'j'i z habh' a hlo~i. Ki6dter sdm stoji v lese, zrovna na severnim pokraji v2bb2kI~v Balkdinskyrch k rovin6. Je v n~m umist~na duchovni' kola, zalo~end. je~t6 piked osvobozenim Bulharska 1874 od Trnovsk~ho metro' polity Ilariona, jejiU u4~teh6 i 2dci bydli v novych budovd~ch okolo, mal~ho star~ho kostelika. Rozhled na v~ecky strany je rozko~n'Y. Bezprostifedn6 pod okny kl6A~tera zadind se kamenity lesnaty sra~z asi 250 metrciv hluboky; od ~ipati jeho, kroin6 n~kollika malyfch - blizkych tarasfiv, MiH se rovn6 pole a2 k Dunaji. Dole se vidi mt~stetka Ljaskovec a Rjachovica se v~emi domy a ulicemi, d.Aleji tok Jantry, ktera za nimi velikou oklikou se zat6.&i k vychQdu a pak zase spe-je pfimo na sever; za tim rovina v mn~have' ddUi spJyvd s obzorem. K severovychodu prostird se vlnitiL pahorkatina sin~rem k Razgradu; na vy~chod& se zraNd irodny kraj okolo vsi ZIatarice a za nirn lesnat6 hory tureck6 krajiny Tozluka. Na jihovychod~ vystupuje Balkdn nad Elenou, a na jih a jihozdipad bMaji se mezi zelenim hornatiny Gabrovsk6 a modryrn blankytem nebeskrni vysok6 vr-cholky okolo Sipky a Kaloferu. Oko se ob~erstvuje sti'davou pestrotou jasnych barev: vidi~ -tu pino 2itnych poli, ovocny~ch sadiuiv, stinny~ch ha'j'u'v, zAmo~n3?ch osad, ~edyclh skal, tekoucich vod, rnodrych hor a sn~hu Balkdnsk~ho. Kraj pod iipatim je nejh~pe vzd~lany kout ceh~ho Bulharska, jedina kon~ina v cel zeni, kde ka~dy kus pididy je upotteben. Zraky cestovatele k sobs obraceji recend dv~ rniste&ka, 1-2 kilom1etry od podno~i' vrchu vzddlenfi, s jejich bil~mi domnky, tervenymi sti-echami a leskly~mi kupolerni kostelnirni. Jen n~kolik Wuin a poli deli je As na 1000 metreIv od sebe: za inulo let docela srostou v jedno. V pravo le2i Ljd'skovec (ljdItska liska, Coryllus avellana) s 6425 obyvateli, v levo Gornja IRjdchovica, (od orjach, oi-ech vlask~) s 5044 obyvateli, sti'edisko okolije, ku kter6 patki i Arbanasi. Za Jantrou, pr-es kterou zde nyni prjiv E dostav~n novy kamenny most, IeNi pak jeWt, velikdi vesnice DoInja Rjadchovica (2828 obvv.). 0 d-jindch tkchto osadf vime neco nmdUo. U Hjachovice byl zas Ceo-u rd kterY~ se zmifhuje na po~iku 14. stoleti a potorn phi taeni krdle Vladislaya III. k Varn6 1444; vojsko ki-esfansk6 na cest6 od Sviktova k Sumnu vzalo i vypdlilo z.Amek Rjachovici a vyslalo 500 miu~Iv na lup k Tmnovu. ktM v~ak od Turku'v tamnich s velikymi ztri6tami odra2eni. 35) Mistnii PoZagoryp, PahmreX,46.-0tOeikVan 44 ieMchege ~ ~ PccXVI pry~ 1 den na jih (sic) od Truova, rozdilnAi od Rjahovice helm, vyd. Karajan v ~Quellen und Forschungen zur vateri. Geschichte" (Wien 1819), Wt. 39 vers' 385:.-ain sloss waz Rahautsch genant'; vers' 475: ~stat Ternowe-, (omnylem poloien mi'jezd do Trnova k Sumnu). 12*

Page  180 180 180 I. 7. Trnovo. v~sti tvi'di-, 2e Gornja Rjachovica, Ljaskovec a Arbanasi byly jednou Rustem bej vaku fu, tedy 2e dcichody jejich slou~ily k. vydr~ovi~ni nejak~ho zdtdu~i musulmansk~ho, zalo~en6ho nepochybn6 od slavn~ho velik6ho vezira Rustema za sultdna Sule'jmana II. Die jinych dfichody osad tech pfikadzany byly rnatce sultdnov6. Vypravuje se,. ze pry die fermanu, podepsarn~ho zlatyrni literami, 2ddn3? Turek se nesmM1 zde usazovati, poliddka, kterdi se i jinde opakuje. Za Krd~alijciv i tyto osady vypitleny. Rjachov~an6 se zabyvaji nejvice hedbdivnictvimn a kupeetvirn. Ijaskovec je stifediskem putujicich zahradnikifiv Hii zelindtifiv (gradindri, turecky bach6ovadni), ktei'i rok co rok na. jaife ti~hnou do Rumunska, do Srbska, do Uher a do ostatniho Bulharska. sdzet a proddvat zeleninu a na. jesefi se navracuji domifi. Na podzim tu b~Vvd 2ivo,- kdy2 se chasa v celiych spolkenstvech vraci ve v~elijak3?ch cizozemskych ~atech, s vyd~lan)?ini pen~zi a rozmanity~m nakoupenyrn zbo~lim. V cizin6 je roz~i-eno domn~ni, jakoby toto st~hovav6 zahradnictvi bylo v~eobecnym irerneslem bulharskym; ye skutenosti obmezuje se na Ljaskovec, leda 2e tamni mistli pfibiraji pomoeniky (momc'eta) z okolnich vesnic, anebo z Balk.Anskych kolibarfiv. Remeslo to je podle rnistnich tradici n ove', asi pry z polovice 18. stoleti. Vzor jeho se naleziL u Rekd~v v Adrianopolsku, kde zelindtfstvi ode ddtvna kvete hlavn6 okolo Kavaki a Vizy a odkud zahradnici chodi do Cai~hradu. Ze je pkine~eno do Ljaskovce odtud anebo vi~bec z krajin feckych, o tom nejjasn-j'i sv~di terminologie zahradnickiL, kitera oplyvdi vyrazy pifivodu novoteck~ho. 36) V obou n~stech je dosti Hii majetnych; take' mnoho mladikifiv odsud bylo na studfich v cizine. Ji2 nyni ob6 obce dohromady maji tolik obyvatelstva, jako Trnovo samo a Miosti i rozkv~tem svym soupehi se starou stolicli bulharskou.1 36) Zazmpienal jsern Bi ne'kter6 uk~izky z Ljaskoveck~ho zahradnick~ho niizvoslovi: kalistir motyc'ka (,Ya?ta1jqtov), skalisvam okopAvwim zeleninu (axcalico), skori-psvarn obifezuji zeleninku pifed pIfesazoviinim (od axoqzl~o rozs~vdm 2), zxrn6to klovijdisa kli~i pifed~asn6 (x~ovfltu&tEt kazi se, hlavn6 o vejcich), klovija dira kulatii, oh-nem vysusenai, k nasypiini lita (xicofiov kiec), titard licha se sazeniceini (qpvtrqc' kel, der Keim),. fidanka sazenice (qpvrc'vrj od yvrvE?%, cpvtuiu? Mikiosich, Die tuirk. Elemente in den stidost- und osteuropiiischen Sprache str. 60 odvozuj.e bulh. fidanka od tur. fidan jiinge Pflanze); rate, ratil s~am semend navlainji semena vodou, aby rychle ji kli~ila, vi~rgiii plur. podpory bobu, mlad~ch stromfiv at. Jm~na zelenin samych jsou ovsem nejvice bulharskii, a n~kolika vyrazy ttireckymi (viz str. 135).

Page  181 181 8. Poduniaji. Z Trnova do Ru~tika. Stepni r~iz konc'in podtinajskyech. Loupeznictvi v Bulharsku. MWsto Rus6 CH Rukuk. Duinaj odtad nahora. Svistov, Nikopol, Rachovo. Rumnuni na prav~m btehu. Maloasiatkti Bulhar. Vidin a jeho staro~itnosti. Z Lomu pffes Berkovicky BalkAn do Sofie. Z Trnova do Rukuka. poditd se 14 hodin rychl6 vozov6 jizdy. Za malebnym prosmykeni, na jeho2 lesnatych O~bo~ich se nalezaji svrchu zmin~n6 dva. kld~tery, jsme z hor venku. Na. konci prosrnyku leii u Jaritry vesnice Sarnovoden. Potorn nrisleduje v tirodn6 vini~n6 krajin~ yes Polikrajis'te (,,konec pole"). Nedaleko za ni tee na vychod k Jantife siltid ifeka IRusica, jeji2 vrchovi~t~ se nalezrd na severnirn svahu Balk6.nu Kalofersk~ho; vede pf'es ni novy karnenny most, pro zdej~i potfteby snad pi'ili~ monumnentalni, pomnik podnikavosti in2enyrdiv miadeho Bulharska. Na levo le~i na. 1ev~m bkehu Rusice u vesnice iMkjupmu chrastim a trnim zarostI6 ssutiny fimsk6 Nikopole. Odtud se jede k Dunaji jednotv~irnou rovinou. Prostranstvi nmezi vyb~ky Balkdnu a bitehem, Dunajskymr vyplfiuje hlinitAt terrassa. (,,6sstafel" n ~meckych geologidv), prostouipendi nepatrnymi vlnitVmi pahorky a prorytd hlubokymi koryty ifek i potoku'v. Prostird se od Tirnoka na. srbskiych hranicich at k Cerne'rnu MONi, vyvy~ena jsouc 100-200 mnetrdiv nad mot~e. Osady nalezaji se nejvice jen u tekoucich vod. Obecny charakiter krajiny je stepni s vegetaci promnenlivou. Na jate zelen6d se tu bujnd. tri~va s rnno~stvim pestrobarevnyVch kv~tin, jrnenovit~ rozmanitfch vysokych bilych a rnodrych chvostikfiv a 2lutyVch divizen; ptes 16to v~e to sluncem se2loutne, uvadne a vyprahne, a v zirm6 nevidi~ ne lhsn~iovou, z nit hiavy sv6 zvedaji zasuL6 chuma'de trni a boldd i oenieI6stonky vysokych jednorodnich rostlin. Mno~stvi tek, tekoucich od BalkAnu k Dunaji, pkivadi do tech rovin trochu rozrnanitosti. Jantra je mez fysickrA i ndriodopisna'. Za ni na vychod ndsleduje jen jeWt jednia teka, Ru~ducky Loin, jeho2 poN6 id n ji2 jin~ zevn~j~ek, od stepi docela rozdilny~. Od Ba~kr~nu a2 k Dunaji rozklidaji se tarn toti ~ir6 hvozdy dubov6, promichan6 i buky a habry, hust6 propleten6 popinav~m barvinkem (Clematis) a kfovinami surnachu. Od Ru~euka do Silistry toto prdsmo dosahuje at k sam~rnu btehu Dunajsk6rnu. Tato lesni krajina, od Silistry do Sumna, stove Deli Orman (tur. ~divy les" di,prales"). Ddileji pak od Silistry at k iisti Dunajske'mu a k moti se prostiraji zase ~ir, bezles6 a vice mrn6n bezvod.6 stepi - Dobrudz'a. Vedle toho Jantra. je rozhranim krajin za'padnich vice mrn6n 6ist bulharsky'ch, a vychodnich, ye kteryrch Turci tvohi velikou ~dst, do neddvna dokonce v~tinu obyvatelstva. Rovinami podunajsky'mi, ku pif. od Ru~euka k Trnovu, od Svi~tova k Plevnu, od Lompalanky do Berkovice sm~rem k Sofii,

Page  182 182 182 I. 8. Podunaji. jezdivdt se v 1Wt pro pfili~n6 parno nejvice v noci. Tyto no~ni jizdy m-aji do sebe zvli~tni pifivab. Sedi~ tu zahialton do phi~t& na otevfen~m voze se ftyifmi drobnymi koniky. zapifatenymi v jedn6 fad6. Kolem nd.s rovny kraj s mali-rni bifehy a pahorky; jen v pozadi se v nejasn~m osv~tleni 6ernajii vysok6 zdi Balkdinu. Kola jako bez hlasu se nesou budT po travindch, buJT po pisku siniim zvonce koni jsou jedin), zvuk, kter~Vm se krajina o~ivuje. Z po~aiLku po slunce zapadu ptichdizi na tebe lehkdi dfimol.a. ale ta brzo pomine a probavi~ floe v jak~msi snivrni zadumdni. Jako iia moki za letnich nioci neni vk~tiho pot~~eni ne2 le2eti na znak na palub~- a zahledkti se mezi rahny a sto~jiry do hv~zdnat6 oblohy, tak i Mde v rovin~ podunajsk6 za no~nich jizd ~asto ponofi~ zraky sv6 do spousty t~pyticich sv~tel na kienuti nebeskrni, pozdravuje~,velik~ho medv~da",.pjis Orionfiv, barevny'rn leskem ozdoben6 planety i zkou~i~ bystrotu oka sv~ho na Plejaddeli a na drobn~m Alkoru. Severozeroci je ndpadna zi'etelnost v~echi tMes nebesk ch, jmenovit~ Iesk in1kn6 drahyv.') Ticho, rozlit6 n'ad krajinou, hojnou ddvd poclvli ku klidn6mu piremy~leni; ru~znorod6 dojmy jako samy sebou se tu spiftdaji v organick skupeni. ZI'dka cestovatele vyru~uje n-JAk6 leknuti koni, hilasy pstiv nebo vlkfiv, vyjicich v dMle na ni~sic, Iplanouci ohn~ nocujicich karavan nebo podeziteI6 pohyby zviPat nebo jezdcitiv, ph1 -2icich se flo~fi trnou. A kdy2 hv~zdy po~nou blednouti a m~sic pozbyvdt sv~ho svktla, kdvi bil. leskly pruh zasvitne nizko na vychodnitn obzoru a kdvz prvni rud6 paprsky slune~ni. inikenm roze~enou trnu a v~ecko obsypou z1aty*m pelerm rladistv&lio nov~ho dne, tu se ti zdd., 2e floe byla pi~espff1i~ krj~tkjL a z'e priroda nedopovMd~a poliadku svou. Za nmostem ptes Rusici silnice sleduje tok Jaritry, kter~i zstisbva' v hlubok6 Oilabin~ po prav6 ruce. Na otevfen~ch mistech nalezaji se ve~dle hflavniho koryta i tdin~ se stojatou vo~dou, zbytky starych oklik, napln&~n6 od jarnich zaplav. Ve vrsich Li silnice (Kucina, Trembed) obehazi v noci ozbrojend seiskau strala, pikety bulharskych sedhiki'iv v beranicich s ru~nicernii a boddky. Ji se bli~irne ke kon~indm,.endemick~ho brigantaggia"l. Na puiI cest~, 7 hi. od Trnova, vede pies Jantru p~kn.~ kamenny~ most o 12 obloucich, dokon~en~? 1870 po thlet6 pr~ici. '2) Stavitel jeho byl prost~ zednicky mistr bulharsky, Nikola Fi~ov z Drjanova (t 1881). Za mnostem na prav6rn btehu 1e~i opod.LI ') Z prostonuirodni bulharsk6 terininologie hve'zdifsk6 uv~sti mohu jen tyto vyrazy: koldita (v1fiz) velik~ medv~d, rdlica (pluh) tfi hve'Ldy velik~ho medv~da, jinde Orion, v'blk tyt~z tfi hv~zdy, kokos'ki (slepice) Plejady, ktimova slamd (kinotrova shima, k 6'euiu srovn. tur. samndn ogrusi~, ~zlod~j slarmy') m1~n~i dr~ha. 2) Vyobrazen u Kanitzc 2, 32. Most stil. pr~ asi 35 milliontiv grogiv (po 102 grogich lira ziati), tedy do 700 000 franki'iv; kimnen himAn na blizkti u Ifeky.

Page  183 Roviny podunaisk6.18 183 -silnice husts sraten6 mn~ste~ko Bjadla (3733 obyv.), stfredisko, okolije. Za vLI~ky rusko-tureck6 po celou dobu obleteni Plevna bylo, oporiou sboru velik~ho kni~ete midslednika, nyne'j'iho cisaie rusk~ho, kter~ odsud operoval proti Rukuku, Razgradu a Eski DWumaji. Za Bjalou se jede klikatyrn iialierniezi chrastinami a lesiky vzhifiru od Jantry. Mistem. se po stranktch spatifuje n~co vinic a poli, ale nemnohe' vesnice le~i daleko od cesty. Po prave' ruce prostiraji se rozsdhll houkLinv dubov&, po~dtek lesd~v, jez- ddleji k vfchodu vyplhuji Deliormnan. Jen v 6as zni a vinobrani tato krajina vypadd trochu veseleji; ji ndy se tu pocestnii starostliv~ rozhli~ej'i na v~ecky strany. Cas po case oh ~uise na vy~indch hlin~n6 boudy s ozbroj'eny'tni selski mi strdtemi. Jsrne v kon~in~ zlopovestn6. kde se ~asem. d&ji nejsrn]ej~i 1oupe~e na sam6 silnici. Loupe~nictvi v Bulharsku je zlo ne nepatrn6. Pilvodu je star6ho a vyskytuje se podnes na ty~ch~e mistech, kde kvetlo i za panstvi tureck6ho. Vhidda bulharskd je mohia silnC~ obmeziti, ale ne vyhiaditi, nebof souvisi s nedostatenym po~tem, obyvatelstva a s pustotou rozsdhlych krajin. Zdpadni Bulharsko. jmenovit6 krajiny za Lskrem, od Vidina a Rachova a2 k tureck6 hranici, jako2 i pole Plovdivsk6 v Ru.melli jsou toho, zla pr~izdny. Za viddy bulharsk6 nestal se 2idny lup na silnici z Lompalanky do Sofie a take' tarni Hid jezdivaji ve dne v noci beze zbran6. Loupeinictvi se vyskytuje hlavn6 ye d'vou oblastech. Jedna oblast, obsahuje kon~iny od. Jantry k rnoii, kter6 imaji obyvatelstvo smi~en6, a sice se tarn ode dj~vna nejl16pe daH v tureck~ch krajirndch, v Deliormanu, Tozluku a Gerlov~. Tamni zbojnici jsou t~rn~i~vyhradn~i Turci; rHlkaji jim razb~jnici. ajdluti, kraji 6i /rajevci (i tur. kra~jilar). Druha oblast se tdhne pod&~l hranic tureck~Vch naproti Bulharsku a Rurneli, po hordich Osogovsk.~ch. Rylsk~chi, Rhodopskych, a2 do Strand~e Planiny u oroie Cern~ho. Tam miezi lupiO (aramiji) ptevhIdd 2ivel bulharskyV, s ptirnisi Peckou, albnnskou nebo i makedorurnunskou. Bulharska. i Rurnelie se tato druhA oblast, mnoho netyka', nebo! Mey uchyluji se na jejich piuidu, jen kdy2 jsou prondsledovdny od vojsk tureck~ch, a loupi tam jen z hladu a nouze; 6asemn arci pfisobi mnoho, starosti, jako kdy~ pov~stn)? Span6s a jeho kollega Malarii.As se svou inezindrodni chasou (1881) chytali u Belova i iiIPedniky Hirsehovy 2elezni~ni kompanie a vla'du rumelskou po, t~?dne dr~eli v roz~ieni, a kdy~ i n~kolik -voji~kfiv kni~ectvi bulharske'ho padlo ye srd~kdch s nimi okolo Samokova. Sporadicky se vyskytuji loupetnicke' Mey i v z.Apadni Sredn6 Goife; posle'ze, (1884) ku pkekvapeni iiadciv bulharsk~chi se zjevily i v centralni'm Bali.kdn6 nezi Lov~em a Ziatici. Brigantstvi toto nepostr~dd jist6 pi'ichuti politick6. Turedti lupici plati za projev opposice osmansk6ho lidu prodi vl~dd ~nev~Hcich", a bulhar~ti,, haramiji" 6asto se tvalfi, jakoby cht~li za

Page  184 184 184 I. 8. Podunaji. h~jiti boj o osvobozeni Makedonie. Ale jedni i druzi ume-ji dobite obirati i sv6 vlastni krajany a souv~rce. Loupe~nici na v3?chod6 ode dtdvna rndle~eji ke dv~ma ~~kohimn". Jedni pocestn6 jen zaslavuji a je obiraji, n~kdy s velikou zdvoifilosti. K nim nile~i' v~t~ina tureckjych zbojriikfiv, ktei'i z~idka nibkoho, zabiji. Druzi '7~ak cestovatele nejprve zaketnicky zastfeluji a pak pohodln6 obiraji mrtvoly jejich. K t~to druh6 tfid6 path i,anonymovO" Sredn6 G ory. 3) Tfeti spidsob je loviti 2iv6 lidi a pou~t~ti je za velik6 v~kupnt6; ten kvete hlavnb na tureck6 piuid6 v Makedonli, jmenovit6 v okoli bo~sk~ho Olyrnpu, o n~int mi stati hararniji se zipalern tvrdili, 2e je to nejv~Vborne-j~i hora k hajductvi, ji2 pro ohromn)? sv"~ rozsah. Loupe~eni nedd se pomysliti bez jataklyku. (ukr'~vdni). Zbojilik musi miti na blizku ptitele (jatak), ktery~ jej skr~vd a 2ivi, v ~as nebezpeh jej varuje, a v jeho.2 dome mnuoe on ph prorndsledovdini sedkti,,incogniito" jako prav6 nevintPitko, pro'sty tichy ob~an dom~ici. Brigantaggio v)?chodniho Buiharska nd od ~asu posledni rusk6 vdlky ji2 svou historii. Po odchodu Rusiav tamni Turci myslili, 2e s bulharskou vhidou budou rychie hotovi, a za~ali brannou opposici velmi povd~liv~ho splasobu, jrnienovit~ v tureckych vsich nej~v~chodne-j'iho Balk~inu, kde podAl nov6 hranice z Po~Mtku diouho ani iitadt'v bulharskych nebo rumelskych nevidali. Koncemn 1879 se zjevovaly ozbrojen6 zdtstupy a~, n~kolik set mu2iliv silti6 a jako hlavni vi'idce vystupoval jakysi Coban Hasan. Vyskylly se i tureck6 proklarnace, rozesilan6 z Catihradu, a jine' podezfeh6 v~ci. V noci od 927. nia 28. ~erven 1879 jedna ~eta tureckdi udei'ila, dokonce na ni~ste~ko Osmainpazar, ale po dvouhodinnt6 stfelb~ odra~ena. Na jaife 1880 vMc tak se zhor~ily, 2e Iid se bdtli jezditi z jednoho rn~sta do druh~ho anebo jiti na polni praci. Bullharskdi vhida n.Asledkem toho soustfedila velikou ~1mst svych vojsk ve vychodnich' okresich. Pod velenim plukovnika Boborykina za~aty systematick~e operace k obsazeni v~ech horsk~ch vsi na pornezi. CeI6 tureck6 obyvatelstvo odzbrojeno. K v~tirnu boji pfi~lo 25. dubna okolo vesnice Bel-ibe', na vV~in6 Balk~insk6 mezi hustyrni lesy na jih od Provadije. Jedna setnina Lomsk~ho praporu yes obsadila, ale nalezia v ni jen 2eny a starce; mezi 280 osobarni bylo jen 24~ rnjuskych. 0 inu~ich fe~eno, 2e ~li den piped tim do vsi Achli pod ji~nim svahem Balki~nu v Rurneifi, kde pry 18 imamciv prdiv6 kondt modlitby o d~f; ye skutenosti v~ak Turci z ceh~ho okoli se tarn se~Ii na ozbrojeny? sn~m. V ndisledujici noci z okolni'chl lesfiv se ozy~valy hfmotn6 bubny ba~ibozukiftv, tdhnoucich na Belib6& 3) 0 tomto rozdihi se zuiifije jiz' Carsten Niebulir (1767); pravi, Z'e hipiiarabgti a anatoJlti jen obiraji, v Evropak~m Turecku v'ak ie pr~.isoui,,Strauchriiuber, die zuerst ersehiessen und dann nach Beqiierlichkeit plinudern'.

Page  185 Loupez'nietvi.18 185 - R~ino byla setnina ve vsi obkli~ena. Z blizkych hou~tin odev~ad udr~ov~na ostrd palba, anii by se m~nive' posice nephitele mezi doubim a sumachem jasn~ daly rozezn'dvati. Coban Hasan vzkazal dokonce velicimu majoru Manajevu skrze parlamentiite, at vesnici vykfidi. Za ~estihodinn6ho boje vojsko ztratilo I nmrtv~ho a 5 ran~nych. Mezitini dostalo posilu ptichodem asi 700 ozbrojenychi sedldkd~v bulharskych z okoli; v noci ptirazily jeAt6 21', setniny tadov6 pkchoty. Nazejtii se vojsko uchopilo offensivy a postupujic die hranice na zdipad, Turky z posici jejich vyhnialo. Osada Befib6 za trest zap~lena; za po2Aru ustavi~n~ se ozyvaly vybuchy stteliva, skryt~ho po dornich a sklepich. Nyni, kolik vimn, misto jeji je pusto. Ctyfi zajati die rozsudku vojensk~ho soudu ob~~eni v Red~epmaha`16 na Kam ~iji na v~tvich velik~ho stromu, na uzd~ich kofiskych. Coban Hasarn za nedlouho zasttelen za hranici v boji s milici rurnelskou. NE-kolik c(ni potom veleni pr'evzal novy vojensky~ minisr generallieutenant Ehrenrooth, jemu2 zvld~tnirn plnornocenstvinmu snemu docasne podfizena byla i civilnii administrace ye v5?chodnich okresich. Cek~mu hnuti rychie u~inil konec nejeri prosttedkcy mnartialnimi, ale i mirtiou cestou. Hned z poUitkti hled.6I uti~iti zd~t mezi musulmany a ktesfany, zavedi odpov~dnost 6'bci za lupy na jejich iizerni s velikyrni pokutami a ye v~eclh vesnicich, tureckyVch i bulharskych, zakidil selskou strUi z usedlych lidi, od obce odporu~enyVch a od vhIdy pu~kami vyzbrojen~~ch. Cel.~ kraj rozd~en na. vojensk6 jrayony" a sprAva policie v jednotiv~Vch obvodech odevzddnra "rotnym komnandyri'im" (setnikiuir), kiteti veleli oddilh'rn tarn rozestavenyrn. Ru~ti du'stojnici nestrannou spravedlnosti ziskali si, jak vim, velikou diliv~ru u tureck~ho Hiu. U Osmanpazaru vzdala se Ehrenroothovi celd 6eta 100 inu~u5v silnii a klidn~ se roze~la. 4) Mlad6 bulharsk6 vojsko se v t6 guerille dobte osv~d~lo, tu a tarn ne bez mnalych ztrat. Ji, v 6ervenci edst koncentrovanyVch vojsk zase vr~cena do svych stAl~ch posddek. -5) NAsledujici rok 1881 byl docela klidny, ale obvyk16 prorn~ny vladd i dtednikiuiv, op~tovn6 m~n~ni hranic okresilv a okoliji, easL6 spojovamn men~ich vsi v jednu obec a zase jich rozd~ovdni, pfejimu~ni 2andarmnerie tu z vojensk6 sprdvy do civilni a naopak ukiazaly tureckym zb~ojnikiuim nestAlost centralni vAddy. Od 1882 1oupe~nictvi s ka~idyrn jarern se zacina znovu. Saisona jeho trva 4) Dokumnenty o t~chto pfi~behich ofis"tOny jsou v bulharsk6 zelend knize z Hijna 1880. - Dni ovs'em die vych. kalendijie. -5) 0 bojich is loupedniky vznikly ye vo sku i nov6 pisn6, rusks i bulbarsk&. L. 1881 slyi'el jsem v tiiboife u Varny rusks poddiistojniky bulharskd kavallerie zpivati takovou piseil v ch6ru s otfisAinim bun~uku, ierdi 8 bil'mi chyosty a rolnic'kami; vedle znaimych ruskfth zp~vuiv o tureckych vilkiich a o Samnylu i Kavkaze. Refrain jeji zn~l: razbojniky clivatyvali po Balkanam, po 16sam!

Page  186 186 186 I. 8. Podunaji. asi od kv~tna do tina, pokud lesy maji lupeni. Loupez-nick6 Mey ~eili S'ajky sbiraji se rozli~nym spiftsobeni. Mnozi briganti jsou mistni IdW; ku pP. na. podzim 188-9 jeden v boji zasttelen3? lupi6 pfinesen do Osmanpazaru, a tam se shiedalo, 2e je to obyvatel vsi Duvanlar; ve dne klidn~ sil. a oral, v noci chodil na loupe2. Jini dlenove ~ajek jsou zlo~inci, skr~vajici se pted soudy, anebo turedti zb~hov6 z bulharsk~ho vojska. 6) Jistd 6Lst zimuje v Canfi- A hradC-, kde vesele pije a hoduje a po kavdirndch kousky svymi se honosi; na jaife prokr~daji se nazpRL do knitectvi rciznymi cestami. N~ktefi pfiji~de-ji po moti jako zbotni poutnici, vracejici se z Mekky, ale vkt~ina prokiuzuje lesnat~mi okresy Rumelie, ptes d Burgassko, Kotlensko i Novozagorsko. Staly se- i pkipady, kde takovi lesni rytii'i plipluli v otevfen~ch lehk~ch lodicich po moti at k mysu Ernonsk~mu nebo k Bakiku. Byvaji vyborn~ ozbrojeni zadovkami. jich2 se u~ivd v Turecku, hlavn- ~martinkami",,~sniderkami" nebo egyptskymi jemingtonkami", s ruliky kovovych patron kolem tWa a s jatagany. Nejvice jsou p~i; na. konich by se spi~e prozradili. Oblekem. se neli~i od selsk~ch strdli, ba nosi i bulharskU kalpaky; jen nejsm~lej~i eeta 1882 proclhizela se po Trnovsku v obno ---eny'cl modrych uniformdich tureck'ch n izamni~v. Pohyby lupidu'v se prozrazuji mal~mi kousky: vezmouor m na poli chl~b, past.~fini ovci nebo tele, a ne~li se lid6 v sousedni vsi o torn dov~di, zmizeji v lesich. Z~idka ranivaji n~koho, ale kdy2 u lidi Iapenych nenajdou pen~z, stavtt se, 2e je- ze zlosti 1)iji. Pfepad~ni vesnick.~ch dornkfiv je uno~no jen v kolibdch; ku pk. okolo Kesarova (mnezi Trnovem a Osmanpazarem) n~kdy mutili fidi ohn~rrn, poilice je na nohou, aby vyznali, kde co maji. Oby~ejn~i si vyhlidtiou n~jak6 z ddlky neviditelne' misto silnice v pust'j'Mich kon~indch, ne-jakou okliku stranou do lesa zabihiajici nebo hiub~i dolinu ptifni, i rozestavi strd~e. IKa~d~ho, kdo jede kolem, zastavi, oberou a strd ho budT do ne'JAk mistni kr~my anebo pod most. N~evyruMi-li je zpri~va, 2e se bNW~ ne-jaky zbrojny zdstup, sedi tu cek6 hodiny, na~e2 zajat6 propusti a s 1upem klidn~ zmizeji. Pti femesle sv~m potinaji si velmi obratnE-; z~idka b~va n~ktery zajat, a to jen ran~ny. Kdy2 jsou obklieni, bojuji do posledniho vzdechu. Kromn~ vojsk a tandarmerie sbirdna na Dn~ iozbrojend vesnick~i hotovost, tak zvandtpotera. Bulhar~ti sedli~ci se v boji s tureck.~mi bandity vycvi~ili v guerille i ye sttelb6; oby~ejn~, kdyt ne-jakou Meu obklieili, sestfileli ji do posledniho. 7) 6) Jinak Turci v bulharsk~m vojsku dosti byli protez'ov~ni; v jizdeek~tu pluku v 'Sumn6 i mnozi poddiu'stojnici jsou Turci. Tak6 za posledni srbskobulharsk6 v~ilky se 6etni tureeti voj~iei ye Vidin6 a u Slivnice vyznamenali a byli pod~Ieni inedaillemi. I mezi Z'andarmerii Turci jsou sihnA zastoupeni a co lid disciplinovany konaji svou sluibu bedliv6 a spolehliv6. 'I) Tim spifisobem zbita Aajka pove'stn~ho Altyparmaka (,S'estiprsta") na podzim 1883 od sedliikfiv u Nov6. Zagory.

Page  187 Loip'ezhictvi.18 187 - Prondtsledovdtni Me bWva velmi nesnadn6. Casto se rozestavila vojska v dlouh3? fet~z a hnala bil6 turbany a ~erven6 fesy dubovym hou~tim. anebo 2lutyrmi nivami pfed sebou at k ne-jak6 ye skupindch rozptiylen6 tureck6 vsi. Tam v~ecka stopa ralzem zanikia: lupidi zmizeli, jako by do zem~ propadli. ~Nevid~li jste hajduky?',Ano, ale ode~li diale do hor. Beze vs-i pochybnosti ziustali ye vsi a hled~di mezi jin)?mi sedlAky llhostejn~- na vojsko; ha snad byli zde doma, ale kde se jich dobrati? Stivalo, se. 2e vojsko vesele tdhlo po silnici a zbojnici klidn~ odpodivali vedle v lese, dobte jsouce skryti zdvojem sumachu a hlo2i, bujiciho na podlesi. Jeden mdi~i zn~my?, mnlad& okolijsky nafalnik, jednou honil se ziastupem jezdcd~v lupic-e po leslich Tozluckych, ale nikde nevidM ani stopy; nazejtti mu vzkdzali bandits, ie jel kolem, nich, ale 2e necht~li po n~m sti'eliti, nebof by ho pry bylo, ~koda. Na cestuj'ici' iitedniky viadni se neodva~ovali, nejen pro ozbrojenou eskortu jejich, ale pon~vad& se experimentem. pi'esv~ddili, 2e mivaji pramdilo hotovych pen~z u sebe. Lup se vyplaci jen nia kupeich, jmenovit~ po tydennich trzich a po jarmarclich. L. 188-9 brigarntstvi se ohla~ovalo s nevidanou drzosti. V Silistrensku den co den se stdvala nejakd loupe2. V tervenci mnu sil a se vojenskd opatf'eni obnoviti, s rozd~enim viychodniho Bulharska na ~es t JrayonCLOv, jejicht sttedisko byl obvykI~ letni tabor u Sumna. Od Cern~ho mote -a2 za Jantru potulovaly se nial6 ~ajky 3-15 muuiv; vynofovaly se nenaddle tam, kde by jich nikdo ne~ek al, a provad~y smWl kousky s mistrovskou raffinovanosti. Utedni noviny Sofljsk6 v ka~d~m a6isle ptind~ely divn6 zprdvy jelegrafick6 i pisemn6 od iitadfiv v Silistfe, Varne. ProYadiji, Sumn6, Razgrad6, Rukuku a Trnov~. Nejsm~lej~i kousky byly tyto. Dne 9. zdh~ 188.9 ~ajka tficeti Turklfiv ye fesich, turbanech a kalpacich sed~a od 6'/'2 hi. z r n a do II 'I, h. v poledne na silnici mezi Bjalou a Ruku kern na rnist6 fe4~en~m Sivri Tepe, odzbroj'ivs'i napked tamnii strAL2, skiadajici se z jednioho tandarma a jednoho sedldka, a obirala pokojn~ v~ecky pocestn6. Vzali kon6, boty, pernize (asi 50.000 gro~eiv) a na obMd ode~1i pokojn6 do lesi'v..JeWt um.lej~i lup udal1 se 9. tij'na u Sarygjolskych hantiv, asi 3 h. od Varny na cest~ do Dobride. Patrict lupi~iv v kalpacich, kteti vypadali jako vesnickdi potera a take' lidem volali, 2e jsou jen seiskd straL2, postavilo se u silnice a obiralo pocestn6 od slunce v.~chodii at do pate hodiny odpoledrni. Jali i jednoho 2andarma, jednoho, lesniho stra~ce a jednoho voja~ka, ktefi se tudy, ni~eho netu~ice, ubirali; vojdk musil jim pofitat naloupen6 penize. Zajatych, str~enych do hanu, bylo ku konci cely snem -- 150 osob. Vzato jim, v pen~zich asi 200 lir tureckych, v~ci v cen~ 50 lir a 9 koni. Mnozi pocestni byli ozbrojeni, ale pon~vad& Mi jeden daleko od druh~ho, byli obklhi6eni a jati, dtive ne~li zpozorovahi, te jsou v pasti. Lupi6i byli by sed~i do ve~era, kdybyv jeden bvstrozrak3? ob~an nebyl z dtilky

Page  188 188 188 I. 8. Podunaji. rozeznal, 2e je to ~ajka: jakkoli za nim za~ali stfilieti, ujel a poboutil. sousedni vesnice. Tu bandits nalo~ili lup na kon6 a odtAhli. Brzo tu byly selsk6 potery, 2andarmerie z Varny, kavallerie z Do-.bride, ale ve tm6 stopu ztratili. Nicm~n~ lupid osudu sv~mu neu~li; byli vypi~trdni a schytrimi. 8) Dne 18. zj~ii sedm 1upi~ifiv chytilo u Eski-DWumaje tamni okresni zastupitelstvo i s in~enyrem a svl~kli jim ~aty i s pen~zi a hodinkami. Dne 4. a 5. zjii soe zjevili luphi6 v uniforme tureck~ch nizamifiv okolo sam~ho Trnova, na silnicich k Sevlijevu, Gabrovu a Elen6, zasttelili blizko m~sta vojdika, stojiciho na strfi~i u zelendfisk6 zahrady Trnovsk)?ch kasfiren, iobrali jednoho z podnikatelfiv stavby niostu ptes Rusici. Nejh~itc bylo v Deliorrnanu, kde tim zlern trp~li i Turci. Dne 31. ~ervence jedna ~ajka pfepadla yes Cau~-mahaldt u Tutrakanu, kdy~, se sedli~ci pr~v~ modlili v d~amiji; Ioupe~nici zavifeli modlitebnici, vyvAd~li z ni jednolho musulmansk~lho str~~ka po druh~rn, aby uka'zal svfij d~im a co v n~m mdi, nabrali do 1500 franktiv v pen~zichi a n~kolik koni i znmizeli. 9) A zdiroveft se odby~valy u Sumna skvel6 mankvry a kni~e Alexander -vital v Ru~~uku kfdle Milana co hosta sv~ho, ba mnozi cizinci. znajice jen Sofli a DunajskAi m~sta, optimisticky se domnivali, z-e v IBulharsku v~ude viddne vzorna bezpe~nost a z-e zpr~ivy o lupidich jsou vice mnn6n lich6 povida~ky. * Vjednorn sezeni komnmisse, kterjL se m~la raditi o prostiedcich k vyplen~ni 1oupe~nictvi (b~yl jsern v ni tkasten) v dnoru 1883 vojensky~ ministr, generfd Alexander baron Kaulbars MIt statistiku 1oupe~nictvi bMhem roku 1880, sestavenou od. vojenskyeh &iaduiv, jim2 tehda podfizena byla i 2andarmerie. Die ni v~ech lupciv se stalo 98. "1) Loupe2nikd~v bylo Turkfiv 166, Bulharuiv 17, tRek 1. Ve srAW~kch s loupe~niky padlo 8 rnu2tiv, ran~ni 3. Podezfel3?ch lidi poshi~no za hranice 49, od vojensk~ch soudfiv souzeny 202 osoby a pokut ubo2eno vesnicim za, nedbaI6 hlidftni cest nebo za skr~vdni lupi~v celkem 44.046 franku'v. Poslanci sn~mfiv bulharsk~ch tehda navrhovali pfedev~im ztizeni n~kolika mobilnich sboru'v (jako bosensk6 ~streifcorps") 15-20 mu~fiv, kter6 by se hlavn6 pohybovaly v Trozluku, pak mezi Eski-DWunaji a Razgradem, okolo Dobri~e a rmezi Sumnem a Provadiji. Prosttedek ten naivn6 nazyvdii kontra~qjky. V l1W 1883 skutedn6 zatizeny dvC, zvhiL~tni mobilni ~kadrony 2'andarmerie, hlavn~ pro Tozluk. Vojenskych prosttedktv die lotiskbho spiubsobLu toho roku zanechdino, co2 pro mlad6 vojsko bylo jen ku prosp~chu. inebot rozptylovdni tadov~ho vojska ku stfe~eni lestiv a hliddtni silnic jen ru~ilo kdizeft a odnimalo das, ur~eny ke cviku. 8) 1Yicdni' zprdvy o loupez'i Sarygjolsk6 v,,Dri' Ve'stniku"l 1882 C'. 118. fitr. 937 a C'. 124 str. 1003. 9).Driaven VWstnik" 1882 C'. 90 -str. 708. 10) Z lnipiW pfipadalo na rayon gumensky 19. Eski-DMumajsky 32, Razgradsky 2, Rus'u'cky 9, Varnensky~ 15, Elensky~ (s Trnovskem) 21. (Silistrensko v t6 tabelle sch~izelo.)

Page  189 Loupeinictvi.18 189 Pfipady loupe~nictvi staly se fid~inii, leda 2e v noci po 23. dervnu silnd~ ~ajka udetila ye tmn~ na okolijsky dtiad v *Tozlucke' vsi Horanlari, v same'm stitedisku loupeznietva nov6 zriizeny. Chtclli osvoboditi zajat6 soudruhy, ale od fifiednikdiv a desiti strdi~nikfiv Po siln6 sti'elb~ odra~eni. Kra~tce potorn lupidsky vojvoda Oolak Pehlivan s 20 rnu~i 2. ~ervence obral. asi 50 pocestnych na silrnici z Trnova do Sevlijeva, tedy daleko na zApad od Jantry, v kraji ji2 nejvice bulharsk~m; byl. sice dohone'n a prondsledovtdn, ale beze stopy zmizel ye vsich Tozluku. NMsledujiciho roku 1884 zavedena novAi placend selsk6. strjL, -jeji2 Menov6 i pfi plechovych svych odznacich z daleka byvali brigantu'im ne nepodobni. Po cekrni vychodnirn Bulharsku rozestavena sit piketuiv Po V~ech cestach. Tu se loupetnictvi za~alo nedaifiti, ba 4. &ervna zahynul i nesti~itelny dosud Selim Pehlivan 61i Colak Pehlivan (tur. ~chrorn3y ziapasnik"). StlM cely~ den v Tauki-ormanu, v lese, ktery? asi na 1000 krokifiv ddlky pkikhdi k silnici z Bjaly do Ru~6uku mezi vesnicemi Obretenikem a Dolnimi Monastirci. Ale nemM ~t~sti: toho dne n.ahodou nikdo nejel po silnici kolein. K ve~eru pfibli~il. se k jzemljance', hlin~n6 strkini boud~ nedaleko toho lesa, ve kter6 sta~li 4 sedlaci, Bulhafi a Turci. Bylo tma a pr~elo. Sim Pehlivan ~eI k nin a volal na ne, at se vzdaji. Pted boudou s1til na str~ii jeden mladiy reservista, Buihar. Namifil a po tm~ rnan~ trefil Pehlivana do prsou. Kiesajici viftdce lupi~i~v je~t6 z plnych sil volal. na svou ~ajku:,Arkada~lar,(soudruzi), ji2 jdu ze svkta, nenechte mne v rukou gjauriuiv!" Ceta pokusila se, aby jeho kilo vzala, ale marn~; s krvav3?mi hiavami odra~ena. Mrtvy Pehlifvan ra~no privezen do Bjaly a tam na iifad~ i fotografova~n. Reservista a jeho kollegove" obdr2eli hojn6 odm~ny, kter6 se od vliady za te'chto bojfiv lupi6 -skych vtibec ~tkdfe rozda~valy. Pehlivan byl dlov~k r.Azu lep~iho, prav?,,galantuomo" mezi bandity. Kdo mu padi podruh6 do rukou, tomu pry nic nevzal. Sjim byl. postavy zavalite', s cernymi kniry, na prav6 ruce chromyV, ale nicmrn6n levici velmi bezpecne sttilel. S nini zmizela z jevi~t~ osobnost, okolo kter6 se byl ji2 utvoiil cell kruh bajek a pov~sti. Vy~Io na jevo, 2e stale se kryl ria pfid~ bulharsk6; v~ecky velik6 ndhrady, vypsan6 na jeho hlavu, nebyly s to, aby svedly jeho Tozluck6 jataky ke zrad6. Nenii pochyby, 2e by se proti loupe~nictvi, kter6 za. nynej-'ich dob zase pr.~ siln6 ob~ivuje, mohlo u2iti prosttedkfiv daleko Uhinne-j'ich. Hlavni jeho podpora je pustota silnic. Te' se daL odpomoci jen systematickym zakidddnim novych vesnic die hlavnich cest, ale v kolonisaci vla~da bulharskaL nikdy neosv~fddla tvfirdho ducha. Casto bylo pifedepsano, 2e se hou~tiny a lesiky PO stranalch cest na jistou vzddlenost maji vysekati, aby nebyla mo~na za~keitniclka zaloha u same silnice; ale ptedpisy ty zifistaly na papiife. Stra~nice namnoze nebyly postaveny tak, aby se zjedn6 viddo ke druh6, a nebyly opatifeny ty~emi s vkchty k zapalova~ni

Page  190 190 190 1. 8. Podunaji. ye chvili allarmu. Tak6 sluiba mobilnich patrouill silnii~nich byla velmi cbatrna', jakkoli bulharskd 2andarmerie ma mu~stvo, kter& se nebezpep~enstvi neleka. Ale 2andarmove vysilini z centra. okolijsk~ho v~dy teprve na. zpr~vu, 2e selsk6 strkie spatitily n~co podeztel6ho; pravideln6 obji~d~ni silnic od. str6.~i n~kolika jezdcciv, kter6 by se na jistych mristech z rd~zn~ch bodiLiv setk.Avaly, at ye dne -nebo v noci, bylo by stdIl6 bezpe~nosfi veeieny~ch cest vice poslouNio. Loupe~nictvi po jistou n iru souvisi s ernigraci tureckou, ktera od. ztizeni kni2ectvi bulharsk~ho neustdile trvd. Mnozi z loupe~nikidv jsou Turci, kteki sv6 rodiny vyst~hovafi. ale sarni na rodnd mista, se -vraceji co svobodni ~balkan-6'elebi-' (kni~ata hor~ti). Statistickych d61t o odchodu Turkfiv z Bulharska pro celou zemi pohhichu neni, aspoft ti~t~n~ch; abych uvedi jeden piklkad, z okresu Razgradsk~ho, kter~ pki s~it.Ai 1. ledna 1881 nMl 11.4102 obvvatelfiv, vyst~hovalo se 188-9 celkem 4619, 1883 a2 do konce fijna. 10.487 Turkfiv. 11) Ne. vrafi-e se k mistiuim, kterd nian v~ecky tyto loupe~nick6 ptihody uvedla na pamOt. Na cest6 z Bjaly do Ru~6uku le~i stranou i ne-kolik bulharsk'ch vesnic s jistou. minulosti. Tu jsou Gorni i Dolni Monastirci, kde za star~ich dob by~val kld~ter, 12) tu je ffrstenik, z n~ho2 pochdtzel slavny Mustafa Trstenikoglu, ktery co vefik~? vezir 1808 v Cafihrad6 ye vzbouiteni spahfiv a jani~arifiv zabit pro reformy, jirni2 chtOl zch6itralou organisaci ti~skou ridisiln~ opravidi; ddileji je bojiMt6, kde 14. listopadu 1877 velik~ kni~e Vladimir ruezi vesnicemi Trstenikem a Me~kou porazil Sulejmana pa~Li. V~ude se zrad zdikopy z posledni v~iLky. Poledni stanice byvd u jednoho osam.hWho hanu bli~e Trstenika, s hospodskymi Cincary; lid6 jedi kolenm hospd~dky, sedice na zemi, a konini se kosi ~erstvdi trdva. okolo vozov6 hradby, kter6. se tu v poledne nahodile shlukne. Konedfi~ se pustiny s vysokou jejich travou rozevrou a pted ndmi se zjevi Dunaj, asi ~est kilornetrt1~v v levo od. silnice, pod dpatim pldne, na ni~, vede na~e cesta. Prvni pohled je pfivktivy~: nehybn6 bled6 zrcadlo Mirok~ho veletoku s odleskem jasnozelenych Iuhidv, na n~m rozedtnuto plachty velikychi fidnich koribfiv, za ifekou rozsahla jezera. (blata), mnezi nimi m~stys Parapan, d'-!eji biI6 rumunskU vsi a ~iri-. Arodndi ni~ina s mlhavymi poli a haiJi. V pravo od nds vystupuje Bus>6uk se svou spoustou domf~v I') Die Mivotopisii sv. Jiri Kratovsk~ho Hi ye v si rfeeen6 Monastyr ~bliz Ruse" na po&itku 16. stoleti jeromonach Sofronij (pmvodn6 pop Stefan rfeceny) ze vs~i Penkovei,bliz Sofli" (jedin6 Penkjovci v knizeetvi je v okoliji TrnskU), ktery prve se zdr~oval v Sofli, pak v Ugrovlaehii a po smrti vojvod Radula zase se vritil do Bulharska. Byl zabit od drAibla v podob6 Jedaioho sluhy khigtersk~ho"l, sekyron dto hiavy, a po smrti et~n co svaty. Glasnik kn. 40 Wt. 126.

Page  191 Ruge'uk.19 191 a s, bil~?ri minarety, rozklddaje se mezi Dunajem a vysokrni vrchem, na jehot hi'ebenu nmezi vinicemi a zahradami jasn6 se rozeznavaji za~kopy zpustl~ho opevn~nii Levant-tabije". Naproti Rudu ku na rumunsk~m bfehu se pon~kud doleji vynofuji kostely Gjurgjeva se sto~dry Iodi, pfed rn~stenm zakotvenych. Pied vjezdem do Ru~duka pfekra~uje se jeWt feka. Loin, jej-, neslu~i m~tsti s druh~m Lomemn ve Vidinsku; je to nejv'ychodne-j~i' z ptitokiLiv Dunajskych od prav6 strany, nebo! d6.leji v Delior-. manu a Dobrud~i sbihaji k Dunaji toliko suchiL, hiuboce do hliny zarytiL koryta, kterdi jen ~asem se napifiuji, ale 2AtdnA st~le ply-. nouci feka. born plyne mezi strmyrni titesy v klikat~m ke6i~ti a vl6vaL se do Dunaje pod samfmi hradbanii Rukuckiymi ze zapadni jejich strany; vody jeho slou~ily i k napln~ni pfikopcifv pevnostnich. V dolin~ Lomu le~i pted Ru~~ukern vsi Duldipi-te (duldp kolo ke zdvih~ni vody) a Basarbovo; jeWt v~se je u vsi Jovan-Oiflikut blizko lev6ho btehu misto s pomnikem, kde v 'ij'nu 1877 v rnaI6 garv~itce padi. velik~ kni~e Serg-j' Leuchtenbersk)?. Ru~kuk je nejvR~tM m~sto v kni~ectvi bulharsk~rm, s ~26.156 obyvateli. Z nich je 11.341)2 Bulhard~v, 10.959, Turkfiv, '1943 ~pan0lskych Zidfiv, 841 Arme'iiuv; ostatni jsou Rumuni, Rekov6 a jini \~cizinci. Za prvnich let kni2eetvi bulharsk~ho se v m~st6 na prvni pohled v~ude pi'edstavovaly rozstfiiene' a vypdlen6 budovy, pamjitky z oble~eni a bornbardovitni Ru~euka od Rusfiv za, posledni v~lky. NMpadno je miio~stvi tureckk~h in~rand~v, detne' krfirky moldavansk~ch a nrnieckych 2idilv, jinak v Bulharsku nevidanyVch, a arm~nsk6 rnipisy na ~ar~iji s pismenami, ktere' z d~lky velice jsou podobny star6 hiaholici. N~kter6 pfim6. dobte dhiid~n6 ulice vypadaji slu~n~,. Je zde sidlo metropolity a n~kolika konSUldV. U Dunaj'e stoji nov~? duhir kni~eci Doleji pod ni~stem nialeza se ndidra~i 2eleznice do Varny. Bfeh Dunajsk3? je nejvi'ce strmy, hlinit~?, pro~ee ni~sto z te' strany m~do imponuje. Ru~euk je d~dic starobulharskiho hradu, ktery le~el 2,5 kilometru'v na jih u vnitrozemi v jedn6 oklice lev6ho bfehu feky Lomu a slul 6Oerve'n. VelikiL yes ('764 obyv.) na podno~i hradni skdly podnes slove tym2 jm~nern. Po pddu fiie bulharsk' lirad s m~stemn sv~m brzo zaniknul a za, dob Had2i Chalfy nebyl, net zricenina s chudobnou vesnici ktesfanskou. L. 1659 Cerven Mial jen 30 donuidv bulharskych, ale mOl dva kostely. Nicrn6n~ se je~t& v 16. a 17. stoleti leckdy o n~rn d'j'e zminka, pfi eem2 jme'no A metathesi n~kdy je obr.Aceno v (Jernov. V titulu metropolity Rus~Uckdio nazev jeho iije podnes; pi~e se metropolitou ~Dorostolo-~ Cerve nsk~'ni", WoUi spojenyVch stolic Silistrensk6 (stary Dorostol). a Cervensk6. 1 3) 13) Hradisko vyobrazil Kanitz 3, 313. - 0 str'edov~kdm Cervenu viz D~j. bulh. 272, 352, 353. 355, 410. ~Dschirnawa" v sandiaku Nikopolskft, v sousedstvi Sviftova, Trnova, Razgradii, v zAkonech 16. v~ku u Hainmera,

Page  192 192 192 I. 8. Podunaji. Dom~ici jinerno Ru~uku je Ruse' (obyvatel Rtisnenec); tak se pi~e v 16. v~ku (Russi) a tak se nazyva' podnes u lidu buiharsk~ho po cele'm okoli. Poprv6 se zrnitiuje 1503 v miru mezi Uhry a Turky ve vypodteni hraddv podunajsk~ch. "~) Za Hadti Chalfy Rukuk Mial vedle zdmku jit 6000 dfev~nych dornfiv, 2 ldznCa 9 ine~etfisv. Stejn6 6islo dornciv ud.Avd jedna zprjiva z 1659; Bogdan 1640 podrobne-ji uvozuje 3000 domfiv tureckych, 200 pravoslavnych a 200 arim~nskych i zpomninA zdej~i hrad s 5 vE~,emi, opatteny dMy. L. 1594 vydrancovan a vypdlen od Michaila, vojvody valaskeho. Dfile~itost mn~sta rostla tim, 2e 1e~elo na cest6 ze Sedmihr-adska a z Bukure~ti do Caifihradu. Jako vojensk6 i obchodni sti'edisko zastinil Ru~6uk brzo staroslavn6 sousedy sv6, Silistru a Nikopol, kterdi za star~ich dob panstvi tureck~ho byla hlavnimri m~sty na Dunaji. Pd~vodn~ byl podtizen sandiakbegu Nikopolske'mu. At do polovice 18. stoleti se v Ru~duku nalezala koionie kuipciiv Dubrovnickych, kteti odsud vedli obchod po Dunaji a po Valachii. 15) Carsten Niebuhr 1767 popisuje Ru~duk jako vefik6 obchodni m~sto s 2200 dorny, obyvatelstvem tureckym, bulharskym i rumunskymn a s inalym kastellem na bitehu. V.Aiky rusks od dob cisatovny Katetiny dtile~itost jeho jako pevnosti je~tE- vice povznesly. Jedna vojenskAi relace ruskjL z 1793 djivdi m~stu 20.000 obyvateltiv, z nich2 jen dvrtina byli kfestan6, Bulliati a Rumuni. Nejskv~1ej~i doba Ru~duku byla 1864-1877, kdy2 byl hlavnim mn~stemn Duna-Vilajetu, za dob Mithada pa~e, ktery s6Lm byl rodern Turek z jedn6 vsi zdej~iho okoli, pry ze vsi Zaud (6i Zavet) jitnE~ od Tutrakanu. '") Obyvatelstvo zdej~iho kraje se za star~ich vdi1ek siln6 m~nilo. Mezi Buihary byla prve, jmnenovit6 za dob Krd~afijiftv, si1nd emnigrace Osmnan. Staatsverfassung 1, 310. ~Csernov" u Hadz'i Chalfy str. 44, pilI dne,od Dunaje. Biskup iroi T~,6Qv'flov 1652, Sathas, Bibl. graeca medii aevi 3,,586. -CierveiA civitas" 1659: Acta Bulg. eccl. 263. 1)U Hammera Osm. Gesch. 22, 616 tigt~no Rwcz, v souhlasn~m miru 1519 u Theinera Mon. Hung. 2, 624 Kusly, c~ti Ruffy. 21votopis sv. JiiH Kratovsk~ho (Glasnik sv. 40, 1. c.) 111 ~bliz Ruse". I Mercator na maps 1584 MA Russi, jako~ pigou i Dubrov~an6 a katolie'ti mission~fi. Ruskuk je pry,diminutiv turecky od Ruse (Rus dlik). 15) Dubrovc'ant pifichbzeli do,,Russi" jiz' 1596, ale vlastni,,colonna"l se vyvinula teprve po iipadku osad v Provadiji a Trnov6 i zpominim se 1673-1755. Kupcfiv, kter'i odsud jezdili i do Vidina a Silistry a mi'vali sv6ho kaplana, byvalo jen 4-10 donuiv. 16) Na blizku t6 vsi se nalezA turecky kligter ~Hasan Demnir Baba Pehlivan Tekkd", vyobrazeny u Kanitze 3, 300. Z vypravovlini Kanitzova (str. 299) vy~svitli, Z'e zakladatel jeho,,4elezny staiec" (demnir baba) a ~zipasnik" (pehlivan) Hasan Nil za sultina Mabmuda IL. a tehdej'gc r uskych vAlek a ie byl protivnik reforem. Nebude to asi jiny ne~ Pellivan Baba od Rukuku, ktery se vyznamenal co vuldce jizdy v rusko-tureck6 vAlce 1810 a ktery pak 1820 co paga Lepantsky bojoval proti Ali pagovi Janinskdmu, ale od sultAna Mahmuda pro neposlagnost odsouzen k smrti (Finlay, History of Greece 6, atr. 77 a 82). Svatyn6 ta existuje podnes, ale z vlastnillo nizoru ji neznAm.

Page  193 Dunaj.19 193 -~do Rumunska. 17Od po~dtku na~eho stoleti, jmenovitO po vdlkach 1810 a 1829, za~alo se bulharske' obyvatelstvo sesilovati ptichodern Balkan d~ijtiv, ktery trva doposud. Vedle vsi starfVch (jako ku pif. St~Ibrklevo) jsou &etnt jin6, osazen6 sotva pr~ pted, 60 lety. Kraj Ru~ucky dMi se na ~tyry okolije, jejichit stiediska jsou Ru~uk, Bjala, Tutrakan a ves Balbunar. Z 139.008 jeho obyvatehfiv jsou die Sarafova 5124"1/,, (tedy vkL~ina) mohamed~ni, 44-80/,, pravoslavni kkestan6: 65.979 Turkifiv, 54.739 Bulhardv a k tomnu MnenNi zlomky Rumunciv, Tatariv, Cika'nfv, Arm6nidv, Zidifiv. V okoliji Balbunarske' Turci tvoti dokonce 78-711,, obyvatelstva. Na viychod od okresu Ru~duck6ho leti okres Silistrensky (101.142 obyv.), ve kter~n~i Buihali jsou docela v rnen~in~ proti 71-11'/. tureckyni. Hlavni' m~so jeho Silistra (ftimske' Duroslorurn) 6itd 10.6429 obyv., rozd~1en~ch na gest nalrodnosti: Turci (vMtina), Bulhafi, Rumuni, Arrnini, Rtekov6 a Zide'. Posledn6 'se Silistra stala jak~msi novyin bulharskymr stifediskenm literdirnim; v lednu 1887 vychdzelo tam pkt dasopisfiv. Ves Tatarica u Dunaje na zdpad od Silistry je obydlena od Rusfiv starov~rctfiv (264 z 3122 obyvateldv). Pro 6ast prom~ny obyvatelstvo chov~i mdlo tradici o zAficeninach a historickych pamiatkch, kterych je v t~to krajin~ pino pod~I Dunaje, nejvice z i'imsk6 doby. 181) Zbyvd, abych po t*~to proji~dce po krajich bulharskychi laskav~ho Utendike pitivedl z Rukuka nazp~t do Sofie. Cesta vede zprvu po Dunaji nahoru. Veletok plyne zde se sp.Adem docela slabym v koryt~ velmi Mirok~m, do 1500 rnetrfiv ivice. Na del~ich pfimo~drn~ch kusech zra&i se mnohdy vzddilen6 ostrovy a biehy visut~ nad horizontem, jako na moi'i. Btehy jsou rdizu docela rozdiln~ho. Na stran6 bulharsk6 vidirne nejvice vysok6 hlinit6 strrniny, kter6 ku pit. u Svi~tova a ti Rachova vystupuji na 200 rnetrfiv nad hladinu D unaJskou, u Svi~tova Jiz- jen 22metrtiv nad mote vyv~~enou. Cetn' m~sta i vesnice le~i u Peky san6; okoli jejich je kraj vini~ny a hloube-Ji uvnitf (ku pf. Plevensko) 2itny. Bikeh rurnunsky za to je docela nizk~, provdzen jsa na n~kolik hodin Mirokym pdsern 1uhtftv, bahen a jezer, propl~tanym 2iv.~mi i irnrtvyrni rarneny Dunajskyrni. Ztidka tam pristupuje ni'zkdi suchdi terrassa pobife~ni z pozadi Itihdv bli~e k i'ece, jako u Zirnnide naprot-i Svi~tovu. CIetn( ostrovy a ~ir luhy rumnuns ke strany jsou obydlirn rozmanit~ch zvitat. Tarn hnizdi tisice pelikdnu'v, volavek, pot6pek, divych husi, rackfiv, lysek at.; 17) Start bulharsk~ s~pisovatel p. Cano Gine'ev vypravoval mi, z'e jeWt 1851 nalezl bulharsky miuvi'ci obyvatelstvo, pfivodern z okoli Ru~duka, ye vsich Dratgomiresti, Domnegfi a IKjaz'a u Bukureski. 18) U osady Kadykoj, v obci vsi Rjachova, na pfil cestO mezi Rughkom a Tutrakanem, Jsou opod~i1 od Dtinaje velik6 zficeniny H~mskU, dileji na jih ii biilharskU vsi Ciereseva zri~ceniny stfedovAk6, kde se nalezaji mince bulbarskd Wt. J e C:: ijc L rU. 13

Page  194 194 194 I. 8. Podunajii. za jarnich noci provozuji ohlu~ujici skfek. K nim se druMi orli a holohiavi supi, bydlici v d&rich a jeskynich, jimiU oplyvaji nizk6 skdly, mezi kter3?mi feky bulharsk6 (ku piK Jantra) vyt6kaji do Dunaje. Pan Zlatarski, ktery tyto jeskyn~ prohlitel, nalezI v jedn~ch nad Iskrem u vsi Kunina zajirnav6 kusy palaeontologick6, hlavnC- kosti a zuby fossilnich koni (Equus caballus fossilis aW.); v jirtych velmi hluboky~ch, nad Ru~~ucky~m Lomem, polovice je napln~na trusem netopyrifiv. V bahnitO pLid6 hustych a mistem docela neprfichodnych luhfiv. protkanych popinavym rostlinstvem, hnizdi mnotstvi zmiji. Tak6 vici se tam zdrz'uj'i a leckdy se pieplavuji i pies Dunaj. Na jafe se valndi eAst luhd~v zaplavuje a tu se mldIeme na lodicich projitdkti mezi korunami jejich ol~i, vrb a topolfiv; 2Iut~ prub na listi i v l1W prozrazuje vy~ku posledni za~topy. Vody sarny oplyvaji rybarni v~ech velikosti. Jako chutnO pokrm slavi se zvhi~t6 ~4qa (Accipenser ruthenus) a moruna, (vyza, Accipenser huso). Pode'l bulharsk~tho i srhsk~ho bfehu lovi se vyzy pro 6erny' kaviar (turecky chafrer), kterV nenjM, ~patne-J~i net1i rusky' od Volhy. NejvRt~i iini ryba je som (sumec. Silurns), at 1-9, metry d~ouhy~; ye Vidin~ jsern jednou vidM hu~kem na bieh vyta~en3? piekrdisny' exemnphit zd~li dorostl6ho Mov~ka. Zna~nfd hloubka (1 6 metrfiv i vice) a Miika ie6iWt velice - usnadihujii plavbu. Doprava zbo~i a osob se nalezdi od vice net pfil stoleti (od 1834) v rukou rakousk6 paroplavebni spolenosti, jejit osobni parniky se plavi tiikrate za t~den po tece dold. tiikrdite nahoru. Jedinou konkurrenci ji pfisobi novd spole~nost ruskiL, jeji2 plavby se prostiraji at do Svi~tova. Vedle toho potkivfime ndkiadni parniky soukrom~ch kupcciv, lelik6 iioisk6 parolode obchodni pod teckym praporem a,,vdie~nO parniky bulharsk6 (bez de), slou~ici v~elijakym vlt~dnim transportfim. Nejvkt~i ruch panuje na skladi~tich bulharskych i rumunskyeh po 2nich, za, exportu tita. Vedle paroplavby trvdt na Dunaji pti nepatrn6m spddu jehio i plavba plachtovdi s lodmi dvousto~drovymi; jsou inezi nimi i menki lode mofsk6, ku pt. s tureck)?m praporem z Male Asie. Ale v porovndtni s, Rynem. nebo dolnirn Labern dolni Dunaj piece je pom~rn6 mdlo o~iven. Zima, byvAt nestejndi; jsou zimy, kde paroplavba ani nepiestane, a jsou jin6, kde se z Rug~uku do Gjurgjeva pfeji~di po led~ na sanich. Za Ru~~ukern mine se n~kolik historick'ch vsi, le2icich nad hfinitymi, n~kdy siln~ vymletymi bfehy: Pyrgos, Me~ka, Batin, zndmA mista z de-jin vdlek rusko-tureckych. Od fisti Jantry otvird se rozko~ny pohled na Svis'tov, ktery le~i na svahu. vysokyVch pahorktiv jako na mysu. Pied rn~stem mine se misto, kde Rusov6 1877 pie~li pies, Dunaj; po obou stranach potoka, hiluboce do huiny zaryt~ho, stoji na louce Odreva livada dva bile' obelisky. NMco bli~e k mn~stu nalezal se za, vdlky rusk~ lodni most. StaroddvniL obchodni a vdle~n6. dcile~itost Svi~tov'a (finisk)?ch Novae)

Page  195 Svigtov. Maloasiatkti Bulhafi. Pavlikeni.19 195 vsv~tluje se jednak snadn~rm ptechodemn k prot~j~imu Zimnitdi, jen2 1e~i na pevn6 vy~i' terrasse, jednak trn, 2e zde je, nej'j'i~n-j'i bod. cel~ho toku Dunajsk~ho; odsud k iisti se ifeka zase obraci k severovychodu. Star6 hradisko, Svi~tovske' slove St~1cen. M~sto 6ini uvnitif zvlti~tni' dojem., vystupujic od i'eky strmn6 nahoru na p~dd, pln6 hlubokych, suchych vymolciv. Po vypdileni ve v~lce 1810 docela obnoveno. Rozd~eni jeho (bilgarska mahald', gi~rcka iviahald', vlad~ka mahald') poukazuje k n~rodopisnym 2ivl~ifm, kter6 braly ithastenstvi pi'i utvoteni nynetj'i~ho jeho obyvatelstva; z mistnich Bulhardv mnnozi poch~zeji z Trnova, k ~emu2 se druMi ipfist~hovalci z Arbanasu'v. Obyvateldv Svi~tov mAi 11-540 a podnes je pifednirm kupeckjym m~stem v kni'2ectvi: celnice jeho stoji na druh~rm mist~, hned po VarnCS-. V politick~m, Mvotb- dne~niho Bulharska maji Svi~tovci velik6 Uiastenstvi. 39) Krajinv kolern Svi~tova zad~naji se nyni huste-ji zalidfiovati. V letech 1879-1884 usadilo se ye zdej~im okresu 366 rodin 6i 1536 osob bulharskych ptistt~hovalcifiv. Vedle Balkand~ijfiv jsou mezi nimi katol~iM Bulhati z Banatu, jejichM pifedkov6 se byli na po(-Atku 18. v~ku vyst~hovali z Nikopoiska (ye vsi Deli Stile 689 osob), a z Mal6 Asie (ve vsich Deli Stile, Ak~ar a Alexandrovo, celkem. 82 rodin 6~ 470 du~i). 20) Tito rnaloasiatkti Bulhaifi kei se nyni st~huji do Svi~tova a do Varnenska, jsou, kolik jsem. molt vyzv~dkti, dvojiho ptivodu. Jedni (pry 21 vsi') sedi kolem. Muha~he v sousedstvi lBrussy, kde pr~ se usadili ptedkov6 jejich asi piped 100 lety; druzi sidli ye vsi Kyz-derbendu mezi Brussou a Nikeji a jsou pr~ potomci osadniktiv z doby starMi. Pochdzeji z rozlidnych kont~in Thrakie, od. Dimotiky, Cirpanu atd. Mluvi pry napolo turecky, nalezaj'ice se jiz na cest6 k -dpln~mu odndrodn~ni; s Buihary evropsky~mi byli ye styku jen skrze abadiije (krej6i) z Kopriv~tice, kteti chodi a2 do Anatolie. 21) Za Svi~tovein ndsleduji 6tyry vesnice katolickfth~ Bulharflv, kteifi podobn6 jako souv~rci jejich u Plovdiva slovou Pavlikeni 19) V ka~dm t~meff ministerstva byl n~jak~ Svis'tovec; odsud pochAzeji vi~idci stran Dragan Cankov a Naovi&. 20) Zpriva Svistovsk~ho prefekta, DrI. VWstnik 1884 d'. 49. 21) 2e osada bulharskAi ye vsi Kyz Derbend je pidvodu stargiho, vysvitAi tak6 z jednoho listu Dra Salvatoriho z 1808 (oti~tbn v Dobrovsk~ho sborniku,,Slovance" r. 1814 str. 86), kter~ pravi, l'e osada ta je obydlena jen od Bulharfizv a sice se pr~ asi prfed dv~rna stoletima (saran circa'due secoli) tui usadilo sedm rodin, ye viasti pro nAbogenstvi prornisledovan~ch (perseguitate per motiva di religione). Za jeho cesty yes b'itala jii 150 rodin, kter6 se zabyvaly p~stov~ninm Inu, sadaristvini a bedb~ivnietvim; ph slunce vyfchodu vid~l mnozstvi lien a divek drhnouti len a pozdravovati slunce veselym zp~vem (ilari in volto e salutando ii sole coi loro canti). Die jm~na osady poch~izeli snad ze stejnojmenn6 vsi (Kyz Derbend, blli. Momina Klisura) na horni Marici. Slavejkov v 6asopise C~italifte. Carfihrad, 1871 str. 661 ud~ivo pod'et nialoasiatskych BulhafruWv na 10.000, s doloienimn, Ic se pirest6hovali do eparchie Ky*zick6 na konci 18. stoleti. Nem~l jsemn bohul'el inikdy pfillelitost, s nimni se setkati a vyzv~de'ti n~co o jejich pod~inich a n~ifebi. 13*

Page  196 .196 196 I. 8. Podunaji. a do potaitku 17. stoleti byli pi'ivr2enci heresie~bogornilske' (str. 101). De-jiny jejich obraceni ku katolicisrnu ddvidimne s e z ~Acta Bulgariae ecclesiastical', vydanych prjLv6 od akademie Zdhifebsk6. Uzemi.i jejich sahalo a2 blizko k Lov6i, ale okolo 1727 jedria edst se vyst~hovala do Mal6 Valachie, tehda rakouskU, a odtiud do Ban.Atu; ve viasti zbyly jen ony etyry srni~ene' osady (s 3772 katioliky), podfizen6 latinsk~mu biskupu Nikopolsk~mu, jeho2 sidlo.se nyni nalezd v Bukure~ti. 22) Duchovni jejich v 17. v~ku byli nejvice dom~ci, studovav~i v Rime; nyni jsou to Italidni z ifadu Passionisttfiv. Ostrovy Dunajsk6 naproti vsi Belenh~mrniaji paidu pon~kud vy~~i; na. jednom, z nich jsou i stare mohylky, u nichi (1880) nalezeny stfibrn6 mince DyrrhachinskU. OpodAI stoji vysoko na bifehu Nikcopol. za posledni doby bulharsk6 a za star-ich easf~v panstvi tureck~ho jedno z pifednich mast na Dunaji. Jako peVnost slou2ilo jeM2-4 za posledni rusk6 vi~1ky. Nyni je to zaWl mCSstys s4662 obyvateli. z velik6 Msti tureckymi (3564 Turkiftv oproti 908 Bulhardimn); -budoucnosti nemdi, pro nesnadn6 shlzdni z vyso- ' k~ho bfehu doltj k Dunaji. 'I) V Nikopolsk6 okoliji (45.787 obyv.) 2ije krorn-i RurnunMiv i dosti mnoho Turkt~v ('8673 du~i). 24) Za fistimn Iskru, u n~ho2 Ie~i zbytky ftimsk6 Colonia Ulpia Oescus, zaefni se kraj Rachovsky. Stifedisko jeho IRachovo (vlastnl~ Orjd'chovo) je male' m~sto s 3837 obyvateli, Buihary, Rurmuny, ' Turky, Arnauty, Ponndkv, Cikdny atd.,,u sain~ho Dunaje; velice trpi ustavkn~rn sesouvanim hlinit6 pfitdy k i'ece, kter6 je tak siln6, 2e n~kdy cel.V d~m se zvolna oto&i na, jinou stranu. Hlavni pamdtnost jsou zhiceniny star~ho hradu s vMi. Kraj okolni do ned6.vna byl velmi pusty, ale nyni pfi znamneniU6 drodnosti sv6 siln6 se zalidtiuje. Vysok6 bi'ehy s vinicemi poddl Dunaje poskytuji p~kn~ pohied, ale dale uvnitif nds ptekvapuje bezIesnost krajirny. Stavebni dkivi pfivAi se z daleka a za palivo leckdy slou~i jeri shirna. neb dobyt6 trus. Tento nedostatek dtivi je ptkina, proC6 vRachovslku, Lonmsku a Vidinsku ~asto ceh's vsi maji chalupy jen podzemni, tak zvan~ burdeji, v nich2 bydli lid i s dobytkem. 22) J50ou to vsi Beleni (1437 katolikf~iv), Ore~e (800), L'iz'eni (680; a Tribn 6evica (855). V poslednich dvou je i ne'co protestantiWv (methodistdv). Sarafov v Per. Spis. 8, 50. 23) Mithad paga, cht~I ddleji na zdipad mezi iistim Vidu a Ostnu u vsi Somovitii za~oiti nov6 mi6sto (Gn~o slouti ~Sultani~"); dal tam vystav~ti n6 -kolik skladigf4 ba za~al dokonce stavbu Weeznice odtud do Plevna, 35 kilometriWl vzdIAlen~ho (Kanitz 2, 190) Nektei st~itnici bulhar~ti cht~1i fse toho, phinu zase uj'mouti, ale i jejich iimysl zilistal projektem. 24) WMez tamujini bulharskynii obyvateli n~kter~ skupiny maji zvlistni' jm~na. Die sd*Ieni p. Cana Gin~eva dvanict vsi mezi dolnim Iskiren a Osmem~ slovou Mara&i Mlcrauani; ~eny jejich nosily prve na hlav'~ch velik6 diev~n6 -taliife s kv~ty a nin~iz' (okrasami), -le p0(1 vlivem biskupidv pry~ kroj ten vyrnizel; Ramberti 1534 popisuije podobn5 ~tagliero molto grande in capo, aiquale ligano argenti, rispri 'vetri, ambri e duicati rasoitati che pendeno" co kroj v koridin6 mezi Nis~em a Pirotern. Bullhaii na vychod 0(1 Osmu slovoti Ninjovci (viz Wt. 63).

Page  197 Nikopol. Rachovo. Troglodyt6.19 197 - Ctverhrannd prostora, vykrouternd do jilu, s vyhlazen'rni st~nami, opatifena je krovem, svrchu pokryt~rn vrstvou zem.6 nebo, drnu, ze,kter6 vy~nivd ~irok~ komin, obyfejn~ jen prout~n~. Sv~tlo \pada' dovnitt dvetmi a kominem. Dim. takovy zvend vyhlli2i jako podlouhld kupa hliny. Kolem. stoji prout~n6 2itnice (ambari), vysok6 to ko~e na kolech, na podzim. ov~~en6 2lut~rmi cepy kukutice anebo velik3?mi dyn~mi. Kdyby nebylo dvoridv, ohra~enych ptikopy a trnitymi ploty, mohi bys projeti kolem takov~ vesnice, ani2 bys ji zpozoroval. Vniti'ek chaty b3?vji ~asto docela Cisty a v zim~ tepl'. Spilisob t~chto podzemnich bydli~t je zde - prastary. Ji2 zeme-pisci antiti se zmifuiji o ~troglodytech" v dolnim. Podunaji; anglicky cestovatel Brown 1669 vidOI podobne' chatrte v ji~nich Uhrdtch, a v protej 'i Mal' Valachii za rakousk~ho panstvi 1718-1737 vesnice vi'bec nem~ly jinych domtiv, ne2 takovychi podzernnich. '-) Zle byly sti~eny tyto krajiny na poUitku na~eho stoleti boutemi Krd~a~ijitiv a vdikami porty s odbojnikem Pasvanern Vidinsk3rm. 261) CeI6 obyvatelstvo uteklo pifes Dunaj do Valachie; vypravuje se, 2e ku pif. yes Kne~a sti~a pusta mnoho let. 27) Za vdlky 1811, kde bojovdino kolern Vidina a Lomu, a 1829, kdyt Rusov6 pites Rachovo thlhi na Vraci, okoli zdej~i rovn~i zmitjino nepokojem, a pki odchodu rusky~ch vojsk mnozi Bulhaifi ode~li s nimi do Rumunska nebo a2 do Bessarabie. Opktn6 zalidn~ni pffineslo i ethnograflck6 pronm~ny. Podel Dunaje usazovali se sedkdci rumun~ti, kteti pted. ndtiskem. boljartiv valaskych ji2 v 18. stoleti utikali na puXdu tureckou, kde 25) Strabon 7 p. 318 zpominA Troglodyty v Dobrudii okolo Kallatidy, Tomi a Istru, Ptolem;iios rovnN pod~l. Dunaje bliie listi jeho. Angli~an Brown navstivil. 1669 tro-lodytsk6 domy na cestO Z Oseka do Mitrovice; uvnitif se mu zd~1y byti 6ist0 a lepgi nei1i zven~i (n~m pifeklad, v Norimberce 1750 str. 119). HrabW Erasmus, Stahrenberg v relaci o Mald Valachii ok. 1721 (rkp. univ. knihovny v Inlpruku) pravi, ge obydli sedlikfiv byla pod zemi, tak zvan6 pryr bordee"l, ale Z'e rakouski spriva, rozkAzala stav~ti domy. Kanitz 1, 197 myln6 se doinnivA, ie v Lomsku takov6 chaty si z nouze zddlali teprve Bulhafi, kterifise vy-st~hovali na Krym a po 1862 nespokojen6 se navrintili. Popis troglodytsk6 vs9i z Lomska podAvA i Toula v Mitth. der Wiener geogr. Gesellschaft 1882 str. 104 sid. * 6) Zpousty tyto podrobnO vypisuje biskup Sofronij (Per. Spis. sv. 5 a 6 star~ho pofadi str. 77): ~eparchijata (t. j. Vra~anskA s P1levnem a Rachovem) se razsipa, sela ne ostanacha, izgoricha gi Krdialiite i Pasvanskite hajduti; 6elovkci se razb~gacha po Vlai'ko i po drugi strani." 217) Uprehlici pfinesli z Rumunska syfilitickd nemoci (blh. frengija), kter6 v rovinAch valaskych po vilkAch 18. stoleti zle r'Adily a tak6 pitim ze spolehnych nAdob siln6 se S'ifiy, Stopy, na mnoze jiz ve tifetim pokoleni, v Rachovsku a v Lomsku podnes js9ou patrnny. Jin6 hnizdo pflijiej BaIkAn6 okolo Nov~ho Sela u Sevlijeva, kde od vIAdy bulharskU k vyhubeni' Jejimu zfizen i zvlAgtni do~asnyr hospital. Take v Trnsku, v Kystendilaku (Prekolnica) a tamnim Krajigti zlo toto vystupuje sporadicky, pifinegeno jsouc od. d~lniki'v, kteiri v 16te' chodi do ciziny. Byli jsine varovAni, abychom v jistych vs~ich (jako v Poganov6 a LisinO) se nedotykali nAdob a d~bAndv obyvateldv. Rurnelie, krom6 4 vsi' u Kyzyl Agac'e, t~chto nemaoci pry je prosta.

Page  198 198 198 1..8. Podunaji. nebylo ani ~1echty ani roboty. 281) Touto emigraci vznikl pod~1 bulharsk6 strany Dunaje ne~iroky pa's osad rumunskych, kter~ se dMi na tki nesouvish6 kusy. Prvni kus obsahuje biteh Dunajsky ui Silistry a Tulrakanu. Pak ndsleduje pikestidvka (s n~kolika Rumuny u Svi~tova) at do Nikopoiska. Gd iAsti keky Osmu at do Aisti ikeky Ogostu rnrsleduje druhy? kus; jm~na tanmnich osad rumunskych nejvice jsou bulharskaL nebo tureckii. Ddileji okolo Lomu Runiuni vystupuji jen sporadicky. Nejsilne-i je pak 2ivel rumunsky zastoupen Da ttetim mist6, v kout~ mezi Timokein, Dunajem a rn~stern Vidinem, ktery krom6, slab~ho poloostrova bulharsk~ho, vynikajiciho od Vidina na sever. je docela rurnUnsk5? (36 vesnic). V kni~ectvi celkem pfeb~vd 49.070 Rurnunidv, Z Dich2 t~m~k polovice pfipadd na kraj Vidinsk.~. 29) Nejsilne-jgi pfiliv osadnikdsv byl v~ak bulharsky, hlavn~ z Balkdnu rretevTenskeho. Posledn.6 v n~ker ch pust~ch osaddXch, prve &erkessk~ch a tatar'skych, kolonisov~ni veterdni dobrovolnick.~cfi sborfiv z vd1kv rusko-tureck6 (v tatarsk6 vsi Gxalov~ u Dunaje). Nov~ch osad nezakhidddno; za to star6 vsi, inajici velikd fizernii se Znamenitou pt'dou, vzrostly tak silnE,, 2e ninoh6 z nich nyni jsou jit ma1lmi m~sty; n~kdej~i yes. nyni,gradec" (m~stys) Kneka se sv~mi 4389 obyvateli je lidnate-j'si, nez'Ii Rachovo sarno.30 8)RumunskAi emigrace na tureck3? br'eh Dunaje zac'ala se jii v 18. stoleti. Dubrov~an Bofkovic 1762 nocoval v Jenipaza-ru u 8umna v chaloupee, kde bydlela ~una famiglia valaca, venuita Ih da tin anno'1, a to pon~vad~ se pry~ pod pas' tureeky'mi Z'ije I6pe, nez' pod kniiaty valask~mi a mffltansk~mi,,,da quail si fanno estorsioini incredibili. ehe forzano i villani ad abbandonare iloro paesi" (Giornale di un viaggio da Constantinopoli in Polonia. Bassano J784 str. 66). Niebuhrovi se 1747 (Reisen 3, 190) obyvateh6 Valachie zdiili byti nef'fastu~j~i a dane'mi obti~en~j8i nelli lid v provinejich ttureckych, rwesshaib sich daun auch viele zu den Tuirken und Tataren begeben haben, urn nieht von ihren eigenen Glaubensgenossen tyrannisirt zii werden'. Lejean ' 1867 (Voyage en Bulgarie, Tour dui Monde XIII, 122) pravi, le Rumuni v Bulharsku json 9des r~fugi~s kchapp~s it l'affreux regime f~oda1 qiii pesait avant 1848 sur lee Principaut~s ronimaines", ale dokhidAi, l'e tato emigrace mistem je,ant~rieure ht ce si~cele, jakkoli pry mnozi ji pifipisuji teprve zavedeni,organick~ho reglementu" ye Valachii 1831. TAke Kanitz (dit 2 Wt. 40, 276, 282) utvorfeni rumunskyeb osad na bulbarsk6 stran6 kMade do doby docela nov6, pod vlivem *,des bauernfeindlichen Regiments der walachisehen Bojaren" a pod protekci tureck6 vhidy, kterAi podporovala rychhd osidleni pusty~ch krajin pod~l Dunaje. 29) Sarafov, Period. Spisanie 8, 59 kMade po~et RumuniWl v kniz'ectvi bulharsk~m na 40.070 duk; do toho arci je vec'teno i n6kolik set Makedorumunfiv v m~stech ziipadnieh a na vys'inaich Balkiinskych (viz C'Ast 2 hI. 1) Z tohoto 6isla pfipadii 42.407 na ziipadni' polovici kniieetvi, od Timfoka do Jantry a sie na kraj Vidinsky? 23.845 (23%/ tamniho obyvatelstva), Lomsky~ 1494, Rachovek' 8054, Plevensky~ (s Nikopolem) 6077, Svigtovsky' 1260 Ramunfiv. Ve vychodni polovici od Jantry do mot~e bydli 6663 Rumunfiv a siee v kraji Silistreusk~m 1629, v okoliji Tutrakansk6 kraje Ru~uck~ho 3103; v m6st Tutrakanu mezi 7172 obyv. je 2804 Rtimuntlv (Per. Spis. 4, 15) 20) Vedle Rachova a Knel'e nejv~tM' osady zdeJ61ho kiraje s 2000 -2800 obyv. jsou m~styse: Kojnare, Brenica, Borovan, Selanovci, Kozlodtij, Bela Slatina (stfedisko jednd okolije).

Page  199 Riununi v Balharsku. Vidin.19 199 Pod~l Dunaje kWmne se v R1.achovsku pds fimiskych kastelldv, kter6 by zasluhovaly bli~iho ohiedzini. U vnitrozemi jdou pr~ (~od Kne~e do Ciporovctiv dva soub~2n6 stare' valy, asi podobne onem zdhadnymi okopfim, ktere' se nalezaji v prote-J~i Male' Valach ii. BUi~ich zprdv o nich bohuiel nernrini. 3 1) Rozko~nou polohu ma Cibar, malink6 m~stedko, skryte' mezi hadjern vysokych strom~ifv, na misti teky Cibrice (fimsk6ho Cebru), v kon~in~, kde bulharsky biteh vyminkou je otevifeny a nizky. Ale nedaleko daleji zadnaji se zase pahorky vinidn6, za nimi~, vystoupi rn~sto Loin 6 Lompalanka, kter6 slou-i' jako Dunajsk~ phstav (skele'. od ital. scala) pro Sofli. Rychlym rozvojern svy~m docela zastifiuje starO chtadnouci Vidin, ktery po cel6 tisiceleti byl. ptednim mistemn tkchto krajin. Vidin Mda sice jests 13.714 obvvatelfiv (mezi nimi 4480 Turkfiv a 1427 Zidtmv), ale od osvobozeni Bulharska nemilo skIesI. Za dob tureckych byl pohranieni pevnosti obrovsk6 Hs'e, prostirajici se po tifech dilech svda, m~l v~dy velikou posiadku a slou~il jako v~chodiWt silnic od Dunaje do Pirota, Ni~e a dal~ich krajin. Nyni vojska ode~la, za nimi odtdhlia i v~tina tureck~ho obyvatelstva, kkesfan6 m~st~ti ztratili vV ddlek, ktery nm~li z doddvarni potravin siln~rn sbormuim tureck~m, a obchod vnitrozemsky? poru~en tim, 2e mezi Vidin a Pirot padla celni h#'anice bulharsko-srbsk.A. PH~ prochdzee m~stern rozpad16 ba~ty pevnostni, bahnit6 okoli s vlhk'?mi pi'ikopy, zficen6 me~ety (bylo jich 32) i zapustle' ulice tureckych t~tvrfi se zavfeny~mi kr.Amy 6ni ov~em srnutny dojem. Celnice zdej~i zaujim.A sedm6 misto v kni~ectvi, po Lornu i po Rachov~. Mezi mistnirn prmfimyslem vynik.A zlatnictvi, vyroba filigranovych praci stfibrn~ch; zab~vd se jim n~kolik mistriuiv makedorumunskych. Mezi bulhiarsk)?nii iledniky, udteli a spisovateli Vidinci jsou 6etn6 zastoupeni. 32) V pevnosti, kter.A sv~ho ~asu niivala silnou pos6adku pod, velenimn ferika (polniho marsdlka) a na baktach svych 6tala do 200 dOl, nvni sotva se mrtv6 ticho ru~i pfitomnosti jednoho nebo dvou praporaiv bulharske' p~choty s n~kolika ddostfelci. Hradby samy jsou na mnohiych mistech sesuty- ku pif. zdklady nov6 budovy Lomsk6 realky vystav~ny kamenim z ba~t Vidinsk)?ch. Pro dasy vdle~n6 Vidin v~ak nikdy sv6 dd'e~itosti nepozbude, jak se uka'zalo za poslednich dnfiv ye valce srbsko-bulharske' M6. k tomu znanienitou polohu, nebof Ie2ii mezi vodami a batinami, takotka na vyvy~en~ni such~m ostrov~, ktery ma podobu polokruhu; severni vy~.i polovici jeho zaujima pevnost (kcale'), ji~ni vyplfiuje pon~kud ni~eji polo~en6 mn~sto. Na vychodnii jeho stran~ tede Dunaj, z ostatnich pak je obk~ien. rozsa~hlymi mo~ary anebo vlhkymi lukami, na3 ') 0 okopech valaskych viz Schuchhardta, Arch. epigr. Mitth. IX, 210 sid. 3 2) Z Vidina pochlizi ku pff. 11ija Canev, ministr zahranic'nich zAe~itosti 1884-86, hospodiiIsky spisovatel Mich. Georgiev a j.

Page  200 200 200 I. 8. Podunaji.P paijenymi od ifeky Topolovice a od n~kolika. men~ich potokifiv; v fas potteby iniXhe se i voda. Dunajsk~i pustiti do pfikopu'v pevnostnich. Nejv~t~i bahna (i s malym jezerem) prostiraji se na. ji~ni a jihozaipadni stran~; nejsussi a proto i nejslab~i strana pevnosti je na. severu. PH tomto vodnate'm okoli ov~em m~sto neni valnC- zdrave. Mrie ye Vidin6 nejvice zajimal sti'edov~k~ hrad. kterj? le2.i v severni ~Asti pevnosti blizko sain~ho Dunaje. Lid jej zove Vidini ku'.1i. Jru~no Vidin populdrmi etymologie vzala. za adjectivum od. ~ensk~ho ji-nena Vida a tim utvotila mythickou bytost, zakiadatelkyni hradu. Je to nejl~pe zachovanV start hrad cei~ho Bulharska, jakkoli bylo na, n~rn runoho m~n~no a mnodernisovitno. Pifedstavuje se co dtverhran, na, ji~ni strand pon~kud. nepravidelny~, massivni vysoka stavba s imal3?r dvorem uprostfed 33) St~ny jsou zdMhny zespod. jon z velikvch kamentiv, hoi'oji z nepravidelnych vrstev cihel a kamene. Uvnit~ st~n so nalezaji vysokU kienby, nyni zazd~nim temn6, nebot hrad slou~il posledn6 za, vi~zeni, arsenmU a prach a-rnu. Nad n~kolika dverhni j'sou misto kienby polo~onv horizontalni kl~dy jako na, Uisaru Trnovsk~hi. Na stfe~e kolemn dokola jde nov6 cihlov6 cimbuU s mnisty pro d~la; sttecha. sama, nyni ziicenA, dtev~nd. to k-ostra s cihlov~m krytem, mn~a svah do vnitif. Na rozich pi'istav~ny jsou vysedl.6 arkyte pro strdtie nobo stfelce. Dole jde zveroh kolern cei~ho hradu nizkii kamennid zidka, so stfilinami pro d~la, a ru~nice; na n~kolika, mistech je stifechou pitipojena k vysoky'rm st~nAni hradu sam6ho. Pifod ni vedo kolem do kola such~ a hlubokV~ pfikop, se zd~nou escarpe a contreescarpe; na jeho dne- se povaluje mno~stvi velikych, p~kn~ hlazen)?ch kamennych kuli pro t62ki ddla starotureckdi Pfikop i zid~ka zifizeny od generiila, Voteraniho za. rakousk6 okkupace 1689. VW2e jsou ~tyry. Dva, vysok6 6tverhrann6 donjony pfii1Taji k zdipadni sfran6 hradu, stojice mozi zevne-j'si st~nou hradni a ite~enou nizkou zidkou. Patra jejich m~la ptistup jen z hradu, ale nyni ji2 spadla; jon v nejvvy~im patife, kter6 vynikdi nad stiechu hradni', jsou t~sndi obloukovd okna, ti'i z ka.d6 strany. Na severnm stran6~ podobnd niz~i-i v~2 6tvorhrannd kryje pfistup ko vchodu, stojic osami~e opodMl hradu; vrata, v ni a v hradni st~n6 sam6 jsou difev~nd, zven~i pobitid vodorovn3?mi, s-upinovit~ nad. sebo seIfad~n3?mi pj~sv 2eleznyrmi. 'V~astni vrdtka, hradni, docel~a t~sndi, leoli v zdikouti. Vedle nich jsou zvendi zazd~ny dva tureck6 ndpisy, jeden novV~ a jeden primitivni, patrn~ velmi stars; liluji, 2e jsem pro krdtkost ~asu jej sob~ okresliti nornohi. CItvrtdf v~2, nejniUi 33) Plan u Kanitze 1, 244 je docela dobr~, leda ie hrad m~i uvnitf jeden dvfir, a ne, dva. Kanitz ovs'em za doby tureckU nesm~I se mnoho Po toruto strategick&~m objektu rozhiiieti. Rozmrd~tv Kanitz neudiivii a j~i pfil jedin~ nA-,%6 (1882) ye sp~chu na vym~feni' krokem pozapomenul.

Page  201 Hrad Vidinsk'Y.20 201 ze v~ech, stoji na~vfchodni strand, k Dunaji, rovn~t opodalI hradu vpfikop6, ~estihran s okny v dolej'sim pati'e gotick'mi, v hof iej~im ttverhraunn~mi; st~ny jeho jsou.z ~tvercovych kamenifiv, vsazenych do rdmcifiv cililovych. Na jihovfchodnim rohu hiedi dole k Dunaji dobife zachovane gotick6 okno n-j'ake'ho zasutedho pifizemniho s~ilu. Na t~mt rohu jsou vysoko pod cimbutim zazd~ny dva ifimsk6 ndpisy, kter6 Kanitz s nemaly~m nepohodlim a nebezpetenstvim ptepsal; pochtizeji od nyne-j'i vsi Ard~eru (tur. Akc'ar) mezi Vidinem a Lomem, ze ssutin star6 Ratiarie, n~kdej~iho hlavniho m~sta provincie Dacia ripensis. Ornamentd~v jsern na hrad6 nepozoroval, leda 2e mi na jedriom mist6 vysoko ukaizdtn jak3?si kdtmen s nejasn'mn basi-eliefem lidsk6 hiavy se z~fi okolo ni, co,svaty Nikola. Vnitifni ni~dvoti hradni, dIltid~n6 kamenem, za m6 nalv~tvy bylo pino rezavych grantitidv. Po strandch jeho vidi se 2 -3 ohlouky, star6 vchody do hradnich sini, nyni zazd~n6. Na stfechu vedou ze dvora toRit schody a jeden poliodln3? v?jezd, zfizeny k vytahov~ini d~l snad ze star~ho schodi~L~. Na jedn6 stran~ dvora spattuji se tii velik6 diry z bombardovdini za rusko-tureck6 va'lky od rumnunsk~ch batterii, postavenych za Dunajem u Kalafatu. Da~kladnej-'i prohlednuti vnitifnich mistnosti, nyni nejvice zazd~nych anebo i zasutych, sriad by odkrylo jeWt rozmanit6 architektonick6 podrobnosti. Okna v byzantinsk6m i gotick6m slohu sv~ddi o dobdich, kdy hrad a v6~e byly stavC-ny. Zjiklad je firnsky, od kastellu Bononie, ktery na t~mte mnist6 star6 fimsk6 legiorniie jm~nem svym uporninal na italskou viast. Pozd'j'i v 10-14. stoleti hrad B~idyn byl mistern v de-jindch bulharskych, byzantinskych a uherskych znamenit.~trn.' Zde sidlel (do 1396) posledni cuP bulharsk~ Jan Sracimir. Restaurace starobuiharsk~ho hradu otevirenim zazd~rnych dveti a oken, ptikrytim cel6 budovy a odstrarn~nim n~kterych pfistavktIiv by se dala snadno prov~sti bez velik~ho ndkladu a sloutila by Bulhardim ke cti. Museum zbrani, kter6 za posledni doby tureck6 od jednoho intelligentniho page bylo zatizeno v pevnosti Vidinsk6, po valce z PNisti pfi~lo do Sofie, kde jeho kruny're, pi'lby, halapartny a hdikovnice, nejvice kusy ze 17. a 18. stoleti, za Alexandra I. zdobily schodiWt a s~iy kniteciho palace. 34) 34 ) Toto Vidinskd museum popisuje Kanitz 1, 235. Po v~ilce byly o n * spory mezi tureckou kommissi, kterAi die kapitulace odvAiela v~ilecny material, Turkfim. ponechan, a mezi rusky~m vojenskym velenim. Turci leccos odvezli anebo tatjn6 prodali. Ostatek v Iistopadu 1878 ve t'rech bedrnich dopraven do Sofie. Die korrespondence o tO v~ci, kteri zifistala v archive bulharskdho ministerstva vyudov~ini. bylo v tech bedrnich: 8 ruhnich mozidiffi, 7 hradebnich hAkovinic, 5 ru~nic arnautskych, 1 stari pus'ka, 2 tureck6 pu~ky jiaW 2 karabiny, 4 stard pistole, 8 lukfiv, pIfes 20 stfei, 21 uhersk3ych pik, 1 kopi, 1 helebarda, 8 bindogantI'v, 11 panc~fiv, 15 pfillbic, 4 star6 depice, 5 Ritfitv, 1 drntnA kos'ile, 1 buben.

Page  202 202 202 1. 8. Podunaji. Na blizku tohoto hradu stoji zbytky starych kostehfiv. V pevnosti sam6 nalezdi se jeden dvojity kostel; na pravo nov' chraLm sv. Nikoly, na levo niMA tmavy~ kostel sv. Pantelejrnona, s naipisemn o obnoveni rnalby 1633. Chrim sv. Petky v nemocnici je nyni pust~. Upomindi na kostely Sofijsk6 a Trnovsk6; sotva Uitelny n.Apis pravi, 2e ho vystavMI (sibzida) vojvoda valasky Joan Matej Basaraba (panoval 1633-1654). Fresky byly provedeny velmi pe~liv6 na tmavo~ed~tn zuiklad6. 0 zpustnuti jeho se vypraviuje ndsledujici pov~st. Jedna Icaduna (2ena) Pasvana pa~e poslala dv6 Rtekyn~ jeho har~mu tajn6 p'ry6 do Valachie. Pasvan se domnival, 2e prosttedniky toho iit~ku byli dva ikedi biskupov6, idal je zabiti v tomto kostele. Chriim znovu zasvkcen nebyl a slouMIl za koviirnu, pro~e2 je docela za~ad~n. Na blizku ukazuji obyvatel6 misto, kde pry n~kdy stdIl stars chrim metropolni, od Turkifiv zni~eny. Vidin ma i rozrnanit6 pamiitky tureck6. t jedn6 d~amije ml ukAzi.tn ndihrobek slavn~ho Pasvana, kteryV do sv6 smrti 1807 -a sice smrti ptirozen6 - byl t~m~if samovliidcenm ye Vidin6; nad bohat6 ozdobenym sarkofagem stoji u hiavy zelen6 natken~ piliif, ktery se nahote konei v staroturecky homolovity~ klobouk (kauk). Na jedn6 ulici vidO1 jsem i jeden skvostny~ turecky fontiin s po-= z~acenymi arabeskami. Ne2 obratnme se k cest6 z Lomu do Sofie. Lom-palanka (7508 obyv.) z da-leka vypadd veirni phivative: rnno-''-stvi hust~ sefad~nych bilych domneMktv nad Dunajern, pino zahrad, n~kolik minarktfiv, rozsdhhiA novd (z i882) budova stdtni realni ~koly a uprostted nov~ kostel. Soukrom6 domy jsou chatrn6 boudy hlin~ne' a dfev~n6. Za okkupace Rusove' prorazili m~stern na pric Mirokou ulici od Dunaje a2 yen do pole. Pod m~stem na vychodni jeho stran6 padd do Dunaje keka Loin a za ni prostiraji se na vysokych pahorcich vinice s letnimi altanky. Na ostrohu mezi Dunajem a'Lonmem vidi se zbytky tureck~ho,kal&' a fimrsk~ho kasteliun: massivni kamenn6 zdi, jimi2 byl ohrazen anticky Almus, vkt~inou se ji2 skulily z podemlet6 terrassy dolii do pisku Dunajsk6ho. Je zde i hrstka Turki'iv, nkco nezbytnych CikdinLiv a tak6 n~kolik Tatartiv, jejich~to z-eny sv6 hranat6 6erven.6 tviite nezahaluji jako Turkyn~. Obchod mnistni je zna~ny. L. 1883 dovoz (hlavn~ z Rakouska) vycen~n na 6,687.534, v~voz na 1,506.154 franku'v. Celnice Lomsk~i stoji v kni2ectvi bulharsk~m na Uvrt~n mist6, po Varn~, Svi~tovit a Ru~6uku. Vystav~nim 2eleznic u vnitrozemi Sofia arci se stane neodvislou od Lomnu a do~asny rozkvkt tohoto rn~sta utrpi ~kodu. Z Lomu do Sofie (155 kilometrfiv) silnice vede t~m~t stdle na jih. Po~ta jede nejine'n~ 17 hodin (za 133 frankfiv). Knife Alexander I. jezdival tudy s po~tou za 10-12 hodin, s rychiosti a2 ziivratnou. Oby-ej'ne povozy pottebuji dva dni; plati se, die

Page  203 Z Lompalanky do Sofie.20 203 nahodi1~ho stavu poptdvky po vozech a cestujicich, 25-35 rublfiv, za prostou plachtovou taiigu i m~~ Cesta od Dunaje k Balk~inu vede ptes tfi leky. Nejv~t~i z ihje Loin sdam, kter~ se pitekraduje hned za m~stern; mohi by nesti i prarnice. Za nim se mine ves GZ'lenci. Selsk~ lid v t~to krajin6 je p~kn6ho typu, nejvice vysokorostl'? pri torn chytr.~, ale primitivne-j~i ne2li 6ili horale' u Trnova. Kroje z-enske' se podobaji krojarn v prote-j'i Male' Valachii; 2eny jsou obledeny docela bile, s ~ervenou zist~rou a s dlouh~rmi copy. Mu2~ti se nosi rovnez bile, s tC2kyrni kulatyrni beranicemi 6ern6 barvy. Vesnice, uprdtzdn~ne' odchodemn Tatarftiv i Cerkesdv, ryclile se zalidf~uj i novynmi osadniiky. Posledn6 se vr.Atily i dv6 vsi Lomnsk6, kter6 se byly po Krymsk6 v~lce vyst~hovaly na Bus do rrauricke' gubernie. 3-) Silriice je ye velmi dobr6m. stavu a pti tom, silnC- o~ivena karavanami voziuiv a koni. Selsk6 obyvatelstvo pod~M silnice vrlilo se z velik6 ~Asti na vozaistvi a sounmarstvi, a vvd~hiv a timn slu~n6 penize: doprava 1 oky z Lomu do Sofie stoji prdmrn~rn asi 1 gro~. Nas p0 ease m~ine se ne-jaky vesnicky rneznik (zde de'1nica) s ndpisemn stojat~?mi cirkevnimi literami, ktery~ pti voe~ker6 zddinliv6 starobylosti je pdvodu nejnove-j'iho. Na pravo se vidi doleji klikatd dolina iPeky Lomnu se itadou bilych vesnidek, napolo, skrytych v sadech ovocn6ho stromovii; tudy jde silnice z Lomnu do Belgrad~ika. U cesty sam6 krajina, jmenovit6 po 2nich, vypada docela srnutn6: vinitA pldht s hlinitou pfidou (16ss), porostla' dubov~rm chrastim, bodladim, trnim,5 bezern, diviznami a travou, SIv lIt~obydejn6 vyprahion. Zde onde k sobs pozornost obraci nejak6 stddo anebo ~irdi strniWt s vysok~rmi stonky kukufi~n~rni. Jsou tu i osamOl6 velik6 strorny, u nich2 sedldci konaji modli thy o iirodu. Vr~ny, kavky, straky a jin6 ptactvo v hejnech poletuje kolern silnice a seda na telegrafni dr.Aty a koly. V pozadi stdle stoji zecT Star6 Planiny, odsud docela imposantni, nebo! v t~to ~dsti je severni svah velice strmy. Skrze troglodytsk6 vsi Basovo a (Jerovene stiline se k prtechodu pPes teku Cibrici s difev~nyrm mostemn. V te~i~ti na'padny jsou nedod~1an* zdklady pilittiv velike'ho kamenn~ho mostu, pamditka z nevelmi ddvn6 doby, kde n~ker6 podnikav6 hiavy v Sofli sp~chaly celou zemi napinit monumentalnirni stavbami, nerozmysliv~e si napfed potfebn6 k tomu iitraty. Za Cibrici se krajina oaivuje. V levo vystupuje osam~ly vapencoviy htbet Pa~trina (5055 ni.), pod nim2 u vsi Banje se -pry~ti maly, pramen mineralni. Na levo spatfuji se v dM1i stra~n6& strminy Balkdnu nad rn~stemn Vraci. U prvnichl vyb62klfv lor 35) Obnoven6 osady prozrazuji se wodernimi jm~ny: Aleksandrovo, Borisovo, K~runmovo, Dondukovo. Ignatievo, Nikolajevo, Botevo aW. Celkem je rnizvoslovi vsi zdejgich &ist slovansk6. - Z Taurick6 gubernie se vrzitili obyvateI6 tainnich vsi Caricina a Ternovky.

Page  204 204 204 I. 8. Podunaji. Ie~i u silnice na Iev~m bitehu iteky Ogostu m~-stys Gole'ma Kaitlovica(878 obyv., mezi nimi -978 Turklfiv), stifedisko male' okolije. Stopy timske'ho kastellu' na horni plo~e strrn6 terrassy, kcterd vys tupuj e jihozdtpadn~- od osady, a rnedet isolovan6 osmansk6 kolonie v kraji jinak &ist bulharsk~m sv6dM, 2e misto asi v~dy m~lo strategickou ddle~itoSt. 36) Bulhaki okolni, lid veirni zanedbanyr, znj~my~ svou divokosti pfi volbdtch, bydli ve velikych vesnicich, je~to zhusta maji pites 1000 obyvateliV. 37) Za Kutlovici silnice okolo kamennych lomilv stihne k ptechodu pItes Ogost; jede se budT pItes ditev~ny most, budT brodem zase vedle zapustlfch osrnov zat~ato kamenn~ho mostu. DaIMi krajina (okolo vsi Borovci) pitekvapuje svou rnalebnosti, zvhId~t na jate: ifirodna pahorkatina s vinicemi, nivami kukutidn~mi, ha'ji vysok~ho stromovii a 1u0inami, pInymi pestr~ho kviti. Obrysy Balkdinu sthile jsou zteteln"jM; jit rozezndvdtme nad lesnatymi jeho boky prcisvitn6 koruny stromciv na niMi proluce, kterou povede na~e cesta. Kone~n6 se v pravo zjevi krajsk6 m~sto Berko'vica (5429 obyv.), biI6 hnizdo, vsazen6 mezi vinice k podno~i vysokych temnozelenych hor, vedle ku~elovit6ho vrchu, na n~m2 le~i pozcistatky ne-jak~ho star~ho hradu. Nej'vys-i vrchol Balk.Anu nad in~stemn je Komn (1965 mn.), nd~ zn.Ainy z horizontu Sofijsk~ho. Pravi se, 2e poloha m~sta je nezdravdi, pro mno~stvi de~ft'v a mlh, kter6 se tu srd~eji pod horami. U~ice jsou nedst6 a start di'ev~ny han po~tovni s t~snym dvore~kern a ternnymi komnatkaini bezd~ky pobizi ke spfchu dale do hor. Vino zdej~i mdt ostrou vdipenitou ptichuf, jako vina ~tyrskd. Okoli obsahuje leccos zajitrnav~ho. Asi 4 h. na severozi~pad Ie~i v horach u vrchovikti Ogostu velikdi yes (Yipo'rovci (1901 obyv.), kterd se nyni zabyva h1avne- vy'robou kobercl~v. Asi 5 kilometrCiv od ni zeji v dolin6 te~en6 Rupsici dol otvory staryc hornickych pri'ikopflv, nyni napolo zasypanych anebo vodou naplnirnych. Stopy ddvn~ho dolov~tni olova, sttibra i 2eleza v okoli zac-inaji se u vsi?elezny a sahaji a2 ke vsi Gorni Loin na vrchovi~ti iteky Lomu. 39) Pov~sfi rnistni vypravuji', 2e v tech dolech jednou pracovali,,Latini". Byli to Sasov6, ko-vkopov6 a ziatnici, ktei'i, jakkoli se 36 ) Z Kutlovice pochizi dlouh~ rnipis latinsk~ (nyni v Sofli v nirodni knihovu6), vydan3~ ode mne v Monatsberichte kAIl. akademie Berli'nskd 1881 str. 464, jemuz' Mommsen v Ephemeris epigraphica vol. 4 p. 524-531 vOnova1 zvhi~tni Thinek (srovn. i jeho Rtdm. Geschichte 5, 143 pozn.). Poeh~izi z 1. 155 po Kr. a obsahuje s~eznam jedn6 vexillatio, kterAi (conturio s 76 muz'i) tvorfila zdejgi pos~dku;,je to jedin3~ popis pos~idky rfimsk~ho kastelhi, kterkr se ze star~ho v~kti zachval. - Slys'im, Z'e tu i potom nalezeny jak~si basreliefy a nipisy, jei pfeneseny do Berkovice. 37) Jedna yes slove Ochrid, jako zn~im6 m~sto v Mlakedonii. 38) 0 dolech u 6iporovciW a o geologii ceI6 krajiny viz Toulu, Grundlinien der Geologie des westlichen Balkan (Wien 1881 str. 10, Denkschriften Vid. s4kad. dii 44). Obgirn'y popis od Ziatarsk~lho v Per. Spisanie sv. 2, 18 a siv. 6, 763-84 (die ne'lio galernit zMej~ii obsahu'e 0-10 do 0 15 stfibra).

Page  205 Berkovica. Oiporovei.20 01)5 div - pobuihatili, zfist.Avali 'katoliky. U nich slidlel v Ciporovcich, ktere' seted p~o iproe, Kiprovec, (1Yipurovei, OYiprovec, kato. lick~ arcibiskup Sofijsky~. V sousednich Kopelovcich sed~li katolieti Alb~inci, ktei'i v 17. stoleti jeWt mlilvili svy'm jazykem. L 164.0 doly sti'ibrn6, olov~n6 a in~d~n6 byly pry vyeerp~iny a dolovAni obmezovalo se na 2elezo. L. 1688, kdyt vojska rakouska vtrhia do Srbska, tito katolici povstali, ale pifedfasn~. MWsto od vojsk ttireckfch vydrancov.Ano a rozkotdno; obyvate]6 utekli do Valachie a do Sedmibradska. ChorvatskA hrabkci rodina Pejadevic'iftv pochdtzi od tkchto star3?ch Ciporov~anidV. 4(1) Bylo mi vypravovano, 2e v Ciporovcich podnes trvdt zvhd~tni kroj a typ, ale bohu~el jsem od tUrnyslu, pamjAn6 to misto nav~tiviti, v~dy byl. ne-jakou pfek~ikou odvrficen. Mnozi pocestni se Berkovice ani nedot~kaji, ale jedou okolo, osamn~lych kasaren po luk~ich pfimo na. levo do vsi Klisury, kterdi le~i na fifite Brzji ji2 v t~sn6m Balk~insk~rn tidoli' mezi vysokymi lesnat'mi str~in~rni. Je to d1ouh6d ulice hospod a chudobnyrch selskych domkd~v. Vedle di'evaifstvi hlavni vydElek obyvatehliv jsou volovsk6 p'ipife~e; hospod~ti jsou vesm~s Cincafii (Makedorumuni). Za zh~ho pocasi ulice plave v jednom proudu leskl6ho blaita, ale za. sucha pfitel phrody (zde se na piil cest6 oby~ejn6 nocuje) odnese dojern phv~tivy. U ifeky jsou mi'stemn h~je star3?ch oifechdtv, jasanifiv a moru~i s pirirozenymi sedfinkv na velikych iitesech vodou obkiheenych, a n~ker6 hostince rnaji bez.. prostfedrii vyhlidku na bouiici vodop~idy Brzje. Lid pti ve~ker~rn styku s pocestnymi je docela prostinky? a vypadA velmi chudi6. Na svditky v~ak i zde uvidi~ ndidhern6 kroje z-ensk6: barevrn6 ~dtky na hlav.Ach, copy ob~it6 sfilbrn.~mi penizky, krditk6 suknCs dernymni a dervenymni koliflymi pruhy, pod nimi~ vyh]6daji' bohatc. vy~ivan6 dlouh6 bil6 ko~:Ie, potorn te'sne' podlouhl6, t~rm~t kobercovit6 z.Ast~ry s horizontalnirni 6arami a zlatym ob~itimn, jakysi fialovy Wte na prsou a v~elijak6 zlat6 tifepeni' okolo krku. V noci na Blidgovest (Zv~stovdni Panny Marie, 25. bi'ezna) octneme se tu jako ph nedak~m pohansk~in posviceni: sedldci nedalvaji voly na priprez, podkuifuji dobytek a pH m~sieku findi iet~zy okolo dormifiv proti ~zinejtirn". Obydej ten je roz~ir-en po ceklrm Bulharsku; jinde na Blagoves'te'nie 2eny pfed slunce vy~chodem lficemni biji na tepsije (pdinve) nebo vilbec na 2eleza a volaji: 0Begajte zmiji 39) Stai-6 builharsk6 z~ipisy z 17. v6kii maji Kiprovec (Per. Spis. 3, 11), Cipurovci (Glasnik 56, 357), itaisky list z 1578 Chipurovaz (Acta cccl. Buig. 394), listy katolicky'ch duchovnieh 17. stoleti Chiprouaz, Chiprovatz, Chiprovaciurn, cyrilskym pisinern "it Ciproven" (Acta p. 33 a j.). Nepochybn6 od ifee. xnroqt~ov zahrada, kter6 se C'te co kipurije v bulh. listin6 z 1347,a. fafik, Pam~itky 2 vyd. 97. 40) Viz spis Juliana lirab~te Pe'aei:Peter Freiherr von Parchevich, Erzbischof von Mlartianopel (1612-1674). Wien 1880 (Archiv f tOsterr. Gesch. 69 Bd. 2. HAIlfte). Po.drobn6 zpr~ivy o 6iporovecich v 16. a 17. stoleti viz v Acta, Bulgariae eccl.

Page  206 206 206 I. 8. Podunaji. i gu~teri!" V n~keryVch krajin~ch se to c-ini pifed dnem sv. Eremije. 1. kvktna. Odtud nastjtvjL stoupdtni do vrchu. Klisura.(442 in.) leti v prime' Mde. asi 10 kilomnetrtiv od sedla, ale ov~em asi 1000 metrtiv pod nim. Silnice tureckjL z doby Mithadovy Mla po i'boic'h painve, kterou Brzja se sv)?nii ptitoky vyryla. do svaliu Star6 Planiny, s nernnohymi oklikami pfimo nahoru. I do nejleh~ho ko~dru zaptaah~ny, jmenovit~ v b16.tiv6m ease, tfi pdiry vo~l~v; kon~ zatim poshiny napifed, aby si na vrchu odpoeinuly. Celi pteprava nahoru zpravidla m1a, zapotifebi pdI dne, od. ranniho ~era do ob~da, a v zimn- vy~adovala velik6ho tisili; strm6. mista se z postrannich prame~nkifiv zal~vala hladkym ledov.~m pokryvemn, pikes jehoi svislou plochu se kon6 i lid jen s nebezpe~enstvim ptepravovali. Za hWubok~ho sn~hu n~kdy doprava, docela pIfestdvala. Bulharska' vhida dala (1881-1883) zbudovati velikolepou alpskou silnici, kteriL strm6 svahy obe~Ia, ohromnynmi serpentinami die v'chodniho iibo~i pitnve, ov~emi s velikym ndkladem; n~kter6 kilometry st6.ly at 'k 9263.000 franktiv. Krajina je pfekrdisnd. Cesta vede, pustym praJesem bukov3?m, v nemz pfestdrI6 kineny hnilobou kiesaji k zemi a tam mezi mladimri potomnky zardistaji bujn~m kifovirn a mecheni. Toulaji se v nem jeleni, srny, ba i medv~di; n~kdy v ran nun soumraku mihnou se pifes cestu hejna. batantfiv (divi kokos'ki). Vyhlidka nazp~t ptes lesy na, vinidn~ kraj podhorsky a na dal~i stepi at k Dunaji je rozko~ndi. Silnice den co den byvdi o~ivena transporty s bednami, pytli, Videiskyrm ntibytkem, 2elezn)?mi kamny a jinym zbo-i'm, vezenym do hflavniho m~sta bulliarsk~ho. Po lesich se rozl6ha' od. slunce v~chodu tvanii a vyski~ni vozklftv, pobizejicich kon~ a voly i postrkujicich vozy od zadu. Odbo&i —i stranou do huste'ho stinu lesniho, najde~ iizkou dIa2d~nou cestu, travou a mechem zarostlou, pi'ivodu snad dosti star6ho. Velikolep~ vypadd zdej~i krajina v zim6 (byl, jsem tu ttindtctkr~ite, ye v~ech ro~nich pocaslich): ye vktvich le~i pino sn~hu ve 'velik3?ch choind~ich, tady rampouchvw mezi koifeny stromifiv na odkopan~ch str~ich vedle silnice vypadaji jako palace pidimu~ikiuiv, potii~ky mezi balvany inki pod tiustou korou ledovou, a co jediny hias v zimnini lese ozyvaL se padjini sn~hu s VktVi. Nahofe otvirdi se mali louka rmezi lesy a skalarni, na kter6 ~asto i v poledne le2i husta studend milha. Na jafe bSyvd tu plno krdisneho kviti, hlavn~ genti,-n. V levo st.Alo tureck6 belklemeJ, Utverhrannd to tvrzka se 6tyrmi bo~nini vi~kamni; nyni pfi stavb6 nove silnice do zdkladfiv rozboi'ena. Na pravo se nalezala hospoda s po~tovni stanici, legendi Petrov han. Byla to hbinena, ne~istd, nizkd. budova, napolo do zem6 schovand a uvnitt koutemn vy~azend jako chy~e Eskymiakiuv. Nyni vedle ni od obce Berkovick6 vystav~n p~kny hostinec, majetek ~kol m~stsk.~ch. Za t~mito budovami ndsleduje trochu vy~e vlastni rozvodi. die rusk~ho

Page  207 Berkovicky Balkain.20 207 ni~feni 1442 rnetrciv nad molemn, tedy vy~~i ne~ii ku pr. tyrolsky Brenner (1352 in.). Na levo vidi se na. n~m n~kolik zdkopitiv z vdilky rusko-tureck6. O_ Odtud se sji~di rychie dold, nejprve po hfbet6, ktery~ je takt6 rozvodim; potoky v pravo jdou k Ni~av6, v levo k Iskru. Krajina odsud a2 do Sofie je velice pustd a nudn.A. labyrinth diouhiochviln3?ch oklik na pdl dne cesty. Kde~to severni sraz pohoh spadd na 1000 mnetri'v hiuboko, sestupuje se na jih docela, zvolna prostrannou hornatinou, kterd mistemn je iitvaru Krasovdho a mA i charakteristick6 ~doliny" a ~ponory" (jsou zde tak6 vsi a vrchy s jmdnern Ponor). Nejprve pod ptechodem se spatiuji stolovit6 vrchy s kolmnymi bitehy, jako v Trnov~, nebo Provadiji, a u nich skrovini politka, a ma.16 bfezov6 luiJe. 41) Via se un jaI sedldky v ko2i~ich orati ve vy'sce asi 1200 rnetrfiv nad rnotemn, kdy2 ye vzduchu poletovalo pino pozdniho sn~hu jako pelti Sednii serpentinami se sji~di k po~toviii a telegrafni stanici s hospodami, ndle~ejicimi ke vsi Ginci, kterd sama se nevidi; Ie~i za horou k zdipadu. Od t6 stanice obraci se hiuboka sucha dolina, s h~adk~rm, travnatym dnem bez vody oklikou na vychod; patti k poti& idtky fe~en6 Iskrec. Zde spatfujeme zase kroje Sofijsk6. Na sv. Arangela (v listopadu) slavi se po okolnich vsich svadby, a tu zde u cesty uvidi~ mnoho skv~lych krojd~v, penizky zav6~en6 tvjite nev~st, ale tak6 v~ude pln6 krftmy. Jinak hospody od Petrova harm do Sofie jsou pr'ebidn6; maji v nich sotva chle'b, kofalku a kysel6 rnl~ko, nebot pocestrii v~ecko vozi s sebou a nezastavuji se. V pust6, bezles6 kon~in~ se zvktraly~mi skalami a moUa.lovitymi pastvinami okolo vrchu Pec'eno brdo, slo~en~ho z &erven~ho piskovce, zaraduje nds prvni pohied na. Vito~i a Rylu. V chudobn6 vesnidce Bu'ino-dervendu posledn~ bylo sidlo nacaInika, i soudce Iskreck6 okolije. V 6ervenci se tu viddi p~knd flora (Verbascuni, Aconitum, Gentiana. Syringa, atd.). Z16 kamenite misto na tak zvan~m Cingene'-dervendu, kter6 dtive 6asto byvalo zdobeno koly a jinymni zlomky rozkotanych povoziuiv, je nyni opatkeno novou trati na zd~n6 hrdtzi. Za nin rndsleduje na iipati hor bidnd stanice Beledi-han mezi senem a hunojem. Vstupujeme 4 1) Irfiza, bulh. breza (Betala alba), vyskytuje se v Bulharsku j en v chladnych hor~ch, na Balkgne, na Vito'i, na Ryle atd. Dr. Panbi6 ye sv6 ~Gradja za florti kne~evine bugarske" (Glasnik 53, 221) uvAdi ~Betuila alba L. in syivestribus montis Vitog et montis Rilo". 0 rozs'ifeni stromu sv6dbi i mistni jm~na: v okoliji lskreck6, na v~chod od pogtovni stanice Gineck6 velikAi yes Brezje, u Ogoje ves Brezov dil, pfitok Bildho Vidu Brjazova relca, koliby Brezovica na Z od Poibrene, u Eleny koliby Br-ezovo, v z~ipadnim Bulharsku m~steb'ko Breznilk atd. Nbkte'ri bulharsti spisovatel6, v botanice milo zbbhui, zmn~tli breza a brjast CH brest (Ulmus cainpestris, od toho mistni jm~na Brest, Brestovo, Brestovec, Brestovica), coz" zavedbo Kreka (Einleitung in die Slav. Literaturgesehiclite 2 vyd. 1887 str. 136) k myln~mu tvrzeni, ieby bfiza Bulharfim byla docela nezmima.

Page  208 208 I. 8. Podunaji. do pole Sofijsk~ho. Odtud se otvirdt velikolepe' panorama hor *vnitra -tohoto poloostrova, uprosti'ed Vito~a, pod nii Sofia jako, bilk prou~ek v poli, na pravo dalek~ Osogov, ostrft Ljuba~a, zvonovity Ruj s celym labyrinthem hor Trnskych, na levo obrovskdi Ryla se Mtitem osn~2en6 Musally, k veeeru rozkogna' podlivand. Posledni kus cesty vede v rovn6 Niite nejvice mezi vrbovymni alejemi plochyrn duaem pole Sofljsk~ho a2 k ciii.

Page  209 CAST D)JUHA. Sredna Gora i Rhodope. 1. Zlaticke' pole. Ze Sofie k pramentuim Topolnice. ~Bulharskii Arkadie". MWsta Ziatica a Pirdop. Zapomenuty kout sv~ta. Koc'ujici past~fi rumuns'i Hii Vlasi a jejich Z'ivobyti'. V l1t6 1883 v~noval jsern vice ne2 dva m~sice cest~rn po mdtlo zn~mych horskych kon~indtch Bulharska. Nav~tivil jseni zapadni 6ast tehdej~i Vychodni Rurnelie a hornatiny od Sofie a2 k hranicim srbsknim a tureck3?m. Prvni rni"i cil byla centralni Sredna Gora. Po dv6 ned~le byl m~rn spole~nikem jeden tamni krajan, p. Petko Radornirov, sympa thicky? tnlad~ Bulhar z Kopriv~tice, tehda u~itel na Sofijske'm gymnasiu. Vyjeli jsme dne 18. eervence rAno na 6tvrspr'e'ne'm voze ze Sofie po Orchanijsk6 silnici a ptirazili te'ho2 vedera po 12hodinn6 jizd6 do Pirdopa. Za nudnymi pustinami v nejbli~im okoli hlavniho m~sta nastAvdi prorn~na, jakmile se pirijde k dfev~n6rnu, dosti vetche'mu mostu ptes Isker u vsi Vrao'debny, ktery? po ceI6 d~lce sv6 (85 kroklfiv) je kryt prkennou stifechou. Vysokd kukutice, ternnobarevnA konopi~t~, dozrAvajici Mio a ferstv~ zelen6 1u~iny rozveseluji oko, kter6 poutd i okolni v~nec horsk~, Vito~a, Ryla a blizkA StarA Planina s Murga~emn a s n6 -kolika khI.Atekiky, bMajicirnii se na tipati. Po dal~ich polich 2etva ji2 je v plnrni proudu; vesnidane' 2nou pouze srpy, ti~e beze zp~vu. Piiv~tivost krajiny ru~i jen neplodne' pusLinky s alluvialnimi pisdinarni okolo Iskru, jen2 se rozhi6vd v tetnych ramenech p0 rovnern poli. Za Iskrem pfekradujc se na mal6m kamenn6m mfistku s, tureck~m letopo~tem 1I-76 (1859) u vsi ieden6 DO'lni B'grov (14 km. od Sofie) vodnatA Malinska reka, pifichazejic[, z nejvychodn-j~iho Uihlu Sofijsk~ho pole. Silnice sama je dobrd a tvrd6L; nejvi'ce jde v phime WAie, mistem vrbovymi alejemi. Sum~ni v~tru skrze koruny vrb mirni pon~kud denni parno. Po poli pozornost k sobM obraceji J i r e Z e k, Cesty po Bulharsku. 14

Page  210 210 210 IL. 1. Zlafick6 pole. detn.6 mohyly: u Lskru iada ~esti velm-i vysokych na lev~rm, 6tyr podobn~ch na prav~m btehu, za Bogrovem dv6 proti sobs po stranich silnice, d~ileji v levo tN hladk6, travou obrostl6, u nich~ hr~eni povozu vypla~ilo velik~ho orla. Vsi jsou daleko od cesty; mineme jen mna16 kr~my a u jednoho kamernn~ho kti~e htbitov, na n~rn2 na vysok6 tydi vl6A derven~ sdtek. Za 92. kilometrem vystupujerne ze dna Sofijsk~ho pole na prvni vy~~i terrassu, zase u jecdn6 mohyly.'1) V pravo spathije se v rovinui pi'es A~rodn&6 nivy nedalek6 okolijsk6 stf~edisko Novose'le'. U hanu vesnice Stolnika, o~d n~ho2 je p~kny pohled na Vito~i a Ryiu, opou~tirne i pole i Sopy s jejich rnluvou a bil'mi ~aty; vstupujeme do hor, vidime lid v oblecich z temnohne-d6 aby a sly~ime ji2 vychodni nare6. Zensk6 kroje upomirnaji na Ichtimansko. Mezi holymi ~ervenav~mi vrchy dvakrdite se ptekrahiji okliky Malinsk6 teky, kterd se vine mezi skalisky ve stinu bilych topohf~v. Na v~chodni stranE, jedn& mal.6 lu~inat& kotlinky le2i mezi holy~mi skalarnii piskovee, dole ~erven~ho, v hoi-ej~ich vrstv~ich 6istE, bil~ho, viska Tas'kesen (tur.,kamnenotez"), bulharsky tak6 Sdrainci ife~enAi. ~) Zde jsou nyni loniy staviva pro Sofli, z nich~ se za tureck6 doby tesdivaly jen mlynsk6 kameny. Vykoi'isfuji je italkti kanmenAki. Ye vsi, kteri ye wilce rusko-tureck6 napolo zni~ena, zastavili jsme se (4 h. od Sofie) na obMd. Neddvno zde otevikena itelegrafni stanice. V hanu jsme pozorovali, jak se nbktei'i zdej~i sedhiAci od kamennikfiv rychle nau~ili Druluvit italsky, a ne2 jsme se nad~di, se~Io se okolo nds pi'l vsi; dostali! neddivno od vhiddy podporu na Akolu a chkii nis z radosti nad tim mermomoci pohostit. OdLud se jede zase ptill hodiny mezi skalarni, a2 se otevi'e druhaL kr.Asn-j~i kotlinka, kterou Bou6 (1837) nazval ~bulharskou Ara 3i" ) Je to Kamnarsk' pole. t~nmi' 6tverhranne, majici sotva 5 kilometri' v pri~imeru. Lu~inat& dim s tisicerym pestr~m kvitim, ovla~ovan6 hojnosti horsk3?ch byst~in, a hust&6 habrov6 lesy, sestupujici dokola ze strAni, poskytuji ut~eniy obraz Z pott~kiav, plynoucich mezi vrbami, tvoti se MalinskA teka. Tu jsme na rozcesti. Na severu bezprostifedn~ nad kotlinkou vypinA se sAm Balk*n na jeho2 htebenu mezi lesy prokmituje vysok~ sn~hobily obelisk, poinnik krvavych boju1'v inezi Rusy a Turky v zime 1877-78. Kolem n~ho vin'o se silnice za hory do Orchanie' a k Dunaji; pod serpentiriari na Pipati vidime visku ci skupinu hospod Arabd-kondk. Na le-vo od ni gkr~vAi se v z~hybu horsk~rn ')Geologickd pom~ry t6 krain vyisuji Toula, Grundlinien der Geologie des westi. Balkan str. 14 a Zlatarski v Per. Spis. sv. 4. 2) Die Slavejkova pt'ivodn6 S-bchranci; srovn. Gorno S-bchrane v Kazanlycku. 31) Bou6, Ifindraires 1, 90.

Page  211 Ze Sofie na G-blabec.21 211 ves GO'rno Kamdrci. 4 ) Na severovy'chod spathijeme ve vMce yes Stigel, 5) kudy vede, vedle zbytkf~v dl~d~n6 cesty (kaldyrym), zapadla silnice do zdhorsk6ho mn~styse Etropole. Na~e Ziatick.A cesta obraci se do jihovyrchodniho kouta kotliny, kde se ~ervenaji sti'echy idhledn~ch dome~kcv vesnice D6lno Kamadrci s dil~m, lepotvarnfti obyvatelstveni. Nad touto vsi se vystupuje k rozvodi mezi Cern)?r moifer 6ili pfitoky Iskru a Egejsk~m motem neboli pfitoky Marice. Pfehitadu tvoNi vrcli Gi~labe'c, 6) svazujici' Starou Planinu od. podnoti Baby s nejz~padne-j'i, Iclhtimanskou Srednou Gorou. Pokry'va' jej nizk)? dubovy les, srn-iien s buky, habry a na pokraji i s liskami; pod~1 cesty rostou plan6 hru~ky a slivy, a mezi strornovirn se Meernd vysok6 kapradi. Mistern le~i slidovA skdla na biledni. Mno~stvi orluiv krou~i ye vzduchu. Pfechod vy~aduje I1'/~, h. Od nejvy~~iho nmista silnice (do 900 metrtiv) spati'ujerne nej'znarnejy ni tej'i hory stfedniho Bulharska v~ecky, Starou Planinu, Vito~i, Ryiu, ba na jihovfchod vitaji nds skrze prtillom Topolnice dokonce i modr6 hfebeny Rhodopy. Kdy2 za~ato se stavbou 2eleznic v Turecku, zjevil se tak6 projekt v~sti drdhu z Tatar-Pazard~ika do Sofle dobinou rropolnice a tunnelem skrze vrchy na jili od Gila'bce, ode vsi SInoiska do Liakovice v poli Sofijskhin, ale podrobne'j'im vymdtovAnim se ukdzalo, 2e by ptece bylo vyhodn-j'i zi zistati pHi star6 cest6 Ichtimansk6. Za tureck6 doby Gil'bec byl misto zlopov~stn6 pro 6etn6 loupehiiky a pro Cerkesy, ktefi tu opoddl. na pravo pfeb~vali ye visce Telis' zvan6. Dnes tu neni ani jednkch ani dr'uh~?ch, a my pokojn6 s1~zdtme dold~ k poli Ziatick~mu,. 7) V~chodni svah je velice strmy' a nesnadny k vystupovan ik s~zin. Z n~icesty silnice se nalezala krom'. tohio ye stavu velnmi zanedban~m, a pteprava pifes v'moly horskych bystkin shila n~s mnoho 6asu a prdce. Mosty t~m~k vhecky spadly pro bidnou konstrukci je~t6 z tureck6 doby; nebyla to ne2 silna bfevna, svrchu posypana vrstvou hiliny, ale nyni na dobro prolhnihi'. Dole na d~pati stoji hospody Bunovski hanis'ta; ves Buinovo zd~stdvd v levo v horsk~in zdkouti.- Stavili jsrne se v jedn6 z nich, jeji2 dvLi'r byl ohrahin vysokymi zdmi jako pevnost. Tam ndmn k m~mu pi'ekvapeni nabizeli pivo (bira) a sice mistniho pcivodu; y bhizk vsi Mirkov6, dva Buihati, kteki n~keriy 6as pi'eb.Vvali v Pet~e Catilhradsk6, vail pivo i s utitirn chm~ele, ovhem v miaI6 miite, i za~ali je posilat do Sofie. 4) Bl. kaindra kapa. sena. Za stiredove'ku byla jedna yes at" Kcqpc"QaL u Vizy, Pachymeres 2, 774. Slovo poch~izi z keftiny, kde, jako i v latin6, pi~vodn6 zna'illo kienuti, pak sii', komnorti. -1) Od stslov. str~gj, strbgq stfeiim, jako Straz'a; r ye jmd&nu je vokalni. 6) Prostfedni samohhiska je lomen6 a, jasn~j'I' nez' prvni Ba. 7) (,erkesi sed~li (1864-1877) v Ziaticku ye vsich Teligi, Kolaulare a na Kozniiik6m prosmyku, ale nyni neni stopy ani po chatgcli jejich. 14*

Page  212 212 II. 1. Zlatick6 pole. Kotlina Zlaticka cili Zlatisko pole, do ktere tu vstupujeme, v zemepisne literature malo je znama. Uceny svet se o jeji existenci dovedel sotva pPed 20 lety. 8) Ze vsech stran jsouc obklicena vysokymi horami, krajina tato tvofi docela ojedinely horsky kout, vzdaleny od velikych niirn a od hlavnich cest. Na severu se vypinaji strme srAzy Stare Planiny, na j'hu se prostiraji lesy Sredne Gory, a na vychode i na zipade se nalezaji hrebeny, ktere spojuji tyto dve horske ohrady. Delka kotliny od vvchodu k zapadu, o.t LWzene do Bunova, obnasi asi 30 kilometrniv, kde2to sirka jeji nikde neprevysuje 8 kilornetriv. Stara Planina se predstavuje zde, jako na celem jiz2nim svahu k Thrakii, co strmna stena, kterf se vyvysuje do 1000 metrfiv bezprostredne nade dno kotliny, k tomu hola s malo stromy a s mno2stvim bystrin, rozryvajieich kamenite jeji boky. Na hPebenu okolo vrcholkuiv, nepatrne vysedlych, prostiraji se sir6 pastviny. Vysoka i ostra Baba (1793 m.). u kter6 se pohoPi obraci od smeru jihovychodniho na vychod a ktera se pro tuto svou polohu zrovna na ihlu tak dobre vidi ze Sofijskeho pole i ze Sredn6 Gory a Rhodopy, vypina se zrovna nad vesnicemi Bunovein i Mirkovem na zapadnirn konci kotliny; na severnirn upati. jejini le2i za horami mestecko Etropole. ProstPedni nadlnoPska vyska hPebene obnasi primerrne okolo 1500 metrdrv. Nejnizsi misto le2i tam, kde st'mai stezka (pIbte/ca) ppechhzi z Etropole do Zlatice (1451 m.). Nad samym mestem Ziatici stoji vrchol Svestiplaz (1895 m.). Na v.chodni jeho strane druha horska stezka vede k Lopenskym kolibam v Tetevensku. Dale se hreben vyvySuje a nasleduji vrcholky.Tetevenskelho Balkanu": Balv(td, Brdtanicki (al, Vrt6p.') Mezi iirni vystupuje tieti nesnadnia stezka, recena slibica (,,schudky"), od Zlatick6 vsi L'bene k Tetevenskeimu potoku. 'eCenernu Ribdrica. Obyvatele Sredne Gory a Gjopsy nazvvaji tuto pesinku i s nekolika jinlymi casto obecnyml jmenem Ribarica. 10) Jeste daleji se nad prosmykem Koznickn-lm, kter. vede ze Zlaticka na vychod do doliny Gjopse, vypiniA Ves, (2201 in.), jeden z nejvyssich vrcholkuiv Star6 Planiny; na severnim podnoii jeho prameni se potoky, kter6 tvoii Peku Bily Vid, a na jiznim svahu jeho se za nazi cesty pres celiy tinsic cervenec belalo pole snezne (prespa), kter6 se dalekohledemr dobie rozeznavalo i z oken Plovdivskch. 8) Na map6 Kiepertove z 1871 Zlaticko poprv6 predstiveno dobie, die sdeleni Lejeanovych. Kanitz (2, 288) pfiSel jen jednon z Etropole do Zlatice a tehoz dne se vrAtil nazpet. 'JTake Toula se Zlatarskjm navAtivili jen zapadni kus pole az do celopece a vrAtili se zase pies hory na severni stranu. 9) V Pirdopip jsem slysel, ze se tn nahore na Stare Planin6 nalezA i malinke jezerko, gulce. Na ruske map6 neni nazna6eno. 10) Po,slbbici" pocitA se z Koprivstice do Tetevena 8 hodin chfize. O postaveni polohlasky za I viz dol(ji o ntiAeci Koprivstickem. Ze jmina Ribarice vznikl nedorozninenim Kanitzfiv,Rabanica-Pass" na V od VeZenu. libarica je jeden potok na vrehovisti Bileho Vidu; vsi toho jmena neni.

Page  213 Zhitick6 pole. 213 Naproli strmllyin a hlol,;m stenam Star6 Planiny poskytuje Sredna Gora pohled privetivesi: vysoke chlumy s lehounce sklo' nennmi stranemi bez skal a strmin, uplne odene hustymn lesem, ktery je zahaluje od dipati na brezich Topolnice az k nejvyisim vrcholkum. Jeden vysoky vrch vabi nasi pozornost svetlym palouken,. ktery nahore nad lesy se zelena na nejvygTim jeho temeni; to je Bratja nad Panagjuristem. Jiz prostrn okem shledavaine, ie Sredna Gora je niezi nez protejsi hi'ebeny Balkanske a ze prumrnrna vyska jeji nebude asi presahovati 1200 m. D)no Zlatickeho pole je dosti rovn6 a le2i okolo Zlatice do 700 metrfiv nad morenm, tedy asi 150 metruv nad polem Sofijskym a asi 500 metruv nad niiinou Plovdivskou. Nejnizsi nista jsou na jih od Mirkova u vsi Petrice, pred prosmykem, kterym Topolnica zdejsi vody vyvadi ven. Z okolnich hor predstavuje prekrasny pohled: uprostied niezi horami uzavrena dolina, dobre vzdelana, s itllymi nivarni a zelenyni lukami. Cetne ovocne i stromy, hlavne star6 oiechy, koruny sve rozkladaji mezi poli a okolo osad. Pod upatim Stare Planiny luka stokein horskvch vod byvaji mistem vllihk a barinata. Jedina prehrada na dne je jedno zelen6 nivrsi (Tamsian-tepe ci Sairan-bair) mezi Mirkovem a Celopecem, kter(e vyskakuje ze Start Planiny na jih; mensi; cast kotliny nia zapad od neho nazyva se take Bubovsko pole. Z okolnich hor splva mlno2stvi potokuv, ktere vseckv sbira t reka Tbopolica (tur. Tuzlu-dere). Vrchoviste jeji v findrech Sredne Gory prohledneme si jeste z blizka Odtud tece nejdrive na sever, u vsi Dusanciuv vstupuje do Zlaticke kotliny na vychodnim jejim k-nci, obraci se taii na jihiozapad a u Petrice dolinu zase opousti, aby se dloullou klikatou souttskou provlekla na jih k Pazardzicklinu poli. Neprochazi uprostPed kotliny, ale piidriuje se jizni jeji obruby, pod samimni lesy Sredne Gory. Z cetnvch phitokuv ze Stare Planiny zrninky zasluhuji Kozlu-d(re 1 vsi Lizene, Gram!wtzik. kterV oddeluje kni2ectvi od Ruinelie, Elenska reekd u zricenin klastera sv. Eliase, Minditrin, ktery proteka skrze mesto Pirdop, Kura drer (lur.,,suchy potok"), plynotici skrze Zlatici, a Bunovska rekd. Jsou to horske,,torrenti- se sirokvm korytem. plninm valounuv a pisku, kterB v lete byva docela suche. Proti vetrinm, jmenovite severnim, Zlaticke pole je kryto. ale pr vysok6 sv6 poloze nemiuze se v rozvoji vegetace rovnati d s Gjopsou nebo s jeste krasnjejit polem Tulovskym. Neni v nne haijuv oPechovych a jilmovych, jake se vidi kolem Kazanlyka, ani vinic, ani saduv ruzovych. Na polich se spatruje kukurice, rez a pcenice. Zne padaji do druhe polovice naseho cervence; pole se kazd3? druhy rok nechlavi ihoreii. Mezi horskou ohradou se obzor otvira jen smerem prulomu Topolnice, kde se spatruji nejvyssi vrcholky Ryly a cast Viltoe. Vycliodni polovice kolliny je lepe obydlena nez zapadni. Zlaticka okolija, cast kraje Sofijskeho, podle administrativniho

Page  214 214 214 11. 1. ZlatickU pole. rozd~1eni z 1881 obsahovala dv6 m~sta (Zlatici a Pirdop) a It vesnic s 14.142 obyvateli. Nejvychodn-j~i dv~ vesnice ti'AUe~ely k Vychodni Rumel ii. "1) L. 1883 pfipojen k okoliji Zilaick6 i rn~stys Etro pole (3305 obyv.), jakkoli 1e~i na druh6 strian~ Star6 Planiny. FHistorickfch pamn~tek je Po skrovnu. Ndpadnv *jsou fetn& nizkU mohylky. kter6 na jih od Pirdopa se tj~hnou v irad6 po hikebenu nizk~ch hol~ch pahrbkliv. odd~lujicich dno pole od bi~ehtiv Topolnice. Nazyvaji se die svat.~vch (sv. Petka, sv. Spas at.), a do nedavna Pirdop~an6 u nich. na svdttkv,,lali kutibany", t. j. zabijeli ovCe na posviCenli. V poli samem stoji ui Pirdopa dve mohyly rozm~runv ndpadin~ velik~chi, vysoka, zvonovithi Tdirtarica a nemnohem nmen-~-i Derri~ka mogi'la. Pov~st vypravuje, 2e kdysi na nicki sed~vali dva-. obPi, jeden Tatati~i a jeden dervis, a navzdtjem si zapalovali dlouh.6 d&mky. Jin6 meri~i mohylky jsou rozptfVleny po lukach, podcd iApati Star6 Planiny. 0 i~rnsk~ci staro~itnostech nic jsern nezv~dO, ba i starou minci jsern vidOA toliko jednu v Du~ancich, ni d~ny kus cisa~eSeptirnia Gety. Star6 stedisko cel6 krajiny za doby bulharsk6 i tureck6 bylo m~sto Ziatica (tur. Isladi). J1m1no svkd~i o ryzovani zliAta v pisku mistniho potoka; dile vvprdvek obyvateltnv tato industrie prestala. za lidsk& painkti. Naproti Pirdopu sp1]?vA ze Sredn6 Gory do Topolnice bystfina Zldtevica, tak Pec'ena' jist,6 takt62 od ddvn6ho vvmnxvani drah~ho kovu. Na dolej~i Topolnici se v sout~skdech u vsi Poibrene r.~ovalo ziato od Nevrokopcd~v je~tl- do ruskotureck6 vdlky. I') Zlatica zpomind se mezi mn~sty starobulharskymi ve vypravovani o d -'jin~ch 14. stoleti u Dubrov~ana Lukaride (1605), kteri9 Bulharsko dobi~e znal a leccos ze star~chi tradici sly~el. V obecnuo zndmrost ve~1o jmeno jeji pochodem krAnle uhersk~ho a polsk~lho Viadislava Ill. proti TurkL'm 1443. kdy2 s Janern Hunjadem, a srbsk~rm despotou Jifim Brankovidern pi'es Sofli pi'irazil at sern, ale ddleji k Plovdivu se nedostal. Jmn~no Zlatice se 6te ye v~ech zpr6.vdch o t~to v~prav~, ale spisovatel6 nev~d~Ii ur~it~, co by to bylo; Byzantinec Dukas pravi, 2e to yes, Uher Bonfinius miuvi o mal6 fifite Z!atici, N~rmec Michael Beheim pise "1) Vesnice jsou tyto: Strfgel, D6lno Kam~irci, G6rno Karmirci (ty,t~i' krom6 kotliny), Bilnovo, Mirkovo, Sm~lsko, K~irenica, KdMevo Karmirci, Celop6c', Kolanlire. Karlijevo. K Rumelii nAlez'ely LiUene (od stsl. lag-b, luh) a Dt~i~nci. 1)Zlati~ant6 mi vypravovali o ostateich n6 jakyeh Z'elezzr'ch pecil (vigni) na jih od m6sta, ale nestl~il. jsen) navktiviti i to misto. 13) Po smr-ti cairfe Jana Alexandra m~sta Trnovo, Sofia, Vraca a Zlatica pry ptipadly cliii gis'manovi, za jehoz' vhidy Ziatica v *jedn6 dom~ici v~ilee vypAlena. Luccari, Annali di Rausa, Venezia 1605 str. 53 (tiskovou chybola nejprve Slaniza, ale podrnUh Slatiza).

Page  215 D6jiny Ziatice. Taz~eni 1443.21 215 o hote ZIata gora, turecky Altyn dog, a tak6 Srb Michail Konstantinovi6' jinenuje horu ZIatici, t62 pr? Zeleznji Vrata i'edenou.1 ") SrovnArne-li v~ecka sv~dectvi o tomto ta~eni, nemfleme pochybovati, 2e vojska kfesfanskAi tehda skutekn6 pr-irazila at k m~stu Zlatici. 0 podrobnostech ov~em pi'i nejasriosti a nesrovnalosti zpiriv vime m.A1o bezpe~n~ho. I-) Turci patrn6 pi'echod Ichtimansky dobife opevnili, tak 2e tou cestou se horamni projiti nedalo. T1o asi pohnulo vi~dce kiesfansk6, aby ze Sofie tdhli na ZIatici a odtud hieddli proraziti do rovin u Plovdiva. Doinnival jsem se pr-ve, 2e snad zamn~?Ieli z nejzhpadne-j'iho kouta kotliny Zlatick6 kihnouti okolo hradu Petri~e t~snyin, ktivolakrni tidolirn rfopolniice k nynejsimnu Tatar -Pazard~iku, av~ak sezndtnenirn s krajinou sarnou pfesvMdMi jsem. se, 2e asi pihi1i at k tn~stu Ziatici a odtud cht~i pfes Srednou Goru na star6ecest6, kterd se dobte da stopovati. Asi pRt kilometrtiv na jih od ZIatice vede pfes rropolnici star.V kamenny most tureckU prdce, uprostfed vyvy~eny s ostrym obloukem, a vedle n~ho stoji na obou bitezich kamenn6 podvaly dvou maljych hradfilv. 1 6) Odtud se jede dolinou potoka Mede'du vzhiuiru do lesiuivSrednogorskych a na druh6 stran6 skrze okoli m~ste~ka Panagjuri~te (5 '/, h. od ZIatice) dolfi k hradu Strel~i, ktery za st-ar~ich dob byl stfediskem Sredn6 Gory a pfedni pevnosti na ji~nim. jejim iipati; ddl~eji Ize tUhnouti k Plovdivu bez ptek~ek j'iz v rovnermpl. 7 Dukas dobte znd pralesy, kter6 po dne~tii den pokry~vaji Srednou Goru (08017 xcd (vpl-dirg (Yv'C4?ltxot). Pokusy kfestanfiv, prorazit-i si cestu timto lesnatym pohohm, v n~keryVch zpr-dvdch jasn6 se popisuji, podobn~ jako Peka, tekouc-i pod svahern hor samych. K ndvratu ktesfany pohnuly jednak Miad a zirna -- bylo to okolo Vdnoci - jednak odpor Turkifiv, kteti udatn~ brfinili vy~iny Srednogorsk6. Z pozde-j'ich tureckych dob m~ime o ZIatici jen rmdo zprav. Had~i Chalfa zpormind ~Isladi, jihozdpadn~ od Lovde. okres As 30 vesnicemi a mnoh)?mi vodarifi, a v kupecke' knize Dubrov6ana Restic'e se 6te o v~n6 Zlatick6 (str. 16). Poslkze Ziatica upadla v takov6 zapomenuti, 2e na map~ch kiadena k hornimu 14)M~%L ~%c~i~%c~v~vj~'I~Ir'xwr 'v vi'v v~iv Bov.yCdqcov yicirb 8v, ve~kvv~lat XQvG)7, Ducas ed. Bonn. 217. Ad parvum amnein, quem Slatizam Bulgari appellant, Bonfinius.,,Der per hiess tdirkisch Altintach, sirvisch Slada Gurm, er ach teiitsch der guldin perg hesse." Beheim ed. Karajan, Quellen und Forsehungen zur vaterijindischen Geschichte etc. Wien 1849 p. 35. Alfon 0 kritickY rozbor pramenifiv k t~to, vy~prave nejnov~ji se pokusil AlosHuber, Die Kriege zwischen Ungarn und Tiirken 1440-1443. Archiv ffir O5sterr. Ge-schichte, 28 Bd. (1886). 16) Most a hrady jsem bohuz'el navstiviti nernohi pro n~ihh6 uzav'reni hranice karantdnou. Mistni Turci hrady ty nazyvaji Dzenevtz-kale',,,hrady Janovanifiv",jako vs'ecka stari hradiska v provinciich asiatskych i evropsky'ch. "1) Viz xn6 pozrnimky v Period. Spisanii 8 (1881) 13 sid. 2e tazveni asi sm~rovalo k Medddu, ji2 prve mi tvrdi'val v pffitelskifch rozhovorech prof. Drinov, ktery je sim rodem z Panagjurikte.

Page  216 216 216 IL. 1. Zlatick6 pole. toku ifeky Vidu na severnii stranu pohofi Balkdnsk~ho, kterV2to omyl teprve 1870 odstran~n od Lejeania. IS1) TJoto nedorozurneni rnia sve priciny. Za tureck~?ch a zajist6 i prve za bulharskvch dob Ziatica zavisela od mist zdhorskych, severnich. Je~te nedaivno byla podtizena pod tureck6 ti~ady v Lov6i; v starych z~ikonnicich tureck~ch vx~slovn6 se spolu s Lov~ern, Trnovem a jiny~mi m~sty pfifita k podunajsk6mu sand~aku Nikopolsk~mu. 19) Die cirkevniho rozd~deni s celou svou okoliji, podobn6 jako Tetevensko a Etropolsko, podnes patfi k biskupstvi Lov~anskkrnu, kde~to Sredria Gora a Gjopsa spadlaji pod metropolii Plovdivskou. Tureckc6 panstvi mdlo v z~ip~ti proni~ny nuirodopisn&. Poddini tvrdi, 2e dobyti Ziatice se stalo po kritych bojich a 2e se star6 obyvatelstvo bulharsk6 rozuitikalo do okolnich hor, po Sredn6 Gote, Etropolsku a Tetevensku. NejlepMi Wst Zlat ick~ho pole, podobn~ jako Tulovsk~ho pole a Gjopsy, osazena od Turkutv. Ziatica stala se m~stemn Vista, tureckyni. TAke vsi Li'ene, Kelevo Kaniarci a Klisek~i byly do osvobozeni Bulharska obydleny jen od Turktiv. Tk ostatni osady v poli m~ly obyvatelstvo stnisene; jen nejz~ipadne-j'i kout okolije (Strgel, D. Kamarci, Snioisko, Kamenica) zuistal 6ist6 bulharsk~nm. Rozsahil6 pust6 litbitovy Lureck6 ku pP. na jih od Mirkova. (ni~lo p~ed vdlkou 161 domtiv tur.. 209 bulh.) sv6dd o n~kdejMi siln6 osniansk6 kolonisaci, jeji.2 stopy za na~ich dntty ustavi~nou ernigraci napolo jsou zahiazeny. Zdej~i Turci zie 2ili s lBulhary, jrnenovit6 LWen~en6 a Du~anc'ene'; bulharsky neum~li a okolni horaI6 se k vtili styku s nimi pr'iu&ovali tureckv. Z nove'j~ich dob pamatuji se vytr~nosti Krd~alijtiv, kctci znepokojovali tuto kotlinu, ale do Ziatice, dobte opevn~n6, nevkro~ili. Za vdilky rusko-tut'eck6 Zlaticko dosti vytrp~lo. Rusov6 st~ili na Star6 Planin~, znepokojujice tureck6 posice ui Etropole a Araba-konaku; Turci ni~li jeden tibor s opevn~nymi redutami take na virvhu Bakad~iku u Ziatice. Ktestansk6 obyvatelstvo z pole z edsti uteklo k Rusttm, tureck6 do Plovdivska. Ziatica sania za vdlky stdla pusta; v Pirdop6 obyvatel6 zttstali, majice posadku 300 Cerkesu'v. kteti pry~ slu~n6 se chovali. Na zpr6.vu, 2e JRusov6 sestUPuj i i k Plovdivu i k Sofli, vojsko tureck6 ndhle iiprkem uteklo. Tjeprv~e kdy2 Rusove' po novern roce 1878 sestoupili s Balkdnu a pres Srednoti Goru tdh~i k Plovdivu, vesnice za~-aly se opRt zalidfiovati. Berlinsk~ traktat polo~il hranici miezi bulharskym kni2ectvim a Rurnelii skrze samio pole Zlatick6; ~tira jde od v~chodu po htebenu Star6 Planiny, sl~zd niezi Lizeny a Pirdopem na jih 18) Srovn.- Kanitz 2, 248. Boud, Itin~raires 1, 93 dobr'e vyc'iti jm6na vs'eeh vesriic v ~cantoii de Sliditza", ade kiade je do bassinu horniho Vidu; slygel o nich jen po cest ze Sofie pfes Etropol do Lov~e od svfth pri'vodcuiv. 19) Hammer, Osman. Staatsverfassung 1, 311.

Page  217 Nyn~js'i Ziatica.21 217 k Topolnici, sleduje b~h Topolnice do vsi Petr'ide a odtud se zatA6M okolo Karnenice na zdpad k Vakareiu. Pkijel jsem do ZIatice s nade-ji, z-e tam naleznu ne-jak6 stopy ddivnov~kosti, ale byl jser-n velice zklatn~dn. MWsto z daleka v~dy jeWt irniponuje svou rozsdlilosti s mno~sixim zahrad. Vnitro je razu tureck~ho, s ktivolakynii ulicermi a ii2asnou dla~bou. Po strandich ulic se za, nudnyrni kainennyrni zdrni krvji vetch6 konaky tureck6 nmezi bujn~in ilipeninm slinrnjh oPechtliv, sliv a titesni, n~kdy (do ~2-300 stromi-niv na jednorn. dvote. VidM jsem tu ii~kolik prastar~ch ofechiuiv neoby~ejn~ho objemiu. Obyvatelstvo se za poslednich let, iipln. prom~nilo. Za tureckych dob Ziatica byvala vy~hradn6 obydlena od fanatickycli Osmanlijtiv. Kfesfan6 za~ali se usazovati tepr-ve pi'ed neddivnern, na jizninm okraji, kde si 1859 vyst~aveli i kostel Di uekch iltednich seznamni'v bylo tu 436 domiulv musulhnansk~?ch a 117 kfesfanskych."~) Ji~, Kanitz nalezI rn~sto ye stavu zpust~ni. Za vAlky Turci vkt~irri dilem ode~li a zbytek jejich stile odchadzi. Misto jejich zaujirnaji Bulhafi z okolnich vesnic, z Kopriv~tice, z Petri~e, z Razlogu, ba a2 z Makedonie,, ale pfichod osadniktiv neni tak siln~, aby rozsdhk6 in~st~o brzo ozivil. L. 1881 napo~etlo se 408 dornuiv a jen 1546 obyvate1ltv (z toho 4.11 Turki1~v). Zatarasen6 domy a zapu~t~n6 ulice pti rozlehlosti domt'iv a zahrad eini truchlivy dojemi. Ze ~tyr d amiji, z nich2 nyni slou~i bohoslu2bU islamnsk6 toliko jedna, 2uindn~ nebyla ptivodn6 chri~mem kfesfanskrni. Okolni obyvatel6 vypravuji, ze in~sto prve bylo ohra~,eno cihlovou zdi, opatifenou z~emi a brnm (cl icpiji). Staro2itnosti vid~l jsem toliko dv~: veliky? zv(4raly kUmen ina jedn6 ulici s n~kolika arabskyirni literami a rokem 979 (1571), pr~ hrob ne-jak~lio niistniho sv~tce tureck~ho. a na kambanarii (zvonici) kkesfansk~ho chrdimu zvon z n~kdejsi tureck6 hodinov6 v62e (saatkula), dilo bulharsk~ho zvonate, s letopofty z obou stran, tureck)nmi 6islicerni 1191 a kyrillskynmi liternimi 1777, patrn~ sclivdiln~ ulity pro hodiny mestsk6. Z kambanarie otvirdi se p~kny? orienta4ni rozhiled po cel~m poli. Stezky ~z rnista do Zabalkdni byly v nejbli2~im sousedstvi opatteny malrnii hritdky. Na. cest~ k severu do Tetevena a Lov~e vrch GO'ie~ nese na temeni nepatrnou zticeninku. U druh6 stezkv na severozdipad k Etropoli le~i na podhoti viska Kiise'kci, n~kdy tureckd, nvni po vdilce docela pustd, tak i~e~eni 0(1 ne'jak~ho '~kostela ki'esfansk~ho (klis6?e od ixx~aia); Dad ni jsou pryV u cesty take stopy n'j'ak~ho hradi~t~. Ze Ziatice se podhit do Etropole do Tetevena 4 a~ 5 h-. cesty nesnadn6 a strm6; v zim6 spojeni by~vd po tfi m~sice prferuseno. Docela jin~ doj en ne~hi ZIatica 6ini sousedni rn~stedko Pii'dop, ~'jen iti kilometry na v)?chod od ni vzdjilen6. V n-m. pr'eb~vd t~m~i~ itvrtd ~dst ve~ker~ho obyvatelstva Zlatick6 okolije (3270 2 0) MaTepiHflbI III, 5, 206 (dIe str. 36 kiesf. rodin jen 84).

Page  218 218 218 IL. 1. Zlatick6 pole. obvvatelti); piked vdilkou bylo tu i nkco Tu rku'v. Pfichoziho piekvapuje 2ivot via trzich a uuicich. mno2stvi zjezdil,~ch kupctiv a si~ny priuimvsl vln~ny. Zdej-i gajitany, (Thy a gajaci so vozi a2 do Bosny, Srbska a Makedonie. Gajtanu se nejvice vyvd~i do Rachovsk-a a Vidinska, kde se obyvatelstvo nyni vice finti nefli pfed v~lkou, a potom do Velesu a do Bitole. Za ria~i cesty si v~-ak Pirdop~an6 trpce st~ovali na Berliriskou hranici; novd miez pked samym in~stetn pfer'u~i1a jejich star6 obchodni styky s Thrakii, tim vice, an sousedni Srednogorci prve sern chodivali devn~ nia trh. Vedle toho hranice turecko-bulharskd vadi star~mu obchodu s Makedonii, nov6 tarify pi'eru~uji styky se Srbskem, a v Bosvi~ jejich gajtan z~ipasi s konkurrenci Videfiskou. PH torn po~aduji. aby aspoh okolijsk6 stfedisko se soudern a telegrafern bylo prene~eno ze zapustl6 Ziatice do jeich m~sta. Staro2itnosti v Pirdopu neni. Mistni kostelik je z 1819. Q ) Za to se v nejbli2~im sousedstvi naleza zajimavd parm~itka starobulharskd, rozvalinv mnonastyru sv. 1ibje, jednui hodinu n-a severov~chod pod Balkdinem na prav6m btehu Elensk6 (vlastn6 pry Ilinsk6) teky. Poloha p~ekvapuje svou krdsou. Po lukdich, pln~ch rozi-anit~ho kviti, p~ib~i~uje~ se mezi vysokou vonnou travoii kc podno2i velikolepych, strmn~cli i kamerii.,ch hor. T~snft stinnd roklina, o~ivend ~uinern vod, vymykA se mnezi lioly~nii skalaini ven do pole. Rozvaliny se nevidi, az' so pPijde docela blizko. Ve stiun horsk~rn vystupuje ze zelen6 trj~vy star6 ~erven6 zdivo via ~tyry mute vysoko. Starci neparnatuji, 2e by kdy bylo vkLi; za lid sk*6 pamnti se nezmrninlo. ZMcenina obsahuje polokruh apsidy (5-50 metrLiv z~ifi) a ~dsti dvou Utverhranniych paraklisfiv po obou strardich hlavniho oltiXfe. Zd, vesm~s z ploskych cihel, dobte vy pdlenfch a silnyrni vrstvarni bil6 malty prolo~en~ch, jsou 1P24 metru siln&, s okny obloukem p~ekleniut~rni a s ~etnymri d~ramni od le~eni. Podle kienby dolnicli oken, sotva z trdvy vynikajici, vidi se, 2e zna~ny~ kus stavby le2i pod zemi. Cihelrie stavivo 2iv&- ptipomin6. Sofijsk6 chnimry sv. JiMi a sv. Solie. ZMcenina kostelni stoji uvniti' v mahlnm 6tverhrann~m hradi~ti, 60 kroki'iv dlouh~nm a 45 ~irok~m, kter6 je nad ~umici bystfinou a okolnim-i lukami pon~kud vyvY~eno; pozndvd. se jekt~ zbo~end ohrada jeho, na dva metry vysokdi hraz z netesanych granitov~ch valountiv, obrostld pi'ehustou travou. Pi'es podhorsk6 luiny otviri so krdsny pohled via Srednou Goru a iidolim dolej~i Topolnice zrovna na Musainu, nejvy~~i ~tit IRyly; Pirdop) sdirn zu'stdivL skryt za nizkyniu pahrbkem. Pov~sti vypravuji, ze v tomto kld~tei'e zemfel. posledni 2 1) Slivensky mnetropolita, djado Seralimn, rodily~ z Pirdopa, mi vypravoval. ze za jeho d~tstvi tu m~li pino ruikopisnyreh cirkevnieh kn~h, ze kterfth se &etla i liturgie; pozd~ji Lov~ansk~ viadyka, Ikek Dionysij, zavedi fis'On6 kniby rfeck6. Rukopisy Atstaly v jednd podzemni sini u gkoly, kde je d~ti braly a trhaly, at nmc nezbylo. V zIficeninO Elensk~ho monastyra pr~ d~ti tak6 jednovi nagly v AOk slovansk6 psaltire'e rukopisn&

Page  219 Pirdop. KhIASter sv. 11ija. Momc'ilo.21 219 patriarcha, Trnovsk~ a 2e monastyr zpustnul tepirve za nove-j~sich dob; byl pry zni~en od vojsk osmansk~ch, tdhnoucich tudy na )7,N~mcee", pted 900 lety. Q~2) V okoli Pirdopu lokalisov~iny pov~sti o, jundku Momn~lovi. Ten die sou~asnych zprav sidlel v hordtch Rhodopskych a padl 1345 v NMtv proti cisati Janu Kantakuzenovi u hradu Peritheoria na, bfezich m-ote Egejsk~ho. Osoby jeho, chopila. se n~irodni poesie bulharska i srbskji, ale ptenesla primnorsky~ Peritor na, jindi mista, kdekoli rnistni ndzvy naft upominaly, na, hercegovsky Imad Pirlitor pod Durmitorem, do Pirota a mezi jinym t62 do Plidopa. ' 3) V Zlaticku a v okoli se vypravuje, 2e ~Mom~il vojvoda" pochdizeI prV ze vsi Li~ene, 2e sidlel v Pirdopu, 2e chodil s vojsky at k Catihradu a 2e padi v boji s Turky ui Adrianopole. Jeden statec v Kopriv~tici, djado, Pan~o Radomirov, mi vypravoval, te pied lety jederi tamnni beglikeija, Stoj~o Karav6la (otec bratti Karavelovtiv., rnM1 rukopisnou knihu s 2ivotopisern tohioto Mom~ila, kterd pry byla. krdsiiAi ke dLeni, ~abys plakal, kdy2 ji slv~i~", ale kniha, [a nynii zrizela.; byla. to asi parafrase pisni o, Mfo'm~ovi, pamAtka bulharsk6 literatury z dob tureck6ho, panstvi, a je v~ru skoda, 2e se ztraffla. Bnidharsk6 obyvat-elstvo Ziaticka, lypem, povahou a nartecin tvofi jediun skupinu se Srednogorci a s Etropolci. Jsou to Uid p~kn~ urostli, iilhledn6 tvdte, nejvice rusoviasi, pfi torn 6ih, uOefivi, pocdnikavi a rozvadrni. Dbaji piln6 o, ~koly; na Sofijsk~m gyrnnasinl StUdovalo pies 30 nmladikuiv odsud, ktei-i sou~asn6 s ndni prti~'li dorn~i na, prdzdniny a nam byli miai1mi priivodci ye sv6 krajhiiiNejzdpadne-JM- vsi. Mirkovo, Bunovo, a zvkdt~t Srnolsko, se zabyvaji zednictvhii a stav~nirn dorniuiv ((~julgqerstvo), a to nejen v nejb2~irii okoli, ale i po ceI6 Sredn6 Gofe. Je to Li nich di~di.~,n6 ferneslo, jako v rnnohych jin~cli horskfch kon~indch Bulharska (str. 29). Zde se ji2 za~indi izemi, ye kterinn pri 2nich pravideln6 pomdhaji pracovnici z druh6 strany Balkdtnu (str. 131). Za na~i cesty v~ude se oz Vvaly Zago'rki, 2eny a divky od Osikovice a jin.~ch vsi v Orchanijsku. Cely den jsou na. poli a ve~er trdtvi po0 dvorech domu'v vesele s pisn~rnii a tanceni, nebof tato prcee 22I) Kolem kli~tera nalezaji se i jin6 stopy obydlen~ch mist: horskAi A.roklina D#~mina s hradis't~m, pak ja-k~si Utverhran rozsut6,ho katneni na vlhkych Inikch u podno~i horsk~ho, ifeieny Todori&'eni, kde prj' jednou byl kostel 6i khi~ter sv. Todor a, d~ileji pust6,selikte" (ve;;) BasUn. Diemina pry' slove od diarnije, kter6 Turci darovali jmeni zpustIl1io kliftera sv. Elitis'e; Ha hradis'ti pry~ v jednom kameni trc'i jak6si Z'elezo. A *jako~ m~im ve zvyku pt~iti se p0 jm~nech topickfch, uktiz~na mi planina Vdrnea, plosky vr~ek Plos'td (patrn6 plogt-tu), mi-sto OWko p6le (od pjes'ko, adjektiv od pihm a j. V Pirdoptu byl do ned~ivna,mnetoch" khi'tera Chilandars~k~ho, podobn6 jako v Kopriv~tici a v Panagjurigti. 2.1 ) 0 arb. a ballh. pisnich o Moinfilovi viz Drinova v Per. Spis. 4, 147 (Archiv f. slay. Philologie 7, 110).

Page  220 220 220 IL. 1. Zlatickd pole. jim je jako sv.Atek; zde pracuji v drutindch, a donma, kde jsou in pozd-j'i ne~ii zde, kaddi 2nedka 2ne pro sebe, bez pisni a bez tancb~v. Hory maji v lets zv~jt~tni st~hovav6 obyvatelstvo. Tam na vysoko po~oen~ch pastvisk.Ach ~,iji Viasi, ko~ujici pasty~i, ktehi se d~1i na dve: na jedny, k~teti mmuvi rumunsky, a na druhe', ktei'i jsou pofeft~ni. Rumungti Kuicoviasi a testi Karalcac'ani nijak se pry mezi sebou neteni a vilibec vz `jemn6 se nemniluji. 24) V Kotlensku jim kikaji tak6 Arnzauti. Bulhati n~kdy je nazyvaji tureckymn slovem Jurifci, ktery~to na'zev znamena nomadick6 pastyfe vi~bec (od jii('rimeck choditi). Tito Vlasi pasou stdida svd po ce16 Star6 Planin6 ze Srbska a, do Cern~ho mnote. Pastviska (jajladk, vd'sb~ste, pai'd) naji'maji bud~ od sousednich selsk)?ch anebo m~stsky~ch obci, jejich2 i'zemi pravideln6 dosahuje a~ k nejvvy~itnu hifebeni, anebo od sitdu a od soukromniktiv, vlastnikifiv tech pastvin. '25) NMco Vlachii& nalezdi se i na Sredne' Gofe, dosti mnoho na Rhodop6 a na Ryle; tak6 nav~t~vuji Osogovskou P.laninu, hory Trnsk6 a Balk.An u Pirota. Ptichalzeji i s rodinami a pifebyvaji ve vy?~ce 1000-1500 metrciv v kolibadch d&ev~n~ch nebo hlin~n~ch, s prkennou sttechou, kter6 pi'es zimu stoji prdizdny; prve, pravi se, ii1i jen v chatrdici 6i stanech z ro~ti anebo v chaloupkAch, napolo do zemn~ zarytich. 26) Tato obydli jsou v~dycky pohrornad6 jako mnahi ves, nebot Viasi Z-iji v drulstvech po n~kolika rodech, n~kdy 60-100 osob s ndfelnikem, ktery se naz~vd tureckyrm slovemn kehaj4l (znarnend i vesnick~ho slouhu), v Makedonii take' Jelniik, v krajindch feckych na Olympu a Pindu Jedingas (z &Jnik-as). Jsou miezi nimi bohati i chudi. Pasou na tisice ovci a nkco i koni; rohaty~ skot nep~stujii. Zivobvti jejich je prvobytn6 a div6. Mu~ti nosi modr~ turban, 27) WMk nebo dern6 vln~n6 ~aty die makedonsk~ho sti'ihu, 6ernyrni gajtany (Ma~rami) 24 ) V Makedonii se HUks i Karakolc~ani; tam se 1igi,bili Viasi", pasouci ovce, a 6,erni Vlasi", ktefii pasou kon6. V iAecku Vlachilm Hikaji Karagunides, v Srb~kti Crnu,vunci (od dernd viny). (Srovn. dalmatinsk6 Mauroviachy ye istfedov~ku.) 25) Kald~ jajlak mi sv6 Jmdno. Iliev str. 52 uvAdi z hor Kazanlyckych ladujrnen bulharskych i tureckfth: Korito, Pohlni-te, Banica, Mandira, Jarakos, Balaban, Korudia, Sipanica, Pas'ovica, Grobibt, Kala~janka atd. Co do n~ijmu, die t~lhoi yes Gabarevo u Kazanlyka pronaJisusi 4000 uvratdiv pastvin na I6to za 9500 groi'fiv z1atych, M~aglig 60;0 uvratfiv za 12.000 gr., Imit~ii 300 uvratidv za 1000 gr, Jdnina takd 300 za 5000 gr. atd. 281) Ve stfednini vWku past~fsk chaty se nazy'valy kle'ti (,Agupovy kI~ti A v Rylsk6 listin6 1378) anebo kle'tigta (cletista Vlachtiv v Konavlich us Dubrovnika 1430); cMA vlagski yes se nufazlva katun (od rom cantone), od C'ehoi jsou v Balharsku mi'stni jmdna Katunigta, Katunica. Srovn. pfislovi "Viah Viaha potifte a katunaru kletis'te" v komedii.,Dundo Maroje" Da~brov6ana Marina Di~iie, Stari pisci 7 str. 290. Katunari fikaji bulharsky leckde A i ko~ovnj',m Ciksintm. 2)Modr6 turbany patfi k ifeckdmu kroji v pfimofh Thrakie a v Thessaiii; jiU Kuripe~id 1530 pige o gtecich mezi Adrianopolem a Cafihradem:,,tratgen auch tuirckisch piindt, aber nur plaw".

Page  221 Viasi, ko~ovni pastfIfi. 2 221 ob~it6, a terveny pdis, n~kolikrate oto~eny kolern tOa. -Rysy jejich jsou hrub6 a svMd& o sh161m pi'ebyvani na. hort~ch a na Mmtr; u rniu~uv nalezaji se n~kdy dosti p~kn6 tvalfe, ale teny jsou o~kliv6, nebof od m1adych let v~ecka domici prdice spodivA na nich. Rodi se a umnirajii na, horach. Ke svadbaim a ki'tindim sestupuji. doldi k blizkym kostelfim. Maji rozlidn6 zvlI~tni obydeje, ku pi'. na svadbaich kaidou kolibu maiou m~islem a sypou jedrneD, r~ii a hraich. Viacli se 2eni jen s Vlachyni. Hlavni j'ej'ich zarnistn.Ani' je dojeni a Wd~ni rrnisla, a s'ra otoni dvakrftt do roka, st~ih~ni ovci, kter6 se zatirnd v~dy se zvla~tnim veselim. Velice je u nich rozvito pobratinstvo (a' gwoijatgn), ktere' so cirkeVD~ zasv~cuje. Viasi, kteii vch~zeji v takovy posva'tny' sva~zek ku vz'j'emnne pomoci a ochran6, postavi se v kostele do lady, niezi sebou jsouce sv~izdni provazy, a pfijimaji po~ehnani od popa, zvlA~tninii ~' modlitbami; d'j'e se tak i v khidtefe Kalofersk~m i Rylsk~m. 28) Jin ak jsou velice. pobo~,ni, a~koli. pry mezi sebou leckdy se svadi do krve. Tito pastyfi dosti pfispivaji ke zpustogeni lesd~v. Potravu svou, kterAi se skliddi nejvice z mle'ka, a s'ra olazuji p I~e~ bMem bukovym a k tomu svh~kaji (objdilvat) kmeny m~adych stromiav. Na podzlm zapaluji travu na, pastvi~tich, aby na, pies 7rok vzrostla, bujn'j'i, a pfi torn vy~ehaji i in~ady los. V hor~ch Zlatick~?ch stoji,,ot Gergjov den (23. dubna, vych. kal.) do Krstov den" (14. zj~fi). Potorn naloii 2eny, dkti, n~dobi' rn1kafske' a kuchyhiske' a jin6 ndfadi na kon~ a 2enou stida, so sv~mi velikymi vlh~mi psy do ziinnich sidel. Zimovati v dolirn~ch pod horami nedopoukti jim tisicelety obyeej a colA je~jich nestdIda phiroda. Thhnou.ponen~hlu, tteobas i dva, m~sice, nei stihnou na, svA mista, v rovin6. Balkdn~ti a. do ned.Avna v~iekni chodili na, zimnu do roviny mozi Adrianopoli a Cafihradorn anebo do teckch vsi na Egejsk'm pobte~i u Enosu, okolo tisti Marice. Rhodop~ti jdou na, z irnu do te~16ho pomoti okolo Gjurnurdiiny, Viasi z Ryly, Osogova a Pomoravi a2 do Solunska. Po-dobn6 -isoukmenovci jejich z Pindu shlzaji do Thossalie a na, poloostrov Kassandru. Na jate zase tAhnou zvolna. do hor. Nov6 hranice s jejich -celnicemi, jakoi i vyhlicika na, n~kolikere' placeni desditku (begliku) v rozfienych stiitech zasadily tomuto normadick~mu hospodalstvi L&kou ranu. Ji za, doby tureck6 zatali se Viasi pod natlakern ekonomickych pfidin pohybovali v u~gich mezich a zimovati v sousedstvi' l etnich pastvin. Z tech, co pasou v Bulharsku a v Rurnelii, nyni jedni'travi' zimu v ptimoki ok olo Burgasu a Anchialu, druzi v rovin6.ch od Vidina do Varny, ba iblizko BalkAnu v podhohi po Vratansku, Lovdansku, Trnovsku, Sumensku atd. Viasi z Vitoge ku pf. nyni zlimuji v Plevensku. Zimnovi~t~a jejich okolo Vraco zavedla Lejeana k omyiu, naznaditi 281) tAeck a slov. modlitby k bratotvoreni~ji viz v Glasnlku, 68, 273A.sd

Page  222 22, 2 222 II. 1. ZVatickd pole. na ndrodopisn6 map~ Evropsk~ho Turecka. v torn kraji ostrov rumunsky; vesnice, od n~ho udan6 co rumunske', j'sou osazeny od sedldkiWt bulharskyeh, ale fizemi jejich posud sloutival k dotasn~rnu zimnimu pobytu ko~ovn'ch pastfNtiv. Podobn~rn spfisobeni vznikly u Lejeana osam~e' bulharsk6 vesnice v rovin~ Muzakje u Aviony v Albanfi; kolik vimi, zimuji tam bulhartii pastyt-i od Strugy a Ochrida. Pti sditalni lidu, ktere' provedeno u prosti'ed zimy na novy rok 1881, nalezeno v knftectvi asi 3000 zin~uji'cich Vlachidv;- totit asi 2300 rurnunsky niluvicich a 700 pote~tttnfch. Sed~di po vsich ve skupindtch 20-70, ye vychodnich okresich i 163 osob. -9) Podobn~ i v novs~ch krajich Srbska Viasi z Pirotsk~ho BalkAnu, z Vratiska a od Kopaonika, die Mili~evide celkern 134 rodiny s 33.000 ovcemi a 1800 koni. zimuji v blizke' dolin~ Moravv. 31) Ustavitnymn roz~iiov~tnim orn6 pifidy a ztendovdinimn pastvin v nitinAch nardti toto vlask6 hospodai'stvi na tytelt nesntize, jako st~hovav6 pastytstvi v dolni Italii a ye Span~1sku; najdou se vtdy je~tC- pastviny letni a zimni, ale daleky prfichod rolnickymi krajinarni se stavtA nesnadn'm.:') Jit nynil si bulhar~ti vesnitan6 na prochdzeni velikyeh st6.d tasto ste'uji, nemajice od nich leda trochu hnoje (str. 133). Krom6 toho chov drobn~ho bravu klesAi; Bulhaifi Srednogor,4ti, take' pastyfi, hiedi Si jit ne, ovci, ale rohate'ho skotu. Skodovnymi past'fi souviseji vla~ti kiridhiji, prfrvodci koni v karavanatch, jeito ptech~izeji mezi Dunajem a Makedoni i. Soukmenovci jejich jsou tak6 rumun~ti hospod~tIf po m~stech a silnicich, kteti t6Dn6f v~ichni~ pohlidzeji z hor mezi Bitolem a Ochridem (z osad Gobe~e, Magarova atd.), potom kupci a leinesinici, usedli ye v~t~ich m~stech z~padnich okrestfiv, pd~vodem nejvice Moskopolite' anebo vifibec Epirot6. RurnUD~tina pastytskych Vlachfiv je, pina slov teckych; mnu~i miuvi v~ickni take bulharsky. Zirno-. vdnimn v krajirndch iteck'ch se nmezi kodovnvmi Viachy siln6 NiiN hellenisace, ba rnnozi se v Bulharsku i v Srbsku vyd~vaji ji2 jen za Rlefy. Mezi pastyti na BalkdD6, Osogovu a Vito~i n~ktefi urneji i ifecky psditi, co2 se nau~ili na ziinovikti. Rozvojern krdlovst.vi rumunsk~ho povzbudilo se malt narodni hnuti jihorumun291) 6jf8Ia toho nabudeme, arci jen pfibfiWn, ze sbu~tu maly'ch zlomnkiv Vlachfiv po vnitrozem)Ik3ch okreseeh u Sarafova, Per. Spis. 5, 16 a 8, 58 sId., odeflenfm hospodsky'ch, ifeme-s~nikiv, honctv soumarfiv a vojikdv z ruJmunskych vsi podunajsk3ch (j~ako v posidee Varnensk,, kde Otil prapor VidinskSr, Per. Spis. 3, 45). Grci ve Vidinsku, Rachovsku atd.; ku pf. ye Vra6ansk6 vsi T~aene vedle sebe zimov-9lo 41 VlachtW a 50 Atekfiv. Vlachfiv mOokresf cl: Loved 450, Trnovo, 409, Aumnen 896, Berkovica 247, Vraca 286, Seliev o 148, Eski Diumaja 122, Orehani,6 89, Trn 44 atd. 30) Godi~njica Nik. Nupida 4, 247. 31) V provincii CapitanatO u Foggie ov~i PtAda od Iijna do dubna ziinuj vI apulskd rovink- a na pfimolf8ky~cI pastvinich, a od 6ervna do zAfi se zdriujl na horich. 0 Apan~lsk~'ch poai~rech srovn. Rosehera, System der Volkeswirthschaft 2 (9 vyd.), 284.

Page  223 Vhisi, ko~ovni -pfstyfi.23 223 sk6 v Pindu a v rurnuinskych m~stysech okolo Kostura a Bitole:v Makedonfi, ale, kolik jsein se mnohl dov~dkti, ke kodujfcim '~Vlachdin a rozpt~4en.~m, napolo pobulhaifenym, naipolo pof~e~tnfm zlomkCirn jihorumunskynru v Bulharsku i RurneIiji nezasi~hlo. Jihorumun~ti m~Can6 v P1lovdiv6,' Tatar Pazardtiku, Pe~tefe a j. se vydAvaji' jit jen za Reky. Sthovavd hospoddfistvii vlaskifch pastyfiiW je prastar6. Jit v 11. stoleti die Kekaumena Viasi thessaktf na le'to, od dubna do ziti sttda rodnam svmi po-ilali do hor bulharskfch (Eig r~ Joni r* Bov)X7rkpic4).; 1) Hospoddristvi jejich v pomofi Adriafick~rn a v Srbsku za stfedov~ku je dobite zna'mo. Pachyrneres vypravuje, jak 12850, kdy2 Tatah vpadli do Bulharska, Byzantinci odstranili nomadick6 Viachy, kodujici v znadn~m po~tu mezi Vizou a Catihradem, i se study uprostifed krut6 zimy do Male' ~' Asie, aby se nespoj iii s tatarsky'mi detami; tedy jit tehda dAst Vlachidv zimovala, jako nyni, v tepl6 dolej~i.Thrakii a W6to tralvila, na. okolnich hordeh. 33) Zajimav6 jsou prdivni pom~ry Vlachfiv k rolnick~rnu olbyvatelstvu a ke stdtu, je~to od pradavna ustanoveny jsou obydeji, ye kter'ch se malo rniCnilo. Ze srbsk'ch, boeskc.a dahnafinskych parnitek 13-15. v~ku se pom~ry ty velmni ziteteln6 7 objasifiuji. 3) Tak6 ve staroturecky~ch zdkonnicich podrobn~ jsou vymezeniy. Die jejich ustanoveni ko~ovni pastyfi Nii Jiiriikler byli svobodni 1id, nejsouce poddani 2Mdn~bo lenniho pa'na 6i1i spahlije. Za letni pastvinu (jajlalc, starosrb. hUtovigta) odvdddali skrze Bye' nddelniiky v ~as ini urtite' ddtvky co resmi otlak (ot tur. trdva; starosrhska' dahi travnina); rovn~- platili resmi kys'lakc za. zimni pastvu (tur. kys'la, starosrb. zimnista, oimovis'ta). Kdyt se takovii pastffi * n~kde usadili co zem~d&Ici, platili od nov6 vzd~Ian6 pfidy zvl6Atni ptechodni daft, ale po desiti letech blvali zapisovdini- co raja tke vesnice. 35) 2. Sredna Gora. Centralni Sredna Gora. Vreholky Bogdan, Bunaja a Bratja i vyhlidky' z nich. Bukovt6 pralesy a horsk6 pastviny. Bulharsk~t chov dobytka vObee. 6ist bulharskd obyvatelstvo. MWstedka Panugjuri~te a Koprivitica. V Pirdopu a okoli ztratvili jsr-ne jeden pIfiemnyn den v p0 -lhostinne'ni dorn6 tamniho kupee p. Charalampija Ziatanova. Nazejth nalm nastdvala cesta do 'Sredne' Gory. S notrp~1ivosti ode32) Va.siljevski, COBtTH a PR3K8a3t DR34lkrliflcrraro Soa.-pwaa XI. Dima. Petrohrad 1881, 90, 106; srovn. Tomfwcbek, Zur Kwnde der flaemlisbhuile1 1, 58. Kekaumenos, zmilluje se jit o pobratimstvi Vlacfilv (Vaailjevuki:10-6). 33) Pachymeres, Andronik ~PaI. kn. 1, cap. 37. 34) Viz Dani~iftiv starosrb. slovulk pod vla4&. 85) Hammer, Osm. Statatsverfassung 1, 199, 200, 405, 413.

Page  224 224 224 IL. 2. Sredna Gora. k~val jsern prvni pohied do vnitra t~to,terra incognita'. Ale piechod pi'es hranici udefil na docela nepi'edvi'danou pfekdi~ku. Veder pi~ed na~im odjezdem obdr~ela PirdopskaL celnice ze Sofie telegrafick' rozkaz, 2e hranice k Rumefii mdi byti od rdina uzavitena. Ven smM~ od zititka katd&, ale do kniiectvi pou-t~ni lids jen skrZe impyovisovan6 karante'ny na ~tyrech mistech cel6 hranijn ~Ary, u Calykavaku, u Tvrdice, na Sipce a na Vakareiu. Bylo to pro choleru - v EgyptW Ani v Mal6 Asii ani v Evropskrni Turecku ani vlifbec v Evrop6 nebylo nejtrnen~i stopy neajak6 rndkailiv6 nernoci; nictn~n~ sanitarni sprava bulharskli sp~chala, aby svou ostra~itost vei'ejn~ osv~dcila, anebo aby aspohi jycvitila persornU" pro pitipad skutne'nho nebezpedi. Kupci a pocestni byli ji za to velmi ma'lo povd~ni, a na sv6 cest6 byl jsem v~ude sv~dkein obchodnich rnisledkciv t~to zbyten6 iitrapy; teprve za ~est nedOl karant6ny opk4 zru~eny. Nazejtii 20. eervence byl v Pirdopu trh. Srednogorci rano pi'ijeli at k pomezi, ale ji2 nepu~Lani do m~sa. Tim jsme pfi~]i~ o mno~nost najmouti jizdni a ndtkladni kon~, nebof ze zdej~lich koihahfv nikdo s ndmi necht.6l a nemohi, ji2 pro nutnost ohromne' okliky ke karantemim na navratu. Musili jsme vynal~zti jinou pomoc. Md~j soudruh, maje. vlastniho kon~, jen2 za sv~ch lep~ich let v bitv~ u Sejnova nesi ne-jak~ho ruske'ho majora, cvdlal napied. do prvni rumelsk6 vesnice zjednat potfebny potet koni. V poledne m~li j'sme se z obou stran sejiti na hranici. Mne vyprovodili Pirdopdane' ye velik~ni zdistupu at na poinezi. Asi 25 minut na vychod od m~sta stoji mezi nivami mohyla Tdrtarica. Na jejim, vrcholku pod pr~v~trnou, z daleka vidite'lnou stki'ikou ze such~ho listi ptijemnC- lenos-ili celni strinlici, radujice se z dlouhiych neo~ekdvanych praizdnin. Jinych 20 minut da'ieji loucdi se z Balkanu mezi lukami a ol~ovyrn kifovi'm plytky potfidek Gramatnik, hranice mezi knitectviin a,,autonomii". Zadn znak ani kAI neohla~oval tuto mez. Spolednost byla dobite naladena; vtipy o hrozicirn' moru se zapijely z veliki~ch di'ev6n0ch hihvi (b,'6ktica) avesely pop odevZ~dal ini na rozloutenou bMou&'k desnek jakoito bezpe&nY antidot proti v~elike' morove' nAkaze. Za pcil hodiny stihli jsme do mal6 vsi Dus'anc~v ye stinne' rokli, v nit Topolnica vystupuje ze Sredne Gory do pole ZIatickeho. Osada byla, prve vice turecka net bulharska', ale nyni' tureck6 statky skoupeny od Kopriv~tidanL~mv. Die cesty v~ude ifirodna pd~da. vlatnd luka s kra'snymi buky. Zvl6.~tni Ataf tvoikila, iada Turkm~v v bilych turbanech, ani ti~e kosili seno na lukmich n~kolika Kopriv~tickyech pind~v' v dernych kalpacich s veliky~mi kniry, ktehi nas uvitali na bujn'ch htebcich. PNed vailkoti Osmanliji Du~andene' byli lid zlopov~stny pro svou Ioupetivost; dnes 1upiCtske t'emeslo, vice nekvete, a kdo se nevystl~hoval, je reid, kdy2 si nkco i u Buihara vyd~ai. Ves.prj jednou m~la 700 domm~v apl' rozoratvani pust'ch mist a luk sta'le se nalezaji stopy stare'

Page  225 Z Pirdopa do Koprivitice. 225 orby. Take mi ukazany sledy dvou kostelikfv. Jedno ekoviilte sv. Trojice u cesty pied osadou zmizelo az na kamennv preiol (oltai), vynikajici je~te mezi bodlaim. Jin6e erkovit6 sv. Nikoly levi 18 minut na zapad od vsi, na svazich levdho brehu Topolnice; zaklady maleho ctverce, 19 krokfv dlouhe, s polokruhovou apsidou jsou skryty mezi hlo.im a liskami. Od nich otvira se pekny pohled na protbji Balkan Tetevenskj s jeho skalami, snbZnymi skvrnami, pastvioami a vlaskymi chatrdemi. O davnem kiestanskem obyvatelstvu sveddi i dve turecka ntzviska topicka na blizku: Papuz-cair (popova louka) a Klise-bair (kostelni vrch). K veceru vyjeli jsme (4 h.50 m.) do Koprivstice, 31/2 h. vzdalen6. Pet minut za vsi prekrocili jsme Topolnici na kamennem moste. Tarn je rozcesti. Jakasi voznice sleduje feku v tesne a klikate jeji doline ai do mesta. My se vsak pustili primo pres hory jizdeckou stezkou, ktera hned za mostem vystupuje velmi strme do vrchu. Neco pres hodinu lopotne jsme stoupali po svisle-n hrebenu piikr6ho ostrohu slidoveho, sevien6ho z leve strany hlubokou rokli Topolnice, z prave dolinou potoka feecneho Korita. K svemu ptekvapeni shledal jsem, ze cesta je upravena tesnym dlazdennm steznikem asi 1 nm. zsiri, ktery se mnohymi oklikami (krivule) otaci mezi nizkym doubim a liskami; upomenul mne na cestu z Kotora do Cerne Hory. Diazbu tu i s mosteln T zidil asi pred 50-60 lety jeden Kopriv~tenec jmenem Dragul.1) Ostroh i s cestou slove Klimds. 2) Za tureckych dob se zde rok co rok daly lupy a vrazdy od Turkfiv Duaancaniv, dihajicich v hougtinach; tu a tarn stoji hroby lidi, zabitych od lupidfiv, ku pi. na malebn6m miste v podlesi jeden sery kamen bez napisu, ireeny,Grijev grob". O 6 h. stihli jsme na konec dlaiby. V pravo spatiuji se opodal na nizkem, t6sn6m chlumku podvaly nepatrneho hradiste (Dusansko kale). Pil hodiny daleji priSli jsme na nejvyssi misto, asi 600 rletriv nad Topolnici. Tarn stoji na louce dvoupatrova beklentija, turecka straznice s pavlaci okolo horniho patra, nyni opustena.3) Na blizku spatfuji se prkenn6 chaty Vlachfiv na pastvine, jakoz i kon6 a ovce jejich. Pekne se vidi Zlatica a jeji pole a na levo od ni na obzoru i tem6 dalekl VitoSe. Za strainici nasleduje rozko~ny bukovy prales se starymi stromy obrovsk6ho objernu; jahody, maliny a lisky lemuji cestu, ') Na most6 je zvendi ze strany vsazena deska s jakkmsi nipizem od tohoto Dragula, ale ja ji zpozoroval teprve z velike viky co bllt puntik, a tu bylo teiko se vraceti opet dold. 2) Snad feeky uillat, schody (srov. svrehu smin6nu piechod ples Balkin nblbica t6hoi vtznamu); v Cafihrad6 a okoli zni kS, tedy klimaki. 81ovo snad pfineieno od feeky mluvicich Karakadaniv. Json t6 vrcby- Kimai i na BalkiAn, u Tetevena a j. 3) Die meho kapesniho aneroidu ve srovnani se soudasntmi obiaeicei p. Luterottiho v SoM: Duianei 786, louka u beklentij 18 metrdv a. m. Bakouski mapa klade je na 780 a 1378. Ruakki mapa davi Klmaii 1846 m. J ire ek: Cesty po Bdlharsku.,1

Page  226 1226 226 II. 2 Sredna Gora. a misty jezdec na tOsn stezce at po kolena se brodi bledozelen'm listi'm bujn6ho kapradiRt6. Daleji otvilra se v pravo veliko1Iep~ pohied do spousty lupenatych pralesifiv, napifluji'cich kotlinu s prameny potoka Korita. Kratce potoui nahke'dneme v levo do hlubok6 doliny Topolnice. Steznik se obraci v Mirokou cestu jako silnici a vede vysoko nad Topolnici na pokraji' huste'ho lesa, na jehoi obrubb kvetly kra'sn6 bil niiprstniky (Digitalis). Vederni Jesni chiad ptijemn6 pfiasobi po thave'm v~sluni na skakich Klima~e. N~kolik pramenifrv vytryskuje vedle cesty same'. Konednt~ se pited ndmi v hioubi zjevi derven6 strfechy Kopriv~tice: velik~i osada na dni~ nial zelene' kotlinky, ye ktere' se sbiraji prameny Topolnice. Ale teprve celou hodinu po prvnimn spatifeni vjedeme po delkim slezaini ze strmin mezi krajni domy (8 h. 20 in.). Prvni obehiednuti po cest6 dabo ji2 pfedb~2ny pojem o lesni ptirodC, Srednogorsk6; hned nazejtti sp~chal jseirn, abych se stim kr~isnym krajem sezrnimil bli~e"j rd~zn5ych sm~rech je prochodil. Phin cesty byl jsem zatidil tim spi~sobem, 2e jsem na cest~i z kniteetvi do Rumelie minul ptes Kopriv~tici a na ndtvratu nazpR4 pites Panagjuris'te a Ichtiman. Nehled6 k oklikim. vlastnich vyletifiv, poddrni zde v~eobecny ptehled tohoto horstva, Sredna Gora se tihne te'm6 v rovn6 &ie od zdipadu k vYchodu, soubO~n~ s ji~ni'm ibodim Stare' Planiny. Po~dek jeji le~i mezi prameny Iskru a Marice na severnim 6'pati Rylsk6 Planiny, konec v oklice Tund~e u Jamboiu. Od Stare' Planiny Srednu Groru od~t~puje ifada. dolin, jich2 vody odtkkaji k Marici: Zlaticke' pole, Gjopsa a Tulovsko pole. Pdismo samno sk]Ad.A se ze tki ~dsti: 1) Sredna Gora IchtimnanskAi od hor Rylskych a2 k dolnimu toku Topolnice, 2) sti'ednii, nejvy~i' a nej~irMl d.~st okolo Panagjuri~te a Kopriv~tice, od dolni Topolnice do ifeky Strerny, a 3) vychodni. nejni2~i Mist, tak zvany Kiradki-dag, coz, turecky znamend ~srndi hora", odtud at k Jarnbolu. Ca'st druhd uvedena je do map teprve okolo 1871 od Lejeana a Hochstettera. nebot jakkoli se z thralcke'lo pole dobife vidi (str. 86, 91), od cestovateltiv z dAilky pokklddina za Balkdin stim. Popis t~to sti'edni a hlavni ~Asti. asi 70 kilometrttv zd~li (od prilbonu Stremy do Topolnice u Petride) a do 35 zMii', je iikolem ndsledujicich strdnek. Jme'no Sridna gord (v Kopriv~-tici) 6i Srjaidna gord (v' Panagjuri~ti), 4) kter6 u Bulharfizv v~eobecn~ eJe znamo. dobie naznaduj'e polohu tohoto p~isma mezi Starou Planinou a thrakckou ni~,inou. Tureck6 Ortadag jen je pifeklad z n~ho. 5) nlh ) V Sredn6 Gofe ik~i s~e gora, reka', jen v6da mnA pfizvuk dle z~ipad1'iNy'ni gora bulharsky, znadi les; Jen v inistnich jm6nech Sredna Gora, Crna Gora (u Skopje), Sveta Gora (Athos a jeden vrch u Trnova), Jakoi i v Zbig6rjie, Zatg6rei se zachoval pfivodni v~znnm co hora tku pf. v livotopise sv. Theodosia 'rrnovsk~ho 6Asti Balkina sjrenujf,,gora ErnonsA - A4,,gora Slivenskaja'; srovn. stard jlndno Rhodopy,Slavievy gory" autd.). V~

Page  227 Pfehled Sredn6 Gory.27 227 Zevn~j~kem se centralni Sredna Gora dcjcela IWIi od Star6 Pilaniny i Rhodopy. Je to pasmo dosti. Miro6, ale nephili~ vyso'kd 7' s oblymi, malo vysedl1~mi vrcholky, v~ecko zvolna naklon~no bez velik~ch strmtin, s tvary oku pi'ijemn3imi. Vy~iny a doliny jsou vyp~n~ny vysokfr star~rm lesem, ktery na vy~~Ich mistech je prostoupen zelenyrmi lukami; jen nejbli2~i okoli' KoprivkLlce a Panagjuri~te je ho16. Severni svah k Zlaticke'mu poli je pom~rn& pi'ikriy; na jih se hory spoutkeji zvolna 6etnymi nizky~mi a lesnatymi odnotemi, kteir6 t6nmi' nepozorovan~ se ztrdceji v niin Nejvy~gi vr~ky stoji pohromad6 ye dvou skupin~ch, jedn6 na vychod~ okolo prarnenciv Topolnice, druh6 na zdpad& mezi Panagjuri~tem a sttedniir tokern tke iteky. Mezi t~mito skupinami prostira se vyso~ina, pokrytii lesy a pastvinami. Sredna Gora je daleko ni2gi nek Stard Planina. Vrcholky jeji nedosahuji 1600 metrd~v, ale hlavni hfeben nepada' pod asi 1 100 metii-iv. Proto se, jak jii pitipomenuto. hieben Balka'nsky z rovin od Tatar- Pazardiika a Plovdiva. dobite spatiuje pifes Srednou Gorti, ha z vyin Rhodopsky~ch uvidi~ pifed sebou v d~ii vysokou hradbu Star6 Planiny a pted podno~im jeji'm Srednu Goru takoika jen jako dite. Centralni polohia Sredne' Gory ve sttedu mezi vysok~mi horami a rozs.Ah15ymi ni~inami ma tu v~hodu, 2e z vrcholkd~v, adkoli vy~ka jejich pom~rn6 je nepatrnA, se ot viraji rozhledy nad miru kriisne' a poucne. Geologicky d~tvar Sredn6 Gory nenii jeWt popsan. Sk~Ia ztidka vystupuje na jevo; v~ecko je pokryto vegetaci, lesem a lukami, a holy kdmnen se zjevuje t~m~i' jen na vrcholcich, v mal'ch kupiich po pastvina'ch a v fetdi~ich potok~v. Hochstetter, a Toula na. svch geologick~ch mapi~ch kladou Srednou Goru co prahorni. Kolik jsern mohi pozorovati, skhi.daji se hory okolo obou mWs z granitu, 'ktery na otevkenyVch mistech docela zv~tral v ilutavd sypk6 str~e, v jejich2 pisku se na, slunci tfpyti tisicer6 drobn6 p~iiky bi]6 slidy. M ezi valouny pofokd~v vidOl jsem i velik6 kusy bih~ho ktemene. Na nejvyg~ic'h vrcholcich, kter6 jsou pokryty znam se stfidal jiz' v 14. stoleti. Camblak slova, uz'ivi v obojim smyshi; jednou pige v Mivotopise sv,. Petky, -~e Trnovo bylo oatrmninami gor. i chl'bmov vysokych zatvoreno -, podrthW pak v Nivotopise 'patriarchy Euthyrnija (Glasnik 31, 277), ie SvatAi flora u Trnova byla inisto,gorojui nadehodimo 6astoju i prostrannoju" hust~? lei; Move blh. podneis C'esta gorad). I v ziikonnlku W~e A Dugana (1349) je go'ra lea:,da raste gora", "gto au kudO posekli Sasi gore". Z~iroveni zadali Buihati i Srbov6 uz'ivati pro hory slova planina, kter6 ve starfch listintich srbskych 13. a 14. ve'ku zna-menA vice pastviska horski, nel vy~iny sarny: tnk asi je slus'i pojimati t~l ye VirpinskW liatin6 bulharskt~ho cAfe Konstantina Asna, z 1:3. v~ku, kdc se juienuji v8i a nivami, vinicemi a Isa planinami". Ale jii v Rylak& listin6 cAfe Sigmana, 1378 se dte planima Sr~dn~ja, ot gde Ryla istidet", tedy hora. Jmd-no Stara Plani'na se yyskyt~&e ponejprv ii cestovatele Vran~ide (1553). Vedle zagorski se zvol-na ujalo O aplanin~ki (listina- 1406, Venelin, Viachoboig. gramoty 'str. 18). V n~ktexj'ch stargich pisnich srbfskycb zadala i zelenii planina na~bftvti vys'namu lesa, ale to se neujalo (Bogigid, Nar. pjesmne is starijih -primorskih zapisa 1, 8 15*

Page  228 '228 228 II. 2. Sredna Gone. rnnotstvi m balvanfav, asi jako prahornif vrcholky na:~i -Smravy, jako~ i na holfch skalAch Klima~e, vystupuje slida. Okolo teplic Panagjursk'ch skally se skhidaji z bile' bi'idlice. Na jihi od Pana-. gjuri~te' a Strelte nastAva terrain eruptivni, jevici se jinenovitO ve zvonovity'ch homnolich Kojuntepe', jet stoji osarntle v nitinCu Pazardtika. Tam se nalezaji i tetne' tepl& prameny. L 1886 Zlatarski podniki geologicke' ohiedani cek~ho pohoti, ale prAce jeho o torn jeWt nevy~la. Za pobytu v Sredn6 Gote vyptdval jsem se na bulharske' vyi-azy pro roznmanit.6 formy terzrainu, a horale', ktei' se stddy sv'mi pobftaji stAle na vyinAch zdej~ich nebo Staroplaninskfch, mohli mi dAti dosli jasn6 definice. Pohoii (Lur. balkdin) slove planifn(1, vrchol v~rch. KarnenitN vrcholky Star6 Plarniny se nazyvaji Mika. Slovo bilo pro hteben horsky~je roz~iteno neJen po Star6 Planin6, ale iu Srbifiv a Chorvatfiv at do mot~e Adriatick6ho. Btrdo (Lw'. bair) je, jak mi t'eeeno, nAvr~i, kler6 se pripoJuje k jinrni, ttebas ivy~~im vrehiaim. Chrblm i mogila (tur'. tepe') jsou osarMl6 v~~iny se strmyrni svahy. Rozvodi slove ve Sredn6 Goite presjadka. Jinde po Balkan~ sedlo se naz~vA preslop, a~koli v3?raz ten Jiz- vice tkvi v rnistnich jm~nech. Tak6 star& slovansk6 Atal~ (vrch) vyskytuje se co obecnd slovo pouze v Sofljsku; jinde tije toliko v mistnich ndzvech, jako ku pt. Ravni Djal (mezi Koprivktici a Klisurou), Debeli Djal (nad Klisurou) Wt. 6;) Rit je vy~ina z jedne6 strany sirrnA. z druhe' povolnA, nejvice mezi dv~nia potoky; v za'padnich nai'edch slovo to zni rid, hrid, jakoi se vedle n~ho u~iv.A i slova r~btlina. B3rjag Je svah (pente. c~te, Abbang), sip~j holy sypk~' svah pise~n.~ nebo hfinity. Vedle slovanske'ho skala sly~i so v Trnovsku kanard' (tur.), v severni Makedonii kadrpa. Slovo potokv celem vychodnim Bulharsku se naskytuje jen v mistnich jm6nech; ka~dA sebe men~i tekouci voda slove reka' (ye vychodn-j~ich nAite~ch rjadka) nebo po turecku dere', z n~hot utvoiten i blh. dirninutiv derence. 7) Dol a dolcina zriamenA neJen i.'doli, ale i potok, ktery je* A, zim~ nebo po de~tich se napifluje vodou a jinak z~stAviL suchodol. Dolina je dlouh6 tidoli i4NW; postranni rokie, stokem vod vryt6L do dibo6 hor. slove padina, padinka. Val6g je Av~ude po Bulharsku iival, s/co/c vodopald. Pramen slove izvor, stud.Anka kid'denec; ka~na s koryty k napadJeni nazyvd se v rovi-nich podunajskych sttibel. Poljdn~a je horska' louka, 6ii pastviWt, na rozdil od louky'v dolin6 u teky, ktera' slove livdida; pole'-to je kWUd rovnd plocha, nizina, podunajskiL nebo thrAckA anelho 1) V ne~rodni pisni z Knjaieva u Sofie,,iskara~j me na visoka dela"; del die pdivkyn6 znadi bair, rid, tJukar, tedy nAvr~i (Per. Spi8. sv. 16 etr. 164). Milidevid, Godifinjiea 4, 260 uviidi z Pirotska ri~t a Me co synonyma, odnoMI horsk4 mezi dv~ma roklema. 7) Vi.' je blubokd, tichd, rybn6 misto v fece (bAdanka: Sini vir' dbno -sema? Ohite)., Vi r (Wirbel) v nagem smyslu Mlove bib. sav6j (znamenal vhk ioklikn) nebo v Trnovisku v-mrt'p (to siovo jinde znadi i jeskyni).

Page  229 Prostornirodni hioropisnd flAzvo8Iovi. 2 220r' dno ka&d kotlirny, jako pole Zlaticke', Sofljske', Kystendilskh Wd., podobn~s jako my mluvime o ~Moravsk~im poli"l. Hydrograficky se centralni Sredna Gora d~1i na dv~ oblasti, kolein zpomnenutv'ch obou skupin nej'vy~~ich vrcholkbv. - Okolo Kopriv~tice sbiraji se prameny Topolnice, okolo Panagjuri~te temeni se Luda Juna, ob6 phitoky Marice. Vrchovi~t6 t~chto dvou fek ukazuji spolu i nuisto hlavni'ch plechodfiv pfes hory od se-veru na jih. Net pfistuprne k podrobne'mu popisu, a sice budeme postupovati od vychodu k zdpadu. U Ysi ukurlii Dedaleko Hisarsk6 Banje, naproti pos~ednim odno~irn vychodni Srednd Gory 61il Karad~a-dagu, zdiihaji se od prav~ho bfehu i'eky Stremy till' Gjopsy prvni chiumy na~i centralni Sredne' Gory, vcsrn~s zahalen6 v ]es. Odtud pozvolna se vyvy~uji at k vrchovikti Topolnice. Rleka tato se tvoti v maI6 kotlin6 (do 1 100 in.) mezi obtsma nejvy~~ima vrcholky Sredne' Gory, Bogdanem na vychodni a BuD aji na zdpadni stran~. V Kopriv~tici ji fikaji ne Topolnica, ale Topo'lka. Prameni se pod severni'm uIpatim Bunaje, plyne nejdfive asi 5 kilclmetri&i na vychod, na stoku s Krivou rekout, sbihajici' od iibotii Bogdanu, se obracli k severoz~ipadu a prot~kdi uprostted skrze Kopriv~tici, kde mezi domn do ni pada ntkofik rnengich potfki~v. Pod tn~steni se kotlina zase uzavira a leka vstupuje do t~gn6 doliny, mezi jejimi2 strmymi strdri~mi se od Kopriv~tice vidi na severnimn obzoru maly kus Stare Planiny. Daleji se Topolnica, asi 20 h. od pramene, otai v rokli sv6 od srn~ru severozd~padniho zvolna. na zapad, a obt~kajic severni i'pati ploske'ho vrcbu Gradigte s podvaly n~'ak' staie trkahoy Zatnlo na DU~ jsine po cest~ shl~dli vlask6 koliby, vystupuje, jak jit~ pov~dino, u Du~ancidv do pole Z aticke'ho. 81) N ejvy~~i vrchol SredtA Gory je BO'gdun, dv6 hodirny jizdeck6 na jihovfchod od Kopriv~tice vzdj~len3?. NavkLivil. jsemn jej dne.~24. dervence ye spoleknosti n~kolika va~enych Kopriv~ltenc~iv, mezi nimii byl p. Jill Grujev, pi'edseda vrchniho soudu a tehlde-jiho, sn~rmu rumelsk6ho. Citajice ~est jezdc~lv na dobrych konich, cvdlali jsme o 7 h. 253 m. okolo nejji~ne-j'ich domiftv osady ven a jeli nejprve tern~t pifil hodiny vzh~iru die Topolky na jih, po nekosenych rosnatych Iukalch a mezi bramnbofigti. Potom (7 h. 50m.) obrdtili jsme se do postranni ludinate' doliny Kriv6 reky, ze stran ohra~ene' 21utobi1y'mi sypk3?mi holinami, a jeli v ni na JVV a~ (8 h. 12 in.) k inistu, kde se v ostr6m i'ihlu ste'kaji oba potoky, ktere' tuto teku tvoti. Odtud za4~alo se vystupov~ni do vrchu po travnat'ch svazi'ch ostrohu mezi ob~tna dolinkami, z nicht jen 8)Mengi pfltoky bo1fej~i Topolnico jeou: nad Kopriv~tioi z leva PNpsco derei, v Koprivitiel sam6 potfidky K6sqov dol a Bjdla relcci (z lesa Andreijeva goral z )eVa, Peteilca z prava, v Aininch pod m~stem z prava (04 Disna rekd, v jejimi. cdoli pry' Koprivktidan6 pfebtvali za ndjak6ho moru (blh. &d.1t) a z leva G~-mi dot v hlubokU roklin6 mezi Gradiftem a Zlatenskem.

Page  230 230 230 II. 2. Sredna Gora. jiini je ozdobena ostrovovitymni hou~tinanii. U jednu6 o'vddck6 bacije nechali jsme kon6 chvilku oddychriouti, ani nesesedajice. Kffttce potorn (8 h. 45i ni.) stihli jsr-ne na rozvodi ciii die zdej'si terminol ogie na presjailciu, na hi'bet. fe~en~ fAnki ribt, zarostly? vysok~?nm bukovyrn lesem. Na z~ipadni strane- jeho prameni se Kriva' reka, na vychodni n~kolik bysttin, kter6 ste'kaji do Gjopsy ke vsi Rachmanli. Roz-hled ji~, ukazoval z jedne6 strany hi'ebeny Ba~k6inu Karlovsk~ho, z druh6 ~tity Rylsk6. Na tomto htbetEjsmne rychie stihli k severnirnu iipati lBogdanu, jeho2 lesnatS* chlum n~im ji~. od. rnista pofAde MM~ pi~ed o4~ima. Odtud jede se v il~1abin~ horsk~lho poti~ku piekr~isnymr bukov.~rn pi-alesern a.2 pod vrchol. Vysok6 kapradi, promichaii6 kv~ty zvone~k~v a pryskyi'ikifiv, zelendi se ye stinu starych stromc'v, jahody se eervenaji mezi koifeny mohutn.~ch stolet.~ch pfiu'v, vefik6 stromov6 houby vystupuji' z kiuiry sestArlych bukuiv a vedle povalenych vk1rem a bleskem velikdrifPiv spali'uji se i pi'eschli obrov6, ktefii mezi iivyin lesern jako ne-jakd strasidla je~tE, rozpinaji sv6 zb~ahf6 hole' vitve. Drobn6 pottky kiokotaji mezi podri'steni, bujicirn v lesni'm stinu. leskl6 perly ranni rosy zdobi trdivu i kv~tiny a vedle cesty vyskakuji pramneny vody t6mni' ledov6. Stanuli j'sme pod tfernii rozsochatyrni buky na, jedn6 naklon~n6 ludin~ (9 h. 10 ni.). Soudruhov6 pustili kone' pa'sti se na podlesi, rozd~1ali mezi n(-kolika kameny otleifi a z dlouih6 o1~61ene6 vMve upravovali ro~efi na j1esnii pedieni" (tur. orntan-kebdib'. Hora ma d'va vrcholy, Gole'mi BO'gdani a M~dlki BO'gdan. Prvni z nich, lesemn zarostly?, byl jen asi 400 rnetreiv od na~eho starioviWt na pravo vzdAlen. Je to plocha. asi 300 nietr~v d~ouhd a 5i0 ~irokd, hust6 porosthI nizk.~rm budm, nmezi kterym vynikaji mala fi~ejnikern obrostIA skaliska slidovd. Pod strorny buji horskA trava, pImi kvetouci'ch rostfin; vedle jahodL zralkvch vidi se je~t6 i kvkty jahodov6 a kolem nich zvonky, violy, matefi dou~ky, hluc.havky, divizny a jine' kvitky. V~~ku tohoto vrcholu ruskjL nmapa neud~ivdi; vfchodne-jM a pon~kud vyAi, asi dva kilometry vzddlen~? NaNk Bogdan, na jeho2 travnat~m vrcholko stoji jeWt rusks trigononietrick6 trojtyd, kiade na 1572-5 metr~v. 9) Vylilidka je hou~timn tak obmezena, 2e se otvi'rA jen pod~d kraje vreholku, co~, vy~aduje innoho lezeni senm tam mezi ktovim a v~tvovim. Na sever stoji hradba Star6 Pianiny v nepitetr~it~m Miku od Etropolska a2 ke Kaloferu. Nejdhle na pravo se v ni velikolep~ ptedstavuji hory Kaloferske' s vysokyni Gjumruk-~aleni, znatelnyin die sn62n~ho pruhu na ji~nim svahu; potom. n.Asleduji hory Kzirlovske' a Sopotske' se svymi nizkymi houIiiin-imi. Trojansk6 sedlo se zfetelnou ~arou cesty, sestupujici z n~ho na jih, 1) Die md observace a maly~m aneroidem vrchol ten by lez'el 1119 m. nad Sofli, 1654 nad mor-em, co2 je dislo pfilig velik6. Viuzbec odchylky m~1ho nMstroje od diit trigonometrickych rostly, dim v~Ae se vyfitupovalo do vy~ky.

Page  231 Vystoupenii na Bogdan.23 231 vysoky Ve~en zrovna na sever od n~s se dv~ma skvrnama sn~ahovyma na levo od hole'ho vrchQlu, Zlaticky Balkan a nejposledn~ji 'Baba. Dolina Gjopsy se pi'ehli2i t~m~i' MeA; v ni Bogdan s mihamni a oblaky svymi slou~i zemrn cdlcim za barometr. Zlatick6 pole zd~st~va zakryto bl~imii v3~inamni Sredn6 Gory mezi nim a rnatmi. Na severozdipad vidi se cehi Koprivktica s tervenymi stiechami pod 2lutavymri bolinarmi a zelen~mi pastvisky, s celou kotlinkou vrchoviWtTopolky, kterdt jako jasne-j'i rnezera vynik~i mezi temnyrn zelenim vy~in 'a lesl~v Srednogorsk~ch. Zrovna naproti nmir, v rovn6 bite asi dv~ hodiny od nds na zdipad, vystupuje lesnatA. Bunaja. Na pravo od ni vidi se dal~i Braija, s lutinkou na. vrchu..Na, levo od Bunaje zrati se v ohromn6 dalce na obzoru mlhave' obrysy iijak6 velmi vysok6, podlouhl hory - Vito~a. Na jihozdpadi~ leskne se v parach nfto obrovsk~ho, nahofe zifetelne-ji, 'dole docela, zamnl~eno; to je Ryla, Planina, jeji2 v~~ka odsud zteteln~ vynika. Ve~keren ji~ni horizont je zahrazen velikolepou Rhodopoui v cele' j'ejil dMee od Ryly do Cliask-jska, ale obraz jeji je nej'asnyr pro vypary, kter6 se zrovna k poledni zvedaji z roviny a kter6 ndm odniimaji i pohied na Plovdiv. 101) Zajimav6 je ji~ni Afbodi Sredn6 Gory. Na pravo od Ma1~ho Bogdanju st6ji je~t~ niUi difir (nebo Dlifir) s ostrohrannym vysedlym skaliskern na vrcholku a s lesnatym pfikryin srazem k Nov~rnu Selu. Mm'n svah na~eho vrchu pokryvaji ternn6, te'm~f neschiddn6 lesy; vynika z nich jedin6 hole ndvr~i, VlI'ik u cesty z Kopriv~Lice do Plovdiva. Na. jihozdipad~ pozornost na~i k sobs obraceji' dlouh6 riizke6 v~b~ky Sredne' Gory zvlIAtW kolem vsi StL'elTe, lesnini ~atem svrni zfeteln~ se odrdiejice od bezles6 ni~inv. V rovin6 eili, jak se zde Mkd, v poli plovou mezi parami jako podlouhl~ ostrov ftyry zvonovit6 chiurny Kojuntepe' v Pazard~icku. Sarno pole a.2 do jiste' vzd~lenosti je pestre s lesiky a ojedind3?rmi stromy, ale &dleji k Marici stdivA se jednotva'rn6 2lut~m bez zelenfth bodifiv, jako by bylo docela'ho]6. Sedlo mezi Bogdanem a Bunaji je spolu rozvodirn mezi Topolkou a Strele~kou tekou (Stre'les'ka re/ka), fedenou takt6 Mecd~d - dere', I') kterd se prameni v huste'm pralese pod ji~nim iipatirn Bogdanu, odtud plyne, na. jihoza'pad skrze yes Streldi a u vsi P6pinci padit do Lud6 Jany. Samo rozvodJ je, nizk6 a hol6. Na jihovfchod od jeji doliny -le~i zpomnenut~ vrch VPlk. ktery opkt d~li pold jeji od Pes~eniku (Pest~enik, tur. Kumltu.-dere Qd kumlu, pisdit'), jen2 se podinA pod iibodm Cifiru, tee skrze 10) Tato letni pOra anebo die proston~irodnli definice,mlha, na kterou sl1unce sviti", slove. v Sredn6 Gofe tumdra, v severuf Makedonii omciri'na, ye Sliveusku maranjid (srovn. srbsk6 6'mara, dusno, die Schwtile). Tfelsouci so teply~ vduch nad nivami slove bulharsky.jard-ta (jerA 8a, razjardva 8e). " ) Jnmdno Meddd, kterd se o~pakuje i u Panagjurigte, snad ponha"Zi od' Stslov. mned-vida (bulb. nyni midka). V Kopriv~tici mne ujiitovaii, fe Meddd.' prt je jm~no tureckd.

Page  232 232 232 IL. 2. Sredna Gora. Novoselo a se vI~vd do Marice nedaleko pod Plovdivem. Jitni svah Vh~kiiv je docela pokryt lesem. Bilai stra~nice na nC-m. a jedna velik&i b~lava' holina pod ni rozeznavaj'i se upostied zelen'ch strdni Srednogorsk'Sch odev~ad z Plovdivska a ze str~ni prot~j~i Rhodopy: kula die m'ch prilvodcfiv,bWai se jako vejce" mezi' lesy at od Uzundiovy. Bundja je ini zna~ma jen z pozd~1eki. Z Bogdanu prosty'ni okem. se pozrnivd, te vrchol jeji jen malo je nit~i ne~Ii. Bogdan Sa~m; ruskd mapa jej kiade take' jen jeden sateft niie, net Bogdan. Severni svah, pokryty hust~m lesem, spada' velice zvolna, jako~hora z t6 strany nikterak neni rnipadna. Na hole'm a ploske'm vrchu le~i spousta obrovsk'ch derno~edych kamendv, jakoby tam byly na spfisob starych ~dolmend~v" umnCIe postaveny. Ji~ni a jihoztdpadni idbo6i pokrto je pastvinami. Na. severni'm iipati prameni se Topolka, na jihozdpadnim Luda Jana. Nad z~ipadni stranou same' Koprivktice, na sever od Bunaje ~ stoji vedle sebe vrchy Pop a Popadija. mezi nimit se vine cesta do Panagjuriste. Zajimav' je Pop (1445 rn.), pravideln~ to hladky, travou obrostly kutel s nC-kolika holinami po stranr~ch a hromadou kameni na ploske'ni vr~ku. Rozhled z n~ho je k prvni orientaci velice pou~ny. PifehliNi se celd Kopriv~tica h4 la viie d'oiseau" a ceI6 vrchovi~t6, Topolky. Nad to se veter na pravo od V~i~ka (asi 1550) v ~ir6 nifin6 thrdcke' pod hradbami Rhodopy jasnt~ poznrdvaji Plovdivske chliimy s bilymi jejich domky, v jejicht oknech hraje ohnivy pablesk zapadaji'ciho slunce, asi 12 hodin cesty od tohoto hlediWtS. Velikolepy~ je pohled na sever; vrchol Popa je snad nejpkihodn-j~i stanovisko k nakresleni profilu nebo, panoramy Stare' Planiny od Etropole do Kaloferu. Na zmipad od Bunaje a Popa prostird se at k Bratji ~irokmi vysO~ina, kteri vyplfiuje te'm~f ceh6 *prostranstvi mezi Kopriv~tici a sousednim Panagjuri~tem, na 41/2 h. cesty. Prosttedni vl~ka jeji obnjLi asi 1300-1400 metrfiv. Povrch jeji jen mmilo je rozvln~n n~kctlika nizk~ mi chlurny a hiuboko zatiznutymi dolinami potokfimv, splyvajicich budT na sever k Topolnici, bulT na jih k Lude Jan~. Huste' lesy stifidaji se s prostrannymi pastvinami; v leslich panuje buk, jen na, severnim, svahu k Zlatick~mu poli pozoroval jsem n~co malo lesa dubov~ho. Vesnic tu neni, nebot mista j'sou vySokA a v zim~ neobydlitelnd. V 1Wt je ozivuji velikd stdda Kopriv~tencfiv a Panagjurcfiv, nejvice hov~ziho dobytka, mMn6 ovci nebo koni. Pastyti bytuji v kolibadch nebo ov~ckych ba&JIFChV prout~nych a hlin~ny~ch chaloupkdch. Sezndmil jsem se s, touto rozko~nou krajinou hned prvni den po ptijezdu do Koprivktice. Byl jsem pozvan na vylet ke stidd~m. v42eneho rniCfana Luky Iskrova. Vyjeli jsine (21. ~ervence) na podve~er o 61. 1h. Okolo n~kolika,trandafilovych niv- s ra1 -temi bilymi nebo &erven~rni a mezi kupami &erstv~ho Sena ve~1i jsmie do stinn6 rokliny Bilt feky a stoupali po striny'ch bi'ezich lesemn

Page  233 Lesy a poijany Srednogorskd.23 OQQ I" 4,ftf do vrchu. Za pfil hodliny byli jsme nahole. Soudruhov6 setedli s koni a sbirali jahody, dervenajici se mezi meehem pod atromy. 7J~i zatim s ptfekvapenim se zahled,6l do vyhli'dky, stAle rostouci. Ai VidC-1 se kus Zlatick6ho pole a Balkan a2 k velikAnifim nad Kaloferorn. Jedouce mezi lesy a lukami jit po vyso6in same, stihli jsme op~t za pfill hodiny na cestu Panagjurskou, spilsobilou i pro vo~osk~ otay. Rzhle p0Srednogorsk'm plateau -stival se < ka~dou chvili zfetelne-j~im. V levo vid~ily se lesnat6 hiavice Bog. danu a Bunaje. Prilvodci jrnenovali mi jme'na oddiln'ch disti Vysociny a jejich vyb~kciv: hie vrch Glav66c nad Du~anci,. tu,,polj~nau tslrica, tam da'leji Zldtevica, na jihu poijany Belotrup, ~~irine, Bi6, Livd'di a j. N~ktere' smi~en6 lesni a WM'n partie pt'edstavuji se jako rozko~ny pfirozen' park. Na -detn'ch mistech roste p0 1uk~ich ye stilnu na podlesi ohromn6 mno~stvi divizen se stvoly na jeden nietr i vice vysok'mi, jako svitka ptimymi, s chomaPkem 2lute'ho kv~atu na vrchu. Na prvni" pohied MdA se, jakoby 5chvAlnC- byly zasety; patrn6 niknou z hnoje dobytka, zde se pasouciho. '2) Na jinych inistech zelendi se na strAnich mezi lesy vysok6 kapradi, ktere' zdaleka sv~tlozelenou svou barvou;se podobjL viniclim. Z lutin sam'ch otvi'r.A se obrovskdi vyhlidka na v~ecky strany. Na podveder, jmenovit~a prvni clivili po slunce Izapadu, nabyvjL jeWt MMt~ zi'etelnosti; na jasn6rn obzoru kolem do kola zrai se temnomodr6 obrysy Rhodopy, Ryly, Vito~e, dalek'ch hor Trnskych a obrovsk6 prote-j'i Stare' Planiny, v ni12 vevodi bHAzk Ve~en se svou sn62nou skvrnou. Srednogor~ti pastyI'i dobite znaji hory ka~dodenni sve vyhlidky, rozezna'vaji vy~ky jejich podle spodni talry oblakfiiv za mlhavych dni, a die promen ye vzezteni' jejich si sestrojili svou prostorndrodni meteorologii. Jit se smrAkalo a nebeska' sv~tla se krnitala na jasn6 obloze. Naproti na v~indch Star6 Planiny za hlubokym Zlatickym polenm zasvitly jako nejspodne'j'i hv~zdy ohniky Vlachfiv. Stihli jsme n~kolik past'tilv v beranicich a hn~dych gatech z hrubd ovdi viny, sdlouh'mi kyji v rukou. Nastala nodni jizda na iizke' stezce skrz husty ]es bukov'. NMkter6 buky maji zde kmeny tak silne', te ftyiti mu~ove' sotva je obejrnou. Velik mechy visi jako vousy z v~~tvi jejich. V~tve stromfiv a postrannich houktin neustalle MIehaly do tvdte. Vedernii horsky chlad vystupuje z lesni vlAhy. Up~nAk vychazi za n6~nii a prokrnituje korunami obrovsk'ch stronifiv na naMi stezku, lemovanou zase diviznami. Skuhrave' ) ptati hiasy zni z hiubiri pralesnich; to volaji C5ubIOvki a ulovici, nalm pravi pastyi~ti' prilvodci, nodni ptaci s -dove~ka glava"l, patrn6 sovy a kuli~kov6. 1)Verbascuw 8love v Sredu6 Gofe a v Trojansku lepjdn, v Podunaji a *z~ipadnim Butharsku (Kystendilsku, Trnisku) 16pen. V Tetevensku j e i ves Lopen; rozpt'len6 dvorce jeji slygel joem imenovati v Sredn6 Gote Lepjatiski kolibi, v Orefhanijsku Lopemkii icolibi.

Page  234 234 234 IL. 2. Sredna Gora. KonetnC- 0 83/4 h. vyjeli jsme na Mir~ palouk, na n~mt se roziehalo siln6 vyti veliky~ch bii3?ch pstiv past~i'skych. Tote polj dn'i Zidlevica, cii naMi cesty. P11 1unn~in svitu rozezn6.vdme veIik6 stddo bil~ho skotu uprostfed. V pravo prokrniituje lesem mal' tr~bor; pod ohromnyin bukem plapoki veliky, hlasit6 praskajici a jiskry sr~ici oheti a kolemn n~ho sedi veselti spole~nosL, ce16 rodiny i s, ienamni a d~tmi. Mezi nimi byli i 16kati, soudci a uOitel6, rodili z Koprivgtice, ktefi zavitali na ndv~t~vu do rodiWt. Vy~let ke stidd~m je zde hlavni zdibava letni. Po vza-erninni pozdraveni sedli jsme s ptekti~enyma nohanma v inechu pod buky k ve~efi: pastyfsk6 pefen~, sma~enA,,pastirma"1 (maso na slunci su~en6), pstruhy, rozlien6 druhy zdej~liho syra a k tomu vino z ohroin'nych plosk3?ch lahvi dfev~nych (bliklica). Pfi t6 pfile~itosti 'jsern se dovMdC1, 2e tyto kolossalni n.Afdoby (nejvRtM pojiniaji a2 18 ok) se vykru~uji v sedmiliradsk~m Bra~ov6, v horske' vsi Dojkinici u Pirota a u n~kterych Pomdkiuiv v Rhodop~. Po jidle za~ala obvykla bulharska z.Abava. Vedle zvuktiv dud a pi~fal pastyfskych rozle& haly se do lesa stair6 i nov6 ndrodni pisne-, zpivan6 v ch6ru, a kone~n6 se tan~ilo chor6' kolem ohn~. Carovndi iiplhkova noc na vysokych bordich pod prastarymi stromy nedala n~m diouho sp.Ati. Teprve po pfilinoci utichly rozhovory. Spali jsrne vedle koni pod Mirym nebem na plA~tich, na rnechu rozprosttenych, ale brzo ntis probudil, zlaty~ slunce svit. Rdino jsrne se po lesich pokusili o loy, ale neuk.Azal se ani rnedv~d ani kanec. Les byl, velmi tichy~, a2 na hiasy n~kolika ptdkflv, hlavn~ sojek (osojkca). Na blizku t~boki~t~ splyvjt potok takt6.6 ZhI.tevica fe~eny, leseni do Topolnice; vody klokotaji ye stinu v-j'itd~v kapradin inezi povalenymi obrovsky~mi stromy, s kmeny n~kdy do 20 rnetrlv diouhymi. Nesch~izela i obvykhiL stfelba do terde, bez kter6 v Bulharsku neni veseli. Teprve ve~er vritili jsme se dold~ do mn~sta. V idy1Iick6 pfirod6 tkchto horskych pastvin trvA i leccos mythologickeho. 0 n~~kterych mistech se pravi, 2e tanm bytuji Sarnodivy. Na Sredne' Gofe, podobn~ jako v Trnovsku, Kotlensku iKystendilsku mi ukazovdino Samodivsko choro 6i choris'le kde pry Sarnodivy Mii jak na zdpad~ fikaji, Sarnovily nebo Vily v nocich tantivaji. Uprostfed obytejne' louky vidi se kruh nebo polokruh silne-j'i, vy~M a zelene~j'~i travy anebo i listnatyc~h rostlin, ku p1. jahod. Priftnir jeho byvji vktM nebo men~i podle toho, s jakou silou vir vktrny semena tech rostlin kotoudem roznesl. Na takove misto se lid v nodi neodva~uji a kdy2 kosi seno, nechaji je sthiti, ba na polich netroufaji si je zorati. Velikolep6 takov6 kolo le~i na vysokych horalch na hraniclich srbsko-bulharskych mezi Kystendilemn a Vranji, na samn~m rozvodi. tak zvan6 Vi/jokcolo; hranice jde pfes n~ uprosti'ed a kdy2 koleni dokola serio v~ude je sklizeno, na nt~m v~dy jeWt stoji trava jako p~enice, nebot nikdo na ni nesAhne 13) Takova ta-jemna' kola se ostatn~ tak6 ku pf. ye Skotsku 13) Popiollje Mili~evid, S Diinava nat Pdinju Wt. 71 (Godignjica 4, 2080).

Page  235 Samodivsko choro Mythologickd rostliny.23 235 poklddaji za sidlo duchfiv (fairy rings). Jinak j'sou, bulharsklin Samodivdnir zasykceny rozline' kv~tiny. Jsou to ri'gdnina di mdVteriga, rnateHi dou~ka, Thymus serpillurn, 4) a pi'edevsim ro68en, na~e tiemdava, Dictamnus albus botanikfiv, lepkavdi to rostlina, jeji2 sv~tle rdi-ovy, ziidka bil' kvRt a vysokd nat vyd6.vaji marnivou vd~ni, spilisobenou, etherick)rm olejemn, pry~ zapalitelrnyi, a kterft od timnskych dob v l6kaifstvi byla oblibena. '-5) Druha teka SrednogorskiL Ld'da Idna md. vrchoviWt daleko rozsdihlej~i, ale take' mnohem ni~eji polo~en6 ne~li Topolnica. Prameny jeji se sbiraji mezi lBunaji a Bratji v kotlin~, vice ne2 h l. dlouh6 i ~iroke'. Z obou jmenovan'ch vrchtiv a jtnenovit6, zlestiv svrchu popsan6 vyso~iny st~kaji detn6 potoky (Mul~iska re/cd, Ok6~ka rekd, Gi'midolskca re/cd. Du'k'vHenin). Kotlina, ye kter6 se jejich tokern tvoti Luda Jana, le~i asi 600 rnetrfi~v nad inotern, tedy do 500 niieji ne~li kotlina s vrchovi~t~rm Topolnice; proto jsou v ni nejen pastviny, ale i vice poli. Na jihozdipadnirn konci tohoto bassinu le2i mE~sto Panagjuri~te (asi 550 ni). Luda Jana je Prot~kd ~irok mn pis~itnm korytern, v 1l~t t~mrn SU sChyM, 6) a tee pak skaln~jni il~inarni okolo vsi kec'en6 Bita, kde v le's. nat6 pahiorkatin6 z prava do ni vt~kd Bdins/a re/cd; doleji pod vsi Popinci pi'ichdizi k ni z leva svrchii zmin~ndt Stre'le~'ca re/cd. V okoli vsi Karaglarei vystupuje do pole. obte'k~i chiumiy Kojun.. tepesk6 ze za'padni strany a plynou~c hlavnir-n smn~rem k jiho'~vy~chodu, vltFvaL se do Marice pod Tatar Pazard~ikein. Pred iistizii se prve rozt~kala ye tN rarnena, kterdi se z &Asti ztr~cela v bahnech; nyni je na fiiraty okresniho zastup-itelstva kraje Pazard~ick~ho svedena do jednoho koryta. Na SSV od Panaogjuri~[e Ie~i nejni2~i rozvodi htebene cenitrdIlni Sredn.6 Gory. 17) Z druh6 strany.pramerni se i'eka, ifeeen6. 14) Rigdnina, slovo U~ivand v TrnovO, v Ljaskovci atd., pochAizi patrnO z r~ee. obyavov. Jedna pisefi z Trnovska pravi: jIzIeze Janka rosen da nabere, rosen, riganin a. Nenameri Janka rosen, riganina, naj narneri Janka baa Radoslava; pod pelinja lez'i, od pelinja kwrgi, glavata, si v'%rie. " Na ottizky Radoslav odpovidA, zie "zin&~jicata me Ibi" - aIlegorick6 naznac'eni zimnice. dorv ') Ze rosen je Dictamnus aibtis, 1askav6 pro mune vypitral p. Dr. A. Teodrvv PlovdivO, nebof mni na cestiicl ta- rostlina nikde nenkiz~ina, nepwchybnO pon~vadz' md cesty padaly do m~sleli po jejitn kv~tu. U Trnova je i mistnost aosenotxz poliana. Jedna nir. piseil, figt~ni v Bolgradskdm dasopise ~Obs't Trud", pravi:,~,to gorata na rosen merige, ja poleto na derven trihndafiI? Da Ii mi se j' gorata razvila, iHi mi se j' ro8errbt razrosil?' P. Todorov nmysli, Z'e tujt,rzrosil'4 nainz11e znAiti ~pokryI se rowowi; jsouf rostliny, jejichU kv~tu se likA resda (rdva, vrba atd.), razresim 8e, it'sn re, resili. Zdali rosen souivisi s mistnim. jm~nern ResCn (vs~i v Krajifti, u Trnovat, mosto K.u Ochrida), nesnadno rozhodnoiiti. - Dictamnam, rostoucie na Kret-6, v Arkad ii, Fna Parnassu, -v Thessaiji, it Abdery atd., dobfe znAI Pliniuis, jeni Wfe popisuije 4jeho fi~inky 1WebnO. IS) V Panagitiri~ti samdm Jana pfi~jimi potie'ky Mdre~ka rekad (z prava od hory Lisee), Dragulinsici dot a &vinairska rekci (z leva). 1 7) RtkouskA mapA udtivai karaulu na rozvodi a 1093 m. RuskA mapa na rozvodi samdui nemai disel. Viddl jsem to misto jen z vrcholku Bratje.

Page  236 236 236 II. 2. Sredna Gora. lop~t Med~i-dere!5, kterd jitnC- od ZIatice pada do Topolnice. Jejim iidolim, kter6 obecn.C~ WUk slove Medid, vede cesta z Panagjurikte do Ziatice, o nit jsme se zminili, zpominajice taieni r. 1443. Na za'pad od tohoto rozvodi' vypina' se, zrovna na sever od Panagjuri~te a na jih od ZIatice, ti'eti z vysokych vrchdtv Sredn6 Gory, fe~enj Bratjd'. '9) Poznaivd se z daleka die jasnozelen6 lutiny na temeni nad temnymi lesy, zahalujicimi boky. K jihozapadu je s ni lesnat5ym hfebenem d~zce spojen zii~i LI'sec (1387 mn.'. Na vrchol Bratje piijde se z Panagjuri~te na koni za tfi hodiny. Nav~tivil jsem jej 192. srpna ye veiike' spolednosti Panagjurcdiv; byla nedele a seA~o se asi 90 jezdcitiv. m~fane' mistni. dva l6kafi, rumelkti ddistojnici, Mci ze Sofie atd. Nejprve se jede asi hodinu mezi poli a lukami Panagjursk~ho pole na severozdipad. Pak zafne stoup~ini na Iesnat6m svahu, nejprve niezi duby, mezi nimi2 die cesty roste mnnotstvi sliy se Nlutyrn ovocem, pak mezi buky. Kone4dnC se na vychodnini svahu Lisce, 2 h. od mn~sta, na strm6 strini ohl.Asila ov~ackdt bac'ja vytim psifiv, jemut v~ak past~fi v huthatych ~epicich a od~vech brzo u~inili konec. U ni se v rozko~n~m lesnim zdkouti' ve stinu obrovskych starych bukdiv pryti studainka (iciidenec) s neoby-ej'ne studenou vodou (+ 5"1 C.). Odtud se pfidalo k nAm n~kofik lesnich mu~i~v co vd~dci na, vrch, v tele byvaly hajduk baj (bratr, v Si'edn6 Gofe obecny titul) Stanko. Stoupahi jsme po htfebenu, kter' spojuje Lisec s Bratji. Po cestO neni t.Adn6 vyhlidky. Stezka je skryta v bukov~m lese, tak hust6m, 2e ze stinu ani nevychd.zime a ustavidn6 se shbybdme pied v~tverni, ktere' nalm snimajit eepice a klobouky. Pifida lesni je tistd bez ktovin. Cesta slou~i ipro volovsk6 kdry k vozeni dfivi. Tekoucich vod neni, nebo! prameny jejich leti doleji' na pravo i na levo. Pliroda je rozkogndi; nejkrdisne-j'i lesy bukov6, kter6 zndin, jsou na ddtnsk6m ostrovC- Seelandu a na bulharske' Bratji. Po celohodinne' ji'zde kone4nO ydm aen siunce na n~kolik Iuk, hust~ zarostl~c kapradim, jakoby bylo zaseto; divizen neni, leda n~kolik osam~lyvch mezi termeficerni na podlesi. Po stran6 se vidi na. louce osada pastft~v Vlachdv. Konefn~ spattujeme pied sebou nej'vys-g vrchol, honmoli, obrostlou hladkou travou. Vyjeli jsme oklikami zvoina. at na vrch, ani z koni nesesedajice. Nahole leti mezi travou na. maid,poijance" kupy kamend~v zv~trdnim nadernahy.ch, na kterych obyeejn6 seddivaji orli; patrn6 jsme je vyru~ili, nebof krouti vysoko nad nndm. Na rusks rnape nedopatfenim neni u Bratje uddno iddnd 6islo. Die na~i observace vy~ka by obnd~ela I)Jmdno je lenskdho rodu jedn. 6isla a vysilovuje soe t~m~ jako Bratje. Pdivodni vy'znam je jistO,bratfil, bratija (plur. maso.). Jakofto,Mt. Bratia' vrch ten ponejprv *je zapsAtn na jednd ma1ld mapce Lejeanov6,,Bulgarie merndionale, Environs de Sophia", v Tour dui Monde vol. XIII (1873) p. 135

Page  237 flora Bratja a vyblidka s ni. 287 287 1037 m. nad Sofli, 1024 m. nad Panagjuri~temn, 1572 nad. moiern, ale myslim, ie skutedn&6 ~slo bude pont-kud men~i. Vyhlidka je jedna. z nejvelikolep~j~ich nejen v Bulharsku a na Balkiinsk~rn poloostrov6, ale vdbec v Evropk. Na prvni pohiedjsern byl jako odarovaln, nebo! takov~ho nkco jsem neodektival. Ode dAvna jsem slychal, te v Sredne' Golte jsou hory, z nicht se spatiuje i Sofia i Plovdiv. a nyni jsem, se ptesv~d~il, te to byla pravda. Vrchol je pomC-rn6 nevysoky' a nad to i* snadno ptistupn', ale zem~pisnd poloha jeho pada na takove misto, ~e se z nE-ho pitehhi~i panoramna obrovsk6. StarA Planina se vidinejen od Kaloferske'ho Balkalnu ai k Bab6, ale jeMt, d~leji vypina se pited na~ima o~ima relikdn Murga~ nad Sofijski'-tn polem, ba na pravo od n~ho vy~nivai ne-jaky velmi vzdAlent os try* vrch, kter' sloji n~kde ui Iskersk~ho pridlomu v okoli' Cerepi~skho klalktera. V~ecky tyto Balk~ny Kalofersk6, Karlovsk6, Trojansk6, Tete venske', Zlatick6 a Etropolsk6 s tidky~m svyrn chrastirn, se svymi sivyrni skalisky a s n azelenalymi pastvinami zdaji se byti naramni~ hole v porovna'ni s temnozelenou lesnatou Srednou Gorou okolo ntis a pod n~mi. Pozorujeme, te nd~ vrch je vy~z~i '. nez pirechod, ktery tarn naproti vede ze Ziatice ptes hradbu horskou do Etropole (1451 in.). Zlaticke' po c se Zlatii~i, plnou zalhrad, s vesruiceini a 2luLyini nivarnii se prostirA pod narni jako rozliniuta zem~pisnd mapa. Na zApadC- vynikd velikolepy' profil Vitoge v ceJ6 jeji Mii'e, a na pravo od nf poznavaji se v ruize obrysy dalek~ch hor Trnskych. Sofijsk6 pole je na dni6 pokryto lehkou parou, ale dobite se v n~m. pozndvd poloha Sofie. Pasty'ri, naMi vcidci, ndm. pravi, te od lotiska jevn n-jakd nova velikA budova, bilym, licern obr6.cena' na tuto stranu, jejit okna rdno pti slunce vychodu jasn6 se zastkvivaji'; tot nove' gymnasium vedle zticeniny stare' sv. Sofie, z jehot balk6nu tak ~asto j'sme se zahled~ili na Bratji, ktera' se odtud za jasn~ho podasi zrati na hoirizontu v mezeife mezi IBabou a Vakarelskymi vy~inami. Na levo od Vito~e pi'ehli~i se sm~ls hust6 sratenych lesnat'ch homoli a hitebenifiv, niiAich nei na~'e hiedisko: IchtimanskAi Sredna Gora s temnozelenym ku~elemn Elediikeni (Jajladiik) a jeho sou.sedy, za hlubokou a tC-snou dolinion Topolnice. V Ichtimanskrni poli vidirne jen svahy zapadni obruby; dno zdstL~v6 skryto. Na jihozApadni'm obzoru vystupuje obrovskA st~na Rylske' Planiny, svelkolepyin Rtitem Musally v prosttedku a s mnoh'mi vyso~kyini deteny, v jejicht roklich se bClaji' detn pruhy derstve'lio sn~hu; odsud se prosty'm okern presvC~d~u'jre te tyto hory jsouj skute~n~ nejvy~~i ve ve~ker6 na~i vyhli'dce a vidbec v cel~m sti'ednim Bullharsku. K obrovsk6mu uzlu tomu pflipouti~no je dlouh6 pdsnio Rhodopy, kter6 vypth~ije celou jitni stranu natelhn obzoru, svysok'mi temeny a n~kolika hiuboce zaf'ztimtymi dolinami, ale polednif slunce bylo "it z thrack6 nltiny zdvihlo tolik par, te se podrobnosti krom~b hlavnich obrystlv ztra'cely v ra

Page  238 238 ' 238 II. 2. Sredna Gora. urtitosti. V thav~in v'zduchu na, poli jasri6 se pozorovaly blizk6,ovdi chiurny' 6i Kojuntep6& *Dtleji pluly b~ede' Mry Plovdivskyeh -chlumkciv, rozestavenfch v fa~, nejniWA na levo, nejvy~~i na pravo. Ze severni strany odev~ad je napadna. pyramidalIni jejich podoba s ptikr3?mi svahv. Pastyfi tvrdi, te za, docela jasn~ho fasu se z Bratje vidi dobte, hodinova v~t na Saat-tepe', ba te se n~kdy spatiuje i daleki Cirpan. Konetn~- polhk1dn~me jeWt k podnpti na~i hory, Hie dole pifed nami dolina Med~du s cestou z Panagjuri~te do Ziatice a za ni celi svrchu popsandi Srednogorskti vysodina se sv~mi stinnymi lesy a ostrovovit-, rozptylenyrni v'slunnymi lukami a kapradi~i a2 do Buna-,je a do Bogdanu. A naposled dole zrovna na jih ceI6 Panagjuri~te se v~emni dorny svYmi. CeI6 hodiny bys mohi prosed~ti na tomto vysok~m mist~; oko katdou nminutu objevuje n~co nove'ho v tomto velikolep6rn obraze. Po hiavnich obrysech pozndvd~ podrobnosti, jednotliv6 vrcholky, pahorky, visky a stezky mezi nimi, jako na 2iv map~! Na zpditeni cest6 byli jsme za 40 mninut, u pramene pod Liscem. kde na nds 6ekal lesni past~i'sk.~ banketL Do t~chto mistnosti Turci ani nepi'ich~zeli. Na stromech u pramene spatfuji se v knife vydlabane' zdtpisy bulharskfcb hajdukd~v. Cerkesi, Turci nebo Arnauti, kielii se sem odvatovali, byvali od pastyt~v samnych postfilerni. Ba po povstaini Srednogorsk~m drtel se vojvoda Krajc'o Samochodov statefny, intelligentni mut s velikymni kniry, nyni jii nebottik, s nimt jsem se tak6 sezn6.mil, s hrstkou povstalcifiv v lesich okolo Lisce at do pfichodu Rus~v. Na zdipad od Bratje a Lisce prostirdi se pralesni divo~ina, ye kter6 se kryje lesnatdt kotlina Obo'ris'te, pam~itnd pro bulharsk~ tajny* sjezd na jai'e 1876, jim2 se povstarni zaha'ilio. Odtud na jih, nmezi Ludou Janou a Topolnici, saliaji 1esnat6 v~b~ky s vrcholky do 800 m. vysok'rni at blizko k Tatar-Pazard~iku. Charakterisliku t~chto kon~in spolu s Ichtimanskou Srednou Gorou an, k cestk pfes Trajanova Vrata nejle'pe mfrhe podati vlastni mfij itinerdP z Panagjuri~te do Ichtimanu. Dne 13. srpna odpoledne vyjel jsern v pravodu n~kolika Panagjursk~ch pfdtel, na zdpad. M~sto" za pill hodiny mizi z er& Na mistnosti (Nmov grob ukdzdna mi sance povstalctiv z 1876, kterd m~la uzavi'iti zdej~i pfechod: pi'ikopek rna 3/4 mctru hluboky, umiist~n~ chybn~ pied malrni nasypem. misto za nirn, aby se sti'elci v n~rn ukryli Za I h. 220 in. stihli jsme do vsi Meeky, pfekro~iv~e potok tekouci z Obori~te n a jih k Banji Panagjursk6. Pied vesnici se nalezi sarno rozvodi inezi Janou a Topoluici. Kolern dokola diibovy# prales s plan~mi 2lut'mi slivamni a s jaloveem po skaldch. Ves. sama, (149 domntiv) -je zficena; u ni bojovali 1876 Panagjurci proti Turkfim, a take' Rusove tu mdli ~arvditku 25. liros. (pray. kal.) 1877. na kterou upominaji dva nahrobky. Cestovatel citi, 2e se naleza. ye stedu

Page  239 IchtimanakA Sredna Goi a.23:231.) horsk6rn, daleko od. rovin, v bulharsk~m ztilesi, kter6 tepkme za na~ich let pfi~lo valkarni do styku se svktem. Odtud Jame za I h. 1 0 m. klikatou skalnou dolinou mezi doubim po ~patnA, 6,Wk stezce pfijeli k Topolnici do vsi Poibrene. 19) Pifed vesnic' 'stoji kamenny hrob Panagjurcciv a jinych povstalctdv z 1876, s nApisern. Ves Wit 390 donifv; kadA. rodina mal dvoji obydli', jednu ch'Ai na zimu ye vsi u iteky a druhou na h leto v kogurdcIh.i A-ta~ibck, kter6 jsou rozpt'leny na hodinu cesty po okolnich v~~inich. Obyvateh6 jsou zliroveni past~fi i zem~d~lci, pracujice na skrovnfelh horskych poliUk~ch. Topolnica tede v hlubok6, uizke' dolint- s nesdetnymi oklikanmi. Po de~tich ~asto se s dtasnou prudkosti rozvrodtiuje. Na btehu pozoruji se stopy zlatarfiv; do v~lky ruskotureck6 chodivali sem. mijacje z Nevrokopska v RhodopC,, aby pracn~ pfesy~pali pis'ek horskych potok~iv Obyvatele' n~m ukdzali. ui feky take' jakysi sirnaty. smradlavO pramen, jej2 napolo zasuli, pon~vad& pry otravoval dobytek. Po rozlou~eni s Panagj Urci projel jscrn Topolnici brodem a stoupal ze stinn6 ultiny jeji na v.sNunn6 vrchyv. Tam se vchalzi do idyllicke'ho labyrinthu Ichfimansk6 Sredn6 Gory s hust Irni lesy dubovymni a habrovy'mi, a s rozpty'lenymi liskarni a osykaini. Nic tu neni snadne'j'iho, ne~1i ztratiti stopu stezky a blouditi cele4 hodiny.' Kolem do kola stoji vlnit6 li'bety a vysoke' hoinole pfljemnych, ni~kk?ch forern, hust~ sra~en6 a od hlavy do paty zahalen6 stroinovim. Mezi nizni hiuboko j'sou vpu~t~ny t6sn6 dolinky s iizkyrni lukami, kde vysok6 stromovit6 dfiny a hiohy, s korunarni plamenkem opiletenynmi, jakoi i eetne' p'ane' hruky (kiselica) a jablon~ sleduji tok. nevysfchajicich poti1dkifv. Kamikoli pohle'dne~, po strdnich Z-de onde prohk~d~jt n~jak6 2lut6 polidko (nivice) a u n~ho n~kolik chudobnfch chaloupek, ye vy~ce 6-800 metriv..Obyvateh6 pritv~ 2ali a m1altili; od str~Xn~ na str~fit tichyrn vzduchern se, nesly rozta~en6 zvuky jejich 'vohrtni a zpivini. Stezky, umisterri sotva znate~n6, vedou nahoru dolI6, z chlumnidv do hilubok'ch dolin k vodlim a zase lesern nahoru do vrchifiv, a2 jezdce 6mrzi st~ile opktovan6 seseddni a napravovdni sedel. Zde onde z vy~ichi riist se spattuji teifeny- Etropolsk6 Stare' Planiny na severu a Ryly na.jihu, ktcrA odsud z velik6 blizkosti vypadAi velikolep~. Brzo za Topolnici moji lide', jeden 2andarm a dva kiradiiji, ztratili cestu na dobro. Odpov~di, ktere' na'm volali 2enci z okolnich str~nii, nuilo byly platnv. Asi dv(~ hodiny, jstne se toulali, ai jsme potkali selsk~ho pudarau (polniho strA~ce) s pu~kou -na ramnen~a, kterS DAS z toho bludi~e' vyvedl. Jii se smra'kalo. Nocovali jsnie v Gro'zevi k6libi, jedne' skupin~ vsi Belici', v selsk6m. domne. Kon6 19) Jnn~no zn'ameni lidi, bydlici u feky Ibru (lat. Ad-ibr-ene8e). Obyvateld e~ed~Ii pidvodn asid na stardm Hebru, u jehol Ormm'Ohdv podnet jeden potok Moeve Ibr (str. 82).

Page  240 240 240 II. 2. Sredna Gora. se ptivAzaly k plotu pod hru~ku, prfivodci se uhostili venku na podstIteki a ja' se rozlotil na hlin~h6 podlaze uvnitIf. Oves pro konCS sehnali jsme od jedn6 sousedni, pItevelice vymluvn6- baby. Lide6 mne varovali, abych se od chaty nevzdaloval pro divokost psfiv. Na jihu nad lesy vystupoval velikolepy profil Musally, obraz i v noci ph m~slici giganticky. Domek obsahoval jedinou. mistnost, plnou. d~mu, do nit padalo sv~tlo dvetmi a mal~m ok~nkeni, ktere' se zaviralo dfevC-n'm plikiopem, (kapd'k). Z udazen~ho stropu visely na, ketL-ze kotel nad otevteny~m ohniskem a opodA1 na dvou provazich kol~bka (jUilka), na spfizsob male'ho koryta. Vedeife byla. brzo odbyta; sedi jseni s pkektitenyma noharna na c'erqu (koberec), jedl ml6ko dtev~nou Ifici z misy, okusil trochu. medu s rein.~m chiebem a zapil vodou z hlin~n6 stomny (dtbdtnu). Moji lide' zatim si pochutnafi na, 6'uskdich (zelerne velik papriky), v po-. peli opetenych. IUlotil jsern se na zemi v botAch a pl6i~ti, se sedleni pod hlavou. Chrapdni mlady~ch mantelfiv selskych u ohniWt, vfesk a kojeni nemluvn~te a nepokoj d~ti mdlo ru~ilo zdravyV, bezstarostny sen. Rdno nastal ve vsi ruch;- obyvatel.6 hnali v polosv61le chladn~ho, at rnraziv~ho jitra kozy a veptiky na pastvu. PtArn se, co jsem dluien. Ce16 iU~traty pro 3 kon~ a 4 lidi obnd~ely dva. franky. Snidal jsem. surovou okurku s p~iienkou a jel tichym lesem ddle. V pologeru minuli jsrne hlubokou dolinn n'j'ak~ho ptitoku feky M~itiviru z lev6 strany a stonpali krdsnv'mi lesy ruezi nepronikatelnymi hou~tinami, v nicht se jevilo i n~co bukiW, ke skryt~mu v stinne' rokli prarnenu. Robov C'ucur, at se z jedne' vysoke' louky ote'viel1 rozko~ny pohled na Rylu, VitoMi a flute pole Ichuimanske'. Po ttihodinne' jizd6 sestoupili jsmne do spiciho je~t,~ Ichtimjanu. Po tomto zem~pisne'rn vi~kladu vri~time se k n~kolika obecnr'1m poznrndkarni. Podnebi centralni Sredn6 Gory je horsk6, s ostrou zirnou. a chladn~ni letem. V Kopriv~tici bylo v druhs polovici fervence v poledne ye stinu + 926" C., v Sofli 926 —300 C.. v Plovdive 350 C. Panagjuri~te, le~ii niteji, je pon~kud teplej~i. St~edni poloha' pohoti mezi horkou nitinou thirdckou a chladnou Starou Planinou i po1cm Sofijsk~m, jakot i v~pary vlastnich lesi~v maji asi nAsledky zajimav6 v ohledu de~fopisne'ni, ale to se vysvkhl at snad ni~kdy v budoucnosti. Co se tfte lestftv, nejhust~i pralesy jsou na *jitnirn iipati Bogdanu, v jedne' dolin~ na ji od Klima~e, na Meded-dere' inezi Panagjuri~tem a Ziatici, a na za'padni stran(~ Bratje i Lisce. Na. vy~inch, jak podotteno. pfevla'da buk. Dub vystupuje toliko na ni~ich svazich k Zlatickemu poli, ke stiednii Topolnici, jakot plevIadd v nitki Sredn6 Gote Ichtimanske'. Jehuinatho lesa neni; tu. a tam na skal.Ach roste jalovec (Juniperus, zde ardl,6, na Ryle.9mrika). Les je vyseka'n jen okolo obou m~st, ale obvvate]6 pa. Matuji je~tek, at kam. sahal a kdy b3 1 vyhuben Floru'Srednogorskou viele odporuduji botaniktim; mne, zajimalo bohatstvi

Page  241 Lesy a zv6r. 24t;' buiharskhch rostlinnjch jmen, jejich2 piln6 sbirani by studiu jazyka velice prospelo.'~0) V lesich se potuluje mno2stvi zvi'e. Medv6di (medka) maji lilavni skryse ve stinnem pralese pod jitnim upatim Bogdanu a od milovnikfiv silne se lovi; u PanagjuriSte jsou jiS vzacnost. -, Obecne se tvrdi, ze medved je zpravidla zviie plach6, zivicf se liskami a vfibec stravou bylinnou. Nebezpe.ngm pry se stva, kdy2 jednou okusil masa (mekata se nastirvi); tu pak dastbji miva zalusk na ovce, telata nebo hribata. Vici v zim6 znepokojuji cele pohori i Zlatick6 pole. Rys (blh. ris) je vzacne zvite, ktere se malo rozmnozuje; vypravovali mi jen o dvou, kteH t6 -kaji po lesich na Bratji, a o jednom, kter6ho nedavno zabili? Dtuandane. Neoby6ejnej~i zver jsou kanci (diva svinja, qlik), ^ ktefi ku pi. po bukovych lesich Bratje se prohanmji v stadech po 10-20 kusech a v zime, kdyz bukvice'2') zmizely pod snehem, slezaji i do okoli osad, kde je leckdy chytaji 2ive; jednou p'ibatolili, se ve snehu ai kc Akole v KoprivStici. Po cel6 Sredne Gore se nalezaji nejen srnci (sirni), ale i jeleni (blh. rogd6, ale sly~el jsem od pastyrfv i eleni); nekdy slezaji z hor na jih do ' poli a pustosi zita. Mezi vetvovim pralesnich stromfiv' kryji se i dive kocky (divi kotki) a veverky (kdterici); take li~ky (lisici) neschazeji. - Centralni Sredna Gora je vyborny kraj pro chov dobytka. Bulhari zdej~i dr2i nejen ovce, ale hlavne hovezi dobytek, krasn6 bile odridy. V lete jej zenou do hor jeWte vyssich, KoprivStenci do Tetevensk6ho Balkanu, Panagjurci na Vito~i a do Samokovskych hor, a v zime jej honi k Burgasu, do Adrianopolska, anebo az k Enosu a KeSanu. Na porafku jde tento dobytek do Caiihradu anebo do Srbska. Timto stehovavym sptisobem se * hospodarstvi Srednogorcfiv podoba vlask6mu, leda 2e Vlasi se a2) Pro takov6 sbirky doposud se stalo velmi malo. Akolni botaniky jso8 pfeklady, n6kdy velmi nakvap zdl1an6, a oplavaji nemistnO a neumle pfevzatymi jm6ny cizimi, hlavn/ ruskymi a 6esk3mi. Schazi v nich ku pP. zminkny rosen a mnozstvi jin tch prostonarodnich jmen. Ovfiem jsou v nizvech ' domacich velikt rozdily die krajin, pro/e by se vlast kaideho jmna pfi za. pisovani mela urcit6 vytknouti. Z filologickdho hledigte zajimava jsou detna i> jmna na -iga, -uga: mdsteriga, tnmjanuga Viola, otsiga Bromus, ratiga Tanacetum, tbrsteliga rakosi atd. Kladll zde ze svych zapisek n6co jmen, zapsan5fch z AIst Srednogorciv na pastvinach: zclenika Vine, zimnika Arnica, ravenec Achillea (rozdilny od rervn z fec.. Qafvwrtv, rabarbora),.sne Centaurea, oce (dimin. od oko) Campanula, podbdala Tussilago farfara, volenika (jinde turecky gljuszm nebo arabsky nane) Mentha, ldjkuaka Matricaria bha-, momilla, iiv6vlek (v Kotlensku Idlovnik) Plantago offitinalis, pLjikavica druh jahod, b6rci Taraxacum, Iiv6tnik Rumex acetosa, ftatmnek Oxalis,.rbpe (jinde 16poch) Lappa,!jutnica Ranunculus acris, kozdk di pr6 Tragopogon, ko6ja bradd a kukuvidtna n6jak6 trivy atd. Jmnna roetlin zahradnich jsou v buiharitinf nejvice fecka a tureckA: lale Tulipa, zambil Hyacintha, i/b6j Cheir~athu, - randafil Rosa, latinka Tropaeolum, zambak di krin (x#ivos) lium atd. 21) Bukvice slovou zde, jako strom aim, buk; fir jeot0 halUdy. Jir e k, Cesty po Bulharsku. '16

Page  242 242 242 II. 2. Sredna Gora. hove-zirn dobytkem nezab~vaji. S ovcemi se prve odsud vedi. veliky obchod takt6i k zdtsobov6.ni Catihradu. Stdd vept'ov~ch, jaka se drii v Srbsku, v lesich bulharskych nerd. Ale ze zprdv stfedov~k'ch vysvitd, 2e chov veprove'ho bravu ve velikych polodivokych sta'dech byl jednou roz~iien p0cel6m poloostrov6 a ie to, co se dnes nalezdi v dubov'rch lesichS umadije a v Ulia'ch, jen je zbytek nC-kdej~iho obecne'ho syste'mu hospoddfsk~ho. Akropolita pi'~e o svinopasech (xot~odfloaxoL), obyvatelich Rhodopy, a Pachymeres tutui ttidu ohyvatelstva zpominria na Haemu. Pro samu NMi~ byzantinskou nejlep~i sv~dectvii m~ime ye zprdiv~, kterou cisaf Jan Kantakuzen ddviv o sv~m soukrome'm jm~ni; stdda jeho Miala 5000 kusifiv skotu rohate'ho, 2500 koni, 50.000 veptfiv a 70.000 ovci. 22) Cisla tato nepochybn6 pfedstavujii pomC-r jednotlivych druliifiv dobytka, jaky v 14. stoleti v~ibec pfeiajdal ye stidech velmoidv byzantinskych. Teprve za panstvi islamu -vepiova stdda zvolna vymnizela, jit pod vlivemn huste'ho turecke'ho obyvatelstva, ktere' se rozsadilo po Thrakii a po Podunaji'. Ale je~t~i v 16. stoleti' zpomninaji se v sandiaku Vidinskern a Nikopolskim -vepfi, kteki se pasou na hortich. 2 3) I rytit' Dernschwam vidOl v Rume~ii po poluch cehI stida vepr'ova. Nechuf musulmanfrv k prasatfim pochopi kaidy, kdo v tOchto zeinich vidi, tirm se tato zvitata na dvorech lidskych obydli krmi'. 2 1) Zajimnava' je pastyfskdi terminologie Bulharfiv, kter.A pfedsta-. vuje divnou sm~sici 2ivhfiv slovanskych, rumnunskych a tureckych. N~kter6 v~razy jsou obmezeny jen na mal1' obor, jin6 v~ak sahajil z Recka pies zern6 albanske', srbske' a bulharsk& a2 do Karpat, ba a2 k na~im Valachifirn mnoravsk~rn. Jak dMletitou ddsti nirodniiho rnjekudoytk doitik js, jasn6 se vidi z toho, te v Bulharsku zhusta slove prost~ stoka, co2 znamena zbo~i, majetek vifibec. Hov~zi dobytek se nazy'va' gove'da-ta nebo jed~br dobl't~ik. Bray men~i di dre'ben dobittik tvoti' hlavn6 ovce-te, mezi nimni2 se RN~ ovnite (oven), prazove di ko~jove (tur. koc, beran), digneta (na Ryle 'mno~ne' dislo zni' dgnis'a), sagmdil (ovce k dojeni'), MUieta (jehtiata, odstaverna),atd. Odstaveni jehtiat od ovci pfi jarnirn dMeni sWA slove predoj. Kozy (kozif-te; jare'ta, ki~zata) dr~i se vedle ovci v horaich v dosti siln~m podtu, av~ak zvysenim dani' z nich se podet jejich nyni' ztenduje, k velike'mu prospkchu miad~ho lesa. Vesnick6 sta'do'se jmenuje C'ardd; v Kotlensku se tim 22) Kantakuzen kn. 3 hi. 30. 23),Von den Schweineu Garuna (novoitec. yOVovVLoV prase), weiche in den Gebirgen mfisten, werden. 32 Aspern fdr die Heerde entrichtet., Kanun sandiaku Vidinskdho, Hammer, Des osm. Reiches Staatsverfassung 1, 318. Ustanovenf. v sandiaku Nikopolskdm (1, 304): JVon. den Wildschweinen, weiche im. Walde liegen, bezahilen die Ung~liubigen nichts, sondern geben nur 1 Asper fdr 2 zahme Schweine", spl~e so vztahuje nat polodivoki st~ida, nel na kance. ' ").Viz Bartha str. 23. Jeho slova mfie kaidy~, kdo cestoval po Srbskm a po Bulharsku, potvrditi observacemi vice m~n6 komicky~mi.

Page  243 Chov dobytka na hordeh. 243. rozumeji jen voly, kravy a bfvoli. v Trnovsku a jinde vefkeren. dobytek.2 ) Dobytek, pasouci se krome vesnic, ve v/tgim powtu, nale.i v stdda-ta. Pastyri slovou pastiri, 6obdni anebo goveddri, ovSdri (s piehlaskou ovceri) a kozdri. Velika je hojnost vyrazfivi pro chyse pastSyfiv: koliba, kosdra, pak obecne znama. na Saru, na Rhodope, na Balkane az do Dobrudze mdndra (z rec. ud,3o/u a, asvtolov, pzv'0cvdi), bacija, v Sredn6 Goie chata ovcakova, badilo v Makedonii (srovn. srbske baca, bacija, jinak stan, pastyrsk~; salas; rum. bacji ov6ak, syrar; ba6a u moravskych Valachfiv vtdce ovCakfiv). Proutene ohrady, ve kterych ovce nocuji vedle chyse pastyrovy, slovou igli (igtl, z tur. agyl sala~), egreci (egrek), ogradi atd. Hlavni ovCak ci syrat se jmenuje mandradiija (i rum. mandraciu). ZimoviWte ovci obycejne se nazyva po turecku kisla. Slovo obor (ohrada) ve vyznamu staje nebo utulku pro stada na horach je ridke, ale mistni jnena ukazuji, ze za starych dob bylo vice v uzivani. V 2eravne u Kotle nazyva se misto, kde se ovce pasou, pladniste (pladnuvanje ovci ve stinu), a misto, kde v ohradach nocuji, polugdr, coz se slysi i po Gabrovsku a Trnovsku, kde za to nevedi o bacijich a mandrach. Na zimui se ovci a kozi stada zivi zasobami listi; sbirani jeho po lesich usekavanim celych vetvi slove u Koprivstice brdzdenje (sloveso. az brazdd), kupy listi samy v Kystendilsku a jinde listnici. Vlna ovci se striha dvakrate, jednou na jare, podruhe na podzim (jarina). V salasich se provozuje predevsimn syrarstvi. Syr Balkanskeho poloostrova slavil se jiz za dob rimskych, hlavne caseus Docleas z nynejsi Cern6 Hory a caseus Dardanicus z provincie Dardanie okolo dnesniho Skopje a Prizrena.' 6) Dojeni mleka do diberiv (cebr, na vychode i 6ububr) drevenych s obrucemi (sis dgi i 6br6di) a pripravovani masla (maslo) a syra (siqene) pomoci vSelijakych syrist (siriste) je jednou z hlavnich starosti pastfyrfv. Prvni jet6 zlute mleko, ktereho se pri dojeni dostane, slove kuldstra (lat. colostrum); slovo to jde z Balkanskeho poloostrova po Karpatech az k Malorusfim a Tsinskym Polakfim. Syrovatka slove mitenica, nesrazene kysele mlko po turecku ajrdn, smetana rovnUe turecky kajmdk 27); slana voda, v niz se ov&i syr chova na zimu ve velikych kadich (kdca), nazyva se salamura. Sjr se liii na nekolik druhfiv. Kaskavdl (slovo je znamo i Rumunftm a Turkfim) je 2lut' syr. kravsky ve velikych nizkych koladich, jaky se vyribi jmenovitb v Panagjuri~ti; prili~na hustota a suchost jeho liMi jej od syra Svycarskeho. Ostry rozdrobeny syr ovdi slove Urda (novotecka 25) Staroslov. &rda grex; z toho pochazi i madfarsk6 csorda, stido rohateho skotu nebo i veprav. 26) Plinius, Nat. hist. 11 ~. 240. Totius orbis descriptio (ze 4. tol.) ~. 51 (Geogr. graeci min. vo1 2).. I7) Od Bulhardv z Bessarabie slfchal jsem i vmra smit4rda, star6:slovo, zachovan6 v rumungtin a z t6to nazpet pfejat6 i se starou nosovkou. 16'

Page  244 19AA 1"-Qc-= 244 II. 2. Sredna Gora. pv~llJa); slovo to tak6 je velmi roz~iifeno a u nmakedonskfch i karpatsk'ch Rumuniiiv znamena syr kozi nebto tvaroh, -u,Malorusfiav sraten6 ov& ml~ko, u Valachd~v moravskych ovM smnetanit na maslo. 2)Peden' sir svI~e v ml~ce s moukou, jaky jsem jedi u. pramene pod Liscem, se nazyva' bulharsky belmus'; i toto slovo, mat veliky rozsah a v tvaru balrnus znamentt u Rumunfiv karpat.sk'ch jakesi moudn6 jidlo kukutidne', u Rusinifiv v Bukovin& a u Huculfiv ka~i svai'enou se smetanou. Kozi m~ch, v n~mt si pastyfi chovaji mh~ko, ktere' moji phtkel& Srednogor~ti terteiri nazyvali.bulharskou limona'dou", slove ugurinikc, urgutnik (z tur. jogurt, jourt sralen& mle'ko). 29) N a cele'm poloostrov6 se ji velmi mnoho masa hov~ziho, ov~iho nebo koziho, do pruhd~v nebo peeni~v na tuho stla~ene'ha a na letnim slunci su~en~ho, kter6 slove past~rrma'; v nejdokonalejgich tvarech sv~ch upomirni na vlask6 mortadelly a salimy, ale cizinec mu zvykne jen po iiplnd akcklimatisaci. Slovo je tureck& a tatarske (bastyrma, pastirma) a je zrndmo i po 'Anatoiji a na Krymu; na Balkarisk~m poloostrov~- se ujalo t~i u Rekd~v, Rumund~v a Albancdiv. Klobdsy do stfev (c'ervadta) nabit6 a. namnoze takd jen na. slunci su~en6 jsou sudlaici (tur.), naddenici a Kopriv~ticke' lolcdnki (nitec. iovxd'vtxov klobdis). K past.ftsk'm ji'dhlm path' tei kavbrma' (tur.), vnittnosti svai'en6 se zeleninou. 301) Ostatni produkty zvireci, s kter'mi se obchodnici s dobytkem (diele'pin) a i'eznici (kasdpin) zaby-vaji, jsou ko~e (koz'i), loj (c'ervig tuk, z tur., a0lj) slanina"3) (slidnina), jazyky (ezilca) a rohy (rogove'te), jiicht se u~ivA k hkeben.Astvi a k Md~ni pi~fal pro dudy. Zem~d~dstvi v centralni Sredn6 Goife je slabe'. Politka, okolco Kopriv~tice ndleteji k neJskromnieJ~im pokusd~m zem~d~1skym, jake' se nalezaji v chladnych z~koutich horskych. V posledni dob6. se po Sredne' Goife roz~frilo p~stov~ini bramborfiv (borab6j). I pole kolem Panagjuri~te, a~koli mnaji rozsah pon~kud Mir~1, nestatf ani, aby obyvatele z~isobila 2item na jeden rok. SeJe se tam dobrAi ret;, oves, proso a take' nfco slabe' p~enice (W5nica~ a kukutice. Hospodaltstvi je, jako v Zlaticku, dvojpolov6, s iihorem ka~ddho druh~ho roku, kdetto v sousednii teple' rovin6 Plovdivske' trvdi hospoddifstvi tfipolov6. Vinic v Sredn6 Gole neni; vino se vozi' do Kopriv~tice z Gjopsy nebo z Peru~tice, do Panagjurikt& zKalugerova a jin'ch vsi na nejdolej~li Topolnici. V poslednich letech po v~ilce staly se pokusy s p~stovalnnir rdti; vidO1 jsern. 291) Srovn. Miklogi~e Rumuniscbe Unter8uchungen (o jazy ku makedo~ruinunsk6m) a jinenovitO tber die Wanderungen der Rumunen in den dal-. matinisachen Alpen und den Karpaten, Wien 1879. (Denkischr. Vid. akad. dl 30.) 29 ) 0 starotureek~m ajranu a jogurtu viz Vambdry, Das Ttlrkenvolk 208. 35 Slovo icaurma nalezi se at i v turecktch jazycich stfedni Asie, kde znameni uzeand maso, vafentd 8 prosem. Vamb~ry op. Cit. 210, 809. 31) Lardum se zpominsi jig ye 4. stol. -mezi hivn imi produkty Make-. -donie. Totius orbis desriptio i. c.

Page  245 Star6 cesty a hrady..Strelda.24 9-AA &&-J;kp rli~ovA pole u same' Kopriv~tice (nej vice s bllym kv~temh) a okolo Pan'agjtivigte..0 minulosti tohoto horske'ho kraje neni mnoho, znirnoc. Psan6 pam~tky stfedov&ke, pokud se nalm dochovaly, o, t~chto mistech t~m~f ni~eho nevypravuji. Valky ruezi Buihary a Byzantinci mivaly sve jevi~t6 nejvice u l~erne'ho mote a okolo Adrianopole, takleJetopisci nem~Ii phletitosti zmitiovati se o 'zdej'~ich hradech. Centralni Sredna Gora leiela krom~i velikfth cest a byla slabs Obydlena. Ani Hadti Chalfa o ni nepi~e. Ale piece se zde nalez~i Knkco staro~itnosti', jmenovit~ hradisk. Z osad nejstar~li zda' se byti Strie'th (obyvatel Str6ldenin. adj. str1e'leki), pod jitnnim iU'patim Bunaje mezi ni'zk5ymi odnogemi Sredne' Gory, 1 /, h. v'chodn6 od Panagjuri~te, 21/. h. ji~n6 od Kopriv-4tice a 6 h. severn~- od Tatar-Pazardtika. Lituji, te jsem nesta~iI to misto nav~tiviti. Nalezti se tarn teply pramen a rozsihl6 stare hradiWt~ na kter6m se vykopdivaji velik6 hrnce s hnil~m prosem. IStare' bulharsk6 jin~no bylo asi StrelbE%-grad (stielcfIv brad), co2 vysvita' I z dosavadni formy pfidavne'ho jm~na strilegki, av~ak slichd se i novej"i tvar slre'Menskj. 32) Turdi pil dobyti zem6 nalezli ye Stre1~i jediny dhIe~ite'j~i hrad v t~chto kontinalch a proto sem poloiili take' jedinou osmanskou kolonii v Sredne' Goie, ktera' obsahovala i blizk6 dv~ vesnifky Gornjo i DoInjo Osmadnovo. Streleffl Turci byli slavnii lupi~i a do poslednich let' zie se snd~eli s Buihary. V Kopriv~tci mi vypravova'no, te v starfch tureckych listind.c se psalvalo,Strel~a kasabasi"l i,Avradalan mahalesi"l - m~sto Strel~a a koliby Kopriv~tica. Tak6 Strel~ane' mi tvrdiii, 2e osada j-ejich byla druhdy vojvodsk6 sidlo a te mez jeji ~Ia prs~ jednou pies ~pazar" (trh) v Kopriv~tici, dokud tato byla jen skupinou pastyiskych chatr~i; m~li pr~ i star'~ podzemni kostel a listinu o mezich 300 let starou. Pled povstainim 1876 6italo se tam 40 domfiv tureckych, 32 tatarskych a 200 bulharskych. 33) V povsth~ni Panagjurci Strel~i vypdli.i Nyni MiA 340 domfiv s 1702 obyvateli, v~e Bulhary; Turdi do posledniho se vyst~hovali, jen n~kolik z nich se zdr~uje v blizk~m Pazardtiku. Bulhafi vstoupili do pray Turkitiv, a mezi nyn~j~i bu lharskou obcf ve Strel~i a sousednimi m~gty Kopriv~ticii a Panagjuri~tem trtaji krut6 spory o meze.3) Star6 cesty piekra~ovaly centralni Srednu Goru tti. Dv6 vy.. chufzely ze Ziatice, jedna pies okoli nynL'j~i Kopriv~tice, druhit 33I) Srov. yes Str~Ibcb6 v Srbsku mezi statky DUaniskdho kliltera v Hi, stin6 z 1330, a jeho mez fstr6Ibdb8ka megjau. Miklo~id, Mon. serb. 92. - Slovo strelec nebylo 13ularfim nezn~imo: srovn. samostrelec v pisni,i Panaglurilte, vydan6 od Drinova, Per. Spis. stArgi hady isv. 1 1 a 12, sAti. - 49. 33) Ze StreI~e pochizel uniatrikk bulharsky# bitskup RafailIeo t 34) Za m,6ho pobytu v Kopriv~tici odbt'vin pod Bunaji v Hf omot rumelsk3ych fifadtWv mezni' soud tie ev~dky istarci atd. Star6 meze mista Stroll attkaly se na vyso~ind Srednogorskd bezprostfedni a Duganci,

Page  246 246 246 1I. 2. Sredna Gora. 'pies kondinu Panagjurskou;' ob6 shihaly kolem Strelde do pole Plovdivske'ho. Tieti cesta. vedla pifimo od Etropolske'ho Balkcinu pifes Panagjursko do roviny thrack6, k vrch~ifm Kojuntep6. Sm~r v~ech t~chto cest je oznaten malymi hradisky. Prvni stopa, tfeti cesty, vychdzi'me-li od jihu, vystupuje na jednom z vulkanickych chlumeiv Kojuntep6, bli~e vsi Ferezli, na n~mi se naleza. rozs6~hl6 hradisko. 31) Asi 5 kilometrifiv na jih od Panagjuri~te le~i Kra'sen -kialesi na sk~i~e nad levym bitehem Lude' Jany, naproti vsi feden6 Bita; zb~vaji je~tC- dvC- vysoke' stony z kamenifiv a cihel a ostatky kostelika. Pravi se, ie tu byl kl.Ater nebo kostel sv. Dimitra, a 2e pry se v kostellich Panagjurskych chovaly ikony, pi'enesene' odtud, av~ak za povst~ni a spojen'ch s nim po~drdv pfi~iy na zinar. Jinal povest vypravuje, 2e rdldo'uho se br~inil proti Turkfim a z-e jej zradili obyvatele' BIty 3) Na blizku, mezi Popinci a Panagjuri~tem, jsou stopy stark strditnic'e na mist, ife~en6m Sary -Jear (tur. 2luta zem~). IOdtud k Araba-konaku la, stardi cesta. pfes Banji a Medku, dv~ zajimave' mistnosti, kter6 jsem nav~tivil. Bdinja le~i 1 1/2 h..na jihozdpad od Panagjuri~te v t~sne', chladne' dofin6 Banjsk6 ifeky, ktera' pod vsi B-Ltou padd z prava do Lude' Jany. Ves skla~dA se z docela chudobnych dornkMi, krytych cfihiami-anebo slarnou. Na hornim jejirn konci se nalezaji t~m~if v fediWt sam6m teplice velice prvobytne'ho zevne-j'ku: otevifend difev~na budova jako kiec, toti kostra nedostav~ne'ho ldzefisk~ho dornu se dv~ma bassiny, v nich2 lide' sedi ~coram populo"l ye vod6, arci v koMiich nebo v obno~enych ~atech. Teplotu pramene mu~sk~ho bassinu vym~fil jsem na +420 C., ienske'ho na +44`0 C. Nedaleko vytryskuje ze skaln~ho dna same'ho fei otevrfeny prarnen zna~ne' teploty (+430 C.) jen jako kruhovtd lou2 s zelenymi tasami a otvorern na dn6. Bublinky, vyrjLeji'ci na hladine-, prozrazuji, 2e vyvatiska sahaji i d~de pod teku. NMkolik mitlo krokciv.hofeji stoji na btehu drobny kostelik, teprve nedjivno vykopany a pokryty; rozm~ry jeho upomenuly mES na,derkovi~te" u Du~ancfiv. U n~ho se na~ly i 2elezne' sttely a 2elezn' kfi~ek. 3)Nad tOmito teplicemi zdvihd se na prave'in biehu pfevysok~ Army sraz, nad ni'm2 le~i (125 ni. nad kekou) zficene' Bdinsko kale'. Lezli jsme hustym doubim pfino vzhd~ru. Vd~dcem n~m byl jeden znddelnikifiv Srednogorsk~ho povstc~ni, bojovn' Banjsk' pop Gr 'jo ktery 1876 na Obori~ti pfijiinal pfisahu od spiklencciv, mdlomluvn~ vysokI' horal iihledn~ho lice s dlouhou bradou, bez ~kolniho vzd~ldni, ale s fizn~m vtipem a s obvyklou u zdej~ich lidi 351) Popisuje Zachariev str. 75, 78. 3") Takd ztceniny.- Trajanopole bfi~e A~sti Marice so bulharsky natztvajf Rramwn kal6. V okrefsu Ru~6uekdm je jedna, yes Kragen.37 ) Slygel j'sem i o jakdms kamenu s,latinsktmi pimenami", jefng pr~ odsnd ptevezen do musea Plovdivskdho, ale bohuiet jsem se nikde' nic blifAiho o n~m doptati nemohi.

Page  247 Banja s~ Me~ka.24 247 duchaptitomnostil. Zaji'mal ho aneroid, ktery jsm'e mbli s sebou,a rychie pochopil, v dem ta v~c v~zi'; mne se vyptAval, jak VYpadaly stare' luky, kter'mi se ty gelezn6 stfely metaly, a jak daleko '~. asi mohly dostfeliti. Hradisko samo tak zarostlo lesem,! 2e mezi vktvemi sotva Ize se provldci. St~ny hradnii, slo~en6 zi ploskych kusiW bile' bi'idlice, mistem je~tLa dobie stoji. Vrata s v62i byla na vylchodni stran~a. S vrchu se otvirii kr.Asny pohied na Srednu Goru; Panagjurikte zfiastalva' blizkym nalvr~im zakryto. L.Azn6 se vid i zrovna dole ve stra~ne' propasti. Na prote'j~i straini, -mezi le-:~nejak6 dhI.d~n6 cesty, ktere' jsem v~lak nevid~l, nebot jsme tudy projeli na n&dvratu j'iz za tiny ve~erni. Druhe' zvlii~tni misto je ji2 svrchu zpomenutai Mj2ka (obyvatel Meenin, adj. m~denski). Nade vsi stoji star6 hradi~tM Pdvlakalesi, nazvane' pry' die jak~hos Pavia vojvody, ktery se tu brt~nil proti Turkd~m. Ve vsi byl do povstalni staro~ithy kostelik sv. Nikoly s ni~pisy a n~kolika rukopisy na pergamen~x a na papifle. Tu rci je'j' vypa'lili; zbyly jen o~azen6 stony 'beze sttechy, na prave' stran~ nov6ho kostela, ktery byl ~fastne'j~i a se uchrainil. Prof. Drinov vidOl ten chrdmek 1871 a popisuje mi jej v jednom pratelske'm dopisu jako t~snou budovu bez oken, krom6 jedn6 UIAzk, jak Panagiurci rlikaji, lukarny. N~ipisy u fresk, pfedstavujilcich biblicke' se~ny a svate', byly psciny mi'chanym pravopisem 17. stoleti a sice n~kdy obr.Acen6 tak, jak vypadA pismo v zrcadlc. Zmateni liter prozrazuje, 2e maul byl ne Buihar, ale Rek nebo Rumun. Na st~n6 oltdfni nalezal se naipis, plnj skratkfiv, s vro~enim 1014, patrn6 dle'tureck~ho letopo~tu, tedy 1605 po Kr. I'l) V Me~ce se nalezaji i mince. Sedlaici mi ukazovali stfibrny peniz s naipisemi Diva Faustina" (man~elka cisate Marka Aurelia), pak n~kolik m~d~nych kusciv byzantinsk'ch a polsky stifibr'nj gog s obrazem krAle Sigmunda III. (1587-1632). Tyto gro~e, v~e t~ho2 kr~tle a tOho2 typu, se -iyskytuji po cele'm Bulharsku ye velike'm mnotstvi. Na Cernomoi'i, v Sofijsku, v severni Makedonji a jinde ndle~eji' k nejobydejne-j'im nAlezcim, a v~ude se spatluji, na okrasatch a copech 2enskych, n~kdy i pozlaceny anebo zpraccviiny v knofliky.. Hojnost. jejich byla mi h~idankou, at jsem -se dotetl, 2e takove' penize s podobiznou a ndipisern krAle Sigmunda III. raz ila republika DubrovnickiL jeWt 1766. Patrn~ m~ly na poloostrov6 jist' kredit, asi jako nyni tolary clisatovny Marie Theresie s1) List Drinova ke mn6 o,,Me~enskd erkviciu Viz v Period. Spis 9, str.7 a 8. NApis oltAIfni 6et1 Drinov: Aa Ce gwNL~,ioWL Ce RiCA CKOV'Nt6AL NHH~oAa, AITO. aA..' Na nApisech bylo, psAno nPATrme, ou1P314, 013p3A0 — KAINHLIS MiSto SPATHO, OcpLVg- ORPLIAOSNN4aS, bOCAV3S 6re M. AOCAOtf'h~T6. Podobnd chyby v hliskitch nalezI jsem v chrAmd'v Dolni Liuin6 v Krnajilti, na nApise z 1610 (i1penOOmNeA NapCKAcia), snad od t6hol mnalffe.

Page  248 248 248 II. 2 Sredna Gora. v Abysinii a Sudanu, a proto od. Dubrov~an6.v rateny i po pfi1druh~rn stoleti z obchodnii spekulace. 39) Na sever od Medky se pokradovini tbchto stezek die vypr~vek Panagjurfilv da sledovati ye dvou amilrech. Jedna stopa vede pode'l zipadni strany Lisce ke ZVaticke' vsi Kotcanlare okolo hradiska, ketene'ho Siva gramadda, druha' piimo na Petrid. pies mistnost Vran kadm~1, okolo vrchu zvandho Okopdin. se stopami jakychsi starych va~lfv. Ze hrad Petri~sk', ktery' pry byl dosti velik5y, stMl jit za stfedov~ku a te se tehda z Plovdiva. do Sofie n~kdy jezdilo t~rmito horsk.~mi stezkarni, o torn mdime v~slovne' sv~dectvi u Anny Komneny, kterA zpomirna I7crq ro`; mezi Sredcem. a Plovdivem. 40) 0 druhe' cestO, ze Strelde do ZIatice., nahote jit daste-ji se stala zmi'nka. Piipomirnam jen, 2e na sever od Strelde se naleza' hradisko Rechmdn -kialesi, ktere' past)?i nazyvaji take' Oso'ja. V Panagjursku osq'ja slove kaWd misto obrdicene' na. sever; podobn6 v mluv6 horaldv za'padniho Balkalnu severni svah k Vidinsku Ie~i na osoj, jitni k Pirotu a Sofli na prisoj. U cesty z Panagjurigte do Zlatice (5 '/2 h.) v Mededu Turci naposled za'o~ifi derkesskou ves Karatepe', ale Panagjurci jeWt pied povstdnin ~odistili"l n~koik Cerkesciv a tim, kavkazsk6 vetielce, pohnuli k sp6-ne'mu odst~hov.Anii. I posledni, nejv~chodn~jNi cesta pies Kopriv~ticko je oznatdena star'mi tvrzemi, av~ak men~ich rozm~rd~v; patrn6 se tudy me'n6 chodilo. Od Plovdiva prvni gradifte nebo kcale' stoji nade vsi Krastovem u dolni stra.~nice pod Vikem, na ku~elovitern vrchu, srozhaizen'm kamenirn a cihlami. N~co vy~e 1e,1i v lese u cesty ze Strelde do Koprivktice male' Mr~jdnsko kale. Na cestO z Kopriv~tice k Du~ancidm byly dva. hrdidky, nyni- sotva znatelne', na zmin~ne'm vrchu Gradis'ti a Duzdansko kale' na Klima~i. Bylo zde i n~kolik kIa6~teiikiv. Krom6 onoho na. Krasenkalesi ukazuj'e se mistnost ~manastir" se stopami starych staveni mezi Panagjuriktem a StreI~i, a ostatky tietiho monastyru nebo spi~e eremitsk~ho,skitu" pod Mrzjansklm hradi~tm. Nyni' se zde nalezai jediny kld~ter sv. Nikoly u vsi Kalugerova, na mistech, kde Topolnica vystupuje do Pazardtick6 roviny. Jm~no Caludriz fleme jit u Rambertiho (1534), ktery' zndi i iteku Tlioponiz; sou891) Francouzolkt konsul Le Maire (1766) pravi ye zprWv o Dubrovniku (Starine, dii 13, 1881 atr. 96):,,l y a une monnoye d'argent do 3 solo 9 deniers, qiii porte d'un c~td une tAte couronn~e avec la Idgende,Sigismondus HI. D. G. Iex Po. M. D. L.' et au rovers la ville de Riga avec la Idgende 1592,gros arg. trip. civi. Rige'. Les Raguzois en ont frappe tout recemment, sans rien changer ni A Ilempreinte ni 'a la date.' Jignore, en quel temps et pourquoy 1I leur a 60 concedd le privi1fge singulier de 8e servir du coin d'un roy do Pologne et d'une yille dtrang&e."l 4') Anna Komnena ed. Reifferecheid IT. 41, 256.

Page  249 Buihaff Srednogorfiti.24 249 I~asny belgicky cestovatel Schepper4 ') zaznamenalval u Pazardfika freku Jana, difikaz, jak stara jsou tato fidini -jnena. Za tureck~ho panstvi zadali na Srednu Goru ptichizeti, I.patrn~i z Rhodopy, take' turefli kotujici pasttIN dili 1Turuii. Ti se s Buihary dobite snA~eli a podnes ztdstali na sv~chi mistech; obec Juruciste nedaleko na jih od Panagjurske Barnje mal nyni 492 tureckych obyvatelidv, bydlicich ye 6tyrech ~mahalAchh 6i skupinic'h sala~dv (Oruc'ly, Duvanl4y, Oke'1ly, Dgiafarly). Byzantinec Dukas, jak jit pov~adino (str. 215), pi'~e, ~e 1443 mezi Ziatici a Plovdivem byly jen,hory a lesy neprdchodne'", ~ale neni pochyby, ie tyto jeho Al xal" d~rceon' Ntaflwrot jiZ tehda i M6ly pastyts-k6 obyvatelstvo, ktere znenAhla, se sesidlilo ye dvI% velike' vsi, Panagjuri~Le a Koprivftici. JeWt pop Konstantin 1819 ve sv~m. teck6m. popisu Plovdivsk6 eparchie zaznamenavA oby-vatele obou mist jen co pastfe- nebo oveaky. A 2e obi6 vsi vznikly teprve za doby turecke', to tvrdf zfejm6 i sarny mistnil pov~sti. Pastyfi zdej~i byli pd~vodn6 nejen Bulhaiti, ale i Rumuni. -0 torn sv~ddi detna' mistni jme'na. U Kopriv~tice je pastvina (Jrsulica (ursul rum. medvC3d), naivr~i' Kneicul (krec rum. kudrnat~, vrniskovit3?), uidoli D'ilbo'ki Val (rum. dolina), dolina 66rbul v pral ese na jih od Klima~e (derbu rum. jelen). Nedaleko od Panagjuri~te pada' do Lude' Jany z leva potddek MM~u (rum. jabiko). 'V Kopriv~tici a v Panagjurikti se nalezaji' osobni' jme~na Njagul, -Dragul, Jankul, Radul, obe' i v odvozenych rodinn'ch na'zvech. Vnovych de-jin~ich bulharsk'ch Panagjurci i Kopriv~tenci zaujimaji mi'sto docela. znamnenite'. V osam~lych svych horskyech ~obcich, opatifenych reizn'mi privilegiemi, nikdy neupadli pod.onen rnitisk, pod nirni trp~lo rolnickU obyvatelstvo v rovindch ~a dolin~ch se smi~en.~m obyvatelstvem, a zachovali mnoho ze star~ho ducha ndrodnfho.V na~ich letech oni se stali pfidinou ktere' nejprve se vztialo v Koprivktici, ale sti'ed-isko sv6 m~lo v Panagjurigti, kde tehda Bulhati poprv6 statedn6 bojovali nejen proti ba-~ibozukdm.r, ale i proti ifadov6mu vojsku osmansk6rnu. V jazyku i v 2ivot6 t~chto Srednogorsky-h Bulhar&v trval mnoho starobyle'ho. Samy.zem~pisn6 nidzvy s fidk'mi vfrninkaini (n~kolik,,kal,6" a,,dere'M) jsou prosty on6 pfirn~si tureck5ych ~jren, s kterou se potkalvAre i na vrcholcich Stare' Planiny a Rhodopy. Rody dr~i svA jrn6na (prjdkori na -ov) po cela stoleti, bkde~to jinde i v 6ist6 bulharsk'ch BalkAnskych m~stech, ba iv Trnovsku, sebe znadnqsjM rody. nernaji trvalfch jrnen a dle~nove' jejich k osobni'mu jm6nu pfid~vaji toliko jme'no otoovo. Jsou to jm6na n~kdy docela staro~itnal, odvozenA ku pt. od praoteidv s jmdny Desimir, Rad~omir, DeIjan atd&; rodiny tak6 pa-6 4') Viz o n~m Matkovide v Radii jugosl. akad. dil. 62.

Page  250 250 260 II. 2. Sredna Gora. matuji svO rodoslovi na n~ko'lik pokoleni nazp~t. Obyvatelstvo, siln6 se rozmnotuje; byly mi uvad~ny pi'iklady, kde jeden otec mMl 18 nebo 22, ba i 24 (od dvou matek) d~ti, ale nikdy pry~ se v~ecky neudrtii. K jedn6 rodin6 patitivA do 40 osob, ale ty nikterak neiiji v jednom prkvnim svazku. Jazyk nAle~i' k nalte~i vychodni'mu a vyznamenava se pravidelnosti a neporu~enosti safniohlisek, jakot i bohatstvirn lexikalnim. Ale jakkoli Kopriv~tica iPanagjuri~te leti blizko sebe, v mluve- jejich jsou jist6 rozdi'ly, hIa'vnC- v hliskoslovi a v u~ivt~ni ri~zznch Slov. 42 ) Zna'most pisma vtdy se tu drtela. Spatiuji se stare' na'hrobni kamneny s buiharskymi nalpisy, staroslovansk'mi stojatyrni literami, z doby pited celym ndirodnim hnutim na~eho stoleti (v Kopriv~tici jsem vidOl letopodty 1772 sId.). V obou obcich se chr.Anily a ptepisovaly rukopisy, i bylo jich tu mnoho at do povst~ni 1876, ktere' se svy~mi potdry pi'ineslo z~hubu i trnito pamdtkdm~. Liturgie detla se ze staroslovanskych rukopisfiv bulharske' recense, 6asto v nov"jM dob~ ptepsan~ch, at asi do 1820, kde obecn~ pti~ly v u~ivani cirkevni knihy, ti~tne' na Rusi.43) Zi~hy se tu zafalo ~kolni u&eni. Devadesi~tilet' statec, u~itel v Panagjuri~ti, mi vypravoval, jak se u6Il u,,daskala Jani"l, ale ten 2e byl prvni tamni u~itel vfibec; dtive se u~ii jen po dornech. I mnoh6 2eny, stateny zde umeji ps~ti pismem cirkevnim. Rlecky se v dob6 tecke'ho ci'rkevniho panstvi jen n~kdy polo na jedn6 stran6 kostela, jmenovitt, kdyt pti~el biskup. V de-jindich bulharskych ~kol a novobulharsk6 literatury Sredna Gora zaujima vynikajici misto; odsud vy~lo, mnoho uditelifv, spisovatelifv a politikiaV. 44) VON~ a starMi z obou mist, je, Panagjtuirite (obyvatel Pana-. gjfirec, Panagjdirka, adj. panagjiirski) v kotlin6 pod prameny Lude' Jany, s obzorem dosti otevr-eny'm, ktery kolem do kola je ohrazen lesy, nad nimiz- vynikaji vrcholky Bratja, Lisec a Bunaja. 45) Pfi 42 ) V Panagjurigti se slygi samohlasn6 r i I (viz Drinova, v Per. Spis. stargi rfady sv. 11 a 12 str. 148). V Kopriv~tici vyskytuje 80 n~kdy sarnohlasiA r; I plfidruluje so tam polohhiskou, podobnou atfsn~ndruu a, kter6 8e pifipojuje za nini, ta jak se pige ve starftch rukopisech: vl%'k, sllba, dhigo, et~fp, Bl~garin. PatrnSr rozdil je v zamist~ni star~ho & Die Drinova (Archiv fMr slav. Phil. V 373) jeho krajau6 Panagjurci jej nalirazuji delgim temny~m zvukenm, Koprigtenci vs'ak docela krAtkym, zvukem. anebo 6istym. a (m6ga, padnAl). V Koprivgtici 6asto se sly'si e v pflipadech, kde se v Panagjurigti vyslovIuje ja (breg K., brjag P.). Z Joan vzni klo v Koprivgtici Ovadn, v Panagjuri~ti Evdn. 4I) DMd p. Grujeva, pop v Kopriv~tici, C'ital liturgii jen z bulharsk5tch rukopisfiv. 441) Z Kopriv~tice pochAzi v~t~ina bulharskych notablfiv v PlovdivO, btvalSi, ruakt konsul Najden Gerov, rumelsky~ teditel vyudovAni Joakim Grujev, dr. 6omakov, dr. VIkovi6, bratfl Kesjakovi, brati'i Ljuben (t) a Petko Karavelov, bulh. ministerskyr pfedseda, a detni jini, z Panagjurifte spisovatel Nego Bon~ov (t), historik prof. Dr'inov (ze 6tvr~ti Dragulince) a jini. 46) Stargi bulharsk? popis od V. C'olakova, OnHcaHue Ka ceaio [MaMriopnigIe. LAapiirpaA%- 1866, 14 str. v 160.

Page  251 Pansgjurigte. I Onj lofty znafn6m rozsahu sv~m a n~kolika vynikajicich kupolich kostelnfch ~iizdaleka dojemn velikho, mn~sta. Na vyvchodnim. pokraji istoji hold nezastav~ne' ndivrM Br~do, z n~hot se vidi nejen celi osada, ale n~i obzoru pies -Srednu Goru i osn~eni Ryla Planina a L prouiek htebenfrv Rhodopskych. Na sever se prostiral Uvrf (mahala) Drdgulinec, pry nejstar~i, a na zapad.Mdregkata mahia (tur. tnaras' trh). Mistnost patrn6 od. praddvna, byvala osazena. Na jiinlim konci na~ly se na mi'stC- fetenem Mrjdmor iidsk6 kosti a jak~si stare' mince. Pod~ini vypravuje, te Panagjuri~te nejdfive bylo, rozpty'leno v malfch skupirndch co,koliby" po, horach a te teprve pozd'j'i se ~sebralo"l na jedno, misto, u prostfed, kde se schdzel panagjur 6i vyrotni trh. Ze starych kolib zbyla po okoli rozlidn4i obroc'i'ta nebo paraklisi, jake' se nalezaji i jinde, jmenovit6 pod6l cel6 severni Rhodopy okolo, most a vkt~ich vsi'; je to dasto jen Mti v poli, n~kdy pushM milsto stare'ho kostela, zfidka malA zd~na kaplika, v~e s jm~ny svat'ch. Jedno, kedend Pre'sveta Nede'ija, le~i at blizko, u zj~padniho, iipati Bunaje. Mezi kolibami nejv~t~i seli~te" pr~ bylo,,na Bogosl6vslca p oljdna" WUk pod Bunaji, VHke se spatfuji jeWt hroma'dy (ku'pi'ta) karneni. Turci nazyvaji Panaigjuri~te Otluk-kbii, eves na pastvinO", cot jasn6 svC-ddi o zamtstndni nejstar~ich obyvatelifiv. Mistni povCs'ti kladoi~r zaloteni' Panagjur'i~te do druhe' polovice 15. v~ku, vypravujice, 2e sultan Mohanied IL. po, dobyti Caiihradu pfest~hoval 200 bulharskych domfiv z Jambolu na toto inisto, s urdit'mi podininkami, aby slou2ili co VOjrniC. Pov~st o, tointo pfest~hov~nii sly~el jsem, tak6 v Jambolu. Vojnis'1ci sela, vojnicke' vsi s kfesfansk'm obyvatelstvem bulharsk'mn byly v star6 Mii osmansk6 dosti eetn&. Ba~-bajrakc, hlavni prapor vojnikfiv cel~ho, Plovdivska, die pov~sti b'val v Panagjuri~ti. Jen Panagjuri~te sano, bylo, obdaleno pravy vojnickyrmi, nikoli v~ak okolni male' vsi horsk6. Jini vojnici, o, kterych main v rovine mezi Srednol Gorou a Plovdivem, z ni't'vy~lo revolue~ni rhnuti, kterym v za'ti'1885 provedeno, spojeni Rumelie a Bulharska, v beravne' v Balkdn6 u Kotle, v JambolskU dtyrti Kargonei, ve vsi Vojniku u Jambola, v 1dh i~cu a SmjadovJ u Sumna, ye Vardunu~ u Preslavi, v Bjale na Jantfe, v krajin~l Znepolske' okolo Trnu a. jsem-1i dobte zpraven, i v nfkterych vsi'ch u Lovde a Trnova. 466) Znepol~ti vojnici chodili do Cafihradu na cdfskou,kosidbu'l at do sam~h~o r. 1876. Zda se, 2e k vojni'kd~m ndleiela i nejvLt.i C6st nyn-j~ich Rhodo-pskich a snad i Lovdansk'ch PomAkcifv, dokud se nepoturtili. S prav'mi vojni'ky obydejnC- se matou derbendbiji a harbadliji nebo harbaiji, strA2ci prosmykfiv. "11) 0 vojnicich v Bjale Slavejkov, -Per. Spis. 14, 175. Tak6 vesAftk levo (Aftirksl Uip) v kraji Ruiduok6m m'6la n~jakA -privilegia, ale bli*Aho o to m nevim. Mezi Buihary je roz~1feno i jmdno Vojnik-ov.

Page  252 2 52 252 II 2. Sredna -Gora. Die Hammera ~vojnaklyk' zaveden od sult'na Murada 1. (1361 —1389) na radu Timurtage, jednoho z prvnich beglerbegfiv rumelskych, k snadne-jsimu podrobeni' horsk Ich Bulharciv. Av~ak zAkiad instituce t6 zajist6 neni pifivodu turecke'ho. Jit v~ liich domAcich, u Byzantincifiv, Bulharfiv a Srbiftv -byla thida obyvatelstva, kter~i, podobn6 jako feudalni p~inove6 zatpadni, byla za jistai prava a za potivdini urditych pozemk~ifv zavazdna ke sluib~ vojensk6 anebo ke stfeieni hranic a prosmykiftv. Turci tyto stare' hidy v jistych krajinalch pkispifisobili ku sve poti'eb6. Buihar~.il vojnlici, srbgti horki bojovnici v Hercegovin6 a eleti armatolove' pt~ivod svbIj maji asi ze starych strdiicdv, jakot byli srb~ti krajiu'tnici z~ikonniku cate, St-6pina -anebo byzantin~i hranitiLti v hortdch Bithynie na pomezli seldtuck~m, kteti die sv~dectvi Pachymerova za hlidAni hraddiv a stteieni cest a prosmykifiv byli osvobozeni od dani a opatfeni pozemky. 47) Tutrci prava, takov.1 da~vali nejen osadttm star~imn, nybrt ud~ovanim jejich podporovali i zakia~danli novych vesnic na mistech pustych, kde bylo zapottebi' str.Ai proti zbojnikb~m, jak to Brocquiere (1433) vypravuje o dvou osadalch v Ichtimansku (str. 77) a jak se to pfedstavuje i v pov~stech o zaloteni Panagjuri~te. Z potatku vojnlici konali skute~nou siu~bu vojenskou. Brocquie're zpornina ye svem denniku velik' podet kfestanfijv, kteti, at neradi, byli nuceni slouiiti ve vojscich tureckych, Reky, Makedonce, Albalnce, Srby, Rumuny a take' Bulhary, patrn6 na~e,,vojniky" 2e dety srbskych horalfiv chodily za star~ich dob s Turky do v.Aek, ze 17. stoleti bezpedncs vime o Brd~anech, Drobnjacich, Belopavli'ich a Piperech vnyji Cern' Hole. ~ Ziidmy jsou de-jiny feck3?ch armatolg~v, ozbrojen'cli str6.eciiv prosniykifiv. V ktestansk'ch krajin6.ch severnli Albaiiie podobne' poni~ry trvaji ai po dne~ni den. Jii samo jmt~no vojnik (turecky se vyslovovalo vojnalk) ukazuje, 2e z pot.tku to bylo opravdive' vojenstvi. Dernschwam vidM 1555 vojniky, ozbrojene' pouze kr~itkym kopirn, ktefi od Ni~e taili do Teme~v~iru. Tato kopi jsou asi tototnal s./harbami, zbrani, na kterou se posud pamatuji v derbendiijskych vsich, a o ktere' se tte i v Gundulidov~.Osmanu"l. 491) V osmanskych vojscich 16. a 17. stoleti v~ak tito vojnici nestalli proti neptiteli, nybrt spravovali cesty a mosty, pracovali na zikopech, kosili seno pro jizdu, hlidaii a provazeli oboz atd. Pozd~ji povinnost jejich se obmezila na sluibu v sultinskych konirnalch Catihradsk'ch. Z cel~ho vojenstvi zbyio jen to, 2e pi'ichAzeli rok co rok na jate 4 7) Pachymeres, Michael P'alaiologos; kn. 1, kaip. 4. 4)Listy, vydand od Ljubide v Starinich, dil 10. 48Rarby co krAtki, tlustA kopi"l v Belov6 (po domech tam pr~* n&*kter6 zrezav~id kusy jeit6 maj i) zmiliuje Zachariev, Tatar-Pazard~iiko 54, v Kotli V. D. Stojanov, Per. Slpis. 8tarMi lady, sv. 5 a 6 (1872) 34. Harba v Gundulidoe'~ Ofimanu 18, 74.

Page  253 Vojnici. do Caitihradu' v za'stupu, pfted ni'mt nesli malou korouhev. iAt~ Srb Michail Konstantinovi6' z Ostrovice, kter' 1455-1463 sloutil mezi janicary, pravi, ~e svobodni kfesfan6, teteni,,vojnicia1, vod' prdzdri6 kon~s sultinsk6. Gerlach, kter'.1573 -1578 pobyvAl v Catihrad6, popisuje ka~dorofni ptichod t~chto Bulharfiv do m~sta okolo Velikonoc; vcha'zeli do mn~sta s dudarni a tancem, nade2 b~hem 6tyr m~sictfiv ptisli kon6 sultana a vezi'rdv, 2ali jim je~men a kosili pro n6 seno. (1520-1566) a Selima II. (1566-1574) obsahuje i,kanun" vojnikciv. 50) Instituce byla feudalni'. Vojni'k m~l od stAtu vyk~izant pozemek d~difn', ite~eny i p'o turecku baftina, z n~hot neplatil tidD~ch danii; i u Hammera se dte terminus ~jaschtina"l (sic), ye sborniku turecky9ch za'konfiv od Aristarcha beje ba~tene"'. 51) Nedalval ani harad (daft z hiavy), ani desa'tek z tita, ani desa'tek z ovci at do 100 kusftv. Pracoval-li v~ak ne-jakou zemi krom6 baktinya mel-li vice dobytka, odvjidMl z toho dane, jako kaidy jiny. Vedle toho byl osvobozen ode v~ech,,angariji" (robot). Za to. chpdil na sluibu cdtskou do taibora anebo do koniren sultinskych, a sice pf1~a lada na jednotlivce teprve ka~dy tt'eti rok: Vojnici' m~li i svdho na'delnika, jent slul dieribas'i1)' a bral od nich dAtk z vina, jako2 i rozli~n6 pokuty soudni; v kriminalnich plipadech soudil nad vojnikem sand~akbeg (sprdivce cel& provincie) a jeho, kadi. Vedle pravideinych vojnikiftv byli i nepravidelnif, ktei sice, mcdi tak6 ba~tiny, ale jinak byli za'visli od spahijfiv, lennich panin~v tureck'ch. Prvotn6 stA~i v Mee vojnikd~v zvla'~tni dtiednici, vojnak-begove', kteii se v hierarchii rovnali sand~akbegiftm, majicee volavdi pe'ra na turbanu a prapor s jedni'm koi~skyrm ohonem. 53>) 0 podtu vojni'kiv z tech dob, kdyt instituce byla v pln6 sule, nemdime zpra'v. Gerlach mluvi' o,mnoh'ch tisicich", Ricaut jcp on~kolika rodindich6. Oisla uwaidi hrab6 Marsigli, kter~ v~ak tyt kf'esfany, osvobozen6 od dani a povinn6 spravovat cesty pIted vojskem, a dMat z.Akopy, nazyvA ne vojniky, ale omylem,muselimy", cot je na'zev jednd ti'idy musulmansk6 nepravidelnd p6-~ choty. V~dy pry slou~i'lo 5 z 30. V sand2aku Kyzyld~e (dfie~ni Kyzyl-Agad) bylo jich pry 198 rodin, v sand2aku Cirmenskd 'M. 50O) Hammer, Des osmanischen Reiches Stamatverfassung und Staatsver*-~ waltung dii 1, Wt. 309, 407, 413. '~Bachtdnd, attribute aux voynoughan, dont le syst~me, eat aboll. Aristarchi Bey. Ldgislation ottomanne, Constantinople 1873, I2,167. 52 To slovo v Bulharsku nyni vy~lo z obydeje a ve form6 deribailfa"t znamenA jen,,purkmistra ciksinskd dtvrtil. 53) Hammer op. cit. 2, 246. V 17. stoleti vystupuje Ahmed pasa z' Baz. gradu, fedenk Vojn4k, co velitel Dardanell a kaptidanpaga; padl 1649 v boji LaBenait~any a Sudy na. Kreth. Snad pochizel z vojnikdv ane'bo 'bylpfivodn6 begem jejich. Hammer 32, 297, 341, 363.,

Page  254 254 254 H. 2. Sredna Gora. ktery -i dife Hadzi Chalfy m~l velikf rozsah po Thrakiii, 351 rodin. Ale Mista ta nezdaji se mi b 'ti fiplnA. ) Vojnictvi 6i,,vojnaklyk" trval ye stare'm spdsobu a2 do zru-. teni st~rijvch instituci, do tak zvane'ho,tanzimatu" 1839. Z Panagjuri~te chodili vojni'ci do' Caiihradu k sluib6 u sult~nsk'ch koni i pozd'j'i, jeWt okolo 1860. Bfvalo jich 33 osob v nalrodnim kroji s opainkarmi beze zbran~. Jeden z nich nesi derveny Mtek s pillm~sicem ptiv~izany k ditevci, jako prapor; na. odchodu hr~vali na dudy a shirali penize po kralmech. Pocit t'kolu, jehot jm~no bylo t~m~t na posn~ch skutekn6 slutb6, s nim spojen6, jevil se v humoru vojnikifiv; na. pochodu leckdy na vsich si odva~zali koien6 op~nky (carvtUli) a k.Azali je tertem od hochfiv selskyfch tahati do kola za, provrizky, jako to 6inili agov6 ture~ti, ddvajice od vesnikanilv za, uzdy provi~d~ti sve' skv~le vystrojen6 v~iledn6 oI'e. Die -vypravov~ini Panagjurcilv vojnickAi povinnost byla poutina kurtit'm bas'tinadm, jak se fle ve zpomenut'ch starych z.Akonech tureckych. Tuto ba~tinu d~dil v~dy nejstar~i syn; jakotto carsica zemja nesm~1a se ani dMiti ani prod~vati, pro~ei tyto nivy spolu snAletit'mi k nim povinnostmi zilsta'valy po cehIj pokoleni v rukou jednkch rod-ftv. Kdyt byl,vojnaklyk" zru~en, tyto rodiny byly nuceny koupiti sobC- sve' ba~tiny od,chazny" (stitni pokiadny)Y za penize, aby je ptivedly v osobni drieni. Lennim z~ikladem vojnictvi' se podobalo turecke'mu spahiluku, ale s tim rozdilem, 2e vojnik na. svem pozemku sedM d~didn6, kdetto spahija turecky po~ival sv~ho 16na, jen doiivotn~. Privilegia. Panagjurcciv byla obsatena. v cisafsk~m fermanu se zlatyni podpisem, kter' jim odfial Tatar -Pazardtick' beg Hasan Kavanazoglu na. poditku na~eho stoleti. Pov~sti vypravujii, 2e pited 200 lety Turek v osad~ nesm~l pry ani nocovati. Zaabitin, iiiednik zde sidlici, zdvisly od page Plovdivsk~ho, sm~l pry si ienu pitive'sti z Pazardtika jen ob das na, jeden m~sic, aby pr' v Panagjurigti nerodila. V posledni dob6 do 1876 sedC-l tu turecky maudir (okresnii ndkeLnik), jemut byli pfid~leni dva ktesfankL? vekile (z~stupci), od obyvatelstva na. rok volenii; o bezpednost dbali 3-4 zaptijov6 Turdi a 10 pandurfiv Bulhar~iv. Jako mnoho jinych nehrazenfth osad bulharsklch utrp~lo iPanagjuri~te od Krd~a~ijflv; obyvatele' pr~ tehda, po deset let MUl v kolibAch po lesich. Na cesL6 do Strelte ukazuje se jedno misto eOestiti dol, ~~fastiy dMIl, kam se Panagjurci uchr~inili pi'ed Krdialiji. Panagjurigte tehda. vyp~ileno, prode2 star~ich domnilv v n~m se nenaleza'. Nejstar~i staveni je kostelik sv. Todora. na podnotii Brda, zpustly teprve od 1876. Je to dtverhran velice skrovni~kch rozm~rfiv, z kamene prolo~ene'ho klttdami. Ve st~nmich vlo~eny byly praizdne' hrnce s t0sny~mi, do vnitra, chrAmu obr~cestr. 86, 129. 0 muselimech viz Hammera, Osm. Staatsverf. 1, 209. 2, 235.

Page  255 Ps~nagj urifte.26 265 oymi hrdly, jak6 se -ke zvfgeni' akustiky zazdivaly i pod klenbami. zdpadozemskyeh kostelhiv i do kupoli tureckych niodlitebnic. Na. 2evn~jMi st~n~ ~te se na pravo od vrat konec n~jake'ho napisu 11-) veliklmi literaini, ktere' jsou utvoi'eny zazd~nlim tenk~ch cihel,~ jako na Chreljov6 ndipise z 1335 na stare' vdi Rylske'ho kIa~era.Zrovna vedle t~to ~cwkvice"l vypi'nd se veliky tiilodni chrtm.,ViLvedenie Presvetija Bogorodici" z 1818; ye dlatb6 jeho spathiji, se Mnetn nove'jgi ndhrobky s nalpisy pismem staroslovanskylm. Jin~ velik' kostel sv. Georgia, vystavC-n3 1856-1860, stoji na severozApadni'm konci, vedle Svetogorsk~ho (Athonske'ho),metochu',,a mtd i vU, s kostelem souvislou, ve-c v byzantinsk~m slohu vzacna'. V obou chrdimech spati'uje se pino stop z bojifiv r. 1876, diry od d~lovych kuli a ndst~nne' obrazy svat'ch, zohaven6 gavlemi tureckymi. Turci tehda kostely vydrancovali, pok~ileli a zap.Ui1i. Spa'lili take' v~ecky ~koly, jmenovit6 n~kolikapatrovou hlavni Akolu (z 1848). Zde onde vynikaji mezi zahradnirni. ploty odaz'ene' zdi velikych kamenn'ch domf~v bohat~ich m~faniftv, kter6 druhdy m~stu d~valy p~kn6 vzezifeni. Umysl Turkifiv byl vyp~iliti cele' Panagjuri~te, ale roziehiost domfiv a zahrad pitekazila jejich i'mysl. Ve Akole shoi'ela i knihovna asi 92000 svazkiliv a asi 15 rukopisifiv bulharsk'ch a srbskych, z nicht n~iktere' pochi~zely at.ze 14. v~ku. Zachr.Anilo se jen n~kolik zajirnavfth kusciv, ktere' si 1875 9fastnou nahodou zdej~i krajan prof. Drinov vypiftj&il na Rus. 56) Prav se ~e anajuri~te pited dobou Krd~alijskou Mialo 800 domtfiv; pop Konstantin (1819) jich kMade 600. Pted po-. vsti~nim bylo jich asi 1500. Sdittini lidu od 1. ledna 1885 nalez'lo v Panagjurikti 1774 domy s 8510 obyvateli. Je stfedi~t~m jedne' okolije kraje Tatar-Pazard~ick~ho s 923 vesnicemi a 926.581 obyvateli. Chovdobyka (ielplik) byl prve hlavni'm zam~stn'ini Panagjurciav, ktetii vedli obchod s rohatym dobytkem at do Cafihradu a do BMlehradu. Z lernesel. kvetl rutaf'6ilyk, dMAWn pytldiv zkoziny k vozeni 2ita a ry~e na vorech po Marici k iistil jejmu,ale po otevfeni teleznic fidni plavba piestala a s ni i tento prcirnysl. Okolo 1858 za~alo se pra'covani aby, hrub~ho sukna, ktere' se vyvd~elo do Cafihradu. Silivrie at. StarAi doma'ci indIustrie je M~imi lalek ~ ajakovy'ch; jsou zde i ko~eluzi a.~evci (.papuk~ii), zuiitkujice ko~e ze zdej~ich sttid. Panagjurci jsou lid rdizu jadrn~ho a staroby1~ho s pravou povahou horskou. Mluvi m~ilo a odm~fen6, bez planfch slov,' s rozv~nostii a jakousi hrdosti; ph bliAi'm styku pozni~ jejich uptimnost a take' jej ich vtip. Chrabrost a odvahu svou nejl6pe ukttzali v povst~nii. Pfi torn jsou demokrate', rozdflni od sv'ch 551) Slovo AlONuICTA (8nad jms6no n~jakdho biskupa).. 561) -Jig Aprilov (Ae1HHUIa HoB060JU'. 06pa3oBauiR, 1841,'89) dostal z Pana' gjari~te 10 rukopisfiv, mezi nimi jeden perg. minej prt z 13. v~ku.

Page  256 266 250 I. 2. SrednIL- Gora. souseddy Kopriv~tenciv, kteti' maji povahu spice aristokratickou.,. Jako pravi hor~ti obyvatekM jsou nibotni, jmenoviMt~ enskd pohiavi. I'l) V~tnou mysl jejich ohla~uje temnoba'revny tensky kr03 bez pestrych barev, jinde obvykl'ch: dern' WAe na W~ave, derny ' kabAtec, dernal sukn6, bile' pundochy a ferne' str'evice. Kroni~i. obchodu a p6ke o sta'da mnoho po svkte nechodi a tolik se do. ciziny nest~bhuji jako Kopriv~tenei. Velice Inou k udenii; za me& cesty tii ristni Akoly byly nav~t~vovdiny od 1300 dMi obojiho. pohiavi. Na vy~~M studie chodi nejvice na Rus. Po povstini Pana — gju-ri~te se~lo a zchudnulo, ale pti dal~im rozvoji bulharsk~ho. pridmyslu a stMlem zlep~ovdni cest mA jeWt- budoucnost. Kopriv~tica, druhdi vynikajici bulharska' obec ye Sredn6 Gorte,. le1i do 500 metri~v vy-' e nei Panagjuri~te, a -vedle Bataku a Samo — kova je viObec nejv~~e poloten6 m~sto v Bulharsku (okolo 1060 m.). Na 3 h. cesty neni kolem dokola 2ddn~ch osad. Jedirnd, ov~em netipravrna cesta pro vozy pi'ichdizi od severu die Topolnice. 58) Panagjurci m~li za m~ho putov.Ani silnici od Pazardiika, telegrata okofijsk~ fitad; v Kopriv~tici nebylo nic takov~ho, tak 2e tam trval. takoitka oddifln! sv~t. 619) Jmdno Koprigtica (obyvatel Kopri — Mtenec, Kopri~tenin, Kopri'~tenka, adj. kopri~tenski) die koncovky(-ica) nejspi~e bylo pfivodnC- n~zev iiNW; pochdizi ne bezprostfedn~x od slova kopriva, ale od kopriviste. Poloha je t~sn.A, mezi vysok'mi bezIesymi strftn~ni, kter6 jsou zde onde promichdny sivym kamenim nebo biyinmi pisedn~mi holinami. Ulice zdipadni strany vedouk strm6 do vrchu a ptekratuji men~i potoky na kamennych kle-~ nutYch mostech. I'll) Samia Topolnica v h1tM slabs tee mezi vrbami v Miroke'm pistit~m koryt,6, pt~es ktere' vedou di'ev~n6 mifistky abeztetne' brody. Die teky se m~sto prostird od jihu na sever asi na pI~u hodiny cesty, kde~to ifrka na n~kter'ch mistech je docelanepatrnd. PRt ~alsti se jrnenuje: Ldimbovska mahald, ArnaitU-ma — hald, Srgdna mahald, Toroman-mahald, Bjadlo kadmanje. Domy nejvice jsou dtev~ne', ze si~nych, nadervenalych kMad; nejlep~i stoji v dl.d~njch dvorech a majif v prcitelli prostrannou verandu na. sloup-ech, ku kter6 se vystupuje na schodech. Uvnitl~ jsou velike'pokoje s mnnohi'mi okny. Ukazuji se n~kter6 dornky star~ii, ktere' 57) Mnigstvi se v~ak u nich nedafi. Byl tui Eensjk5 kli~ter, ale n1:ed, 15 lety se roze~eI, pon~vadi obyvatel4 neradi vidgli, z'e dcery jejich tie kalu.. gyerii. Po povotini Walai zde pidsobiti i ameridti methodist&d; oboe proteBtantska MAt asi 60 osob. 561) Po m6 cest,6 vystavkna silnico z Koprivitice pi'es horu Vik na jih, k Plovdivu. Prvni upot1:obeni jeji bylo to, Z'e za revoluco rhumel~kd 1885 povotalci tudy N-ezli zaiat~ho generalniho guverndra Gavril pagu Kristjovide do. Kopriv~tice a tam iej intornovali. ~91) Z Koprivgtice do Ziatico so po~itaji 4 h., do Klisury 3, do TatarPazardiika pf:es StrekM 81A., do Plovdiva 12 h. 60) Mostky ty neqjsou' H1IMi etard. ~G~ov most" mA polu zv~traly bulharsk~% nipis z 1. 18290; obyvatel6 pamatuji, fe sie p'ed. 60-70 loty tudy p1:echizelo na& kT1dt.

Page  257 Koprivitica.25 " Q2 05 7 sc uchrdtnily z doby pied Krdtaliji; dMMv jejich pochtdzi pry ze stromfiv, ka'cenych na t~mie mist,, kde je postaven di~m, nebot pry les jednou sahal at dold k fece. 0 minulosti sv6 viasti Koprivftenci sami tvrdi, te jejich osada je mlad~i net Panagjuri~te, nebot ye stary~ch turecky~ch listinfich se zpomin6d jen co koliby 61i mahaly m~sta Stre1~e; take tzerni jeji je docela Mm&n~ Turecky slove Avrat-alan, tenskAi pastvjina" (alan _-blh. po~jana), jm~no, kter6 n~im piipominal detfI6 Moniini poijani, Momini klisuri, Momini kaleta (div~i pastviny, prosmyky, hrady) na rbznych koncich Bulharska. Vypravuje se, 611) ~e Kopriv-. Mtici zalo~ila pry n'j'akii bohata' boijarka ze vsi Ryly (die jinjch ze Samokova), kterd vyprosila u sultaina v Adrianopoli fermarl, jen2 pry se choval at do Krd~a~ijske' doby. Ale tato povtst asi vznikla z vykladfiv tureck6ho jiue'na v novejsim case, kdyt Kopriv~tica m~a, b~izke' styky s Rylsk~m kl6Aterem. Jinii pov~st tvrdi, 2e jedna ~Ast obyvatelfiv pochdlzi z Male~eva v Makedonii, jina' dokonce z Albanie, od nichM se v m~stU podnes nazyva Arnaut-mahala a studAnka Arnai.'tec. PodAni vypravuje ieWt, 2e Kopriv~tenci chodili s tureckymi vojsky at pod Budin, ale ~e vojniky jako Panagjurci nebyli; nenit u nich ijdnych stop baktin ani chod~ni do Caiihradu k slu~b6 u koni sultdnsk'ch. Pan P. R. Sfavejkov, dobry znatel bulharskych tradici, mi pravil, 2e Koprivkten6 byli, jako Vakarelci a Vasilden6, za star6 spra'vy turecke' harbali~i, strA~ci hor a prosmyktlv proti'loupe~nikfim. Jinak pov~sti KoprivMtencaiv popisuji jejich piedky jako pastyie, kteii v IMt pobyvali na Sredne' Gote, na zimu pak sle'zali do Adrianopoiska, obchod vedouce s vlnou, syrem, ma'slem a oveemi na. turecky,kurbanbajrarn". Mezi Buihary, kteki za Gerlacha pired 300 lety honili ovce do Caiihradu na,,kurban". zajiste' byli jit piedkove' dne~ — nich Kopriv~encfiv a Panagjurcdv. Listiny turecke' s mistrnimi privilegiemi se i v Kopriv~tici nedochovaly, aspoti ve~kere' n6 dopt~va'ni po, nich zf~stalo marno. Posledni ferruan, pravi se, obsahoval mezi jiny~m i to. 2e ves byla zaloiena za suitina Sulejrnana I. (1520-1566), te platila jen poplatek jedn6 d~amiji v Cafihrad~ jako~to vakuf, 2e byla osvobozena od desa'tku a robot, a 2e krom6 tureck~ho oaabitina mdla i kfesfanske' n~dehnik, kteii nosili zv]1A~tni eepice. Krom6 kfesfani&z pkebftali v Kopriv~tici do 1876 i musulmangti Cika'ni, kteM m~Ii tak6 d~amiji, ale za povstAni nejvice pobiti. Za Krd~a~ijskych dob (po 1793) Kopriv~tica se neuchrainila; obyvatele se rozb~hi, osada tfikikrte vypdlena a teprve okolo, 1810 zase obniovena. I potom trp~la rnnoistvim zbojnikdv, Turk~v iArnautfiv, at sultdn Mahmud IL. stdt vice uspoiAdal;' zbytky 61) Viz Mnhiek starce uWitele Chr. Puijakova, a nimA jsom v Koprivitlii jet rozprAv6J, reorpa4-wieico 1Iperne/gyBaume 3a ceno Koflpssugsz, Bubr. KnC'Hamgx 1860, II 262-5, III 9-15. r Jie 4 e k, Cesty po Bulharsku. 1 7

Page  258 258 258 IL 2. -Sredna Gora. mnusultnanskfch loupe~nikCLv zvolna,o6iWtny" od bulharskych misinich hajdukilfv. Okolo, Kopriv~tice vidii se rovnez cetn~i,obro~ikta" po, lukaich a po vr~ich, obydejn~ star6 velik6 kamnenn6 kfi~.e bez kostelika. Jakoito nejstar~i kostel mi ukdtzdno puste' derkovi~te" sv. Arangel na, severozdipadnim okraji na nyne-j'~im hfbitov~-; die jinych bylo tam jen papaz-evi (tur. popifiv dilm), v n~m2 se obyvate]6 sch'zeli na bohoslu2 bu. Teprve 1817 vystav~n v t62e kon~in~ vysoko, niad Tcpolnici velikyV kostel s tifetni ~prestoly" (oltdifi), sv. Jana Kiktitele, ~Uspenie Bogorodici" a sv. archandWwl Michaila a Gabriela. 61) Vnitro, je nizke', ale prostrann6, s tifemi lodmii, s cihelnou dia~bou a di'ev~n~in stropem, podepitenymi kamennymi sloupy. Stav~1i jej,,majstokii bulhar~ti ze Smolska a Mirkova.. PovWs vypravuje, 2e stavba dokon~tna za 11 dni, kdy2 od tureckeho ajana dostali povoleni jen pod vlivemn jistfch zvlditnich ptipadiW. Na oltfiH le2i jedin3? rukopis, kteryjsmvdyerdn Gole, evangelium na papite, bez jusfiv s obojim. jerern a akcenty, psane od dvou rozdilnych ruk pismem na pohied docelii staro2itnim jako, v knihdch 14. v~ku; die poznrniky psal jej,,vo, grad Vraca pri mitropolita Trb~novu kyr. despota Makaria..-. rukoju, brennoju daskal Ra~o" 1. 1644. Je~t~ pi'ed 40 lety in~Ii pr' zde pino rukopisifiv, ale jedna e~st pfi~ila na zrnar za jednoho, pozaru me.tochu vedle kostela a jhi6. rozne~eny od soukroni~ch osob.6,3) Druhy vOtM kostel sv. Nikoly, stav~Dy 1842 od i'eckych mistrcifv z Plovdiva. stoji v ji~rii Utsti m~sta; rok stavby ohla~uj'e napis zvendi pod sttechou, zd~iany? v kanienn6 zdi op~t slo~enimi tenk~ch cfihel. v litery, jako na Rylske' v~i. Krom~ toho byly v Kopriv~tici,,rinetochy" kidti~eriiv Chilandarske'ho i Rylsk~ho; mni~i jejich po~ivali veiik6 vdi~nosti, nebot obyvatei6 se spory svymi chodili lna soud ne k tureck~mu kadijovi. ale k ti~mto starctim. V prvni polovici na~eho stoleti Kopriv~tica vynikia jako, oina ninoh~ch beglikiji~v (str. 104). Kopriv~teDn~t~i,,orbad2iji" (vynikajici' ob~ane') najimali v Caifihrad~ sbiratni,begliku", desjitku z dobytka, v riftznyeh okresich Evropsk~ho Turecka a tim dosdilli znameniteho vlivu i u Ad~dy i u iidu. Bylo to hlavn~ za dob sUltdna Mahrnuda II. i Abdul Med~ida. Beglik~iiyk' trval do 1869, kde v1~jtda zatala dan6 sbirat, samna, bez natjernefiv. Podnes se nalezaji' v Kopriv~tici ~etni starci, kteii podrobn~ znaji v~ecky hory ye Vidinsku, Vratansku, Pirotsku. Sofijsku, Trnsku anebo i v Makedonii a Albanfi. Beglik~iji mivali k pofitdni sta'd ye sv6 slu~b~- n~kdy 62 ) N~ipis nad vraty mut vro~eni die start~ho opiisobu, leto. uiwi. indiktione, m~sice julia den os~my. 613) Mezi ikonami v kostele n~ipadti~ mi by] jeden obraz sv. Jifri, malovan4 od jednoho bulharok~ho ikonopisce 1838 pro mi~fana Petka Doganova, akon~m sluWu die pfirody vyobraze'm, a nmunnim, kter.d pfesahuje, oby~ejn' tyni'cky t~ivopis" ikon. Mali1f ten byl pop Ivand'o z Eleny, kter~ staid obydli M~gfv RazgradM a co vdovec b~val poki~d.mIn za mnnicha.

Page  259 Kopr r~ivcs..2 1 269, do 200 osob, nejvice Koprivgtencciv, a honosili se n~dhernymn od~vem, krasnyrni koni a dobrou zbrani. Kifcstanske obyvratels~vo navid&li, aby se chopilo prayv, telhda novC, ud~1enfth, a stavt.Io kostely; stopy t~to jejich 6innosti nalezi jsern v nejodlehlejMieI mistech za~padniho Bulharska. V dob~ piped vypuknutimn itekobulharske'ho cirkevniho sporu by~vali, i efory, svC-tskymi dozormi,: v klatefich Rylsk~in, Ba~kovsk~m (v Rhodop~i, nyni v rukoul iteckych) a Chilandarskern; na st~ndch clhrdizndv tamnich spatiuji se jests zajimave podobizny Koprivktenskych,kti tord~v" (patronfiv) a ejich mantelek v krojich z let ttic6dt'ch a dtyfi'icitkh. Nejpfedne-j~i z nich byli ~orbad~i Stojan (Caloglu) a Viko (Calykoglu), pak jini z rodfiv Karav~la, Doganov, Cornakov atd.; rodiny ty v~ecky trvaji doposud, ale nejvice se pirenesly do Plovdiva. Beglikdiji pifivedli do Kopriv~tice (1837) i Otce Neofyta. Rylsk~ho, zakladatele noveoj'iho gkolstvi bulharske'ho, kteryr zde u~iteloval Po dv~ l6ta a vychoval nmnoho 2akU'V. Pop Konstantin (1819) kMade Kopriv~tici s 1000 dorny. Pifed valkou ditalo so tu 1150 Ovndil" (uman~elstvi). RurnelskaL prvni statistika z 1879 uvddi 1232 domfiv s 5753 obyvateli; pravideln'jM sditini 1885 stihlo jen 4811 obyva-teld~v (2008 muiskfth, 2803 2enskych, 1205 domatcnosti). Zdanlivy' nepomer t~chto 61'sel VysvRtI'me niieji. Po utvoiteni Vychodni Rumelie Kopriv~tica zprvu: u~inena, sttediskem maI6 okolije se 7 vesnicerni, ale brzo pi'i'po'jena k,,okoliji Ovtechlmsk6', jeji2 centrum je ves Golemo Konare; za. to ji., zfistal zvl1~tni soud. Obyvatel6 neust~ile so st~huji' von a proto innohe' domy stoji prj~zdny. Kopriv~tence najde~ v~ude po v~echi koncich Bulharska., Emigrace tato trv.A ode da'ivna. Nejen v Plovdiv~!, ale iLv Adrianopoli skha~dd se j~dro bulharsk6ho m~tanstva z Kopri~tencidv; oni nezti'dka so honosi, 2e pobulhatili Plovdiv, diive na polo potet~y Nalezne~ je i v Dirnotice, anebo bli~ej'i v Kazanlyku, v Pazard~iku, ye vsich pod ifipati'm Sredne' Gory, v Zlaticku atd.; kdykoli jsem cestoval ve spolednosti zdej~icli lidi, WMdy den Da~li n~jak~ho krajana. Horsk& pifiroda nuti obyvatelstvo, aby vyhleddvalo vy~ivu1.4 (bih. pe'dilba) jirido. Krom6, vfrobkidv, plynouclich z chovu dobytka, t6nmi' v~ecko ostatni se ptind~i do Kopriv~tice odjinhud, z thrdick nii~iny, z Gjopsy, ze Ziaticka, 2ito, vino atd. Samo sthovave' pastytstvi nutkalo Kopriy~tence, aby dasem pob'vali krom6 viasti, v Adrianopolsku nebo okolo Catihradu. Krom~h toho je k cestovdnui pobizela vyroba. aby; ~abad2"iji s ~aty z mjlstnii aby, ~ajaku a gajtanaiv chodili a chodi jeRCt. krejdovat po Anatolii, do Brussy Srnyrnv, Angory, anebo po feck'ch ostrovech, na Lemnos, Thasos, Chios, Ikarii atd. Miekati z Koprivktice vedou. dobr6 obchiody v egyptsk,6 Alexandrii (asi 30 cisob. pod ruskou. ochranou), ba n~ktefi zdej~i lid zaAli co obchodnici se zb'rani. a2 do Abysinie, af nemluvim o blizkych krajin~ch, 'o Catihradun. 17*

Page  260 11. 3. Gjopsa. Makedonii, Srbsku a Rumunsku. Nejvice odch~izeji na zirniu, proper Kopriv~tica okolo nove'ho roku za. nepifiturnn-sti ~etnjch mutskych t~rntf se stt~vd,,2ensko selo". To se zra6 i v onorm poslednirri rumelsk~m sti(~ni Hiu, ktere' bylo velini sptiivne- pro-. vedeno zrovna 1. ledna, kde~to do prvniho sMitni pojati v~ichni,. plitornii i neptitonmni. Na ji~nim konci m~sa. le~i kamneny, etenen& Sopolovi-te kaimibnje, ~ubredene' karneny"; a2 tam teny a pkibuzni vyprovaizeji odchazejici mu~e a tam se s nirni louti. A kdy2 se niu~stvo zase sejde, mohou si vymeniovati zku~enosti o nemnai& tasti svkta, podobn6 jako v kantonu Tessinske'm a jinych dastech Sv~carska, kde horska pfiroda rovn~2 nuti lidi hiedat vyd~lek mnoholetym pobytem v cizin~. Za me' n~v~tvy vyprAvky vespolefnosti Kopriv~tencciv easto se todily o nejodlehlej~lich zAkoutich v'chodu; jeden popisoval Snnu v Jemnenu, druhy deltu Nilskou, ti'eti vnitro, Mak6 Asie. Kopriv~tian6 jsou, lid dobrosrde~n', otevfen6 mysli, pohyblivy, vesely a vymluvny, s jakousi 2ilou poetickou. Vlliv beglikeijstva zanechal u nich touhu po, zevne-j~im lesku; mezi zdej~i'ni krajany najde~ i fipln6 gentlemany, kteii miuvi anglicky, fran-. couzsky nebo itaisky a chovaji se die nejlep~iho mravu zApadozemskeho. Chozenim po sv~tC osvoj'Uj'I Si rychie rozmanit6 jazyky, a mnnozi miuvi dobte novoi'ecky, turecky a arabsky. Naproti toinu dr~i se u -nich mnoho- starobyh~ho; ku pt. za rn6 cesty z2rdne' hodiny `nermly eas,,alla franca", nybr2 jen die turecke'ho spiftsobu, kde se po~iaji hodiny od slunce z~padu. St~hovave' hospod6Akstvi a silna' emigrace povede jen k st~le'mu klesalnii jejich horsk6 viasti, ad nepovznese-li se m~sto jejich opkt die ~vy'car-. sk~ho ptikladu rozmanitym prt~myslem. a letnim pobytem obyvatelfW velik'ch most z parn6 ni'ziny. 3. Gjopsa. Z Koprivitice pl'es Klisuru, Sopot a Karlovo do Kalofera. BulharskA pridmyslov~i mhsta pod Balkinem. G~jopsa, dolina Ieky Stremny. Gjumruk~al, nejvy~gi vrchol Balkainu &i Stard Planiny. Teplice KarlovskU, flisarskd a Krast'viskd. Ze Sredn6 Gory vypravili jsme se do krajiny Gjopsy. Prvniho dne (26. tervence) ptirazili jsme z Kopriv~tice do Kariova. Jedese nejprve sm~rem. severovychodnim pftes rozvodi' mezi itekarnfi Topoinici a Stremon do m~-steka Klisury, 3 h. od Kopriv~tice.. HorskaL jizdeek.A stezka vine se pi'es vysok6 palouky, ze kitery~ch ge spathiji v znafn6 blizkosti strm6 sLr~n6 Stare' Planiny s Ve~enem, a dAleji na pravo dno Gjopsy. Z pastvin zde onde vynikaji' nizkAi. skaliska. Na jednom z nich, podoby zvIAWL malebn6, nalezd -se. Obro~i te sveti Ilija, ki'i s aj'azmou (&I~'alta, svatAr studdinka)..

Page  261 Kilsura.26 261 Na rozvodi, 3/14hod. od Kopriv~tice, na mistech fedentch R4dvni.Jjal;a Be"Ii kdmik (14192 in.), stoji zase trosky turecke'ho ~be~kem6"; str~nice ty jsou nyni pusty, ale bezpe~nost za nove' spra'vy vAude je neskonale MMt~, ne~ii za dob, kdyt v t~chto tvrzkagch stalvaly posi~dky. Stezku provi~zeji vysoke' kolv,- aby pocestni za mihy a snC-hu nezbloudili. P41I hodiny doleji pr~ti se na kraji stinn6ho lesa prastarfch bukd~v vedle cesty sarn& Vladi~ina Jes'ma' (biskupova studanka). Odsud nastdva narnalhav6 sestupova'nii po skal~ch, obrostly~ch vysokym jaloveem. Pies strr-ninu Osikov ri~t prijde se do tCsn6 rokliny D1lge' reky, kterjL se prameni pod fedenym rozvodim, na'leiejic jii ke Strem6. ') Klisuira le~i v iizke dofin~ mezi obrovskymi srdzy Stard 9Planiny 2) a lesnatynmi svahv Sredn6 Gory, na v~chodnim konci prosmyku Koonice, u silnice ze Ziaticka do Karlova, na mists kryt~m pied v~try (do 800 in.). Zapach vyli-sovanych- rftii, nahroinad~nych pied osadou, ohla~uje zase rb~ovy prdmiysl, ale osada sama ntis piekvapuje co spousta zhicenin. Ze v~ech inist, zni~enj*ch za Srednogorsk~ho povstdni. krom6 Bataku ~idn6 ne6ini takovy dojern jako Klisura. Na kaidy krok se poznava, te to byla jednou kr&dsna', majetna osada s intelligentnimi obyvateli; nyni se mezi ssutinami spatfuji toliko prozatimni nizk6 a slabd chatrde. Pied 1876 bylo tu 7-890 dornifiv (die jinych 438 nebo 500,v~ndil" ~irnan~elstv), v~e bulharskych, at na n~kolik mnusulmansk~ch Cikainfrv. Za povstaniu udefil na Klisuru Tosun bej, tureck~ velmo2 z Karlova, v dele ba~ibozukd~v svolanych z okoLi Klisurci se ztra~tou 9230 osob po marn~in boji ustoupili do Ko,. priv~tice. Turci prazdnou osadu vydrancovali a vypallili i s ob~ina kostely; mezi jinym lupein odvezli n~kolik set kotlcv k pfiiprav?, r-6oveho oleje. ObyvateI6 velmi zvolna se vraceli, ba innozi se do rodi~te ani nievrkiili, ale rozsadili se v tureckfch vsich Gjopsy, od Turkdiv po rusks vdIce opus't~nych. Nyni se v Klisuie nalezat toliko 1550 obyvatehlv &i 414 rodin v 369 chaloupkaceh. Piijeli jsme ye velikU spolednosti, nebot pi&~tel6 z Kopriv~tice ni~s doprovodili at sem, piipraviv~e po cestO i lesni obCd, iia Vladi~in~- ~emi Klisurci uvitali kavalka'du hosti s neli~enori '~radosti. Zavedli na's do doinu jednoho muz'e, ktery~ pied pohromou byl piednirn bohAdem ye sv'6 osad6. Nyne-j'i jeho obydli se skIA~dd z nizou&k6 chy'ie, obsahuji'ci jeden pokoj s pfedsini, a z otevr'ene' stii'~ky, pod Dii byly postaveny kotle na rdiiovy olej. 'Uctili nas krasn~mi vi~n~mi, inedem -a n~irodniin jidlem, ktere' slove tt$manik, velik)?ni to. derstv6 pedenym kolAtdein' z inouky a sfra na kula t6m plechu. Mezi ssutinami a nynkj~imi chudobn~nmi chiAloupkarni bela se jedna nova pevna budova: prvni stairba, kterou ') Stremnu tvoft Dhiga rekad, Kameniclica, Belteitica (od Bogdanu) a Zli D,1od Velena. 2) Dva vrchy Stard Planiny nad Klijurou 8lovou Ostrica a Oar~insa.

Page  262 262 262 IL 3. Gjoptia. Kliurc pdnili e polabyla Akola. Uk~tzali nmn i jednu cdrska k4'S'ta, chatrd s mistem. pro osm. sedicich osob, sotva 11I/2 metru 'Vysokou; takovych to chytek dala zde tureckd vAdda pro zbbdovan6 obyvatelstvo postaviti asi sto, ov~em teprve po cest6 evropskych kommissi k vy~eti'enif,massakriftv", ale v0tinou se de~tm,,a v~trem, rychie rozsypaly. Jeden mistni majstor ukAzal ntim ve -sv6 chaloupce vyvi~vy na obili, kter6 vyborn.6 napodobuje die strojfiv zdipadozemsk'ch a do dalek~ho okoli rozprodAvd. Obyvatee16 si st~2ovali, te byli zkrAceni i novou hranici. Pastviny j'ejich sahaly prO pkes hteben Teteveniskeho Balki~nu na sever, ale do tM esti, kterA ptipadla ku kniiectvi, je pry? nyni nepouke'ji. Podobn6 stesky sly~eJ jsem, i v Kaloferu. Kfi~ov.Ani novych politickych hranic s mezemi obci vidbec vcdlo ku mnoh~mu bezpr~ivi, o n~m2 se cestovatel pod~l branic rurnelsko-bulharsk'ch -i bulharsko-srbsk~ch mohi do syta nasly~eti. 0 minulosti Klisury vypravuje pov~sf, 2e ves pted dobou Krd~alijskou stala rico vy~e v same'm prosmyku Koznici. Tureck6 jni~no jeji Prasadifn Dervhnd, ktere' nikdo neumi vysv~tliti, kryje v sob~ ne'jaky star~i nAzev. Na ziipad v same'm prosinyku a na vychod ke Gjopse stoji opodil. na osamMl'ch ku~,elech na'padne'lio tvaru, pod nimni2 se nalezaji i 2elezne' sttely, dvO hradiska, stare' strd~e na cest6 z Gjopsy do Zlalice. Pop Konstantirn 1819 kiade osadu tu pod bulharsk'm i tureck'm jiminem jejirn, s obyvateli pastyki a 500 domy. -1) Z Ulsury do Karlova je 6 h. cesty. Za osadou mine se hiuboka prorva Balkdinske' bystfiny Z16ho Dolu. Pied krAtk'm easem v Koznick~m prosmyku zavra2d&n jeden kupec, jedouci' ze Sofie do Karlova, ale lupiei u Klsury chyceni, mezi nimi jak'si pobuda Gjaur-Ilija, ktery' n~kolikrAte byl i kiesfanemn i musulnmanem. Tato udalost byla za na~i cesty ptedmktem hovoru v cele' krajin6; ukazovali r1am misto, kde jeden z vrahifiv usko~i1 eskort~ a zahil se skokem, do Zle'ho Dolu. Silnice je pfihodnAL i pro vozy. Jednu hodinu sle'zA se v t~sne' dolin6 mezi ob~ma pa'smy, Starou Planinou aSredhou Gorou, okolo ohromn'ch spoust kamemfiv, skulenych.z vy~in BalkAnskych, pod~l luk a rfr~ov'ch sadd~v. NApadn6 jsou detne' divn6 pravideln, jako vodou obmyte' ku~elovit6 chiumy u same~ cesty. Konetn~ vstoupimne do rovniho pole., Dolina mezi BalkAnem Trojanskymn, Sopotskym, Karlovsky~m z jedn6 strany a vyb~tky.Bogdanu i Starozagorske' Sredne' Gory di Karad~a-dagu z druhe' slove bulharsky Gjo'psa, Gj'pca. I v stare'm tureck~m. rozd~1eni se -nazyvala na/4ja Gjopsa. Jme'na toho se u~ivAL n~kdy take pro i'eku, *kterd sbird vody t~to doliny a se v1~vd do Marice nedaleko pod Plovdivem, av~ak vlastni jme'no te' teky je Strema di Strjadnia; 3) Z Klisury pochiizeji bulharsky shi~tnik M. D. Balabanov a o literatura buiharekou zasloutilt kn~hkupec Chr. G. Danov.

Page  263 Gjopma (StremskA okolija).23 "063 tot antick' Syrmus, Sermius u Plinia. a v 2ivotopise sv. Alexandra Driziparsk~ho. Typem svym. Gjopsa. upominAL na vy~~i pole Zlaticke', av~ak je teplejgif; za. to ji pfivab nii.i WUet doliny Tulovskd u Kazanlyka. jeWt schalzif (str. 146). Obzor Gjopsy ze v~ech stran je zavien; i misto, kde fteka.vvchd.zi ven do roviny Plovdivske', je zda'nliv6 zahrazeno a poznAv.A se jen z bli'zka. Stara Planina -se na viychod od mohutndho Ve~ena nad prameny Bi'l6ho Osmu pon~kud spou~tf k Trojansk~mu piechodu, ale pak se zase rychie vyvy~uje; tam vystupuje z litebene vysokli Ambarica (2~134 in.) a ostrovrch~i, ohromn~mu zubu draveimnu podobn.i Dobrila nad Sopotem. 4) D~ie na. vychod ke Karlovu htebenu stdle ptibyvdi v'~ky. Nahole se zelenaji ~ire' pastviny s vla~skymi chatami a sAddy; v roklinitch zde onde se kryje les jedli a borovic, ale dolej~i strdin6 jsou mezi pusty'n~erym, kamenim, rozrytym od vodoteti, jen slabs ozdobeny nizkyrnii ktovinam~i. Piiemne-ji ne~Ii strma' a nejvice hold Stara' Planina. vypadd i zde prote-j~i lesnatiL Sredna Gora s Bogdanem, jakot i p-okradovdni jeji, teninozelen6 vrchy Karadta-dagu na. jihovychod6. V kotlin6, same' rnpadny jsou osamnWd chlunmy t6atal-tepr', kter6 jako ostrov vynikaji na. jih od Karlova. fteka Strjama, PO. dobn~- jako Topolnica v Zlaticku a Tundta v Kazanlycku, ptidr~uje se ji~niho, Srednogorsk~ho pokrajii kotliny. Dno Gjopsy v nikterych MAstech, hiavn6 na. zdpadnim a na vychodnim konci, je ifirodne' a take' pitekralsn~ zpracovane, ale uprostted, ku pt. na jihozdpad od Sopotu, prostiraji se MirA inista karnenitd, nevzd6 -land, dubovym chrastim porostid, pinAL valounfiv skulenych z BalkAnu. Z hor spl'v.A mno~stvi potokifiv. N~kerd, jako Sopotnica, maji koryta, 6-8 metridv hlubokd a 30-35 m. ~irok.A, se strrnymi btehy a s dnern pln~m. hrube'ho kameni, ale v W6t by~vaji docela suchA. Pod~l. cest buji vysok6 ki'ovi, trnky, ostruz'iny (kipina), gipky atd. Vzdlana' pifida deli se na vinice, sady rdiovd, pole a lka; krom~- toho easte-ji se pr'oji~di skrze Midk hAje staryc vi~ni, otechifiv a dubifiv. Kdo pfichaiizi od severu, podivi se mnotstvi velikych ielv, se siln6 vypouklymr 9titem, tern~l a b~1oilutcS kostkovanym, asi dvou pidi zd&~li (Testudo graeca, blh. kostenu'rka), ktei;6 na sever od. Balkalnu tiddeji se naskytuji, av~ak v Thrakii jsou zjev docela obytejny.' Obyvatelstvo v dolin~ bylo, do ned6.vna nejvice tureck6, ale nyni se nArodopisn6 sloteni jeho m 6ni odchodem Turkdv a rozsidlenirn Bulhariiv ('Klisurcciv, Koprivgtencd~v a j.). Vesnice jsou rozpty'leny po dn~ i na podhohi. Vyraziv~e do pole, nejprve spatfinie na levo smi~en6 Lachmanldire (tak vyslov'uji Bulhafi tur'. Bachmanlar), skryte' v kra'sny'chi sadech ovocnfch. Potkivarne 4) Oba tyto vrcholy p&kn popsal bulharekt bAsnik Ivan Vazov, rodilt ze Sopotu, v 61inku: %.Jeden kout Starts Planiny" (Plovdivski,Nauka"lM. zvl. otisk v Plovdiv 1883, 21 str.).

Page  264 264 264 II. 3. Gjopsa. detn6e Turky na volovskfch 2ebr-inovych vozech a Turkvn~ s dernymi z~ivoji; hyli prdiv6 zam~strnini tetvou. DAlej zjevuje -se v pravo pod Srednou Gorou. rovnez smi~eni yes SIatina. Naproti v levo otvirA se zajiimavv rozhled do BalkAnu.; zditeze.m jednoho horsk~ho potoka, spati'ujil se uvnitt tfi htbety za. sebou., jeden vy~~i net druhy'; j'sou to jen ohrady hornich bassiniW t~te bystfiny ai k nejvy~~itnu htfebenu. Na pravo od te'to A~iiny leti pod horami tureckai yes Tekkei (blh. Tekcia). Od ni vystupuje velikou znatelnou oklikou cesta ptes Trojansk~ Balkdn, kterd na druh6 stran~ sk~zd do rnistedka Trojanu sm~rem k Lovd. Ruska mapa udavd vy~ku hoinolovite'ho nAvr~i vedle nejvy~~iho sedla na 1652 metrciv. Staroslavna tato, od Rtimantiv upravena silnice je nyni' zapadlA a obchod tudy ma rozmery nepatrne. 5) Daleji isme projeli skrze smi~enou yes Karasarig a pak skrze vice tureck6 lqdnovo, v nemz se nalezala rumelskti celnice proti prosmyku. Trojansk~mu, uinist~nA v jedn6 selske' chatrdi. UMice t~cho tueckch vsi jsou z 6Lsti dld2d~ny. Mezi ob~ma prostiraji se vefik6 hi'bitovy turecke', s mnohymi sty hrub~i otesanych stojatkch desk kamennych; schvdln~ jsem popojel k nim, ale ne-videl j'sem na nich nikde nic psan~ho. Zde onde zj'evuji se zase -vysok6 mohyly. NAsleduje osmanskaL yes Achi'jevo s jakyms polorozkotanym diflikem. NMkolik minut ddleji stoji na lev6 stran.6 cesty samd osam~ly star* dub, vedle n~sho hladky si~ny sloup, snad starov~iky, bez ndpisu a okolo obou karnennA zidka do. ~tverhranu; to pry je tiilbe (brob) n-j'ak~ho turecke'ho sv~te, ktery phi dobyti Bulharska zahynul v boji proti gjaurd1m blizk~ho hradu Sopotsk6ho. Zidstaviv~e m~steko Sopot opoddl v levo, jell jsme ye ve~ernich hodinalch ptimo do Karlova. Po strandch such6ho koryta Sopotnice stoji tf' vysoke' mohyly na zdpadnirn. jedna na vy~chodnimn bfehu. Mraky nad Balkdnem a WUk dusno poblizely nas ke sp~chu. NdhIe se setin~lo i spustil stra~n~ horsky pfival. Na chvili jsme hiedali fitoMiOt pod obrovskym of'echem nad strm~mi btehy jednoho Miroke'ho such~ho koryta, kter6 se mtikem zapltiovalo. Sv~tla, vyv~~enA na gallerlich minar~tiiv Karlovskych za pI'itinou. ramazanu, byla na~im mnajdkemn. Kone~ne, j'sme vy-. btedli z vificich bli~tivych potokciv a vjeli na dlatbu m~stskou. Han, ve ktere'm jsme se ubytovali, nds zklamal; veteteli jsrne z vlastnich za'sob a m~Ii vedle su~eni svych v~ci dosti pralce sucpAvdnizn Men Ich roztlutenfch oken na~eho cihiami dlAWdn6ho pokoje, v jehot ztrouchniv~l3?ch st~nAch'tikali a vrtali Memri brouci. Kiokot'ni vod oz fvalo se celou noc a udrtovalo nds v domn~ni, 2e d~f nikterak neptestAvtd: rAno za slunnelho jitra 5) L. 1883 8krze kuileci celnici v Trojanu dovezeno zboz'i za 67.227, wyvezeno zi '293 497 franktIv.

Page  265 Karlovo.25 26.6 se %myl ten k naMi radosti vysv,6tli1, po v~ech uliclich WUti tekou pikirozene' rudeje Balkinsk6! Kdrlovo (obyvatel K~rlovec, adj. k~irlovski) WeI' pod samou Starou Planinou. Jm~no pochazi pr' od tureck~ho kar, sni'h (karly ova, sn~tnd pole). M~sto na tomto mist- je pifivodu novej'~iho. Jit Grigorovid (1845) Lu sly~el, 2e osada pdvodn6 se jmenovala Sus'ica, a i mne- vypravovano, ze v zanikldm nyni pomenni'ku kla'tera Kalofersk~ho se detlo,selo Su~icau; ledelo pry na vychodni stran~ nvn~ijiho Karlova v dne~ni'ch vinicich m~stsk'ch. Tak6 Kariitz sly~el, ie Kairlovo je nove' m~sto, sotva pry sto let star6; nejstar~i letopodet, Iktery jsem tu zhle'dl, byl rok 1775 na jedn6 dem6 Poloha je velice pkiv~tiva, s -kr~isn'mi zahradami, vinicerni a sady rl1~ovymni. Ulice, na nich2 si malinkAL Turdata hraji s bhilem a hnojern pode'l rychlotoky~ch potadkfv, maji riz nejvice mohamedansky; mnohe6 jsou pifeklenuty re'vami (asma), je~to se pnou na latich od domu k domu. Je zde sedm d~amiji, nevim jak~ho sitfi. Oba velike' kostely j'sou nove, z 1841 a 1851. Za Krd~alijske' doby m~sto bylo obehnaino zdi' a dobite se uha'jilo. Pop Konstantirn (1819) pravi, 2e xoo'ffolt; Kdq4oflov tehda mnila do 1000 domitv, z nich2 jedna 6tvrtina byla ktestanskd, ti'i dvrtiny tureck6, i zpomini rci~ove sady, v~robu stfelne'ho prachu MadhIni aby (7yo6v'() od ien. Piked v.Alkou m~lo pry 1200 domf~v bulharsky'ch a 300 tureck'ch. 6) Za vdilky 1877 Karlovo sti~eno stra~nou katastrofou. Po prvnim p1fechodu Gurkov6 koz6.ci obsadi.1i Karlovo, ale kdy2 po bitvj~ch u obou Zagor zase rychle ustoupili, Turci vrazili do m~sta a beze soudu zv6~eli nejvC3t~i dast dorostle'ho bulharsk6ho obyvatelstva, 813 mu~iftv; ptali se jen: JidM jsi Rusy?" V kostele sv. Nikoly vykrou~ili odi svatych nad olta'rern a obr~itili chri~m v kasdrnu ba~ibozukitiv. M~sto samo v~ak nevypailili. Posud je zde do 700 vdov. Die posledni ruinelske' statistiky Karlovo WitA 7545 obyvatelilv (mezi nimi 1609 Turkilv). Krom6 rd~oveho oleje hl~avni vyrobek jsou derne' a modre' pr~inky (gaijtani). PI'ize (pr~hda) k nim vyra'bi' se domacif praci Po domech; ve~er j'sre vid~li na. nalm~sti u telegrafni stanice trh na pi'izi, kde se schdzely kiesfanky i Turkyn~ se sv'mi vyrobky. Z mistniho derndho Aina vyra'bi se nyni i jake'si ~umivd bulharskU ~~ampatiske"' nebo ~vino d' Asti". Stadra re/cd', hlavni z mistnich potokiitv, tvoii flrt hodiny iiad m~stcni v t~sn6 skalne' rokli Balk~insk6 malj vodopaid (blh. sicok, tur. sucvuru'm). S veliklm hiukem skate asi osm metridv hluboko do uizke' propadliny mezi hladkymni granitov'mi skalami a hilou p~nou svou pokrftA ohromn6 b~1av6 balvany, svalen6 ze strdAni Balka'nskych. Za na~li cesty vodopa'd byl jen asi metr ~iroky; za velik6 vody nab*va' zajiste6 rozm~reiv daleko v~t~ich. * ) Z Karlova poehaizi rodina Gelovdv, z novjil politiek4 historie Bull. harska i Rumelic zntiznii, bulharsk~ zipipsnik o svobd Vai Lvki (t 1873) a I.

Page  266 266 II. 3. Gjopsa. Pod nim naleza se kulaty bassin tich6, krasne zelene vody, s btehy jako umele hlazenlmi; n6kolik bulharskjch hogikfiv hazelo do neho male' abky. Reka i doleji, okolo lady mal.ch mljncfv, je pina obrovskych kamenlv, zhora pfivle6enych, ktere ve stinu silnych starych ofechflv poskytuji pekny sedanek, ac nechceme-li vylezti na strane do riZovych poli a teiti se vyhlidkou odtud po Gjopse. Jen 4 kilometry na zapad od Karlova lezi rovnez pod Balkanem druhe mestecko Sopot (obyvatel Sopotn6nec, Sopotnjanka, adj. sopotnenski). Vyznam toho jmena v teto krajine je zapomenut; avsak v Podunaji s6pot podnes znamena drevenou rouru vodni anebo mlynsky nahon. I staroslovansk6 sopoti znaiilo umelou vodotec (~coiyv, canalis die Miklosice). ) Turecke jneno Akce klisc (blh. Bjala cirkva) vztahuje se vlastne k starobylemu kosteliku sv. Bogorodice na vrsku nad osadou, odkudz se otvira pekny rozhled po kotline, na lesnaty Bogdan a pres nizkou Srednu Goru i na daleke hrebeny Rhodopy. Kostelik byl napolo v zemi; 1833 jej piestavli, ale 1877 zpustl i se sousedni Skolou a s celou osadou. Turci za ndalosti Karlovskych vypalili Sopot, ale obyvatele utekli v cas na Balkan a zachranili se do zahoii, obsazeneho od Rusfiv. Za dob casto zpomenuteho popa Konstaltina mel.Znoz7 i4 Axr4cxrxE 500 domfiv. Ttz pise, 2e zde byly sklarny, ktere vyrabely nadoby sklenene, ponekud pry nacernale a nedosti prfizrane. 8) Potazoval jsem se po tomto sklarstvi a bylo mi re6eno, 2e tento prfmysl zde trval od pradavnych easfiv, ale ze se obmezoval na pouhl pletapeni sttepiv skelnych, snasenych odjinud. Nyni se jim v teto krajin6 zab'va jen jeden Turek,Anadolija" (Maloasiat) v Karlove, ale ten prv pracuje ve sve peci jen na jare, dokud nenastalo velik6 parno. Za to trv. jedna sklarna doposud v Kazanlyku; pracuje jen 20 dni do roka, btee material z rozbitych skel, priviaenjch z Adrianopole, Slivna, Stare Zagory, Gabrova a Trnova a vyrabi rocne asi 5-6000 prostych lahvic (siseta), nejvice na rfilovv olej. 9) V Sopotu se prve take tiskly kvetiny na satky a vfibec na latkv bavlnene, a sice dtevenymi deskami pomoci lisfAv (pecdtaneje Airpi, basmi), ale pri velik6 konkurrenci zbozi cizozemsk6ho se prace nevyplacela. Posud se zde vyrabeji prymky, sukna a rfiovy olej. O prfmyslove podnikavosti svedci novy jednoduchy stav tkalcovsky. vymysleny od samouka mistra Nenca, k nemut mne Sopotnenci nemeskali zavesti. 7) Srovn. ve stfedovek6m Srbsku mistni jmena Sopot, Sopotbc, Sopote, Sopodani. V &echach Sopoty n Poln6, Sopotnice u PotAtejna. 8) 'Evrcavva Eta xai VlEXoVyelau aaaxEvaovcat 8LacpoQa oyyE~t vcilvca, PJl-ava oLsOg LXQvOv, xaL ovZ OVTcO 6Lawpavrj, Sg 6 x2qvVTa;rlo. Konstantin, EyZ~ELQio8i,, ei qz!s inaaiaZlg Oktlnnovojo'rog str. 37. 9) Iliev, CTtpo-3aropcIcnf oKpmrrs str. 97.

Page  267 Sopot. Hrad Kopsis.26 267 Sopot md~ nyni 3775 obyvatehfiv, v~e Bulharfiv. Za. stardich dob blvali zde: i Turci s d~amiji a hdzni svou, ale ji2 pt'ed 150 lety vymkeli. Nyni po valee tu vystav~n nov~ kostel, v nsmt "tenska' crkva' jde nahoite jako gallerie koleni dokola, cot jsen) v'id~l. jen jes-t: v Kystendilu. Je zde i mali 2ensk I kli~ter. Na s'everoz~pad od Sopotu, asi 1'/4 h. daleko, stoji na ostrohranne'm skaln~m. v~stupku Balk~insk~m mAlo ptistupny, ale zdaleka viditeln' star3? hrad. Nestatil, jsem. zajiti at k -n~mu; je pr~ to mnaly podlouhly fl-verhran z netesane'ho kamene, maltou spoje110 s polozbofeny'mi st~nami a veliklmi d~rami v nich. Pod nuini na uIipati BalkAnu leti kl.A~ter sv. Spas, nyni' obnoveny. Za v.Aky shokel. se v~emi svy'ml pam~itkarni; Grigorovid v n~m vid'l "nuekolik novych rukopist~v", a zdej~i lid6 mi tvrdili, 2e v nich byly zajimave' z~pisy z doby tureck6. Rovn6 pole inezi Sopotem, a Karlovem, je nyni' hezstimnnA pustA krajina. Nad ni mi ukazov~no na str.Ani Balkdnske' jedno misto, kde se ned~ivno zem~ sesula a zpfevracela, pri dem2 na jevo pki'ily vefik6 tam zakopan6 hrnten6 na'doby (kjupovi). Dole v poli mezi ob~ma m~sty pozorn6 oko hned poznA ndtpadn6 ia(ly kameni a zjevn6 osnovy budov. Pov~sf vypravuje, te tu st.Alo jediiou velik6 m~sto. Turci dok]hidaji, 2e se naz~valo Uzun-s'ehir (dlouhu6 m~sto) a 2e v n~tn bylo jednou stitedisko Gjopsy. VWc je pro historickty zem6,pis t~clito krajin dd~le2itA. Osada letela na dl d~nych cestach, jejich2 stopy jsou v t~to krajin6 ye dvou sni~rech patrny. Skrze Gjopsu Mla fimska' silnice z Plovdiva. k Dunaji. Prob~hnuv~i polem. thr~ckym stihia k dne~ni'mu Hisaru, pfekradovala nizke' chlumy Sredne' Gory v'chodnC- od Bogdanu, s'la okolo jednoho star~ho ~gradi~te" u vsi Karasarly ke star~mu,kal(' u Tekk, vystupovala ke ttetii zi'icenin6 hradni na vrchu, 'Trojansk~ho pfechodu a shlzala na druhe' stran6 do Lovde. Tarn se rozch~izely v~tve jeji' na tLi strany, na, sever k Dunaji do Oescu (na iisti Iskru) a do Novae (S~iktova), a na vychod do stare' Nikopole u Trnova.-'0) Od t6to hlavni drAhy odbodovala u -Tekk& druha dl~d~ndi cesta, ktera' ~Ia pod saniym jitnim uIpatim Star& Planiny do Kazan'lycka a die min~ni fidu dosahovala at do Stare' Zagory. Jeden kus t~to dla~by vidi se 10 minut na zapad od Karlova zrovna vedle stop onoho,,Uzun-~ehiru"; je asi 3-4 kroky ~iroky, s ma1ym, kamenn'm obloukem, pies jednu bystfinu. Na,Uzun-~ehiru" le~el nepochybn~ bu 'harsky brad Kopsis, zponmenuty u Byzantincd~v 14. stoleti. u Pachymera a Kantakuzena 11) Podhorska' krajina od Slivna at kamsi do pokitii ToiO) Hra~d u Tekk6 je nepochybn6 fimsk6 Sub Radice. kastell na vrcholku pak Monite Emno; obU tyto stanice se zpominaji na Tab. Peuting. Srov. Archaeol. epigr. Mitth. X 100 a Heerstrasse von. Beigrad nach Constantinopel 157. "1) K6,ipcg, -Fcog (no X6ipce, -uxg); buihareky snad Koncnm.

Page  268 268 268 IL. 3. Gjopsa. polnice se sttediskem v Kopsi byla otdinou a jeden tas i sidlem bulharske'ho despoty Vojsila. Bylo to za dob, kde tfi bratti z domdiciho rodui boljarsk6ho s jrndny slovanskymi, cuit Smilec., sevastokrator Radoslav a despot Vojsil, vedli tuhe' boje s Terterovci, velmoti pifivodu kurnanske'ho, ktei' po tfi pokoleni statedn~ se drieli na cdfsk6m trdin6 Trnovsk6m. Po vymr-eni' Terterovcidv (132-1) Vojslav, kterV potud tit v MMi~ iecke', pomoci starych stykilv s obyvatelstvem se usadil v Kopsi a jinych cflyrech hradech, zavkidl celyrn krajem at do Slivna, ziidil. si vojsko 8000 mu~ifv, ale dal se docela v podru~i byzantinsk~ho cisake Andronika Mlad~iho. Av~ak jit po kri~tk~m ease vypudil jej nove zvoleny bulharsky cdt Michail z dynastie Vidirnsk. Vojsil znovui uprchl do Byzancie a zpominia se jes-te 139.8 mezi Andronikovymi vojevd~dci u Ochrida v Makedonii. 1 2) Jme'no Kopse vyskytuje se jeWt za tureck6 doby jako Gjops'e. Dubrovdan Resti4' okolo 1600 (str. 16) kupfil v Sofli s dv~ma Turky,,de Ghiopscie'. Turci po dobyti Bulharska zdej i krajinu napInili svymi osadni'ky; jeWt 1885 KarlovskjL di ~Strjamska'- okolija mezi svy'mi 47.786 obyvateli ditala 9021 Turkfiv. Po 17. stoleti osada, snad pod vilvem ne-jakych rnistnich okolnosti', jako je zminene sesouvin stfiBlk t~kh, ptene~ena ddile k vychodu na rnistnost nyne'j'iho Karlova. Stare' jme'no Gjopsy zi~stalo v~ak i p zaniknuti star6ho m~sta eehs okolni krajin6, zjev i jinak na Balkdnskrn) poloostrov6 ne vzdicn3?. Str~iviv~e jeden den v Kar~ovC- a jeho okoli, sp~chali jsmne do Kaloferu, 2 /2 h. na v'chod vzdaleneho. Za pfijemn~ho vedera (27. tervence) jeli jsme tirodn'm krajem v podhorske' rovin~, na ktcr6 sedlici s t~2kymi beranicemi prdivC byli zam~stndini ietvou a senokosem. Po leve' stran6 vypinaji se sL~ny Balkainskd, v~dy stejn6 pflikrd a kostrbate', av~ak brzo se na nich jevi i lesy. Tu zase vystupuje ona starA dlatba, asi 3 metry ~irokd a mistem dobte zachovand; jeli jsme asi hodinu vedle ni a po nii. Mezi vysokym houktim vedle ni dervenaly se detn6 stojate' hrozny,aronu *(Arum maculatum). Sysli a koroptve vypla~en6 utikaly od cesty do luk. Za 1 h. 10 m. projeli jsme skrze tureckou yes Miterzo'vo (meteris tur. zedT se sttilnarni), docela skrytou ve vlhke'm stinu obrovsk'ch otechtiv. Pfed, d~amiji sed~lo v travM s piekfiien'ma nohama Mel6 kollegium Turkilv v bil'ch turbanech, vAtn6 kouf-icich z dlouhych 6ibukdv. Bez pozdraveni poctili nais jen hrdym pohiedem. N~kolik dist6 do derna obledenfch a na, h~av6 bile zakuklenych 2ensk'ch postav mihlo se vedle cesty v hust6m *veterni'm stinu pod stromy a mldky odvrdtilo tvdri svou stranou do trnit6ho plotu okolo dvord~v. Pobodli jsme kon6, abychom se z toho starotureck~ho zdkouti dostali co nejrychleji yen. Mocni druhdy spabov6 Miterizovkti maji ferman s vysadami od sultdna 2)0 Vojsilovi viz m6 puzrnimky v Per. Spis. sv. 9 Wt. 31-45.

Page  269 Z Karlova do Kalofera.26 269 AMurada III. (1575-1594) a jeWt za rumelskd vl~dy potivall' u zi~Anich dfichodiftv jako muteveliji (str. 80). TP61 hodiny da'Ueji stihli jsme krisnou- silnici z Plovdiva do ~'Kazanlyka a vjeli na ni mezi str~nL- vrchiiv Kaloferskyeh, kter6 se sv'mi temnymi lesy a zlatymi nivami jit od Karlova nam stA~le byly na o~ch. Ve tm~ tepk~ho vedera oz'valy se tisicerd hiasy eika'd. Z tureckfth voztdv na silnici zn~1o nalm vsttic fast6 pozrveni: "ebair ols'un" (budf Oasten). Die feky Akderef cvAlali Ijsme kolem zticene' tvrzky tureck6, obecn6 Strdha zvand, piei7 kro~i~i nizkU rozvodi mezi Strjamou a, Tundtou (608 in.) a spatf'f odtud blizko pied sebou dlouhou iadu sv~te1 Kalofersklch. Dobryt han a dobrfi spolednost v nfti u~inily hned zprvu nejpilv~tiv~j~1 ' dojem. Nalezl jsem, tu nejen z~stup bulharskych studujicich, ale ti lokalniho archaeologa samouka, jaci se po Bulharsku neztidka. vyskytuiji; ~tou piln6 knihy bulharske', v~di v~ecky topografick6. -w nzvy, znaji' polohu hradisk, sbiraji' starotitnosti a s viellm srdcem, pditraji- p0 minulosti sv6 krajiny. Nejvice jich nabylo, vni'mavosti," pro tyto veci od starce P. R. Slavejkova za dob, kdy2 v Caiihrad6 byval novinaiem. P. Enjo Karpa'dov, mistr obuvnick~ a ndm~stek ni~stsk~ho starosty, byl ina~fm prdlvodcem a postaral se, r ahychom 2ddnou mistni pamnttnost nepteiehhd~i.I T Kalofer mdt rozko~nou polohu zrovna pod nejvy~~imi vrcholkyStar6 Planiny. Na severozaipadni jeho stran~ vyvy~uje se GjumruleMaI 61i Jumruk-tl'al, nejvy~ki vrchol cele'ho pa'sma Balkinsk~ho, od Timoka do Nern6ho mote, die rusk~ho m~teni 2375 metrdvzvy~i. Jm~no je tureck6. jako i mnnoho jinych nazvisk po okolnich hordich, nebof iizemi Turkiiv.Miterizovskych dosahovalo at na. * jeho vrch. 13) Sly~el jsem anekdotu, jak Turci jednou mifiili vygky beze v~ech geodeticky'ch phistroji~v, spilsobem baj'e~n& jednoduchy'm, a skutetn6 na~li, 2e Gjumruktal je vy~~i net okolni vrchy; zarazili toti jednoho letniho dne. na vrcholci'ch koly. >s ov~imi hiavami a rdino na~li,. 2e hiava zmrzla na jedindm. IGjumrukdalu!I Hora mal podobu zvonovitou se strmhmi travnat'mi boky, A< na kterych pasou Viasi sv6 ovce. Na ji~ni stran6 leskne se velikd srA62n6 pole v koryt~, kter6 se prodluiuje phimo dolfi Jako podlouhiA, dolfi obricena' bila' skvrna poznvavA se z cel~ho pole, z Plovdiva i z Rhodopy. Snih ten nikdy nemizii iipln. Na povrchu jeho se die vyprcAvek domorodcdv pry' vidi mnotstvi derve nfch 36ervi~v"; drobnou rostlina (tasu) Protococcus nivalis, kteirA se vyskytuje jen v mnoholet~m nebo 0v6ne'm" sn~hu, po4 klddaji totit za tivy tvor, za jaky ji vyhla~ovali ostatne~ i n~kteti starMi zoologov6, vtad~ujice ji mezi nAlevniky. Z tohoto sn~ne'ho 13) daly je pastvina, smigenk a kifovim. Prvnf d' t obsfthu~je buc? SIOVo, tjunilruk, p~isi, nebo gjumrtuk, celnici, snad zpominku nit n,6jak3,,karagtmrtdk'~jvnitnin celniei mczi provinciemni na blizkdm pfechodu do z~holfi.

Page  270 270 270 II 3. Gjopsa. pole po~iek b6ie potok Suicho praskadlo; s nim se pod vrchemn vhust~mn lese spojuji Bizova r/ckd a B'jevo dAo vyhdzejici z hlubokych rokli na z~padni stran6 Gjumrukdalu-, a tvoi'i ieku Akde~rdi (bulharsky pry Korni'dica), kterA tede okolo Kalofersk~ho. khidtera nia jih a pak od Strdie na jihoza~pad do Strjamy. Nahote pod pastvinami rostou jedle a borovice (51i i borilci); doleji se prostiraji bukov6 a habrov6 lesy, ktere' nad kl1~terein *jsou prosvpdny zdaleka. znateln.~m horizontal rim pruherii stf'ibrolistych lip. Na kamenitych vrcholcichl Kalofersk~ho Balkuinu zdriuji se i kamzici (bulh. a srbsky divadkoza-, novofecky dyinotohidrw, tur. dag-kedisi). Vyskytuji se, at jen v m.Ao exemplatich. take' na kamenity-ch hitebenech Tetevensk6ho Balk~tnu (okolo Vetena) a v Balkdn~ Tvrdicke'm v oboru okolije Novozagorsk6. 141) Nejvice jich je na Ryle, av~ak na Vito~i docela sch~zeji. Krom6 toho se nalezaj'i na Sar-Planin~,. na n~kerych horach srbskych, eernohorskych a hercegovskych a na Olympu. 15) Bli~si ohleduini zoologick6 mfie nds pouditi, zdali to je tot62 plach6 zvii'e, kter6 oz'ivuj'e skaln'6 ~ei'eny Alp a Tater, anebo IiMi-Ii se v n~dem 0(1 n~ho. Hora16 tvrdi, te na mistech, kde se sbiraji,div6 kozy" a pasouci dobytek, pry se kryje sd~l, kterou ony li~ou; jeden horal. u monastyru Kalofersk~ho nuirn tvrdil, 2e se takovd. 1o~iska. solni pry odsud do Slivna nalezaji na p~ti mistech. Ale formace zdej~ich hor (fyllit) nedopouWt existenci soli, a nejpi'irozene-j~i vyklad je ten, 2e zv~it li2e kyseliny, ktere' se tvoti' na povrchu skal. (ruelariterit, sulfat de fer). Na severovychod od G~jumruktalu vypinui se ostry~ vrch Maragidilc, jeji v~ak z Kalofera vid~ti nemfi~eme. Jm6no jeho je po Bulharsku vice znmimo, pon~vadt okolo n~ho jde steznik (pi~teka) z Kalofera do Nov6ho Sela v Sevlijevsku (sedlo 1878 m. die Rus~uv). Kanitz cenil vy~ku jeho na 2930 in., pry 300 metrd~v nad pi'echodem, a problhisil. jej za nejvy~~i vrchol cele'ho Balk-Anu; av~ak podle ruskych m~teni test tato ndleti vy~e zpomenut6mu jeho sousedu. Mistnost na pfechodu slove -Rusal-i-te 1 6) anebo Busdlsklite gro'bi~ta. Pon~kud ji~ineji odtud pryki se Samodi'vsk~ja kliddenec; tam pry samodivy taudivaji sv6,,cfor6-' a tam i nyni pocestni nechuivaji kohaxdky (kravdjc'eta) jako~to dar neviditelnym divkdm horskym. Doleji se b6j kula (va2) na stri.ni feden6 Zdnoga; 1 7) pod ni, mezi Gjumnruk~alem a seda'nky vil, se ternenii "1) Iliev, CTApo-3aropcrcuft oi~pxr' str. 84. 15) 0 Olympu Barth, Reise durch das Innere der Eur. Ttirkei str. 185. "6) Z tohoto jmdna i s bulharsky'm MIenem vznikl Kanitziiv RosalitaPass, jeni se dte na vs'ech nov~jgich mapiich. Rusk~i mapa, v jm~nech nevidy. spo~leivui, nui Pa3ainuTo none. 17) Jmdno to vyskytuje se i jinde a patrnO zuameualo n~jakou formu terrainu. V jedn6 srb~kd 1istin6 z 14. stol. 6teme o mezich na gar P~aI&W, jdoucich 5na Zanogu"l. Glasnik 15, 301.

Page  271 e Ncjvyg~i %-rcholky IBaIk~inu. 271I teka T1'india, ktera' tede nejprve na jih, prochdzi celymn Kaloferern a pak se obraci na. vychod ke Kazanlyku. Na jihovychod od Maragidika vynika vysoka a prostranMa Kadimlija (2279 in.), die vygky druh~ vrchol, B'Ikanu, jejii Mirokt, profil ti'~rdi niad Tulovsk'mn polem a se spattuje z Plovdiva i Rhodlopy. Ona z vlastniho htebenu povystupuje na jihovyghod a s nim,souvisi toliko tizkym htbetern, po jehot stranach se prarnenil dva potoky, kter6 ji hluboky~mi roklemi sv~mi tkm~t docela. obepinaji. V z~ipadni roklin6 mezi Kadimliji a Maragidikem, vznikai u samdho pitechodu fiika, Tra 181) (turecky Monastir deresi); do ni padaji z prav6 strany Diit,6'ka rekad (jeji pfitoky zase jsou Pen~ova re/cd, (Yu~irka a potfitek od Samodivske'ho kia'dence) a doleji KeU~-deref (tur. kozi teka). U vsi Gol6mo sel6' T~a. vystupuje do Tulovsk~ho pole a spojuje se s Tundiii. R1okie jeji je tak hlubokd, te se poznt~vd i z Plovdiva jako ndpadny zdttez v hifebenu Balkinske'm (str. 91). Na vychod od Kadimlije vytAdi se z hor podobni fi1~a stejn6 de'lky (jm6no nevim); kter6. vystupuje do pole u vsi Sofularfiv. Nizk6 sedlo mezi Straii a Kaloferem. spojuje Starou Planinu s vychodni Sredrnou Gorou dili Karad~a- dagem., kterd se tahfne od.prdldomu Strjamy ptimo na v5ychod k Jamnbolu a iipln6 za]esn~nym zevnej'kem. svym docela upominui na Srednu Goru Panagjurskou a Kopri~tenskou, jen te je mnohem niZ~i. Z detnafch Jesnatych homoli nejvy~~i pr~ je Kadrafil na jih od Kalofera.l9) Na druh6 jeho stran~ le~i Adidr (jedna, jeho ~tvrt slove J'iagka mahia) a jin6 vsi nyne-j~i 9Srnenogorsk6 okolije", jeji. sttedisko je yes Abras'tdre, nyni ptezvand na. Bre'zovo, jiz v poli k Cirp'anu. Mezi poz~istatky z dob minul3?ch zaji'mave' je prodlouten'i stare' dljLd~n6 cesty, kterou jsrne vid~li jit na, dvou mistech v Gjopse. BMi die sam.6ho tipati hor prostfed Iesd~v, n~kolik kilomnetrifiv na sever od Kalofera, blizko pod khIAterem. Obyvatele' velmi dobte zriaji tuto dia~bu (icaldyrym) a jeji sm~r. Vybiha' do Tulovsk~ho pole u Golema, Sela, kde se nalezaji i tHi hrady k jeji ochran6. Z nich nejznamenite-j~i je velikd zhcenina, minastiris'te v roklin6 Tile, nepochybnc- starobulharsky hrad Kri~n (str. 150). Kaloferci vypravuji, ze se tam pLivodni6 nalezal k16dLer, ktery nyni je ptene~en pod Gjumruk~al do lesfiv na bitezich Akder6. Jedno hradiWt je pry krom6 toho take' na se-vernim. svahu Maragidika, a druhe' v Sredne' Gofe u vsi Maribasis (vlastn6 Omar-ovasy,,Omarovo pole"). na. jih od Kalofera. I)Neni pochyby, ge Tundha a Tifa jsou totdi jmdno, ftntiek~ Ton'zues,v prvni'm tvaru stard & trvi co un, v druhdm v~ak je promfngno die pravidei jazyka novobulharskdho v %.I 3)RuskA mapa mi vrchol Karasiori nad Ad~arem (981 m) a jiny betejmenn~ (1410 in.) na vqchod od Ad~rar.

Page  272 !7 -2 272 II. 3. Gjopsa. 0 minulosti Kalofera vypravuji se rnnoh6 pov~si. Nejstar~li osada slula Zvinigrad 20) a 1e~ela. v dolin6 Akder6 nmezi Stratil a Kalofersklm monastyrem pod lesnatymi svahy, kde se posud vykopAivaji osnovy domfiv, velike' nAdoby s prosenm a zbytky mlynfiv a kovdiren. Samo, Akder6 se pry drtive naz'valo Zvinnis'a. Mistnost se v~ak nepodobAi stkedov~kym hradfim a tvrzirn a rovna' se spi~e nyn'J~i'mu Kaloferu, ktery se ta'hne na. pfd hodiny cesty. podel i'eky Tund~e. Po tureckerm dobyti zalo~en Kal6fer (obyv. Kalo'ferec, Kal6fer'ka, adj. kal6ferski). Zakiadatel jeho byl jurnik Kalifer vojvoda, upomi'najici na hrdiny zakiadatele ('3Qwg E-irocvvpsog} hellenskych most. 21) Ten pry' na tL-chto mi'stech zajal jednoho, vezira, ale zase jej pustil i s koni, na kter'ch byly naloteny poklady, a pro tuto velikornysinost obdriel pry od sultAna ferman s povolenim, aby zde zalo~il yes. UkAzAn mi i hrob Kalifera vojvody, na dvote jednoho selsk~ho do'mku nad pravym bteliem Tund~e: je to nehiazenA deska kamenna', do zem6 zaratena a nahole do fihlu zaostfena, asi elov~ka zv'~i, bez nApisu. Kalofer die jinych poddni byl prvotn~ rozptyflen -v kolibAch po lesich, podobn~ jakot se vypravuje o mnohych osadAch Sredno-~ gorskych a Rhodopskych, a teprve pozde-Ji se,,sibral" na jednG misto. Pcivodn~ pry ndleiel ke Kazanlycke' nahiji a k Girmenske'niu san diaku. 22) Turci osadu nazyvali Vzu'n-ultik (dlouh6 koryto) anebo pry i Altyn-Kalofer (zlaty K.), snad od ry~ovAnii ziata.. 0byvatehM mcdi privilegia, kterd Selim IL. (1566-1575) chtOI zru~liti, ale Murad III. (1575-1594) opkt obnovil. Pamatuje se, 2e osadni'ci byli derbendliji, strAici prosmyku (str. 77). Kaloferci dokhaidaJi, 2e pry Turek nesm6,A s okovanym kon~m skrz jejich yes, nesmel se zde pohfbiti, 'ani se zde naroditi, co2 jsou v~ci pkehnan6; jisto jest, te Turci takovymto polosvobodnym, tist,6 bulharsk'ni mi'stfirn rade-Ji se vyhybali, nejen pro MMt~ svobodu tarunich kfesfanfiv, ale i proto, 2e tu nebylo d~amije ani imama. Osada pr* a2 do poslednich reforemn byla osvobozena od harade(dane z hilavy). Mistni kostel byl z 1714; rukopisy jeho se zaJi'mavyfmi ph-~ pisky zanikly v posledni vAlce. Zdej~i dva 2ensk6 klAdtery jsoii zalo2eny v 18. stoleti. Za dob Krd~alijskych Kalofer zie utrp~l.. L. 1799 Ind~e vojvoda, rodil' Bulhar, s 2-300 Krd~aliji nena-~ 20) 1 Grigorovih' (cestopis, 2 vyd. str. 142) pi~e: RKaio-1kepb no upe~ARnuo' 3BeH nropoAu1". 21) Jru~no je Ifeck6. V dfjirnich 14. stoleti zpominA se ryt~i Joannes Laskaris Kcdo'qr~gog (jt 1392), o n~in' srovn. Hopfat, Chroniques gr~coromanes& 472 (geneal tabulky). Jeden MIovk Gjurgj Kaloferovik' v okoli Stipui v Iistin& 1388, Glasnik 24, 270. 22) Hadii Chalfa po~iti (v HainmerovO pifekladu) do Oirmensk~bo san — dbaku i Novoii Zagoru; za to Kazanlyk a Starou Zagoru i 6~rpan kiade podSofli, v &menajenfjakf omyl, snad jen zmatenim listil ruk-opisu, z n~hot. Hammer pifekAa 1.

Page  273 Kluvofer. 278 dale prilazil pies Maragidik od Nov6ho Sela zrovna na,Ro2destvo Christovo" (vanoce). Dtive vzkazal dorbadtijmfi (vynikajicim m*t sfantm). at mu ihned poslou,tri fesy duktfiv" (tri fesi alti*i,. jin6de 2e si prijde sam pro n6; ale oni toho:neudinili,:mysltce, ze za hlubokeho sn6hu jemu nebude mo.no hrozbu tu vj plniti. Na zpravu, ze KrdIaliji jig slkzaji z hor, celM obyvatelstvb v noci utikalo do Karlova, dobie opevnen~ho. Do nedavna:ili svedci tech pribehfiv, mezi nirni i jeden djado, ktery tehda jako dete pelendce zkusil zlou prihodu; matka na uitEku v zoufalstvi; jej hodila do snehu. ale jini uprchlici, kteti nasledovMi za rii, nagli dilko je~te zive a vzali je s sebou. Krdzaliji opuStAnou ves obrali a vypalili. Totet ucinili na druhem nMjezdu 1804. Pop Konstanlin pi4e 1819, ze ves Kalofer (xcnyS Kadqpcpoq),,byla dtlrvi vet!i, ale byvsi takt&e vypalena od loupeinikfiv,:nyni obnovena sotva cita 5-600 domflv"; obyvatele vedli obchod. s barevnymi kozemi dili kordovany do.Evropy" a:eny tkaly vln-n6 latky (ydilwcit vqapTcz, xonuio yqvTx, aby), ve dvou tenskich klAsteiich jemnnejgi vlny na pokryvky (onvdvmaq), jakoz i sukna (,adw). Jegte pied dobou Krd2alijskou chodili kupci KaloferSti do Caiihradu, do Bukuregti, Brasova, Vidne, od podlltku nyn6j~iho stoleti i do Odessy. Jeden starec do poslednich let rad vypra/vl, jak ve Vidni svyma ocima videl velikeho Bonaparta. Davny styk se zahraniDnvm svetem jevi se posud na dusevni dilosti a hovorn6 povaze obyvatelfv. Pied posledni valkou rusko-tureckou Kalofer cital 1160 (die jinych 1300) bulharskych rodin a svou prfimyslnosti s cetnjmi, vodou hnanymi stroji na delani suken a prfmek, s uhlednymi domy, dobrymi skolami a tremi chramy v~em cizim cestovatelfim se zalibil. V lete 1877 po uistupu Rusdv od Stare Zagory pirisa pohroma i na Kalofer. Obyvatele dobie se hjili a v poradku ustoupili pfes Maragidik do zithoii; jen asi 400 nemocnych a starcfiv anebo lidi, kteiri uteci nechtili, zfistalo a od Turkfiv i Cerkesfiv pobito. Osada_ sama do dna vypalena, tak.e nezdstal ani jeden dfm. Za me cesty byla jiz dosti obnov0flt. Die statistiky z 1885 dita Kalofer 964 domrlv s 3928 obyvateli iV) Podobn0 osud stihl ve valce i Kalofersky m.ussk. monastyr, Rozdenie na Presvela Bogorodica', ktery le2i 1 1/ h. Mili 6 kilometrlv na severozapad v rozkoSne kontin6 na vysokem pravem brehu Akdere, zrovna pod Gjumrukdalem. Die svbdectvi popa Konstantina se v nam, jako i v klaSteie Sopotskbm, detla liturgie vzdy jen slovansky. Kostel, vystaviny 1818 z kamene a cihel, stoji v ssutinach, ale klaBterska staveni vedle neho jsou jit.obnovena. Nejkra'sneji pohled na Gjumrukdal otvira se od svat6 studnky \ili ajasmy, jetto se prv'ti naproti klAsteru za fekou; je to spfisob altanku,. v nm.n studentA voda pada do kamenn6ho koryta s letopoitem 1822. Na stenach jeho (je to jedina budQ.a.3) Statistika z 1879 klade 1561 domuifv (snad i s pnestPii ispalenftiltJp) ire e k: Cesty po Bulharsku. 18

Page  274 274 274 11. 3. Gjopiai. nevypalena) vidi se priruitivni malby, jez dela) 1868 ne'jak~,,obrazo>pisatel", mnich z Gabrova. Za. tureckfch dob tento kh~ster byl jakyrnsi sttediskem pro tuto ~tst Bulharska; zde se na. svdtky', schAzeli Bulfiati z Kaloferska, Karlovska, Kazanlycka, Staro'zagorska a Cirpanska, a po sluibitch botich veselili se jidlern, pitirn i zp~vem, stilieli do terde a snili o svobode. Roziin6, esniafy" -(cechy) m~ly v khi.~terske' budov~- vlastni sine (odaji,. Byly tu jednou i rukopisy, ku pi. pomenniky a jakAsi bulharsktt kro-,nika, psandi pismem ~ernym a ~ervenym, ale to v~ecko pfi~lo na zmar. Za. kra'sne'ho parn~ho dne M1i jsme ye spole~nosti Kalofercciv, nejvice studujicich Plovdivskdho gymnasia, Cai'ihradsk~ho Robtprt College a Odtissk6 university za tivych rozprAvek liskami vroubenou p6~inkou mezi vinicemi a lesy k- monastyru. Ve stinu obrovskych oitecbdiv pi'ed ajazmou ob~dvali jsme s ob~ma zdejMimi dlohovlasymi mnichy na trdv~, pted o~ima, majice nejvy~gi vrchol Stare' Planiny,- ktery s zeleny~mi pastvinami a bilymi sn~hy lilavu svou vysoko povznii~i nad okolni vrchy, obrostI6 hustymn stinnym lesem, a pro~Ii pak okolni lesy. PNkn6 zakouti Balkansk6 leii asi jeden kilometr die i'eky nahoru. Ve stinu starych buklfiv a lip ikeka s v-cny'm, ohlu~ujicim ~umem skidke ptes ndspy horske'ho kameni a iiv~ si hraje s hol~mi, z kd~ry svletenymi vktvemi oliromnych stromfiv, jei ptivalila, z hoitej~ich mist. Ne*vidii 8e jii ani vrchol Gjumrukealu ani otevifeny* kraj okolo Kalofera, ale jen ikeka, lesy a sin6 nebe nahote s bilymi obl~itky. Vzduch -se hyba stdlym v~trkem, ktery se nese iV~inami horskymi nad vodo'u a ktery roznii~i siinou vdni zdravce (Geranium) a jin~ho kviti, 'rostouciho na btehu nmezi hustymi liskamii a miadymi buky. Voda je studenal, ale karneny u ni jeWt- jsou tepI& od poledniho slunce, ktere sem na kratko pronikdi. Velik6 telvy se batoli niezi piskem, pstruhy (pestirvi) se ptemitaji nkiezi kaskddami a v tece se miha ~edomodrd vodni zmije ryboiravd s brfichem bilym a ternym (Coluber natrix, Omnja a~~j); neni jedovatd,,jako d'ruhd zdej~i znija osojnica (Vipera ammodytes). 24) Vidi se, ie vody jdou jeWt z daleka, ze stinn6 lesni rokle, alle die hust~ obrostlych btehciv nevede 2ddnA stezka dAle do tajemn6ho vnitra horsk~ho. Do takov~ch mist nesly se my~16nky Vergiliovy (Georgica 2,488): 0 qui me gelidis convallibus Haemi sistat et ingenti ramorum protegat umbra!. Kalofer je jedine' misto, kde jsem zastihl zi'etelne',upomninky na di'ivL~j~i v~deck6 cestovatele. Obyvatele' pamatuji nejen Kanitze 2I4) Hadi mnaji v proston~rodnich pov~raiob BulharfiW vynikaHic misto. Smokove a zmeji, byrdllei v dowech, poz'iva-ji zvhi~ni ficty. D~ivaj jim t pit ml6ko. Kdo je zabije, vypadaji ma pryr vlasy'. Pov~ry o zmijich iseetavil Efrem Karanov v Per. 8pis. 9, 12.9 old. v zajimavu~ sbirce, CM.tkijic S0 6isel.

Page  275 1Karloi'-ka Banja. 7 275 (1871), kter~ jim v~~til brzkou svobodu a tvrdil, te ptijdou daq~, kde cizinci budo'u nav~tkvovati zdejMi hory, ale i Miv~ho, paohybli* veho Lejeana (asi -'1867) a Bartha (1862). Kalofereic, kery'tohoto posledniho provaddl v okoli kld~tera, popisoval mi ho, (jm'6no neparnatoval) jako v~tne'ho inure z Berlina, asi pr 50let~ho (Barth byl mladgi, ale ~estiletou stted'oafrickou cestou sestirl),' ktery niluvil trochu turecky a lecky a na jedrn6 vy~in6 u monastyru diouho se zamyslil a zahledOl do krajiny. Drie 29. tervence vyjeli jsme z Kaloferu po, silnici na ji-hozdpad nejdfive do Karlovske'Banje (21/4 h.). Nejrad~ji bych plani cesly byl prom~nil a t~kal n~kolik dni po, lesic a vrcholcich Balkainskych, ale vypodteny ifinerdit ru~it nebylo snadno. Vyraziv~e okolo Stra~e do pole, jeli jsme mezi nivam i plnymi snoptiv, M'ezi or~echovyrni a dubovymi hij'i~a skrz dlubove' houkti na osaniClIm, silnici proi'iznut6m dvojvrNi Cataltepe'. Po cest~ pIfehliti se cela' Gjopsa s minarkty a stromovim Karlova a celi jejil ohrada, hera Stara Planina. do Veiena a zelena Sredna Gora po Bogdan. TAhk6 bil mihy na Trojansk~m Balkaln~ podobaly se derstv~mu snehu. Ves Bdnja (589 obyv.) leii 1O kilornetrciv na jih od Karlova, jekt~ u vnitit kotliny Gjopsensk6. Dojem je truchlivt: yes s hlin6 -nymii nebilenyrni domy beze stinu s d&snym prachem a stragny'm letnjim parnemi (o 10 h. + 31.50 C. ye stinu,). V jednom dvoupatroveim hanu iiaMi jsnie n~kolik znamycli z Plovdiva, kteii sem pti'ii na letni pobyt. KolonnAdu hIzetiskou zastupuje skupeni vrb na. m~ivsi, do jejichk kmnendv jsou zatluteny telezn6' hAky ku pi'ivazovani koni. Asi 1000 mietrifiv bezstinn6 cesty mezi vy'. sokynd~ stohy slamy na jihovychod vede k 1lznim. saniym; je to nizki kam-enrdt budova s dv~ma bas'siny a s prkennou kantinou 2 6 kuraliiou. Teplotu prarnene min~il jsern na + '44'" C. -Vy~kav~e ve~erniho stinu, jeli jsime dale k Hisaru (I1'/2 h.). PCA ininut za vsi ininuli jstrne Strjamu na. diouhern dievenem m Ios t~, pod nimni se za~fin defile', kterym se i'eka vytidi do Plovdivsk~ho pole. Na vy~chodni Mtran~ tohoto prdlornu vystupuje krajnii clhluin Karadta-dagu Pesnopj' (str. 69), na jehot, vrcholku se pry~ nalezaji osnovy stare'ho hradiska. Proje'v~e mezi WA kmi Kpahoirky poslednich vyb~ikd~ centralni Sredne Gory, spattili jsnwe pi'ed sebou v jasn6ini vecernmi vzduchu rozkogne panorania. Za:Virgiii polemu vystupovaly htebeny Rhodopy v cehW s'V6 d~lce', velikolepy profil s tremi patrnfnii zaitezy, die ti'i z. vnitra vyply —.vajicich i'ek, Pektersk'&, Kricnirsk6 a Stanimackil. Za prosttedmmu zatezemi vid~la se z'dni i'kada zvonovitych a pilovitfych vrchfiv. Rovn~i se za- ncejzitpadni~jsini zdi'ezemi zradily ne'jake daleke hory, -asi ye sa~r'u Hisar - Kojuntep6; 'ale nemyslirn, ie. by to mohla by-ti Perin Planina. Nejdile na pmavo vystupoval Mit Musally v Rylske Planin~. Cely obraz pripomnenul mi -ponokud- p-ohled n-a Alpy pi'es rovinu Benatskou z vC-~ ibmsta sv.-Marka. Nejbhle, nedaleko pod. na~ii hiedisikem, prazvU~lA-zii doj-m jn1 leiky 18*

Page  276 276 276 II. 3., Gjopsa. dohbte zachovany Utverhran v~kem. z~ernalfch hradeb - Hisar'. Sji~d~i jsme k n~mu okolo dvou velikfch, eist~ bulharskich vsi, Hisar.- Kiiseleri a Sindz'irlii, le2icich na _podnoti Sredn6 Gory,jnezi riivarni, vinicerni a sady Mt~ovymi. Cist6 ob~eeny~ lid, nej-vice dernook6 teny, v~ude se zam~stndvaI kolem, mlatav, upra-.vYenfth v -kire'm poli vedle nahrotnad~nfch snopdv. a veseic n~s pozdravoval svym do'bir Ja(s a do'bra sre'sta (dobre' potk~ini). Pfiji~de-jice k vratfim starovWk6 obrady, ni~hle se citime pfene~eni z horskd phrody do rtchu velkom~stsk~ho. Hisar je totit letni- sidlo a lIdzeftskd misto Plovdiva. Pod ~erou timskou zdi,sedi v kavdrnich okolo stolk~?v pino elegantnilio 'sv~ta v sv~tly~ch letnich.oblecich p'i. mraiene'm a limonad&, a sotva te sesednemea.z koni, vitaji ni~s rumnel~ti ptitel6 i vedou ni~s uprd~en6 a opalen6 poutniky do kruhu svich rodin. V hostinci pfv-i'vkho Pokika Mokrafiskcho, z n~kdej~ich kozdikitv Czajkowsk~ho, nalez~i jsne, R&ino se pCkny veeernii dojem. opkt rozplynul pohiedem na smutnou bezstinnost, jakiA je obecna v~em hizefisk'm mistfirm v _tk~hto krajindch. Za. tekeho vedra (+ 32() C. ye stinu) obegel -jserrn piredev.~irn cely hrad. Poloha je ntsle~dujici. Asi tii kilometry od ji~niho podno~i Sredn6 Gory Je~i plocha, ponekud vyvysena, na ktere' se pryMi ni~olik teplych prainentfiv, a ~tvercem. hradeb opevn~nd. Ohr~ada.mn~a oporu. v sam~m. terrainu. Z v'chodni strany tAhrne se pted -zdi dilil mal6 fiiky, tekouci ode vsi Sind~irlii; pod~l ziipadni sti-any jde, podobna plytktd dolinka, a na jih hrad ochratiuje ptiirozeny skion zemsk~ho povrchu k poli Plovdivsk~mu, tak;'~e jen.na sever ke Sredn6 Gote nutno bylo zhiditi umn.1y phikop. Ctverbran je docela pravideiny' at na jedno ki'iv misto na jihoz~ipad!. Ka2dA strana. je (die podometru) asi 600 metrfiv dlouhdi. Zdivo, st~n, mistem. jeWt 5 at 6 metrifiv vysokich, skliidd se ze sti'idavychj, pravidelbych vrstev katrnene a cihel. Kameny nejvice jsou netesan6 (jen v zdikladeclh vidi se, hlazen6 dverce); cihly (4 cm. siln6) laeli v ~esti tadach. pevn6 spojen~ch hojnou mnaltou. V~ude.se vidi diry od le~eni. Zrovna u prostfed ka~de'ho boku ~tverhranu nalezala, se brdna. Rozvaliny, jitni brdny stoji jeWt s velikym i spadlymi. kamyeny a se schi~dky k vyl~z~ini na. hradb b. Nejle'pe je zachovdna br~ina z.Apadni' s ~irokym obloukem; u ni st~na je nejvy,,M, v jedenttcti vrstvdch, Severni vrata die stop byla maid a vychodni zmizela docela. Na jihozaipadnimi AMhU, *kde je i nejnii~i misto cel~ho hradiWt, nalezal se v hlubok~rn. uivoze otvor pro vytok vod teplifn'ch,'ale tam jsou hradby nyni ~ipipn zboteny. Nejle'pe stoji zdi na severoz~pad6. a jihovfchod6;.severni strana je cela do dna pobolena. Za tureck6 doby latmalo s~e,z hradeb stavivo..a sice z dola, timt se utvoi'ily prcilomy jako&.vrata a. okna,. cot. malebnost zticenin jen zvy~uje, Duby a Arignit rozkhidaj'i, v"Wie- mvpdleo~edeho zdiva, -mezilnimt- Z'-dalekik'

Page  277 Lydia Hisar. 277 jasne se poznavaji pravidelnd horizontalni pasy -ervenych cilheL Od ohrady vidi se blizka Srediia Gora a pole i s Plovdiveni (4 h. vozem,. na koni 6 —7 h.) at do Rhodopy. U vnitir tverhranu nalezala se v severozapadni ktvrti mala turecka viska Lydia Hisar cili prostL Hisar, napolo zricena; posledni statistika (1885) ji klade s 89 domy a 318 obyvateli (253 Turkfiv). Ostatni tii Utvrti velik6ho prostora vyplfiuji neplene vinice, porostle kvitim a travou, s n6kolika rozptylenynli lhostinci. Na kazd6 udeieni iimotykou nalezaji se stare zaklady, rimske cihly, tesane a neotesane kaineni. NA~ hostinec byl dlatdbii v\hradne velikymi antickyni cililami. Hlavni dve ulice se podnes, jako za starvcli fasiv, v rovnych carach od brany k brane kiziuji v pravch fi hlech. Teplych pramenriv je nekolik v hrad6 i okolo neho. Blizko stiediska ctverhranu nalezaji se tri vvvariska se starymi kalneniinmi bassinv plod kupolovymi stavbami orientalskeho spfsobu: Havuz + 470 C., Coludid + 40" C.. Indizez + 400 C. die inmho thernomnetru. Venku pied zapadni branou levi pramen Kuipez. pi'ed vychodni Kyzldir 6i M6mina. obe ve zdenjch budovach; k toinu se druMi nekolik otevienych teplych vod, ve kterych se pere pradlo Pfi vstoupeni do Havuzu byl jsem prekvapen zaslupemn Turkfiv, Armnenfiv a Bulharfv, kteti s kozi jit tervene nahbellou sedeli v prdhledn6 vode tak hork6, ze jsem sotva do Jii Iliohl riiku strcili. Takovych pozitkfiv my zapadozemci nesnasiile. Za to jsemi se koupal v Indzezu, do jeho. sing jsme v-toul)ili v tureckyclhi pestemlalech" (bilych bavlnenych plabtich) a v.nalymech' (sandalech). Po lazni nastoupi silny pot, kterj triv celou lhodinu; host6 sedi. zalialeni v bile plachty, na rohozkach v upravrycli pokojicli, piji viiiovku a kavu, kouri cigarety a bavi se veselyni liovoremi. Pii vystoupeni na poledni slunce se pak ani nezapoti., ale brz) se te cliopi teWka zemdlenost a llubokV, sen. 0 Ininulosti tolioto mista so' iic bezpecn6ho nevi. Mince, zdle nalezene, jsou nejvice riinsk6 kusy 2. a 3. veku. Napis vidMl j-(cll jenl jeden, ty., klery vydal Rek Tsukalas a Francouzi Lejean a Dilumont. Je to 17 iadek ieckych ale katiien se vidi jen dopola; lei.i v prahu zapadni briny na kraji a prava cast jello se kryje lpdtle zdi. Bulliari nazvvaji liradiste to take Trojanov grad a Turci je piipisuji, jako vsecky zticeiiiny v Evrope i v Anatolii, Janovat; inm (Dzenevizler). O stavbe jelo koluje mezi lidem pohadka, ze se podaiila teprve, kdyz zazdili 2enu nejmladgiho mistra stavilelskelto; je to tata, legenda, jaka se vyl)ravuje o Kadinu mostu u Kystendilu. v srbsk6 pisni o stavbb lhradu Skaderskeho, v novoiecke povesti o mostu u Arty a v rumunske o chramnl v Curtea de Ardiis. 25) Ccly plAn pevnosli je iimsk., av~ak zdi sany jit 15) Pov6st Hisarskou podal Bobdev v Plovdivsk6m m6sibniku,Nauka" III str. 25 pozn.

Page  278 278 278 IL 3. Gjopisa. die st~idavy~ch vrstev a die nedo-statku v6i maji raz pozdni. Rovn~i die sledd~v dla~eb neni pochyby, te ri'imskdi silnice z Ploydiva k Dunaji MIa tudy. Die Hierokia grammatika, vrstevnika Justinianova, provincia Thrakia m~1a pR~ m~st: Philippopolis, Beroe, Diocletianopolis, Sebastopolis, Diospolis. Zndme jen prvni dvt; ostatni tti mista, kterdi se opakuji i v nejstar~ich eparchialnich seznamech vychodni cirkve jako2to sidla biskup~v, podtizenyfch metropolitovi Plovdivsk~mu. n6Lm bli~e pov~doma, nejsou. 2",) -Pokud nebyly zna'my velike' zi'ieniny v Cirpansku, myslil jsern, 1,2e s Hissarem mil~e byti toto~nd Diokietianopolis, kterou zne-pokojovali 587 Avai'i na pochodu z Beroe k Plovdivu, ale die, smclru tohoto laeni pevn6 ni~sto to spi~e hledati slugi v okoli stare'ho Pizu (str. 113). Zbyvaji tedy Sebastopolis a Diospolis. NAiIezy epigrafick6 snad tuto zdhadu jednou vysvkh~; k tomu by s~u~e~o prohil~nouti turecke' a ki'estansk6 htbitovy v okoli, s karneny snad i antickymi. Bezpedne-jii v~domost m~ume ze stifednilio v~ku. Cisat Alexios Komnenos (1081-1 118) zalo~il na, sever od Marice blizko Plovdiva. rnisto Neokastron Mii Alexiupolis pro obr~cen6 Pavlikiany, jim2 chrysobullem daroval tam domy, vinice a pole. Nov6 zaloteni bylo, jak se to ohytejn~ 6inilo, zajist6 na, mist~ starMi osady. Potomci Pavlikianciv, arci pobulhatenycli a katolick6 cirkvi ndle~itych, podnes se stary'm jme~nern svyrn (str. 1092) sidli v same'm okoli Hisaru; nejseverne'j'i 6ist~ pavijkianskji. yes Davad~ovo le~i zrovna pod ji~ni stranou star~ho hradiska, nco, ptes kilonietr od n~ho. Z Hisaru vydal jsem se 31. ~ervence do Plovdiva, ale neo pfinio, n'br2 okolkenm. Nejprve jsme jeli k jihozdpadu pod6l fipati Sredn6 Gory vAnitym. terrainern, pokrytyin nejvice ni'zky'mi dubovymi houkLinami, v niche se loudalo mnotstvi 2elv. Mistem vystupuje i skalrnd pfia. Na nizkych chiumech stilly stinne' dubov6 h'j'e se stary'mi stromy. Mnoistvi hru~ek, plan.1ch i jedIlych, roste vedle cesty. Obecny dojem krajiny je pust~, jmnenovitl~ za tL~,k~ho vedra. Na, nemnohych polich skhIdalo snopy 2ensk6 obyvate1lkvo hrubych rysiCiv, ale ptiv~tiv6 mysli. Stezku jsme na jednom mist:6 ztratili a bloudili chvili po dubinalch jako pro hajduky stvo1tenych. Minuv~e dtive dva potoky, plynouci na jih, pr~ekro~ii jsme 13/4 hod. od Hisaru pis~ite bezvod.6 koryto, asi 30 metrilv Miroke'; na pravo od n~ho st.Aa mohyla. Pal hodiny ddl~eji jeli jsme okolo se-ve'rniho konce vsi Panic'ereva. Po tamnich 1uk~ch a: po polich v~ude byly rozpt'leny ojedin~e' kffisn6 oitechv svelik'mi obl'mi korunami - typicky~ strom rumelsk6 krajiny. CvA~1ajice po vyslunn'ch pastvindch tWM~ jsme se z krdsn6 panorainy. Sredna Gora na vv'chod od Bogdanu je tak nizki, te, se pies hfeben jeji spattuji kadimlija i Gjumruktal, dlouby jedno261) Hieroclis Syneedemus et notitiae graecae episcopatuum, ed. Parthey. Berollni 1866 p. 5, 72, 160, 179, 195.

Page  279 Kra~tOv.bka B~anja 7 279 I. tvirny hifbet -nad Karlovein a osttej~i vr~ky nad Sopotemn. Na druh6 stran6 plul v pdfe obraz Rhodopy se zai'ezy jqjimi'a dalek6 Byly se zfeteln~mi pruhy sn~hovymi na Musalle. Po tf~ihodinn6 jizd stihli jsme do Stargho Novosela (tur. CNmlek -Jenik~i), velike' bulb arske' vsi (1815 obyv.) na iipati Cifiru, u nit zase se spati'uji pole rdi~ovd. Ves iikastnila se. v povsta'ni 1876 a byla docela vypdlena. Jako v~ude v Rumeli i bdala se uprostifed domciv novtL kolnti budov4t. Zdej~i leka Pesc'enik, st~kajici z pralestfiv Srednogorskych, v~dy je vodnata" a v l1W pry m~n~ vvysch6L ne~li Strjarna. Yes pry dfrive tasto. se ptendAela z mista na misto. Dal~i ji'zda vedla zase rmezi jednotv6Lrny'unA dubovy~mi ha'ji bez v~tich stromdv a bez vy~hlidky, leda na blizkou Srednu Goru, zde dosti strrnou a docela zalesn~nou. Za hodinu zjevila se Kra'stovska Badnja (406 in.), tak6 1JAzetisk6 misto. V lese stoji drobnV~ domek s dv~rna hrub6 zd~anymi kamennymi nddr~kami,. (10 nich2 ~asem pir~iv.A skrze dfev~nou st'e-chu. Po stran~ich jsou dva pokojiky pro hosty. pro hojnost Wtnic indlern pry~ neobydliteln6. Kolem do kola stalIy v lese. mezi duby ni'zke' slam~n6 chalupy, ze kterych host6, nejvice selsk.~ lid z Pazardticka, vyhlzali po ttyrech, aby se s nami pobavili. Kopriv~tenci sein malo, chodi, nebot pry? koupelerni po rychl6 zm~n6 klimatu z horsk6ho chladu do parrn6 roviny dostdvaji zimnici. Temperaturu pramene mnU'i jsern na + 450 C., cot se pititomnym hostcim (a2 sem pronikia zn~tnost therrnometru) zd.Ao byti midlo. Asi Uvrt hodiny d~1e na z~pad 1e~i Kra'stovo (pd~vodn6 asi, Kristovo), odranA yes, u kter6 cesta z Kopriv~tice do Plovdi'va sl~za' do pole. Na Sredn6 Goite vidii se vysoko nahoi'e 'bila kula vedle hol~ho Vlku a eervend stti'ika dolejgli druhe' kuly uprostifed lesa. PoOdt se odsud 2'/. h. cesty do horni -kuly a WU&k6 odtud do Kopriv~tice. Na serpentinec mezi obC5ma stra~nicemi st~ivaji se ~asto smWk lupy a vra~dy od' nezn&~me' ruky, pry~ od Turkfiv z Gjopsy. Nedaleko od Krastova na severoz~pad nalezaji se jedin6 turecke vsi zdej~liho podholi, oboji Osmdinovo (strn. 246). Pom~ry obou ndrodfiv jsou nedobr6; za na~i cesty u Panidereva k vederu v Mir~m poli zabit jeden Turek na svhin voze a v~z 'is mrtvolou zap~ilen; yoll jeli dAde, a2 byli lid6 z okoli timto pohyblivrni ohnrni upozorn~-ni. Nechtli jsme nocovati v nevdbn~ch pokojich hanu a uhostili se.rade'ji na Mirok pfizemnli pavladi, rozumi' se na zemi, v plikich a botdich. Noc byla tepla; veder o 7 h. jeWt + 300 C. a rMno h '4I. ji2 260 C. Hv~zdy jasn~ se tfpytily mezi r~vov'm listirn niad nAmi a hiasy kohouti i osli a dupini kofiske' na dvote chvilemi ru~ily sen. Jednou inne prodbudilo jak~si hnutti u hiavy'; s~hnu a chytim m~kk' kWE - na- zAbradli nade mnou visely bistqky (pytle) se surovym masem. Rano -js'me se' myli z nmyci

Page  280 280 280 II. 3. Gj'op~a.,,ma~iny'. jak tonui zde tikali; byla to plechovd krabice od petroleje, opat~endi kohoutkern ke spou~tni vody. Zde pifestalo jizdeck6 cestovdini a nastala op~t vozova jizda. Mtij spolucestovatel vr~iLtil se do Kopriv~tice; za to se ke mrne pridru~i1 jeden synovec star~ho bulharsk~ho viastence Dra. Comakova a nedal si vziti, aby mne i v Plovdiv6 zajal do sve'ho pohostinstvi. Jizda z Krastova do Plovdiva trvd 5 hodin. Vypravili jsnie se 1. srpna easnC- z rana (5 h. 20 in.). Za pAIl hodiriy vyji~di se u vsi Gere'na z nizk)?ch odno~i Sredn6 Gory, porostlych nudn'm. doubim, do roviny. Stranou jsrne spatfili zase Sopotsk5y a Kalofersky~ BaIkjin; GJumrukWa stdle se vidM v pozadi. Krajina byla ka~dou hodinu sniutne'j'si a piist~i. Nejprve se jevi ojedin0l6 ko~at6 ot'echy a duby, zde onde i pohromad& v pr~ijemnych ha'jhch, ale i to pfestdvd. Hou-2tiny bezu (Sambucus) buji vedle cesly. Neni stinu, a slunce pete v~dy citlive-ji. Oko rad~ji tkvi na obrazech..~ir~ho horizontu, na prot"jM Rhodop~, na ni2 zvolrna rozezrnj~iv vysoko vystupujici kuliury, na skile ztetelne-j~im sedniivrM!) Ploydivsk~m a na zvonovi~ch chiumech vulkanick~ho Kojuntep6 v pravo. Pusty dojern zvy~uji zboifeniny tureck6 vsi Kara-Muestafdahr (6 h. 45 in.) vedle silnice, s n~kolika bidny'mi slan-i~n~mi chy2enmi novych pfist~hovalcfiv z Krastova. U velik6 bulharsk6 vsi Nasf~itk~i (7 h.) zadinaji se bez~etn6 inal6 mohylky, rozptylen6 odsud a2 k Marici jako kupy sena. 27) V rnistni ~kole odbyvalo se nejak6 hlu~n6 obecni sezeni; bylt prdv6 svdtek, I1ini den". Pal1 hodiny ddleji kfi1ovali jsme vozovou cestu z Hisaru do Pazard~ika. Dohonili jsrne karavany veselych Kopriv~tencfh, kiradziji"V a abad~ijiuiv, a rJTlrky z Osmanova, vezouci dtivi na prodej do Plovdivii. Vsi zdiily se mi byti chud6, s bidn~?mi hlin~inymi dornky niiezi vysok.~tni ploty ze such~ho trni a chrasti, bez zalhrad a bez vinic. Vino berou od podno~i Rhodopy, ale na svditky rad~ji pryV piji rakiji. Paida piki ve~ker6 ilirodnosti nnilo je zptracov.Ana. Studn~ jsou podobny uherskrni, s okovy. kter6 se na i'et~ze sni~eniru dlouh6 kiady spou~t-j'i dobli. Ode vsi Strojeva (8 h. 30 mn.) stroiny dtocela ptestaly. Ve stepi (9 h. 45 in.) pojili jsme kon~ u e~iny pod vysokou mohylou s p~knrni pohiedern na Plovdiv.a Rhuodopu; na ji~nii stran6 inohyly 1b~i od jihozapadu k severo-v~chodu kus silni~ni dla~by, tfi metry ~irok&, nepochybn6 zbytek firnsk6 silnice z Plovdiva do Hisaru. Brzo jsine stihli silnici Kaloferskou a vjeli (10 h. 15 in.) mezi prvni doiny Plovdivskkch ttvrti na 1ev~rn bifehu Marice. '27) U vsi (4ardaku na jih od 1Nasfakoi nalezaji se pry' stiile star6 mince -wt mist6, Ifeden6m,keremidi-teA1. U vsi Mrzjarnu, jiz'n6 od Strojeva, sedliici 1880 otevteli jednu nmohylu, nagli v n~i kamennou komoru, obsahuji'ci hirnden6 v~sy, kosti a jin6 v~ci, ale jak vypravuje p. Tacchella- v Plovdivskych no. v'inaich "Echo des Balkans" 1885 6. 4, neili se o torn dov~dla prefektura Plovdivskii, v~e rozvlekli. V mohyle byla pry' i deska, mramorovAi s basreliefeni, pfedstavujieim pladici Zenu, podporovanou od bojovnika.

Page  281 281 4. Rhodope. (~st prvni (d~jepisnd). Obeeny r~iz pobofri. Historicky~ pirehled. Bessov&. Provincia, Rhodope a podborsk6 pfimolfi. ByzantinskA hiskupstvi. Krajiny Mer6pi, Achrid,68 a Morrha.,Smo~jan6 a Rupci. Domn~li Dragovidi. BulharskU n~ife& rupsk6. flor~ti dynastov'l Iv~anko, Slav a Mom~ilo. Viasi v stifedov~kd a inyn~jgi Rhodop6. Plichod Tuirkiiv. Past3rfs'ti Juriici. Rouzifeni islamu. Zen6 Pomxikilv (mohamed~inskyeh IBulhartliv). ~Nepokorn6 vsi"l pom~ickd "republiky-' mezi Runmelif' a Tureckem a jejich d~jiny 1878-1886. Velik6 prostr'anstvi mnezi polem Plovdivskymn a mootem Egejskym vypltwuji od teky Mesty a2 k dolej~i Marici hory Rhodopsk6. Vy-bihajice od mohutn~ho UZhIL Rylske' Planiny na, jihovychod, I-On'oz4~puji se daleji na, dv~ p~isma, mezi nimi2 se na podnoti Kru~ovy, nejvy~~iho vrcholku Rhodopsk~ho (do 2300 in.), prameni i-eka, Arda, vh~vajici se do Marice pred samou Adrianopoli. Dolina Ardy je nejv-Ct~i ze Nv~ech ziteztiv do tohoto rozs~ihl~ho syst6mu kiorsk~lho; ostatni PiNW doliny jsou v~ecky t~sn6, s veliky~m spddem, aL rnido obydlen6. Vnitro horstva eini zvhjLtni dojem. Okolo \-ysok.~ch vrchiolki~iv tvaru ne pi'ikr'Tho, je~to jmenovit6 v zdpadni -Msti zlhusta. pitesaliuji 0OOO metriuiv nadrnoisk6 vy~ky, prostiraji se pte~irok6 traviny, pr'ihodn6 ku st~hovav6mu hospodatstvi 1)astyrsketmu. Na sevrerni stran6 severozemsky~ cestovatel je ptekvapen krdsnymi pralesy jehui~naty~mi; Rhodope je nejji~n~j~i oblast koniferovych lesa~v cel6 Evropy, ktere' na, i~bo~ich jejich sestupuji do pa'sma pomern6 velice nizk~ho. Na svahu obracen6m k noi-i Egejske'mt pitevhIdaji buky, sl~zajice ai ke- Wtedomo~sk6 flote pobfe~ni. 1) Obyvatelstvo je spor6, nejvice- pastyfsk6 a dtevafsk6. Bobat~i krajiny tAhnou se jen die poda&2i: vinn~ kraj se zamioznymni ni~stysy pod~l pole Plovdivske'ho a ne~irokd tepla' rovina pfimnotska die pobte2i Egejsk~ho, za na~ich dnfiv viast nejlep~iho tabdku, kiteriy se tarn nejv~Vborne-ji dahi okolo m~sta Karasu-Jenid~e, blizko tisti Mesty. Jm~no ij'o~'r se dr2i od dob Herodotov Ich (7, 1 11), ktiery pa~smo to popisuje jako hory vysok6, poki'yt6 lesy a sn~hemn, a2 do na~ich dob, ale vice iiteraturou, ne2 v pam~ti obyvatelstva. 2) V antick6 literatute Pecke' a latinsk6, poetick6 i prosaick6, zininek o Rhodop6 je velikd hojnost. Stati He11enov6 seznamili se s pohofim tim velmi zdhy z mnotsk strany, od nii osn~2en6 jeho hi'ebeny nad strmy~mi srdzy vypadaji obzvld~tC- velikolep~. Ji2 Homerova, Ilada (14, 227) znAi,s~n hory Thrakaiv". Na. dIrodii6m pornoti zalo~ili celou tadu rn~st, z nich2 n~kterri. jako Enos a Maronia, se dr2i doposud i s anticky'mi' svymi jmenyn. 1) 0 flo'le Rhodopy pise Dr. H. Dingier, Das Rhodopegebirge und seine Vegetation. Zeitschrift des Alpenvereines 1877 sv. 2. 2) Bulhafi pigou die novoIfeck6ho vyislovovAni Rod6pi, uejvice v mnoz'* n~m 'i'sle Bod6pi-te, jakkoli by se psiti m~lo Rod6pa v jednotndm 6ls1e.

Page  282 282 282 11. 4. I!!odope. Z Mnetnh thr'~ckych krneni~v vnittni Rhodopy nejvi'ce prosluli Bessov6', jejich2 de-jiny se daji sledovati od Herodota do cisate Justiniana. Sed~i v zApadni Uisti hor. Hlavni ni~sto jejich Bessapara nalezalo se blizko dne~niho Tatar - Pazard~ika (str. 87). Vedle va'ek oblibenym zam~strninim jejich bylo hornictvi, kter6 v Rhodop6 z ~Asti tivoti az- po nasi dobu. Za timske'ho panstvi Bessov6 ze v~ech kmen~iv nej vice vynikli a nejd6le se udr.2eli; obor jme'na jejich, kter6 se zpomind na eetny~ch n~pisech vojenskych z ce16 fi~e, rozMii6i se a2 do Serdiky, do Beroe a do Filipp. Severni podhoti za pozde-j'ich stoleti fimskfth, jako2 i Za stkedov~ku, pati'ivalo pod Plovdiv, stedisko viastni provincia Thracia. Ji~ni West pak s pomotim od Mesty do dolni Marice byla v dob6 DiokletianovES organisov~ina co provincia Bhodope. Mclsta t~to provincie, rnezi ninmi2 na'padna jsou Mend jm~na od jednoIliv~c ciahv ud~1end, le2ela nejvice blizko mote. 3) Hlavni m~sto provincialni, prastary Enos (,4ipo~, Aenus). na tisti Marice, trvA podnes; ptistav jeho je rostonei *deltou Marice arci siln6 zanesen. Spoleft6n os udy sdilely Trajanopolis a Maximianopolis (Mosynopolis Byzantincifiv, Messinople kki'idkiftv); JeWt ye 13. sto-~ leti ob~ byly obyv~ny, ale ji2 za. Kantakuzena st~ly pusty. Ztceniny jejich doposavad jsou znamenit6 a mnoho pov~sti se o nicli rwsc mezi lidem; ssutiny Trajanopole, i niyni zn~tn6 pod star~ni jm~nem, le~i opod~i tisti Marice blizko vsi Dede Agate, u ni~. se konti 2eleznice od Adrianopole k Egejsk6rnu rnoii, a trosky Mesin -kalesi se ukazuji vedle nyne-j'iho m~ste~ka Gjumurdtiny (byz. Kumutdzena). V okoli zAlivu 6ili laguny, kter6. u dne~nicli plavcit~v slovo Lagos, le~ela Anastasiopolis, blizko pozde-j'iho hb) zantinske'ho Peritheoria 4) (StSlov Peritor), a starotecka' Abd era (Polystylon ByzantincLiv) na. nyne-j'im rnysu Balustra-burunu. Na z.Apad od vy~tenych mist nalezal se Topiros na dolni _Mest~. U vnitrozemi jedin6 velike' m~sto byla XNicopolis ad Nesturn (snad Kaisaropolis Byzantinctiv), nyne'j'i Nevrokop, naproti n~mu2 za Mestou le~i star6 bradiWt, posud Nikop~ol nazyvan6; v 92. a 3. stoleti byla tu i mincovna (razila kusy s n~pisem Oknta;ia Ntxo~rO'L-o'.ew nO Mkua~r). 5) U Prokopia zpomiinaji se jeMW n~ktere' rnens' kastelly, ale o jejich poloze nic bezpe~n~ho tici nerrnfi~eme. 3)Vz Ammiana Marcellina 27, 4, Prokopia de aedif., Hierokia, fimsk6 itiner~ife. seznamy nejatargich biskupstvi atd. 4) Kantakuzenos 1, 541 tvrdi, ge Peritheorion prl zaloiil Andronik III. (1328 -1341) na mistO 8tar6 Anastasiopole (o nit pige Prokopios de aedif. 303). Ale tato totoinost je pochybni, nebof ve 8tarfch seznamech biskupfiv so zpominaji 6 'Avau Lrovn&'XtOw a 6' IlsQ0flcogiov vedle sebe; Peritheorion znaji ostatuO jil Fuicher ze Chartres ye zpriv6 o prvnim kflov~m tageni (co Pretoria) a Akropolita. Za cesty Bertrandona de la Brocqui~re (1433) Peritheorion, jehot polohu on zifeteln6 popisuje, jelt6 bylo obydleno. 3)Identitu Kaisaropole se. stqr~im Nikopolem dovozuije Tomascehk, Ost. Gymnasialztsehr. 1867, 719. Zaklidaci listina khi~tera Ba~kovsk~ho kiade iigak Kaisaropoli k moli, aj jezerem a rybolovy, ovgem pokud midleme

Page  283 Doby Iftmarnd a Byzantinciv.28 283 Ze star~i doby byzantinske' prvni zpra'vy o Rhodope- marne v seznamech biskupstvi z doby cisate Lva Filosofa (886-907). 16) Tehda se v hordich tech stykaly hranice thi metropolii, Trajanopolsk6, Plovdivsk6 a makedonskych FHipp. Trajanopolsky metropolita, jen2 pozd-ji se psal i ffdcn-. Pocvdffr~, in-el osm biskupdv, jej ich2 sidla (krom6 jednoho neznam~ho) Je~ela vgecka v ooI.7 Metropolita, sidlici v antick'ch Filippech na nyne-j'im Dramske'm poli. rnM1 sedmn biskupifiv, z nich2 dva jist~ nAl'e~eji do vnitra horsk~bo, Kaisaropolsky (snad vNevrokopu) a Smol~nsk', o kterdm jes't~ promluvime. 81) Plovdivske'mu metropolitovi podtizeno bylo, deset biskupfiv. NC.ktetH z nich sed~di at blizko Adrianopole; z ostatnich se 'Io~ctvrhTi zpominA jako biskupsk6 m~sto 1339 vedle Perperakia, Je~iciho v dolin.6 Ardy, Bov'xofla upomind na yes Bukovo blizko teplic Chask J'skych a BE~wuxda s 6ist6 slovanskynm jminenrn se opakuje tak6 mnezi stolci c~irkve Filippsk6. 9) Podrobn ej'~i zprj~vy o t~lchto krajindich zachovaly se z 192. at 14. stoleti. Tehda mohutn6 horstvo Rhodopske', na severni stranCd kryt6 itadamni pevnfth~ hradifiv, bylo jednou z hlavnich opor By.. zantincfiv proti Bulharfim, jmenovit6 jako~to ochrana phimot~ske' cesty z Catihradu do Solunu. Hrady byly podtizeny pod Plovdiv, dflie~itou pevnost pomezni. Hlavni z nich byly Stenimachos, Peruktica, Krhi~m a Cepino; tyto dtyry a jina,m~stedka a tr~iMt, W xa" x *opoffau~), le~ici pod Rhodopou" 6aste'ji zpomirna Akropolita, jent na jednom mist6 v~slovnC- pravi, 2e v~ecky tyto tvrze 1e~i pited licem hor Rhodopsk'ch a chrdni v~e, cokoli je za nimi". 10) Cisai' Kantakuzenos zmituje se o dvou provinciich' v Rhodop~-; prvni byla Morrha 'u vnitru horsk~nm, druhdt pak slula, provincie Stenimas~skdi a Cephiskd, jakkoli k ni n~deiei iPlovdiv. ii) Na jednom niistO cisatsky de'Jepisec vyfitd v~ecky hrady t6 provincie: Bylo jich devd: iYepino a KrUic'm. Perus'tica, sv. rlJuqtina, Filippupolis, m~sto podivuhodn.6 a velik6', Stenimachos, se spolehnouti 118 vyph;y popa Kotistintina. V cirkvi se drielo jmdno t6to, Nlikopole do 14. stoleti: Acta patr. 1, 146. 6) Tafel, Const. Porph. de provinciis 44-51; Hieroclis Synecdemus et notitiae graecae episeopatutuim ed. Parthey 8tr. 122. Srovn. IHeerstrasse 72 pozn. 6. 7) Didyinoteichos, Makri, Misinopol, Anastasiopol, Poroi (na severniim konci Lagossjkd laguny), Xanthia, Peritheorion a neznAmd J'inak bisknpstvi "Theodoritu" (sirovn Theodoropolis v prov. Rhodop6 iu Prokopia 305). 81) emqoiov, Polystylon (stari Abdera), BEuxstag, Christopolis (dni. Ka vala), Smo1~n6, Kaisaropolis, Anaktoropolis (dni. Elefteropoli u mul'e blizko, Kavaly). 9')Srovn. o nich Heerstrasse 73. 0 Dramnici viz doleji popis Kavakijiska; 01 Bi Trv dv Zi8ta neznAmo. JO) Akropolita 84, 119, 120. ".) 'Ev T~od16mq kiqux (krom6 Morrhy) ixanihe TPcpuaio& t'm7xooq, Zftevupaxoyrv xat Ttrrirdvi 7igoday~etVOP46V7, Kantakuzenos 2, 405. Th xuau 2Eiit-v pa~zov xuit Ttizatvav mo'~Au 2, 406. Rhodopsk6 provincie a Stenimachem a O~epinou 1, 135, 176.

Page  284 284 284 IL. 4. Rhodope. Aetis, Beadnos (/IfffEadvo;) a Koznik (Kkravtxo;)." 12) Prvnich, ~est ukA,16 jeMtS z blizka; posledni ti -(seznarn jde potud docela p0 pot adku od z~padu k vychodu) leiely buJT na vfthod od Stanimaky taktdt na podnoti horske'm, anebo snad uvnitit v hora.ch; upoininaji na n6 pomtickA yes Beden na hornim toku KritimskCe fteky a yes Koznica u Smi~janu v okoli pramenfiv Ardy. Krom~ uich. bylo tu i n~kolik mnen~ich hr~dkd~v, jakoi se vidi i ze zhicenin i Ze slov same'ho Kantakuzena. 13 ) K nim ndleiel brad Prusin &i snad Brusen (Ueovan~vo'), kde byli Byzantinci 1189 na ii pall. horske'm poraleni od kfi~tiktiv, "4) pak 92abi brad" BiZr~tyoXcaOTQOP mezi.Kritimem a Batkunem 1,5) a brad Batkun pod C'epin1ou.16) Latin~ti kronik~dfi ttetiho kh~ov~ho taeni uv~id~i je~t~ n~kofik 'hrad~v, ale jejich jm6na jsou nejisti. U vnitru horstva zpominaji se ~tyry krajiny: zem6 Smol~nftv, Mer6pi, Achrid6s a Morrha. K nim pPed vice nei 40 lety riejprve pozornost obr~itiI o historickty zem~pis poloostrova velezaslouil.i~ Tubingsky professor Tafel; kladl Achridos do severni, Mori'hu do vyfchodni a Meropu do jiini ~dsti pohoti. 17) V rozprav6, o sta-r6 cest~ z B61ehradu do Cai'ibradu dovozoval jsemn tototnost Achridu a Morrhy a polo~i1 je do dlouh6 doliny ieky Ardy; Meropu Miedal jseni na jih od Morrhy a Smnol~ny u i'eky Mesty. 19 Jakkoli jsern na cest6 SV6 nemn~I mo~nost proniknouti at k Atd& a k Mest, mnohu oltizky tyto Dnyri vylo~iti je~t~ podrobn'j'i a sprivn-ji. Jmeno Smo~nuv de se nejprve na ikeck~m ndpisu, jeJ2 ptepsal jeden francouzsk~ jezuita 1707 z jake'hos rnramnoroveho sloupu me(-zi ssutinarni starfch Hiipp. Ndipis, necele zachovanV, pochAzi snad z doby care Symeona, je postaven od Bulhardiv a miuvi o tateni vojeviddce Kauchana na ToV' Xo;is~vo6'(g). 19) Mezi biskupskinii sidly, podtizenymi za tke doby metropolitovi Filippsk~mu, byla, jak jit ifeeeno, i eparchie rcalv 2XItokgvcu. V 11. v~ku ~iI v zemi Tair ~XuoXvwv iteck eremita Filipp, spisovatel,Dioptry".20) Koncem 192. vC-ku Niketas ALkominatos, ktery krajiny Rhodopske zual z viastniho ndzoru, dvakrate zpomirni provincii rb i t'#4uc rcv lo ~ 21) ~Niketova vypravovdini, jak se povstdni Buihara Ivanka 1)Kantakuzenos 2, 406. 13) Kai z~5v U'W.ov cpeovqlcov otvx OAtycav ivjrcov. Kant. 1, 135. 14) Niketas Akominatos 531. Tomnaschek, Ost. Gymnasialztsch. 1878, 208 tnysli,Iie je snad totoiny~ j ~Pernisem" u Ansberta. -1) Niketas 679. 16) Niketas tamz'e, Akropolita (Bcerxozvcov, 7rd),; a x~caipu) 128 old. a Bacon. u Ansberta. 17) Tafel, Via Egnatia (1841) II 46, Symbolae criticae ad geographiam Byz. 1, 84 (1847). is) Heerstrasse von Beigrad nach Constantinopel 96 -98. 19) Corpus inser. graecarum IV p. 318, nro 8691 B. 20) Drinov, 3aceqeHie Banic. rinnyocTposa CJxaBRaamR 165. 121) Niketas Akominatos 679, 708.

Page  285 Smol0n6 a krajina-Meropska. (1199) sirilo z Plovdivska pies hory do primori u Xanthie a Mosynopole, zachvacujic i krajinu Smol/nskou, vidi se jasnr., ge S Smolene sidleli v nynejsi krajine Achyr-Celebi na horni:Ardt. Posud tam le2i velikai ves Smiljan (tur. Ismilan) s vetimi rozvalinami, nepochybne stfedisko stareho kraje Smolenskdho. Biskupstvi Smolenske ode davna zaniklo; v poslednim /ase uizemi jeho objimala eparchie Xanthijska, stykajic se s Plovdivskou u vsi Siroke LIky v krajine Rupcosu. Do te7e kotliny horni Ardy nale2i krajinka Meropi (Mtdwxi), ktera se zpomina v pametech cisare Kantakuzena, 150 let po posledni zprave o Smolenech. Z jeho slov vysvita, ze tim jmenem se vyrozumivala nejprve jakasi hora (rb avrb,osoo;) a pak jeji okoli. Krome jinych vsi, ne ne0etn.ych" byly v ni dva vet9i hrady I (q pota), sv. Irina a Povisdos (lo:,ho-ro'), a mno2stvijinych, men~ich. Obyvatele, nomadcti pastyIi bulharsti, krajane junaka Mortdila, jejz Kantakuzen jmenoval spravcem Meropy, 2ili na tRch horach,ve vsich neopevnenych" (E3v xwfji, atr;iXT). 0 rozloze krajiny dovidame se je~te. 2e na vychod hranicila s Morrhou, na jih s inestern Xanthii. 22) Z toho vseho Ize souditi, ze Merope obsaho-t, vala drivejsi kraj Smolensky, nynejsi krajinu Achyr-Celebi na horni Arde. 0 Povisdu tvrdil jsemr ve spisu o silnici z Belehradu do Carihradu, ze je to nepochybne porecteny tvar slovanskeho jmena Podvis, ktere se v nizvech hradnich casto opakuje; tak slove v Bulharsku i jedna ziicenina na Kamciji. Posleze jsem s prekvapenim slysel, ze v Achyr-Celebi nedaleko na severovychod od Smiljanu lezi posud ves Podvis se starymi ziiceninami, nat rece Catak-der6, padajici do Ardy z lev6 strany; okolo ni jsou vsi Ustovo (tur. Catak), Trn a Tikale.23) Myslim, 2e jmeno hor Meropskych (po odpadnuti bezpizvuict,> neho naslovi me) souvisi s nazvem nynejsi krajiny, ireen6 Rap6os, ktera se zatina blizko Podvisu a obsahuje hornatinu odtud na sever aO blizko k Stanimace a Kricimu, jakoz i s jmenem Rupc. en ci, Rupci, Rupaldni a upalifi, jak u sousedfiv svych slovou v~ichni Bulhari v Rhodope od Perustice a2 k Enosu.24) Jmeno 2) Kantakuzenos 2,-402, 403, 421, 530. Momiilo zprvu dricl ony dva jme( novan hbrady a pak se zmocnil i jinych: xai r!:o xarct MEQo6rtv (pqovwiov l 23) Zpraiv tl mi dal p. Ilija B6lkovski, redaktor,DrIavniho VFstniknu, kter~ byl jedn-u nuitelem v Achyr-Celebi. Mapy t6 krajiny jsou jeWt6 velmi nedostatecne. Na rakonsk6 map/ (z 1880) json naznaceny.Tikalic" a nTirin' i ves Natak; Podvis levi tedy na vychod od m/stecka Pagmakly, v nfmz nyni sidli turecky kajniakam Achyr-Celebijskd kaazy. Pan Christo P. Konstantinov, bulharsky zirnalista, rodily z Pjatkova v Achyr-(Celebi, mi pravil, e v Podvisu jsou dva hrady proti sob6 po obou stranach f'eky. Od teho,. slygel jsem, ge se v td krajin/ nalezaji i 'imskd mipisy, mezi nintipry jeden na skAile mezi osadami Ardon, Tozburunem a Koznici. - 24) Viz mdj clanek Der Ursprung des Namens der Rupci in der Rhodope. Jagidcfv Archiv 8, 96-99. - -

Page  286 6 286 286 IL. 4. Rhodope. to -je star6: jii Vran6i6 15'53 slv~e1 v Plovdiv~ Rhodopu vilbee nazyvati horou Rup~skou (Ruipzca). Jnieno Acliridos, dasto zmin~ane v 11.-13. v~ku, die Akropolity rovnU~ bylo 'ifivodn~~ nAzev hor, naznaC-Ujici celou Rhodopu nebo jistou West jeji.25) Vzniklo snad ze starobulharsk6ho chrid, sk~ia. Akropolita zpornina v t6 krajin~ ~est liradciv. TH z nich jsou zn~my: Efrem ('Eqnnaif),,,chateau I'Efraim" u Villehardouina, 5 dni od Adrianopole, byl asi u vsi Evremk6i u dolni Ardy, t am kde z prava z krajiny Sultan-Jeri pfielialzi ifeka Burgaz-dere', tak zvana od n~jake zficeniny (tur. burgaz z t~ee. ff'o70). Minjak (Mv6'daxo"-).,cha'teau Moniac" u Villehardouina, le~el dva dni na zapad od Efreniu v krisn.6 dolinC- Ardy (fleuve de l'Arte). 2ti) Plerperakion, ve kter6rn v'e 14. v~ku sidlel i biskup, 7)je bez pochyby hrad na pravemn btehu iteky Perperek-dere', tekouci z leva do Ardy, naztia~eny na maps Viquesnelov~-. Ostatrni tti na ten eas zcsti~vaji nezdimy: Ostra (Oi'arect) nhezi Minjakem a Perperakiem, Kryvus (Kpv1%ob) mezi Perperakiemr a Efremem a,,docela nepatrnd tvrzka' Patmos v "hior&dh Achridosskcych". Pod jm~nem Achrido's vyrozumivala se tedy dolina stitedni a dolni Ardy. Z nyne-j'ich nd~zvisk nafi zddnliv~i upomninaji jm~no krajiny Achyr-4Ielebi na nejhoitej~i Ard~ a jm~no Achrjadne, jak se v Achyr-Celebi a na horni itece Krithiske' nazyvaji mnohamedankti Buihati, av-4ak jedno i druhe pada krorn6 hranic on6 star6 oblasti. Jm~no Achrjandiv pochdzi spi~e od biblickych Agarjane (Ar470voO, jak pravoslavni od sWiedov~ku jmenovali Turky a vibec miusulmany. V druhe polovici 13. stoleti jm6no Achridu mizi a u spisovatefi~v 14. v~ku, u Pachypriera a Kantakuzena se vyskytuje druh6 jm~no Morrha (AMo'qa). Cterne je j'iz v byzantinsk~m privilegiu, ud~Ienrni Bendttani~m 1199, kde se pii vypo~teni provincii vedle sebe zpominajit,,Mora" a Achridos. Ze sv~dectvi Kantakuzeriova, kter.~ zpomina hrady n~kdy Achridosske' Efrem a Hyperperakion jako hrady Morrhy, vysvittL tototnost obou krajin pro jeho dobu. Nejspi~e byla Morrha pidvodnC- jedna ~dst star6ho Achridu a sice blizkA k Didymotichu (Dimotice), snad nyne'j'i krajina SultanJeri, a pozd-j'i teprve jm~no ptene~eno na ve~kere' dolni poricM Ardy. Od Kantakuzena se dovidame jeWt, 2e Morrha na sever dosahovala k Steninia~sk6' provincii, na vy'cho'd ai k mn~stt Crnomenun (nyne-j'i Cirmen) a 1)lizko k Adr~inopoli, na jihiovychod 42; cf. 77, 119, 126. Gen. 'A.zqt~oj Niketas 5:35 i Akrop., dat,v 'A4Xo&86, ae. v~v 'AX~.Zg&5 Anna Koinnena ed. IReiffersceliid 1, 1:38. - Proviticia Phylipupleos, Veroys, Moras et Archridij, v Benitskdm pr'ivilcgiu clisafe Alexia 111. 1199, Tafel und Thomas 1, 269. 2)Villehardouin ed. Wailly 259. Na Kie PertovO mape novych hranic (Berlin 1881) isou nat stfedni Ard6 tfi vsi, jejih i~as~c icnnih dvoji Hisaralti a jedno Hisar'-ustwikeui. ihjnnavdiozieinih "1) Acta patrihirch.atis 1, 190.

Page  287 Achrido8q. Morrha. Dragovidi.28 287 do okoli Didymotichu, na jih ai nad ptimrotskou rovinu, *a na zapad do inezi Meropy. 281) Obyvatelstvo Wl~ito krajin Rhodopskych za stfedniho v~ku hylo hlavn~ pastyfske' a sice ko~ovnd, sle'zajic se stddy svymi na zimu do roviny pfinioi'sk6. 29) Skiddalo se z Bulhartfiv a Vlachfiv. Vedle sedIalkiiv (ciyoo'rat) a past'ttiv zpominaji se obyvatele' hradfiv (oi ~I? raig' ffo2euiv), kter'i za bouflivk~h dob nebyli jedn' mnysli s venkovany. z Nisti jistES Rlekov6. Bulharske' pI6m~ se v Rhodop~ zpornina' jen jedno, 6asto zrninWn SmoMne6. V na~i historick6 Jite'ratuife kladou se do tkchto krajin jeWt Dragovicei, rozdilni od teh, jcito se tak tasto zponiinaji v SoJlunsku. 30) Av~ak existence thrdckych Dragoviddv je velice pochybnd. Pied n~kolika lety bulharsky spisovatel P. R. Slavejkov vyslovil pochybnosti o domnn6le Dragovitii v PNovdivsku. PoptAvdni v krajin6 sam6 a prohh~dnuti historicko, - geografick6ho materialu ptivedlo, i mne ku ptesv~adteni, te vkc nespo~iva na pevnerm zdklad~. Pamdtky sttedovEk6 znaj'i jen Dragovi~e v pfiimoff makedonsk~m. inezi Solunemn a Berrhoeotf pod Olympem, a jejich biskupstvi (Jqovyovjt1T6IWVO, Joov;'ovfl9rhic), podtiizene' metropolitovi Solunsk6m U. 31) Teprve za tureckfch dob vynotuje se jrnieno D~ragovidsk6 v titulu metropolitfiv Plovdivsky~ch. Ti se jali psdti,exarchy cele' Thrakie", pak,exarchy ce16 Evropy a Dragovintie", kde se Evropou asi rozumi fimskA provincie toho, jm~na u Propontidy, naproti provincii Asii; pozd-j'i u~ivali ndzvu,exarchy Thrakie Drgvii"(j~a~Xog &xjqoX, o007ojI.r, ). 312) Tituly tyto nedaji se stopovati daleko nazpR4, ha die akt patriar~ich 14. stoleti ndzev L ~exarchy Thrakie" za dob byzantinskych ptislu~el metr'opolitovi n6 Plovdivsk~rnu, ale Adrianopolsk6mu. Dom'dci spisovatel pop Konstantin v popisii eparchie Plovdivsk6 1819 se domnivd, te ni~zev,Drogovitie"l v metropolniM titulu' pochi~zi snad (i'aco,-) od potoka t~enenho Jeoyoflhnj; u dolej~Iiho kl1A~tera Kridimsk~ho. 33 nominka tato se v krajin6 t6 ujala a roz~ifila. Krajan ndg in~en~r Pelz (1877) uvddi z t6 krajiny 281) Pachymeres 2, 605. Kautakuzenos 1, 191; 2, 161, 404 (Efrem), 426 (Perperek), 433, 436, 461, 530; 3, 251. 29) Kantakuzenos 1, 146; 2, 402, 421; 3, 251. 30) Aafkfik, Sebrand spisy 2, 235, Drinov, 3aceaxeHie BaaEC. IIOJ1YOCTPOBa CaaeHm~iumi 168 a 'j. 31 'alfel, Conast. Porphyr. do provinefii 47, Notitiae graec. epise. ed. Parthey 100, 1.09, 208, 250. Die Demetria Chomatiaria (Tomasohek, Zur Kunde der Haemus-Halb. 2, 80) Caist t~chto Solunskfth Dragovi~idv seddla aM v Pologu na vrchovi~ti Vv~daru. 32) V nejpozd~j~im seznamn biskupstvi (Tafel op. cit. 54 uoft, Notitiae p. 134) pravi se, te-motropolita Plovdiva wit titul,,exarcha cel6 Thrakie". ale le inetropolita Damian' (sotva ttl, co zabit 1410) se psal r~i nue 33) Konstantin, poznawka na str. 46.

Page  288 ,288 288 H. 4. Rhodope. potok Dragovica u Kritinma, nedaleka odtud hradigtc- Dragdvot (Dragovec?), ve v~ichodni Rhodop6 horu Dragovina atd.3~) Silavejkov '(1882) znA tom jen poti~ek Dragodan, tekouci skrze z'tpadni polovici vsi K~ridima a druh' potok Dragana u Ustiny; jmeno'hradu Dragovece ptipisuje vy~myslu jedne' ur~ite tamni owby. Sb1) Za sv6 nAvYtNvy v t6 krajin6 (1883) shiedal j'sem jen data vr~tkat a neurditit. V Perus-tici mi obyvatele' vypravovali, 2e u Kridima se prameni n~jaky potok Drdigovec, jinak pry tW i Sina voaki zvanv', a v~d~li i o Dragovitii v titulu metropolitov6; za to jimI hrad Dragovet pod tim jni~nem zn~im nebyl. Kridimkti sedhici, lid ud~itostmi 1876, vypalenim Qbou khIAteri~v a odvietenimn vsi do Plovdiva do ~zajeti" du~evnL& ubity', nIC MI o torn fici nev~dfi. V Pe~teife mi pak pravil jeden znatel zdej~i krajiny, ~o,ten potok u Kridirna slove i Drdigovec i Durguddn; k tomu dokIA -- dal, ie pr~ stahi lid*6 to vykhidaji za uporninku na krajinu Dragervitii, jmenovanou v titulu biskupsk~m. Die Woho v~eho dostalo se jm6no Dragovhi~dv do tituhti eparchie Plovdivsk6 teprve za doby tureck&, snad jen ptene~enim z biskupstvi zrndmych makedonskcych Dragoviebv. PHpady takoveho pi'emist~ni jrnen zemepisn~~ch v titulech cirkevnich Isv~tskiych nejsou vz~icn6. V2dyt za pozd"j~iho stkedov~ku ceIt6 jm~no Makedonie pifend~eno do Thrakie a sdni Plovdiv jmenovdin ni~stem makedonskym. Za nove-j~i doby hiedali mnistni literdli oporu pro tuto,Dragovifii" v topick6 nornenklatuIte AOkl Plovdivske'ho a na~Ii ji v jednom jme'nu, obsahujicini kmen drag, Aak oby~ejny v na'zvech osobnich i mistnich ve~ker~ho Bulharska. "') Co se nyni v okoli Kr'i~mu vypravuje, jsou jen reminiscence literarni, pochkiejici z kni~ky popa Konstantina a z kruhu 'jeich Utendtfiv, odlesk vyprfivek kruhfiv Plovdivsk~ch. VIiv literatury na pov~sti je na poloostrov6 v~t~i, ne~Ii se obydejn~- mysli. Styken~ se Utenda-'i kn~h se dostalo ku pif. i jme'no m~sta Bessapary do kraje a obyvateh& vsi Belova mluvili o nadrode',Be~afaridv", ktery~ pr sidlel na jejich hrad6, dim2 zavedli Zacharieva a za iini i jine'. Tou cestou i Peru~ti~ane' v~di o bojichi mezi Byzantinci a Bulhary o zdej~i hrady. Nenajde-Ii se ne-jakft zaruten6A zpr~iva o Dragovihlch v Rhodop6 ze stfedov~ku, kmen tento z kritickdho n.Aro~dopisu Thrakie Krajni hranice bulharske' ndtrodnosti se v Rhodop6 od sttedniho v~ku celkem mdIlo prom~nily. Villehardouin vypravuje, jak byl S61lunsk' krAl Boniffic 1207 zabit jeden den cesty od Mo34 ) A. Pelz v ~Pam~itkich archaeolog~icktch" 1877, X, 773. 315) P. R. Slavejkov v,Niu'ce'I dl, k76 pozn.). 36) Osoby Dragan, Dragomnir, Drag~An, Dragoje, Dragjo. V knii.ectvi jsou vsji Dragovita (n Caribrodui),.Dragovi~ti~ca (lejkreckA woaoija),,'Dr-sgoda~m (at Dupnice), Dragijli (koliby a Eleny, Dragoil (nCrboa) rgjexc (v Kystendilski~m lkrajigfi), DragoleVci- (tamtkt), Dragilevo (u Trno'va) Mtd.

Page  289 Rozeah Bulhardv k moh Egejisk~mu. 8 OQQ X" IV synopole od,,rnistnich Bulharciv" (Ii Bougre de la terre), kdy~ podniknul rnalou vy~pravu proti nim, k pobidee reck-ych Mosynopolcfiv. Z Kantaktizenovych vypra'vek o Momdilovi se vidi, 2e Bulhafi sidleli at do sam6 Xanthie. Za na~ich fasfiv vs'i bulharsk6, nejvice mnusulmanske', se kondi v hor~ch blizko t&e't *Xanthie (tur. Eskido'e); nejji~ne-j~I' kiestanske' osady tam j'Sou Gabrovo a Jenik~i na severni'm svahu hory Xanthijske'. Na u'st4 iL Marice iivel bulharsk', a to ve vsich starych, jejicht zaloteni se nepanmatuje, dosahuje at k mofi, k Enosu, ke zt'ceninam, Trajanopole a k Fere', ktere' ku konci sttedniho, vibku za nepokojnych *dob z velik~ho opevn~n6ho k'~Lera (byz. Bioyc) pfist~hov~nim okolniho obyvatelstva b~hern n~kolika let se obr~tilo v braien~ mnstys, jak to Kantakuzenos zfteeln6 popisuje. 3" V Bulharsku je mnoho lidi, ktM tyto kon~iny v'born~i znaji. Nust Marice, jeho bahenn&6, bujnyrn pralesem zarostI6 ostrovy, ohiutujici no~ni skiek 2ab, 2ivot zdivo~e1ch dom~icich zvitfat, koni, krocanfiv atd., jakot i lesni zvC~fe, hlavn6 kancidv, a rozkotn6 vederni pohiedy odtud pies mote na Athos a na ostrovy Samotlirake a Imbros dasto 2iv6 ii1i popisoval bulharskO pfedseda ministersk3? Petko Karavelov, kterjy d(~skaL svdi leta z dristi trdtvil v Enosu a v okoli, kd y2 tamn zirnovala, sirda otce jeho, bohat6ho Stoj~a Karavely z Kopriv~tice. Na pobteti torn nalezaji se cele' lesy valonov~ho dubu (Quercus vallonea Kotschy), jeho2 plody a dubinky se ye velik~m rnnotstvi vyva'ztej'i co tfislo a material1 na fabrikaci' taninu; bulharsk6 jme'no jejich palamn'da je, podobn6 jako italske' vallonea, utvoteno z fecke'ho fldiavn~, fla~v/'dta~ dubinky. Po posledni valce rusko-tureck6 mnoho Bulhardiv se z tohio ptimofi, hlavn6 od Fer6, odst~hovalo do Rurnelie (str. 126). K NM~ bulharsk6 hornatina Rhodopskri patfilla jen ~asem, a o ne cela. Za ~asd~v cate Syrneona a caiie Petra s Plovdivem at cyb6i jedna e ist hor vchaizela do hranic, Bulharska. Za nie Trovhybn tyt~i krajiny drtel cdf Ka~ojan. Po bWMv u Klokotnice severni podnoti (se Stenlinachern, Cepinern at.) 1230-1246 bylo bulharske', Achridos pak ziAstdval Byzantincidm. `11) L. 1246 cisat Vataces dobyl eeks Rhodopy, ale po osmi letech bulharsky c~it 37 ) KhIAter ten byl zalot'en od Iz~ika Komnena, otee cisafe Andronika I. (Niketats Akorninatos 595). U Villehardouina ed. Wailly ~. 382 p. 226 6teme, to francouzsk~ rytiIf Anseau de Courcelles in1 ~parties de Maerd et de Traiinople et de la Baie, devers une terre" etc.; rkp. A mA Iep~f 6teni 8et do l'abbe-ie de Vercisne-. Dumont (ibid. p. 485) vykiAdaI to misto co j1a baie do Lagos", ale myMn; rozuiml fie tu zlfejm6 opatstvf Virskd. Na jal'e 1342 mnigi a okolnimi vesnic'any brAnili pifepevn6 hradby Viry proti Kantakuzonovi (2, 196), tak ie MUMih s nepoifizenou. Za ntsledujicich vtlek a za ustavidnYebh vpiddfv tureckych se B4az kliAtera promknila v osada m~stskou, oylnuo okohnich sedliklfiv (t~'t 3, 310) Bertrandon do la Brocqui~ro 1433 vid.61 Viru Co m~sto tureck6 a feckd, zalo'end kolem pevndho hradu, v n~ml pry~ jednou plfob3valo 300 mnniclid~v. 38) Akropolita 77 (zpomini Vatacova nArn~stka v Achridu pfled 12t6). J i r e e k, Cesty po Bulharsku. 19

Page  290 O"A 4uv 290 II 4. Rhodope. Michail As~n (1254) vzal zase nejen severni- ipati, ale i Achrid6s. Akropolita pravi, te tehda ~obyvatel', jsouce Builhati, ptebihali k roda'kfim (roz; 6poq~ioL; ffpoa~E'TEov), stf~sajice jho jinojazydnikiv'.(,rbv ~vp'v?cbv a oco~cv' 9) Ale Bulhai'i se tam udrdeti nemohli a byli od clisale Theodora Laskara HI. zase vypuzeni. Poslfze cat Jan Alexander timluvou od cisafovny Anny 1344 dostal Plovdiv s hrady ceh~ho podnoti, Morrhy v~ak vydobyti nemnohi. V torn stavu nalezli hranice Turci pi'i po~atku svych v~bojifiv na pfidC- evropsk6. Dlouh6 panstvi byzantinsk6 zi~stavilo sledy v Rhodopskych ndtedich bulharskych, u Iktestand~v i Pomdkifiv, totit starobyh~d slova feckd, jakdi se jinde v bulhar~tin6 nevyskytuji: chcirkoa (Xd~.xota) m~danec, lepida (XEnd') nfi bez driadla, paplorna (frdff~cop4a) postelrni pokryvka, sadkul (cacxxoXa) pytel, stradkiraa (v Dospadu) misa. (6'aradxtov) atd.40) Tato stard cizoslova nejsou jedind pamni~tnost bulhar~tiny v tWhto horach. V Rhodop~ vhidne zvld~tni nditedi. kter6 vedle vychodniho a zaipadniho (str. 64) tvoti' titeti skupinu, proslirajici se od Perin-Planiny a S~ru do Dimotiky a nove-j'si emigraci idale at do Burgasska k Crerwmu moli. 'V Bulharsku se nazyvai oby~ejn6 nritedmi rupskgrn. Na prvni pohied neJrndpadne-J~i viastnost jeho je troji tvar Menu, kde~to ostatnii Bulhafi u~ivaji jen jednoho: glava-ta (obecn6 bulharsky), glava-sa, glava-na s rozlidnyni smyslem deruonstrativnim, coi by se latinsky 'teklo asi caput hoc, caput illud, caput istud. K tomu se ikadi detri6 zvl~tnosti fonetick6 a lexikalni. V~e to jsou archaismny, ktere' se mistem zjevuji jiz v rukopisech stfedov~k.ch a kter6 jediiou zajist6 byly obecn6 roz~iifeny Po cel~m iizemi jazyka bulharsk~ho. Zajimavo jest, 2e troji den a n~ktere' zvld~tnosti foneticke' se opakuji krorn6 Rhod()py jeWLS na Jine'in dalek~m mist6, v dialektu tak zvan'ch Mijiakiiv v Dibite v nejzdipadne-j~i Makedonii. Tvary ty se tedy udr~ely ye dvou osamdych horskych krajirndch, jako na ostrovech. Mohlo by se mysliti, 2e silndi osmanskdi kolonisace, zaplaviv~i Po dobyti zemn- celou rovinu thrickou (str. 103), odd~ila Rhodopu od i.~zemni Bulhariitv Balkdinsk3?ch a tim pfisp~la k uchrin~nii tech zvld~tnosti. Ale mn6 se zddi byti pravd~ podobne-jki, 2e archaismy niluvy rupsk6 a pokro&1ej~i stav tak zvane'ho ndrfeci vychodniho, panujiciho dnes v poli thrdeckrn, se ustdilily jiU v dob~ starMi, net je turecke' dobyti. Nejlep~im sv~dectvim toho jest to, ie v centru Rhodopy na mohaniedainsk~rn Dospadu a v blizk6m kfesfanske'm Bataku a Pektefe vlddne dosti tiste nditedi v'chodni: kin tento, od severu do rupktiny zasahuji'ci, vzniknul jist6 pfed 3 9) T~f s tr. 1 14. 40) Po~at, po8atje zbrahi, pochbizi z tur. pusat, n~istroj noiiadi, zbroj a ne z byz. pw~yaarov tAbor, vojsko, jak j8en rnyslil v Per. Sis. 8, 90 a 10, 25.

Page  291 Rupsk6 naief. Ivanko. Slav. 291 rozsirenim islamu po Rhodope a tedy nepochybn6 jeAts za stredov6ku. 41) Zvlastnost stiedovekych dejin Rhodopy jsou bulharti junaci samozvanci, kteti si v horach tech dasem zaloiili pevn6 panstvi.; Jsou to tii osoby zvla~tnich osudiv. Boljar Ivanko zavrazdil care Asena I. v Trnov6 (1195), pteb6hl k Byzantinctm, stal se namlnstkem v Plovdiv6 a v podhorskych pevnostech, dostal byzantinskou princeznu za maneelku, ale pak se smluvil s bratrem zavrazdeneho As6na, carem Kalojanem a stal se nejnebezpenb6j~im nepritelem fiSe teck6. Jit jako, namestek jal se staveti nove hrady na prihodnych mistech, sbiral bulharske bojovniky a vzdaloval Reky od sebe. Po povstani hlavni I pevnost jeho byl Kridim. Byzantinsky vojevfidce Kamytzes vzal tento hrad, ale potom byl sam jat od Ivanka mezi Batrachokastrem a Batkunem. Tu pak cele horstvo a2 k moti pfe~lo do rukou udatneho boljara. Krajane (otoyevHs) vsude s radosti s nim se spojovali. Die vypravovani Nikety Akominata daval pfi hostinach svych k vetsimu lesku jejich zbijeti zajate Reky. Posleze do Thrakie vtrhl osobne cisar Alexios III., dobyl Stenimachu a kdesi v okoli jeho Ivanka zajal, Istive ho prisahami ptivabiv k ufstni rozmluve (1199). Despot Slav byl nejdrive spravcem krajin Rhodopsk.ch jmenem stryce sveho, care Kalojana. Po smrti Kalojanove (1207) znepratelil se s nastupcem jeho carem Borilem, bratrancem svym. Die francouzskeho kronikare Jindficha de Valenciennes ptiina toho nepirtelstvi byla ta, 2e Boril chtel Slavovi vziti uzemi jeho, r ale Slav se tomu protivil a cari odnimal hrady, lidi a prately. Po vitezstvi nad Borilem u Plovdiva (1208) latinsky cisat Jindfich se pratelsky setkal se Slavem v Kricimu a v Stenimachu, nacez Slav v Cafihrade slavil svadbu s jednou levobodnou dcerou cisare Jindricha a zifstal spojencem Latinfiv. Die Akropolity drzel i Melnik v doline Strumy i Achridos. Je~t 1228 zpomina se,tota terra de Selave" mezi zernmmi cisaistvi latinskeho. Druha mantelka 41) Jine pHiklady trojiho Mlenu: volat, volas, volan; konet, kones, konen; caren (tak slove sultan u Pomakfiv), mostos, drvoso, deteso, puskana, genana, manastiren. & a l, jmenovite a pfizvukem, se m6ni v o: moi. roka, kofta, glavota, trevota. Star6 priklady n^Toc4~, xtsoc%, rpa0oci atd. viz u Miklofide, Vergl. Gramm. I 81, IV 112. Obecn6 bulharskd je nortes hac nocte, denes-ka hodie. Z lexikalnich zvlastnosti typicky piiznak rup3tiny je rikam volAm (vfch. vikam, sopsky ch6kam). Rupske texty z Achyr-Celebi a Nevrokopska u V. Colakova, Bi;nr. Hapo~eHb C66opHnlB, Bolgrad 1872. Prvni price o tom naie/i je od Slavejkova, PyucroTo a PynazaHcKoTo 6,arapcao Haoe" aeiee a Haptie. Nauka 1882, II, 463. Polychronij Syrku, PynansHa asi PyuBRA, 3aM'brTa 1no 6o0r. Aia.eKTonoriH. BopoHeI. HJn. 3anSHOKC 1883. Nage IloMamCH nlcHH OTT elenHHO a obbirnym dialektologicktm fdvodem, Per. Spis. 8, 76 sld. Nove pfispevky podava S. N. Sigkov, PoAoncra cTapHHsa Iua c6opmIr'b OT o6RqaH, cyeBtpHa, ntcHa, nocjioBHsa, Hapiqae H up. Ha pOAOuCKHTar ac:rTeaH, svazek 1. v Plovdivg 1887. -19*

Page  292 292 292 II. 4. Rhodope. jeho, byla z ptibuzenstva epirske'ho panovnika Theodora Komnena. Po bitv~ u Kiokotnice podrobil se cdifi As~nu IL. a zporniinA se mezi caifskymi pfibuzn~mi v bulharskych pornennicich. 42) Je~t6 v 15. a 16. stoleti cel&s toto horstvo bylo nazyv~no Slavijevy gory, snad od Slava. 43) NejvRt~i sldvy v ndtrodni pamnti dobyl sobC- Momc'ilo vojvoda,J podnes, v~ude- po Bulharsku i Srbsku op~vovany. Cela jehio historie nia sv6 jeviWL v Rhodop~ a sousedriim pfimofti. Byl.rodem Buihar, Joupe~i1 po obou strandch hranice byzantinskobulharsk6, slouiil ve vojsku srbsk~ho cale Ste'pdna Du~ana a pos1~ze pod prapory samozvan~ho cisai'e Jana Kantakuzena. Kdyt Kantakuzenos oble'hal Peritheorion, drtan6 od p~osadky cisaiovny Anny a jejiho syna Jana Paleologa, poddali se jemu dobrovolnLS hora16 Merop~ti a 2ddali o spravce Kantakuzenos poslal k nim Moi-ndila, jit proto, pon~vadt byl jejich krajan (6pO'gvXo;). Mom4~lo sebral v horsky~ch vsich vojsko jizdnych a p~~ich, hotovych pr~ umtiti pro sv~ho statn~ho vojvodu, ale brzo u~inil. se nez~ivislym pdnem. Cisaifovna Anna dala mu titul despoty; Kantakuzenos ud~1il mu vyssi nazev sevastokratora, ktery posud da'van jen Byzantinctirn cisatsk6 krve. Hlavni sidlo sve' zarazil v nmst Xanthii, u n~ho2 sl~zdi cesta od vrchovi~t Ardy k ptimoii. Kone~n6 jej Kantakuzenos pomoci sv~ho pfitele 0 marbega, vkddce Smyrnensk~ho, porazil pod st~natni Peritheoria (1345). Mom~ilo nale'zi hrdinskou srnrt na boji~ti, Kdy~ se vzdala Xanthia, Kantakuzenos man~elce jeho, rodil z Bulharska, dovolil volnj odchod do vlasti s ve~kerymr jejimn majetkem. Z vypravov~ni sam~ho Kantakuzena a druh~ho sou~asnika Nikifora Gregory vidime, jaky dojem u~inila za t6 doby osobnost Momntila. jeho rychl6 vyniknuti a jeho hrdinsk6. smrt. Vedle Bulhariitv 2ili v Rhodop~ i Viasi, a sice v daleko vkt~im pottu ne~li dne~ni' kodovni pastyiti. 0 nich tna'me jedno sv~dectvi takt62 u Kantakuzena. Kdyz- za obdanskU vi~lky mezi. ob~ma Androniky strateg (sprdvce) Rhodopy pfe~el od mlad6ho cisa'e- ke star~mu (1322), uv~znil jednoho Rumuna z ko~ujicich pastftfiv, jme'nern ~arbana, co stoupence druhe' strany a dal jej v tv~iti telezem pLljtj. 44) Ale Sarban usko~il z ve-zeni, sebral ~ety lehce ozbrojenfch pastyrhfiv a pohnul hrady, aby se prohbisily pro rnlad~iho cisai'e; po dokondeni sv~bo dila odebral se k mia42) Srovn. D6jiny bulh. str. 206-214. 43) Konstantin Filosof (peal 1431, vyd. Jsgid, Glasnik 42, 299, 306) pile, jak 1410 jeden vojvoda sultAna Musy ~prog'd Slavijevy gory re~enyieM udefil na Plovdiv, a jak Musa sim 1412 tihl ze Soluni,,Slavijevymni gorami" do Adrianopole. ~Zlavievi gori" na jih od Plovdiva a Marice jmnenuije tak6 Vrarn~le (1553), vyd. uberski6 akadenuie 1, 331. - Vfklad od Slava mA ov~em jednu zAvadu. Od jm6na Slav nazyfvaly by se hory,Slavovy", kdelto,Slavijevy gory" "sou odvozeny od jmndna Slavij, coz' by vedlo k bulb. slavej (slavik). 414) 'Eva & zdv cam6 zoi zjxtag~c~ yivovg vop&c,&a X;vqPxcvov dvoj.a'apivov. Kantakuzenos 1, 146.

Page  293 Momfilo. Vlaei. Nyn~j~i krajiny.29 293 de'mu Andronikovi a k ustrnuti' Rekciv na. kolenou 24dal o milost' pro zajat6ho stratega. Krom~, t~to zajimav6 episody jevi se stopy star&~ho rurnunsk~ho obyvatelstva, i v rnistnich jm~nech; na, lev6m bi'ehu Mesty jsou n~ker6 vsi mohameddnskfch Bulharifiv s rumunskrnii jm~ny, jako Singur (rum. ~sim", od la. singuli), Krbul atd. Ji za byzantinske' doby nachalzely se v Rhodop6 take' turecki osady. Anna Komnena zmihiuje se v 11. stoleti o Turcich, bydlicilch okoo Ahriu.45) Byli to podobni osadnici z Turkilv seldtuck'ch, jak6 ktiaci na~li 1189 u Star6 Zagory a jaci sed~1i od ddvn~j~i doby i v Solunsku co tak zvani Turci Vardariote'. Po tureck~rn dobyti krajiny Rhodopsk6 pozbyly sve' ddle~itosti. Had~i Chalfa zna uvnitf hor jedinou kondinu Dagardi, jak se posud nazyvA jedna krajinka na sever od Gjumurd~iny.'6) NyniI se pohoi'i dei na nasledujici disti. Dolina hofej~i Ardy slove Achyr-O~elebi (stiedisko yes Pa~makly); a2 do poslednich velikfch promnM podtina k sand~aku Plovdivsk~mu, ale nyni ni~le~if k sand~aku Gjumnurd~insk~rmu. Mm'n MAs potidi dolej~i Ardy je obsatena v krajinC- Sultan-Jeri (,,sultinskA zemn6"), se stiedisky ve vsich Darider6 (dary tur. proso) a Mastanly; kondina, ta, kolik virn]. je 6ist6 osmanskdi, a2 na rnalou obec kfesfanskou v Darider6. Leva strana dolej~i Ardy je zaujata krajinou Kyrdz'ali, se stiediskern ye vsi t~ho2 jm~na; kraj tento, rovn~i 6st6 tureck~, byl za rumyelsk6 sprf~vy organisovan co, okolija Kirdialijska.". Severni svah Rhodopy od Achyr - Celebi k Stanimace obsahuje svrchu zmin~nA krajina Rupeo's, s 66 vesnicemi. Rozsah jeji je nyni zinensen: vychodni polovice tvotfi rumelskou okoliji t~hot jniena se stfediskem ye vsi Cepelare, z~padni patti dnes Turecku; n~kter6 daki vsi pfiNteny jinym okolijim. rumelsk~m. Podno~i horsk6 okolo Stanimaky slove K6nua~; nalezaL se tam sice rualaL yes toho' jme'na, ale stedisko nyne-j'i',okolije Konu~ske'" je mC-sto Starinimaka. Acliyr- Celebijci r'ovinu Plovdivskou. pod horami 1oby'ej'ne nazyvaji K6nuwko p6/le. Zmmny rndrodopisn6 od konce -14. stoleti jsou vehtni znatn&~ V~chodni ~Asti Rhodopy, toti stars Achrido's 6i Morrha anebo nyntjeji krajiny Sultan-Jeri., Krdtalijsko a Chask6jsko, jakot i ptimotskdi rovina, okolo Gjumurdtiny jsou nyni vice mrn~n turecke'. V cei~m Evropsk~m Turecku neni dnes kon~iny typem, jazykem a mravemn tak 6ist6 osmansk6, jako je Kyrdtali na dolni AMC-. ~>Roz~iteni n~ited rupsk~ho od dolni Marice na sever k ob~ina Zagor~rm a na vfthod k Nern~mu mori vzniklo patrn, emigraci 45V byz. vojsku abor zuiv flEQL vzv 'A4Z9io.0 otxoVivzwv Tot'qxow, Anna Komnena ed. Reifferscheid 1, 138. 4 6 Tagardi, Hamimerifiv pifeklad Wt. 70. 47) Pokud vim, vaji nov6 okolije KrdfaIijskd patfily. prve ke tfem san&.diakfim, Chasjkdjskdmu, Sultanjeriskdmu a Oirweflsk4muU.

Page  294 294 294 II. 4. Rhodope. Rhodopskfch Bulharifiv z vychodnich hor, kter&A pifivod svi~j m1a. v nitlaku silne' kolonisace turecke' ve vlasti. Vedle t~chto usedlfth Turkilv pohybuji' se v cel6 Rhodop6 Turci kodovnici, pastfti, znAmi' pod jm~ny Juri'ci nebo Konjd'ri; navgt~vuji i zapadni Uisti Rhodopy, ktera jinak krom6 n~kolika osmansklch kolonii v m~stech, jako, v Pe~Ler'e nebo v Nevrokopu, zfistala tistO bulharskA. Jit pted ptechodemn do Evropy tili Turdi v Mal6 Asii nejvice jako kodovni pastuchov6, letujice na hor6Ach a zimujice u mote, jak to Kantakuzenos (k 1328) o Turcich osmansk'ch v Bithynii vyslovn~ ptipomimin. 48) Po vy~bojich v Evrope ptenesli tento spifisob Mivota do Thrakie a do Makedonie, kde se jali zimovati u mote od Enosu at k Solunu a l~to, tr~viti p0 RhodopC-, Perinu, Osogovu a rozlhnych hordich makedonskyech. Kdetto valn.A vkt~ina n.Aroda osmansk~ho se zatim zvolna star~ho past~stvii odtekla, Juruci v Anatoiji i v Evrope- se dr~i prvotniho spd~sobu iivota. Podnes chodi v ji~ni polovici Balk.An-.skeho poloostrova dvoji norhid~ti pastyti vedle sebe, ktesfan~ti staro~iiov6 Viasi a musulman~ti', nove-ji pfi~1i Turci Juruci. Vesnice tureckych past.M~v, v niche oni trdivi zimu, nalezaji se vesmn~s na pornoti okolo Gjuniurdt-iny, v pahorkatin~i od S~ru do Kukti~e a Solunu, v makedonsk6 krajince Moglen6 a v rovin~ thessalsk6. Jm~no Konjari (fecky KoptitoldEg) na m6 otAzky n~kteti Rhodop~ti' domorodci vykiAdali od tureck~ho kojun (ovce), jini od bulharskeho kon (kfih), ale z pov~sti Konjarfifv Solunskych a thessalskkch vysvit.A jasn6,, te piavod ma od m~sta Koni6 v Mah6 Asii, stare'ho, Ikonia, sidelniho nm~sta sultAn'iv 'seld~uckych. 49) N~zev Jiriik poch~izi od turecke'ho slovesajfiriirek chodifi a znameriA nom.Ada vfibec; sami se jim nazyvaji s jistou hrdosti (beit Ji~iikum: jsern Juruk). N.Ate&i jejich, jak mne Poni~ci niij~ovali, se 1i~i od toho, osmansk~ho jazyka, jakyrmt miuvi ni!and a rolnici turedti. 50) Pfist~hovdni Jurukciv d~lo se zvolna a trvalo diouho. Hahn sly~el v Makedonfi, 2e tam pt'i~li pted 300-350 lety, tedy na po~iiku 16. v~kti, a dok1lddd, te podle mistnich poddini mnozi kfesran6, ku pt. v krajin~ Moglen~, ptijinmali islamn, aby se vybavili od rnitisku novych hosti. 51) Mn~ vypravovali Makedonci, te Konjafi pry ptfichkzeli do Solunska pozvolna, n~kteti pted 200, jini teprve pted 50 lety, a Mii pry prve ve stycich s kfestanskymi Lazy a Karamanliji v Mal6 Asii. Stopy jejich jdou daleko na sever. 481) Kantakuzenos I, 341. 489) 0 pfivodu tbessalskych Konjarfiv viz Finlay, History of Greece (ed. Tozer, Oxford 1877) 5, 125. 5) 0 nAife~i maloasiatskfch Jurukfiv, ktefi tam slovou i GbdebU pravi Vamb~ry, Das Ttirkenvolk(Leipzig 1885) (05, ie se blIft turc'in6 azer'baidganskd a ze obsahuje mnoho slov staryfch, jei u ostatnich Osmanfiv jejou nahraziena cizoslovy arabskyini nebo perskymi. 5') Hahn, Reise durch die Gebiete des Drin und Wardar, Wien 1867 str. 261.

Page  295 Juruci.29 296 - Na srbsko-bulharsklch hranicich mezi Znepoljem a Vlasinou jmenuje se jedna mnistnost Jurudcki ikolibi. V horach Osogovskych u Kystendila ukazuji se Juru1c'kigrobisifa, asi 5-6 musulmarnsk'ch,~hrobi~v na vysoko polo~en6rn horsk~in pastvisku na str~inich vysok~ho Rujenu, ka~dy s dv~ma pni'inmi kameny, u hiavy u noh. Nyni na ta mista ~2idny Jutu ieneic~z Ze navMt~vovali Panagjurskou Srednu Goru, o torn posud svMd6 tamni tureckd obec Juruci (str. 249). Chodili at do Zabalkalni. Pomaci Lovdan~ti nazyvaji v~ecky Osmarnlije Uruci. Jedny koliby Uruci-te jsou na Balkdn~ u. Trjavny, jedna turecki yes Jliirkler nalezd se u Lov~e a pRt jinych te'hot jm~na je rozpty'leno v krajindch od Trnova k Silistite. Na vy~inaich Rhodopsk'ch a po tamnlich jaJld'ch 6i pastviDAch 52) trvd mno~stvi pov~stii. ze kterych je patrno, te tito mohamneddn~ti past~iti jednou byli 6etni a rnocni. Za star~ich dob byli rozd~1eni na okresy sedmi Jurulk-begdv. 13 ) Na Dospadskd vyso~in~, mezi Batakein a Nevrokopem, se vypravuje, ie Kojnari (tak je vyslovuji) jednou tam ditali 70.000 ~odtakfiv" (ohni~f) a m~li koliby, rozptylen6 na 10 hodin cesty, v nich2 pry z poddtku iziniovali, ale pak vid~li, 2e horska zima je pffiAi ostrAi a za~afi shlzati k moi'i do Solunska. V Solunu pry je dtvrt Karlyk-mhahalesi, tak nazvarnd od Konjarfiv, ktefi jednou v l1t. pa'sali na Karlyk Planin~ v Rhodop6. Nytii pfichazeji Juruci na Dospad jen v ma1dm podtu. a pasou. ye spo~enostech do 100 osob svd konCS a ovee at do rumelsk6 hranice; za me' cesty m~li najata pastviska -i v sou.sedstvi rurnelske'ho m~steka Bracigova a blizko Bataku. Trvalou zpominku zanechali v zem~pisne' nomenklatuite. Od Adrianopole a Dimotiky at k pramendi~n Iskru. a do Perin-Planiny ohromnn& vkt~ina vrcholfiv a pastvin mAi jm~na tureckA, jicht u~ivaji stejnCTuird, Bulhai'i i Viasi. Charakteristick~i jest, 2e zrovna nejvy~~i vrcholky IRyly, Perina a Rhodopy maji jen naizvy tureck6: Musalld, G61-tep6, Karlyk. -jS byvalou moci Jurukd~v souvisi i jiny zjev v de-Jintich Rhodopy pod panstvim tureckym: roz~ii'eni islainu. mezi Buihary celhio horstva. Uzemi, kter6 zaujimaji rnohamed~in~i Buihai 61il Pomadci, je velmi velike' a pr~esahuje daleko meze Rhodopy. Je to ~irok' pdis, ktery se prostirAi od Plovdiva at do Solunu, od stredniho toku Ardy do makedonsk6ho Vardaru. V n~m le~i krajiny Rupdos, Achyr- Celebi, Dospadskd hory, Cepino, Nevrokopsko, 5)Pomici tur. jajld (pastvina) bulharsky pIfeklidaji slovem pladnina; za to lesnat hory nazyvaji tur. slovem balkadn. 53) Die Ricauta, Histoire de 1'dtat present de I'empire ottoman, p. 612,,Jurukler" 6itali tehda v Evropskdm Turecku 1294 rodin. Marsigli, Stato miiitare deli' imperio ottomano, Amsterdam 1732 p. 129 klade je na 1702 rodiny, rkterd vysfialy 298 bojovnikdv. Sedm bOgiW j'ejich (sroiv. Hammera, Oism. Staatsverf 2, 249) sidle~lo ve Vize, Jambolua, Tekidagu (Rodoetd), Soiunna (a 400 rodinarfi), a v,Aghra, Cogiak, Nalauchen"?)

Page  296 296 11. 4. Rhodlope. Raziog, a velkAi dst stiedni Makedonie. Dtumajsko, Pijane~ko, Male~evsko, Tikve~ko, Kuku~ko, ba za Vardarem i Mog',ena a je~Lt, jin6 kontiny. Ojedin~ly ostrov Pomdikdv nalezA se na severu v okoli' Lovfe, Plevna a Rachova v podunajsk~m Bulharsku, v pofiii Vidu a Iskru. OtAzku, kdy se toto potur~eni uddlo, zodpov~diti nemf~emne; pisemrnA sv~dectvi o torn doposud se nevyskytla. ZdA se, te se za~ao dosti d6.vno, ale ne hned po p.Adu starych Ifi~i a nikoli ne najednou. Pti dobyti zem6 staly se ptipady dobrovoln~ho potur~eni, ale obecn6 to, kolik Aime, nebylo. Joasaf, netropolita Vidinsky pi~e, 2e hned po pAdu Trnova rnnozi ptijali viru Mohamedovu, pr~ ze strachu, nebo rnsiledkeni pfernlouvdnhi, nebo s nade-ji na afiady a jm~ni anebo posl~ze z prostoty. 4)Camblak vypravuje, ze patriarcha Euthymij ve vyhnanstvi v Makedonii svy'm kazanim mnoh6 odvrditil nejen od heresii, ale i od ~tiny saracenske"'. 55) Z druh&6 strany vime od Viadislava grainmatika (1469), ie za jeho doby v Krupniku nad Strumou sed&l jeWt- biskup, kdetto za na~ich dndi ves ode da~vna je distE~ pomn~ckjL. Bulharsk6 novej"~ z~tpisy letopisn6 kladou poturteni,Dospat-Planiny, Cepiny, Krupnika, Koeanfiv" do doby sultdtna Selima I. (15192-152~0). 56) Te'mui panovniku skutek ten pripisuji i iistni vypr~ivky Bulhariiv v Thrakii, jak jsem 6aste-ji saim sly~el. Zachariev bez iidalnii pramene kiade pifijeti islamu od Rhodopskych Pom6.kiiv do dob sultAna Bajezida II., k roku 1495. `57) Pan P. R. Slavejkov mi vypravoval, ie v Ba~kovskem kldteife u Stanimaky peed mnohymi lety chovali pomennik, z n~ho2 se vid~-Io, ktereho roku kterAi z nynej'ich pomdck.~ch vsi blizk~ho Ruptosu pfestala, choditi do khigtera; tedy potur~eni to se dtilo postoupn6. Samni Poma'ci maji o tW uddlosti jen temne' pov~sti. Vypravuji, ~,e ptijeti islamu se nestalo, v~ude ye stejnou dobu. V zaipadnich horach nej'prve Pry se potur~il Dospad, potom vsi Naiplii, Dovien a jine' okolni a naposled Cepino. Toto posledni se potvrzuje i pisemnn~mi doklady. ~Cepinci mnaji listinu o svych mezich, vydanou hned po potureeni jejich, pry 227 (arabskych) let pi'ed pfitornnou na~i cestou (1883). To se 4lpnC- shoduje se znamyrn bulharskyrn zApisem, ti~tnyrn u Zacharieva, die n~hot se potur~eni Cepiny stalo za suihina Moharneda IV. a jeho velik~ho vezira Mohameda K6priliho (1656-1661). 581) Die onoho zdpisu Cepinci byli voini'ci a chodili s Turky do vtlek; tim se oni a zajiste' i jejich soused6 z~ahy s islamem sb~Ifili. 514) Period. Spisianie s~v. 1 (1882) 44. ~51) 2ivot Euthymijilv, Glasnik'31, 2et8. 56) Viz Drinova v Per. Spis. 7 fstr. 9. 57) Zachariev, Popis Tatar-Pazardgicka 74. 58) Zachariev 67. Dfjiny bulb. 409. P. Slavejkov mi pravil, ge zApis ILen je authenticky', jen le u Zacbarieva jazyk je n~co m~ilo proni6n~n, ale plfcee myslim, le neni soudasn~ is tou udalofti.

Page  297 Pornici.29 297 Die v~eho toho neni pochyby, te poturdeni Rhodopy se zatalo, za doby, kdyi boj proti kitesfansk~nm staltilni poloostrova byl ji2 dokone'en a kdy2 rfurci se stali neobmezenymi pliny v~ech tkchto krajiri. A tento zaditek se stal za. dob lBajezida II. a Selimia IL, kdy2 potur~en staroslavny chrdm sv. Demetria v Solunu a metropolie sv. Jiti v Sofli, — ') kdy2 se ki'estandm odnimaly ve~ker6 z kamene zbudovan6 modlitebnice s ponech~inim kostelikd~v difev~ny*ch, a kdy2 krut~ Selim I. die tureckych zpri~v si pifedsevzal. vyhubiti anebo potur~ii ve~kerou rzkji. 1'0) Potom se islam Miiil v Rhodop6 jeWt v 17. stoleti, kdy2 Mohamed IV. pt'ichkiel. na lov na,Despot-jajlasy" a tain s dvorern svym de'le pob)?val. Sanio jmneno Pornak zdista'va' nevysv~tleno; bulharske' vyklady od pomaga6' (pomocnik) a jin6 neobstoj'i Zajimavo jest, 2e vedle bulharskych musulmanfrv se v Rhodope nalezaji i ke~ti. Velikd yes Ljdlovo (90 dorni~v) na jih od Nevrokopu je obyd'lena od mnohamed.Ansk5ych Rektiv; n~ktef'i Pomakicimi tvrdili, te i jin6 dvC- sousedni vesnice, Lovazik a Kornik, byly ptivodn6 feck&, ale 2e po sv~nm potur~eni stykem, s okolnimi bulharskvmi mIusulnmany se pobuihailly. Ptijetim islamu od t~chto horskych Bulhard~v T~rci ziskali nemalou oporu pro sv6 panstvi, lid pritnitivni, bojovny a udatny, pfi torm ptese v~eckv tradice o kfestanske'm pfivodu v~rn~ oddany islamu a cisatstvi osmansk~mu. Jen maly jejich po~et, nebot krajiny ty jsou velmi slab~ obydleny, byl peidnou, 2e Pomdei nevynikli tak velice, jako musulman~ti Bostiari6 a Aibanci. Ve vojenskych slu~bdch tureckych posud se nalez.A n~kolik vynikajicich Pomkiktiv i z Rhodopy i z Lov~e. 6 1) Za na~ich let Pomaci Rhodop~ti ze sve'ho zapornenuti siln~ vystoupili do poptedi, a mo~n.A. 2e i za budoucich v~ilek v Thrakii opkt bude o nich fed. Ji2 v ifeck~rn povstani (18.91) pomohli Turkd~m ku krvav~mu potladeni revoluce na Chalkidice a na Athon6. Za Srednogorsk~ho povstdini 'a za rusks v~lky osvdd~iti se co nejv~rne'J~i poddani porty, a porta je proto, tak6 i napotom neopustila. Jedna ddst jejich krajin Berlinsky'm mirern ptid~1ena Vfthodni Rumeiji, ale pfididlenii to zcstalo na, papite. Po celou sedmiletou dobu trvaini' rurnelsk6 auitononinni provincie ptettAsalna otc~zka "neodevzdaniich" 6i, nepokornych vsi" (nepredaddeni - te, 5)Potur~eni chrlimu s9v. Demetria rrbskd letopisy kiadoa na 20. erpen 1494 (Glasnaik 53, 104) nebo 1499 (;'afatik, Pamiitky 82). Tafel, Do Thessalonica eitisque iagro (Berolini 1836) p. 133 v~d~J, ie sivatyn6 ta okolo 1480 byla jest~ krfesfaInsk~i, ale o dobW obrliceni jejiho v mec'et nemaohisie mideho dopitrati. 610) Hammper, Gesch. des osm.- Reiches, 2. vyd. 2, 804. ')Z Rhodopy pochkzeli Tahir paga (od Dram~y) a Ali paga (ze vsi Husenice na Dospadu), kter~ zahynul u Plevna Z Pom~lkiv Loydenskteh vy~li zn~imt z Hercego~viny a z Egypt Dev~pl ratr jeho Feim a, oba ze vsi Izvorn mezi Lov~em a 0rebanidm. Takd znu4m tiireckt jurista Dievdiet paga je pryr Pomlik z Lov~e.

Page  298 II. 4. Rbodope. tnepokc~ni-te seld'), ale rnarn6& Rumelskd viAda, brannou moci obsaditi je nemobla, a porta, ptese v~ecky diplomatick6 sliby odevzdati je necht~1a. Nebude od mista, vylo~iti tuto, zvl.A~tni otaLzku pon~kud podrobne-jil, s pou~itim podrobnych zprdv, sestavenych v bulharske' kni~ce Chr. P. Konstantinova o te'to, ota'zce. 62) V Srednogorsk6rn povstdni' na, jaife 1876 vynikajici tkastenstvi vzala, ti' majetmni, 6ist6 bulharsk6. m~steka na severninm sklonu Rhodopy: Peru~tica, Bracigo~vo a Batak. Viada tureckd vybuchem t6 revoluce byla pifekvapena. V cele' provincii Plovdivsk6 nebylo fadove'ho, vojska. Na kvap svoldni mohanmed~n~Li ba~ibozuci z roviny a jmenovit~ z hor. V eelo jejich se postavili dva moeni agove pomdWt, Achmed aga, syn Hasana, agy ze vsi ZP1mri~e6'3) na horach nad Peru~tici a druhy Acbmed aga ze vsi B'irutuna (6i Bartiny') na vysocine Dospadsk6. Timri~lija zki~l Peru~tici, av~ak zapo~at ji2 zbijen'i obyvatelstva zamezeno, pHchodern iadov3?ch vojsk. Barutunlija zatirn vypdilil Batak a d~snynm spd~sobeni povra~dil jeho obyvatele. Na, Bracigovo pfitidhli oba Achmedov6, ale obyvatel6 se ulidjili, at opfii~i pas-ov6 s vojsky, a tim zachranili sebe i svou osadu Kr me~ toho Pom6.ci znidili a vybili je`~t6 mnmo~svi mal~h vesnic na~podhoiti a do svkh osad pifivedli skv~y1?lup, hlavnC- dobytka v elych sitddech. Ndsledek,,massakrd~vu bulharsk~ch byla, ruskd vAlka, v ni, posledni bitva svedena, na, podno~i Rhodopy a Plovdiva. Zbytky rozprd~enfch vojsk tureck.~ch i'ozb~hly se po hordch. Tarn vzriikly a narchick6 porn~ry, zvy~en6 ptitornosti mnohych Lisici'v tureckych uprchlikifiv z cel6 Rumelie. Kdyt kozici po bitv~ PlovdivskU v lednu 1878 projeli skrze R11up~os at k Ard&, tamni Pomdci utekli a kitesfan6 Rupdos~ti za, odvetu vypdlili rnnohe' jejich vsi. mezi jin.~mi i T~imri,~. Ale musulmani se vraceli. PomnAfti ba~ibozuci, turefti marod6ifi a ozbrojeni uprchlici jali se zrnepokojovati rusks ptedni strA~e a kfesfansk6 vesnice v Achyr-Celebi, v Rupdosu a i na, podhoh at do okoli Peru~tice. Jako vi~dce tohoto, sarnozvan~ho,narodniho vojska turecke'ho"' a velitel v cel6mn pohoh' od Nevrokopu do Dirnotiky vystupoval Anglidan St. Clair s n6 -kolika, jinymi dobrodruhy. Z druh6 strany vodil dety bulharsk6 proti nim hajducky vojvoda Petko z Ferenska. Rusov6 o hory ty mnoho nedhali. Predni strd~e jejich postoupily dasem dosti daleko, co2 se nejl~pe vidi z rusks mapy, ktera do podrobna, obsahuje ive~kery terrain,,nepokornych vsi-'. Ale pori~vad& ubytovini vojsk v rozptylen3?ch kolibAch m~lo nesndze, obvod "avanposUm~v" po n~kolika, iisp~~nych srA~ka'ch s ba~ibozuky rad'j'i zrnen~ovali. 612) Chr. P. Konstamntinov, HenioropHHTt; ce.ija Bib POAoncKHTIt rTlaIIHIIMf. Svazek 1 (1878-791, Trnovo 1887, 20 Wt. Sv. 2 (1879-1884), Sofia 1886 48 str. Min vyjiti jeWt sv. 3. 63) SjyM ise i T~mribc. Stfird jm~no je pr., Tsamnag.

Page  299 ,,Neodevzdand vsi" v RhodoptA. 2*99 FPomaci to vykhiadali za strach, 2e Rusove' se jich boji, a z toho vaipodnRt k velik6 py~e. Berli'nsktd smiouva polotila hranice V'chodni Rumelie naproti Turecku na rozvodi mezi pi'itoky Marice z jedn6 strany a pflitoky Mesty a Ardy z druhe'; teprve v kraji Chasko-jsk~rm hranice dop adati m~la k Ard6 sam6. j~j Vlhda rumelskd na poddtku phrjala v Rhodop6 jen kifestanske' kondiny; z pomeznich krajdiv mohameddnsky'ch byly v jejich rukou jedirnd dolina, Cepinskal, obsazena od Rustiv, a stni'en6 kontiny Rupdosu. Podniknuty pokusy k zaujeti ostatku. 6isL mohamed~insky okres Krdtalijsky' na dolni Arde zisk~in po dobr'm'; jeden. z vilidciiv tamnich ba~ibozukfiv, Kara Mustafa, jmenovan z andarmsk'm okresni'm velitelem, v~ecky iifady tamnii obsazeny domdcimi Turky, jet jmenovit6 vibil 'pravidelne- vypldceny m6.. sidni plat, obyvatelfim ponechdina zbrafi a odpu~t~ny nedoplatky dani. V okoliji RupdosskU za nddeinika dosazen. schv6jln~ take' mohameddin, ale ne n~ktery~ z vdctdclv pomdickych, nybr2 Mehmed bej, jeden z tureckych prim~itiiv Plovdivskych. Ale tento ~ pantvi se proto tak' ujalo jen ve v.~chodni smi~ene' polovici Rup~osu, v nit v 929 vsich bydli 10.674 mohamed~nskych a 10.046 kifesfanskych Bulhar~iv. Zapadni polovice projektovan6 okolije zd~stala neodvishA, ba k Pomdkkftm tamnim. ani neposkian ne-jakv' difivfrnik, ktery by je po dobr6m pitemlouva!., aby se k Rumelii p Pidali, jako2 se bylo stalo v Krd~alijsku. Pfidina tohoto nedopteile~i v hlubok~m dojmu ud~tlosti r. 1876; vla'dnouci tt'idy patrenie slo~en6 z Bulharfiv, kteh~ za revoluce i za vdI~ky na minoze osobnC- utrp~li, se jeho zhostiti nemobly. Z druh6 strany Pomd ky tiilo z1(6 sv~dorni - potiteba jen vidRt spoustu v Bataku - a bizefi pted odplatou. a Tim spidsobem vzniklo ruezi faktick)yrni hrncm uei tik.Avalo ~pom~ickAi republika". Obsahovaio zprvu 18, pozdkj'i 922 vesnic; z nich 17 dle rumeiskeho roz~keni m~lo pati'iti k okoliji Rup~ossk6, 5 k okoliji Pe~terske'. 64) Zahrnovalo v sob~ celou hotejMi dolinu Kri~imsk6 iteky. Nejdal~i z tech vsi j'sou v zdailenv 920 hodin od ~Ipati Rhodopy, 923 hodin od Plovdiva, nejbli~ki v~ak Ie~ii docela. blizko nad pokraji pole v sousedstvi:~Kri~ima a Peru~tice, jen 8 h. od Plovdiva. Sitka cele~ho territoria #64) K Rupc'osskU okoliji m~1y nileieti vsi: Groch6tna, Gjovren, Mugla, Trigrad, Kfistendiik (s viskou De~iik Der6), Beden (6i Beden-Banja 8 fl&6 jakym mineralnim pranienemn), Michalkovo, Balaban, N~rukovo. Oisikovo, Petvar, I~jaskovo, Brezje, Nastan; k tOmto 14 piidaly se po zddlini rumelsk4. statistiky z r. 1880 jeWt Tbamric, Brezovica, Oeregovo., Pod Pe~teru mn~Iy I pIfipadnouti: DovIen, Kgmrabulik, Naipliji, SeI&m a k tomu Ibabe~ki koMb u ce-. pina. Die Konstantinova platili za Ttrrkfiv 4600 zlatfch lir dani rodnu.

Page  300 300 1I. 4. Rhodope. P od vkchodu k zApadu cen'i se na 10-12 hodin. Je to neschtfidna hornatina, skrze kterou ne'vede 2ddna' silnice ani jakdikoli snesitelIn karavanskdi stezka a ye ktere' se dati jen Mtihl.6 borovice a statedni niu~ov6& Pastyfstsvi, dfevaifstvi, smolaitstvi (katrand~ii~bk), p~stovdini mnu a vyroba vln~nych hitek (abadizili~k) jsou jedinfri zam~stndnirn obyvatelidv, jejich2 podet, se ceni na. 19.000 duMi v 92445 domech. Na z~ipadni stran6 Woho territoria vypind se Karlyk (2081 in.), jeden z nejvy~~ich vrcholkd~v Rhodopy. Mistem. jestu koncempr 1879 siv, 2neov~isi Porinicise kosoituoakei HpiOb Jso hpral prnce tak 9 divi eneovdis Poneiz ee jostuouvaki spidso. vAddy. Na schlfizi, svolan6 od T~imr'I~lije, zvolen Hasan aga Trigradlija za. okoljjsk~ho nde~nika, Had~i Mustafa, Iedenlija a Molla. Ejub Muglalija za jeho pomocniky, Ismail aga Ti~mriL~ija (bratr Achmedciv) za velitele ~andarmerie a jinx jeden Pomak za birnika, a pokiadnika. Vrchnim. pdinem zilistal v~ak Achmed Tibmr-L~1ija. Kromn, kabadahijLiv", ozbrojenych sluhd~v jednotlivych 1 agaiv. o pofd~dek v torn originalnimn shtW pedovalo 920 doma'cich zaptijiW. Dan6 snlizeny na tietinu toho, co se platilo v Rum eli nebo v Turecku. Sttedisko bylo v Nastanu nebo MichalkovJ, pozd-j'i ye vsi Trigradu, okolo kter6 se nalezaj'i rozvaliny starych hradeiv a kostehW~. posh~ze v Tirnrs'i. Soused~nir runielskym. se obtan6 nov~ho stdtu ohla~ovali n'al)?rni rnijezdy a lupy po hor-. skych stezkdich, spojujicich Rupdos se Stanimakou, ale jen s mirou, aby pi'ili~ mnoho pozornosti na sebe neobraceli. Kdy2 1880 kommisse turecko-rumelskdi urtovala podrobnou hranieni 6iru, Pomnaci neodvislv'ch vsi se vyslovili, 2e jsou hotovi se poddat, vhaid6 rurnelsk6, ale 2e pry Achmed aga jim toho nedopou~Li. Toho ~asu tak6 Gjumurd~insky rmutesarif Mad~ib pa~a apodfizeny mu Achyr-Celebijsk' kajirnakam Pomdiky na oko upominali, aby se podrobili. Ale vedle toho vedeny od fanatickych mollfiv z Turecka agitace mezi Osmnanliji v Rumeiji samn6, hlavn'e okolo Aitosu v Balkdn6 a v Krd2alijsku, ktere' na tonmto posledniim mist~ vedly i ke krvavyni sr62alkrn. V Rupdosu se zatim (1881) k neodvislym osadatm ptidaly jeWt ti'i, potud Rume~ii poslukie' Htanitdni 66ra sama nic nebyla platna, pon~vad& iezi Tureckemn a Rumelii nestdvalo celni hranice a tudi2 se pomezi nepotifebovalo obsaditi strd~ernii. V ndsledujici zimn~ porta slibovala odevzda ti zaipadni' 4 vsi, ndle~ite' k okoliji Pe~ —terske'. Ale byl to jen neupfimn.~ kousek. diplomatick'. K odevzdmini tomu (v prosinci 1880) vypraven z rumnelske' strany Tatar-Pazard~icky prefekt Najdenov s okolijskfrii natalniiky Pekterskymr a RupdosskyVm, s jednim vdi~enyMn Turkenm rumelskym a s 2andarmskym dfistojnikeni v prdivodu asi 15-920 ji'zdnych tandarmfiv. Z tureck6 strany vyslan S~rsk' mutesarif, rodil' Arnauta, kteryr mM1 s sebou Achnmeda Barutunliju, pidvodce Ieli Batacke', i asi 30 vojakiWv. Prefckt v prvni' vsi Seldi nalezl velikd houfy ozbrojenych ba~ibozukfiv, kteihi jej po hlasit'ch

Page  301 ,,Pom~icki republika"..J hrozbdich pustili dMie jen, kdy2 r-ekl, 2e jediny i'del jeho cesty je osobni rozrnluva s,pa~ou. Mutesarifa nalezI ye vsi Dovlenu, v ni se opRt jen hem~ili ba~'bozuci, at na zuby ozbrojeni. 11) Mutesarif pravil, 2e jel po cestLi skrze Naiplije a Karabulak, a tam 2e jsou v~ickni hotovi se poddat, pro~et nebude ani zapotfiebi odevzddvat ka~dou ves zvlA~t~. Prefekt se tomu opiral. Nazejtti ohhisili Dovlen~ti, 2e i oni jsou srozum~ni s tim,- aby ptii~i pod rumelskou spravu; dali to i pisemnn6, ale kdyt se F prefekt, plal po vesnickych pe~eech, fekli mu, ze je ma Trigradlija, onen samnozvan9 horsky nddelnik, a ten take' ze je se sv~mi,,ifedniky- pob~id. k odiporu. Ta Ridal prefekt tureck~ho prinomocnika, aby s nim jeWt n~kolik dni zd~stal, at by v~c byla dokondena. Ale mutesarif odpov~d~l,' 2e mdi jen uloteno, aby sedlAkifim sd~li1 rozkaz ponty, a 2e neni opraivnen, uz-iti jakfch koli ptinucovacich prosti'edkiAv:,vsi jsou va~e, vy mnfitete potrestati vinniky". Na to ihned odejel a nechal prefekta s hloutkemn j eho lidi uprosti'ed n~kolika set fanatick~ch, dobi'e ozbrojenych mnohameddiniftv, kteil svou nevoli velmi zfetelne vyja difovali. Sc~na ta mi byla od iidastnikfiv te' vypravy Miv~ popisoviAna. Rurnelioti octli se jako v obie~eni uprostifed nephdtelske' bezcestn6 zem~ a nev~dMi si jirI6 rady, netli 2e je~t6 t~ho2 dne co nejrychleji odjeli nazpet. t;6) Na sn~rnech rumelsk'ch k celd otdzce z poda'tku obraceno pramdlo pozornosti. Teprve 1881 v l1t0 o nepokornych vsi'ch mnoho psano po novindich a vedeno mnoho korrespondenci diplomatick?ch; generalni guverrie'r Vogoridi slim jednal 0 tom vr Cafihrad~ s Turky i s vyslanci velmoci. Turci se licom~rn~ vyUPteli, ikkouce, ~e vsi jit odevzdali; prod pry' je Rumelijci nevzali? Tim nard~eli na onu schfizi v Dovlenu, ktera' se v~ak t~kala 4 zdpadnich osad, a ne 17 vsi Rup~osskych. Zatim Pomaci se jali vystupovati samostatn~ji.,Vl6ada" pomdckdi neost~chala se 2ddati od Rup~osskych ktestanskych vsi, Sirok6 L96ky a Vrbova desdt~ek, phipadajici za minuld 6tyry le'ta na n~kterd pole, jetto Ie~i v tizemil neodvislfch poindckych vesnic Mugly a Brezje. Brzo i okolijsk.A spralva v Rupdosu obdr~ela od poi-ndekych &iiaddiv" officielni dopisy o pomeznich zailetitostech. Nicmrne'e se PonmiAci sami, agov6 i prostj lid, pon~kud kole'bali. Achmed Timni~lija vzkdizal jednou Plovdivsk'm prfektu, bude-l on od Rurmelie jmenov.An okolijskyrn nadalmikem Rupdosu, te v~ech 2I vesnic pfivede k poslu~nosti; ale vla'daf rumelska' necht~la miti mezi sv'?mi fiiedniky jednoho z hlavni'ch vinnikft mxassakriftv". 65) Jmndno to se v krajin6 isamd die rfznf'ch nife~i slygi vgelijak: D&Ilen, D6vlen, Dj6vlen. Ruskal mapa mA DWvlen, co~ je mistni forma. Pdvodni hi~ska je a"I %, jkol se blh. ~Aneme v Dospadu vyslovuje 2ieneme, v Nepin6 a v oborn rupskdbo ntile~i i6neme..4 66) Zpriva Najdenova je tigt~na francouzaky v ~Marici"l 6. 294, 16. dervrna 1881, a' v angliek~m Bluebook, Turkey nro 4, 1881.

Page  302 302 302 IL. 4. Rhodope..Za md cesty pan ovala. v neodvisli~m d~zemi silnii anarchie. V Plovdiv6, v Peruktici a jinde' jsem. sly~eI, te by se Pomaci nyni dali sniadno -po dobrem ziskat. V Pe~etee mi vypravovdino, ie v,neodevzdanych vsich" silni obiraji slabe'; agov6 te berou sedl~tk'ini voly, jestlite se jim libi, anebo daji ne-jak~mu chud~asu po~nout jeho pole. Ndsledkem toho rozvoje,p~stniho pr~iva' nCkter6 bli~Ai vsi samy dobrovoln~ vzka'zaly, ie jsou hotovy poddati se fitiadfim rumelsk~m. Phini to vyslovily deputace z Naipliji, Karabulakii a Doviena; z Pe~tery naznaceni tam starostov6 i da'.ny jim pedeti selsk6, ale nic naplat. Starosta Dovlensky pro toto jedn~ni od svych Pomdkd~v zabit a v~ecky fimluvy zmraieny. Tu za~ala, i porta vystupovati ur4~te-ji. Vladd rurnelsk6 jedno-. du~e i'eteno, 2e vsi ty odevzdati n elze, pon~ivadt pry nepati' do f~izemi Vychodni Rumelie. Utednici pomack6 republiky z tureek6 strany potvrzeni. agi~m udC-lenv tady i za~ao vybirdini dani. Vychodni vsi pfi'hteny ke kaaze'Achyr-Celebijsk6, sa'ndiaku Gjumurdiinskemu, vilajetu Odrinsk~mu, zapadni ke kaaze Nevro.kopske', vilajetu Solunsk~mu. Ve skutetnosti v~ak celN prve neodvisly kraj ponechdn co zvhigtni okres, v ne-niz' hlavni osobou ztistaval T-Linri~lija. Tu se i na rumelskyeh sn~aniech strhly debatty o t6 zdletitosti. Vi.Ada kni~ete Vogorodiho se pokusila o repressalie uzavitenin liranic, ale rozkaz ten brzo vzat nazpkt, pon~vadt tim po~kozeni jen obyvatel6 rumel~ti; bylo to totit na, podzim, kdyi Pomdci ji2 mcdi 2ito sklizeno a skoupeno, ale vinati v podhoti nem~li je~t~ dfivi a smolu na sudy, cot ob6 berou z hor. Na vojensk6 obsazeni' nedalo se mysliti; k toimu bylo by zapotiebi svoleni a podpory od porty, a nad to milice rumelskdi se pti prorndsledowini nepatrne' 1oupe~nickU dety Spanosa v lesich u Belova ptili~ malo vyznamenala, cot na sn~m~ vedlo k ostrym fitokiftm na spr&dvu brann6 moci provincialni, VWd~o se tak6, 2e Pomdtci jsou vyborn~ ozbrojeni a k boji hotovi. Ptihodnd chvile, kde se mnoblo utvotenim zvli.~tni okolije v horni'm poki&i Kri~imske' feky a jmenovdinim nejake'ho pomdek6ho agy za nd~elnika jejiho v~e ukoneiti, byla nezvratn6 ztracena. Jedimn. repressalie, kterdi Rumeliotifim zbyla, byla ta, 2e phi odvideni pen.62nych da'vek porte nedoplatky sv~d~i na pohad jeWt nespln~ane odevzdani t~chto horskych krajin. Rumelioti se koifednC s jakousi resignaci vzdali do sv6ho osudu. Stalo se, 2e Plovdivsky metropolita tGervasij jel z Kritimu skrze neodvisle' uizemi do girok6 L~ky ye vnithnim Rupeosu, provdzen jsa co host T-LmrrL~ije ozbrojenym pridivodern pomdckym od jednoho pomezi ke druh~mu. Ba 1883 s~m, Achmed aga zavital do B6l6 Oerkvy na zapad od Badkovskdho kldAtera, kdy2 tam sve~cen obnoveny start khld~er v phitomosti asi 3000 Bulharfiv. Byl tam i Plovdivsk' metropolita a mnotstvi iihednikd~v i difistojnikiftv i jinych hosti z Plovdiva. Poprve' od vAlky vstoupil stars Achmed na pd~du rumelskou mezi Buihary, co zvan~ host. Prhijel

Page  303 Rbodopeki ota'zka.30.303 na dern~m hIfebci v uniformC- tureckeho.ju~zba~iho (kapit~na) v pln6 zbroji, s niaI~m prfivodem zadovkanmi a revolvery dobte ozbrojenych Pormi~kiiv, a byl pi~elsky uvit~n a ho~tn. 67) ZaChIA.. zeli s nim jako s ne-Jaky'm sousednim. kniietem, jehoi pIhteistvi nei hostejn6. Kollega T'imr'6~fijidv, Achrned. aga Barutunlija, jent pro Mte Batackou die i~isudku evropsk'ch kommissatfW spravedlivC, zaslouMi ~ibenici, podnes iiv a zdra~v ve'vodi ye vsi Barutun6 na vyso~in6 Dospadsk6. I on je tam na peide tureckd vlastn~ panem. PomAci naz~vajli jej oby~ein~ ~Achmed pagao. On dobite zna' kausalni nexus svych skutkifiv s historii poslednich let. Jeden zm'ch znarn~ch, 2andarmsky okresni velitel, se~eI se s nim jednou na pomezi. Achmed, kter* jako v~icbni agov6 pomtii je vtely pititel. siln6 rakije, vesele si popijel a bulharsk mnu dd~stojni'ku pravil se samolibyrn smichem: JTv6 pogony (epauletty) jsem ti zaslou~il jd! Ja jsem. byl pi1inou v&~1ky; ie pfiili Rusov6 a dali vi~m kniiectvi a autonomii (Rumelii), stalo se jen ode mne.' ~A cot, Achmed ago, ud~1ej n~co takov~ho jeAt6 jednou. n~kde ddleji, za horami v Makedonii!u odtu~il Buihar.,Ah, jednou. je dost!" odpiral aga,,,cot se tim. cdrstvi dost Znamo jest, 2e strdijci posledni rumelsk6 revoluce v z'a'r-i 1885 pi'ed svr~enim Gavril page Krstjovite vedli tajn6 iirnluvy sAchmedem. TLmrbilijou u vsi Derrnender6, nad iipatim hor blizko Plovdiva, aby se pojistili jeho neutralitou. Po vtrteni vojsk kni~ecich do Rumelie se Pom.aci nisled~kem. toho chovali docela ti~e. Na to pak v protokoliu Cafihradsk~m. od 5. dubna 1886, kterym. vyslanci velmoci stvrdili iimluvy kni~ete Alexandra I. s portou. stran spojeni Bulharska a Rumelie, okolija Krd~a~ijskd a ~neodevzdane' vesnice" formaln6 pkenechdiny Turecku, v zj~m~nu za pravo opevtiovati hranice Rumelie, jet sultitn m01 die ~. 15 Berlinske' smnlouvy. 68) Porndtci jsou s tim. nyni, jak sly~im, nespokojeni, nebof mezi nimi a dolnim' krajem. je nyni celni liranice, v&c potud nebyval6.. Zdali ra'dci Alexandra I. mu v ton. raditi dobie, se dasem. uvidi. Otitzka panstvi nad Rhodopsklmi vysotinami neni lhostejna. Kdo chce dr~eti thrdekou rovinu, musi ye sve' ruce milti i tuto 67) ivpoit&tscnodZach. Stojanova viz a Konstantinova 2, 44. 681) Francouzsky text protokollu toho je ti~t~n v Mnichovsk6,Allgemneine Zeitung4' 13. dubna 1886 i6. 103; ~. 2 pravi: JTant que l'administration do la Rounmlie Orientale et cello do la Principaut4 do Bulgarie restoront ontro les mains d'une seule et mmem personne, los villagers musulnmans dii canton do KirdJali, ainsi quo los villages3 musulmans sis; dans; la rdgion du Rhodop6 et restits jusqu'ici en dehors do I'admninistration do Ia Roum ri e Ointale, srn separds do cette province et administrds directoniont par lo Gouvornement Impdrial. "'

Page  304 304 304 II. 5. Rhodope. horniatinu, ktera cestu ze Sofie pt'es Pazardiik do Plovdiva docela ovl~dd. Z TbnmrLe Ize za n~kolik hodin ptetrhnouti drahut mezi Plovdivem a Pazard~ikern. Turecko panstvim nad horni dolinou Kridirnsk6 feky dostalo do sv6 moci prtirozenou pevnost, ze kter6 ptese v~ecku neschtidnost stezek horskyfch a skalnych prosmykiftv v dany' cas rychlymi v~padeni snadno mfiie ohrotovati i Pazard~ik i Plovdiv, kdefto offeiisiva. z roviny do hor nahoru pro nesndize terrainov6 v~dy bude tOkA. o. R ho0do0pe. COJ.st druh.A (cestopisn&). Z Plovdiva die podhofi. Potomci emifilv Sinopskych. keecka Stanimaka a gruzinsky klifter Bafkovskyr. Perugic~ia s Oervenou Oerkvoui. Turecka hostina v Usfin&. Kri~im. Bracigovo a jazyk makedonskyeh pfrst~bovalcdiv. Peftera. Hornictvi v Rhodop6 a po Balharsku v~bec; prastar6 ry~ovAni ziata a Weeza. Batak se stopami fez'i z 1876. Archaeologick&6 zprAvy z Dospadska Ragelinit6 Batagko blato. Dolina 6epino. Potin&ck pisn&. Pfes Kairkariji. Pohied na Rylu a Peri. Skrze karantdnu do Sofie. Pohohi Rhodopsk6 dosud bylo nav~tiveno jen od ptirodopiscd~v, jako byl geolog Viquesnel (1847), jeho2 objemn6 dilo posud nid velikou cenu, a botanikov6 Janka'a Dingier. Archaeologickti zkoumdni nejsou ani zadata. Proto bych byl nejrade-ji ty hory pro~el, podobnCS jako tito cestovatele', v n~kolika sm~rech na pfid od pole Plovdivsk~ho a2 do Nevrokopu, Xanthie a Gjumud~iny, ale nov~i hranice a zvhitni, svrchu -vyloiene' pomery pomezni provedenii takov~ho iimyslu na ten ~as 6inily nemo~nfm. PonechAvaje Si flav~tvu Rupdosu k jine' pfile~itosti, ku kter6 jsem. se bohu~e1 vice nedostal, spokojil jsem, se s jizdou die severni'ho.podhofi od Plovdiva do Cepina, kde proive 1e~i celd tada nahote vyften'ch hradisk stfedov~kfch. Nejdtive jsem, nav~tivil blizke' podhorsk6 m~sto Stanimaku. Z Plovdiva se jede 15 kilometrfiv k jihovfchodu, po pr-iino~drn6 silnici vyslunnou, bezstinnou rovinou, na kter6 se v~ude jevi stopy zapu~tL1-nfch nynii ry~ovych poli. Rada bilych kld~terfiv a -stromovim obklopen~ch vesnic zdobi svahy Rhodopske'. V jedn6 z tech vsi podnes iiji potomci stare' seld~uck6 dynastie Isfendiarifiv, knitat Kastarnunskyfch, jejich2 panstvi v Sinope sultdn Mohamed II. u~inil konec 1461, vykdzav jim sidlo u Plovdiva. Dubrov~an Jakub Lukari6', kter5y na. konci 16. stoleti ~asto navWtvoval tyto krajiny, pi~e, 2e sult.An Bajezid IL. posledriimu kni~eki Sinopsk~mu Ismailbegu daroval yes Markovo; on sdin tam vid~l dva bratry z jeho potomkifiv, kteiki se drieli star~ho jm6na sv6ho

Page  305 -Stanimaka. 35 I IV6 - a MMl pr~ ap-dsobem lep~im, net jini ba'rbat'i. 1) Ismffldbgovd6 ~ii posud v Plovdiv6 a podnes dr~i sv~j mfi~tevellik (str.f80 a svtdj konaic (paltt) v Markov6; pamAitnt jest, to v itele rordlny stoji ne otec, ale, osoba zvolena' ode vtech mu~skych tIenbv jejich. U Buiharfiv po~ivaji jist6 vdi~nosti. Had~i Ismail bej, kttert vidy vynikal toleranci a lidskosti, chtM dokonce ptimnluvami svf mi zameziti hd~ni jinych Turktiv za massakrfiv r. 1876, mvem marn,6. 'I) Stanimaka le~i' u sam~ho vchodu do hor, na mfst6, kde.epelirska rjd'ka vystu-puje z t~sn6ho prosmyku yen do roviny. Na prvni pohied pt'ekvapuje svon rozsdhlosti, MIajic 11.78I1 oby.. vatele v 92355 domech. Je to m~sto ptevahou fteckU, jak vidimne hned z rndpisftv na kr&dmcich; vedle 8583 ftekifiv bydil tu 25O6 9ullharifW, 490 Turkiftv a n~co Cikninftv a 2iddv. V'c'hodni M1Vrt' na prave'm btehu slove Ampelo. Rlek Stanimacky u Bulhariftv se jmenuje L~ingerd' (plur. Langeri-te), od novotec. 6 Idypg rb idypanov ~patne', zadni vino. Vyroba vina a rakije i obchod s M~01mito napoji je toti hlavniini zam~stndnim ~Stanitnaka1ijAV4, cot se ji2 pfi chifizi ulicemi tichern poznava. Obyvatele' nejvfce nosi ferven6 fesy, kter6 v Bulharsku jinak po vilce u kfestansk~ho obyvatelstva nadobro vymizely. Rekov6 maji p~kn' Akoly. Bulhati teprve za posledni- doby se vzm.Ahaji pfist~hov~inim z okolnich vesnic; obt, n~trodnosti stoji velmi ptikte proti sobs, vice net kdekoli jinde. Nad vinicemi po skal~ch bMA se mno2stvi malych kostelikifiv dili,paraklisiftv", prostfch to chaloupek (&ytog 'fiDrt~, artog FE-(697tog at.). Letni parno k veteru schlazuje vejer'nifk (i tecky vee'rnikos), pravidelny vitr, ktery~ vane asi od ~este' hodiny ve~erni do osme' hodiny ranni z hor dotifi do pole. Tento snadno vysvktliteln~~ meteorologickf zjev je spolefn~ v~em dolinrnir, kter6 z v-ysodin Rhodopy sl~zaji na sever do teple'ho pole. Dolina nad m~stem, vryta' mezi vysokirni, hol'mi skalaini, poskytuje zajimavy pohied do vnitra horske'ho. Nejd.Ae v pozadi spatifuje se vysoko na lev6rn btehu stare' hradi~t6. Vystupuje se k n~mu asi pfd hodhiy (1600 metrfiv die podometru) po nejhor~i cestC-, WUti p0 schodech do ski~ly tesan'ch, ptihodnL~Jkich pro osly a mezky, ne2 pro'lidi a konC-. Tu p ozrndv~me pravdu slov Rhodoptand~v, 2e nmezek (katibr) je pro jejich hory to, co velbloud pro pou~t6. Brzo vyjdeme z oboru vi~ni, rnoru~i a vina a jsrne obklopeni holy~m kamenem, mezi nimz' vedle cesty rostou jen dtinky a jine' kifoviny. Hrad (130 metrfiv nad Stanimakou) stoji ') Ze Ismnailbeg Sinopskt usazen v Plovdiv, pI~i Chalkokondylas, Dukas iTurek Negri (sirovn. Hammer, Gesch. des osm. Reiches 1IP 463). Srb Konstantinovid z Ostrovice (hi. 31) pravi, ie Smailbeg dostal Stanimalcu v bl hars~kd zemi"l. Luccari, Annali di Rausa (1605) p. 106. 2) Process proti Hadii Arifu a Hadii Sabanu pfed rusktm,vojensk~m soudem v PlovdivO 18. sirpna 1878, noviny,,Marica"l 6. 9 str. 7. < Ji r e ek, Cesty po Bulharsku. 20

Page  306 II..5. Rhodope. na osamC~e'm skalisku mezi cestou a hlubokou propasti, ye ktere' kl~okotaji vody Cepelarske' teky. Strm6 okolrii skAly poskytuji zvhAgtni pohied; zrovna naproti hradu zaryta je do nich hlubokA iiilabina s pised-naty~m, siln6 naklone-nym dnem. Na sever spathije se dole Stanimaka, se spoustou terven'ch sti'ech, za ni ~ir. pole, (Plovdiv zibstdtvi skryt) a v pozadi' modra se Stara Planina sGjurmrukfalem a hitebeny Sopotskyrni i Trojanskymi. Pohied dolinou na jib jde jen asi hodinu daleko. Vedle teky a na terrassAch, pracnL- zr-zenych mezi kamendim, skal, jeWt se spatitujii vinice. DAleji nahoite jevi se jen divA ph~roda, velik& lesy bukove' a smrkov6; jen zde onde se -mezi nimi lesknou NWut snopy iiejak~ho osamrl~ho polieka. Ti'm sm~rem se pri~de za 3 h. do Batkovsk~h-o klA~tera, za jeden den Mii 15 hodin, stale die iteky, do d5epclarz~v. centralnii vsi Rupdossk6 okolije, za, 20 h. do AchyrCelebi k tece ArdC~ a za 3-4 dni do pni'ioii u Gjumurd-i'ny. T~mito skainymi stezkami utikaly v lednu 1878 v hlubok6m, sn~iu zbytky armady Sulejmana pa~e nahoru do hor. Hrad Stanimack' byl pred vynalezenim. ohn~metnfch zbrani temer ned~obytny': misto od ptirody nedostupn6, snadn6 k uhaLjeni, k n~rmui vede pi'istup po jedin6 stezce a okolo n~hot neni prostransivi, kde by se oble'hajici' neptitel mohl ta'borem. rozlo2itU. Na. za~pad k iUiz6 stezee a na sever hladka ska'la, spada' kolm~mi srAzy, do 40 metrfiv vysokymi, nad nimit stoji ostatky st~n ~tverhranne'ho kastellu, zd~Aan6 z hrube'ho, nepi'itesan~ho kamene a na prvni pohied te'me-r pfevisl&. Z t strany neni' vchodu. Skala se obeha'zi uzounkou cestou z jihu; tam se ptijde ke zbytUl~m osamWk vC,2e, ktera haiJila, hrad z ji~ni strany, a na. tsny dvorec mezi vysokou hradni skalou a propasti Cepelarsk6 rfeky. Z toho dvorce mOtemne se vydra'pati mezi trnim, jalovcem a popinavymi rostlinami po sypk6 piLidC, plIn6 svalen~ho kameni a rozbitych cihel, nahoru do hradu. Av~ak zemdlen od silndio svitu slunedne'ho, odifekl jsem se iiryslu vidkti samo orlovo hnizdo, ktere' ma ostatn~ rozm~ry docela, nepatrn6 a je opatieno cisternou. Na severni stran~ Ie~i ni~eji pod dvorcem, ale uvnitf' hradeb, dosti zachdvala zticenina, krAsn~ho stare'ho kostela byzantinske'ho, tak zvana,Matka BoNi na, hradOa, H~Favayl'a roi' Kali. Osnovy tW budovy, asi 23 krokfiv dlouh6, stoji na. 2iv' sAdle. Zespod je jak6si temn6 skiepeni, kter6 nyni' slou~i za kozi chlev. a nad nim se naleza' vlastni' kostel. St~riy se skliadaji z rhythmicke' mosaiky tesan~ho kaineni a ploskych cihel (oboji v~dy ve titech vrstvAch nad sebou). Nad vehodern na z~padnim konci stoji mala' kulata viika, snad kambundria (zvonice); nad stitedemn podobna' nit~i viika s osmi okny nesla, malou kupoli, nyni zboitenou; apsida, oltai'ni, obracena k t-ece, posud stoji. Zventli i uvnitt spatikuje se stara malba. na, terna~m. zdklad6, s napisy r~eck~mi (6%HUHM docela foneticky, npoKonioc atd.); tvaite svatych jsou vytludeny od Turkifiv. Ndpisifiv o vystav~ni chra'mu toho, jehoi zdrava

Page  307 Hrad Stanimack~. 307' stavba by se jeWt snadno dala restaarovati, neni, av~ak- on ne — bude star~i ne~li z, doby Komnensk6. Na torn hradigti nalezala se jedna pamitkai a sice bulharska', ale nedlouho pifed rnou cestou byla iimysln6 vyhiazena. Kdyt jsem dne 92. srpna ~eI se podivat na hrad, moji eetni prdr vodci -) cht~li mi uk~zati pfedev~llm staryt napis cWe As~na; nmyslili, 2e teprve nedavno byl objeven, a~koli v literatui'e i diouho je znam. Byl vtes~n do skaly pod zakiady hradu na ji~ni jeho stran~ na vysokerni mist~, ke kter~mu se v~ak po strmdrm karneni mohlo vyl~zti'. Ale hie: ndpis odstran~an! Pozna'vala se jen rozloha jeho ifidek, kter6 z daleka se b~alay na dernavdm kameni. Z po~iku jsme myslili, ie je zamaza~n vipnern, ale z blizka se vid~lo, 2e pismeny jsou iipln6 vydlab6Lny dla'tem, a to nedavno; prace byla nova a za letniho sucha deMt je~t0 nesmyl br6 jeji stopy. Za poslednich dob mnozi pf'ichalzeli AMd~ tuto bulharskou pamdtku. To rozhn~valo n~kter6 pfemr~t6,n6 ieck6 viastence v Stanimace i usnesli se zahiaditi tuto stopu n~kej~iho bulharsk~ho pan stvi, zachovanou v uizemi jejich hellensk~ho m~sta. Vedle se na skdle ~etla ~erstv~i vytesana' jm~na n~kolika 2Akd~v feck6 ~koly Stanimack6; moji prcivodci vyslovili podezi'eni, 2e jejich diato pracovalo na odstran~ni naipisu mnozna jen dv6 tii nedeile pited na~irn pr-ichodem.) N.Apis je zn~im. Okreslil jej, ani2 by v6dM o jeho smysiu, francouzsky l6kat Paul Lucas, ktery k rozkazu kifile Ludviika XlV. podnikI nekolik v~deck~ch cest po Turecku. V dervnu 1706 jel z Plovdiva ptes horni Ardu do Dramy a S~ru. PiMt hodiny od Stanirnaky AMd~ rozvaliny siln~ho hradu s p~kn'm kostelern, a na sk.Ale ndpis, jeho2 pismo se mu zdailo byti nco, docela zvh.A~tniho. ObyvateI6 myslili, 2e obsahuje tajemstvi karnene mudrcifv, a kdyi spatfilli, 2e cestovatel si jej opisuje, sbC-hli se kolem nC-ho a 2Adali ho, aby je nau~il, jak se dMh ziato. Ndipis z vyobrazeni Lucasova pifedetl P. J. Safafik. Pozd-ji byl od Bulhartlv znovu ptepisovtAn a ti~t~n po fasopise~ch. Cital devkt krdtkych fddek pismem nepravidelnym a vespolek spletenym a znO1 takto:,.V leto 6739 (19231), indikce 4, Bohem vyzdvi~eny caii As~n Bulharlrv i Rekifiv, jakot i jinych zemi, postavil Aleksu sevasta a stavM tento brad." Po vitt~zstvi u Klokotnice (1230) As~n II. 3) Byli se mnnou Stanimacky okolijskyV na~alnik p. KurtoviM, okolijskt policejni kommissat p. Topuzov, mlady Jp. Ivaru'o ciomakov z Plovdiva, uditel p. Migev a n~kolik bulharskyeh iAkfv a feekfth panduriW. 4) Z ~Moskevsk~eh VWdomosti" 1884 6is. 4 dovidim se, Z'e p. V. V. Ka&anovski, nynI universitni professor v Kazani, kter$- cestoval n~kolik ty~dnfrv plfede mnon, n~pis, ten vid~l, ale jit pon~kud pogkozen~ docela 6erstvtm, umysinym diabAnim.,a 3altqaTe~bHo, IqTO E. H~ ~aH CJT AbITJB~M cstmien, InpeAllardI3peHI10i ROp'iHa KaICHM'b TO TYUMMI, opy~iemib, oKawaBmlHMCHi OAHat() 6e3cHJIEHExMib CFCPTh1T A~J1H apxeozo~ra B~AMCIbI AJUI Hero H8'iepTLHlIR. Vandalskti prAice se tedy dala zvolna, od skromnych pokusfiv at do dplndho odstranknl. 20*

Page  308 II. 5. Rhodope. tedy se staral o opevneni piechoddv pres Rhodopu a dal mezi jinum dostaveti a znovu opevniti starsi hrad Stanimacky..5) Staroslavne misto je Backovsky monastyr, jent lezi jeste pres dve hodiny daleji v rokli Cepelarske Peky, u bulharske vsi tecene Bd6kovo (200 domlv). 0 pfivodu jeho docitame se podrobne zpravy v fasto zpomenut6 drahocenne kni.ce popa Konstantina. -Zalozili jej dva bratti Gruzinci za dob cisafe Alexia I. Komnena. clenove vzneseneho rodu Puakriangv (gruzinsky Vakurani), sevast a,megas domestikos (veliky vojvoda) zapadu" Grigorios, zmineny v historickem dile cisarske spisovatelky Anny Komneny, a,velik mnagistros vychodu" Apasios. Zalo2eni ucineno po vitezstvich nad Pedenci 108$, a sam Grigorios stal se mnichem v tom kliatere s mnohymi ze svych veteranfiv. Klaster byl obdaren velikyrni statky, ktert pry obsahovaly veskera niista od Stenirnahu pies hory Rhodopsk6 at do Xanthie a Peritheoria, jakoz i pozemky u Kaisaropole, Seru a Solunu. Od zakladatelfiv pochazelo i stare typikon na perganiene, psan6 tremni jazyky, recky, gruzinsky a armensky. Hlavni svatost byla stara ikona Matky Bozi, ireene HTItvayiz (nebo Odtooxo-) Hei.rotlo-ovnziuaz, pry od hradu Stanimackeho tak zvana, jenz die popa Konslantina pivodne slul ~itrolra-t. Obraz ten, ozdobeny rainci bronzovymi a stiibrnymi. mel napis gruzinsky (yoadytrz( if.lm.txd), v nemz se cetlo, ze pfivodne nalezel jakemus gruzinskemu klasteru u Karsu; odtud pry podivnyni spisobem prisel do teto krajiny, a sice byl nalezen v jeskyni ireene Klovion, pil hodiny od Backova, kde se naleza kaple Matky Bozi se svatou studankou (ajazmou). 6) Ze starsich dob ma/ne jeste tii svedectvi o tomto gruzinskem zaduSi. L. 1189 ktriaci vzali slavny a prepevny hradt,Scribention", nad nimz byl klaster, jehoz igumena, rodileho,ex Hybernia" (ma byti Hiberia, 'IfqoiX, Gruzie) ptivedli k Fridri5) Paul Lucas, Voyage dans la Gr6ce, 1'Asie Mineure, la Mac6doine et l'Afrique, Paris 1710 (nem. pfeklad v Hannoveru 1715), napis 6islo 46. gafatik, Pamatky jihoslov. pisemnictvi, 2 vyd. str. 94. Slavejkova.Gajda", Calhrad 1864, 8. cervna (I 6is. 23 str. 182). Plovdivsks,Marica" /. 275, 7. dubna 1881. s 6) KOva-raviTivov lEQico: 'EyZLQiLov nl rSi t Cn StaQXeias OLUtovnoAo (Videfi 1819) str. 52-5-. Udaiv podrobn6 rok zaloieni (str. 53): daod Cv vxciasme xoOV,tjajfl'. aito 4 k X8QLWmoa yivYvjcEOS ',718d IVtiic4t.vOS g nac TO zueQzgOV o'tOS T9S Toadalcsias 'Ai.FIov ToV KopLvvo). Statky (str. 54): dovs vno Zrov ~Eovaictv atvovi ov ovavrOnQiov && Z vrojovX1oZV 3.xa6LAcX v anod 2EvrliaZtv coS ivO'rjas xa.i HEQLO'fcoqLov drcavraq tods lr~CELOneivovSS Todovs xai XOQca, k1 8& X(ai tv ieQQCLS ZLva& ZoQei, xai twvc KaLacoo6nolv xaKovtevrIV Era Ci S AlvipS xai tiv o'aCQliOoniaV ovT7S, Xci - v @E(rf6cUovtX zOQLOV bZL IIQnLoyXLov xai aCta ttva, C6S 8wcapiflCvIL TO' Zv7rtXov 3ov av'rov- (ovacdarqiov. Typik se co pramen te v6domosti uviadi i na str. 52: Biakovo prve slulo flavcaias trj HIsTrt-raoo Lc,'tio, sh cat 8ilapLtV~L TOO TUlt LOV T 7OV atsvov isovaerzQiov. Tsukalas. sIEuLyQ(wcprj TZ;j tnagiaos AIntovovrio.Xsos (Videfi 1851) str 60 jmenuje druheho Apasia Pakuriana a zminuje se o trojjazy6 -nem typiku.

Page  309 Baikovsk~V klikter.30 3W chovi Barbarosse do Plovdiva; cisait ptivtiv6 s ni'm rozrnlouval a laskav~i jej zase propustil. t) Konmtantin Filosof (1431) pile o Stanimace, jako o mistO, za dob starych cisaffiv darovan6m svat~mu m~stu Jerusalemu od ne-jakyeh brati'i, zde 2ijicich, cot se paLrn6 nevztahuje k Stanirnace, ale k za'du~i gruzinskfch brattil. 8) Lukari':pravi, te vidOl obraz bulharsk~ho c~.ie Jana Alexandra v ~,ivotni velikosti (ritratto al naturale) -v klAgtete sv. Marie v okoli Stanimaky, vystav~n6tn od ne-jak~ho gruzinske'ho krile (re' di Hiueria), nebot chr~rn ten byl od. Alexandra zv~4en. a obdafen. (accresciuta e bonificata) mnohymi difichody. 91) Tedy jes~t~ koncem 16. stoleti mtii~i co obnovitele sv~ho monastyru zpominali bulharske'ho panovnika, ktery 1344 by] ptejal Plovdiv s bfizky~rn podhoi'im a tarn, jako jinde, pecoval o zvelebeni kJliterfiv. Ze obraz Alexandrdiv v k1a~tefe trvdi podnes nebo aspofi trval do neda'vna, virne od Zacharieva; tak6 jsem o n~m sly~el i o lidi, kteii jej tarn v dobdich nevelmi dAvn~ch vid~li. 10) Lucas 1706 zastihl kla~ter,Bascu' co budovu opevn~anou jako hrad s tfernii branarni, s kostelem, obnovenyrn pry od ~cisafe Mauricia", jehot obraz se na n~kolika nmistech spati'oval, se zazrac'nym obrazern Matky Boii, malovanym pry od sv. LukA~e, a s kra'snou knihovnou, ye kter6 byly i znamienit6 rukopisy. Gerard Cornelius van der Driesch, ktery 1719 cisafsk6 poselstvi prov~zel do Cai'ihradn, sly~el v Plovdiv~ o tornto kld~tei'e, 2e pry mival 300 rnnichcifv, ale 2e diuchody jeho stai nyni jen pro 30, jakot i ze se v nerm nalezaji vzdicn6 stare' rukopisy a listiny, v prachu pO hozene'. V na~ein stoleti je~t6 pted 40 lety, svk4sk.~mi,efory" kl~gtera byli bulhar~ti beglik~iji z Kopriv~tice, jejichi podobizny byly narnalovany po stintich kostela. Po vypuknuti cirkevnich sporfi~v itecko-bulharskych k16.ter zmistal v rukou teckyeh mnichfitv, ktefii zaha~ sv6 pamn~tky zavirati a otdzky po nich odbyvati kratkou odpov~di, te ni~eho takove'ho nemaji. Stars typik a snad i pi ivodnii zakhidaci chrysobull existuji podnes. P. Joakim Grujev, leditel vyudovdni' ve Vychodni Rumelfi, mi vypravoval, 2e pied. mnohyrni lety vidOl v kki~tete sarn~m kopii star~ho, jak se vyjadfoval,,sigilliall z doby Komnernfiv, ale pf'epsati si ji 'nemohi. V n~mi -se psalo o zaloteni kld~tera od. gruzinskycli vojvod, n.Asledkern slibu udin~n6ho za boje s barbary Zajimnav6 bylo ustanoveni., 2e v kla~tefe mdi b~ti 50 rnnichfiv, vyhradn6 jen Gruzincidv; toliko 9gramnmatik6s" (sekretalt) sini byti Rlek. K tomu se drut! poplis nmajetku' s rnnotstvim znistnich jmen; z nich jedind souse'dnl vsi Ba~kow~ a Dobra Lika pry maji doposud stejna jrn6na, kde'tto 7) Ansbert ed. Pangerle (Fonteis rerum Austr., Scriptores V) p. 34. Vydini Dobrovrskdbo mni Sebention. 81) Vyd. Jagidovo, Glasnik dil 42 str. 300. 9)Lupcari,. Annali di Rausa (1605) p. 52. 1O) Zachariev str. 65.

Page  310 IL. 5. Rhodope. v~ecko ostatni se promninilo. P. Gruj'ev vid64 tak6 onu. ikonu -s nipisemn literarni gruzinskymi, 11) a paterici &i berlu, kterou'die bulharsk6ho naiu Mal mistr Stojan v Pe~teife za suit'n Ibrahima v 17. stoleti. Nav~tiviti ten zvligtni monasty r, kter' patrn~i po 800 let nikdy nezapustnul, bylo mum vtely~m pfinim, hlavn6 abych viddl jeho stare knihy a jmenovit~ zakhiAdaci' listiriu, pfedd~letity pramene pro historicky' zein6pis hor Rhodopskfch. V Plovdiv~ mi v~ak 1'edeno, ~e ani odporu~eni feck6ho biskupa mistniho neni mnoho platno,- ponC-vadi Batkovo je,stavropigionu, WUti kla~ter ptrimo podfizeny patriarchovi Catihradske'mu. Po cest6 mne v Stanimace odstra~il terstv~ vydiabany nmipis a v~domi, 2e by m~j bulharsky prfimvod byl jen z.Avadou k provedenii m~ho iimyslu. Ponechal jsem n6av~t~vu k jin6 ptile~itosti. Zv~sti o nalezeini rukopisciv Sofokia v tornto kladtefe a Aristotela. v Plovdiv~ davaji nade-ji, 2e se snad ne-jaky tecky utenec slim ujme Komnensk.~ch pam~itek Bafkovsk~ho monastyru a je v~deck~mu svdu pfedlo~i. 22) S de-jinami Ba~kovsk~ho khiA~tera souvisi i ininulost Stanimaky. Stare' jme'no je Zviltxog,,obrana prosrnyku', co2 Konstantin Filosof dobte tlumo&i "tOsno branb~stvo". Poprve se vyskytuje v Badkovske'm chrysobullu z 10849, kolik Ize vyrozumki ze svrchu zpoixienutych pozndnimek popa Konstantina. Ze by se kdy nazyval Petritzois, jak mysli tY2 mistni zenie-pisec, pochybuji. Spi~e mu nalle~i jne'no ~Scribention", kter6 uv.Adi Ansbert co nizev hradu velice pevn6ho, le~iciho pod kha'Merem. Caste-ji sly~ime o Stenimachu za povstaini Ivankova, kde jej Bulhafi udatn6 haiJili proti cisati Alexiovi III., ale udr~eti neumh.0i SlavrnA str.Anka v de'jinalch t6to zi'iceniny je hrdinskAi obrana flandersk~ho rytite Reniera de Trit, v~vody Plovdivske'ho (str. 97), kter5T z Plovdiva po bitv~ Adrianopolsk6 (19205) pied vit~znymi Buihary uteki na tuto nedostupnou pevnfistku. S 15 rytili a n~kolika vojiny (sergeants) vydr~e1 na hrad& kedenem,Estanemnac a 13 rn~sic~iv, stal~e jsa oblehAn od nephiAtel z dobr~ho pry m~stetka, 'nalezajiciho se na tipati hradni skdl.y - z nvn6jM Stanimaky. 1J) Konedn6 dne 11. ~ervence 1206 Renier z cimbuti hradniho spatfil '1) Byl to ph nejtnengim nepodaIfentr vtip, kdyi ~Moskevek6 Vdomo8til 1884 6. 4 ohlagovaly, te p. Kadanovski v Bafkov6 nalezi ikonu s hlaIhol8kgm nipisem. Pismo gruzinskd, jmenovit,6 unciilni, ov~em Je hiaholici z daleka nipadnO podobn6. P. Kadabovski vid~i v khi~tefe rukopisy filovausk6 i feckd, nav~tiviv jej 8polu s ifeckym biskupem Plovdivsk~m; o chrysobullech a typiku tse novinaiiski apriva, o jeho cest nezmifiije. 1)Die Rdvue arch~ologique 1887 str. 70 Petr Pappgorgios nalezl v kv~tuu 1886 v. klAiteie Badkovsk~m rukopis A~janta Sofoklkova z 1460. '13) E-stanemac, qui ere uns chastiaux motilt fort, Villehardoitin ed. Wailly 239. Lelel trois lieues od Plovdiva.,Une moult bone ville qtii estoit at pi6 del chastel et qui tenoit a dUs assi~gd le cbastelI~ (tyi 263)..Z noQVj~iph cestopiscfiv k t&~to zajimavd episode pozornost obr~itil teprve E. Queilld Eoj) En Bulgarie et en Homlie p. 211 sid.

Page  311 Hrad Stanimaekyt 1. 31.1 z~stup jezdcitv, sle'zajIcich z hor na jiini stranL-. V prvnirn okamienii nev~d&I, jsou-Ii to pfdtek~6 & nept~tele' Ale byli to krajan&. Cisa!' Jindtich vytrhl totit od Adrianopole pode'l Ardy nahoru: a od hradu Mwnjaku vyslal odd~1eni nejudatn-j~ich rytitfiv s detou Bendt~antiv, aby vid~li, co se staio s Rienierem. Jeli tfi dni nepf'teIskou zemi. Mar~dlek Villehardouin, spisovatel pamkti, kter~mi se dfistojn~ zadindimemoirovdi literatura francouzska', velel ptednimu voji. Vyslal n~kolik samosttelifiv (arbaletriers) blite k hradu. aby vidCelj. zdali jsou Francouzi je~t6 v n~m anebo zdali jit davno snad nezahynuli, nebot se o nich jii diouho, nic nev~idlo'. S ohromnou. radosti uvital Renier sv6 osvoboditele. Vojsko se rozlotilo v m~styse pod hradern, ale jit nazejtH~ se zdvihlo, is Renierem a jeho soudruhy ku zp~tte~nimu pochodu k cisa'ril. OpusInA pevnost padla, do rukou. Bulharifiv. Dye k6ta potom. naleza'me ji v rukou despota Slava, kter~ v ni m~l osobni schd~zi s cisatern Jindfichem (1208). Zda se, te pak tvotila Mtst ve'vodstvi Plovdivsk6ho i za dob, kdy2 Renier po druhe' se v jeho drienii uvAzal. Pozdiiji zase pte~Ia do rukou bulharskych, pfi ~emi As~n -1H., jak n~pis jeho sv~ddi, ji dal znovu opevniti. Castji, je pak o Steniniachu. te~ u Akropolity v de'jinalch bulharsko-byzantinskyech v~lek v polovici 13. stoleti a u Kantakuzena u vypravo'-.vdni vAlenych pfib-htv nasledujiciho v~ku. Za tech dob' td'mci' ceI6 stoleti hrad ten zfistaval v rukou i'eckfch, a2 jej s Plovdivem, dostal edfi Alexander (1344); nevelrni diouho, potorn jej z buiharskych rukou, spolu s celou horni Thrakii, vzali Turci. Pevnost slou~ila i za prvnich tureck'ch dob. Konstantin Filosof pi~e, jak 1410 sultdn Musa pred bratrern sv'm sultimem. Sulejrmanern z Plovdiva ustoupil na stary- hrad,Stenimacho", vystaveny na mist- ~krut~m" okolo,chrdmu velmi vybrane'ho". 14) Kdyt Turci z Plovdiva vyhostili star6 kifesfanske obvvatelstvo a m~tu dli az tk msulnnsk, v jak'm jej stihl Gerlach, byzantiD~ti obtane. kteki za dob vychodofirsk~ho cisatstvi mC-sto stfe~iii pro i'ii, se pfenesli. do sousedni Stanimaky. Tim se m~!stys ten spolu. s nekolika, blizky~mi teck~mi vesnicemi (jsou to Ilorni a Dolni" Voden, Dolni' Arbuinasi, Ku/den) stal sttediskern hellenistnu v z.apadni Thrakii. 15) Obyvatel6 miuvi zvhia'tnim staroiitny~m ndifedim. Lucas popisuje ~Stenemnac" 1706 jako velik6, dist~ ktestanske' misto, ktere' se, jako doposud, zabyvalo vinaf'stvim; napadny mu byly obrovsk6 sudy, 40 pidii dlouhd a do 7 stop *vysok6. Za Krd~alijsk6 doby vojska lupidskdi vyp~ilila Stanimaku iblizke' vsi a kl6i~tefiky, zpusto~eni', ktera' se zpominaji 't~m~f 14) Glasnik dii 42 str. 300. V5 es Horni Arbanasi je bulharska". Pop Konstan'tin ob4 naz.*vi d.41avvvo~oiqw. Pivodni obyvatel6 byli Alb~inei -anebo Ruamnni z Albanie. Die statistiky3 z 1885 Stanimnackti (dili Konu~iskA) okij in61a 40.285 obyvth~ mezi nimi 22.939 Bulharfiv, 11.666 kekliv, 4809 Tukt,731 ikAnfiv, 11-1 tdv

Page  312 IL 5, Rhodope. na kaMd6 striince u popa Konstantina (1819), sve'dka tohoto zbojnicke'ho taddnii. ObrAtil jsern se do podhoii na zdpad od Stanimaky. Dne 4. srpna vyjel jsern z Plovdiva. na jihoza'ad, skrze poloseisk6 krajni ttvrti pode' Marice; pod vrbami u keky divky na sobotni veier tan~ily choro6, jako n~kde na navsi. Za mc~stem nast.AvtA kraj jednotvr~rny s pust~mi ryiov~rni poli a n~kolika vrbarni die teky, jejii pravy bieh je zde rnapadn~ vy~~i net levy. Na jednom misteb jede se po sfar6 diatbt-, zbytku z tureck6 doby.'6) Z okolni pustiny radtji pohlitime na, krAsn6 hory po ce1~m obzoru, na Starou Pianinu. Srednou Goru a na bilizkou Rhodopu, na ktere' vystupuji tiut6 nivy nmezi zelenymi lesiky at do prievysokych vrchfiv. Tarn nahoie u vsi 6urjanu (nAleii jii k Rupdossk6 okoliji), asi 1200 roetrfiv nad rovinou, se zadinaji kraje nezaLvislych Pom~ikfiv, kteii se odtud pies pornezi rumelske' divaji voin~- na Plovdiv. Biizko za. Curjanern leti ves Tbmni', sidlo Achmed agy Ttmr'i~Iije. Mineme Aisti potoka Vi~rle'.ftice, jen~ ptich.Azi od n~iynskU vsi Dermender6. PNed tureckou osadou Ajranly, u kter6 Rusov6 v lednu 1878 prostied zirny se piebrodiii pies Marici, obraitili jsme se na. levo, piekro~iii u vsi Kadijeva ieleznici a jeli k hor~m. Krajina, se st.Avala strdIe veselej~i. Mezi pkebujn'rni 2iv~ymi ploty trnek, ostru2in a ARAte jedeme ve vihk~m uv~oze uprostied kukuiice a prosa, mezi Miint m~istern stoji skupeikr.Asnych oiechfiv. Na. levo tdhne se na podvr~i velik' bulharsk.A yes IBresto'vica s bi1m kostelem. 17) Po dvouhodinn6 jizd~ projel, jsem skrze bulharskou visku, i'etenou Pastu'L'a, kolern niz- Po pouich stilo pino kvetouciho tabaku; i v t~to nepatrn6 osad6 (24 domlifv) tnaji novou kolnii budovu. POt minut na jih ode vsi, pon~kud na, levo od vozove cesty, deka' archaeologa nenadWl piekvapeni. Na nit~im mist6 vypind se ohromny ziiceny chrArn z tvrdodervenych cihel, malebnC, zatopeny mezi temnnozeienyrni korunami star~ho ha'je oiechove'ho': rozko~n' obraz s velikolepyrn pozadimn strm6 Rhodopy, asi kilometr pied iipatim jejim! To je 6erve'na di~rkva, jednou pry monastyr sv. Bogorodica. Byl to patrn~ chrarn trikonchalni s tierni oltdinimi vykienky, od vychodu k zApadu n~co pifes 20 krokifiv diouh~ a pd~vodn~ opatteny vysokou kupoli'. Severni strana stoji jeWt asi na 5 muifv zvy~i, pevna' to stavba, podobnd sv. EHiAM u Pirdopa, jen z cihel, s d~rarni od le,4eni. Na stindch,6i Z tureck6 doby poclilzi i kus dlaz'by s mostem u v8i Paga-mahlesi mezi Plovdivem a Stanimakou. AfimskA d1Ai dnnA slnice 61a pod horami; Stopy je~ji' ee vidi u voi Ziati trap (zlat~ prilkop), jejig jmdno sv~ddi o diivn6m rtoitziata. i7) Turecky Dertdiikoi. Na mapieh 6asto se nmatou Brestovica a PeruAtica, Pop Konstantin (str 47) pravi, 'e jednou to byla velikii osada. Okolni lid6 mi jmenoi'ali vrch Kesar nude vsi a pramen Leftenska dema i tyrdili, ie prt~twan jednou bylo biskupstvi.

Page  313 FPastuMs. Oiervenst.6erkva.31 313 se z&patikuji pozd.3tatky malby, proveden6 zase na derndm z~kad6, s teckymi napisy. 181) Mezi hustou travou pozoroval jeem- stopy jintch okolnich budov. -Jsou 1id, kteki se z d~tskyeh'let pamatuji, te zticenina. byla dpln ej'~i, a kteti vypravuji, ~e v kosteliku v Pastugi byly tehda i psan6 cirkevni knihy, ni,,kter6 pr.* na pergamen6. I pop Konstantin -(1819) uv~dil tuto stavbu jen cio ssutinu, ale s poukazAnim, k jejim, velikym rozm~rdim. 19) Krdsn~ tento podhorsky~ kout byl od prastarvch dob osidlen. Na severni stranC- Pastu~e stoji n~kolik napadn6 velikych mohyl. U jedn6 z nich, zvan6 Badnova mgiqfla, vykopali je~06 pted vAlkou riisko-tureckou jak~si,, elez n6 vozy" s cel.~nui kostra~mi koni a lidii. Rakousk~ konsul p. Luterotti, nyni v Sofli, _ktery tehda lil v Plovdiv~, vypravoval mi, 2e na torn mistO nalezena i kovoviL deska s ndpisern latinskym, kt-erou francouzsky jeho kollega poslal do Patitie. To je asi vojensk' diplom cisal'e Trajana, dany jednomu vojinu z ndroda lBessfiv. jent se ve shirka'ch ndpisilv uvi~di s nalezi~tin u Plovdiva. 211) Na severozapad odtud ukazuje se misto Staira Pastuisa, naleziWt cihel a veliky~ch hrndenych na~dob. Turci v bliz6 Ustin6 mi vypravovali, 2e mistnost nyn~j~ich osad-Peru~tice, Pastu~e a Kurtova Konare jednou pry byla zaujata veliky'm mestem. Mezi Pastui~i a Kurtovyrrni Konary leti mid strrn~mi s rdzy prav~ho bi~ehu Kridirnske' teky i rozsahld hradi~t6, ktere, jsern v~ak z blizka nevidOl; to je onen nahof'e zmin~ny~ domnM~,,Dragovet". Na sever odtud u drdhy same' na~li na~i krajan6. uOitel6 na, Plovdivsk~in gymnasiu, star6 basreliefy, sloupy, rimsy atd. a u Ajranly jeden dobte za'chovany' milnik cisai'e Gordiana. Tudv ~la toti silnice Himskd z Bessapary do Plovdiva; do t6 kondiny padAi stanice jejii Tugugerum. 21) Za dob pozde-j'icli le~ela zde asi jedna ze zaniklych stolic biskupskych metropolie Plovdivske. tCtvrt hodiny ddle na jih leii zrovna pod horami m~stedko Perzi.'tica (obyvatel Perii'tenec, Perii~tenka, adj. peri~tenski), na. bezejmenne' horsk6 bystfrn6.22) Za nim vystupuji kolossalni trachytov6 strz-e, s cetny'mi ost~rymi zubci, v ivalech zarostl6 lesem dubovym i jehfitnatymr. Tu vstupujerne zase Tmezi truchliv6 stopy povst~ini r. 1876. Byla to -zdmotnd osada s vystavn~?mi budovamiii, ale v boji'ch tech iipln6 rozsfiilena a vypdlena, po p~tidennirf obleteni od horskfch Pom6LkiW. rTurecky pa~a, ktery ptirazil Is) etl jsem na jednorn mistO remprig TV HAA (Moii) 19) U Breistovice a Perti~tice Zcooov r~ctiGro-ig vciovfaOVoLEVO 7cui Qc~ aivuJ 'ru k rtal ptoyiarq ho urarog, 7MICIL& Of cIXONOP, t'VV 6~ N)itov (Konstantin 47). Rozvalina je nazna~ena i na rusk6 maps. 210) ~Metico Solae filio Besso". Corpus inser. lat. III p 863 ~Ad1 Phi-lippo. polim". BUM7Ai pra'VY o nalezeni nem~irn; bylo by dilledito v~d~ti, zdali byl kovovy ten diplo s inad nalezen uvnitf v mohyle. ')Srovn. Archaeol. epigr. Mitth. X 94, 205. 2)Ostatn4 samno jm~no Peruitica, die koneovky -sv (-leA) j' jmdno' HAM-n.

Page  314 314 314 II. 5. Rhodope. s vojskem, byl po kone6n6 kapitulaci velice ptekvapen; sly~e],, 2e pry~ jsou tarn- Cernohorci; Srbove' a Rusi, a nalezi jen bul.. harsk6 sedliky. Mnozi z obyvatelhiv uklouzli zatim do hor. Druzi utikali pies rovinu do Panagjurigte, vO douce, te tam je sttedisko povst~ini, ale p0 polich od ba~ibozukd~v pobiti. Vgichni, kdo sti~eni ve vsi, i s rodinami odvedeni do Plovdiva a odtud teprve zvolna propou~tni, nejvice za. vykupn6. VypdilenA Peru,4tica st Aila tH i n~sice pusta; byli rostlo po dvorech a ssutin6~ch domfivi a ba~ibozuci kosili trAvu pro svd konC- po ulicich. Za stkelby z a.hynulo 320 osob; k toi-nu pry asi 500 pomielo mrazem v nAsledu'Jci zirni~. U prostfed osady doposud stoji rozstkilen)? kostel, solidni kamnennA budova z let 6tyicicftch; byly v ni jen 2eny a &i ale Turci p~lili do vnitf z dd, a2 rozrazili klenuti. Z rozbit6 kienby podnes visi n~kter6 kameny ve vzduchu na, telezny~c h prutech, jitnii stavba byla v.azana. Nyni je obnoveno 385 domivVinatstvi a hedb 'vnictvi' je hlavnimn zam~stndnim obyvatelstva tist~ bulharsk~ho (92053 du~i). Vino se odsud vozi do Sofie, do Kopriv~tice a jinam. Peru~tiftane j'sou lid p~kn6 tva'r-e, pi'ivctivy, dobrosrdedn' a pilny i hiedi praci svou byva.l6 ztrdity nahraditi; *jsou to selsk6 charakitery, porna,1, bez svkalicke' routiny zjezdiIych Kopriv~ti~anfiv a Kaloferctdv, ale vtipn6. Maji dobrou ~kolu s p~ti u~iteli, ale m6Alo kdo odsud jde na dal~i studie. Pfi ve~efi u kmieta, (purkmistra), u n~hoz- j'sem byl hostem, stakee jeden s trpkym humorern podotknul. jak mnozi rnaji osobnC- prospech a dobr6 2ivobyti z jejich povstdni, celd svobodu Bulharska, z nC-ho vy~la, a kdo pry tedT mysli na, Peru~tidany, ktefi se tehda pro vlast vrhli do ohn6! Pied desiti lety Sofia pry byla ves, hluboko pod Peru~tici, a nyni Sofia je jako nov6 c~tsk6 m~sto a Peru~tica jen chud6 obnovene' spdileniMt6. Pozoroval jsem i zde, jak malo dd~v~ry ni~lo obyvatelstvo v budoucnost Vychodni Rumelie; blizk)? konec pktilet~ho guvern~rsLvi kniiete Vogorodiho se o~ekt~val obecn6 s tu —'enim ne-jak6 blizk6 prom~ny. Ves sam~a pry za, lidske' painkti nemn~a. vice ne2 120 domfiv, ale rychle vzrilistala. PH kopaini novych zdkladd~v nalezaji se spdleniny ze star~ich dob; bylat vypalov~ina od Krdialijd~v (zde jim. ikaji hajti-te, SinDg. hidj'ta), kteii pry celkem, ~iddili 18 let. Jeden obyvatel m~l psatif letopis o tO dob6, ale knitka. pti~la za povstAni na zrnar, jako2 i star& rukopisy zdej~lich dvou kostelfiv. Jme'no Peru~tice zn~.nie ze stiedniho v~ku. Hrad toho jm~na (Ile~otan14a) byl od cj~fe Michaila. As~na Rtekilm odtiat, ale od cisafe Theodora Laskara, IL. 1254~ zase opanova'n a sice ponmoci oblehacich strojt~iv. Podruh6 se uvozuje ruezi hrady, ktere' obsadil cat Jan Alexander spolu s Plovdivemn. Nalezal se zajist6 v malebn'ch skaldch, v~icich se nad osadou do obrovskd vy~ky. Nahote leti v jednom U'valu kl6.~tetik xv. Todora, za, popa Ronstantina spdleny od Krdialfijiv a nyni po povstAni znova v ssutinu

Page  315 Peru~tica. Ustina.31 315 obr~cen~ od Ponialkfv nebo Turkfiv.- PovC-st pravi, te jej- zal-otili mni~i z erv-en6 Cerkvy u Pastu.~e. Nad nim stoji na sk~ie stare hradi~t~ s velikolepou vyhlidkou do thr~icke roviny. Je~ts vge leii na ostr6m nepfistupn6m vrchu mezi propastinii druh' hradist6 MO'mica eili M6mino kale', v n~m2 se pr~ pti dobytli zemC- od Turktizv ha'Jily d'v- morni -(divky). 23) V ned~i dne 5. srpna r.Ano ~el jsem v prtlvodu detnych Peru~titaniaiv do nejblii~i vsi Ustiny, -asi pSIf hodiny vzd~dene'. Poloha jeji je velikolepi. Le~ii v kryte'm u'hlu pod stra~nynii skalnfrii srdzv, ktere' ji ohrazuji od. v~chodu i od jihu. Hru~ky, otechy, visn~, slivy se tIutymi plody a jin6 ovocn6 stromovi, ohrazen6 buqjtiyni ploty vysokych lisek, ~ipkdv, main a ostruiin, tvoti kolern osady jeden libezny haj'. plny vibrn~ho stinu a hojnfch bystfin horskfch. Nade vsi uktizana mi ye velike' vy~ce vysoka ostrd skala a na. ni jakdsi v~t nebo hrddek, zddnliv~ docela neptistupny~. To je nepochybn~ hrad sv. Justiny (471a 'Iovn~iva), jmenovany u Kant akuzena, od n~iho2 nyne'j'i Ustina, md sve' jme'no. Ves byvala v~tinou tureckd. ale po zfizeni Rumelie se v nii usazuji detni Bulhaifi (z 1545 obyv. nyni pktina). Turci Ustinkti byli prosluli svou litou nenavisti proti gjaurfim, jmenovit~i proti sousednim Peru~Riandun, a maji tak6 na katastrof~l Peru~ticke' svb~j podil. Za na~indvUWvy ye vsi pr~ivC- slavili bajrarn pti zvujku velikych bubnciv, jichM ohias se odraltel od. skal. Tureck6 obyvatelstvo ibylo oblekeno v novd ~aty, podobn6 jako Buihafi na sv6 Velikonece obh~kaji novy odv; byly to turbany, kabA~ty a ~alvdry 2luL6 modre', eern6, ale nejvi'ce eerven6, malebnd straka — tina. MaIA d~vdata, jeWt- nezakuklend. m~1a prsty jako, malinami omazane' chennou, tureckym kosmetikern. Turky~n6 divaly se na n.As zv~'av~ skrz ditev~n6 okenni mfi'ie. Stihli jsme ttx soudni kommissi z Plovdiva, ktera pfi~a vy~effit vra~du, je~to se tyto dni zde pifihodila; mlady zavalit' Turek nalezen v lese zabit sekyrou. -Sotva. jsme se ohl~dfi, pozvali nds do jednoho tureck~ho domu ke svdteni hostin~. V~ickni musulrnane', kte!'i se potk.Avali, vzdjemn6 se objiinali, pte~jce si veseh6 svAtky, cot 6inili i Turci mezi rumnelskymi iandarmy, ktei'i provdzeli onu kommissi. Zasedli jsme v oteviten6 sifni do -kruhu, na koberci s pfekti~enyna, noharna. Do prostted postaven nizounk~ di'evL~n stole~ek a v~eDri hostfrn ptes kolena poloten jeden pifedlouhl iizk ubrus (pes'kir). Na stoledek se v misach postavovalo jidlo za jidlem, pol6vka kyseld, rate, papriky nadivan6, mou~n~ koldd (bib. banica), sladke' mh1ko atd. Jedinym na'strojem byly dtev~ine lfice; ov~em ie pak po jidle hostdm ceremonialnt, pol~vAny ruce z dibanu (ibriku) nad kovovym umn vadlemn. Hostitel6, statnii 2 3) Pamitno je n~kolik ifeck~ch topiektch nizvd mezi polnimi jmdny v okoli:.Mavr6gi (pLaveodyJ derna zemA), K6lcino (xo'xxtvo dervend). Sly~el jexn i o starych krojich tenskych: nosily 'ndniz, peniz'ky na Mee od uicha kuch u a na hlav6 bilI" rob, Ifedeny kaddul.

Page  316 316 316 11. 5. Rhodope. muiov6 s tern~mi kniry, v bi1'ch turbanech a modrych ~atech, stl~li kolem a posluhovali. Sramot a tiche' kroky za zavi'en.mi dvetmi prozrazovaly zv~davost neviditeinych hostitelek. Vyborn6 pokrmy roznC-covaly silnou tizeti, ale jedin~ nApoj k jejirniu uha~eni byla. horsk& voda, ktera kolovala v bile' hlubok6 mise od tist k fisti~m. Po 6ern6 kdvC, jsme se potf~sdnim ruky se v~erni rozlou~ili. Jako rnudrc z "Evropy" (Evropaddin), ktery jezdi se divat na krajiny a na staroiitnosti (eski ~ejler,), byl jsem ptedm~tem. obzvl~a'tni' pozornosti. Mistni starosta, va~ny tWnaty~ m-ut v tu'rbanu, kvitkovane'rn kabatci s 6ervenyrn pasern, za'vedi nds jeWt, do sv~ho domu. Nejprve volal do dvora, zarostl6ho rozko~n3?m ovocnym stroinovim, at se harezm sk ryje. Pak na's zavedl do sv~ho selarnliku (hostinsk~ho pokoje), d~fevemn vykhddan6 sin6, obkhi~ene' 6ervenou pohovkou a pokryt6 koberci, ve kter6 v jednom vyklenku st~dy talite a lifhve. Byli jsme opRt poho~tcani kavou. Mezi hovorerni vypravoval, 2e yes pdivodn~ byla nahote vhor6dch i slula. Volga (z blh. vah'q, rokie) a te Turky k piestEShovdni odtud piinutil jakysi Strachin vojvoda, vcidce hajdukfiv. JeWt se pry vi, ktery dtlri ye vysi byl nejprve vystav~n. Sly~el jsern i v~elicos o Krd~a~ijich, kteii lidiu tak utkv~i v pamkLi, nebo! v krajinAch ruskou v~ilkou. 189~9 iiedotdenych byla. to do poslednich prom~n jedinA di~ie~ite-j~i ud~lost od 70 let. Po vypaleni Peru~tice tdhli na. Ustinu. Ale Ustinci se v 6as ohradili selskymi vozy. Kiestanky a mohameddinky v cel6 vsi se modlily. Kdyi neptitel za~aI stfelbu, jeden Ustiniec, skryt~ v dut~m. strom~, z pu~ky skolil vojvodu Krdialijfiv, ktery ~dtkem daval znameni k pohybfim. Ndtkenici t~to Krdialijske' tiupy jmenovali pry' se Sinap a Isoglu. 0 posled-nim vojvodovi Emin agovi vypravuji' Bulhafi, te byl pora~en u Pastu~e; tam pry posud hiedaji jeho zakopan6 poklady. Turci mi v~ak tvrdili, 2e Emin aga byl zabit v Balka'nE jeden den od Vidina, kdy2 tahi ptipojit se k Pasvanovi. Sidlo Eminovo bylo ye vsi Gilvendhiler na jihoza'pad od Chask~i, kde se podnes ukazuj'e jeho saraj; jinde jen drancoval, ale doma byl pry~ i u ra'je obliben. Nedaleko (asi 3./4 h.) na zdpad od Ustiny le~i historicke' misto Kric'im, na mistt, kde ieka Vi'ca vystupuje z tizk6 rokie do pole velikyni prdlomem, ktery nAle~i k on~m zji'ez~m, jeito jsme jit od Sredn6 Gory zpozorovali v pj~srnju Rhodopsk~m. V hofejkich poma~ckfch kon~indch ieka. slove Kri'va rjdka. Ndvalem horskych vod, najednou prudce vylitych do roviny, jakot i piehradou pahorkifiv, ie~enych Baba-bair, kter6 sleduji severni tupati Rhodopy od Tatar-Pazardtika a~ blizko ke Krifimu, tvoii se pied skalnymni vraty vlhkd luka, tak zvar6 Blato6, pies kter6 vedou ostatky star6 nasypane' cesty od Kritima, k hradi~ti u Pastu~e. Sama leka rozMt~puje se na dv6 ramena, kteri nedaleko od sebe padaji do Marice; vychodn-i z nich, obytejnE- Kric'irska reka nazyvane, nam z teleznice zndm6, je vodnate'j'i a prud~i.

Page  317 Kridim.31 317 Ves Kritim leti pited samymi vraty horskymi, a sice je rozdMena die ndtrodnosti: na pravem bitehu tureckai ~tvrf, na pisdit6m ostrov6 cikatnska a na lev~rn br'ehu bulharska. Reka je nyni' hranici Plovdivsk6 a Pe~tersk6 okolije. Ves byla do ned~vna olirazena hradbou s vraty, a tak6 se pry proti Krdialijdm uhaljila. Na leve'm bfehu nad bulharskymi dorny stoji na vysok6 skale trosky velik~ho hradu s dvoji ohradou, hofejMi okolo plosk~ho vrcholu, dolej~i pon~kud niz-ej'i. Poznavaji se i zalklady vMi, jakot istezka ode vsi nahoru. Naproti na prav~m bfehu pry jsou stopy druhd rnen~i tvrze. A die feky nahoru, 1-2 h. ode vsi, nalezaji se v skalne' rokli dva klidLery Krih~insk6, Sve~ti Yrdc'eve a Presve'ta Bogoroidica; prvni pry ode daLvna byl pust, druhy v povst~tni 1876 vypalen i se svyrni staroiitnostmi, rukopisy astarotisky (kusy ze srbsk'ch tisk.Aren 16. v~ku), i zbyvaji jeni o~azen6 stony jeho. 24) Ves m~la raiz docela svditefni; byif bajram a ned~Ie zdrovetiV tureck6 flvrti schdtzeli se bradjL6 v turbanech do otevr'en6 kavArny na ndvsi, urnist~ne' pod vrbami u ka~ny (S'adravadn), podavali si ruce a libali se. Jeden zavality' chiapik v turbanu t~hI s velikym 1)ubnem a se stromkcen, ov~~enym barevnymi Uttky, od domu k domu a se zp~vem sbiral bakgi~e; byl to asi obecni sluha s ne-jakym pratvarern na~ich vAnodiiich stromefkifiv. Slezi jseni v bulharsk6 ddsti a vypil rnist ml~ka, sed~ v jedne' selske' chat~i na roho~kach. Bulhati mistni. lid p~kn~ch typd~v, na me' otaizky m6.lo rozumn~ho mi odpovidali; uddlosti 1876 patrn6 u nich zd~stavily hluboky~ dojem. Hradni skdila se ze vsi pifedstavuje velikolep6. Stary KriLYim 2) mat zna~nou minulost. Tarn nahote sidlil Ivanko. Byzantinsky vojevd~dce Kamytzes hrad mu odifial jen po krut~m boji; Rekove' drali se po 2ebcidch na zdi, pri dem2 jeden z vd~dclftv, Georgios Paleologos, s mnohytni soudruhy zahynul zbrani' bulharskou. Pozd~ji bylo tu slidlo druh~ho z tech Rhodopskych p~ini~v, Slava. L. 1208 latinsky 61sat Jindtich pfirazil pod Kridim, skiAdajici *se z hradu (chateau) a podhradi (yille). Slav, pin radosti nad por6.~kou Borila, sestoupil z hradu do t~bora, celoval cisati die byzantinske'ho obye'eje ruku i stfevic a byl pitijat za vasalla latinsk6ho cisatstvi; pti torn) mu slibov6.na i bulharskiL koruna. Pozd'j'i se zpomind Kri~imn za bojiWv ctahe Michaila As~na s Reky (1254) a mezi hrady, ptejatymi od cahfe Alexandra (1344). 2 4) Pop Konstantin Wt. 46 jmenuje tyto kIliftery zcdv dyirov 'Avccqy'QCOw a ic~v E1,Y66cov vri' i9t-or6xov se star'mi budovami (olxoe~opalc zrclcii); mezi ob~ma byly 6etnd zbytky star3ych kostelikfiv a jin$fch budov. 125) Tvary Kqvr~+6g u Nikety Akomininata 678, KqvZttP.&6g u Akropolity, K~oirtu6g u Kantakuzena poukazuji k stalov. Iphynl6H~. Henri de Valenciennes (Villehardonin ed. Wailly p. 331) pige Crucemont -,,Kry-smon". Turci jmdto& vyslovuji KrLw'md.

Page  318 31-8. 318 11. 5. Rhodope. Turci stihli -hrad jeWt co did1eitR misto a die politiky sv6 neme~kali u n~ho zalotiti osam~lou osmanskou osadu kjeho steteenii. Pfijel jsem s t'myslem vystoupiti ihned nahoru, ale poledni WUk parno a jakasi slabost, pochdzejici ne tolik od stM~ho jezd~ni na slunci, kolik od nevyspal~ch noci v difev~n'ch domech, oiivenych krveladnymi cizopasniky, mne od toho odvritily; do ve~era, ~ekati jsem necht~I a sp~chal rade-ji dale. Na misto posavadniho ozbrojeneho prd~vodce, -vesele'ho hocha, ktery miuvil ne~j~st~im nitfedim hor Trnsky'ch, dostal jsem od,Kridimsk& brigdidy" jin~ho jezdce a cvrlal daile na z~pad. Nejb1i2~i podhoti, obrostl6 doubim, jalovcem, tesminou (Ihex), sumachem a bezem docela se li~i od zahrad Ustinskfch a je tim -truchlive'j'i, pon~vad2 blizY hol' Baba-bair vyhlidku na sever do pole docela uzavird. Ale ji2 za 40 minut obratili jsme se na jih do hor, die such~ho koryta, vypln~n~ho leskie bil.~m kamnen~im. flaz vegetace a krajiny rychle se zm~hil. Ha'je sjizeny'ch moru~i, houktiny nizkfch plankch fikifiv s dozr&dvajicim ovocern a skupiny stary~ch oifechfiv, v jejich2 stinu odpotival dobytek, obklieuji yes K6zarsko, do kter6 jsnie stihli za 10 mninut. Vysok6 dfev~mn domy a kamenn6 ploty die cest prozrazuji zj~mo~ne'j~i typ osad. Yes r. 1876 tak6 vypd1ena; jako zvl6i~tnost mi ukazan jediny difim, kLery n~hodou Lu katastrofu pifetrval. Mezi zahrada-mi. stoji stara rnoiyla. Dolinou suche' mistni teky. ktera ptichkzi ode vsi Zdrebiklo, spathije se profil osam~l~ho zvonovit~ho vrchu, ktery rune velice zajimal, jmenovit6 pon~vad& jsem se jeho jmn~na diouho doptati nemohi, a6 jsern jej znal od Vetrena a od Tatar-Pazardzika. Je to Sveta N'ede'lja vedle bulharsk6 vsi Jasykorije (fikd se Iak6 Asakorija nebo prost6 Korija) na JJV od Brac;gova (do 1500 in.). Do Bracigova zbyvaly 11/,2 h. cesty. Vyjede se na vrchy, kter6 d~1i doliny Kozarsk&6 a Pe~tersk6 iteky a po hi'ebenu jeich -se postupuje k jihozi~padu. Zifeteln6 se ptehli~i dlouh~, nizky~ a hol'Y Baba-bair, ktery Pe~terske' iece pfebrazuje primyr postup do pole k Pazard~ikui a ji pitinucuje obra'titi se na vychod do Vice pod Kridim-em. Cesta, nejvice stard t~snAi dlatba, le~i asi 400 metrciv vysoko nad Mirokou jeji dolinou, kterd s pozadim vysokych lesnat ch vrchciv zdst~vdi stdIe po prav6 ruce. Vy~inv die cesty' nej'vice jsou posdizeny vinicemi. Nikde v Bulharsku jsern nevidOI tolik rozmanitosti a bujnosti v 2iv'ch plotech, jako 'v t~to podhorske' krajin6; sthidaly se v nich dtinky, drobnolist6 javory (Acer tataricum), maliny a ostru~iny, hloh, bez, trnky, Mipky, v~ecko opleteno divokou r~vou, plam~nkem (Clematis, blh. padvoj) asvlaftem. Nejvvy~i mista pokr'vrL doubi, michan6 s tisem a jaloveern. V sousedstvi' dvou dist~fch font.Ancv stoji opkt stare' ot'echy; vedle studen,6 horske' vody ob~erstveni poskytuji i va~bn6e Rhodopsk6 ostru~iny, kterych pry domorodci sami, -nevim proc, nejedi'. S vrchu keten~ho Kri~stec, na n~m2 stoji s'ery zvetralf kamen s vydlabanym kfi~etn, ralzem se otvira rozko~na' vyhii'dka

Page  319 Bracig'ovo. 31 319. do pitedu: hlubok~i dolina, v n~i hust0 sratend stifechy Bracigovia avpozadii onen svrchu zpomenut' vrch, vynikajici' z 'dalfich lesnatych hIfebentfiv. S16zdni dol~i po cestO, dltidd~ne velikymi. kameny, bylo konim pon~kud nam~hav6, ale ukazovalo na katdf. '~krok kr~sne-j'i rozhledv. Dolina, kryhi pted severnimi i ji~nimi vetry je jeden. utCeny sad: jsou tu rfitovAi pole, vinice, ovocnd, zahrady (jmenovit6 vyborn.6 hru~kv), WabWI, kukuitice, v~e pino stinnyclh stromifiv a horskfch stud.inek i rudejfiv. Na. vy~inb v pozadi dervenaji se stiechy vesnice t:Yanak&'ieva, do polovice ob'dlen.6 od Turkfiv Osmanlijifiv. + Bract'qovo, mne pr~ekvapilo originalnosti polohy, budov a obyvatelstva. Jeho 530 vysokfch donifiv s ~ervenymi sttechamni p~a ter-nrogedymi st~nami hust6 je srateno bez dvorlfiv, a zahrad na hlubokrni t~sne'm mistO uprostted dirodnd kotlin y. Uzke' ulice, ktere' na nerovne~m terrainu stoupaji nahoru dolifi, a vystupujici' balko fly a arkyfte stinnych domefiv na prvni pohied ptipominajii sttedov~kA m~sta zj~padni Evropy. Na vychodni stran6 nad celou polohou v~vodi velikA bik ~kola o ttech patrech, vystavIn6i pted dv~ina lety. Zvhi.~tni dojem pifisobli massivni kamenny kostel sv. Jana Ki'ttele (z 1833), uvnitt temny, s dv~ma. kupolemi, podobniho tvaru, jako bfvaji kryty IL~zefisk6 domy tureck6. M~ail pisdity potok proch6Lzi dolni ddsti a odt~ka' k seveirozuipadu. Obyvatel.6, 3154 du~i, dWi se na tifi ndrodopisn.6 ~.ivly, kter6 bytuji v oddilnych ddsteclh m~sa. Jsou to Arnduti, podtem nejsilne-jsi, piist~hovalci z Makedonie, M~irvadci, domtici Rhodop~ti' staro~kilovd (jmenem. tim se rozumeji vlastn~ Buihatfi okolo Melnika, Stiru a Dramy), a Boigdiri, novi osadnicii z thri~ck~ho ~pole*. KaWd kmen mIuvi sv ~m n6dtedim a nosi svcij kroj. Zeny stare'ho tuzemsk~ho obyvatelstva maji temnnomodr.~ gat s tvrdo~erveny~mi zasb~rami. Odev 2en makedonskcych osadnikd~v na prvni pohied. mi pitipomenul kroje hercegovske' okolo Trebinje s derveny~mi fesy a dlouhymi do zadu visicitni ~Atky na nich. Nosii na dele eerveny pj~s jako diadem (I.p'le-to), na n~mt byvaji zav~seny penize (nadniz anebo ye vnittni Rhodop~ s'ncet); od n~ho spl'v~i na piece dlouhy Wily zdvoj (djulbe'n). ~Arriauti'l pIfi~li z okoli rn~sta Kostura (Kastorie) a jeho jezera pi'ed 100-150 lety, n~kteti dtive, druzi pozd'j'i. Vyst~hovali se z vlasti pro n~itisk rozlidnych pa~dv, hlavn.6 prO pove-stne'ho Ali pase Janinske'ho, jent byl zabit 1822. JeWt pamatujii ne-kdej~i sv~i sidla:. vsi Slimnica, Omuitsko (obyvateI6 Omuis'tene) a 6re.'ec, v~ecky v Kostur'~sk6m kraji. 26) JeWt pry neditvno zemfel jeden statec, narozeny ye stare' viasti. Za Krd~alijske' doby osada jit byla. obydlena, jakkoli pop Konstantin ji nezpomnind, snad jen pro nepatrnost jeji; obyvate1 tebda obehnali ves tarasem, alee n olikrate byli '26) Na mapalch je zazuamernino ~Slivista"l na jib od jezera Kosturekdho; die jiyhposud tam~ existuji vai ~Slimuigta' a,Omotsko".

Page  320 320 320 IL. B. Rhodope. prhnuceni ute'ci do Pe~tery- kde ochranu obyvatelstva proti voji~m lupicskyrm tidil Tatar-Pazardiicky bej Kavanazoglu. Bracigovci makedonske'ho pfivodu maji typ rozlidnO od ostatnich thrt~ckych aRhodopsk'ch Bulharfizv. Jsou to HUd ostrich rysftiv i velik~ho no~su, kter' pti ~iv6 povaze velmi rychle miuvi; mezi tenarni jsou krasn6 Mv61e. V~ecky titi kmeny 2eni se ov~em mezi sebou, ale tena v~dy pi'ijimd obye-ej'e a nareci onoho kinene, ke kteremu se plidala. Velice zajimavAi je mnluva BracigovcLtv,Arnautfiv". Nej.. od okolni' bulhar~tiny, jsou zbytky nosovek v jistych slovech.27) Je to zvld~tnost, ktera' se vyskytuje i v mluvC- obyvatehLIv kraje Kostursk~ho. 281) Vedle. toho se sly~i v Bracigov~! pra' odivny 2arg6n, tak zvany zednicky jazyk (djulgerski jezik), kitery je pon~kud znAm i v blizke' Pe~tefe. Nerndi slova pro v~ecky pojmy, n~br2 toliko jistou tadu pro nejpotebn"j~i vkci. Miuvi jini mezi sebou nmistti 27 ) Na ostatky rhinesmu v BracigovO upozornil nejprve mnlady' bulharsk~' filolog, Ph. Dr. Alexander Teodorov v Per. Spisanie 3 (1882), 142-145. V 61linku jeho je oinyln ud~ino, Z'e i vs9i Patelen~a a Crne'a utivaji to'hoto n~iieci, kdefto v obou se mluvi tak, jak() vtbee v thritckdrn poli, a' na, n6 -kolik Bracigovefiv, kteIfi si tam teprve nejnov~ji zakoupili pozemnky. Pomoci Bracigovfilv isestavil jaem idpln~j~i seznarn 21 pfipadiWv: c'e'ndo dit6, deve'ndese 90, dlimb6ko hiuboko (Hidk, vedle obydejndho d'blbok), dirnb dub, gUndam hledim, gre'nda bi-evno, gr6-nda jdu (ale jii se NUki i koj gredi?), gr6mbigte hfbitov (docela nepravidelny,~ A~tvar a v Braeigov6 no dasty), grfndi hrud', $tl'blbi holubi (vz~ien6 sig Ijn gLbb), gimba houba Ilosni, kibid6lja koud ti, m'indv testiculus, oglendalo zrcadlo, pinda pid!, pindese 50 (tvar po cohfm Bulharsku volini roz~iien~' i tam, kde stopy nosovek jinak zeela zanikl~v), pre'nda pifedu (isprendi k-bnd6ljata!), rindove fady v rdiovdm poli (ale sing. jen red), r'imb gev na gatech (na rltmba), sfimbota sobota, rbmb zub. U Teodorova uvedenti siova gremblo a 8renda (Arnauti fikaji wr~a, iBolg~ri srjada) panu Angelu. Damc'evu, stud. chemie v Praze, jednomu. z in~ch Bracigovskych zniimych (Arnautu), v t~ch tvarech pov~doma n Njou. Hhiska, n v tech slovech zni jako ka~dd jind n, ku pf.- v tL~nko, tr'lnka. V ostatnich ptipadech starO, 4 a Q u Bracigovefiv je zastoupono pouhym % a e, jako v~bec v dnegni b~ulharktin6; Hlkaji mi'A (mui), rika, mtka, p~t, mese, nlso, vet mi~en, g~I, di~ga, kibpina, 6zik, jdrebaca, rnldihr atd. Star6 p~igKa3flo (rassvonssano sedmibradskdho bulh. katechismu, Miklos'd, VergI. Grammiatik der slav. Sprachen 1, 91) zni u nich, jako v~ude v Bulharsku, raztr4rzanto. - Od jednoho hrani~niho istr~iice v Kystendilsku, rodildho od Striumice v Makedonfi, slygel jqem ouhofe (anguilla) jmenovati jangu'li (plur.); v BraeigovA so ryba ta jmnenuje jen po turecku lambalik~ (z tur. jilan-balyk,,,hadi ryba'). - PHi tvofeni budouciho dasu so v BracigovO uiiva' no Ate, ale ke Ci vlasti,6 lc: k6ga ki d6jdes'? Misteni vyistupuj'e SC' m. 9t, jako v zipadni Makedonii: esAce ale vedle toho gradifte, selhgt-. Pffizvuk je die mnakedonsk~ho spfisobu vidy nejddle od konce. Zvlilgtni je osobni jnu~no Diindiif6r. 28 ) Ve vesnicich Zagori~eni, Bobigda, Komanic'evo, Kotori, Oligda, Bornboki, Fotinidigda na vychodni stran6 jezera Kosturskeho, o 6ein' viz Drinova v Per. Spis. stargi (Brailsk6) fady, sv 1 1 a 12 st. 163. - V Per. Spis. nej. nov~ji uvedena diouhA fada pfikladfiv, ale nevixn, v jak6 mife spoleblivy'ch, ktord pochAzeji ze vsi fedenyeh Visoka, Soch6 a Zarva u Solunun (A. Teodorov v Per. Spis. 15, 401, Ofojkov tamie 17, 321).

Page  321 Bracigovo. tesat'~i, jimt pry ani.eny jejich ve vOem nerozumCji. Ale jiiak ka.dy Bracigovec ma jistou v6domost o nem. Za povstini; 187t si Bracigovci ve. vbzenich tureckych a mezi soudnim! v~ylechem jim znamenite poslouiili, mohouce se nepozorovan6 mezi sebou do.rozumeti. Hlavni tivel v te hantyrce jsou obyeejna slova albaasikA, a sice z jitniho naredi, toskick6ho (Uja voda, meikra brada, k6/k4 hlava, ki.mba noha atd.). Albanktina, ktera pro rale sve roaz Slteni a saou. nesnadnost se dobte hodi k zakrIv&ni mytl6nek, prevlada take v ostatnich podobnych targonech po slovansktch krajinach poloostrova: vjazyku zednikfiv a tesat&v z kraje Mijiktv v Dibte (str. 29), v j.azyku,mutaffijfiva, pracujicich s kozi vinou ve Vranji, v mluve zedxiikfv z bosensk6ho Osatu. Vedle cizich slov obsahuje jazyk Bracigovsky take mnohe vytvory narodniho humoru, zdelan6 pouhym prenesenim smyslu:,Spinavy" (mbrsen) je Turek,,chladna" krcma,,hlucha" pu~ka,,pilavki" di zrnka ryzov6ho pilavu penize atd. 29) Mesto slove rupiste. snad od osady Chrupista v stare vlasti Bracigovcfiv, na jih od Kostura. Hlavni, prve vyhradni zamestnani,Arnaut&v" je djulgerstvo, tesarstvi spojene se zednictvim. Staveji domy po cele zapadnL Rhodope i po sousednich Mastech roviny. Ostatni obyvatele kromn Arnaut&v jsou nejvice zemedelci, ale nyni se ninozi chapaji kupectvi. Pestovani rfzi bylo piineseno teprve pred 60-65 lety. ze vsi Hisar-KKuseleri (str. 276); hrob Bracigovce djada Tose,, ktery prdmysl ten sem piinesl, vidi se jeSte 'u vrat nove Skoly, kamenna to deska s vyobrazenim kotle k destillovani r&tov6ho oleje. Po domech slysi se ruch cetnych stav&v tkalcovskych, na nichz pracuji zeny. Rozsifren jmeno Jurukov, ktere ostatne i u Bulhariv Kosturskych je obycejne, svedWi tak6 o starim pastiyskem zamestnani. Na trh msetsky piichazivaji Pomaci z blizkjch hor; nosi prkna na sudy a kolomaz